Ing. Martin Děrgel - strana 3

Poplatník, FO, rezident Č,R má příjmy za rok 2023 z ČR (§ 6 až § 9 ZDP), od roku 2023 vlastní a pronajímá byt v Anglii, kde má příjmy z pronájmu. Jak zdanit příjmy z pronájmu, když v Anglii je daňový rok jinak – od 6. dubna 2023 do 5. dubna 2024. Z čehož plyne, že z Anglie nedostanu potvrzení o zaplacené dani pouze z příjmů za rok 2023, ale až po podání daňového přiznání za 5. 4. 2023 – 5. 4. 2024. Jak postupovat v případě příjmů z pronájmu z Anglie? Za rok 2023 zdanit příjmy z Anglie v rámci DPFO za rok 2023 v ČR a nezapočítávat žádnou daň z Anglie (protože žádná ještě nebyla vyměřena a uhrazena) a teprve za rok 2024 v DPFO zdanit opět příjmy z Anglie za kalendářní rok 2024 a zde započíst daň uhrazenou v Angli za období 6. 4. 2023 – 5. 4. 2024? Která metoda se použije – metoda prostého započtení, nebo vynětí? 

Holanďan (důchodce) trvale usazený a bydlící v ČR (nyní již český rezident) prodal v Nizozemsku dům. Prosím o ujištění, že se tento prodej event. zdaňuje jen v Nizozemsku. 

Chtěla bych si, prosím, ověřit, zda nedošlo ke změně v posouzení paragrafu, do kterého spadají úroky z úschovních účtů advokáta/notáře. Advokát sepisuje jak kupní smlouvy k nemovitostem, tak poskytuje advokátní úschovu kupní ceny a listin. Ve smlouvě má s klienty uvedeno ustanovení, podle kterého náleží úroky z částky na tomto účtu jemu, jako součást jeho odměny za danou úschovu. Klienti (kupující) po podpisu kupní smlouvy, složí na přidělený úschovní účet kupní cenu nemovitosti (jsou to tedy peníze kupujícího) a po přepisu na katastru advokát z tohoto účtu vypláci kupní cenu prodávajícímu. Pokud tedy jsou peníze na úschovním účtu kupujícího, spadají úroky pod § 7 ZDP, a tedy podléhají SP a ZP? Předpokládám tedy, že se pak počítají i do obratu pro DPH? A v případě, pokud by peníze na úschovním účtě nebyly kupujícího, ale již advokáta/notáře a ten by je jako své pak platil prodávajícímu, spadaly by tyto úroky pod p.8 a nezatíženy SP a ZP? Na základě čeho rozlišení záleží, jedná se o to, jak je sepsána smlouva o advokátní úschově?

Společnost prodala do Polska licence, které naplňují definici licenčního poplatku podle zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů. Polská protistrana provedla srážku daně a uhradili nám na bankovní účet pouze ten rozdíl. Jak si tento rozdíl proúčtujeme, abychom měli odběratelské saldo vyrovnané? Příklad: byla vystavená faktura ve výši 10 000,- EUR (311/602), na účet poté přišla platba ponížená o 10% SD 9 000,- EUR (221/311), jak se proúčtuje rozdíl 1 000,- EUR?

Zaměstnanec investoval na platformě pro realitní crowdfunding. Za rok 2023 obdržel Výkaz příjmů: výnosy z investic-crowdfunding = 29 000 Kč, výnosy z investic-participace = 11 000 Kč, vklady do peněženky = 500 000 Kč, výběry z peněženky = 0 Kč. Zaměstnanec (jiné příjmy nemá) tedy musí podat DPFO. Oba druhy výnosů (crowdfunding i participace) se zdaní podle stejného paragrafu? Nebo se participace daní v § 10 zákona o daních z příjmů jako ostatní příjmy a crowdfunding se zdaňuje v § 8 zákona o daních z příjmů jako příjem z kapitálového majetku? Ke zdanění v DPFO bude celkem 40 000 Kč, nebo část výnosů do limitu (pokud patří pod § 10 zákona o daních z příjmů) se nemusí danit?

