DPH - strana 1

Plátce DPH prodává auto koupené v roce 2022 za 440 000 Kč+ DPH. Toto auto bylo po celou dobu používáno k podnikání z 60% (uplatněn částečný odpočet DPH). Nyní toto auto prodává za 75 000 Kč včetně DPH. Jaké částky uvést na vystavené faktuře za auto a v přiznání k DPH (které řádky), aby se zohlednilo 60% využití pro podnikání a možnost uplatnění jen částečného odpočtu při nákupu?

Když byly společnosti s ručením omezeným odcizeny zásoby dřeva, viník byl dohledán policií a nyní škodu splácí, jak je to s odvodem DPH z příjmu obdrženého jako náhrada škody? Škoda byla vyčíslena bez DPH a viník tuto částku postupně splácí.

Jak budou postupovat zemědělští podnikatelé, kteří společně hospodaří a jsou plátci DPH. Jsou OSVČ, plátci DPH, společně pracují v zemědělství, v lese. Jeden vede daňovou evidenci. Mají společné příjmy a výdaje. Každý má svůj stroj. Jak budou podávat přiznání k DPH? Mohou příjmy a výdaje dělit podle dohody?

Společnost pořídila soubor movitých věcí v hodnotě 167 tis. Kč do nebytových prostor, které jsou určeny k pronájmu (nájem je zdanitelný ne osvobozený), o kterém neúčtuje jako o účetním souboru hmotného dlouhodobého majetku, ale časově tyto pořizovací náklady společnost rozliší pod dobu 3 let. Společnost při pořízení uplatnila plný nárok na odpočet DPH, protože souvisí tento soubor se zdanitelným nájmem. V případě, že by došlo v budově k obsazení nájemce, se kterým bude uzavřen osvobozený nájem, jak se postupuje z hledisku nároku na odpočet DPH - provede se jednorázová úprava DPH dle paragrafu 77 zákona o DPH? Jaká je lhůta pro posuzování tohoto vyrovnání DPH?

Český plátce DPH na základě smlouvy o zprostředkování zajistil osobě z Ukrajiny získání kupce a zajistil administrativu kolem prodeje věci, která je v době realizace zprostředkování obchodu umístěna na území ČR. Výsledkem zprostředkování je uskutečnění vývozu této věci do třetí země, kde ale CZ plátce DPH nebude figurovat jako vývozce. V celém případu vystupuje jen jako zprostředkovatel a za realizaci služby obdržel provizi od ukrajinské osoby. Jedná se mi o postup pro DPH, pokud bude ukrajinskou osobou osobou povinnou k dani (TAX code pro daň z příjmů na Ukrajinu) nebo bude privátní osobou (lze TAX code nějak ověřit?)

Naše společnost, plátce DPH prodává travní koberce, které jsou ve snížené sazbě daně 12 % DPH. Pokud je na faktuře uvedena i doprava, je účtována také ve snížené sazbě daně 12 % DPH (vedlejší výdaj). Jaké budou sazby daně na faktuře pokud bude fakturován travní koberec Kč 100 000 Kč, doprava 5 000 Kč a pokládka 40 000 Kč. Bude pokládka a doprava v základní sazbě daně a travní koberce ve snížené, nebo je to celé je bráno jako služba v základní sazbě daně?

Provedli jsme servisní práce na rekuperační jednotce v rodinném domku (sociální bydlení). Řízení jednotky jsme u zákazníka demontovali, poslali k opravě a u zákazníka řízení namontovali zpět do rekuperační jednotky. Jakou sazbu DPH správně uplatnit a může se sazba DPH u různých servisních prací na rekuperaci lišit, pokud se jedná vždy o sociální bydlení? 

Restaurace (česká s. r. o., není plátce DPH ani IO), chce prodávat tabákové výrobky, zejména cigarety. Musí se registrovat k DPH a musí platit spotřební daň? 

