Expertní odpovědi

Fyzická osoba pronajímala nemovitost dle § 9 ZDP, využívala skutečné výdaje, neplátce DPH. Zemřela dne 11. 12. 2025. První daňové přiznání za část zdaňovacího období, které končí dnem předcházejícím smrti zůstavitele, 1. 1. 2025 – 10. 12. 2025. V daňovém řádu § 239a je uvedeno, že pro účely správy daní se na právní skutečnosti hledí tak, jako by zůstavitel žil do dne předcházejícího dni skončení řízení o pozůstalosti. Podle mého názoru proto nelze uplatnit odpisy. Je tomu tak? Druhé daňové přiznání je třeba podat za období 11. 12. 2025 – 31. 12. 2025. Odpisy opět nelze uplatnit? V roce 2026 kdy bude ukončeno dědické řízení se bude podávat přiznání do 30 dnů od „daňového úmrtí“ zůstavitel. Období 1. 1. 2026 – den předcházející dni skončení řízení o pozůstalosti. Uplatním odpisy roku 2025 v plné výši. Je to tak?A případně lze také zvolit jinou variantu a přerušit odpisování (2025)? V případě přerušení odpisování by na konci roku 2026 pokračoval v odpisování dědic? Je dědic po skončení řízení o pozůstalosti povinen pokračovat v odpisování nebo lze použít jiný způsob stanovení pořizovací ceny nemovitosti (současná cena je podstatně vyšší)? Kdy je možno uplatnění ztráty, která vyplynula z prvního daňového přiznání 1. 1. 2025 – 10. 12. 2025? Jsou uvedená období 3 daňových přiznání správná?

Fyzická osoba, nepodnikatel, vlastnila 1/2 domu 20 let, před 3 lety otec daroval druhou polovinu domu rovným dílem fyzické osobě a jejímu bratrovi. Otec vlastnil 2/2 domu také dlouhodobě. V 2025 došlo fyzická osoba dům prodala, 3/4 příjmu náleží jí, 1/4 bratrovi. Sčítá se časový test pro osvobození v případě darování otcem? Pokud ne, jsou dvě možnosti: tato fyzická osoba má uzavřenou hypotéku smluvně spolu s vlastním synem, dům je ve vlastnictví syna, příjem z problematické 1/4 použije na částečnou splátku hypotéky; tato fyzická osoba vlastní rodinný dům, příjem z 1/4 použije na výměnu střechy, doložení faktury je nutné do 1 roku od data smlouvy o prodeji domu?

Rodiče vlastnili bytový dům, 1/2 vlastnila matka a 2/2 vlastnil otec. V roce 2025 svou 1/2 matka darovala dceři. Dcera tutéž polovinu darovala ještě v roce 2025 otci. Otec tedy na konci roku 2025 vlastnil celý bytový dům. Zajímá mě, jak tuto operaci řešit z hlediska daně z příjmů. Dcera je zaměstnaná a v zaměstnání za ní dělají roční zúčtování. Otec zdaňuje příjmy podle § 9 ZDP, a to příjmy z nájmů darovaného bytového domu. Jedná se o darování v linii přímé, jedná se tedy o osvobozený příjem? Je nutné podat v termínu pro podání daňového přiznání Oznámení o osvobozeném příjmu? Pokud ano, jakou hodnotu do tohoto potvrzení uvést? Nemáme znalecký posudek. Podávají oba? 

Ukončil jsem činnost vázaného zástupce k jedné pojišťovně a při ukončení mi pojišťovna zprostředkovala odkup pojistného kmene jinými zástupci. Částka celkem přesahovala 2 mil. Kč, a rozdělila se mezi dva nové zástupce. Já budu dál podnikat v jiném oboru, dosud jsem nebyl plátce DPH. Bude se tento prodej kmene počítat do obratu pro DPH, nebo se to jako jednorázový příjem nepočítá, nebo se to dá považovat za prodej obchodního závodu nepodléhající DPH? Pokud by se to počítalo do obratu, kdy je datum usk. zdanitelného plnění, když smlouva byla podepsána v prosinci 2025, v prosinci přišla také záloha 1 mil. Kč, ale k samotnému převodu kmene došlo až v lednu 2026 a také doplatek přišel až v lednu 2026? Pokud by prodej kmene podléhal režimu DPH, byl by osvobozeným plněním jakožto příjem z pojišťovacích činností §55 zákona o DPH? Pokud by odpovědi směřovaly k tomu, že bych v roce 2025 překročil obrat, ale pouze z osvobozených činností, ale v roce 2026, např. v únoru, bych začal poskytovat drobná zdanitelná plnění z jiného oboru, jaký by to mělo vliv na registraci k DPH?

