COVID-19 - strana 3

Společnost s ručením omezeným, hodlá využít program Antivirus C – prominutí pojistného jako podporu zachování zaměstnanosti u zaměstnanců v pracovním poměru. Splňuje všechny podmínky pro poskytnutí, ale jde o společnost, u které v souvislosti s opatřeními ani s nákazou COVID-19 nedošlo ke snížení výkonů (tržeb), naopak má ve srovnání s minulým obdobím i s 1. čtvrtletím 2020 výkony vyšší. V důvodové zprávě k přijatému zákonu je uvedeno, že prominutí pojistného se bude týkat menších zaměstnavatelů, tj. zaměstnavatelů s počtem zaměstnanců v pracovním poměru nepřesahujícím 50 zaměstnanců v pracovním poměru, na které situace související s výskytem koronaviru dolehla zvláště tíživě a kteří se s hospodářskými následky vyrovnávají obtížněji. Může uváděná společnost využít programu Antivirus C, aniž by se vystavila nějakému riziku vracení neodvedeného pojistného a penále při následných kontrolách plnění podmínek tohoto programu? Společnost nehodlá řešit „morální stránku problému“. Bude mít snížení podnikového odvodu sociálního pojištění dopad na výpočet superhrubé mzdy jako základu pro zdanění?

Jsme s. r. o. do 50 zaměstnanců, v měsících 6–8/2020 budeme odesílat snížené pojistné na sociální pojištění. Budeme splňovat požadované podmínky, ale není nám jasné, kterých zaměstnanců se to týká. Usoudili jsme, že nemůžeme v této souvislosti ponižovat vyměřovací základ sociálního pojištění o odměny vyplacené jednatelům na základě smlouvy o obchodních korporacích (jelikož nejsou považováni za zaměstnance, přestože jsou z odměn za jednatelství odváděny všechny odvody stejně jako u zaměstnanců). Nevíme ale jak postupovat v případě, že tento jednatel je v organizaci zaměstnán na základě pracovní smlouvy dle zákoníku práce a zároveň pobírá odměnu za jednatelství – na základě smlouvy o obchodních korporacích. Znamená to tedy, že vypočtený vyměřovací základ ponížím pouze o příjem z klasického pracovního poměru do výše 52 253 Kč a z částky, která tuto hranici převyšuje, a zároveň z jeho odměny za jednatelství odvedu za organizaci pojistné ve výši 24,8 %? Jak to pak bude s hlídáním maximálního vyměřovacího základu tohoto zaměstnance? Běžně sčítám od začátku roku vyměřovací základ z pracovního poměru i z jednatelství (v jedné organizaci) a po dosažení maximálního vyměřovacího základu už mu nestrhávám a neodvádím PSSZ, ani jeho pojistné (6,5 %), ani pojistné za organizaci 24,8 %. Budu nyní při sledování roční hranice MVZ vycházet ze skutečného vyměřovacího základu (zaměstnance + jednatele), ze kterého mělo být odvedeno pojistné? Nebude to mít vliv na to, že z částky 156 759 Kč (tj. 52 253 Kč měsíčně) za měsíce 6–8/2020 nebylo za organizaci toto pojistné odvedeno?

K zmírnění nepříznivého dopadu epidemiologických opatření na podnikající fyzické a právnické osoby byla přijata i opatření v odvodu pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti (dále jen „pojistné“). U osob samostatně výdělečně činných (OSVČ) se přijatá opatření týkají odpuštění plateb záloh na pojistné, snížení odvodu pojistného za rok 2020 a odpuštění penále. Zejména pro OSVČ s nízkými příjmy jsou tato opatření významnou pomocí, neboť odvodová povinnost u pojistného na sociální pojištění za rok 2020 se jim může snížit až na polovinu. Přitom administrativně je uplatnění těchto opatření pro OSVČ jednoduché.

V reakci na útlum ekonomiky způsobený pandemií koronaviru byla schválena celá řada podpor a daňových úlev. Kromě daňových a procesních souvislostí je však zapotřebí vyřešit ještě oblast, které zatím tolik pozornosti věnováno nebylo. A tou je účetní zobrazení těchto podpor.

Zákon č. 159/2020 Sb. o kompenzačním bonusu (dále jen zákon) byl již dvakrát v průběhu krátké doby novelizován. Poprvé to bylo zákonem č. 234/2020 Sb. , který rozšířil uplatnění kompenzačního bonusu osobám samostatně výdělečně činným o druhé bonusové období od 1. 5. do 8. 6. 2020. Druhá novela provedená zákonem č. 262/2020 Sb. především rozšiřuje uplatnění kompenzačního bonusu i pro společníky malých s. r. o. (dále také „s. r. o.“), postižené šířením epidemie SARS-CoV-2, a to ve výši nároku společníka na kompenzační bonus 500 Kč denně za období od 12. 3. do 8. 6. 2020. Celkem tedy jde o podporu ve výši 44 500 Kč, pokud jde o společníka s. r. o., jejíž činnost je omezena v důsledku šíření epidemie SARS-CoV-2 a vládních opatření v souvislosti s koronavirem, a to po celou dobu od 12. 3. do 8. 6. 2020. Tato novela rovněž upravuje některé odstavce vlastního zákona o kompenzačním bonusu ve znění jeho první novelizace.

V tomto vydání legislativních novinek přinášíme nejnovější informace o legislativním vývoji v oblasti daní a účetnictví. Na rozdíl od předchozích několika vydání se již trochu odpoutáme od nové legislativy vztahující se k pandemii koronaviru. O této legislativě projednávané zrychleně, ve stavu legislativní nouze jsme Vás totiž již průběžně podrobněji informovali v předchozích měsících. Nyní tedy již jen v krátkosti shrneme informace o balíčku daňových změn, který byl v této souvislosti nedávno publikován ve Sbírce zákonů. V případě zájmu o tuto oblast doporučujeme nahlédnout i do předchozích vydání tohoto časopisu.

