Ing. Martin Děrgel - strana 4

Fyzická osoba žádá o hypotéku na lepší bydlení a ručí menším bytem v osobním vlastnictví. Na katastru nemovitostí se setkáváme s tím, že zástavním věřitelem je banka. Vlastník bytu má taky určitý podíl na společných částí domu. Pokud by měl problémy se splácením, jak by mohl jednat zástavní věřitel o vlastnictví k tomuto společnému podílu? SVJ nedává ani KN, ani bance žádný souhlas.

Banka společnosti strhla úrok za nepovolený debet na bankovním účtu - účtování 562, 568 nebo 544?

Společnost obdržela koncem roku 2023 dividendu od dceřiné společnosti z Ruska. Vzhledem k tomu, že Rusko oznámilo přerušení provádění článků 5 až 22 a článku 24 smlouvy o zamezení dvojího zdanění (viz. Sdělení MF č. Č. j.: MF-28835/2023/15-1) srazil ruský plátce daně srážkovou daň ve výši dle ruského lokálního zákona tj. ve výši 15% a nikoliv ve výši 10% dle vzájemné smlouvy. Předpis výnosů z dividendy jsme zaúčtovali v brutto výši. Dotaz: 1) je možné započítat daň uhrazenou v Rusku na výši daně v samostatném základu v České republice alespoň ve výši 10% dle znění vzájemné smlouvy (samozřejmě za předpokladu existence potvrzení o úhradě daně v Rusku)? Nebo na základě přerušení provádění dvoustranné smlouvy tento zápočet nelze provést ani částečně? 2) Pokud zápočet daně nebude možný, je možné dle § 24 odst. 2 písm. ch) ZDP v následujícím roce daň zaplacenou v Rusku považovat za daňový výdaj? A jaké výši - ve výši provedené srážky 15 % nebo pouze ve výši dle smlouvy o zamezení dvojího zdanění tj. 10%

Na základe poistní smlouvy nám poišťovňa pravidelne dopočítava výšku poistenia za ten ktorý rok s výrazným spoždením. Tj napr. v lednu 2024 obdržíme faktúru na poištení 2022. V roku 2022 máme vždy k dispozícii faktúru vyčíslenú na základe "predpokladov vývoja " , po uzatvorení účetních kníh poišťovňa dopočítava finálnu čiastku. Nakoľko tieto doklady prichádzajú s viac ako ročným spožděním po podaní priznania DPPO, staviame sa k nim v roku obdržania ako k nedaňovým nákladom. Sama na základe naších výsledkom nedokážem výšku tejto dorovnávacej faktúry vyčísliť, poisťovňa mi doklad dřív nikdy nezašle. Neexistuje možnosť, ako na dané náklady nahlížet ako na daňové?

Je někde v předpisech výslovně definováno, jak se má správně postupovat během zaokrouhlování při zdaňování zaměstnaneckých benefitů a obecně, když se něco přidaňuje zaměstnanci ve mzdě a vyjde haléřový rozdíl? Existuje limit pro osvobození u zaměstnance limit pro stravenky/stravné 116,20 a nominální hodnota stravenky bude 150,- tak k přidanění vznikne rozdíl 33,80 a za 23 odpracovaných směn by se mělo zaměstnanci přidanit 777,40 Kč. Mzdový systém nám zaokrouhlí na hodnotu 777. Společnost má stovky zaměstnanců, takže roční zaokrouhlení je značné. Já si do mzdového softwaru naimportuji částku k přidanění 777,40 a systém sám během výpočtu mzdy částku zaokrouhlí matematicky, tedy na 777,-. Tak zda je to tak správně nebo by se mělo raději vše přidaňované preventivně zaokrouhlovat nahoru, takže už jako výchozí částku bych si importovala mnou zaokrouhlenou částku 778,-, aby se na FÚ neodvedlo o pár korun méně a nebyl problém.

Pokud zěmědělec FO, vedoucí daňovou evidenci, zaplatí připouštěcí poplatek za připuštění klisny a klisna porodí hříbě až následující kalendářní rok, může si připouštěcí poplatek dát rovnou v aktuálním roce do výdajů a nebo jej musí vést nějak extra v evidenci a při porodu hříběte tím hříbě "zhodnotit"? Jako když se například pořizuje soubor majetku po částech? 

