62/2001 Sb., o hospodaření organizačních složek státu a státních organizací s majetkem státu

(1) Žádost o předchozí souhlas se zřízením organizační složky státu (dále jen "žádost") podává zřizovatel (§ 4 odst. 1 zákona) Ministerstvu financí (dále jen "ministerstvo") písemně nejpozději do 31. března běžného kalendářního roku předcházejícího rok, ve kterém má organizační složka státu (dále jen "organizační složka") vzniknout. Pokud je zřízení organizační složky nezbytné z důvodu zvláštním zákonem provedené změny působnosti zřizovatele, lze podat žádost bez ohledu na lhůtu stanovenou v první větě.

(2) K žádosti podle odstavce 1 musí být připojen návrh zřizovací listiny organizační složky a ekonomický rozbor financování organizační složky na období nejméně tří let následujících po předpokládaném dni vzniku organizační složky. Určení majetku státu (dále jen "majetek"), který zřizovatel svěří organizační složce, se v návrhu zřizovací listiny provede pouze jako předběžné.

(3) Ministerstvo vyřídí žádost ve lhůtě 30 kalendářních dnů od jejího přijetí.

(2) Zřizovatel si může ve zřizovací listině vyhradit schvalování právních jednání v souladu s ustanovením § 45 odst. 2 zákona.

(3) Opatření zřizovatele (§ 4 odst. 1, § 53 odst. 1 a 2 zákona) o změně zřizovací listiny (§ 5 odst. 1 zákona) se připojí ke zřizovací listině jako její dodatek. Změny zřizovací listiny může zřizovatel provádět pouze při zachování obsahových náležitostí zřizovací listiny podle odstavce 1.

(1) Určení majetku svěřovaného organizační složce při jejím zřízení provede zřizovatel formou soupisu; obdobně zřizovatel postupuje, mění-li v souvislosti se změnou zřizovací listiny (§ 5 odst. 1 zákona) rozsah majetku, s nímž je organizační složka příslušná hospodařit ke dni změny.

(2) Soupis podle odstavce 1 je nedílnou součástí zřizovací listiny organizační složky, popřípadě opatření o změně zřizovací listiny.

(3) Údaje o majetku, se kterým se organizační složka stane příslušnou hospodařit teprve po svém vzniku anebo s nímž naopak po svém vzniku přestane být příslušná hospodařit a nejde přitom o dílčí změnu v rozsahu majetku z rozhodnutí zřizovatele (§ 5 odst. 1 zákona), se do zřizovací listiny nedoplňují.

(3) U majetku vedeného v účetnictví se v soupisu současně uvedou ceny podle údajů v účetnictví zřizovatele, popřípadě jiné organizační složky jím zřízené, která byla dosud příslušná hospodařit se svěřovaným majetkem.

(1) Při vzniku, změně nebo zániku organizační složky sdělí zřizovatel (§ 4 odst. 1, § 53 odst. 1 a 2 zákona) vydavateli Ústředního věstníku České republiky písemně datum vydání příslušného opatření, kterým o vzniku, změně nebo zániku organizační složky rozhodl, jednací číslo, pod kterým bylo vydáno, a den, kterým nastaly účinky opatření (den vzniku, změny nebo zániku organizační složky).

(2) V případě vzniku organizační složky sdělí zřizovatel (§ 4 odst. 1 zákona) vydavateli Ústředního věstníku České republiky též údaje dle zřizovací listiny v rozsahu stanoveném v ustanovení § 2 odst. 1 písm. a), b), d) a e) a identifikační číslo osoby, které bylo vzniklé organizační složce přiděleno.²⁾

(3) V případě změny zřizovací listiny organizační složky v rozsahu stanoveném v ustanovení § 2 odst. 1 písm. a), b), d) a e) sdělí zřizovatel (§ 4 odst. 1, § 53 odst. 1 a 2 zákona) vydavateli Ústředního věstníku České republiky též údaje dle opatření o změně zřizovací listiny. Pokud zřizovatel rozhodl o změně organizačního uspořádání organizační složky, o změně rozsahu majetku, s nímž je organizační složka příslušná hospodařit, anebo o jiné změně zřizovací listiny, uvede ve zprávě podstatu změny. Při změně nebo zrušení výhrady schvalování právních jednání založené ve zřizovací listině se použije ustanovení § 45 odst. 2 zákona.

(4) V případě zániku organizační složky zřizovatel (§ 4 odst. 1, § 53 odst. 1 a 2 zákona) vydavateli Ústředního věstníku České republiky též sdělí, která organizační složka jím řízená přebírá výkon práv a plnění závazků po zaniklé organizační složce, anebo že tento výkon práv a plnění závazků přebírá sám.

(5) Ustanovení odstavců 1 až 4 se nepoužijí v případech, kdy se oznámení o vzniku, změně nebo zániku organizační složky v Ústředním věstníku České republiky neprovádí (§ 5 odst. 3 zákona).

(1) Operativní evidenci majetku uvedeného v ustanovení § 10 zákona vedou příslušné organizační složky (§ 11 zákona) tak, aby poskytovala přehled o rozsahu, ocenění, stavu a místě uložení majetku, jakož i o způsobu, jakým tato organizační složka s majetkem naložila.

(2) Údaje a zápisy operativní evidence se pořizují průkazným způsobem, srozumitelně a čitelně a jejich opravy lze provádět pouze s uvedením data a podpisu toho, kdo opravu provedl. Evidenční pomůcky a doklady se uschovávají tak, aby nemohlo dojít k jejich ztrátě, poškození, zneužití a pozměnění neoprávněnými osobami. Elektronické vedení operativní evidence a použití prostředků výpočetní a jiné techniky a technických nosičů dat je přípustné jen při zachování pravidel vedení operativní evidence a jejího účelu a za předpokladu, že operativní evidence bude v příslušné organizační složce takto vedena jednotně a ve všech případech majetku uvedeného v ustanovení § 10 zákona; to platí obdobně, budou-li takto vedeny jen některé druhy evidenčních pomůcek.

