Články

Jedním z nejvýraznějších příkladů napětí mezi veřejným zájmem, tržními mechanismy a politickými prioritami státu jsou daňové pobídky, výjimky a úlevy. Pohybují se na tenké hraně mezi legitimním nástrojem hospodářské politiky a potenciálním zdrojem deformace hospodářské soutěže. Daňová pobídka je zvláštní právní konstrukt: formálně zůstává součástí obecného daňového systému, avšak materiálně představuje selektivní zásah do rovnosti daňového zatížení. Stát zde nevystupuje pouze jako neutrální výběrčí daní, nýbrž jako aktivní aktér, který prostřednictvím fiskálních nástrojů „jemně postrkuje“ ekonomické subjekty žádoucím směrem. Otázkou ovšem zůstává, zda tento postrkovací mechanismus vždy míří správným směrem – a zda při tom některé podnikatele nevytlačí ze hry dříve, než vůbec dostanou šanci nastoupit na hřiště.

V rámci penzijní reformy vznikla nová povinnost pro zaměstnavatele, která začala platit od 1. ledna 2026. Zákon č. 324/2025 Sb., o povinném příspěvku na produkty spoření na stáří, jim ukládá povinnost přispívat zaměstnancům vykonávajícím práce s vybranými rizikovými faktory ve 3. kategorii prací na jejich penzijní připojištění nebo doplňkové penzijní spoření. Nová úprava navazuje na novelu zákona o důchodovém pojištění, která od ledna 2025 zavedla podporu pro pracovníky ve 4. kategorii. Článek přehledně shrnuje, koho se povinnost týká, jak se stanovuje výše příspěvku a jaký je postup při jeho uplatnění. Věnuje se také informačním a evidenčním povinnostem zaměstnavatelů, kontrolní roli sociální správy a dopadům nové úpravy na možnost čerpání předdůchodu.

Potřebujete se zorientovat v § 31 až 35a zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty? Tento přehled pokrývá zvláštní daňové doklady (splátkový a platební kalendář, souhrnný daňový doklad, doklad o použití) a specifika daňových dokladů při dovozu a vývozu zboží. Zjistěte, jak zajistit věrohodnost, neporušenost a čitelnost dokladů podle § 34 a jak správně a dlouho uchovávat daňové doklady v elektronické i listinné podobě dle § 35 a 35a. Tyto informace jsou nezbytné pro každého plátce DPH.

Článek se podrobně věnuje problematice opravy základu DPH u neuhrazených pohledávek. Vysvětluje, za jakých podmínek může věřitel provést opravu daně, přičemž klíčovou novinkou je možnost zahrnout od roku 2025 do tohoto režimu i malé nedobytné pohledávky. Text zároveň upozorňuje na překážky opravy, jako je kapitálové propojení osob nebo status nespolehlivého plátce. Pozornost je věnována také povinnostem dlužníka, zejména nutnosti upravit odpočet daně u závazků po splatnosti. Praktické příklady a doporučení poskytují čtenářům jasný návod, jak správně postupovat při řízení neuhrazených pohledávek a minimalizovat jejich dopad na cash-flow.

Od roku 2026 vstupují v platnost další změny týkající se odvodů z dohod o provedení práce a dohod o pracovní činnosti. Přečtěte si, jaké limity nově platí pro zaměstnance a zaměstnavatele a jaký to bude mít vliv na výpočet čisté mzdy. Přinášíme ucelený přehled nejdůležitějších bodů. Zjistěte vše, co potřebujete vědět o zdanění DPP a DPČ v roce 2026.

Daňová top desítka Sbírky zákonů 2025 přináší zásadní změny v oblasti daní z příjmů, energetiky, bydlení, správy daní a účetnictví. Novela zákona o dětských skupinách upravuje daňové režimy zaměstnaneckých akcií, zatímco zákon o energetice ruší speciální odpisy fotovoltaických elektráren. Důležitou změnou je také možnost odpočtu úroků z úvěrů bytových družstev od základu daně z příjmů. V oblasti správy daní se mění podmínky pro silniční daň a zavádí nové procesní úpravy. Novela zákona o účetnictví zmírňuje administrativní zátěž pro firmy zvýšením limitů velikostních kategorií účetních jednotek. Sdělení Ministerstva práce stanovuje novou minimální mzdu a mění limity pro účast zaměstnanců na nemocenském pojištění. Vyhláška mění sazby cestovních náhrad a stravného, což ovlivní mzdové účetní při vyúčtování pracovních cest. Tato legislativní smršť přináší řadu parametrických úprav a změn, které je nutné pečlivě sledovat a aplikovat v praxi.

Dne 13. června 2025 schválila NÚR novou interpretaci I-52, která přináší zásadní změny v oblasti vykazování zaměstnaneckých požitků. Tato interpretace usiluje o sjednocení účetních postupů, aby zajistila konzistentní a srovnatelné finanční výkazy napříč různými účetními jednotkami. Preferuje výsledkové vykazování, které přesněji odráží finanční výkonnost, a zaměstnavatelé jsou povinni ocenit všechny závazky vůči zaměstnancům. Tímto krokem se NÚR snaží zvýšit transparentnost a spolehlivost účetních závěrek, čímž posiluje důvěru v účetní informace poskytované podniky.