Jsme společnost s.r.o. pořádající v Praze lékařskou konferenci, na které bude mít přednášky několik zahraničních přednášejících (daňoví nerezidenti v ČR). Podle § 22 odst. 1) písm. f) bod 1. ZDP se jejich odměna považuje za příjem ze zdrojů na území ČR. Přednášející obdrží honorář v podobě finanční odměny a dále jim uhradíme ubytování v hotelu a některým je také obstarána a bezplatně poskytnuta letenka, jiným je proplacena letenka či jízdenka, kterou si sami zakoupili, v obou případech jdou cestovní výdaje přednášejících k naší tíži. Finanční odměnu i proplacení cestovních výdajů posuzujeme jako odměnu za přednášku. Ubytování a letenky, které platí naše společnost a poskytne je zdarma přednášejícím, také posuzujeme jako součást odměny za přednášku, ale jako odměnu nepeněžní (naturální). Podle § 36 odst. 1 ZDP podléhají obě tyto složky odměny srážkové dani.  1) Jakou sazbu daně máme použít, když nekteří přednášející doloží daňový domicil ve státě, se kterým má ČR uzavřenu smlouvu o zamezení dvojímu zdanění, někteří domicil nepředloží, ale osobním dokladem prokazují, že jsou občany jiného státu EU, a jeden přednášející má bydliště ve Švýcarsku? 2)  Základem daně podle § 36 odst. 3 ZDP je "pouze příjem". Vypočítává se daň stejným způsobem z finanční složky odměny i z naturální složky odměny (tj. odeslaná částka je netto příjem a pomocí brutace se dopočteme k výši daně), nebo tento způsob platí jen pro finanční složku odměny a u naturální složky máme hodnotu ubytování a letenky považovat za brutto odměnu a z ní podle příslušné sazby daně spočítat výši daně? Příklad: Jestliže přednášejícímu z EU je odeslána jako honorář částka 1000 eur, odvedeme daň 1000/85*15 = 176,47 eur? Jestliže tomuto přednášejícímu koupíme letenku za 1000 eur a zaplatíme za něj ubytování 300 eur (bez DPH), je základ daně 1300 eur a daň je 1300*15/100 = 195 eur?

OSVČ v režimu paušální daně - e-shop registrovaný k DPH v Německu (z důvodu přesáhnutí limitu 10 000 eur a opuštění režimu OSS) řeší prodej do Švýcarska koncovým zákazníkům. Je potřeba z naší strany řešit něco z pohledu DPH? Bude nějak ovlivněn režim paušální daně?

Česká společnost s r. o. má na Slovensku dceřinou společnost, také s. r. o. Tato slovenská dceřiná společnost je již 5 let neaktivní. Česká společnost s. r. o., matka, je aktivní. Jaké jsou možnosti/postupy likvidace této slovenské společnosti, dcery?

Společnost v roce 2019 vystavila daňový doklad na opravu výše DPH v insolvenčním řízení na základě § 44 zákona o DPH na částku 60.160 Kč a zaúčtovala takto 343/648 (celková výše pohledávky 346.639 Kč). Nyní 3. 1. 2023 obdržela na účet od insolvenčního správce na základě ukončené insolvence a zaslaného návrhu rozvrhového usnesení částku 50.000 Kč. Čímž je insolvence ukončena a vyplacena poměrná část. Věřitel musí do 15 dnů vystavit daňový doklad na DPH k částce přijaté na účet, tj. 50.000 Kč. 1) Jaký bude text daňového dokladu a na jaký paragraf se v něm odkazovat (jelikož §44 na základě něhož byl v roce 2019 vystaven daňový doklad na opravu DPH byl zrušen)? 2) Jaké bude zaúčtování částky: 50.000 Kč a kolik z částky bude vratka DPH? 3) Na jaké řádky přiznání k DPH a kontrolního hlášení a v jaké výši má částka vstoupit?

