Ing. Antonín Daněk - strana 4

Zdravotní pojištění nefunguje v našem společensko-ekonomickém prostředí izolovaně, ale je navázáno na spoustu dalších právních předpisů (dále uváděné právní normy jsou zásadně míněny ve znění pozdějších předpisů). Takže například nástup zaměstnance do zaměstnání na základě pracovní smlouvy vychází z ustanovení § 34 odst. 1 písm. c) a § 36 zákona č. 262/2006 Sb. , zákoník práce (dále jen „zákoník práce “). „Rozhodné částky“ 4 000 Kč a 10 000 Kč, důležité především u dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr, nenaleznete v právní úpravě zdravotního pojištění – v ustanovení § 5 písm. a) v bodech 3 až 6 se pro účely zdravotního pojištění pracuje s pojmem započitatelný příjem. A právě částky 4 000 Kč, resp. 10 000 Kč si zdravotní pojištění pomocně přebírá z § 6 odst. 2 a § 7a odst. 1 zákona č. 187/2006 Sb. , o nemocenském pojištění (dále jen „zákon o nemocenském pojištění “). V ustanovení § 25 odst. 3 zákona č. 435/2004 Sb. , o zaměstnanosti (dále jen „zákon o zaměstnanosti “), je definováno tzv. nekolidující zaměstnání, což v podmínkách zdravotního pojištění umožňuje zaměstnávání osob s příjmem do poloviny minimální mzdy a odvod pojistného z dosaženého příjmu, tedy bez nutnosti dopočítávat a doplácet pojistné do zákonem stanoveného minima.

Zaměstnanci byla ukončena dočasná pracovní neschopnost po pracovním úrazu, zpětně mu byl přiznám plný invalidní důchod. Po absolvování mimořádné lékařské prohlídky byl shledán zdravotně nezpůsobilý vykonávat práci s tím, že po absolvování posudkové komise na podzim 2023, bude možná schopen vykonávat lehčí práci. Vzhledem k tomu, že nedošlo k rozvázání pracovní poměru ani ze strany zaměstnance ani zaměstnavatele, je tento zaměstnanec veden v evidenčním stavu zaměstnanců na překážkách v práci na straně zaměstnance. Jak je tomu se zdravotním pojištěním – má zaměstnavatel odhlásit tohoto zaměstnance ze zdravotního pojištění, jelikož pracovník pobírá invalidní důchod 3. stupně, nebo jak správně postupovat?

Zaměstnanci v současné době často žádají o přiznání předčasného důchodu zpětně od 31. 12. 2022 bez výplaty s tím, že jeho výplata začne až v den, kdy mu vznikne nárok na řádný starobní důchod. Zaměstnání zároveň nadále trvá. K jakému datu má zaměstnavatel na zdravotní pojišťovnu oznámit zaměstnance jako důchodce kódem D? K datu 31. 12. 2022 nebo až ve chvíli, kdy mu vznikne nárok na starobní důchod a bude mu vyplácen?

Pro placení pojistného na zdravotní pojištění zaměstnavatelem je důležité, zda se osoba považuje z pohledu zdravotního pojištění za zaměstnance. Osoba je ve zdravotním pojištění zaměstnancem tehdy, pokud jí plynou nebo by měly plynout příjmy ze závislé činnosti zdaňované podle § 6 zákona č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP “). Zaměstnání z pohledu zdravotního pojištění vzniká, pokud osoba jako zaměstnanec vykonává pro zaměstnavatele činnost a je-li jí za výkon této činnosti zúčtován příjem zdaňovaný podle § 6 ZDP , mimo výjimek daných právní úpravou zdravotního pojištění.

OSVČ podala za rok 2022 přehledy pro ZP a OSSZ. Od ledna do září měla podnikání jako hlavní činnost. Od října do prosince byla již zaměstnána a neodváděla zálohy. Za leden-září zaplatila na zdravotní pojištění na zálohách 2 627 x 9 = 23 643 Kč a měla celkem korunový přeplatek. 1) Je to správně z pohledu zdravotního pojištění? Od října do prosince měla zaměstnání a pojistné bylo odvedeno alespoň z minimální částky, ale zatím se nijak OSVČ u ZP jako podnikající fyzická osoba neodhlásila. 2) Při vyplňování přehledu pro OSSZ se její celkový daňový základ (150 000 Kč) rozdělil v poměru na hlavní činnost 9 měsíců a vedlejší činnost 3 měsíce a OSVČ doplácí "jakoby" za ty tři měsíce vedlejší činnost cca 7 000 tis. Kč - může to tak být správně? 3) Předpokládám, že se OSVČ měla k poslednímu záři odhlásit a za tři měsíce by žádný doplatek za tu vedlejší činnost nedoplácela? 4) Z pohledu sociálního pojištění je to nastaveno tak, že se celý daňový základ rozpočítá do 12 měsíců oproti zdravotnímu pojištění (pokud není odhlášena), byť v těch třech měsících žádné příjmy z podnikání neměla a měla pouze příjem ze zaměstnání?

