Účetnictví - strana 342

Soukromý zemědělec v roce 2006 zalesňoval pozemky a uhradil celkové náklady na toto ve výši 450 000 Kč. V roce 2007 dostane ve stejné výši a na stejný účet dotaci. Jak zaúčtovat náklad v roce 2006 (daňově nebo nedaňově) a jak dotaci v roce 2007?

Firma A (s. r. o.), uzavře v květnu 2005 s firmou B (také s. r. o.), sdružení bez právní subjektivity na zakázku (stavební práce a vybavení stavby) s předpokládaným datem předání v červnu 2007. Firma A, která byla pověřena vedením účetnictví, má za zdaňovací období hospodářský rok od 1. 10. 2005 do 30. 9. 2006. Firma B má za zdaňovací období kalendářní rok. Firma A vede za sdružení účetnictví odděleně od svého účetnictví. Jaké zdaňovací období bude mít sdružení? K jakému datu dojde k rozdělení zisku z dané zakázky - k 30. 9. 2006 (konec hospodářského roku firmy A), k 31. 12. 2006 (kalendářní rok a zdaňovací období firmy B), či po předání zakázky v červnu 2007? Jakým způsobem zaúčtovat převod zisku ze sdružení do účetnictví firmy A jako celku.

Zajímá mě otázka, archivace a možnost skartace. Vím, že ze zákona jsou dané lhůty pro \"mzdové\" záležitosti, účetní doklady, DPH atd., ale zajímá mě, jak mohu k této otázce přistupovat v praxi. Tzn. musím někam \"hlásit\", že chci doklady skartovat, když se účetní doklady vztahují k DPH opravdu je to 10 let? Kterých dokladů se mohu zbavit a kdy, aniž bych riskoval nějaký postih?

Můj klient dováží zboží mimo Evropskou unii. Při výpočtu DPH uplatňuji kurz dle JSD. Jaký kurz mohu dávat do účetnictví (účtování závazku). Jde o daňovou evidenci (zda pevný, denní anebo v souladu s JSD)?

V případě nákladů vynaložených ve specifických případech, např. certifikace norem ISO, jedná se o tzv. jiný dlouhodobý nehmotný majetek nebo o náklady, které je třeba časově rozlišit? Certifikát je udělen na 3 roky, náklady na jeho pořízení jsme měli jak vlastní (mzdy), tak kooperace s firmou, která provedla audit a udělila certifikáty. Jiný případ jsou webové stránky, objednali jsme si vytvoření webu s jazykovou mutací s nákladem cca 130 tis., jedná se o běžné náklady (služby), nebo jde opět o jiný dlouhodobý nehmotný majetek, který je třeba odpisovat dle § 32s zákona o daních z příjmů? Podotýkám, že se zde rozchází názor auditorů, kteří tvrdí, že pokud nemohu něco prodat (certifikát ISO), nemůže to být aktivováno jako dlouhodobý nehmotný majetek, protože aktivum obecně musím mít \"nějakou cenu\". Pracovníci Ministerstva financí na školeních tvrdí, že se jedná o dlouhodobý nehmotný majetek.

Pokud firma neměla nikdy ztrátu, kterou by uplatňovala v následujících daňových přiznáních, je daňová kontrola prováděna za posledních pět let? To znamená, že v roce 2007 je kontrola prováděna za roky 2003, 2004, 2005, 2006, 2007. Doklady za předcházející roky mimo podkladů mezd je možno skartovat?

Finanční prostředky nabyté darem - obdarovaný veterinární činnost - s. r. o. - podvojné účetnictví. Příjem peněz zaúčtování (221/413). Finanční prostředky použity na zakoupení hmotného majetku - rentgenový přístroj. Majetek byl zařazen do užívání a odpisuje se obvyklým způsobem podle odpisového plánu 551/082. Hodnota daru se nesnižuje a nesnižuje se ani účet 413. Kapitálový účet bude existovat po celou dobu existence společnosti, neboť je součástí obchodního majetku společnosti. Je můj názor správný?

Do nákladů je možno odepsat nedobytnou pohledávku je-li menší než 30 000 Kč v ceně bez DPH. - Bylo možno toto učinit již v roce 2005? - Jak stará nejméně a nejvíce musí taková pohledávka být? - Je možno takto odepsat třeba 10 pohledávek jednoho odběratele služeb, je-li každá z nich menší než 30 000 Kč nebo se jedná o součet pohledávek k jednomu subjektu ve výši max. 30 000 Kč? - Je možno tuto pohledávku odepsat i daňově v případech, kdy se věřitel o ni vůbec nestaral (nevymáhal ji, nepřihlašoval do konkurz ...)? - Předpokládám správně, že taková pohledávka je skutečným nákladem a do výnosů ji dávám jen v případě, že ji později dostanu zaplacenu? Jak o takové pohledávce účtovat, aby mi nevypadla z evidence, kdybych ji někdy dostala zaplacenu?

