Ing. Martin Děrgel - strana 1

Syn zdědil cenné papíry (akcie) po otci (zemřel 11/2020 – tento akcie nabyl 10/2020 v rámci dědictví po třetí osobě). Dědické řízení ukončeno 6/2022. K převodu akcií došlo 5/2023. V 6–9/2023 část akcií prodáno. Příjem z prodeje je vyšší než 100 000 Kč, tudíž pro případné osvobození příjmu z prodeje je třeba počítat lhůtu 3 roky od nabytí. V tomto případě zůstavitel nabyl v 10/2020 a tříletá lhůta nebyla splněna. Jaká nabývací cena se má vzít? Vše se jedná o akci obchodované na burze cenných papírů v Praze. Zároveň část cenných papírů jsou akcie, jejichž emitent je firma se sídlem v Rakousku. V roce 2023 z těchto cenných papírů plynul nárok na dividendu. Dle SZDZ s Rakouskem dle čl. 10 by měla být sražena daň max.10 %. Nicméně dle výpisu z majetkového účtu byla vyplacena dividenda 680,5 EUR a daň sražená ve výši 187,06 EUR, což činí 27,5%. Jak provést zdanění příjmů z dividend v přiznání podaném v ČR. Dle čl. 22 by měla být možnost započítat daň zaplacenou v Rakousku, maximálně však do výše daně uplatněné v ČR, tedy 15%. Co se zbývající částkou? Jakým kurzem bude příjem a daň v daňovém přiznání přepočtena – kurzem použitým při příjmu (bankou) nebo jednotný kurz dle pokynu GFŘ D-63. 

Německá matka (jediný společník) vložila do české dcery nemovitý majetek do základního kapitálu a vkladového ážia. Vložené nemovitosti jsou umístěny v České republice. Po nějaké době si německá matka zamýšlí vyplatit část vkladového ážia zpět. Pod jaký článek smlouvy o zamezení dvojího zdanění příjem z vkladového ážia zařadit? Pod který článek smlouvy o zamezení dvojího zdanění zařadit příjem, pokud by si německá matka nechala část nepeněžního vkladu vrátit již při nepeněžitém vkladu nemovitostí do základního kapitálu české dcery (např. znalec ocenil nemovitosti na 50 mil., do základního kapitálu by německá matka vložila 20 mil. a 30 mil. by si nechala vyplatit zpět).

Ve veřejném rejstříku je zapsané pod právní formou družstvo, toto družstvo postavilo komplex garáží, které nejsou u žádné obytné budovy. Ve stanovách družstva je, že družstvo je založeno za účelem zajišťování potřeb svých členů v oblasti garážování vozidel. Družstvo je poskytuje do nájmu do nájmu členům družstva, kteří se sami nebo jejich právní předchůdci na jejich pořízení podíleli členským vkladem. Zároveň je ve stanovách uvedeno, že je družstvo obchodní korporací a že předmětem činnosti družstva je pronájem nemovitostí a nebytových prostor a poskytovaní základních služeb s tímto pronájmem spojených. Členové družstva garáže užívají a platí za ně družstvu roční nájem. Ten je užíván na provoz a správu garáží. Jednu garáž družstvo pronajímá komerčně. Každý rok obdrželo družstvo od FÚ předepsanou částku daně – daň ze staveb byla placena pod kódem L, tedy „garáž vystavená odděleně od budovy“. Nyní družstvu FÚ oznámil, že usí zpětně za r. 2022 a 2023 doplatit daň z nemovitosti s tím, že stavby musí být daněny pod kódem O – tedy „ostatní druhy podnikání“. Pod tímto kódem pak prý je nutno platit daň i v dalších letech. Toto tvrzení odůvodňuje tím, že daňový subjekt má nemovitosti zařazené v obchodním majetku dle § 20c zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, tuto skutečnost, tedy zvýšenou sazbu daně – „podnikání“ si také uplatní poplatník v daňovém přiznání k dani z nemovitých věcí. Dále uvádí, že dle § 421 odst. 1 NOZ se za podnikatele považuje osoba zapsaná v obchodním rejstříku. Pro uklidnění FÚ uvádí, že za rok 2022 a 2023 nevznikne pokuta, neboť dle výpisu z KN jste neměli povinnost podat daňové přiznání (nebyla změna v katastru). 1) Je tvrzení FÚ o placení daně z nemovitostí pod kódem "O" správné a v případě že ne, jak postupovat? 2) Pokud je toto tvrzení správné, je možné se této změně do budoucna ubránit např. změnou některých vět ve stanovách? Nepovažujeme totiž za logické, aby družstvo, které nepodniká, platilo daň z nemovitosti jako podnikající osoba. 3) Je možné, aby FÚ požadoval zpětné doplacení daně z nemovitosti za r. 2022 a 2023, zvláště za situace, kdy sám družstvu zasílal výměr odpovídající kódu "L"? Pro družstvo by doplatky činily značné neočekávané výdaje.