Zaměstnanec si rezervoval ubytování na pracovní cestě přes portál booking.com. Zaplatil firemní platební kartou, hotel vystavil fakturu, kde jako odběratel je uvedená firma Booking.com, Nizozemsko, včetně nizozemského DIČ. Je v pořádku, aby hotel v ČR vystavil daňový doklad včetně vyčíslení DPH tímto způsobem? Bez uvedení jména ubytované osoby event. přímo adresy společnosti? Tyto informace hotel má z evidence hosta. Jestliže jako odběratel je uvedený Booking.com a ne zaměstnanec, je možné takový doklad účtovat jako daňově účinný? Fakticky hotel opravdu dostane peníze od společnosti Booking.com, ale ta je pouze prostředníkem při transakci, není odběratelem služby.

Manželé jsou oba OSVČ. Mohu si za rok 2025 uplatnit manželku jako spolupracující osobu a převést na ni k jejímu daňovému základu i část svých příjmů a výdajů (oba uplatňujeme daňový paušál), když jsem neprovedl nahlášení spolupracujících osob na FÚ, VZP a OSSZ? Jestliže ne a chtěl bych uplatnit režim spolupracující osoby za rok 2026, do kdy a kam všude je třeba nahlásit? Jaká jsou další procesní specifika spolupracující osoby? Samotné rozdělení je mi jasné.

Společnost A (plátce DPH) nakoupila od společnosti B (plátce DPH) na základě dodavatelských faktur s DUZP 1. 4. 2026: a) HW 1 mil. Kč + 21% DPH – faktura přijatá 1 b) Licence na období 1. 4. 2026 – 31. 3. 2027 v částce 120 000 Kč + 21% DPH – faktura přijatá 2 c) Podporu HW na období 1. 4. 2026 – 31. 3. 2027 v částce 240 000 Kč + 21% DPH – faktura přijatá 3 Veškerý předmět nákupu (tj. HW, licence a podpora) byla přefakturována společnosti C (plátci DPH) v poměru 1:1. Společnost C je mateřská společnost společnosti A. Společnost A používá způsob A tj. průběžné účtování zásob. Žádáme o posouzení správnosti účtování či sdělení správného postupu účtování společnosti A, kdy dle názoru společnosti A je považován nákup HW a licence za zboží. Dále u přefakturace podpory společnost A neprovádí v tomto případě časové rozlišení na straně nákladů ani výnosů z důvodu, že se jedná o přefakturaci 1:1. Tento podpis/zdůvodnění má rovněž uvedeno v interním předpisu (směrnici). Z výše uvedeného tedy vyplývají následující dotazy: a) Lze nákup věcí nehmotné povahy (např. licence, sw) a jejich přeprodej považovat za nákup a prodej zboží? Pokud nelze, jak má být účtováno? b) Lze nákup podpory, která spadá do více účetních období, a její přefakturaci, účtovat pouze do jednoho účetního období, tj. do nákladů a výnosů v celé částce a ve stejné výši (viz příklad níže)? c) Přefakturace je vázána na podpis akceptačního protokolu od přejímající společnosti C, takže se přefakturovávat bude s časovým zpožděním. Je společnost A oprávněná tvořit dohadnou položku aktivní na přelomu roku? d) Je níže uvedené účtování správné? Pokud nikoliv, jak má být správně účtováno? Rok 2026 Text Kč MD D 1. Faktura přijatá – nákup HW od společnosti B 1 000 000,00 131.1 – Pořízení zboží – HW   210 000,00 343 – DPH   1 210 000,00   321 – Dodavatelé 2. Faktura přijatá – nákup licence od společnosti B 120 000,00 131.2 – Pořízení zboží - licence   25 200,00 343 - DPH   145 200,00   321 – Dodavatelé 3. Faktura přijatá – nákup podpory od společnosti B 240 000,00 518 – Ostatní služby   50 400,00 343 - DPH   290 400,00   321 – Dodavatelé 4. Příjemka – příjem zboží na sklad 1 000 000,00 132.1 – Zboží - HW 131.1 – Pořízení zboží – HW 5. Příjemka – příjem zboží na sklad - licence 120 000,00 132.2 – Zboží - licence 131.2 – Pořízení zboží - licence 6. Přefakturace HW společnosti C – faktura vystavená 1 000 000,00   604.1 – Tržby za zboží - HW 210 000,00   343 - DPH 1 210 000,00 311 – Odběratelé   7. Úbytek zboží HW 1 000 000,00 504.1 – Prodané zboží – HW 132.1 – Zboží - HW 145 200,00 311 – Odběratelé   8. Přefakturace licence společnosti C 120 000,00   604.2 – Tržby za zboží – licence 25 200,00   343 – DPH 9. Úbytek zboží - licence 120 000,00 504.2 – Prodané zboží - licence 132.2- Zboží - licence 10. Přefakturace podpory společnosti C 240 000,00   602 – Tržby za poskytnuté služby 50 400,00   343 - DPH 290 400,00 311 – Odběratelé    

