69/1952 Sb.
ZÁKON
ze dne 30. října 1952
o sociálně právní ochraně mládeže.
Změna: 58/1955 Sb.
Změna: 46/1959 Sb.
Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na
tomto zákoně:
ČÁST PRVÁ
Úvodní ustanovení.
§ 1
Aby všechna mládež byla stejně účastna všech státem jí
zaručených možností plného tělesného i duševního rozvoje, zejména
aby byla zaručena řádná výchova všech dětí v uvědomělé občany
republiky, připravené přispívat svou prací k prospěchu
společnosti, a aby žádné dítě neutrpělo újmy na svých právech,
pečuje stát také o sociálně právní ochranu mládeže.
ČÁST DRUHÁ.
Úkoly ochrany mládeže.
ODDÍL PRVÝ.
Hromadné poručenství a opatrovnictví.
§ 5
(1) Žádá-li si toho zájem nezletilce, může soud na úřadovnu
přenést také jen některá práva a některé povinnosti zákonného
zástupce.
(2) Úřadovna může být také ustanovena opatrovníkem
nezletilého pro úkon.
ODDÍL DRUHÝ
Ochrana dětí, které nejsou v péči rodičů.
§ 8
(1) Dítě lze umístit do péče nahrazující péči rodičů jen na
podkladě rozhodnutí soudu.
(2) Je-li třeba umístit dítě v takové péči bez odkladu,
zařídí umístění úřadovna a zároveň požádá soud o schválení tohoto
opatření.
(3) Rozhodnutí (schválení) soudu není třeba, jde-li
o umístění dítěte, učiněné v rámci výkonu moci rodičovské, nebo
o umístění jen přechodné.
§ 9
Je-li třeba dítě svěřit do péče nahrazující péči rodičů, bude
umístěno zásadně do péče kolektivní; jinak lze dítě umístit jen v
rodině, která skýtá záruku, že dítě bude vychováno k lásce k
lidově demokratickému státu, a která je schopna mu poskytnout
prostředí příznivé po všech stránkách pro jeho rozvoj, a to
zpravidla u toho, kdo dítě osvojí.
§ 10
(1) Úřadovna sleduje bedlivě, zdali se dětem dostává všeho,
čeho je třeba k jejich zdárnému tělesnému a duševnímu rozvoji.
(2) Soud může z dohledu úřadovny vyjmout děti, které jsou
umístěny v rodině, ukáže-li se, že péče o tyto děti je trvale
bezvadná a nepotřebuje soustavné kontroly; vynětí dětí z dohledu
může soud kdykoliv odvolat.
(3) Na výkon péče kolektivní úřadovna nedohlíží.
ODDÍL ČTVRTÝ
Činnost poradní a pomocná.
§ 15
(1) Činností poradní a pomocnou přispívají úřadovny zvláště
k zdárnému vykonávání rodičovské moci a k řádnému plnění všech
povinností poručníků a opatrovníků nezletilých.
(2) Zákonným zástupcům pomáhají úřadovny především ve věcech
výživy a výchovy dětí, jsou jim nápomocny ve styku se soudy,
národními výbory a orgány státní správy a zprostředkují umístění
dětí zvláště v ozdravovnách, v ústavech a zařízeních výchovných,
ošetřovacích nebo léčebných.
(3) Právní ochranu mládeže zajišťují úřadovny zejména
udílením právních porad a opatřováním a sepisováním listin,
potřebných k zjištění otcovství, k uskutečnění osvojení dítěte,
k uplatnění nároků dítěte na poskytování prostředků na výživu
a výchovu, nároků matky proti otci dítěte, za kterého není
provdána, nároků na rodinné přídavky (přídavky na děti, výchovné),
dávky z národního pojištění, státní dětský příspěvek a podobně.
(4) O právní ochranu mládeže pečují úřadovny také součinností
se soudy a prokurátory, a to jak ve věcech občanskoprávních, tak
v trestních věcech proti mladistvým.
ČÁST TŘETÍ
Organisační ustanovení.
ODDÍL PRVÝ
Úřadovny ochrany mládeže.
§ 16
(1) Úřadovny se zřizují při lidových soudech, které
vykonávají soudnictví ve věcech občanskoprávních.
(2) Plnění úkolů právní ochrany mládeže v poměru k cizině lze
soustředit u jediné úřadovny.
§ 17
(1) Úřadovny plní své úkoly svými zaměstnanci, zejména
hromadnými poručníky a sociálními pracovnicemi; přitom jim
napomáhají důvěrníci ochrany mládeže.
(2) Důvěrníky ochrany mládeže ustanovují úřadovny z osob
doporučených okresním národním výborem.