(3) Správnost údajů a postupů operativní evidence ověřují příslušné organizační složky pravidelnou každoroční inventarizací, prováděnou vždy k 31. prosinci kalendářního roku formou kontroly stavu a úrovně vedení evidenčních pomůcek a dokladů, v případě nemovitých věcí evidovaných v katastru nemovitostí též porovnáním údajů v evidenčních pomůckách s údaji v katastru nemovitostí a v případě jiných věcí porovnáním údajů v těchto evidenčních pomůckách se skutečným stavem.

(4) Organizační složka příslušná hospodařit s majetkem podle ustanovení § 11 odst. 2 zákona vede majetek v operativní evidenci podle svých územních pracovišť²²⁾ a při používání evidenčních pomůcek postupuje podle ustanovení § 7 až 13. To platí i v případě, je-li příslušná hospodařit s majetkem na základě opatření vydaného ministerstvem podle ustanovení § 11 odst. 3 zákona.

(5) Organizační složky příslušné hospodařit s majetkem podle ustanovení § 11 odst. 1 zákona a organizační složky příslušné hospodařit s majetkem na základě opatření vydaného ministerstvem podle ustanovení § 11 odst. 3 zákona, nejde-li o organizační složku uvedenou v odstavci 4, postupují při používání evidenčních pomůcek podle ustanovení § 7 až 13 s přihlédnutím k povaze evidovaného majetku a postupům, které těmto organizačním složkám ukládají zvláštní právní předpisy. Ministerstvo a ostatní věcně příslušné ústřední správní úřady mohou pro tyto organizační složky upravit podrobnější pravidla vedení operativní evidence vnitřní směrnicí.

(2) Způsob uložení evidenčních pomůcek podle odstavce 1 musí vylučovat volný přístup ze strany osob, které nejsou zaměstnanci zařazení v útvaru zajišťujícím v rámci organizační složky hospodaření s majetkem uvedeným v ustanovení § 10 zákona. Tomu odpovídající způsob ochrany a používání evidenčních pomůcek musí být zajištěn i tehdy, jsou-li evidenční pomůcky vedeny elektronicky.

(3) Evidenční pomůcky podle odstavce 1 písm. a) až e) vydává ministerstvo ve formě tiskopisů. Obsah, údaje a uspořádání stanovené v těchto tiskopisech pro jednotlivé evidenční pomůcky jsou závazné i pro evidenční pomůcky vedené elektronicky. Požaduje-li tato vyhláška pro evidenční pomůcku zvláštní náležitosti spojené s celistvostí a zabezpečením průkaznosti evidenční pomůcky, musí být tyto podmínky srovnatelným způsobem splněny i v případě, je-li evidenční pomůcka vedena elektronicky. Evidenční pomůcka vedená elektronicky musí být vedena tak, aby trvale zachycovala postupné pořizování jednotlivých záznamů, veškeré jejich změny a doplnění, jakož i jakékoli jiné zásahy do evidenční pomůcky.

(4) Pokud má organizační složka přejít z listinného vedení evidenční pomůcky na elektronické vedení evidenční pomůcky anebo naopak, dokončí používání dosavadní evidenční pomůcky pro rozpracované případy a nové případy započne vést v nově založené evidenční pomůcce. Při změně vedení evidenční pomůcky z elektronického na listinné anebo z důvodu vyčerpání kapacity dosavadní evidenční pomůcky vedené jako listinná požádá organizační složka s dostatečným předstihem ministerstvo o zaslání potřebné evidenční pomůcky.

(1) Rejstřík podstat je vázaný a jeho jednotlivé listy jsou očíslovány a prošity. Je opatřen údajem o počtu listů, které obsahuje, a v místě prošití je opatřen pečetí. V rejstříku podstat se vyznačí den, měsíc a rok, kdy bylo započato s jeho používáním. Je vždy opatřen podpisem toho vedoucího zaměstnance, který v daném období řídí útvar (vnitřní organizační jednotku) zajišťující v rámci organizační složky hospodaření s majetkem uvedeným v ustanovení § 10 zákona.

(2) Do rejstříku podstat se zapisuje každý případ majetku uvedeného v ustanovení § 10 zákona, a to podle pořadí, ve kterém se organizační složka o případu dozvěděla. Zahrnuje-li případ skupinu více majetkových položek (např. dědictví), učiní se o případu jeden zápis. Jednotlivé zápisy se číslují v průběhu let bez přerušení.

(3) Věcné označení případu se řídí právním důvodem nabytí majetku státem, popřípadě důvodem podle ustanovení § 10 písm. b) zákona; současně se uvedou souvztažné údaje předepsané pro jmenný index k rejstříku podstat (§ 9).

(4) Zjistí-li se dodatečně, že se nejedná o majetek státu, poznamená se toto zjištění v rejstříku podstat po ukončení případu.

(2) V případě majetku uvedeného v ustanovení § 10 písm. b) zákona se jednotlivé případy vedené v rejstříku podstat zapisují do jmenného indexu k rejstříku podstat abecedně podle názvu organizační složky, popřípadě státní organizace (§ 54 až 56 zákona), která byla naposledy příslušná s majetkem hospodařit, a není-li známa, pod označením "stát".

(3) K údaji podle odstavce 1 nebo 2 se vždy poznamená pořadové číslo, pod nímž je případ veden v rejstříku podstat.