V pracovní smlouvě jsou dohodnuta dvě místa výkonu práce – sídlo zaměstnavatele a bydliště zaměstnance. Pravidelné pracoviště není sjednáno. Zaměstnanec 4 dny v týdnu pracuje ze svého bydliště, odkud začínají i jeho cesty. Cesta 1× týdně z místa bydliště do místa sídla zaměstnavatele je rovněž služební cesta. Jak to bude v situaci, kdy se zaměstnanec ve stejný den nevrací do místa bydliště, ale zůstane do druhého dne v místě sídla zaměstnavatele, kde mu je zajištěno ubytování a teprve druhý den se vrací? Bude celá doba služební cestou, ubytování bude hrazeno zaměstnavatelem v rámci cestovních náhrad? Jakou roli hraje to, že jsou ve smlouvě sjednána dvě místa výkonu práce?

Manželé vlastní v SJM celkem 4 byty, všechny jsou pronajímány a příjmy jsou zdaňovány podle § 9 ZDP. Uplatňujeme skutečné výdaje, včetně daňových odpisů. V praxi aktuálně přiznává příjmy i výdaje (včetně odpisů) každý z manželů u dvou bytů. Po zúžení SJM mají byty přejít do výlučného vlastnictví tak, že manželka bude mít ve výlučném vlastnictví všechny 4 byty. Je možné, aby manželka po zúžení SJM plynule pokračovala v daňovém odpisování bytů, které před zúžením odpisoval manžel (navázání na původní vstupní cenu, odpisovou skupinu a dosud uplatněné odpisy) nebo se převod v rámci zúžení SJM posuzuje jako „nové nabytí“ s dopady do odpisů? Přechází na nového vlastníka i „rozjetý“ odpisový plán (kontinuita), nebo se odpisování musí řešit jinak? Jak postupovat v roce účinnosti zúžení SJM z hlediska výše odpisu (např. uplatnění poměrné části / 1/2 ročního odpisu apod.), aby byl postup v souladu se ZDP a obhajitelný při kontrole? 

Společnost s r. o. je nájemce v objektu, kde se vyměnily nevzhledné koberce za nové. Nájemce se s pronajímatelem dohodl, že uhradí polovinu nákladů za výměnu. V nájemní smlouvě bohužel o nákladech na běžnou údržbu není nic zmíněno. Lze tento náklad zahrnout do daňově uznatelných výdajů a ještě dále přefakturovat na podnájemce?

Zaměstnanec obdržel v roce 2024 RSU akcie od zahraniční matky V USA jako benefit, v roce 2025 došlo k prodej akcií. Jak bude příjem z prodeje akcií zdaněn a v jaké výši? Zaměstnavatel je v okamžiku darování nezdanil dle § 6 ZDP. Je možné celý příjem zdanit dle § 10 ZDP v daňovém přiznání za rok 2025? 

Společnost s r. o., plátce DPH, přijala fakturu v režimu PDP na zakázce: Provedení kompletního zateplovacího systému a práce s tím související. Stavebně montážní práce jsou prováděny na stavbě Domov pro seniory (jedná se o výstavbu nového domova pro seniory, kde tato společnost provádí pouze zateplení). Máme prohlášení od objednatele, ve kterém prohlašuje, že se jedná o stavbu pro sociální bydlení vymezenou v § 48 a § 49 zákona o DPH. Zároveň v prohlášení uvádí, že použití základní i snížené sazby DPH v souvislosti s výstavbou sociálního bydlení je spojeno s výstavbou veřejných objektů vyhrazených pro účely občanské vybavenosti. Můžeme pro vyměření použít sníženou sazbu DPH?