V tomto pojednání se jak z pohledu osoby s trvalým pobytem na území České republiky, tak u osob bydlících v jiných státech zaměříme na problematiku výkonu samostatné výdělečné činnosti v České republice i v rámci „evropského“ prostoru. Členství České republiky v Evropské unii výrazně zlepšuje podmínky našich občanů pro volný pohyb v rámci unie, jakož i států Evropského hospodářského prostoru (Norsko, Island, Lichtenštejnsko), Švýcarska a Spojeného království. Pro všechny tyto státy, na které se vztahuje režim dále uvedených koordinačních nařízení EU, budeme v dalším textu používat pojem „členský stát“. Pokud se občan České republiky rozhodne vycestovat do některého z členských států za účelem výkonu podnikatelské činnosti, jsou průvodním jevem této migrace i určité povinnosti v oblasti sociálního zabezpečení. Obdobně při návratu do České republiky je rovněž nutno splnit určité povinnosti ve vztahu k českým institucím sociálního zabezpečení.

Je vcelku běžnou situací, když si občané mimo výkon svého zaměstnání ještě podnikatelsky přivydělávají. Z hlediska placení pojistného na zdravotní pojištění je důležité, kterou svoji činnost považuje pojištěnec za hlavní, resp. vedlejší zdroj příjmů. Hlavním zdrojem příjmů mohou být pro tento účel buď příjmy ze zaměstnání (případně společně s některými dalšími příjmy), nebo příjmy ze samostatné výdělečné činnosti. Vzhledem ke skutečnosti, že příjmy v podnikatelské činnosti jsou zpravidla známy až při podání daňového přiznání, považují se za směrodatné údaje a vlastní posouzení osoby samostatně výdělečně činné, resp. údaje uvedené v Přehledu podávaném OSVČ. Nicméně tuto důležitou skutečnost sděluje pojištěnec zdravotní pojišťovně podle skutečnosti tehdy, když začíná při zaměstnání podnikat nebo když jako OSVČ nastoupí do zaměstnání.

Dochází k situacím, kdy zaměstnavatelé kupříkladu uzavírají se zaměstnanci pracovněprávní vztahy různé povahy na dobu určitou, přičemž jsou následně tyto smlouvy či dohody u téhož zaměstnavatele (za stejných či změněných podmínek) obnovovány nebo upravovány. S ohledem na tyto skutečnosti musejí zaměstnavatelé ve zdravotním pojištění jednak adekvátně postupovat při plnění oznamovací povinnosti, to znamená zaměstnance přihlašovat a odhlašovat u zdravotní pojišťovny, jednak za ně řádně odvádět pojistné.

Za zaměstnance s 2. stupněm ZTP zaměstnavatel neodvádí zdravotní pojištění? A od sociálního pojištění je úleva? V jaké výši?

Oblast zdravotního pojištění se bezprostředně dotýká každého z více než deseti milionů našich občanů, kdy zdravotní pojištění je v ČR podle zákona povinné například: – pro všechny osoby s trvalým pobytem na území ČR (bez ohledu na státní občanství), – pro osoby, jež na území ČR trvalý pobyt nemají, pokud jsou zaměstnány u zaměstnavatele, který má sídlo nebo trvalý pobyt na území ČR.

Dlouhodobou zvláštnost zdravotního pojištění představuje minimální vyměřovací základ, platný pro zaměstnance (a zaměstnavatele jako plátce pojistného) a pro osoby samostatně výdělečně činné. Institut minimální mzdy zaujímá ve zdravotním pojištění významné postavení, neboť v souvislosti s placením pojistného konkrétně určuje minimální vyměřovací základ zaměstnance, resp. jeho poměrnou část (a dále ještě stanovuje vyměřovací základ pro placení pojistného osobami bez zdanitelných příjmů). S účinností od 1. 1. 2023 se zvýšila minimální mzda na 17 300 Kč, proto při stanovení vyměřovacího základu a navazujícího výpočtu výše pojistného vycházejí zaměstnavatelé po datu 1. 1. 2023 z této nové částky.

