Příjmy z podnikání - strana 5

Divadlo zaměstnává (najme) herce/herečku na jedno i více představení, tito dostanou odměnu. Domníváme se, že se jedná o „autora“. Tudíž by si sám měl vše zúčtovat, odvést příslušně poplatky (daň, soc. a zdrav. poj) a u našeho divadla nepodepisovat prohlášení poplatníka. Budou se řídit autorským zákonem? Pro naše divadlo tento "honorář" tedy bude pouze výdajem z rozpočtu?

Dobrý den podnikám jako FO v zednictví Mužu koupit pozemek za 1500000,- na firmu na něm postavit obytný dům a až bude hotový za 2 roky dum prodat a v zdanit?

Měl jsem na rodinném domě instalovanou fotovoltaiku (FVT). Příjmy jsem zdaňoval podle § 7 ZDP, jsem fyzická osoba a povinně vedu podvojné účetnictví. Tornádo mi v roce 2021 fotovoltaiku zničilo, je neopravitelná. V roce 2021 jsem měl příjmy z jen polovinu roku, pak přišlo Tornádo. Obdržel jsem plnění pojišťovny za poškozenou FVT. Příjem od pojišťovny zdaním. Můžu uplatnit poloviční daňový odpis FVT za rok 2021? Jak je to ze zůstatkovou cenou? Můžu ji uplatnit v roce 2021 celou, nebo jen do výše plnění náhrady od pojišťovny?

Jsem OSVČ a žiji ve společné domácnosti s partnerem, který si v 10/2021 obnovil ŽL a zaregistroval se na FÚ, na sociálku a k ZP. Kromě výkonu SVČ je také zaměstnán, takže SVČ je pro něj vedlejší činnost. Mohu ho využít jako spolupracující osobu a převést na něj za rok 2021 část svých příjmů? Pomohlo by mi to zejména u soc. pojištění, protože bych díky tomu měla příjmy do limitu (mám také SVČ jako vedlejší) a nemusela bych doplácet pojistné za rok 2021. 

Jeden z fenoménů sdílené ekonomiky, který se v České republice začal postupně prosazovat od roku 2009, je poskytování krátkodobého ubytování (nájmu) prostřednictvím internetových platforem jako jsou např. Airbnb nebo Booking. V souvislosti se stále rostoucím využíváním tohoto druhu krátkodobého ubytování vyvstala otázka, jakým způsobem má být příjem plynoucí z těchto aktivit zdaněn. Jedná se o nájem zdanitelný podle § 9 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o daních z příjmů“), nebo jde o podnikání zdanitelné podle § 7 zákona o daních z příjmů?

Dotaz OSVČ prodává zvukové efekty. Odměny za prodej dostává od prodejců, kteří zprostředkovávají prodej těchto produktů přes e-shopy. Tyto e-shopy mají sídla jak ve státech EU, tak ve třetích zemích. Odměny dostává prostřednictví PayPal. Zvukové efekty přes tyto e-shopy nakupuje kdokoliv, tedy jak osoby povinné k dani, tak i osoby nepovinné k dani. Přijaté odměny jsou poníženy o provize e-shopu. Pokud se jedná o jednorázový výkup internetovou službou – společností, tak OSVČ vystavuje fakturu (společnost pak tyto zvukové efekty vlastní a přeprodává si je dál a OSVČ z toho už žádný další příjem nemá). Tyto společnosti jsou jednak ze zemí EU, tak i ze třetích zemí Hledisko DPH: Počítají se prodeje přes zahraniční e-shopy a prodeje přes faktury zahraničním společnostem do obratu pro registraci k DPH? Určuje se místo plnění dle § 9 zákona o dani z přidané hodnoty ? Případně měla se tato OSVČ zaregistrovat jako identifikovaná osoba? Hledisko daně z příjmu fyzických osob: OSVČ uplatňuje výdaje paušálem. Odměny od prodejců přes e-shop by se měly zdaňovat neponížené o provize?

Kominictví je řemeslná živnost, může tedy dle § 7 ZDP uplatnit výdaje ve výši 80 % z příjmů. Kominík sepisuje též revizní zprávy = revize spalinových cest. Revize veškerých spalinových cest zajišťují dle zákona č. 133/1985 Sb v aktuálním znění a vyhlášky č. 34/2016 Sb., resp. ČSN 73 4201 revizní technici s oprávněním kominík – revizní technik spalinových cest. Domnívám se správně, že na příjem z revize spalinových cest (sepsání revizní zprávy) se bude vztahovat též výdajový paušál 80 %?