(1) Seznam, popis a ocenění majetku tvoří vždy součást dokladového spisu a označuje se pořadovým číslem, pod kterým je případ veden v rejstříku podstat. Zápisy v seznamu lze doplnit, pokud jsou další související majetkové položky nebo předepsané údaje zjištěny postupně.

(2) Majetek se v seznamu rozepisuje podle jednotlivých majetkových položek. Popis majetkových položek se provede tak, aby umožňoval jejich identifikaci a vylučoval vzájemnou záměnu. V rámci jedné majetkové položky lze uvést počtem kusů pouze druhově shodné části majetku, které jsou bezcenné nebo mají nepatrnou cenu. U každé majetkové položky se uvede místo, popřípadě způsob uložení. Jde-li o pohledávku nebo jiné právo, uvedou se údaje o dlužníkovi.

(3) Pro údaj o ocenění věcí se zásadně použije ocenění dle jejich stavu v době, kdy se hospodaření s nimi organizační složka podle své příslušnosti ujala. U nemovitých věcí, dopravních prostředků a těch movitých věcí, u nichž lze důvodně předpokládat vyšší cenu, jakož i u práv a jiných majetkových hodnot, kde nelze jejich cenu vyjádřit jmenovitou hodnotou, je pro tyto účely rozhodující vždy ocenění podle právních předpisů upravujících oceňování majetku a účinných ke dni ocenění. Jde-li o věci prohlášené za kulturní památku, umělecké předměty a sbírky muzejní nebo galerijní hodnoty, lze pro tyto účely využít též ocenění, které provede odborné pracoviště určené Ministerstvem kultury. Jde-li o archiválie,³⁾ lze pro tyto účely využít též ocenění, které provede Ministerstvo vnitra. Bylo-li ocenění provedeno znalcem buď v řízení předcházejícím převzetí majetku organizační složkou anebo jinak při příležitosti nabytí majetku státem, uvede se v seznamu podle odstavce 1 cena takto zjištěná.

(4) Ocenění movitých věcí, které nevyžadují ocenění podle odstavce 3, může komisionálně provést organizační složka. Doklady o způsobu ocenění podle tohoto odstavce i podle odstavce 3 jsou vždy součástí dokladového spisu. Bylo-li ocenění provedeno hromadně, lze se na uložení těchto dokladů v jiném dokladovém spisu odvolat.

(5) Pokud na stát v souvislosti s nabytím majetku přešly dluhy předchozího vlastníka anebo je majetek zatížen zástavním právem, které přechodem na stát nezaniká (§ 41 zákona), v seznamu se přiměřeně podle odstavců 1 až 4 uvedou i tyto závazky a zástavní práva; povinnost vedení závazků v účetnictví podle ustanovení § 38 zákona tím není dotčena.

(1) Skladní kniha se vede zvlášť pro movité věci, které má organizační složka uložené u sebe ve skladu, a zvlášť pro cenné a drobné movité věci (včetně např. vkladních knížek a listinných cenných papírů) uložené v trezoru. Je vázaná a jednotlivé listy jsou očíslovány.

(2) Do skladní knihy se zapisují věci jednotlivě, pokud nejde o soubor věcí jednoho druhu v rámci jednoho případu; vedle výstižného popisu věci se uvede i pořadové číslo případu dle rejstříku podstat a datum, kdy k uložení došlo. Vydává-li se věc ze skladu nebo z trezoru, ve skladní knize se uvede, kdy a z jakého důvodu se tak stalo a kdo věc převzal.

(3) Pokud je věc uložena v bezpečnostní schránce, platí odstavce 1 a 2 obdobně; o zvláštním způsobu uložení se ve skladní knize provede poznámka. Pro převzaté nebo pořízené klíče uložené v trezoru, popřípadě v bezpečnostní schránce platí ustanovení § 12.

O převzetí anebo pořízení klíčů, o jejich uložení v trezoru, popřípadě v bezpečnostní schránce a o dalším nakládání s nimi se vede samostatný přehled o pohybu klíčů, do kterého se provádějí zápisy obdobným způsobem jako do skladní knihy.

(1) Pro každý případ vedený v rejstříku podstat se založí a vede samostatný dokladový spis. Označuje se pořadovým číslem případu dle rejstříku podstat a rokem, v němž byl případ zapsán do rejstříku podstat. Jednotlivé listy dokladového spisu se číslují v časovém sledu a jeho obsah se průběžně vede na samostatném listu. Do dokladového spisu se zakládají veškeré písemnosti k případu.

(2) Poté, kdy s majetkem předepsaným způsobem naloží (§ 15 odst. 2 a 3 zákona) a vypořádá případně na stát přešlé dluhy (§ 41 zákona), nejdéle však při skončení doby uvedené v ustanovení § 15 odst. 4 zákona, organizační složka vyhotoví a do dokladového spisu zařadí závěrečnou sestavu majetku. V závěrečné sestavě majetku vyčíslí celkovou hodnotu státem původně získaných aktiv, celkovou hodnotu dosud skutečně přijatých plnění a výnosů z prodeje majetku a celkovou hodnotu dosud státem vypořádaných dluhů; současně uvede výši s tím souvisejících dosud vynaložených nákladů.

(3) Dokladový spis se uzavře po ukončení všech úkonů nezbytných pro naložení s majetkem, vymožení pohledávek a vypořádání dluhů a po úhradě nákladů s tím spojených. Nelze-li dokladový spis takto uzavřít ani ve lhůtě stanovené v ustanovení § 15 odst. 4 zákona, pokračuje se dále v jeho vedení podle potřeby. Tato skutečnost se poznamená v rejstříku podstat a současně se v seznamu, popisu a ocenění majetku uvede, se kterými položkami bude nadále organizační složka příslušná hospodařit podle ustanovení § 9 zákona. Pokračováním ve vedení dokladového spisu není dotčen postup podle ustanovení § 14 odst. 2 zákona; při zavedení majetku do účetnictví se použije údaj o jeho ocenění podle dosavadní operativní evidence.