S. r. o. si půjčuje od věřitelů – občanů peníze na to, aby za ně nakoupilo nemovitosti. Ty zrekonstruuje a následně prodá. Věřitelům pak vyplatí zpět jistinu a úroky z půjčky. Výplatu jistiny a úroků obvykle provádí po 2-3 letech. Účetní účtuje úroky ročně na 562/479 a v DPPO je v ř. 30 vylučuje jako nevyplacené. Po prodeji nemovitosti a výplatě úroků odúčtuje závazek na 479/221 a v DPPO sníží zisk v ř. 111 o vyplacené úroky. Občas se stane, že s.r.o. peníze nevyužije na nákup nemovitosti a po 2-3 letech je věřiteli vrátí s tím, že v takovém případě mu úroky nevyplácí . Jak má účetní v takovém případě postupovat pokud: 1) Nevyplacené, avšak zaúčtované úroky ze zápůjčky od občana nebyly v žádném roce vyšší, než 100 000 Kč/rok a tudíž by měly být u s. r. o. osvobozené od daně. Jakým způsobem má účetní závazek odúčtovat- tzn. jaký účet má použít na stranu Dal a jaký vliv to bude mít na daň? Bude v souvislosti s tím vyplňovat v DPPO ř. 111? 2) Nevyplacené, avšak zaúčtované úroky ze zápůjčky od občana budou v jednotlivých letech vyšší, než 100 000/rok. Jakým způsobem má účetní závazek odúčtovat, tzn. jaký účet má použít na stranu Dal a jaký vliv to bude mít na daň? Bude v souvislosti s tím vyplňovat v DPPO ř. 111?

Občan, fyzická osoba, rezident ČR, má jen příjmy z § 6 ZDP. Na Slovensku vlastní nemovitost, kterou krátkodobě pronajímá. Na Slovensku podal přiznání z dani z příjmu fyzických osob, ve kterém má příjmy z nájmu uvedeny jako příjmy ze živnosti ve výši 3 000 EUR, náklady 2000 EUR a základ daně 1 000 EUR. Daňová povinnost na Slovensku je tedy 0 EUR. Nyní má podávat v ČR přiznání z celosvětových příjmů. V tomto přiznání by měl příjmy z nájmu zdanit. Daň k započtení je 0 Kč. Jedná se tedy o příjem v § 9 nebo § 7 ZDP? Mohu uplatnit k příjmům výdajové paušály, v jaké výši? Jak je to s odvodem sociálního a zdravotního pojištění ze zahraničních příjmů? Má ho odvádět v ČR nebo na Slovensku? Nemá v současné době v ČR vyřízený živnostenský list, jen na Slovensku.

Na firmu uvalil FÚ exekuci kvůli neplacení daní. Firma má v majetku automobily, které kvůli exekuci FÚ zastavil. Tyto automobily nejsou plně odepsány. Je možné v době, kdy je na automobily uvalena zástava, pokračovat v daňových odpisech a tudíž jimi snižovat hospodářský výsledek?

Po ukončení dědického řízení fyzické osoby podnikající na základě živnostenského oprávnění, chce dědic založit s. r. o. s tím, že něm použije prostředky (majetek) zděděný, který vznikl na základě podnikatelské činnosti otce. De facto chce v podnikání fyzické osoby pokračovat jako s. r. o. – činnost bude stejná. Lze to považovat za pokračování v podnikatelské činnosti zesnulého? Pokud ne, jak bude třeba vypořádat DPH, majetek, odpisy, zaměstnance, co lze využít z hlediska daní? Pokud ano, jaký bude mechanismus a podmínky převodu?

Rádi bychom se zeptali na daňovou uznatelnost drobných dárků podle § 25 odst. 1 písm. t) zákona o daních z příjmů na straně zaměstnavatele/společnosti. Rádi bychom naše zaměstnance podarovali těmito drobnými předměty (vše je označeno logem naší firmy a je do limitu 500 Kč/kus), konkrétně se jedná o kosmetické tašky obsahující kosmetiku. Je možné tyto dárky posoudit jako daňově uznatelný náklad? 