Fyzická osoba vedoucí účetnictví, neplátce DPH. Dotaz se týká přeměny společnosti rozštěpením. Rozštěpením společnosti vznikne nová společnost. Na tuto novou společnost přechází z aktiv stávající společnosti cca 900 tis. Kč, z pasiv cca 100 tis. Kč. Na jaký účet zaúčtuji ve stávající společnosti změnu vlastního kapitálu (nemění se zapsaný kapitál, ani se nejedná o rozdíl z přecenění)? Je nutné položkově odúčtovat účetní případy z období od rozhodného dne zapsání v OR, zaúčtované v rozdělované společnosti a týkající se společnosti nové? Jak odúčtovat provedené odvody z mezd a DPH?

Žádáme o srozumitelný výklad, co přesně se musí v účetnictví na přelomu roku zaúčtovat na dohadné účty a co se nemusí, i když to souvisí s novým rokem? Dále pak, jaké zákonné rezervy se musí zaúčtovat v případě vytvoření zisku?

Jsme společnost s ručením omezeným a máme dům, ve kterém podnikáme. V roce 2007 bychom chtěli provést opravu sociálního zařízení v celém domě, v částce cca 100 000 Kč. Můžeme v roce 2006 dát do rezerv částku 40 000 Kč, která bude daňově uznatelným nákladem? MD 552 -D 451.

Jak nejlépe \"ošetřit\" daňové zálohy účetně, abych k 31. 12. posoudila správně odvody DPH a zálohy v návaznosti na výnos (324) nebo náklad (314)? Klient má velké množství záloh a na konečné faktuře zálohu odečte někde v textu. Moje účetní pak často toto přehlédne a účtuje jen o ZD a DPH + ceně celkem dle konečné rekapitulace, kde většinou odpočet zálohy chybí.

V daňové evidenci (bývalé jednoduché účetnictví), jsem při přechodu na účetnictví (podvojné účetnictví) zjistil, že máme skladem dost tzv. ležáků. Rozhodl jsem se za sníženou cenu zkusit prodat. Zboží by nebylo nabídnuto osobám blízkým, ale prostřednictvím inzerce nebo vyhlášením slevové akce pro veřejnost. 1) Je možno prodat podle délky nepotřebných skladových zásob za jakoukoliv cenu, třeba i cenu nižší než za jakou bylo zboží koupeno v nákupu? 2) Bude rozdíl ceny nákupu a prodeje (bude-li prodejní cena nižší než cena nákupní) daňově neúčinným nákladem? 3) Jak zaúčtovat rozdíly fyzické inventury k 31. 12. v podvojném účetnictví u manka a naopak u přebytku? 4) Je vůbec v nějakém případě manko daňově uznatelné? Vím, že nelze přebytek a manko ve skladě kompenzovat, kromě případů možné zaměnitelnosti materiálu či zboží.

Jsem fyzická osoba, plátce DPH. Dne 10. prosince jsem zákazníkovi vystavil fakturu na provedené práce. Částka byla na účet připsána až 2. 1. 2007. Je to příjem roku 2006 nebo už roku 2007?

Osoba samostatně výdělečně činná, obdržela v 05/2006 odstupné, které po dlouhých průtazích (pracovní poměr ukončen v roce 2005) zaslal bývalý zaměstnavatel - řetězec, který již v ČR nepůsobí. Osoba samostatně výdělečně činná opakovaně urgovala potvrzení o příjmech, do dnešního dne však nic nedostala. Uvedené odstupné by nejspíš mělo být zahrnuto do daňového přiznání fyzických osob, je to tak? Co dělat, pokud doklad k tomuto příjmu nemá?

Fyzická osoba, vede daňovou evidenci a v knize faktur jsou zapsány nedobytné pohledávky. Je možné, nebyli-li přihlášeny do konkurzu, ani s nimi nijak nebylo nakládáno, je z evidence vyřadit? Pokud by chtěl podnikatel přejít na účetnictví (podvojné účetnictví), jak by měl o těchto pohledávkách účtovat, aby dostal alespoň část do nákladů, nebo je má nejdříve vyřadit v daňové evidenci a pak přejít na podvojné účetnictví? Není možno takový postup považovat za daňový únik?

