Články - strana 4

Období registrace pojištěnce na úřadě práce hraje (nejen) ve zdravotním pojištění významnou roli. Pokud je totiž pojištěnec evidován na úřadě práce jako uchazeč o zaměstnání, stává se od data registrace osobou, za kterou platí pojistné na zdravotní pojištění stát. Tudíž má po celou dobu této registrace svůj pojistný vztah vyřešen. Jakmile je však uchazeč o zaměstnání z této evidence vyřazen, dostává se do situace, kdy musí (od následujícího kalendářního měsíce) postupovat podle možností dále uvedených.

Daňové řešení bezplatného poskytnutí silničního motorového vozidla zaměstnavatelem jeho zaměstnanci k používání pro služební i soukromé účely (zjednodušeně „manažerské vozidlo“) vyplývá u zaměstnance ze znění § 6 odst. 6 zákona o daních z příjmů (ZDP ) a u zaměstnavatele ze znění § 24 odst. 2 ZDP a dále z pokynu GFŘ č. D-59. K určitým zpřesněním daňového řešení došlo s účinností od 1. 1. 2024 na základě novely zákona o daních z příjmů , obsažené v zákonu č. 349/2023 Sb. , kterým se mění některé zákony v souvislosti s konsolidací veřejných rozpočtů.

Sdílená ekonomika má řadu podob. Obecně se dá říci, že se jedná o ekonomický trend 21. století, kdy vlastníci předmětů, které využívají pouze příležitostně, poskytnou danou věc k užívání i těm, kterým se nevyplatí daný předmět koupit, nebo si jej nemohou finančně dovolit, a rozmělnit tak i své vlastní náklady spojené s vlastnictvím daného předmětu (či případně dosáhnout i zisku). Významnost sdílené ekonomiky v poslední době neustále narůstá, a to mimo jiné díky soustavnému rozvoji a rozšiřujícímu se využití digitálních technologií, internetu a mobilních platforem. Její nástup v posledních letech jde ruku v ruce s trendy cirkulární ekonomiky, udržitelnosti, všeobecně rostoucích nákladů, a v neposlední řadě též ekologie.

Výše slevy na dani zůstává beze změny, tj. 24 840 Kč, pokud je manželovi přiznán nárok na průkaz ZTP/P, je výše slevy dvojnásobná. Zůstává i podmínka pro uplatnění slevy, že manžel poplatníka nemá vlastní příjmy přesahující za zdaňovací období 68 000 Kč. Zákon č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmů (dále jen „zákon o daních z příjmů “ nebo „ZDP “), od 1. 1. 2024 upravuje nově podmínky pro uplatnění slevy na manžela v samostatném § 35bb.

V minulých vydáních časopisu UNES jsme se věnovali některým změnám, které do pracovního práva přinesla loňská novela zákona č. 262/2006 Sb. , zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákoník práce “). V tomto aktuálním vydání se blíže zabýváme změnami v elektronickém doručování v pracovněprávních vztazích.

Dne 14. 11. 2023 vydal Městský soud v Praze rozhodnutí, v němž konstatoval, že není možné na základě zákona č. 106/1999 Sb. , o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů, poskytnout otázky a odpovědi na ně ke složení úřednických zkoušek podle zákona č. 312/2002 Sb. , o úřednících územních samosprávných celků a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

Právní úprava odměňování zastupitelů je obsažena v zákoně č. 128/2000 Sb. , o obcích (obecní zřízení ), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o obcích “). Systém odměňování zakotvuje měsíční odměnu za výkon funkce uvolněných a neuvolněných členů zastupitelstev obcí. Tyto dvě kategorie zastupitelů, respektive rozdíl mezi nimi, je zásadní. Rozdíl spočívá v tom, že uvolnění členové zastupitelstva mají nárok na odměnu za výkon funkce automaticky ze zákona, o jejich odměně tudíž žádný orgán nerozhoduje. Neuvolněným zastupitelům může být odměna poskytnuta, což znamená, že o tom, zda poskytnuta bude a v jaké výši, rozhoduje příslušné zastupitelstvo. Následující příspěvek se věnuje specifickým odměnám zastupitelů, z nichž některé jsou právě vázány na rozlišení výše zmíněných kategorií zastupitelů.

Článek shrnuje přehled změn ve vyhlášce k rozpočtové skladbě a v metodice Ministerstva financí k rozpočtům pro rok 2024 pro obce, kraje a svazky obcí. V článku také připomínáme, jaké změny by se měly zohlednit v rozpočtu na rok 2024, a najdete v něm i zmínky o nových kontrolních chodech výkazu FIN 2-12M.

Konec účetního období je obvykle spojen se sestavením řádné účetní závěrky. Následující článek se proto věnuje souvisejícím činnostem, jimiž jsou přípravné práce, provedení řádné inventarizace majetku a závazků, zaúčtování závěrkových operací, uzavření účtů, sestavení účetní závěrky, její ověření auditorem, schválení k tomu příslušným orgánem, zveřejnění a archivace. V části závěrkových operací jsou zmíněny také příklady konkrétních účetních transakcí.