Italský občan s trvalým pobytem v ČR kromě české penze dostává také penzi z Itálie, která je cca 3.100 EUR měsíčně. Česká penze je minimální, několik tisíc Kč měsíčně. Předpokládám, že bude muset zdanit penzi nad limit. Chtěla jsem se tedy zeptat, zda se zdanění penze nad limit vztahuje i na penzi z jiné země EU, a pokud ano, jaký kurz pro přepočet použít, vzhledem k tomu, že penze chodí klientovi na účet vedený v měně EUR. Klient již nikde nepracuje a nemá žádné další příjmy. V minulosti pracoval v ČR, kde se i nadále trvale zdržuje.

Dobrý den, Společnost s ručením omezeným vlastní nemovitost, která je od roku 1958 zapsána v Ústředním seznamu kulturních památek. Nemovitost tedy má své rejstříkové a katalogové číslo. Stav ochrany je v seznamu uveden jako památkově chráněno a památková plošná ochrana je památková rezervace. Nemovitost společnost odepisuje v 6. odpisové skupině rovnoměrným způsobem. Přízemí budovy je pronajímáno jako prodejna. V dalších nadzemních podlažích, kde byly dříve pronajímány nebytové prostory, probíhá v současné době celková rekonstrukce. Bude změněna dispozice těchto podlaží, budou vyměněna okna, objekt dostane novou střechu (její dispozice byla změněna za účelem vestavby obytného podkroví), součástí rekonstrukce je i nová fasáda. Bude také přistavěna šachta pro výtah, která se bude dotýkat obvodového pláště budovy. Po rekonstrukci bude objekt sloužit jako penzion, se zachováním prodejního prostoru v přízemí. Podle ustanovení §30 odst. 6 ZDP je TZ provedené na nemovité kulturní památce odepisováno 15 let, přičemž odpis se stanoví ve výši jedné patnáctiny vstupní ceny. Znamená to tedy, že hodnota TZ nezvyšuje vstupní cenu budovy (nemovité kulturní památky)? Je možno vzít po dokončení rekonstrukce (kolaudaci) její celkovou hodnotu a daňově odepisovat jednu patnáctinu celkové hodnoty za jednotlivá zdaňovací období nebo je nutno částku rozdělit, například na výtah a TZ budovy? V roce ukončení rekonstrukce lze daňově odepsat celou jednu patnáctinu nebo je nutno ji poměrově krátit? Nebo je pro využití možnosti odepisovat TZ dle §30 odst. 6 ZDP nutno splnit ještě další podmínky?

V rámci exekučního vymáhaní pohledávky (nezaplatili jsme obchodnímu partnerovi) jsme obdrželi i příkaz k úhradě nákladů exekuce, který se skládá z těchto položek: úroky z prodlení, náklady soudního řízení, náklady oprávněného za právní zastoupení a náklady exekuce. Jak je to s daňovou uznatelností jednotlivých položek a v který moment se stávají daňově uznatelnými předpisem či zaplacením?

Autoškola - plátce DPH má registraci dle zákona 247/2000 Sb. Žádné jiné oprávnění či akreditaci nemá. Kromě běžných kurzů autoškoly provádí i rekvalifikační kurzy (na skupinu B). Po zdárném ukončení kurzu klienta zasílá fakturu na Úřad práce, aby jí byl rekvalifikační kurz proplacen. 1) Jak bude faktura na Úřad práce vypadat- bude na ní vyčíslovat DPH? 2) Pokud by se faktura vystavovala bez DPH, byla by povinnost uvádět na faktuře nějaký důvod? 3) Jsou nějaké jiné povinnosti v souvislosti s prováděním těchto rekvalifikačních kurzů a s DPH?

Může si organizační složka v ČR (Anglické společnosti) uplatnit ztrátu z minulých let? 

