Účtování nákladů, výnosů - strana 3

Jak správně zaúčtuji platbu 2 mil. Kč za přenechání/převod pronajaté věci na nového nájemce (z pozice tohoto nájemce)? Jde o platbu mezi nájemci. Původní nájemce si pronajal nemovitost od města a dále jí pronajímá novému nájemci a za tento převod požaduje 2 mil Kč. Vše je ošetřeno smluvně. 

Obchodnímu partnerovi jsme poskytli dar, zlato v hodnotě 75 000 Kč. Musí být vyhotovena darovací smlouva či nějaké potvrzení o daru, přestože žádný daňový náklad si z toho uplatnit nechceme, všechno bude účtováno na účet 543 bez možnosti odčitatelné položky? Jde nám čistě o informaci, jestli když darujeme něco zákazníkovi, musíme vyhotovit darovací smlouvu či potvrzení o daru? 

Společnost získala dotaci na ochrannou známku v EU. 1) Jakým způsobem má tuto dotaci zaúčtovat? 2) Na jaký účet zaúčtovat ochrannou známku? 3) Jaký vliv má na daně pořízení ochranné známku s využitím dotace?

Dvě spojené osoby mezi v roce 2022 sebou uzavřely dlouhodobou smlouvu o zápůjčce s úrokem 6 % p. a. Do konce roku byla část zápůjčky splacena, zbytek bude splacen se splatností na dobu neurčitou. Zápůjčka byla poskytnuta 4. 7. 2022 zapůjčitelem a vydlužitel ji obdržel na účet 7. 7. 2022. Odkdy počítat úroky (od 4. 7., nebo od 7. 7. 2022?), jakým způsobem je počítat (tj. jednoduché, nebo složené úročení)? Úroky za rok 2022, pokud nejsou k 31. 12. 2022 zaplaceny (pouze část zápůjčky), je pak účet 562 daňově neúčinný?

Jak se má správně přistupovat k přijatým fakturám za nájem kancelářských prostor v případě, kdy v části kanceláří sídlí naše firma a část těchto prostor dále podnajímáme plátcům i neplátcům. Domnívám se, že jsou dvě možnosti účtování: a) přijatou fakturu účtovat celou do nákladů 518/321+343/321 (krácený odpočet) a vystavené faktury následně 311/602+311/343 (DPH pouze u plátců); nebo b) přijatou fakturu účtovat do nákladů pouze v hodnotě poměru m2 našich kanceláří 518/321+343/321 (krácený odpočet) a část připadající na podnajaté kanceláře účtovat 315/321+343/321 (krácený odpočet) a následně vystavené faktury účtovat 311/315+311/343 (DPH pouze u plátců). Která varianta je správnější? 

Zaměstnanec má kromě příjmu ze zaměstnání § 6 ZDP, také příjmy z nájmu bytu. V rámci § 9 ZDP (nájmu) by chtěl uplatňovat skutečné výdaje. Lze uplatnit jako daňový náklad poplatek do fondu oprav, který každý měsíc platí a krácený paušál za použití soukromého vozidla (12 měsíců x 4 000 Kč)? Lze podat daňové přiznání v papírové formě, když není evidován jako podnikatel?

Jsme zapsaný spolek, který obdržel dotaci na pořízení dlouhodobého hmotného majetku. Nyní převádíme v souladu s podmínkami dotace majetek na členy spolku. Jak v účetnictví odepíšeme odepisovaný majetek a nerozpuštěnou dotaci?

Společnost dostala za dosažení určitého obratu od svého dodavatele dárkový poukaz v nominální hodnotě 1 000 Kč na odběr zboží u obchodních partnerů, kteří tuto poukázky akceptují, jako např. DM, Billa, OBI apod. Faktura přijatá za tyto poukázky je vystavena na hodnotu 1 Kč, DPH 0 Kč. Jak o tomto účtovat - jde o dary? Jaké to má dopady do daně z příjmů a od DPH je to osvobozeno?