Máme klienta, italskou firmu. V ČR prodává oblečení (jde o prodej fyzickým osobám nepodnikatelům, a to např. 2× ročně na trzích). Jsou registrováni k DPH v ČR. Musí podávat přiznání každý měsíc, nebo je potřeba podat jen (v tomto případě) 2×x ročně? Je nějaká výjimka z měsíčního podávání přiznání a kontrolního hlášení pro tyto neusazené zahraniční subjekty? 

Realitní kancelář zprostředkuje prodej podílu v bytovém družstvu (zákazník prodává družstevní byt). Jaký vliv má toto zprostředkování na DPH?

Dobrý den, mám příjmy pouze ze zaměstnání, zúčastnil jsem se hry, kterou pořádala spol. se sídlem v USA. Výhra mi byla vyplacena se sraženou daní. Prosím, jak nyní postupovat? Mám podat daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob a vyplacenou výhru či přislíbenou výhru vykázat v ostatních příjmech, na základě smlouvy o zamezení dvojího zdanění metodou prostého zápočtu uvést? Co si případně musím vyžádat od pořadatele? Moc děkuji

Fyzická osoba, do 30. 10. 2023 zaměstnán v ČR - pracovní poměr, od 1. 11. 2023 zaměstnán v Mexiku, pracovní smlouva, zaměstnavatel sráží daně. Od 1. 11. 2023 pronajímá byt v ČR. Co bude potřeba ke zpracování DPFO konkrétně z Mexika? A jaký bude postup při zpracování DPFO s příjmy z Mexika? Doplňující dotaz: je možné, aby zástupce, na základě generální plné moci požádal FÚ o prodloužení termínu podání DPFO z důvodu dlouhodobého pobytu mimo území ČR?

OSVČ, neplátce DPH bude fakturovat na švýcarskou firmu úklidové práce. Úklidové práce budou prováděny na zaoceánské lodi. Musí se OSVČ stát identifikovanou osobou? Vstupuje příjem do obratu DPH? Kde je vlastně místo plnění? Jestliže bude OSVČ celý rok na této lodi vykonávat úklidové práce zůstává rezidentem ČR a daní veškeré příjmy u nás?

Společnost zakoupila licenční práva na fotografie z fotobanky od poskytovatele z Německa. Licence se vztahuje na jedno použití v editoriálech ("one time use" na webech, sociálních sítích a newsletterech). Nejedná se o exkluzivní licenční právo, licenci si za malý poplatek (20 EUR) může zakoupit kdokoliv. Je za těchto podmínek licenční právo na fotografie z fotobanky předmětem srážkové daně a řídí se podle mezinárodní daňové smlouvy mezi CZ a DE?

Firma nakupuje pravidelně zboží z Číny. Protože je dálkově náročná domluva, organizace, vyjednávání cen a zajištění celého procesu, tak si v Číně chce najmout "agenta" (FO podnikatele z Číny), který ji bude pomáhat s nákupem zboží z čínských velkoobchodů. Prodejce zboží bude stále čínský velkoobchod. Tento agent bude dbát na podmínky a bude pomáhat vyjednávat cenu a kontrolovat celý proces. Bude se bude jednat něco jako externího obchodního zástupce, který pravděpodobně takto pracuje pro víc cizích firem. Obchodní agent bude fakturovat za zajištění obchodu naší firmě cca 200-500 USD měsíčně za jeho služby, které mu budeme posílat na jeho účet dle dohodnutých podmínek. Jak daňově kalkulovat s touto neobvyklou platbou čínskému agentovi? Bude se jednat o daňový náklad na účtě 518? A nebude žádná povinnost srážet či zajišťovat z platby srážkovou daň apod.? Nebo je tam nějaký další důležitý daňový aspekt, na který se nesmí zapomenout? (DPH předpokládáme bude vykázaná na ř. 12 a 43.)

Vyrábíme výrobky pod licencí kanadské firmy, které za to platíme licenční poplatek. Z těchto příjmů musíme srazit daň ve výši 10% podle smlouvy č. 83/2002 mezi Kanadou a ČR o zamezení dvojího zdanění. Můžete mi prosím poradit do kdy musí být sražená daň odvedena FÚ a kdy se podává nějaké daňové přiznání nebo hlášení. Licenční poplatky se vyčíslují dle smlouvy v Eur a následně se platí kanadské firmě v CAD v přepočtu Evropské centrální banky. Předpokládáme, že daň se bude srážet v českých korunách podle § 36 odst. 3. 