Sto stupňů, to je dnes horko! Nepřeháněj, teploměr mi ukazuje necelých 38. Oba se pletete, na chytrých hodinkách mám 311. A přitom všichni mají pravdu, tu svou. Nerozumějí si proto, že teplotu vyjádřil každý v jiné jednotce: první v amerických fahrenheitech, druhý v nám známějších celsiích a třetí v absolutních kelvinech. A podobně jsou na tom české firmy obchodující se zahraničními. Nestačí, když se dohodnou na ceně 100, musejí si vyjasnit, v jaké měně. Protože koupit kilogram dobré zrnkové kávy za 100 Kč je podezřele levné, zatímco za 100 eur silně předražené. A nejvíce práce s používáním cizích měn leží na bedrech účetních. Dlouhá léta měli jasno: účtuje se v české měně, na kterou je nutno přepočítat cizoměnové položky. Tato zásada skončila s rokem 2023…

Jak jistě víme, byl schválen tzv. konsolidační balíček – zákon č. 349/2023 Sb. , měnící některé zákony v souvislosti s konsolidací veřejných rozpočtů. (dále také jen „Balíček“). Jde o obsáhlý balík měnící 65 zákonů, z něhož nás budou zajímat jen změny zákona č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP “). I těch bylo požehnaně – celkem 107 změnových bodů, což je více, než má ZDP paragrafů… Proto se omezíme na změny v uznávání daňových výdajů. Prakticky řečeno si projdeme především úpravy dvou stěžejních paragrafů: § 24, kde jsou výdaje „bezpečně“ daňově účinné, a § 25 uvádějící ty neuznatelné.

Společnost vyplatí společníkovi podíl na zisku v nepeněžní formě, a to formou převodu rodinného domu, který společnost (plátce DPH) postavila (jako developer). Stanovy výplatu nepeněžní formou umožňují. Jaký bude správný postup? Zajímá mě především uplatnění režimu DPH a základ pro výpočet srážkové daně. a) Rozhodnutí valné hromady o výplatě podílů. b) Převod nemovitosti na společníka prostřednictvím kupní smlouvy (bude k dispozici znalecký posudek na cenu obvyklou)? Tato cena bude předpokládám včetně DPH? c) Srážková daň se odvede z ceny bez DPH? d) Bude na prodej nemovitosti společníkovi uplatněna DPH ve snížené sazbě 12% (jedná se o novostavbu splňující podmínku sociálního bydlení - podlahová plocha do 350m2)? e) Pokud bude převod nemovitosti na společníka, společnost nemusí vracet DPH uplatněné při výstavbě na vstupu, protože se nejedná o osvobozené plnění? 

OSVČ Ukrajinec nám poskytne službu. Bude fakturovat na své IČ. Jde o zednické práce. Předpokládám, že ho mám požádat o daňový domicil, že odvádí daně v ČR? Jinak bych mu musela srazit 15% daň a odvést FÚ? A zároveň bych si měla ověřit, zda v ČR může vykonávat činnost? Takže by měl doložit doklad o strpění nebo dočasné ochrany?

Společnost (s. r. o.) je částečně provozovatelem veřejné kanalizace v průmyslovém areálu (odpadní voda se předává k čištění dalšímu provozovatel). Dle zákona o vodovodech a kanalizacích má tedy povinnost zpracovávat plán obnovy. Společnost dle tohoto plánu vypočetla, že by ročně měla do plánu obnovy vkládat částku 100 tisíc. Kč. Společnost však ročně vynaložila a vynakládá na údržbu a opravu kanalizace ještě více finančních prostředků než je požadovaných 100.000  Kč ročně. Vzhledem k tomu se domnívá, že již nemusí ukládat finanční prostředky ve výši 100 000 Kč ročně. Chtěli bychom požádat o stanovisko, zda je možno takto postupovat – zda takto bude dodržen požadavek podle § 8 odst. 1 zákona č. 274/2001 Sb.v platném znění -– tzn. společnost nebude evidovat finanční prostředky prostřednictvím analytických účtů vedeným k účtům syntetickým, ale bude finanční prostředky vynakládat na jejich obnovu. Případně jak by mělo vypadat účtování o tvorbě takovéto rezervy (vést speciální bankovní účet pro odkládání fin. prostředků nepřipadá v úvahu). 

Je možné, aby FO1 půjčila FO2 peníze na investici, kterou zprostředkuje FO1 pro FO2? FO1 bude mít z toho příjem za zprostředkování investice. Byla by to pravidelná činnost. Jaká oprávnění by na takovou činnost byla potřeba? Jak by to bylo v případě, kdyby naopak FO1 přijímala půjčky od jiných osob za účelem investice. Fyzickým osobám by FO1 vracela peníze se ziskem. Jaká by tady byla potřeba oprávnění? 

