Ing. Antonín Daněk - strana 2

Jako každoročně, tak i k datu 1. 1. 2024 došlo v právní úpravě zdravotního pojištění ke změnám, které určují podmínky pro placení pojistného všemi skupinami plátců. Na které z nich se zaměříme především? Nařízením vlády č. 396/2023 Sb. je stanoven zvýšený minimální vyměřovací základ u zaměstnance (zaměstnavatele) a zvyšuje se platba pojistného osobám bez zdanitelných příjmů. Více také zaplatí stát zdravotním pojišťovnám za „státní pojištěnce“ a tím je vyšší i částka odpočitatelná od dosaženého příjmu za podmínek definovaných v § 3 odst. 7 zákona č. 592/1992 Sb. , o pojistném na veřejné zdravotní pojištění. Již „tradiční“ změnou je zvýšení minimální zálohy OSVČ, což se návazně promítá i do výše paušální platby v prvním pásmu tohoto režimu. Podívejme se nyní blíže na tyto a další změny, tedy i na postupy platné ve zdravotním pojištění od data 1. 1. 2024.

Zaměstnankyně cca 30 let k 30. 11. ukončila pracovní poměr. Matka 2 dětí do 15 let chce pracovat na DPP. Měsíční odměna do 10 000 Kč. Nemusí se hlásit na ZP ani OSSZ. Chtěla jsem se zeptat, co to pro ni do budoucna znamená, kyž neplatí zdravotní pojištění může být problém? A co se starobním důchodem do budoucna?

Je možné zpracovat a odeslat z účtu naší organizace na účty zaměstnanců výplatu za prosinec již v pátek 29. 12. 2023? Mohu poslat i platby na OSSZ a zdravotní pojišťovny? Termín výplaty máme do 12. následujícího měsíce. Vedou mě k tomu vážné důvody. Je něco, s čím by mohl být problém?

OSVČ, v současné době nevyvíjí žádnou činnost, platí pouze minimální zálohy na zdravotní a sociální pojištění. Příjem má pouze z pronájmu svého vlastního bytu nezařazeného v obchodním majetku. Pokud by OSVČ nyní pozastavila svou činnost, a neměla žádné jiné příjmy než z pronájmu bytu, stane se osobou bez zdanitelných příjmů? Tzn. nebude muset platit sociální pojištění a bude si hradit pouze zdravotní? Pokud by v roce 2024 pracoval na dohodu o provedení práce (do 10 000 Kč), ze které by se neodvádělo zdravotní a sociální pojištění, zůstane i nadále osobou bez zdanitelných příjmů? Pokud ne, tak jaké zdravotní a sociální pojištění bude platit? 

OSVČ zrušila přerušení živnosti 4. 4. 2023, s tím, že začne podnikat. K tomuto však nedošlo. Podnikání nezahájila. Živnost opět přerušila od 6. 12. 2023. V době 4-12/2023 ani nebyla po celou dobu zaměstnaná. Jen v měsíci 8/23 byla zaměstnána na pracovní poměr, který však ve zkušební době zrušila. Nebyla ani evidována na úřadu práce. Jak je tomu nyní se zálohami na zdravotní pojištění? Je možno sepsat čestné prohlášení (o tom, že OSVČ vůbec v r. 2023 nepodnikala ) a toto odeslat na zdravotní pojišťovnu s tím, že budou opraveny zálohy a doplatit zdravotní pojištění jako osoba bez zdanitelných příjmů? Jak postupovat?

V následujícím textu jsou charakterizovány změny a podmínky pro placení pojistného zaměstnavateli, osobami samostatně výdělečně činnými a osobami bez zdanitelných příjmů v právních podmínkách platných po datu 1. 1. 2024. Jedná se o povinnosti a postupy těchto plátců pojistného, ke kterým můžeme přiřadit i stát hradící měsíčně platby zdravotním pojišťovnám pojistné za tzv. státní pojištěnce.

Nejen na přelomu let vycházejí zaměstnavatelé primárně z právní úpravy zdravotního pojištění, dané především zákony č. 592/1992 Sb. , o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, a č. 48/1997 Sb. , o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů. Protože však zdravotní pojištění nepůsobí izolovaně, ale je navázáno na další právní předpisy, jsou důležitými například zákon č. 187/2006 Sb. , o nemocenském pojištění, nebo zákon č. 262/2006 Sb. , zákoník práce, všechny zákony ve znění pozdějších předpisů. Na které problémové oblasti zdravotního pojištění by se měli zaměstnavatelé na přelomu let 2023/2024 zaměřit?