Co když si podnikatel počíná nesmyslně a vynakládá výdaje bez ekonomického důvodu, má to mít vliv na daňové posouzení? Třeba když solventní firma vydáním dluhopisů získá další balík peněz, ale nechá je bez užitku zahálet. Budou úroky placené majitelům dluhopisů daňově účinným výdajem? Ano nebo ne, tipněte si, přičemž jde o hodně milionů... Správci daně řekli ne, protože se jedná o ekonomicky bezdůvodné zneužití daňového práva. A žel, potvrdily jim to i soudy.

Fyzická osobacelý rok 2023 pracuje jako postdoktorand na Univerzitě v Kanadě a také tam celý rok žije. Současně obdržel v ČR od Ústavu informatiky na základě smlouvy o poskytnutí služeb, souvisejících s vědeckým výzkumem, pravidelně od srpna do prosince 4 000 Kč (celkem 20 000 Kč), částky nebyly zdaněny. Bude FO tento příjem danit v ČR nebo v Kanadě a který limit pro ni bude platit? 

Fyzická osoba vede podvojné účetnictví jako provozovatel malé vodní elektrárny, je držitelem energetické licence. Za vodní dílo – jez – platil nájem 13 000 Kč ročně Povodí Vltava. Při zachování všech parametrů došlo k technické změně, která reguluje hladinu vody. Povodí navýšilo nájem z titulu změny stavby, včetně energetického potenciálu na 200 000 Kč + ve smlouvě je uvedena povinnost „bagrování koryta“ do délky více než 1 km. V případě těchto prací by se jednalo o náklady kolem 50 mil. Kč, což nelze reálně financovat ani z příjmů mnoha let. Podle právníků na vodní právo je postup Povodí nezákonný. Několik daňových dopadů: Podnikatel odmítl podepsat smlouvu a vede soudní spor. Klasická fyzická osoba by účtovala podle výsledků soudů. Po zaplacení třeba dvou ročních nájmů + soudní výlohy. Náklad v roce zaplacení. Ale podvojné účetnictví věci komplikuje. Účtovat o nájmu, který je předepsaný, ale odmítnutý a je u soudu? Dohadná položka je sporná. Nedaňová rezerva neřeší skutečnou daňovou povinnost. V případě uznání neoprávněného postupu Povodí, bude náklad minulých let chybný – účtovat o nájmu dohadnou položkou v ceně původní 13 000 Kč? Fyzická osoba by i uznala zvýšení nájmu, ale součást smlouvy na bagrování nemůže souhlasit. Kdyby zaplatila nájem + úrok z prodlení, ale nepodepsala smlouvu a dále se soudila, nebude zaplacení nájmu i bez podpisu smlouvy cestou, že smlouva bude právně uznána za platnou? Soudní spor se vede od roku 2022, na sklonku roku 2023 soud prvního stupně fyzická osoba prohrála. Rozsudek zní zaplatit 2 × nájem + úrok z prodlení, což je téměř 500 000 Kč. Bylo podáno odvolání ke krajskému soudu. Jak správně časově postupovat v účtování rozporovaného nájmu, možných úroků z prodlení a případných soudních poplatků v případě prohry?