Jednou ze základních povinností OSVČ ve zdravotním pojištění je podání Přehledu o výši daňového základu ze samostatné výdělečné činnosti a zaplacených zálohách na pojistné (dále jen „Přehled“), kdy tento Přehled podává OSVČ bez ohledu na skutečnost, zda je její samostatná výdělečná činnost jediným nebo při souběhu se zaměstnáním hlavním, či vedlejším zdrojem příjmů; pojištěnec podnikal po celý kalendářní rok 2022, nebo jen po jeho část.

Zaměstnávání zaměstnanců na základě dohody o pracovní činnosti nebo dohody o provedení práce má ve zdravotním pojištění značná specifika, a to jak z hlediska placení pojistného, tak při přihlašování a odhlašování zaměstnanců. Plnění oznamovací povinnosti za tyto zaměstnance je zakotveno v ustanovení § 8 odst. 2 písm. d) zákona č. 48/1997 Sb. , o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, kdy zaměstnavatel přihlašuje zaměstnance u zdravotní pojišťovny ke dni, ve kterém poprvé po uzavření některé z dohod začal vykonávat sjednanou práci, a odhlašuje dnem, jímž uplynula doba, na kterou byla příslušná dohoda sjednána.

OSVČ bude podávat přehled pro okresní správu a zdravotní pojišťovnu. Celý rok 2022 podnikala a 13. 12. 2022 živnost přerušila (přerušení od tohoto data je zaznamenané v ARES). Bude na přehledu pro OSSZ a ZP vyplňovat počet měsíců činnosti 12 nebo 11? Její činnost je, resp. byla hlavní. Měla za měsíc prosinec povinnost zaplatit zálohu na zdravotní a sociální pojištění?

Článek popisuje postupy zdravotních pojišťoven při povinném uplatňování pohledávek vůči plátcům, kteří nezaplatili pojistné včas nebo ve správné výši.

Osoby samostatně výdělečně činné jsou ve zdravotním pojištění jedinou skupinou plátců pojistného, která platí pojistné formou záloh a (případného) doplatku pojistného. Nicméně právní úprava platná ve zdravotním pojištění určuje i v této oblasti odlišné podmínky a fakticky zvýhodňuje taxativně vyjmenované skupiny podnikajících osob. Osoba samostatně výdělečně činná rovněž může požádat o snížení zálohy v případě, kdy je pro ni placení vysokých (vyšších) záloh aktuálně neúnosné – viz dále.

Pokud zaměstnanec nastupuje výkon trestu po dobu trvání pracovního poměru, máme ho odhlásit ze zdravotního a sociálního pojištění? 

OSVČ uplatňovala paušální výdaje ve výši 60 % pro rok 2021. V 2022 roce chce přejít na skutečné výdaje. Eviduje k 31. 12. 2021 pohledávku. Pohledávku dodaním v dodatečném daňovém přiznání za rok 2021. Vystavím také i opravný přehled na SP a na ZP? Došlo tam prosím k nějaké změně, nemohu dohledat - v minulosti se přehled pro ZP nemusel podávat.

Historií legislativního vývoje nacházíme v oblasti zdravotního a sociálního pojištění i v právních podmínkách roku 2023 jak určité společné znaky či souvislosti, tak zřejmé odlišnosti. Podívejme se blíže na některé z nich.

Je vcelku běžnou situací, když si občané mimo výkon svého zaměstnání ještě podnikatelsky přivydělávají. Z hlediska placení pojistného na zdravotní pojištění je důležité, kterou svoji činnost považuje pojištěnec za hlavní, resp. vedlejší zdroj příjmů. Hlavním zdrojem příjmů mohou být pro tento účel buď příjmy ze zaměstnání (případně společně s některými dalšími příjmy), nebo příjmy ze samostatné výdělečné činnosti. Vzhledem ke skutečnosti, že příjmy po odpočtu výdajů v podnikatelské činnosti (resp. daňový základ) jsou zpravidla známy až při podání daňového přiznání, považují se za směrodatné údaje a vlastní posouzení osoby samostatně výdělečně činné, resp. údaje uvedené na titulní straně Přehledu podávaného OSVČ. Nicméně tuto důležitou skutečnost sděluje pojištěnec zdravotní pojišťovně podle skutečnosti tehdy, když začíná při zaměstnání podnikat, případně když jako OSVČ nastoupí do zaměstnání.