Příspěvková organizace, mateřská školka zřízená obcí, přijala dary, které byly písemně schváleny zřizovatelem a zaúčtovala je následovně. 1) Vánoční sladké balíčky pro děti ve výši nákupu 8 200 Kč - MD 112/D 649 a MD 501/D 112. 2) Dostala 1x kytaru (úplně nová - i se stvrzenou za částku 12 000 Kč) - MD 028/D 649 a MD 558/D 088. 3) Dostala peněžní dar na bankovní účet 6 000 Kč - MD 241/D 414 a následně z něho koupila hračky za 2 000 na fakturu MD 501/D 321 a dar aktivovala ve výši 2 000 - MD 414/D 648 a na účtu, resp. ve fondu 414 zbylo ještě 4 000 Kč. Může tato částka zůstat ještě nevyčerpaná do roku 2023, tj. bude se evidovat stále na účtu 414? Jiné dary PO neobdržela, je ale dále možné, aby v budoucnu přijala i jiné dary s jiným „typem“ zaúčtování, které se právě u PO využívají?

Mikro účetní jednotka (s.r.o. se dvěma zaměstnanci), která provozuje kamenný obchod s nádobím. V majetku s.r.o. je jeden osobní automobil, kterým se jezdí pro zboží (nákup nádobí) a tímto autem se i prodané zboží rozváží klientům. Má s.r.o. povinnost nějakým způsobem aktivovat svou službu dovozu zboží, tj. účtovat tzv. aktivací do hodnoty pořizovaného zboží - 132/622. Pro nákupy zboží využívá s.r.o. průběžnou evidenci, tj. účtuje o nákupu jako 132. V současné situace s.r.o. účtuje klasicky o odpisech (ty se aktivovat nemusí?) a PHM dává na analytický účet 501 - PHM - žádné jiné rozlišení nemá. 1) Pokud je nutná aktivace, pak musí s.r.o. přesně sledovat, kdy jede pro zboží do velkoskladu a tuto částku PHM dát na 132/622 nikoliv na 501/211? 2)Byla by situace stejná s aktivací kdyby sledovala s.r.o. své zboží (nákupy a prodeje) periodicky, tj. v průběhu roku by účet 132 nepoužívala, ale využívala by účet 504? 3) V případě, že jiná s.r.o. poskytuje pouze služby - poradenství v oblasti pojišťovnictví, pak pokud zaměstnanec pojede na konzultaci za klientem do jeho domu, pak se musí také provádět aktivace či nikoliv (je nějaké pravidlo, kdy aktivaci provést)?

Společnost s r. o. platí ročně rozhlasový poplatek (na celý rok) pravidelně každý rok. Na jaké účty by měla správně s. r. o. rozhlasový poplatek zaúčtovat a měla by ho časově rozlišit?

Společnost s r. o. přidělila dle § 43a zákoníku práce část svých zaměstnanců spojené osobě. Podmínky zmíněného § 43a zákoníku práce splňujeme. Je v pořádku fakturovat příjemci služby bez DPH (refundujeme jen náklady, tj bez jakéhokoli zisku)? Máme refundaci zaúčtovat minusem na účty osobních nákladů 52x/? Anebo do výnosů na /648?

Zákon č. 563/1991 Sb. , o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o účetnictví “), v § 4 odst. 12 nařizuje vedení účetnictví v české měně, ale u vyjmenovaného majetku a závazků stanoví použít vedle peněžních jednotek české měny současně i cizí měnu. Při ocenění majetku a závazků vyjádřených v cizí měně vznikají kurzové rozdíly. Základní ustanovení pro zjišťování kurzových rozdílů jsou obsažena v zákoně o účetnictví , zejména v § 24 odst. 6 až 9, a v § 60 vyhlášky č. 500/2002 Sb. , kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb. , o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou podnikateli účtujícími v soustavě podvojného účetnictví, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „vyhláška“).

Podnikání v tržním prostředí provází celá řada nejistot a rizik. Když už se podaří – se značným úsilím a štěstím – přijít se skvělým produktem, který „přece musí chtít každý“, tak jej často konkurence nabídne levněji nebo alespoň pohaní. Jindy sice už něco zdárně prodáte, ale příslušnou pohledávku odběratel ne a ne uhradit. V těchto a mnoha dalších případech se obecně jedná zpravidla jen o dočasné snížení hodnoty určitého majetku. A právě k tomu, aby tuto újmu bylo možno promítnout i do účetnictví, slouží opravné položky snižující účetní hodnotu majetku v problémech. Ovšem účetní předpisy jsou již značně liberální, což příliš nevyhovuje rigidním daním z příjmů. Přitom nesoulad je tak zásadní, že si daňová regulace – zcela ojediněle – vyžádala svůj zvláštní zákon. To je sice komplikací, která se ale vyplatí, opravné položky totiž mohou mít významný daňový přínos.