Podnikám jako fyzická osoba, výdaje uplatňuji paušálním procentem (60 %). Maminka také podniká, uplatňuje skutečné výdaje. Maminka je mojí spolupracující osobou. Lze na ni přerozdělit do limitu 30 % můj podíl příjmů a paušálních výdajů? Může mít maminka v rámci § 7 ZDP příjmy a výdaje svoje skutečné a moje paušální?

OSVČ podniká na hlavní činnost v taxislužbě, nemocenské pojištění si nehradí. Od 20. 11. 2021 mu byla nařízena karanténa s pozitivním testem covid-19. Následně 28. 11. 2021 byl převezen do nemocnice kvůli akutnímu stavu. Následovalo uvedení do umělého spánku a následně převoz na specializované zařízení. V tomto zařízení je stále. Může OSVČ žádat o kompenzační bonus listopad, prosinec 2021, když tržby jsou 0 Kč z důvodu dlouhodobé hospitalizace s onemocněním covid-19?

Jsem OSVČ a výdaje uplatňuji procentem. Kromě příjmů z podnikání mám z banky příjem - bonus za vedení účtu. Banka mi strhne poplatek, ale vrátí mi ho formou bonusu. Jedná se o firemní účet. Bude tento daňový bonus mým příjmem ke zdanění v § 7 ZDP?

OSVČ-kadeřnice uplatňuje k příjmům z podnikání paušální výdaje ve výši 80%. Svoje služby provozuje v pronajatých prostorách. V průběhu r.2021 byla činnost hodně omezena vládními opatřeními. Zaplacené zálohy na služby k nájmu provozovny, včetně záloh na spotřebu el. energie, byly proto podstatně vyšší než vyúčtované skutečné výdaje. Také pronajímatel snížil dodatečně nájemné za provozovnu na 6 měsíců o 50 %. Přeplatky záloh (včetně 50 % platby již zaplaceného nájemného) byly vráceny na účet nebo započteny na další zálohy (el. energie). Jedná se mi o to, zda tyto vrácené nebo započtené částky zvyšují příjmy pro výpočet paušálních výdajů.

Poplatník, mimo jiné zaměstnanec na HPP, loni vydal knížku skrze nakladatelství. V průběhu roku 2021 mu přišlo na účet 9 000 Kč od vydavatele jako provize. Tuto částku zdaní ve svém přiznání při využití paušálních výdajů ve výši 40 %. Jak je to v tomto případě s podání přehledu pro OSSZ a zdravotní pojišťovnu - musí se také vyplnit přehledy pro zdravotní pojišťovnu a OSSZ a uvést tam tento příjem? Poplatník má uzavřenou distribuční a nakladatelskou smlouvu s nakladatelství. Živnost nemá, vydání jeho knihy s řídí autorským zákonem. Jak postupovat z pohledu zdravotního a sociálního pojištění?

OSVČ uplatňuje výdaje procentem a má příjmy mj. v cizí měně (fakturuje v EUR německému odběrateli za servisy strojů). Jako identifikovaná osoba k DPH eviduje vydané faktury denním kurzem ČNB k DUZP. Tyto příjmy mu chodí na eurový účet. Jaké kurzy lze použít pro zdanění těchto příjmů? Domnívám se, že je možné použít vyhlášený jednotný kurz anebo denní kurz ČNB ke dni úhrady. Jsou možné obě tyto varianty, když uplatňuje výdaje procentem z příjmů? A dále se chci zeptat: je možná ještě jiná varianta (nazvu ji třetí), a to využít částek z evidence faktur - tedy přepočtené kurzem k DUZP, což by bylo v tomto případě nejjednodušší a v porovnání s přepočtem jednotným kurzem i výhodnější?