§ 18
Hromadný poručník složí u soudu slib, že bude řádně plnit
úkoly uložené mu právními předpisy. Tím je nahrazen slib, který
jinak poručníci (opatrovníci) skládají po každé, jakmile jsou
ustanoveni.
§ 19
(1) Správu úřadoven a služební dohled nad nimi, pokud nejde
o výkon jejich vlastní působnosti, obstarává krajská soudní
správa.
(2) Vrchní dohled na úřadovny vykonává ministr spravedlnosti;
pokud jde o výkon jejich vlastní působnosti, podléhají přímo
ministerstvu spravedlnosti.
(3) Jednací řád úřadoven vydá ministr spravedlnosti.
ODDÍL DRUHÝ
Zařízení pro kolektivní péči o mládež.
ČÁST ČTVRTÁ
Obecná ustanovení.
§ 23
K umožnění řádného výkonu všech svých povinností jsou
úřadovny v stálém styku s národními výbory, se školami, se
sdruženími rodičů a přátel školy, s ústavy a zařízeními
výchovnými, ošetřovacími a léčebnými, zejména se všemi ústavy a
zařízeními, pečujícími o zdraví matky a dítěte, jakož i s
dobrovolnými organisacemi sdružujícími mládež.
§ 24
Veškeré orgány státní správy, národní výbory, školy a
výchovné, ošetřovací a léčebné ústavy (zařízení) jakož
i dobrovolné organisace jsou povinny spolupůsobit při provádění
tohoto zákona.
§ 25
Hromadný poručník, sociální pracovnice a důvěrník ochrany
mládeže jsou oprávněni, je-li toho k dohledu na péči o dítě třeba,
dítě navštívit, prohlédnout místnosti, které dítě obývá nebo v
nichž se zdržuje, a žádat na rodičích, členech jejich domácnosti,
nebo i na jiných osobách, aby podle pravdy podávali vysvětlení o
poměrech dítěte, jakož i aby dítě podle daného pokynu přivedli k
lékařskému nebo k jinému vyšetření.
§ 26
Náklady na sociálně právní ochranu mládeže hradí stát, pokud
jejich úhrada není zajištěna jinak.
§ 27
Ministr spravedlnosti se zmocňuje, aby v dohodě se
zúčastněnými členy vlády vydal nařízením zvláštní předpis podle
§ 12 odst. 2, jakož i jiné předpisy potřebné k provedení tohoto
zákona; může také soudní správu pověřit, aby nároky dětí na
výživné sama vymáhala, i pokud nejsou kryty poskytovaným
příspěvkem.
§ 28
Zaměstnanci okresních národních výborů, pověření výlučně
agendou sociálně právní ochrany mládeže, přecházejí do oboru
ministerstva spravedlnosti.
§ 29
(1) Organisační opatření, učiněná před účinností tohoto
zákona k včasnému jeho provedení, zůstávají, pokud neodporují
tomuto zákonu, nedotčena a považují se za opatření učiněná podle
tohoto zákona.
(2) O návrhu výchovny dorostu na prodloužení ochranné výchovy
může soud podle tohoto zákona rozhodnout, i když chovanec dosáhne
věku, který je dosud rozhodující pro ukončení ochranné výchovy,
před účinností tohoto zákona.
§ 30
(1) Zrušují se veškerá ustanovení o věcech upravených tímto
zákonem a všechna ustanovení, která odporují ustanovením tohoto
zákona.
(2) Zrušují se zejména:
1. zák. čl. VIII/1901, o státních dětských domovech;
2. zák. čl. XXI/1901, o zaopatření dětí starších sedmi let,
odkázaných na obecnou podporu;
3. nařízení č. 1/1903 B. M. (uh. m. vnitra) o ochraně opuštěných
dětí;
4. zákon č. 256/1921 Sb., o ochraně dětí v cizí péči a dětí
nemanželských;
5. vládní nařízení č. 29/1930 Sb., jímž se provádí zákon
o ochraně dětí v cizí péči a dětí nemanželských;
6. zákon č. 213/1941 Sl. z., o veřejné ochraně mládeže, veřejném
poručenství a úpravě ochranného dozoru;
7. zákon č. 7/1946 Sb., o hromadném poručenství;
8. zákon č. 48/1947 Sb., o organisaci péče o mládež;
9. vládní nařízení č. 202/1947 Sb., jímž se provádí zákon
o organisaci péče o mládež;
10. zákon č. 57/1948 Sb., o zálohování výživného dětem;
11. čl. IV zákona č. 242/1949 Sb., jímž se upravují některé
sociální dávky.
Gottwald v. r.
Dr. John v. r.
Zápotocký v. r.
Dr. Rais v. r.