Články - strana 1

Pokud budeme hledat ve zdravotním pojištění opravdu problémovou oblast, pak bude tímto tématem určitě odvod pojistného zaměstnavatelem za zaměstnance v přímé vazbě na minimální vyměřovací základ. Proto musí zaměstnavatelé zejména v níže popisovaných případech pečlivě dbát na to, aby při výpočtu a odvodu pojistného důsledně postupovali podle zákona. Institut minimální mzdy zaujímá ve zdravotním pojištění významné postavení, neboť v souvislosti s placením pojistného konkrétně určuje minimální vyměřovací základ zaměstnance, resp. jeho poměrnou část (a dále ještě stanovuje vyměřovací základ pro placení pojistného osobami bez zdanitelných příjmů). Od 1. 1. 2024 činí minimální mzda na 18 900 Kč, proto při stanovení vyměřovacího základu a navazujícího výpočtu výše pojistného vycházejí zaměstnavatelé v roce 2024 z této částky. Pokud se na zaměstnance (a tedy i na jeho zaměstnavatele – plátce pojistného) vztahuje povinnost odvodu pojistného alespoň z minimálního vyměřovacího základu, musí být od ledna 2024 při trvání zaměstnání po celé rozhodné období kalendářního měsíce odvedeno zaměstnavatelem pojistné nejméně ve výši 2 552 Kč (13,5 % z 18 900 Kč).

Repo sazba (2T repo sazba) patří k základním nástrojům měnové politiky České národní banky, v současné době (od 2. 8. 2024) činí 4,5 %. V článku si rozebereme druhy sankcí uplatňovaných dle daňového řádu v souvislosti s podáním daňového přiznání a ukážeme si, u kterých je jejich výše odvozena právě z repo sazby.

Bez existence obou režimů by se dodavatelé museli registrovat ve státě skladu nebo ve státě, kam bylo zboží přepraveno, aby bylo následně v tomto státě dodáno. Užití obou režimů sice není povinné, ale výhodné. Pozor je potřeba si však dát na podmínky, které musí být k užití režimů splněny.

Návrh nového zákona o účetnictví (dále jen „NZÚ“) se vrací zpět k terminologii, kterou zavedl JUDr. Jan Huleš do současného zákona č. 563/1991 Sb. , o účetnictví, novelou č. 437/2003 Sb. Jak jsme tehdy byli zděšeni tím, že „Účetní jednotky jsou povinny vést účetnictví jako soustavu účetních záznamů – na základě účetního záznamu (dokladu) se provede účetní záznam (účetní zápis) do účetního záznamu (účetních knih)“, tak se nyní raduji z návratu v návrhu nového zákona k této terminologii (byla snaha používat archaický „dokument“). Účetnictví dávno už prostoupené digitalizací opravdu představuje soustavu účetních záznamů. A i kdyby někdo přece jen použil vlastnoruční záznam, daleko lépe se chápe, že seskupením účetních záznamů v rámci účetního systému vzniká například účetní závěrka.

Při jakémkoli zásahu do evidovaného či pronajímaného dlouhodobého majetku by měli účetní u předložených dokladů zpozornět, protože je nutné správně posoudit, o jaký druh provedené změny na majetku se jedná, a podle toho nastavit jak účetní postupy s ohledem na věrné a poctivé zobrazení reálného stavu, tak následně i zjistit daňové dopady pro účetní jednotku z hlediska posouzení vzniku daňového či nedaňového nákladu. Technické zhodnocení má investiční charakter, oproti tomu oprava je pro účetní jednotku okamžitým provozním nákladem. Technické zhodnocení a oprava jsou dvě zcela odlišné účetní a daňové kategorie. Nestačí posuzovat provedený zásah „od stolu“ na základě faktury, ale je zapotřebí pátrat po tom, co bylo skutečně s dlouhodobým majetkem provedeno. Pojďme si nyní udělat pořádek v obou pojmech, abychom v praxi nechybovali.

Opět nadešel čas pro shrnutí novinek z účetní a daňové oblasti. Národní účetní rada schválila novou interpretaci s názvem I-50 Odložená daň a kurzové rozdíly vyloučené ze zdanění, o které jsme Vás již dříve informovali a kterou stručně připomeneme. Dále bychom představili několik novinek, které se budou týkat velké novely zákona o dani z přidané hodnoty , která již prošla v Poslanecké sněmovně 1. čtením (Sněmovní tisk 726).