Osoba samostatně výdělečně činná, vedoucí daňovou evidenci, hodlá koupit nemovitost - starší malou halu k provozování živnosti \\\"kovoobrábění\\\". V roce 2006 měla zatím výdaje: kolky, odměna notáři, odhadce. Ke koupi a převodu nemovitosti dojde ale až v letošním roce. Mohu výdaje z roku 2006 uplatnit do výdajů daňově uznatelných, nebo jako nedaňové a v letošním roce přičíst ke kupní ceně a začít odpisovat?

Jak postupovat účetně při následné situaci? Firma má na leasing dva automobily. Jeden havaroval a po měsíci i druhý. Za jeden nám byla pojišťovnou uhrazena škoda ponížena o částku uvedenou ve smlouvě (spoluúčast). Za druhé vozidlo nám bude plnění poukázáno až v roce 2007. Můžete vysvětlit zaúčtování na příkladu?

Naše společnost v roce 2006 postavila 4 bytové jednotky, které bude prodávat čtyřem fyzickým osobám. V roce 2006 byly přijaty zálohy ve výši 80 % ceny, uzavřeny smlouvy o smlouvě budoucí o převodu vlastnictví jednotky. Kolaudace proběhla 21. 12. 2006 s nabytím právní moci 2. 1. 2007. V lednu 2007 budou byty předány budoucím vlastníkům a po zapsání do katastru nemovitostí bude uhrazen doplatek ceny bytové jednotky. Při obdržení zálohy jsme účtovali na účet 475-dlouhodobé přijaté zálohy a z těchto záloh jsme odváděli DPH. Můžeme celou částku ceny zahrnout do výnosu roku 2007 po uzavření kupní smlouvy a zapsání do katastru?

Osoba samostatně výdělečně činná, podnikající jako cestovní kancelář, neplátce DPH, účetní jednotka, nabízí v rámci svého podnikání ubytování v Chorvatsku, přičemž na tyto služby přijímá zálohy (účet 324), které poté odevzdává partnerům v Chorvatsku (se záporným znaménkem na účet 324) a od těchto přijme provizi za zprostředkování ubytování (účet 602). Podnikatel službu pouze zprostředkovává, ubytování není předem nakoupeno. Problém nastává v případě, že zákazníkovi je poskytnut příspěvek od zaměstnavatele, z různých fondů, který ovšem nechce přijmou fakturu na zálohu na rekreaci, proto je vystavena faktura na poskytnutí rekreace, která je zaúčtována na účty 602/311 a po uhrazení faktury je přijatá částka vnitřním účetním dokladem přeúčtována z účtu 602 do přijatých záloh na účet 324. Je tento postup možný? Po předání záloh chorvatským partnerům zůstává na účtu 324 menší zůstatek, vzhledem ke kurzovým rozdílům. Účet 324 je poté vynulován a zůstatek je převeden na účet 602, je toto možné? Doplňující informace k dotazu: K doplnění dotazu chci uvést, že český podnikatel, který je zapsán v obchodním rejstříku a vystupuje jako cestovní kancelář, nenakupuje ubytování v Chorvatsku, ale uzavírá zde smlouvy na zprostředkování ubytování pro chorvatské partnery, tyto smlouvy mají charakter smlouvy koncesionářské. Zálohy vybírá svým jménem a taktéž svým jménem vystavuje faktury za ubytování a tyto přijaté částky poté předává chorvatským partnerům, což jsou vždy fyzické osoby. Doplatek rekreace hradí již český rekreant přímo majitelům ubytovacího zařízení v Chorvatsku. Po skončení sezony jsou zprostředkované pobyty v Chorvatsku vyúčtovány a českému podnikateli je předána provize, kterou účtuje do výnosů. Platby jsou prováděny v EUR a při účtování je použito pevně stanoveného kurzu, k 31. 12. je účtováno o kurzových rozdílech. Jak jsem z dosavadní odpovědi pochopil, pokud český podnikatel ubytování nenakupuje, pouze jej pro chorvatského partnera zprostředkovává jako komisionář. Cestovní smlouvy uzavírány nejsou, jsou vystavovány pouze potvrzení o úhradě zálohy na určité období a na určité ubytování. Přijaté zálohy je tedy nutno účtovat ne jako zálohy, ale jako závazek vůči zahraničnímu partnerovi? Jedná se fakticky o vztah mezi českými občany a chorvatskými ubytovateli.