V 7/2021 bylo koupeno firemní vozidlo s odpočtem DPH, který byl celý uplatněn. Firma s. r. o. se rozhodla prodat vozidlo plátci DPH. Musíme dorovnat DPH z původní kupní ceny vozidla, když nebylo v majetku 5 let. Jak to uvedu do přiznání DPH?

Český plátce- lékař uskutečňuje zdravotní službu- masáže přístrojem metodou, na kterou uplatňuje 21% sazbu DPH. Asi pětkrát v roce poskytne stejnou službu občanovi (OND) na Slovensku s tím, že lékař pojede na Slovensko, kde nemá ani sídlo, ani provozovnu. (Jeden úkon stojí cca 200 EUR). Zatíží poskytnutou službu slovenskému občanovi českou DPH?

jednatel firmy koupil za 2.000,- Kč šrouby na opravu plotu firemní nemovitosti. Doklad, který mu v obchodě vystavili zní "železářské zboží". Není zde zmínka o počtu kusů ani specifikovaný typ šroubů. Ostatní náležitosti jako Cena bez DPH, DPH a údaje o dodavateli doklad obsahuje. Lze tento doklad akceptovat jako daňově uznatelný nebo je potřeba, aby obchod vystavil doklad s přesně rozepsanou položkou?

Pokud jsme vystavili zálohovou fakturu v CZK na 26 000 včetně DPH. Klient ale poslal částku omylem na eurový účet, což bylo asi 1025 EUR a při vystavování daňového dokladu se mi vystavil doklad na tu částku 1025 EUR, ale v CZK se jedná asi o 25 877 CZK (používáme denní kurz ČNB). Vznikla nám tady kurzová ztráta 123 CZK. Je daňový doklad k záloze takto správně, tedy na těch 25 877 (namísto 26 000) a já pak akorát interním dokladem zaúčtuji kurzový rozdíl? Nikdy jsem se s tímto nesetkala, že vlastně částka na záloze nebude souhlasit s částkou na daňovém dokladu. Poté bude ještě vystavována konečná faktura na doplatek a bude se tam odečítat ta záloha, ale odečtu zálohu ve výši 26 000 nebo v té výši 25 877 Kč? 

Izraelská společnost bude nakupovat zboží od společnosti A se sídlem ČR a následně ho prodávat společnosti B se sídlem v ČR. U obou transakcí se bude zboží nacházet stále na území ČR, čili místo plnění bude u obou transakcí taky v ČR. Izraelská společnost není registrovaná v ČR k DPH. Ráda by se v ČR k DPH zaregistrovala dle § 6c odst. 2 zákona o DPH, aby si mohla uplatnit i nárok na odpočet DPH z nákupu zboží, nicméně máme pochybnosti, zda to lze udělat. Dle § 108 odst. 3 písm. b) zákona o DPH bude mít totiž dle našeho názoru povinnost přiznat daň osoba, které bude zboží dodáváno (společnost B). Dle § 6c odst. 2 zákona o DPH by ale díky tomu nevznikla povinnost se zaregistrovat k DPH, protože plnění bude mít povinnost přiznat osoba, které je plnění poskytováno. Jako problematické pak vidíme, že si nebude společnost moct požádat dle § 83 zákona o DPH o vrácení daně, protože firma z Izraele pravděpodobně tuto žádost podat nemůže. Navíc by to bylo zbytečně zdlouhavé. Existuje nějaké řešení, jak tuto transakci správně provést? Teoreticky by mohlo pomoci provést dobrovolnou registraci k DPH, nicméně je riziko, že se to nestihne a případný dopad by byl extrémní.

Firma nám dodala nejdříve fotovoltaické panely z důvodu rychlé reakci na dostupnosti tohoto zboží v danou chvíli a dala nám daňový doklad na uhrazenou zálohu se sazbou 21 %, protože ještě nevěděla, zda bude taky celou FVE taky montovat. pak za 3 měsíce naše firma nakonec podepsala smlouvu o dílo s původním dodavatelem panelů na celou zakázku FVE. Zaplatili jsme další zálohu a na ní se již vztahuje přenesená daňová povinnost podle § 92. Ptám se zda může být konečná faktura na celou zakázku vyúčtovaná se zálohou na dodání panelů s 21% a další práce a materiál podle § 92 dohromady až po předání díla? Nebo měla být na dodávku panelů v den dodání UZDP a vystaven daňový doklad do 15 dnů? nebo může být první záloha součástí díla? My jsem si bohužel nárokovali DPH z první zálohy 21 %, ale stavba FVE celá patří do režimu přenesené daňové povinnosti a dodavatel tvrdí že to má správně.

