COVID-19 - strana 6

V minulém vydání legislativních novinek jsme Vás informovali o opatřeních v daňové oblasti zaváděných českou vládou, která měla za cíl oslabit negativní dopady restriktivních opatření na daňové subjekty v souvislosti s virovou pandemií. Jelikož byla v té době tato opatření zaváděna narychlo, různou formou a často docházelo zejména v mediích k jejich nepřesné interpretaci, považujeme za důležité s odstupem času ta nejdůležitější daňová opatření ještě jednou shrnout, popřípadě korigovat nejčastější mylné interpretace. Dále také uvádíme některé, dle našeho názoru, zajímavé návrhy dalších daňových opatření.

Osoby samostatně výdělečně činné představují ve zdravotním pojištění důležitou skupinu plátců pojistného, která si hradí pojistné sama, a to formou záloh, je-li to jejich povinností, včetně případného doplatku pojistného na základě dosažených výsledků podnikatelské činnosti v daném kalendářním roce. Vždy je třeba dbát na to, aby byly veškeré platby prováděny na správný účet a pod správným variabilním symbolem. Pokud OSVČ uhradí zálohu na pojistné (příp. doplatek pojistného) jinému subjektu než příslušné zdravotní pojišťovně, považuje se tato platba za neuhrazenou a důsledkem této chyby je vznik penále. V této souvislosti platí, že jak dlužné pojistné, tak penále jsou zdravotní pojišťovny povinny plošně uplatňovat vůči všem dlužícím subjektům.

OSVČ podniká od roku 1996. Před dvěma lety si založil s. r. o., kde je jediným jednatelem a společníkem. Současně je v s. r. o. zaměstnán. Kromě toho je v s. r. o. jeden zaměstnanec v trvalém pracovním poměru a jedna studentka na DPP do 5 000 Kč. Pracovní smlouvu podepsal na jedné straně jako jednatel a na druhé straně jako zaměstnanec. Bude mít nárok na kompenzační bonus? I když podniká dál z důvodu, aby rozprodal sklad zboží, domnívám se, že podléhá-li jeho příjem sociálnímu pojištění, nemá na tzv. 25 nárok. Současně pravděpodobně nebude mít nárok na případně schválený bonus pro s. r. o. jen proto, že je jednatelem. Je to tak?

Informace k daňové uznatelnosti nákladů na povinné testy na COVID-19.

Psát o aktuálních novinkách je ošemetné. Mnohé se totiž může lehce změnit v mezidobí od naťukání tehdejší pravdy do zdrojového textu do otevření časopisu čtenářem. Vývoj všemožných daňových a dalších úlev zejména pro podnikatele je aktuálně velmi turbulentní, jak si demonstrujeme níže na kompenzačním bonusu pro společníky s. r. o. Proto je třeba následující přehled vybraných deseti hlavních úlev brát s určitou rezervou a vždy se raději přesvědčit, jestli se ve zmíněném mezidobí podmínky nezměnily. A podstatné je rovněž dodat, že vláda ČR spolu s Parlamentem ČR usnadňují ekonomické zvládnutí korona-krize (nejen podnikatelům) řadou dalších nedaňových opatření. Jako je refundace části mezd ohrožených zaměstnanců (Antivirus), odložení nájemného a splátek úvěrů, úhrada poloviny nájemného, bezúročné úvěry (Covid), ošetřovné pro OSVČ, nesčetné dotace atd. Poznámka redakce: Text je sepsán podle stavu k 5. 5. 2020.

Současná situace s sebou kromě obavy z nakažení přináší řadu komplikací týkajících se zejména poklesu příjmů. Vedle krizových opatření, které mají přispět ke zmírnění dopadů epidemie koronaviru na zdraví lidí však existují i některé instituty, jejichž cílem je pomoci osobám, které se dostaly do finanční nouze.