Česká s. r. o. zaměstnala jednatelky dle smlouvy o výkonu funkce jednatele. Jednatelka dostává 3 000 Kč. Nyní má dítě a požádala VZP, aby jí ZP hradil stát. Od 31. 12. 2026 tedy za jednatelku platí ZP stát. Oznámila jsem tuto skutečnost na VZP. Jaký je další postup ve firmě? Pokud jednatelka dostane za leden odměnu 3 000 Kč, musí se z ní také odvést VZP a poslat přehled? Nebo pošlu nulový přehled na VZP a nebudu odvádět VZP? Nemůže dostat odměnu a nezaplatit VZP? Nebo může dostavit odměnu 3 000 Kč a ZP bude platit stát? 

Společnost zakoupila aplikaci Fidoo na sledování cestovních náhrad. Pokud si společnost napíše do vnitřní směrnice, že diety přepočítá kurzem dne odjezdu na služební cestu (z tohoto kurzu vychází výpočet v aplikaci Fidoo), je to v pořádku? Fidoo účet bereme jako bankovní účet a nesledujeme v účetnictví po jednotlivých kartách převod firemních prostředků na Fidoo účet zaúčtování: MD 261/D 221* příjem firemních prostředků na Fidoo účet: MD 221 FIDOO/D 261 převod peněz z Fidoo účtu na kartu, kterou má zaměstnanec k dispozici na služební cestě MD 325*/D 221 FIDOO. Je účtování v pořádku? 

Jaké datum se uvádí jako Datum úhrady mzdy vč. odvodů (10347), když je mzda uhrazena v jiný den, než odvody?

Fyzická osoba vedla do 31. 12. 2019 daňovou evidenci, od 1. 1. 2020 přešla na vedení účetnictví. Od r. 2020 zdaňovala hodnotu pohledávek a zásob, k 1. 1. 2026 zbývá ještě dodanit cca 1 mil. Kč. Podnikatel chce od 1. 1. 2026 přejít zpět na vedení daňové evidence. Jak budeme dále postupovat se zbývající částkou 1 mil. stále ještě nedodaněných pohledávek a zásob v době, kdy již budeme vést účetnictví?

Český plátce obdrží daňové doklady od svých dodavatelů, plátců DPH. Doklad č. 1 na celkovou částku 11 000 Kč, z toho činí 9 000 Kč plnění včetně DPH 21 % a 2 000 Kč plnění včetně DPH 0 % (vratné obaly ) a doklad č. 2 na pořízení obědů pro zaměstnance na částku 14 000 Kč, kdy odpočet DPH uplatní pouze z 55 % částky 14 000 Kč. Je správné oba doklady vykázat v oddíle B2 kontrolního hlášení?

Od jakého data je státní podnik povinen sestavovat ESG report – Zprávu o udržitelnosti, když tento státní podnik (dlouhodobě) splňuje kritéria pro velkou účetní jednotku podle § 1b odst. 4 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, a podle jakých ustanovení? Bude tento podnik povinen uvádět srovnatelné období ESG report v prvním roce zveřejňování, tzn. pokud podnik bude povinen sestavit ESG report např. za rok 2026, má povinnost uvést ESG report i za srovnatelné období, tj. za rok 2025, kdy povinnost sestavit ESG report ještě nebyla?

Společnost s.r.o. (plátce DPH) provádí instalaci nových distribučních rozvaděčů ve společných prostorech bytového domu pro SVJ (neplátce DPH). Režim PDP tedy nemůže být použit. Je možné při fakturaci prací použít sníženou sazbu DPH? Výše uvedené práce práce probíhají na dokončené stavbě, ověřené v RUIAN se způsobem využití: bytový dům.

Společnost, plátce DPH, pořídila automobil v únoru 2026, u kterého ví k datu pořízení, že bude používán přibližně ze 70 % ke zdanitelným výstupům s nárokem na odpočet DPH a zbylých 30 % bude sloužit ke soukromé spotřebě. Je možné k datu pořízení majetku zmíněných 30 % zaúčtovat do vstupní ceny automobilu, kdy tato vstupní cena bude sloužit jako výpočtová základna pro daňové odpisy? V dalších letech, pokud se koeficient změní a budeme vracet nebo naopak nárokovat DPH je možné tuto korekci účtovat výsledkově nebo je nutné měnit vstupní cenu auta?