(4) U věcí ve skladu, jakož i věcí (klíčů) v trezoru (bezpečnostní schránce), s nimiž organizační složka bude nadále příslušná hospodařit podle ustanovení § 9 zákona, se o tom do skladní knihy (do přehledu o pohybu klíčů) učiní poznámka. Pokud dojde k převzetí těchto věcí jiným útvarem (vnitřní organizační jednotkou) v rámci příslušné organizační složky, evidence ve skladní knize (v přehledu o pohybu klíčů) se ukončí.

(5) S uzavřením dokladového spisu dává písemně souhlas vedoucí zaměstnanec útvaru, v jehož rámci je dokladový spis bezprostředně veden. Souhlas s uložením a archivací dokladového spisu dává písemně vedoucí zaměstnanec podle ustanovení § 8 odst. 1.

(1) Organizační složky mezi sebou navzájem v rámci své působnosti anebo stanoveného předmětu činnosti své vztahy při nakládání s majetkem a jiném právním jednání upravují zápisem. Státní organizace navzájem a státní organizace a organizační složky mezi sebou v rámci stanoveného předmětu činnosti anebo své působnosti své vztahy při nakládání s majetkem a jiném právním jednání upravují písemnou smlouvou. Ve svých vzájemných vztazích organizační složky a státní organizace dbají na důsledné dodržování zákonem stanovených základních povinností při hospodaření s majetkem, a pokud plnění vyplývající z pořízených zápisů a sjednaných smluv mají povahu majetku nebo závazků vedených v účetnictví, postupují obdobně podle právních předpisů upravujících účetnictví.

(2) Zúčastněné organizační složky se v zápisu označí svým názvem, sídlem a identifikačním číslem osoby spolu s uvedením jména a funkce (pracovního zařazení) fyzické osoby, která je oprávněna k podepsání zápisu, jakož i důvodu, který tuto osobu k podpisu opravňuje. Nakládá-li organizační složka zápisem s určitým majetkem, uvede se vždy v zápisu i důvod, který zakládá příslušnost této organizační složky hospodařit s takovým majetkem. Mění-li se zápisem příslušnost organizační složky hospodařit s majetkem, uvede se v zápisu den, jímž tato změna nastává, a označí se předávající a přejímající organizační složka. V rámci údajů o majetku se uvede též údaj o ceně podle stavu v účetnictví (operativní evidenci) předávající organizační složky. Obsah dalších ujednání v zápisu se řídí přiměřeně ustanoveními zvláštních právních předpisů upravujících smluvní typ, který je pořizovanému zápisu obsahově nejbližší, a podmínkami a dalšími pravidly vyplývajícími ze zvláštních právních předpisů a z této vyhlášky.

(3) Mění-li se zápisem nebo smlouvou příslušnost hospodařit s majetkem, předávající organizační složka nebo státní organizace předá přejímající organizační složce nebo státní organizaci současně doklad o nabytí majetku státem, pokud jej má k dispozici, jakož i další právní a technickou dokumentaci související s majetkem, kterou má k dispozici a která je pro řádné hospodaření s ním nezbytná; v rámci toho zejména doloží aktuální právní vztahy jiných organizačních složek nebo státních organizací anebo jiných právnických a fyzických osob k tomuto majetku, které zároveň o této změně příslušnosti hospodařit písemně vyrozumí. Uvedený postup se přiměřeně použije i v případě, mění-li se příslušnost hospodařit s majetkem opatřením podle ustanovení § 20 zákona. Související dokumentaci si dotčené organizační složky nebo státní organizace v potřebném rozsahu předají také při svém jiném vzájemném právním jednání.

(4) Zápisem a smlouvou nelze mezi organizačními složkami a státními organizacemi založit vztah neslučitelný s předmětem činnosti nebo se způsobem financování kterékoli ze zúčastněných organizačních složek nebo státních organizací a nelze sjednávat plnění mající povahu plnění na základě zástavního práva a jiná obdobná plnění, jimiž by mohla být dotčena příslušnost organizační složky nebo státní organizace hospodařit s majetkem.

(5) Vztahy mezi organizačními složkami a státními organizacemi, jejichž předmětem je plnění mající povahu služebnosti anebo plnění spočívající v přenechání věci k požívání nebo užívání, lze zápisem nebo smlouvou upravit, je-li to nezbytné pro zabezpečení výkonu působnosti nebo činnosti organizační složky nebo státní organizace anebo vyžaduje-li to veřejný zájem, a to i bez časového omezení, vždy však jen v takovém rozsahu, aby plnění organizační složce nebo státní organizaci hospodařící s dotčenou věcí nebránilo ve výkonu její působnosti nebo činnosti.

(6) Organizační složka nebo státní organizace, která užívá nebo požívá věc, s níž je příslušná hospodařit jiná organizační složka nebo státní organizace, nemůže tuto věc přenechat k užívání nebo požívání jiné osobě ani další organizační složce nebo státní organizaci.

(1) Organizační složka nebo státní organizace může svou příslušnost hospodařit s majetkem (§ 9 zákona) založit zápisem anebo smlouvou podle ustanovení§ 14 pouze tehdy, potřebuje-li takový majetek pro zabezpečení výkonu své působnosti nebo činnosti, a dále v případech, kdy to vyžaduje veřejný zájem anebo ukládá tato vyhláška. Tím není dotčen postup podle zvláštních právních předpisů, pokud by tyto zvláštní právní předpisy organizační složce nebo státní organizaci nedovolovaly určitý majetek do své příslušnosti hospodařit převzít.