Jak bude stát postupovat při vypořádání následků zakazujících a omezujících opatření souvisejících s nákazou Covid-19 v současnosti není zcela jasné, byť již v médiích zaznívá, že by to ze strany státu bylo ekonomicky neúnosné. Na zodpovězení této otázky, zda stát bude dobrovolně ochoten alespoň zčásti nést konkrétní náklady, které jednotlivým ekonomicky aktivním subjektům v souvislosti s nutnými a dle mého soudu naprosto správnými opatřeními vlády vznikly, si budeme muset počkat. Z dosavadních kroků vlády je jasné, že se vydala cestou paušálních úlev živnostníkům či poskytování bezúročných úvěrů, což je zajisté cesta nejjednodušší a nejrychlejší, ale následně je potřeba si zodpovědět i otázku, zda dostatečná a správně cílená.

S účinností od 12. března 2020 byl vládou České republiky v souladu s čl. 5 a 6 ústavního zákona č. 110/1998 Sb. , o bezpečnosti České republiky, vyhlášen pro území České republiky nouzový stav z důvodu ohrožení zdraví v souvislosti s prokázáním výskytu koronaviru (označovaného jako SARS CoV-2). Za účelem zmírnění zvýšených dopadů této mimořádné události na podnikatele i další daňové subjekty byla v návaznosti na §260 daňového řádu (dále DŘ ) o hromadném prominutí daně nebo příslušenství daně přijata řada rozhodnutí, obsažených v Liberačním balíčku I a II zveřejněných ve Finančním zpravodaji č. 4/2020 ze dne 16. 3. 2020 a č. 5/2020 ze dne 24. 3. 2020, byl vydán pokyn GFŘ D-44 (je zveřejněn ve FZ č. 4/2020), dále je řada opatření obsahem zákonů č. 134/2020 až 137/2020 Sb. , a zákona o kompenzačním balíčku.

Níže přinášíme odpovědi na nejčastější témata související s koronavirovou krizí – od příspěvku pro OSVČ přes ošetřovné a odklad exekuce až po pomoc s řešením plateb nájemného.

V rámci interních opatření a postupů, které musí obchodní společnosti přijímat v návaznosti na vyhlášený nouzový stav a krizová opatření vlády proti současné epidemii COVID-19, nelze zapomínat ani na ty jejich významné souvislosti, které jsou spojeny se zpracováním a ochranou osobních údajů.

Pandemie koronaviru (onemocnění COVID-19) a s ní spojená krizová opatření zásadním způsobem negativně postihují všechny oblasti života v České republice, včetně plnění smluvních závazkových vztahů mezi obchodními společnostmi.

Ministerstvo financí rozhodlo, že u některých druhů zboží odvodovou povinnost DPH plátcům promine. Jedná se o situace, kdy plátci DPH darují různé, v současnosti velmi potřebné druhy zboží, a z tohoto titulu jim obecně vzniká odvodová povinnost na DPH.

Dne 27. 4. 2020 nabyl účinnosti zákon č. 210/2020 Sb., o některých opatřeních ke zmírnění dopadů epidemie koronaviru SARS CoV-2 na nájemce prostor sloužících podnikání.

Mám dotaz ohledně správného zařazení zaměstnanců pod § 207 , 208 a 209 zákoníku práce ve vazbě na program Antivirus. Pochopila jsem, že je zodpovědností zaměstnavatele, pod jaký paragraf (§ 207, 208, 209) zahrne překážky na straně zaměstnavatele a podle toho pak využije režim A nebo B, případně oba režimy programu Antivirus. Řeším problém u hotelu s restaurací, který má zaměstnance podle mě jak v § 208, tak i v § 209. Hotel včetně ubytování a restaurace je uzavřen, funguje jen výdejové okénko na prodej obědů přes poledne. Není mi jasné, jestli jeden zaměstnavatel může využít současně jen jeden paragraf (§ 208) nebo klidně i více (kombinaci § 207, 208, 209). Původně jsem si myslela, že je uzavřen hotel (ubytování i restaurace) z důvodu usnesení vlády o přijetí krizového opatření, a tudíž celý hotel uplatní § 208 (100% náhrada mzdy), ale podle usnesení je uzavřena jen restaurace, ubytování teoreticky ne (zaměstnance by ubytovat mohli). Nicméně mají zavřeno a nemají žádné ubytované hosty. Pak by to znamenalo, že zaměstnanci restaurace jsou pod § 208, zaměstnanci hotelu pod § 209 a zaměstnanci, kteří vaří pro výdejové okénko jsou také pod § 209 – částečná nezaměstnanost? Posuzuji to u každého zaměstnance samostatně? Konkrétní příklad: ubytování na hotelu uzavřeno, recepční do práce nechodí, pokojská chodí na 2 hodiny denně a dělá generální úklid, většina zaměstnanců restaurace je doma, jen jeden kuchař a jedna servírka vaří a vydávají obědy – jsou v práci 3 hodiny denně. Podle informací SUIP, pokud je jeden zaměstnanec pod § 209 – částečná nezaměstnanost, pak je celý zaměstnavatel pod § 209 (viz ŠKODA AUTO), ale to mi moc nesedí na to, že někteří zaměstnanci nechodí do práce z důvodu uzavření provozu na základě usnesení vlády a podle mě mají nárok na 100% náhradu a jsou pod § 208. A ještě jsem se chtěla zeptat, zda mohu vyplatit u částečné nezaměstnanosti 100 % náhrady mzdy a od Úřadu práce požadovat 60 %?