Česká produkční firma točí na Slovensku seriál. Udělala si slovenské DIČ. Faktury vydané na Slovensko vystavuje s 20% DPH a neuvádí je v přehledu DPH a kontrolním hlášení. Jak je to s přijatými paragony a fakturami? Paragony budu účtovat základ a DPH v EUR? A faktury pokud budou mít naše slovenské DIČ, tak tam nebude reverse charge, ale také tam bude DPH, ktere budu dávat na 343 ? Ale tyto faktury a paragony nebudu uvádět v našem přehledu DPH ani v kontrolním hlášení? Je to tak? 

Firma, která poskytuje služby zákazníkům, používá rezervační systém, zákazník si rezervuje 9.6. termín, zaplatí kartou 1 000 Kč a peníze dojdou firmě zpravidla další den - tj. 10. 6. Termín rezervace a poskytnutí služby je 15. 7. bez doplatku. Jedná se o výnos firmy za služby dne 9. 6., 10. 6. nebo 15. 7.? Tato záležitost nás zajímá především k určení výnosu na přelomu roku.

Společnost je producentem celovečerního filmu. Na výrobě filmu se podílí také koproducenti, kteří poskytují producentovi finanční obnosy - tzv. koprodukční vklady. Tyto finanční prostředky producent spotřebovává na tvorbu filmu - tj. celovečerního filmu a jsou vedeny na účtu 384- výnosy příštích období. Natáčení filmu probíhá i několik let, několik účetních období. Po té je film uveden do kin a má svoji premiéru. K datu premiéry jsou vynaložené náklady na film převedeny z účtu 041 na dokončený dlouhodobý nehmotný majetek (film je zařazen do užívání) a začíná jeho účetní a daňové odepisování. Ze zkušenosti je pro rok 2021 zpracována směrnice a v ní je stanoveno, že odpisování filmu bude probíhat po dobu 12 měsíců. Účetní odpisy v roce 2021 jsou totožné s daňovými odpisy (je totiž zrušen § 32a zákona o daních z příjmů počínaje rokem 2021). Může tato účetní jednotka rozlišit prostředky přijaté a vedené na 384 - výnosy příštích období (koprodukční vklady) právě na oněch 12 měsíců (byla by tak doba odepisování a doba použití přijatých koprodukčních vkladů totožná) nebo je povinna je rozpustit do výnosů tyto koprodukční vklady jednorázově? A a to k datu premiéry filmu? Nebo obhájí jejich navedení do výnosů postupně v souladu s dobou odepisování filmu? Dosud přijaté vklady účtujeme do výnosů jednorázově k datu premiéry, má to však za následek obrovské výkyvy v hospodářském výsledku.

V průběhu účetního období dochází často k časovému nesouladu mezi vznikem jak výdajů a nákladů, tak i příjmů a výnosů. Vzhledem k akruálnímu principu je nutné za příslušné účetní období zjistit správný výsledek hospodaření, což znamená, že se musí do příslušného účetního období zaúčtovat veškeré náklady a výnosy, které s tímto účetním obdobím časově i věcně souvisí. Časový i věcný nesoulad výdajů a nákladů, příjmů a výnosů je v účetnictví řešen specifickými nástroji, kterými jsou časové rozlišení, dohadné položky a rezervy.

Jsme hotel, který nabízí možnost ubytování i s domácím mazlíčkem (pes, kočka). Jedná se o placenou službu. Jak výnos z tohoto poplatku zaúčtovat - na účet 602? 

Původní s. r. o. založili dva společníci - jeden nepodnikající fyzická osoba a druhý s. r. o. s jediným společníkem. Po několika letech z důvodů neshod se oba zakládající společníci dohodli, že společník-s. r. o. vyplatí druhého společníka (fyz.osobu), resp. odkoupí jeho podíl a jediným společníkem nadále bude jen s. r. o., která nyní vlastní 100 % základního jmění. Potud je vše jasné, s čím si ale nevím rady - jak zaúčtovat v nabývající s. r. o. skutečnost, že navíc odstupujícímu společníkovi po dohodě s ním mu nabývající s. r. o. vyplatila 50 000 kč jako „odstupné“? Prozatímně jsem zaúčtovala jako daňově neúčinný náklad, ale nevím, jestli existuje jiný způsob zaúčtován?