Zaměstnali jsme Ukrajinku, má dočasnou ochranu, na dohodu o provedení práce na občasný záskok nebo výpomoc. Nepodepsala prohlášení poplatníka, uplatňujeme srážkovou daň. 1) Pokud by se jednalo o nerezidenta, jsme povinni současně s odvodem srážkové daně podávat Hlášení plátce daně o dani z příjmů vybírané srážkou podle sdělení FS https://www.financnisprava.cz/assets/cs/prilohy/ms-prime-dane/5478_13.pdf ? 2) Bydlí celý rok 2023 v pronájmu v ČR, je držitelem dočasné ochrany. Můžeme ji pro rok 2023 považovat za daňového rezidenta ČR? Pokud ano, jak postupovat příští rok, kdyby v březnu odjela, bude pro rok 2024 považována za nerezidenta? 

Tuzemská společnost s ručením omezeným prodává své výrobky (zdvihací zařízení) švýcarskému odběrateli, který poskytl německé DIČ. Hotové výrobky si dopravce švýcarské firmy obvykle vyzvedne v sídle české firmy, poté je odveze svým konečným zákazníkům do Polska, Německa popř. Francie. Jakým způsobem má česká firma vykazovat a prokazovat dodání do EU? Také v průběhu výroby nastává situace, že švýcarský odběratel zakoupí a zaplatí komponenty v Španělsku či Německu, komponenty jsou vezeny přímo ze Španělska nebo Německa do české společnosti, tyto pak tuzemská firma namontuje do objednaného zdvíhacího zařízení. Vzniká tuzemské společnosti nějaká povinnost vykazovat v tvrzeních k DPH tyto komponenty, které obdržela a namontovala do výrobků, když není jejich vlastníkem?

Česká s. r. o. AB má dceřinou společnost XY v USA. Mají tyto společnosti nějakou povinnosti vůči úřadům podávat nějaké údaje jeden za druhého (třeba, konsolidovanou účetní závěrku)? Nebo každá společnost vede účetnictví samostatně a samostatně podává všechny přiznání? Popřípadě je něco, na co je potřeba si v tomto případě dát pozor?

Česká firma, s.r.o., pojmenujeme ji Stavba s.r.o., český plátce DPH, má zakázku na Slovensku, ale není generálním dodavatelem, jedná se o práce na nemovitosti. Zakázka bude rozdělena do tří fází: 1. Fáze je vypracování projektové dokumentace v podílu dílčího plnění 70% zakázky projektové dokumentace a tuto firma Stavba s. r. o. si nechá vypracovat subdodavatelskou českou firmou Stavitel s. r. o. a ta jí bude fakturovat firmě Stavba s. r. o. Fakturace 11/2023. Je velmi pravděpodobné, že tuto fakturu vystaví s českou DPH, protože není plátcem DPH na Slovensku. 2. Firma Stavba s. r. o. bude fakturovat tuto projektovou dokumentaci slovenské firmě, která je usídlena na Slovensku, je to Slovenská firma plátce DPH, poskytla nám slovenské DIČ a budeme fakturovat S přenesenou daňovou povinností a daň odvede na Slovensku tato slovenská firma. 3. Fáze č. 2 má být fakturována zbývající část 30% projektové dokumentace, kdy tato má být již ve tvaru, kdy se podle ní bude postupovat při realizaci, časový úsek fakturace je 1. Q. 2024. 4. Fáze č. 3 Dodání technologie, včetně montáže do nemovitosti, kterou budeme nakupovat od dánské společnosti, (pořízení zboží z EU, zboží půjde pravděpodobně na Slovensko), ale fakturovat se bude na firmu Stavba s. r. o. Montáž bude zajišťovat český subdodavatel, který bude chtít fakturovat v PDP, ale přenášet bude český plátce českému plátci, protože ani jeden z nich nemá slovenské DIČ. Zajímá nás zejména posouzení, kdo z uváděných firem má být plátcem DPH na Slovensko a zda zboží z Dánska může být dánskou firmou fakturováno na firmu Stavba s. r. o. v režimu dodání zboží do jiného čl. státu (ČR), když ale fyzicky zboží se přepraví z Dánska přímo na Slovensko. 

Firma dávala zaměstnancům v rámci stravného stravenky, nyní přešla na platební karty. Lze uplatnit do nákladů aktivaci a vedení účtů zaměstnanců? Lze uplatnit odpočet DPH?