V souvislosti s pandemií koronaviru patří pendleři mezi diskutované pojmy poslední doby. Kdy hovoříme o pendlerech? Jaké podmínky pro ně platí konkrétně ve zdravotním pojištění? Na jakou zdravotní péči mají tito příhraniční (resp. přeshraniční) pracovníci nárok? Odpovědi na tyto a další dotazy naleznete v následujícím textu, kdy se budeme zabývat situací českého občana-pendlera pracujícího v sousedním státě, například v Rakousku nebo v Německu. Ostatně, každý sousední stát je státem Evropské unie.

Jsme střední škola, příspěvková organizace zřízená Jihomoravským krajem. V letošním roce 2020 jsme z fondu FKSP poskytli našim zaměstnancům příspěvek na rekreaci. Jak máme postupovat v současné situaci, kdy jsou rekreace kvůli koronaviru rušeny? Máme po zaměstnancích požadovat vrácení příspěvku?

Jak dle zákona chápat tzv. míru obvyklou? Má nárok na daňový bonus OSVČ, která vykonává nadále svou činnost, ale byly jí odmítnuty některé zakázky? Jak se posuzuje "míra obvyklá"? Existuje kromě zákona ještě nějaký metodický pokyn, stanovisko Komory daňových poradců apod.?

Jak správně zpracovat mzdy v důsledku nařízení karantény jako mimořádného opatření při epidemii a nebezpečí jejího vzniku, když zaměstnanec měl z toho důvodu nařízenou karanténu ve dnech 16. - 18. 3. 2020 od Krajské hygienické stanice. Dále mu byla vystavena neschopenka obvodním lékařem od 19. 3. do 30. 3. 2020. Jedná se o pokračování nebo u karantény se náhrada počítá zvlášť a samostatně se počítá náhrada mzdy za nemoc?

Do 30. 4. 2020 jsou z evidence tržeb podle zákona o evidenci tržeb č. 112/2016 Sb. (dále jen „zákon o EET “) dočasně vyjmuty veškeré tržby kromě tržeb z ubytovacích a stravovacích služeb (včetně podávání nápojů) a z maloobchodu a velkoobchodu. Novelizace zákona o EET provedená zákonem č. 256/2019 Sb. především zrušila tuto dočasnou výjimku ­ od 1. 5. 2020 tedy mělo dojít k jednorázovému rozšíření evidence tržeb na zbývající obory podnikatelské činnosti, avšak v souvislosti s vyhlášením nouzového stavu byla poslední vlna evidence tržeb prakticky odložena. Tento článek se zaměřuje na aktuální problémy evidence tržeb včetně zavedení zvláštního (tzv. účtenkového) režimu.

V této nelehké době bychom chtěli čtenářům poskytnout ve stručnosti informace související s nouzovým stavem vyvolaným epidemií nemoci COVID-19. S ohledem na to, že situace se velmi dynamicky mění, věnujte prosím pozornost tomu, že redakční uzávěrka tohoto článku je 29. 3. 2020 a pozdější informace nemohly být vzaty při přípravě článku v úvahu.