Jak nejlépe napravit opomenutí DPN ve mzdě? Zaměstnankyni byla proplacena za 10/2023 celá mzda, jako kdyby nemarodila. Přitom 5 pracovních dní byla na DPN. Může se to opravit ve mzdě za 11/2023, kdy by se jí těch 5 dní místo „plné“ mzdy dala „jen“ náhrada za DPN? Potom by ale zdravotní pojištění nebylo odvedeno z minimálního vyměřovacího základu. Má nízkou mzdu.

Přijali jsme zaměstnankyni na DPČ OD 1. 11. 2023. Je vedená na úřadu práce a tam jí povolili DPČ. Bude pracovat pouze 4 hod. denně. Výdělek cca přes 8.500 Kč za měsíc. Jak je to se zdravotním a sociálním pojištěním? Budu přihlašovat každý měsíc zpětně, nebo ji přihlásím hned, protože vím, že bude mít mzdu více než 4000 Kč? Když je na úřadu práce, je zároveň i pojištěnec státu, tak budu dopočítavat zdravotní pojištění?

I když je v ustanovení § 74 odst. 1 zákona č. 262/2006 Sb. , zákoník práce (dále jen „zákoník práce “), stanoveno, že plnění svých úkolů má zaměstnavatel zajišťovat především prostřednictvím zaměstnanců v pracovním poměru, představují dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr poměrně intenzivně využívaný pracovněprávní institut. Každou z dohod limituje maximálně přípustný rozsah práce, čímž se tyto dohody od sebe odlišují. Rozhoduje tedy nejvýše přípustný rozsah počtu hodin nebo pracovní doby, ve kterých lze na tyto dohody – práci nebo činnost – vykonávat. Rozsah prací je třeba v dohodách sjednat. Takovou formu ujednání může představovat například nejvýše sjednaný rozsah (třeba maximálně 280 hodin) u dohody o provedení práce nebo jen do výše poloviny stanovené týdenní pracovní doby u dohody o pracovní činnosti, což indikuje, že na základě takové dohody lze práci konat i v rozsahu menším anebo budou práce podle ujednání vykonávány v konkrétně dohodnutém rozsahu. Jak dohoda o pracovní činnosti (DPČ), tak dohoda o provedení práce (DPP) musejí být uzavřeny písemně, jinak jsou neplatné. Jedno vyhotovení předává zaměstnavatel zaměstnanci. V dohodě musí být specifikována doba, na kterou se dohoda uzavírá. Každá z dohod může být uzavřena jak na dobu určitou, tak na dobu neurčitou – tuto okolnost je nutno v dohodě uvést.

Společenství vlastníků jednotek má tříčlenný výbor. Finanční odměnu pobírá pouze jeden ze členů. Musí být na zdravotní pojišťovnu přihlášeni všichni členové výboru nebo jen ten, který dostává odměnu?

Zaměstnavatelé se ve zdravotním pojištění potýkají i se situací, kdy zaměstnanec bez omluvy přestane docházet do práce, přičemž komunikace s tímto zaměstnancem je v lepším případě hodně problematická, v horším případě minimální nebo žádná. Zaměstnavateli tak nezbývá než vykazovat zaměstnanci po určitou dobu neomluvenou absenci, což může z hlediska délky trvání takové nepřítomnosti zaměstnance v práci časem přerůst (nejen ve zdravotním pojištění) v docela vážný problém. V tomto pojednání se v podmínkách zdravotního pojištění a pracovního práva zaměříme výhradně na problematiku neomluvené absence, nebudeme se tedy věnovat poskytnutí neplaceného volna zaměstnanci.

Maminka pracuje na 50 % úvazek v pracovním poměru. Její mzda je 16 500 Kč hrubého (jiné příjmy nemá, ani již nepobírá rodičovský příspěvek). Doma má tři děti a to 4leté (chodí do školky a ve školce spí), 7leté a 9leté (obě dvě chodí po škole i do družiny). Musí se jí její vyměřovací základ dopočítávat do 17 300 Kč, tj. do minimální mzdy pro zdravotní pojištění, nebo nikoliv? Hraje zde roli, kolik má děti a jak jsou staré? Případně, jsou zde nějaké další podmínky u maminek, kteří pečují o děti a zároveň pracují a jejich odměna za práci nedosahuje minimální mzdy?