(2) Projeví-li zájem o majetek nabízený v rámci postupu podle ustanovení § 19b odst. 4 a 5 a § 19c odst. 1 zákona více organizačních složek nebo státních organizací, jedná příslušná organizační složka nebo státní organizace (§ 9 a 11 zákona) o změně příslušnosti hospodařit s majetkem přednostně se zájemcem, který majetek potřebuje pro plnění úkolů bezpečnostního sboru nebo v souvislosti s plněním těchto úkolů; není-li takový zájemce anebo v jeho prospěch ke změně příslušnosti hospodařit nedojde, jedná se zájemcem, který splnil podmínky stanovené v nabídce, pokud byly stanoveny. Jestliže podmínky splnilo více zájemců a nelze stanovit pořadí anebo nebyly stanoveny žádné podmínky a zájemci se nedohodnou jinak, příslušná organizační složka nebo státní organizace jedná se zájemcem, kterého za přítomnosti nejméně tříčlenné komise vytvořené v rámci této organizační složky nebo státní organizace anebo za přítomnosti zástupců všech zájemců určí losem; tím nejsou dotčena ustanovení § 16 odst. 2 a § 19 odst. 2.

(3) Jde-li o majetek nabízený Úřadem pro zastupování státu ve věcech majetkových (dále jen „Úřad“) v rámci jeho postupu podle ustanovení § 19b odst. 2 zákona, použije se postup podle odstavce 2 přiměřeně.

(4) Jde-li o majetek, který má být podle ustanovení § 19b odst. 1 zákona převzat z důvodu potřebnosti nebo veřejného zájmu organizační složkou nebo státní organizací v působnosti téhož zřizovatele (zakladatele) nebo ústředního správního úřadu, do jehož působnosti spadá předávající organizační složka nebo státní organizace, popřípadě tímto zřizovatelem (zakladatelem) nebo ústředním správním úřadem, anebo o majetek přednostně nabídnutý k převzetí podle ustanovení § 19b odst. 3 zákona mezi organizačními složkami a státními organizacemi v působnosti téhož zřizovatele (zakladatele) nebo ústředního správního úřadu za účelem hospodárnějšího naložení s ním, postup podle odstavce 2 se nepoužije; případná nabídka se provede vhodným způsobem pouze v rámci působnosti zřizovatele (zakladatele) nebo ústředního správního úřadu a přejímající organizační složku nebo státní organizaci v případě více zájemců určí tento zřizovatel (zakladatel) nebo ústřední správní úřad.

(1) Není-li dále stanoveno jinak, organizační složky a státní organizace si mohou za plnění sjednaná podle ustanovení § 14 poskytnout peněžité plnění⁶⁾, popřípadě náhradu⁶⁾ v dohodnuté výši, anebo se mohou dohodnout, že za sjednané plnění nebude poskytnuto peněžité plnění, popřípadě náhrada.

(2) Nedosažení dohody o poskytnutí peněžitého plnění nebo náhrady anebo o výši tohoto peněžitého plnění nebo náhrady podle odstavce 1, jakož i o jakékoli jiné podmínce (§ 15 odst. 2) se nepovažuje za důvod pro závěr, že organizační složka nebo státní organizace neprojevila zájem ve smyslu ustanovení § 19c odst. 3 věty první zákona o majetek nabízený v rámci postupu podle ustanovení § 19b odst. 4 a 5 a § 19c odst. 1 zákona.

(3) Organizační složky a státní organizace si za plnění sjednaná podle ustanovení § 14 mohou dohodnout poskytnutí věcného plnění jen tehdy, není-li zvláštním právním předpisem⁶⁾ nebo touto vyhláškou vyloučena možnost dohodnout si peněžité plnění nebo náhradu.

(4) Organizační složky a státní organizace se v případě dosud nepřijatých peněžitých plnění nebo náhrad dohodnutých podle odstavce 1 anebo dosud nepřijatých věcných plnění dohodnutých podle odstavce 3 mohou dohodnout na jejich vzájemném započtení.

(5) Je-li ze všech okolností případu zřejmé, že další vymáhání dosud nepřijatého peněžitého plnění nebo náhrady dohodnutých podle odstavce 1 anebo věcného plnění dohodnutého podle odstavce 3 by nebylo úspěšné, mohou organizační složky a státní organizace od tohoto vymáhání jednostranně upustit. Má-li organizační složka nebo státní příspěvková organizace svého zřizovatele, podléhá jednostranné upuštění od vymáhání písemnému schválení tímto zřizovatelem.

(6) Dosud nepřijaté plnění sjednané podle ustanovení § 14 ani dosud nepřijaté peněžité plnění nebo náhradu dohodnuté podle odstavce 1 ani dosud nepřijaté věcné plnění dohodnuté podle odstavce 3 nemůže organizační složka nebo státní organizace jako pohledávku nebo jiné právo postoupit jiné osobě podle ustanovení § 32 zákona, ani s ním ve prospěch jiné osoby jinak naložit.

(1) Pozbývá-li organizační složka nebo státní příspěvková organizace zápisem anebo smlouvou příslušnost hospodařit s nemovitou věcí ve prospěch jiné organizační složky nebo státní příspěvkové organizace a tyto organizační složky nebo státní příspěvkové organizace mají různé zřizovatele, podléhá zápis nebo smlouva písemnému schválení oběma zřizovateli. Bez těchto schválení ke změně příslušnosti hospodařit nedojde.

(2) Pozbývá-li organizační složka nebo státní příspěvková organizace, která má svého zřizovatele, zápisem anebo smlouvou příslušnost hospodařit s nemovitou věcí ve prospěch jiné státní organizace než příspěvkové, která nemá s předávající organizační složkou nebo státní příspěvkovou organizací společného zřizovatele (zakladatele), podléhá zápis nebo smlouva písemnému schválení zřizovatelem předávající organizační složky nebo státní příspěvkové organizace. Bez tohoto schválení ke změně příslušnosti hospodařit nedojde.