V podnikání při zaměstnání vystavuji za celý rok cca 4 faktury. Příjem za tyto služby přichází na můj soukromý bankovní účet, do peněžního deníku uvádím pouze tuto platbu ( a výpis z banky na došlé částky). Je možné aby při kontrole na živnostenském úřadě byl tento způsob prokazování zpochybněn ? Děkuji

OSVČ mající v r 2021 paušální daň ukončila pro dlouhodobou nemoc činnost pojišťovacího agenta k 31. 8. 2021, ještě za srpen 2021 tedy zaplatila FÚ tedy 5 469 Kč. V září - prosinci 2021 jí pojišťovna ještě doplácena provize (byť činnost již nebyla provozována). V rámci celého roku 2021 dostávala z důvodu dlouhodobě nepříznivého stavu od úřadu práce příspěvek na mobilitu a příspěvek na péči; dále obdržela OSVČ ze své soukromé životní pojistky 200 000 Kč za dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, od ČSSZ dostává invalidní důchod (invalidita 3. stupně). Musíme podat za r. 2021 daňové přiznání? Dle mého názoru se vyplacené peníze za dlouhodobě špatný zdravotní stav do ostatních příjmů s limitem 15 000 Kč/rok nepočítají.

Jsem OSVČ. V roce 2021 jsem celý rok podnikala a mám v roce 2021 příjmy pouze ze samostatné výdelečné činnosti podle § 7 ZDP. Manžel je spolupracující osoba, ale v roce 2021 byl od 13. 1. 2021 do 30. 6. 2021 veden na Úřadu práce (přerušil živnost). Mohu na něj jako v předchozících letech převést část svých příjmů jako na spolupracující osobu, i když byl veden na Úřadu práce?

Společnost má svoji firemní jídelnu pro potřeby svých zaměstnanců. Je zde také možnost objednat obědy, které si zaměstnanci mohou vzít domů, zavakuované, a to za cenu obvyklou. Máme nyní možnost „dodávat“ obědy pro jinou společnost (jedná se sice o dceřinou společnost, ale účetně se jedná o samostatnou firmu), která sídlí v jiném městě. Obědy by se tedy uvařily v jídelně a naložily by se do připravených jídlonosičů či várnic. (Je také případně možnost je zavakuovat, pokud by to změnilo situaci.) Měsíčně by se pak vystavovala faktura za prodané obědy za cenu obvyklou. Jídelna má aktuální HACCP a kupující firma by si vytvořila pro své zaměstnance zase své HACCP (že by jídlo mělo požadovanou teplotu atd...). Je nutné mít živnost na hostinskou činnost, nebo stačí volná živnost č. 7?

Nejčastějším důvodem rozvodů bývá manželství. Podobně je tomu s odchodem společníků (členů) ze společnosti s ručením omezeným. Kdyby se nesdružilo více osob, nevznikly by mezi nimi konflikty, kdy má každý svou pravdu a plán. Ovšem na rozdíl od manželství může společník opustit s. r. o. třeba jen proto, že už si vydělal dost, stěhuje se do ciziny, odchází do penze, chce klidnější práci ve státní sféře, ze zdravotních důvodů nebo by rád zkusil štěstí v jiné oblasti atd. Odejít z s. r. o. případně může i společník, který je jejím jediným členem. Je ale nutno splnit právní podmínky, změnu řádně zaúčtovat a daňově posoudit případný příjem za opuštění s. r. o.

Podnikatel podniká v chovu ryb a vede daňovou evidenci. Náklady uplatňuje ve skutečné výši. V roce 2021 mu byla přiznána neinvestiční dotace z operačního programu Rybářství. Na tuto dotaci vynaložil výdaje, které zaúčtoval jako daňově účinné, a příjem dotace zaúčtoval jako příjem daňový. Výdaje byly menší než příjmy. Je to takto daňově správně? V roce 2021 mu ministerstvo zemědělství přiznalo a vyplatilo náhradu nákladů vzniklých v souvislosti s nebezpečnými nákazami na rybách. Výdaje na likvidaci ryb a sanace rybníku byly menší než příjem od ministerstva zemědělství. Výdaje i příjem peněz byly zaúčtovány jako daňově uznatelné. Je to takto daňově správně?

Firma, plátce DPH si nechala vyrobit kancelářské stoly, 4 ks v hodnotě cca 30 000 Kč/ks. Truhlářská firma je vyfakturovala s přenesenou daňovou povinností. Jak je správně zařadit stoly do nákladů? Musejí být jako technické zhodnocení nemovitosti, nebo jdou zařadit každý samostatně do drobného majetku?