Pokud příjem v zaměstnání na základě některé z dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr podléhá odvodu pojistného, má tímto osoba vyřešené své zdravotní pojištění. Může si zaměstnanec zaplatit pojistné prostřednictvím zaměstnavatele v situaci, kdy příjem zúčtovaný na dohodu účast na zdravotním pojištění nezakládá?

Za poživatele všech důchodů vyplácených českým systémem důchodového pojištění platí pojistné stát. To znamená, že tyto osoby jednak mají z titulu pobírání důchodu vyřešen ve zdravotním pojištění svůj pojistný vztah (přičemž v daném měsíci postačí pobírání důchodu i jen po část tohoto měsíce), jednak a priori nemusejí přispívat platbami do tohoto systému. Podotýkám, že za poživatele důchodu se pro účely zákona o veřejném zdravotním pojištění považuje osoba i v měsících, kdy jí podle předpisů o důchodovém pojištění výplata důchodu nenáleží.

Z hlediska řešení pojistného vztahu (pojištění u zdravotní pojišťovny) je pro pojištěnce ideální být zaměstnancem, protože veškeré povinnosti plní ve zdravotním pojištění primárně zaměstnavatel. To znamená, že zaměstnavatel přihlašuje osobu jako zaměstnance u té zdravotní pojišťovny, u které je pojištěna, a platí pojistné podle zákona. Zaměstnanec si sám žádné pojistné neplatí. Není však úplně pravdou, že pokud je pojištěnec zaměstnán, tak se ve zdravotním pojištění nemusí o nic starat.

Od října k nám nastoupí na zkrácený pracovní úvazek (2 hodiny denně) zaměstnankyně, která celodenně pečuje o dítě do 7 let věku. Tato osoba byla do konce září 2023 na rodičovské dovolené. Od ledna 2023 podniká jako OSVČ. Nemusíme jako zaměstnavatel u tohoto zaměstnance dodržet minimální vyměřovací základ - viz § 3 odst. 8 písm. c) zákona o zdravotním pojištění? Až bude vyplňovat zaměstnankyně Přehled za r. 2023 jako OSVČ, může od října 2023 zaškrtnout f), a tím pádem také neplatit minimální zálohu na zdravotní pojištění, viz § 3a odst. a) stejného zákona - tzn. bude platit pojistné ze skutečného příjmu, povinné minimum dodržet nemusí?

Plátci pojistného, tedy subjekty, kterým může vzniknout dluh u zdravotní pojišťovny, jsou ve zdravotním pojištění: – hromadní plátci pojistného, tedy zaměstnavatelé (platící pojistné za sebe a za své zaměstnance), – samoplátci, mezi které řadíme: – osoby samostatně výdělečně činné, – osoby bez zdanitelných příjmů. Tento dluh může mít různou podobu. Zdravotní pojišťovny jsou ze zákona povinny uplatňovat, tedy vyměřovat a v případě nezaplacení vymáhat dlužné pojistné a penále. Takto musí bez výjimky postupovat vůči všem dlužícím subjektům. Naproti tomu pokutu za porušení zákona uložit mohou, ale také nemusí. Co dělat, když jste se ocitli v informačním systému zdravotní pojišťovny jako dlužník? Především – aktivně situaci řešit. O tom, že jste se stali dlužníky, buď dobře víte sami, anebo vám to připomene zdravotní pojišťovna, která vás o existenci vašeho dluhu (i v jejím vlastním zájmu) v rámci desetileté promlčecí doby nepochybně sama uvědomí.

V příspevku si formou konkrétních příkladů předvedeme v právních podmínkách roku 2023 postupy zaměstnavatele a pojištěnce v případě více příjmů nebo více pracovněprávních vztahů u jednoho nebo u více zaměstnavatelů, většinou s podmínkou pro zaměstnavatele dodržet minimální vyměřovací základ. Pojednáme tedy o zejména situacích, kdy zaměstnání trvá celý kalendářní měsíc.  

Pokud zaměstnáme na zkrácený úvazek invalidního důchodce (stupen 1, 2), doplácíme za něj zdravotní pojištění? Za invaliditu 3. stupně myslím že ne.