(3) Pokud předávající, popřípadě přejímající organizační složka nebo státní příspěvková organizace nemá zřizovatele, ustanovení odstavců 1 a 2 se pro tuto organizační složku nebo státní příspěvkovou organizaci nepoužijí.

(4) Ustanovení odstavců 1 až 3 se nepoužijí, jestliže organizační složka příslušná hospodařit s majetkem podle ustanovení § 11 zákona s tímto majetkem nakládá podle ustanovení § 15 odst. 2 a 3 zákona anebo dochází-li zápisem nebo smlouvou k převzetí majetku Úřadem podle ustanovení § 19b odst. 1 zákona.

(1) Má-li dojít k převzetí majetku Úřadem na základě dohody podle ustanovení § 19a zákona, podléhá zápis nebo smlouva na straně předávající organizační složky nebo státní organizace písemnému schválení jejím zřizovatelem (zakladatelem), a nemá-li zřizovatele (zakladatele), písemnému schválení ústředním správním úřadem, do jehož působnosti předávající organizační složka nebo státní organizace spadá, nebo písemnému schválení jinou organizační složkou, která je pro předávající organizační složku nebo státní organizaci příslušným správcem kapitoly státního rozpočtu, a na straně Úřadu písemnému schválení ministerstvem.

(2) Je-li předávající organizační složka sama správcem kapitoly státního rozpočtu anebo není-li zřizovatelem (zakladatelem) předávající státní organizace žádná organizační složka a tato státní organizace nespadá ani do působnosti žádného ústředního správního úřadu, podléhá zápis nebo smlouva písemnému schválení pouze na straně Úřadu, a to ministerstvem.

(3) Bez schválení uvedených v odstavcích 1 a 2 ke změně příslušnosti hospodařit nedojde.

(1) Nakládá-li příslušná organizační složka (§ 11 zákona) s majetkem uvedeným v ustanovení § 10 zákona ve prospěch jiné organizační složky, popřípadě státní organizace, protože to vyžaduje zvláštní povaha tohoto majetku (§ 15 odst. 2 zákona), postupuje podle odstavců 2 až 10. Tím nejsou dotčeny podmínky a postupy pro nakládání s majetkem organizačními složkami příslušnými podle ustanovení § 11 odst. 1 zákona, pokud jsou upraveny zvláštními právními předpisy.

(2) Umělecká díla, rukopisy, staré a vzácné tisky, sbírkové předměty a jiné movité věci muzejní a galerijní nebo archivní hodnoty, jakož i movité a nemovité věci prohlášené za kulturní památku se předají organizační složce, popřípadě státní organizaci, kterou určí Ministerstvo kultury, nebo v případě archiválií3) Ministerstvo vnitra.

(3) Movité věci muzejní a galerijní hodnoty vojenského charakteru se předají Ministerstvu obrany nebo organizační složce, popřípadě státní organizaci, kterou Ministerstvo obrany určí. Poštovní známky a jiné poštovní ceniny včetně jejich sbírek, pokud mají muzejní, galerijní nebo archivní hodnotu, předá příslušná organizační složka Ministerstvu průmyslu a obchodu. O předání věcí podle prvé i druhé věty je současně třeba vyrozumět Ministerstvo kultury a v případě archiválií³⁾ Ministerstvo vnitra.

(4) Movité věci archivní hodnoty, na které se nevztahuje postup podle odstavců 2 a 3, se předají Ministerstvu vnitra.

(5) Zdravotnické prostředky⁷⁾ a léčiva⁸⁾ se předají organizační složce nebo státní organizaci v působnosti Ministerstva zdravotnictví, kterou toto ministerstvo určí, nevyplývá-li ze zvláštního právního předpisu¹⁰⁾ jiný postup.

(6) Neznačené tabákové výrobky podle zákona upravujícího spotřební daně a neznačený líh podle zákona upravujícího povinné značení lihu se předají Generálnímu ředitelství cel, a to včetně polotovarů, surovin, výrobních komponentů nebo výrobních zařízení, které byly použity k výrobě neznačených tabákových výrobků nebo neznačeného lihu.

(7) Lesy a pozemky určené k plnění funkcí lesa¹²⁾ se předají organizační složce nebo státní organizaci, které je svěřeno nakládání s takovým majetkem. Pokud se na státní organizaci, které je svěřeno nakládání s takovým majetkem, působnost zákona nevztahuje (§ 54 odst. 1 věty čtvrtá a pátá zákona), uvedený majetek se jí nabídne; v případě jejího nezájmu a nelze-li postupovat ani podle první věty, se dále postupuje v souladu s ustanovením § 15 odst. 2 zákona.

(8) V pochybnostech, zda se jedná o majetek, s nímž je třeba nakládat podle odstavců 2 až 5, je rozhodující posouzení povahy tohoto majetku stanoveným ústředním správním úřadem. Vzniknou-li pochybnosti, zda se jedná o majetek, s nímž je třeba nakládat podle odstavce 6, je rozhodující stanovisko Generálního ředitelství cel. Vzniknou-li pochybnosti, zda se jedná o majetek, s nímž je třeba nakládat podle odstavce 7, je rozhodující stanovisko Ministerstva zemědělství.

(9) Souvisí-li s majetkem předávaným podle odstavců 2 až 7 ještě další majetek, s nímž nelze anebo není účelné naložit samostatně jinak, předá se i takový majetek podle odstavců 2 až 7. V případě pochybností se přiměřeně užije odstavec 8.

(10) K určení, zda se jedná o devizovou hodnotu,¹⁴⁾ si příslušná organizační složka vyžádá stanovisko České národní banky.