Mezi významné zdroje financování nestátních neziskových organizací patří mnohdy dotace přijaté z veřejných rozpočtů určené na úhradu nákladů nebo na pořízení dlouhodobého majetku a jeho technického zhodnocení. Tento článek se zabývá jejich vymezením a základním členěním, okamžikem vykázání nároku na přijetí nebo vrácení dotace, vykazováním dotací v účetní závěrce, zveřejňováním informací o dotacích v příloze v účetní závěrce a odpisováním dlouhodobého majetku a technického zhodnocení pořízeného z dotace. Článek je v závěru doplněn o příklady zaměřené na přijaté dotace na krytí nákladů a na pořízení dlouhodobého majetku a jeho technického zhodnocení.

V tomto článku se autor zaměřuje na téma poskytování příspěvků poskytovatelům podpůrných opatření. Systém příspěvků umožňuje faktickou realizaci podpůrných opatření v praxi a současně rozkládá ekonomická rizika spojená s pronajímáním bytů zranitelným osobám. Zákon rozlišuje dva základní okruhy příspěvků, a to příspěvek na správu a příspěvky na poskytování jednotlivých podpůrných opatření.

Nájemní vztahy jsou jedny z nejčastějších právních vztahů v obci – obec jako každá jiná právnická osoba v rámci nakládání se svým majetkem může majetek prodat, darovat, půjčit či s ním jinak disponovat. Častým způsobem dispozice obce s majetkem je právě nájem. Cílem příspěvku je poskytnout úplný a přehledný pohled na nájem, pokud je jednou ze smluvních stran obec. Zaměříme se na právní regulace, které obce dodržují při uzavírání nájemních smluv, a na to, jak mohou tyto smlouvy prospět jak obecní pokladně, tak i místní komunitě. Prozkoumáme specifické právní mechanismy, které se uplatní, když je obec jednou ze smluvních stran, a vysvětlíme výhody i úskalí, které tento proces obnáší.

Podle § 2 odst. 2 zákona zákona o obcích obec pečuje o všestranný rozvoj svého území a o potřeby svých občanů; při plnění svých úkolů chrání též veřejný zájem. Mezi aktivity obecních úřadů patří již tradičně i do jisté míry společenská záležitost, kterou je blahopřání občanům k životním jubileím, ať již se jedná o významnější „kulaté“ narozeniny nebo třeba výročí svatby. V souvislosti s rozšiřováním povědomí o právní úpravě ochrany osobních údajů postupně tato aktivita ustupovala již za účinnosti starého zákona o ochraně osobních údajů . V posledních letech ale zase nabyla na oblibě. Tato činnost je často považována za podstatnou pro udržování dobrých vztahů v rámci komunity. Došlo proto i k úpravě zákona o obcích , který obsahuje výslovné zmocnění oceňovat významné životní události svých občanů.

Obecní úřad je jedním z orgánů obce, který je tvořen starostou, místostarostou, tajemníkem obecního úřadu a zaměstnanci obce zařazenými do obecního úřadu. Obecní úřad plní úkoly v samostatné a přenesené působnosti obce. Jeho velikost, struktura a počet zaměstnanců do něj zařazených se odvíjí od rozsahu činností a agend, které úřad v samostatné a přenesené působnosti vykonává a zajišťuje. Tento článek přináší detailní vhled do mechanismů, které utvářejí obecní úřady napříč ČR, včetně právních a praktických aspektů, jakými jsou personální pravomoci a organizační změny.

V následujícím textu bychom shrnuli změny a nové informace, které byly zveřejněny před koncem roku 2025 a dotýkají se neziskového sektoru v roce 2026. Nejdříve budeme informovat o změnách přijatých ve Sbírce zákonů a následně upozorníme na důležité informace i z jiných zdrojů.

V oblasti práva na přístup k informacím existují situace, kdy obce mohou poskytování informací omezit, avšak nikoli zcela odmítnout. Článek navazuje na příspěvek zveřejněný v aplikace Dauč (viz QR kód na konci článku) a zaměřuje se na specifické případy v souladu se zákonem č. 106/1999 Sb. , které umožňují omezení v přístupu k informacím. Zvláštní pozornost je věnována definování vnitřních pokynů a podmínkám, za nichž informace nelze poskytnout v plném rozsahu. Dále se článek věnuje kontroverznímu tématu zneužití práva na informace, ukazuje na komplikace, které se mohou objevit v praxi, a zdůrazňuje, jak důležité je rovnoměrné nastavení práva vůči povinným subjektům i žadatelům.

V tomto článku bych chtěl přiblížit možnosti, které územním samosprávným celkům poskytuje skupinová registrace k DPH. Zejména v případech zapojení obchodních společností typu „Technické služby“ se může vytvoření skupiny jevit jako efektivní nástroj pro snížení daňové zátěže. Na druhou stranu je ale skupinová registrace spojena s vysokou administrativní zátěží. Právě z tohoto důvodu v České republice nejsou skupinové registrace v podmínkách územních samosprávných celků příliš rozšířené.