Právnická osoba vlastní a dlouhodobě pronajímá byt. V roce 2023 uzavřena novou nájemní smlouvu, v níž je stanovena kauce, kterou nájemce uhradil. Vzhledem k aktuálně vysokým úrokovým sazbám reálně hrozí, že nájemce bude v případě ukončení nájmu požadovat úroky z kauce, tj. uplatní svůj zákonný nárok. Musí vlastník účtovat minimálně 1x ročně (z důvodu akruálnosti) úroky do nákladů, i když neví, zda úroky nájemce bude někdy požadovat a navíc by jejich výši jen odhadoval (úroková sazba není ve smlouvě stanovena). Pokud ano, bude se jednat o úroky daňové? Pokud ne, jak se z hlediska daně z příjmů a účetnictví vypořádat s úroky, které budou stanoveny za několik let zpětně? 

Nezisková organizace - identifikovaná osoba k DPH zakoupila zboží od polské firmy. Zboží obdrží poštou. Na faktuře je uvedeno u dodavatele polské VAT a u odběratele české VAT. Dodavatel na faktuře vyčíslil polskou sazbu DPH 23 %, celková částka k úhradě je tedy vč. polské DPH. Jaký vliv na daňové přiznání k DPH bude mít tato situace u odběratele? V případě, že by došlo ke stejné situaci, ovšem odběratelem by byl plátce DPH, jaký by to mělo na přiznání DPH u něj?

Klient je zaměstnancem v běžném pracovním poměru. V r. 2023 si zřídil živn. list a na dobu 1 měsíce odjel do Německa jako OSVČ (v zaměstnání vyřízeno neplac. volno) na montážní práce na nemovitosti v Německu. Jaké veškeré povinnosti pro něj z této akce jako pro OSVČ vyplývají? 1/ Z hlediska DPH - fakturoval jako neplátce jiné české firmě, také neplátci DPH - měl z hlediska DPH nějaké registr. povinnosti? 2/ Z hlediska daně z příjmů - tento příjem zahrne v rámci § 7 (nárok na paušální výdaje 60 %) spolu s příjmy dle § 6 do daňového přiznání (fakturu vystavil v EUR, přijatá platba také v EUR, přepočet kurzem ČNB k datu přijetí platby)? 3/ Z hlediska soc. a zdr. poj. - podá běžné přehledy za r. 2023, a odvede vypočtené pojistné z tohoto příjmu (tady si nejsem jistá jak je řešeno soc a zdr. poj v zaměstnání po dobu neplac. volna)?  

V naší firmě máme zaměstnaného Ukrajince. Ukrajinec má v ČR trvalý pobyt. V roce 2024 by si chtěl uplatnit daňové zvýhodnění na všechny svoje tři děti. Jedno dítě se mu narodilo v Německu. Manželku má na mateřské dovolené. Předpokládám, že když má Ukrajinec trvalý pobyt v ČR, že mi nemusí dokládat daňový domicil a že mu mohu uplatnit měsíčně daňové zvýhodnění na děti a příští rok v ročním zúčtování uplatnit manželku.

Pokračujeme v představování ukončených příspěvků řešených na Koordinačním výboru (dále jen „KooV“). Jde o léty osvědčená a uznávaná odborná projednání problémů předestřených daňovými poradci, k nimž se vyjadřují zástupci finanční správy, hlavně Generálního finančního ředitelství (dále jen „GFŘ“). Z praktického hlediska mají dvě hlavní přednosti: a) potvrzené závěry lze považovat za bezpečné řešení, které zřejmě finanční úřady nezpochybní, b) odborné názory nepadají z nebe, ale jsou věcně odůvodněné, takže nabízejí argumentační oporu řešení obdobných sporů a je vidět i logika uvažování poradců i správců daně. Koordinační výbor se koná obvykle co dva měsíce a příspěvky jsou zveřejňovány na https://www.financnisprava.cz/cs/dane/prispevky-kv-kdp/zapisy-z-jednani .

Prosím o zhodnocení a stanovení postupu při určení rezidentství občana UA. Matka s 10letou dcerou bydlí od 03/2022 na území ČR. Matka zde je i zaměstnaná a s dcerou zde žijí a jsou zde pojištěné. Původní bydliště v Charkově mají neobyvatelné. Žádné finance jim z Ukrakjiny neplynou a jiné nemovitosti tam nemají, ani nikde jinde. Rezidentství v ČR bylo zamítnuto pro nedoložení oddacího listu (manžel žije na Ukrajině), nebo s tím že životní zájmy mají na území Ukrajiny, protože tam žije manžel, nebo také proto že nemůže doložit, že dcera navštěvuje ZŠ po celé období kalendářního roku na území ČR. Navštěvovala ji do 08/2023 a nyní studuje on-line gymnázium na Ukrajině, i když má bydliště v ČR. Existuje nějaký zákonný důvod, který opomíjím a dotyčná není rezidentem ČR pro rok 2023? Jsou tato zdůvodnění relevantní? Jak se bránit proti takovémuto postupu ze strany FÚ?