(1) Organizační složka nebo státní organizace stanovená nebo určená k přijetí majetku podle ustanovení § 18 odst. 2 až 9 je povinna jej přijmout; ustanovení § 14 odst. 3 se použije obdobně. Peněžité plnění podle ustanovení § 16 odst. 1 nelze v těchto případech dohodnout.

(2) Spory mezi organizačními složkami při úpravě vzájemných vztahů týkajících se majetku, které nemají povahu pochybností o příslušnosti hospodařit s určitým majetkem odstraňovaných podle ustanovení § 9 odst. 2, § 11 odst. 3 a § 20 zákona, řeší jejich zřizovatelé, popřípadě věcně příslušné ústřední správní úřady. Není-li jich anebo nedohodnou-li se mezi sebou navzájem, rozhodne o dalším postupu na návrh anebo z vlastního podnětu ministerstvo. Pro formu, náležitosti a povahu tohoto rozhodování zřizovatelů, věcně příslušných ústředních správních úřadů a ministerstva platí přiměřeně ustanovení § 20 zákona.

(1) Majetek, o který neprojevily zájem jiné organizační složky, státní organizace ani jiné osoby, si příslušná organizační složka nebo státní organizace (§ 9 a 11 zákona) ponechá a zajišťuje jeho využívání způsoby a za podmínek stanovených zákonem a touto vyhláškou. Zároveň podle svých možností a podle povahy a stavu uvedeného majetku dále hledá vhodný způsob naložení s tímto majetkem; obdobně postupuje, pokud jde o majetek nezpůsobilý k dalšímu využití, se kterým se dosud nepodařilo naložit.

(2) Věci podle odstavce 1 nebo jejich části, které mohou být využity jako druhotná surovina, nabídne příslušná organizační složka nebo státní organizace osobě, která se zabývá výkupem druhotných surovin.

(3) V případě staveb podle odstavce 1, které jsou ve špatném technickém stavu a náklady na jejich zabezpečení, opravy nebo rekonstrukci trvale přesahují výnos z jejich užívání anebo které jsou zcela nevyužitelné a nelze s nimi nebo s jejich částmi jinak naložit hospodárněji, zajistí příslušná organizační složka nebo státní organizace v souladu se zvláštními právními předpisy¹⁵⁾ jejich odstranění.Ubezcenných hmotných movitých věcí podle odstavce 1, s nimiž nelze hospodárněji naložit podle odstavce 2 ani jinak, zajistí příslušná organizační složka nebo státní organizace jejich fyzickou likvidaci a nebo se jich jinak zbaví v souladu se zvláštními právními předpisy¹⁶⁾.

(4) V případě majetku, u něhož by nakládáním ve prospěch organizačních složek, státních organizací anebo jiných osob docházelo k porušování právních předpisů a tyto důsledky nelze v případě movité věci vyloučit bez neúměrných nákladů ani její úpravou, zajistí příslušná organizační složka nebo státní organizace jeho fyzickou likvidaci obdobně podle odstavce 3 věty druhé.

(2) V případě prodávané hmotné movité věci se podmínky výběrového řízení uveřejní na internetových stránkách příslušné organizační složky nebo státní organizace a na internetových stránkách Úřadu. Podle povahy a stavu této prodávané věci může příslušná organizační složka nebo státní organizace zajistit uveřejnění ještě jiným vhodným způsobem.

(3) Postup podle odstavce 2 se neužije pro zbraně²³⁾, střelivo, munici, výbušniny a bezpečnostní materiál²⁴⁾ ozbrojených sil České republiky²⁵⁾, bezpečnostních sborů²⁶⁾, Ministerstva obrany a Ministerstva vnitra, kdy příslušná organizační složka uveřejní podmínky výběrového řízení vhodným způsobem podle povahy a stavu prodávané věci.

(4) Zjišťování zájemců o koupi může příslušná organizační složka nebo státní organizace provést podle potřeby i opakovaně pro nezájem nebo z důvodu, že žádný zájemce nebyl vybrán anebo že s vybraným zájemcem nebyla smlouva uzavřena.

(1) Příslušná organizační složka nebo státní organizace při zjišťování zájemců o koupi podle ustanovení § 21 vymezí základní kritéria pro výběr vhodného kupce a stanoví pořadí jejich důležitosti, popřípadě uvede, že při jejich vyhodnocení budou kritéria posuzována v souhrnu jako rovnocenná.

(2) Je-li předmětem zamýšleného prodeje věc způsobilá ke komerčnímu využití, vymezí příslušná organizační složka nebo státní organizace jako první v pořadí anebo jediné kritérium výši kupní ceny. V rámci podmínek výběrového řízení stanoví zpravidla též minimální kupní cenu (§ 22 odst. 2 zákona). Při zjišťování zájemců o koupi opakovaném pro nezájem lze minimální kupní cenu přiměřeně snížit; při rozhodování o využití tohoto postupu příslušná organizační složka nebo státní organizace posuzuje zejména povahu a stav prodávaného majetku, dostupné informace týkající se míry prodejnosti srovnatelného majetku a průběh a délku dosavadního zjišťování zájemců o koupi.

(3) Jsou-li zjišťováni zájemci o koupi věci, u které je platnost kupní smlouvy podmíněna schválením nebo povolením výjimky podle zákona, popřípadě jiným obdobným rozhodnutím podle zvláštního právního předpisu, uvede se tato podmínka současně s popisem věci a kritérii pro výběr vhodného kupce. Obdobně se uvede, v jakém rozsahu jsou z nabývání vyloučeny osoby podle ustanovení § 18 zákona, zjišťuje-li zájemce organizační složka příslušná podle ustanovení § 11 zákona a přichází-li vyloučení v úvahu.