Peníze údajně vynalezli Féničané, dobrá, ale proč tak málo? Stejně jako čeština nikdy nebude světový jazyk, ani českou korunu mimo naši kotlinu nikdo nezná. Ovšem naší malé ekonomice samostatná měna, zdá se, spíše prospívá, zvláště když si uvědomíme, co Řecku a Itálii „přineslo“ společné euro. Nicméně našly by se samozřejmě i nevýhody naší vlastní měny, v níž se přeshraniční obchody zpravidla nesjednávají. Jedním z nich je problém „Má dáti – Dal“, tedy nutnost přepočtu cizoměnových položek pro účetní a návazně i daňové účely na Kč. Zde od roku 2024 konsolidační balíček přinesl dvě zásadní novinky, možnosti: zvolit si za hlavní funkční měnu jinou nežli Kč (což jsme zkritizovali minule) a nezdanit tzv. nerealizované (prozatím) kurzové rozdíly.

Věnujme se aktuální judikatuře v oblasti daňového režimu členských příspěvků, jak v oblasti daně z příjmů, tak v oblasti daně z přidané hodnoty. Právní úprava přijatých členských příspěvků v případě daně z příjmů i daně z přidané hodnoty je poměrně stručná a některé spolky mají v praxi tendence ji obcházet. Tato praxe však nenašla pochopení u finanční správy a následně se stala předmětem soudních sporů. Přinášíme, kromě rozboru samotných soudních rozhodnutí, také návod, jak správně posoudit daňový režim přijatých členských příspěvků a v jakých případech existuje reálné riziko odlišného pohledu finanční správy.

V poslední třetí části se věnujeme problematice adresných záměrů, procesu hodnocení žádostí došlých vyhlašovateli a projednání příslušnými obecními orgány. Součástí příspěvku jsou i vzory nejčastěji používaných dokumentů. Jaké jsou důsledky nezveřejněného nebo vadně zveřejněného záměru?

Minimum platí od počátku fungování systému veřejného zdravotního pojištění. Jeho účelem je předejít sjednávání pracovněprávních vztahů s (velmi) nízkými příjmy, což by v důsledku mohlo vést ke snížení příjmů s možným dopadem na kvalitu zdravotních služeb. Z tohoto důvodu mají minimální vyměřovací základ stanoven jak zaměstnanci (a zaměstnavatelé – plátci pojistného), tak osoby samostatně výdělečně činné. Naproti tomu minimum neplatí pro osoby bez zdanitelných příjmů, pojištěnci zařazení u zdravotní pojišťovny v této kategorii hradí pojistné sazbou 13,5 % z aktuální hodnoty minimální mzdy.

Vnitřní předpisy jsou pevnou a nedílnou součástí každého zaměstnavatele. V případě veřejnoprávních zaměstnavatelů, kterými jsou i obce, je jejich význam ještě posílen zákonem stanovenou povinností vydat vybrané vnitřní předpisy. Přinášíme komplexní pohled na problematiku vydávání vnitřních předpisů se zaměřením na obce.

Dobrý vztah mezi zřizovatelem a ředitelem příspěvkové organizace je základem pro to, aby tato organizace mohla správně fungovat a plnit své úkoly, kvůli kterým byla zřízena a které jsou uvedeny ve zřizovací listině. Na důležitosti tento vztah nabývá především u škol a školských zařízení, u nichž právní předpisy stanoví řadu nejen práv zřizovatele, ale také řadu jejich povinností. Vyjasnění kompetencí mezi vedením školy a jejím zřizovatelem je vždy cestou k vytvoření dobrých vztahů mezi zástupcem zřizovatele a ředitelem školy. Vztah mezi zřizovatelem a školou, resp. ředitelem školy je komplikovaný, upravený několika právními předpisy. Mezi zástupcem zřizovatele a ředitelem proto často vznikají spory, kdy ani jedna strana nemá úplně jasno v tom, jaké jsou její kompetence a kde jsou hranice jejích pravomocí. Ze vzájemného zasahování pak vznikají zbytečné konflikty.

Na začátku legislativního procesu se nyní nachází novela zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, která se dotkne zejména oblasti rodinného práva. Změny, jejichž účinnost je zamýšlena od 1. 1. 2025, by měly zasáhnout jak hmotněprávní, tak procesní normy. Hlavním cílem novely je urychlení rozvodového řízení, odstranění zastaralých a zatěžujících ustanovení, která z pohledu dnešní praxe již neodpovídají současným potřebám.