V článcích se podíváme na změny přijaté v průběhu května a června, které mohou mít dopad i na neziskové subjekty, dále se věnujeme vymezení majetku ve vlastnictví zřizovatele, který se příspěvkové organizaci předává k hospodaření, i možným dopadům novelizace zákona o DPH u přenechání zboží k užití.

V následujícím příspěvku bychom zrekapitulovali některé další změny, které do právních předpisů přinesla pandemie koronaviru. Zaměřili bychom se na změny, které byly přijaty v průběhu května a června a které mohou mít dopad i na neziskové subjekty.

Od konce května došlo k rozvolňování krizových opatření, nicméně nyní, v létě, je aktuální téma dovolené. Její důvod a původ, stručný vývoj i zamyšlení, jaká bude v nových podmínkách, přinášejí další řádky.

Příspěvek se věnuje problematice tzv. zpětného uplatnění daňové ztráty, tedy jejímu uplatnění ve zdaňovacích obdobích, která předcházejí zdaňovacímu období, ve kterém je daňová ztráta pravomocně stanovena. Možnost odečíst vzniklou daňovou ztrátu nejen od základu daně stanoveného v budoucích zdaňovacích obdobích je novým institutem zákona o daních z příjmů , který má přispět ke zmírnění negativních ekonomických dopadů epidemie COVID-19. Do tohoto zákona bylo opatření zakotveno prostřednictvím tzv. protikrizového daňového balíčku, který byl Parlamentem České republiky schválen dne 16. 6. 2020 a který je použitelný pro poplatníky daní z příjmů již pro zdaňovací období skončená od 30. 6. 2020.

V souladu s Rozhodnutím komise č. 2020/1101 dochází k prodloužení lhůty pro osvobození od cla a DPH u dovozu zboží, které je nezbytné k boji proti následkům rozšíření onemocnění COVID-19, až do 31. října 2020.

Máme pro vás tip na aktuální elektronickou publikaci od našeho předního autora, Ing. Jiřího Vychopeně - přehled všech opatření a informací v souvislosti s koronavirem SARS-CoV-2 pro firmy i OSVČ, v návaznosti na problematiku účetnictví a daní.

Jakým způsobem zaúčtovat prominuté pojistné, v návaznosti na Antivirus C? Nabízí se MD 336/D 648, nebo záporně MD 524/D 336. Jaké je správné řešení? Jestliže se o vzniklém závazku vůči správě sociálního zabezpečení vůbec neúčtuje, avšak naše společnost zpracovává mzdy v účetním softwaru, který tento postup neumožňuje, jak postupovat? Výrobce softwaru o úpravě modulu mezd kvůli zákonu č. 300/2020 Sb. neuvažuje a žádný postup nám nedoporučil. Zpracování mezd mimo účetní SW nebo změna účetního systému pouze kvůli třem měsícům nepřichází v úvahu. Jaký postup byste nám v tomto případě doporučili? Jako nejvhodnější se nám jeví vystavení vnitřního účetního dokladu se záporným zápisem MD 524/D 336 a odůvodněním stejným jako výše.

V následujícím příspěvku bychom zrekapitulovali vývoj legislativy související zejména s pandemií koronaviru, a to za období od května roku 2020. Zaměřili bychom se na změny, které dopadají zejména na podnikatelské subjekty.

Dnem 1. 7. 2020 nabývá účinnosti zákon č. 299/2020 Sb., kterým se mění některé daňové zákony v souvislosti s výskytem koronaviru SARS-CoV-2 a zákon č. 159/2020 Sb., o kompenzačním bonusu v souvislosti s krizovými opatřeními v souvislosti s výskytem koronaviru SARS CoV-2.

Novinky v legislativě 1. Zákon o snížení penále z pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti placeného zaměstnavateli jako poplatníky v souvislosti s mimořádnými opatřeními při...

Celý svět se v danou chvíli potýká s koronavirovou krizí a s tím spojenými problémy v oblasti ekonomiky. Jak spotřebitelé, tak i osoby samostatně výdělečně činné, přicházejí o příjmy a je tu tak pravděpodobnost, že se velké množství osob dostane do finanční tísně a nebudou moci splácet své závazky věřitelům. Na tuto situaci se snaží reagovat novela č. 186/2020 Sb. zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitel­ském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o spotře­bitelském úvěru“), která již nabyla účinnosti.

Dne 19. 6. 2020 byla zveřejněna výzva Ministerstva průmyslu a obchodu (MPO) s tím, že zájemci o tuto pomoc budou moci žádosti podávat elektronicky přes informační systém na stránkách MPO od 26. 6. 2020.

V nejnovějších článcích se věnujeme pracovněprávním a daňovým podmínkám práce z domova, vysvětlíme si novelizovaná pravidla pro režim skladu od 1. 1. 2020, podíváme se na návrh zákona o zrušení daně z nabytí nemovitostí i na další informace týkající se daňových úlev v souvislosti se SARS COV-2.

V návaznosti na dosavadní informace týkající se daňových úlev v souvislosti s epidemií SARS CoV-2, které byly zveřejněny v čísle DHK č. 5/2020 na s. 3 (článek Ing. Zdeňka Morávka) a v čísle DHK č. 6/2020 na s. 3 (článek Ing. Ivana Macháčka) si uvedeme v dnešním čísle další informace ke dni 28. 5. 2020, týkající se daňových úlev především podnikatelských subjektů.