V následujícím příspěvku bychom se blíže zaměřili na dvě oblasti, které od roku 2024 procházejí zásadními změnami, a to fond kulturních a sociálních potřeb a zaměstnanecké benefity a jejich daňový režim. Začneme oblastí FKSP.

„Nevstoupíš dvakrát do téže řeky.“ 1) , jak se praví v tzv. zlomku myslitelově. To kupodivu neplatí v případě návrhu nového zákona o účetnictví . Poněvadž na začátku roku 2024 tu máme nový návrh nového zákona o účetnictví opět na https://odok.cz/portal/veklep/material/KORNCKKHGM1N/ . Tedy „verze 2024“, jak nový návrh pro účely příspěvku označím. Anebo je to druhá mocnina „návrh2“. V jakém poměru se tato verze má k návrhu nového zákona o účetnictví ve verzi 2023 (?), kterou jsem glosoval v minulém roce v příspěvku na stránkách časopisu 2) , to dále zmiňuji jako „Glosy“. Alespoň částečnou odpověď na danou otázku se pokusím dát v následujícím textu.

Co když si podnikatel počíná nesmyslně a vynakládá výdaje bez ekonomického důvodu, má to mít vliv na daňové posouzení? Třeba když solventní firma vydáním dluhopisů získá další balík peněz, ale nechá je bez užitku zahálet. Budou úroky placené majitelům dluhopisů daňově účinným výdajem? Ano nebo ne, tipněte si, přičemž jde o hodně milionů... Správci daně řekli ne, protože se jedná o ekonomicky bezdůvodné zneužití daňového práva. A žel, potvrdily jim to i soudy.

Návrh zákona o účetnictví definuje prvky účetního výkaznictví. Tyto definice se v některých aspektech liší od definic v současném zákonu o účetnictví.

Návrh nového zákona o účetnictví přináší řadu změn v oblasti vymezení účetních jednotek i okruhu subjektů, které budou, případně nebudou, účetními jednotkami.

Nové právní předpisy o účetnictví budou rozdělovat účetní jednotky do různých skupin podle jejich významu a velikosti.

Nejvýznamnější změnou v kategorizaci subjektů veřejného zájmu v nové právní úpravě o účetnictví je rozšíření této množiny o investiční fondy a podfondy investičního fondu, jejichž převoditelné cenné papíry jsou přijaty k obchodování na evropském regulovaném trhu.

V nové účetní legislativě se navrhuje rozšířit použití IFRS pro určitý okruh účetních jednotek, které podléhají dohledu České národní banky a působí na finančním trhu.

V návrhu zákona se opouští koncept účetnictví ve zjednodušeném rozsahu. Úlevy se stanoví přehledně u jednotlivých kategorií účetních jednotek, především mikro a malých účetních jednotek, resp. u jednotlivých požadavků.

Zákon navrhuje v rámci veřejného sektoru některým účetním jednotkám ujednat si přenesení plnění svých práv a povinností v oblasti účetnictví, a to včetně přenesení odpovědnosti za důsledky spojené s porušením těchto povinností. Podmínkou je uzavření veřejnoprávní smlouvy o převedení práv a povinností účetní jednotky.

Uplatňování DPH v oblasti kultury a sportu se řídí obecně platnými pravidly, která vyplývají ze zákona č. 235/2004 Sb. , o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o DPH “). Novelou zákona o DPH , která je součástí zákona č. 349/2023 Sb. , kterým se mění některé zákony v souvislosti s konsolidací veřejných rozpočtů (konsolidační balíček) byly s účinností od 1. 1. 2024 provedeny změny sazeb daně, které se týkají i oblasti kultury a sportu. U většiny služeb v oblasti kultury a sportu se na základě této novely uplatňuje od 1. 1. 2024 nová snížená sazba daně ve výši 12 %. Častým praktickým problémem při uplatňování DPH v oblasti kultury a sportu je, že stejné činnosti jsou zdanitelným plněním, pokud je provádějí podnikatelské subjekty, a že jsou osvobozeny od daně bez nároku na odpočet daně, pokud je provádějí právnické osoby, které nebyly založeny nebo zřízeny za účelem podnikání. V článku je nejprve vysvětleno základní vymezení předmětu daně a místa plnění u služeb v oblasti kultury a sportu. V dalším textu jsou vymezeny podmínky, za nichž se na tyto služby vztahuje osvobození od daně bez nároku na odpočet daně a podmínky, za nichž jsou zdanitelným plněním. V závěrečné části textu jsou podrobněji vysvětlena aktuálně platná pravidla, za nichž se od 1. 1. 2024 u služeb v oblasti kultury a sportu, jsou-li zdanitelným plněním, uplatní snížená sazba daně ve výši 12 %.