Asi všichni vnímáme, jak důležité je v dnešní době neusnout na vavřínech a získávat informace o nových technologiích, jako je bezpochyby umělá inteligence. To byl jeden z hlavních důvodů, proč jsme se rozhodli se společností Redque uspořádat webinář na téma digitalizace v účetnictví. Na webináři jsme také rozebrali jak s digitalizací začít a jestli opravdu AI nahradí účetní (a další profese), jak mnohdy slýcháme v médiích. Probrali jsme také životní cyklus dokladu, zjednodušení práce pro účetní díky AI, archivaci dokladů, časová razítka a mnoho dalšího. Přihlaste se nebo se zaregistrujte a pusťte si záznam webináře zdarma!

Poměrně hladce prošel na konci června prvním čtením vládní návrh novely zákona o dani z přidané hodnoty (sněmovní tisk č. 726), která má navrženou účinnost od 1. ledna 2025. Důvodem novely zahrnující 445 bodů je na jedné straně transpozice evropských směrnic, zejména směrnice Rady EU 2020/285 týkající se zvláštního režimu pro malé podniky, a na druhé straně zapracování některých rozhodnutí Soudního dvora Evropské unie. Schvalované změny jsou napříč celým zákonem, takže nějakým způsobem budou mít dopad na všechny plátce, ale dotknou se i: současných neplátců, jimž se změní pravidla pro vznik plátcovství na základě překročení obratu, veřejnoprávních subjektů, které často využívají specifickou úpravu majetku vytvořeného vlastní činností, jež bude zcela zrušena, ale i privátních osob se zdravotním postižením, protože jim bude zrušena možnost vracení daně. A když už jsme u toho rušení, tak to čeká i omezení odpočtu u osobních automobilů. Životnost tohoto opatření, zavedeného od 1. ledna 2024, má skončit na silvestra 2026.

Kromě zákonných lhůt existuje celá řada lhůt, jejichž délku určuje svým rozhodnutím správce daně. Ne vždy se stanovené časové rozmezí shoduje s názorem daňového subjektu na to, do kdy je požadavkům správce daně schopen vyhovět. Zajímavým rozsudkům z této oblasti je věnován dnešní výběr z judikatury správních soudů.

Členství České republiky v Evropské unii výrazně usnadňuje pohyb našich občanů mezi státy postupujícími podle koordinačních nařízení Evropské unie (viz dále), ať už je motivem tohoto počínání výkon výdělečné činnosti, nebo třeba jen cestování, či studium. Podívejme se nyní blíže na některé varianty, které mohou nastat v případech, kdy český občan začne být výdělečně činný v „evropském“ prostoru.

Prodej cenného papíru, resp. podílu na obchodní společnosti (zde společnosti s ručením omezeným [dále jen „s.r.o.“]) není rutinní záležitostí. Spíše naopak, člověk jej realizuje mnohdy třeba i jen jednou za svůj život, a to při prodeji svého podnikatelského dítěte, tj. svého s. r. o. Výše realizovaného příjmu bude většinou činit nemalou částku, přičemž každému určitě zkazí náladu jeho případné zdanění. Jak jsem již v nadpise uvedl, pojďme se podívat detailněji na to, co se nám legislativně změnilo v této oblasti, na co si dát pozor a jak se v mezích zákona vyhnout zbytečnému zdanění těchto příjmů.

V článku se blíže zaměříme na podmínky osvobození příjmů z prodeje nemovitých věcí dle § 4 odst. 1 písm. a) a písm. b) ZDP s vazbou na vymezení bytových potřeb dle § 4b ZDP , přičemž si ukážeme změny týkající se plnění oznamovací povinnosti poplatníka o použití získaných peněžních prostředků na vlastní bytovou potřebu dle zákona č. 163/2024 Sb.

Paušální výdaje, paušální daň, paušální náhrada…, jak se v té záplavě daňových paušálů vyznat, co přesně znamenají, jaký mají daňový režim? Právě o tom budou následující stránky. Nyní půjde spíše o přehledový článek tzv. do dobrého počasí, kde se nemůžeme pouštět do přílišných detailů a v praxi výjimečných komplikací. Ovšem rozhodně nepůjde o „počteníčko na deku u vody“ a s ohledem na zaměření tohoto odborného periodika se předpokládá, že čtenář je v příjmovce alespoň zběžně zorientován…