Člověk, který se rozhoduje začít podnikat, mimo jiné řeší právní formu svého podnikání, která ovlivňuje, jakým způsobem bude podnikatelská činnost evidována a zdaňována. V tomto článku se zaměříme na aspekty přechodu podnikání z fyzické osoby na společnost s ručením omezeným. Tento proces nabízí řadu výhod, jako je omezení osobního rizika, flexibilnější možnosti převodu podnikatelských aktivit na jiné osoby a zjednodušení administrativních úkonů. Při přechodu z OSVČ na s. r. o. je důležité zohlednit aspekty jako jsou minimální kapitálové požadavky, právní ochrana majetku a strategické plánování převodu majetku a závazků. Podrobně rozebereme právní, účetní a daňové dopady tohoto převodu, které mohou zásadně ovlivnit budoucí podnikatelskou strategii.

Fyzická osoba zdaňuje příjmy z nájmu nemovité věci jako příjem dle § 9 zákona o daních z příjmů jako příjmy z nájmu. Naopak poskytování ubytovacích služeb představuje příjem ze samostatné činnosti dle § 7 zákona o daních z příjmů. V obou případech si poplatník fyzická osoba může zvolit, zda bude výdaje uplatňovat ve skutečné nebo v paušální výši.

V posledních letech zaznamenává umělá inteligence dynamický rozvoj a postupem času nachází využití i v oblastech, kde ještě do nedávna dominovala zejména lidská pečlivost a odbornost. Právě tyto obory, kde hrají zásadní roli činnosti jako práce s rozsáhlými datovými soubory a analýza dat s přísnými legislativními požadavky, se stávají přirozeným terčem probíhající digitální transformace. Umělá inteligence zde vystupuje jako každodenní „pomocník“, jenž je schopen nepřetržitě analyzovat data, učit se z historických informací a včas identifikovat možné chyby, odchylky či budoucí trendy. Cílem článku je proto analyzovat způsoby využití umělé inteligence v oblastech účetnictví a mzdové agendy a zhodnotit její skutečné přínosy z hlediska efektivity a přesnosti. Nesmíme však ale zapomenout na spojená rizika a omezení, která s sebou její nasazení přináší, aby se z technologického pomocníka nestal zdroj nových problémů či odpovědnostních a právních komplikací.

Slevy na dani jsou částky, o které se podle příslušných ustanovení zákona o daních z příjmů snižuje vypočtená daň z příjmů. Tím se slevy na dani odlišují od nezdanitelné části základu daně a odčitatelných položek, které snižují pouze základ daně z příjmů. O slevy na dani nelze snížit daň (část daně) ze samostatného základu daně zdaňovaného sazbou daně podle § 16a nebo § 21 odst. 4 ZDP ani daň vybíranou srážkou podle zvláštní sazby daně dle § 36 ZDP. Za zdaňovací období roku 2025 a zatím beze změn také od 1. 1. 2026 mohou poplatníci daně z příjmů fyzických i právnických osob uplatňovat slevu za zaměstnance se zdravotním postižením (§ 35 odst. 1 až 3 ZDP ), slevu na zastavenou exekuci (§ 35 odst. 4 ZDP ) a slevu na dani ve formě investiční pobídky (§ 35a a 35b ZDP ). Poplatníci daně z příjmů fyzických osob mohou uplatňovat dále také osobní slevy na dani podle § 35ba a 35bb ZDP a daňové zvýhodnění podle 35c a 35d ZDP. Z programového prohlášení současné vlády vyplývá, že zřejmě dojde ke znovuzavedení slevy na studenta a slevy za umístění dítěte (tyto slevy byly s účinností od 1. 1. 2024 zrušeny zákonem č. 349/2023 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s konsolidací veřejných rozpočtů).

Snahou každého poplatníka daně z příjmů je v příslušném zdaňovacím období minimalizovat svou daňovou povinnost, kdy je vždy důležité využít všech ustanovení zákona o daních z příjmů umožňujících legálně dosáhnout optimální daně z příjmů, a přitom se nedopouštět sankcionovaných daňových úniků. Poplatník daně z příjmů fyzických osob by měl při přípravě daňového přiznání k dani z příjmů za rok 2025 postupovat vždy tak, aby mohl v plné míře využít všechny odpočty od základu daně umožněné ustanovením § 15 ZDP (nezdanitelné části základu daně) a rovněž aby mohl uplatnit slevy na dani specifikované v § 35ba ZDP, které při jejich neuplatnění v daňovém přiznání za příslušné zdaňovací období propadají. V našem příspěvku si ukážeme vybraná hlediska této optimalizační činnosti poplatníka daně z příjmů fyzických osob zaměřená na uplatnění různých forem daňového odpisování včetně tzv. mimořádných odpisů dle § 30a ZDP, na uplatnění paušálních výdajů, postupy uplatnění daňové ztráty, dále na využití spolupráce osob k daňové optimalizaci a rovněž na podmínky pro vyhnutí se progresivní dani.