(4) Termín pro přihlášení zájemců určí příslušná organizační složka nebo státní organizace v délce nepřesahující 1 měsíc, pokud povaha prodávané věci nebo předpokládaný okruh zájemců neodůvodňují stanovení doby delší. To platí obdobně i pro vymezení lhůty pro výběr vhodného zájemce.

(1) Příslušná organizační složka nebo státní organizace ukončí zjišťování zájemců o koupi podle ustanovení § 21, změní-li se podmínky nebo okolnosti, za kterých se rozhodla převést věc úplatně do vlastnictví jiné osoby, anebo jsou-li pro to jiné závažné důvody. O ukončení zjišťování zájemců o koupi příslušná organizační složka nebo státní organizace vyrozumí zúčastněné zájemce bez zbytečného odkladu.

(2) Příslušná organizační složka nebo státní organizace po zjištění zájemců o koupi provede výběr vhodného kupce a s vybranou osobou jedná o uzavření smlouvy za podmínek stanovených zákonem.

(3) Příslušná organizační složka nebo státní organizace ukončí provádění výběru vhodného kupce nebo jednání s vybranou osobou, změní-li se podmínky nebo okolnosti, za kterých se rozhodla převést věc úplatně do vlastnictví jiné osoby, anebo jsou-li pro to jiné závažné důvody. O ukončení provádění výběru vhodného kupce nebo o ukončení jednání s vybranou osobou příslušná organizační složka nebo státní organizace vyrozumí zúčastněné zájemce nebo vybranou osobu bez zbytečného odkladu.

Je-li předmětem zamýšleného prodeje majetek v zahraničí, postupy podle ustanovení § 21 odst. 1 až 3 a § 22 odst. 4 se použijí přiměřeně.

Pokud zřizovací listina organizační složky, která se přeměnila podle ustanovení § 51 odst. 1 zákona, neobsahuje náležitosti stanovené v ustanovení § 2 odst. 1 písm. a), b), d), e), g) nebo h), zřizovatel (§ 53 odst. 1 a 2 zákona) ji do 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti této vyhlášky doplní obdobně podle ustanovení § 2 odst. 3 a § 5 odst. 1 a 3. Ustanovení § 5 odst. 5 pro tyto případy platí obdobně.

(1) Evidenční pomůcky operativní evidence založené a vedené podle dosavadních předpisů²¹⁾ včetně dosavadních neukončených spisů se nadále použijí bez přerušení. Organizační složka příslušná hospodařit s majetkem podle ustanovení § 11 odst. 2 až 4 zákona zajistí přizpůsobení uvedených evidenčních pomůcek a způsobu jejich vedení této vyhlášce nejpozději do 31. prosince 2001. Dosavadní údaje a zápisy se přitom nepřepisují ani neruší.

(2) Pokud organizační složka přebírá agendu prozatímní správy podle ustanovení § 63 a 64 zákona, povede dále souběžně až do ukončení převzatých případů pouze převzatý dosavadní rejstřík podstat a převzatý dosavadní jmenný index k rejstříku podstat a dokončí převzaté neuzavřené spisy a v jejich rámci vedené seznamy a popisy majetku. Zápisy o nových případech z převzatého územního obvodu provede již ve svém vlastním dosavadním rejstříku podstat a jmenném indexu k rejstříku podstat. Nemá-li tyto své dosavadní evidenční pomůcky, nově je podle této vyhlášky založí. Nové zápisy do převzatých dosavadních skladních knih a do převzatého dosavadního přehledu o pohybu převzatých klíčů již neprovádí a pro tyto účely používá vlastní dosavadní evidenční pomůcky. Nemá-li tyto své dosavadní evidenční pomůcky, nově je podle této vyhlášky založí.

(3) Pokud organizační složka přebírá agendu prozatímní správy podle ustanovení § 63 a 64 zákona a převzatou agendu bude nadále zajišťovat na odloučeném pracovišti, jehož vzdálenost vylučuje postup podle odstavce 2, povede operativní evidenci u převzaté agendy nadále odděleně; postupuje přitom podle odstavce 1 při zachování všech zásad a pravidel operativní evidence.

(4) Vedení operativní evidence u majetku zahájené podle dosavadních předpisů se ukončí za podmínek stanovených v ustanovení § 15 odst. 3 zákona a způsobem stanoveným touto vyhláškou; doba 2 let stanovená zákonem běží v těchto případech ode dne nabytí účinnosti zákona.

(1) Vztahy organizačních složek podle ustanovení § 51 odst. 1 zákona a státních organizací vzniklé ze smluv přede dnem nabytí účinnosti zákona nezanikají a řídí se zákonem a touto vyhláškou. Obsah ujednání těchto smluv se nemění, peněžitá plnění, popřípadě náhrady dohodnuté v rámci těchto vztahů se však poskytují pouze tehdy, jestliže to zvláštní právní předpis umožňuje.6)

(2) Pro vztahy a sjednaná plnění, která nevyhovují ustanovení § 14 odst. 3 nebo 4, platí odstavec 1 obdobně.

Postup podle ustanovení § 14 odst. 1 se použije i pro určení, které organizační složce nebo státní organizaci bude příslušet hospodaření s majetkem, k němuž do 1. ledna 2001 trvalo právo společného hospodaření (§ 58 odst. 1 zákona). Peněžité plnění podle ustanovení § 16 odst. 1 nelze v těchto případech dohodnout.

Pokud bylo se zjišťováním vhodných zájemců o koupi nebo o jiný úplatný převod majetku a s výběrem vhodného kupce formou veřejného návrhu na uzavření smlouvy a obchodní veřejné soutěže započato přede dnem nabytí účinnosti zákona, ustanovení § 24 se nepoužije.