Česká společnost AAA s.r.o., která není plátce DPH a ani není identifikovaná osoba, potřebuje vystavit faktury na zahraniční zdravotní pojišťovnu, která má sídlo v Německu a má VAT číslo. Společnost AAA s.r.o. se zabývá zdravotní péčí (zubní ordinace), má klienty, kterým zahraniční zdravotní pojišťovna proplatí zubní péči. Jakým způsobem společnost AAA s.r.o. vystaví faktury: služby budou osvobozeny od DPH nebo poskytnuty v režimu přenesení daňové povinnosti (řežím reverse charge)?

Pohřební firma uskutečňuje službu zápůjčky věnců. Věnec na pohřeb zapůjčí, ozdobí stuhou, kterou popíše, popř. dozdobí květinami. Tato služba je doplňková, není součástí faktury za pohřeb. Je fakturována ostatním mimo objednatele pohřbu. Objednávají si tuto službu různé firmy, popř. fyzické osoby. Jaká zde bude sazba DPH? Předpokládáme, že se již nejedná o pohřební službu, ale o samostatné zdanitelné plnění, kde by se mělo fakturovat v 21% DPH. Je naše úvaha správná?

Tuzemská společnost s ručením omezeným nakoupila postupně v letech 2020, 2021 a 2022 bytové jednotky a u všech uplatňovala na vstupu plný nárok na odpočet DPH, po provedeném místní šetření finanční úřad vždy odpočty vrátil. V některých bytech bylo v roce 2021 poskytnuto ubytování. U některých bytů pořízených v roce 2021 i 2022, po nějakou dobu probíhalo dovybavení bytů a drobné stavební opravy, takže po tuto dobu byty nebyly pronajaty ani zde nebyly poskytovány ubytovací služby. Poté společnost začala postupně v roce 2022 a 2023 uzavírat smlouvy na pronájem, tudíž na výstupu se jedná osvobozená plnění. Jak má společnost správně postupovat ohledně úpravy odpočtu DPH? Jak je tomu, pokud pronájem byl zahájen např. až koncem roku 2022, tudíž pronájem netrval celý rok?

Společnost uzavírá obchod, kde by mohla využít zjednodušeného režimu dle § 17 zákona o DPH. Kupující je rakouská společnost a prodávající je německá společnost. Česká společnost, která by při této transakci chtěla vystupovat v pozici prostřední osoby má registraci k DPH také v Rakousku a Německu. (V těchto zemích nemá žádnou provozovnu ve smyslu zákona o DPH). Může česká společnost využít režim § 17 zákona o DPH pod svým českým DIČ?

Společnost s r. o. koupila v roce 2018 osobní automobil z bazaru, který uplatnil zvláštní režim. Auto bylo tedy nakoupeno bez DPH a s. r. o. si neuplatnila nárok na odpočet. První registrace auta byla v r. 2013. Nyní bude s. r. o. auto prodávat. Předpokládáme, že se jedná již o běžný režim a prodej bude zatížen 21% DPH. Je naše úvaha správná?

Pokud oprávněný zaměstnanec použije k nákupu firemní platební kartu a ztratí doklad - jak přistupovat k výdaji? Mám na mysli nákupy související s dosažením zisku - různé (PHM na pracovní cestě, spotřební materiál): a) nejpřísněji - dát k úhradě zaměstnanci, b) firma nechá „na sobě“, ale o výdaji účtuje nedaňově, c) na základě čestného prohlášení firma zaúčtuje „normálně“ do daňových výdajů, jakoby doklad měla?