Společnost s r. o. – 4 společníci fyzické osoby (A, B, C, D), všichni zakládající společníci, podíly postupně narůstající, ale od r. 2005 25 % každý, splacený vklad 30 000 Kč každý. V 2/2022 umírá společník A, spol. smlouva nepřipouští dědění podílu, 3/2023 vyplacen vypořádací podíl dědicům v celkové výši 5,4 mil Kč (před zdaněním), zdaněno srážkovou daní. V 10/2023 nová společenská smlouva – snížení ZK na 90.000 Kč (ze 120 000 Kč), zánik uvolněného podílu, nově společníci B, C, D podíl 1/3 každý, splacený vklad zůstává 30.000 Kč každý. Plán prodat s. r. o. novému majiteli ve 2/2024 za 27 mil Kč. Dle smlouvy o převodu podílu každému společníkovi náleží 9 mil. Kč, ale celá částka 27 mil. Kč bude uhrazena na 1 bankovní účet (jednoho ze společníků, např. B). Společníci si následně částku rozdělí a zde jsou 2 varianty: Rovným dílem, tj. společník B pošle společníkům C a D každému 9 mil. Kč na jejich bankovní účet Kdy vznikne společníkům C a D příjem? V momentě převodu 27 mil. od prodávajícího na účet společníka B, nebo až převodem peněz od B na účty C a D? Nevznikne společníkovi B příjem ve výši 27 mil. Kč, když peníze přijdou na jeho účet? Osvobozená bude pouze část příjmu připadající na část podílu vlastněného déle než 5 let, zbytek (cca 24 % z kupní ceny připadající na každého společníka) se zdaní v § 10 ZDP. Je to tak? Jako výdaj lze použít poměrnou část splaceného vkladu? Společníci zvažují „vyrovnání/vypořádání podle zásluh na společném podnikání“ dle ústní dohody, neexistuje k tomu písemná smlouva, s tím, že B si ponechá 9,5 mil. Kč, C dostane 8,9 mil. Kč a D 8,6 mil. Kč – takto částky rozešle společník B na účty C a D. Jaká je výše příjmu jednotlivých společníků a jak ji zdanit/osvobodit? Smlouva o převodu podílu vyčísluje každému kupní cenu na 9 mil. Kč, ale fakticky každý obdrží jinou částku.  

U velkých nebo dlouhodobých obchodních zakázek, stejně jako u průběžných dodávek elektřiny, tepla a plynu, kdy se celková spotřeba (a tedy konečná cena) určuje až za poměrně dlouhé časové (zúčtovací) období, je dodavatel v riskantní pozici. Průběžně vznikající výlohy platí ze svého, přičemž si není jistý, zda odběratel cenu skutečně plně uhradí. Proto bývá v praxi sjednáno poskytnutí zálohy (záloh) placené před dodáním zboží nebo poskytnutím služby. Příjemce zálohy (dodavatel) tak má záruku, že neodejde s prázdnou, a navíc nemusí výlohy spojené s realizací zakázky hradit ze svého. A systém záloh je výhodný i pro odběratele, který průběžně v delším čase platí poměrně nízké částky, které jej finančně nezatěžují, a konečná částka, resp. doplatek, pak již nevypadá tak hrozivě. S novým občanským zákoníkem přibyla od roku 2014 i poněkud archaicky znějící, právně silnější alternativa tzv. závdavku. Věnovat se tedy budeme jen soukromoprávním zálohám/závdavkům, nikoli daňovým.

Řešíme, jak nastavit stravné zaměstnancům od ledna 2024. Od dodavatelské firmy kupujeme obědy s DPH na vstupu. Snaha je poskytovat zaměstnancům obědy tak, že by za oběd zaměstnanci platili pouze 1 Kč, zbytek by uhradil zaměstnavatel. Cena oběda se bude pohybovat mezi cca 100 až 150 Kč včetně DPH. Setkali jsme se se stanoviskem, že pokud bude zaměstnanec hradit byť jen 1 Kč, bude mít zaměstnavatel plný nárok na odečet DPH. V praxi se domníváme, že by měly existovat následující varianty: Pokud bude cena jednoho jídla do 117 Kč bez DPH (14,04 DPH, celkem vč. DPH oběd 131,04 Kč) a zaměstnanec bude hradit 1 Kč (včetně DPH) je účtování a zdanění následující: Faktura dodavatele: 527/321 116,20 Kč daňově uznatelné. 528/321 0,80 Kč daňově uznatelné, kryto účtem 602 úhrada od zaměstnance 343/321 14,04 Kč plný odečet DPH, jelikož dojde k odvodu DPH z úhrady 1 Kč od zaměstnance Úhrada od zaměstnance 331/602 0,89 Kč tržba z úhrady zaměstnance jednoho oběda přímo z mezd 331/343 0,11 Kč odvod DPH z úhrady zaměstnance¨. U zaměstnance se nebude nic v rámci daně z příjmů fyzických osob nic zdaňovat, jelikož není překročen limit 116,20 Kč stanovený zákonem. Pokud bude cena jednoho jídla více než 117 Kč bez DPH a zaměstnanec bude hradit 1 Kč (včetně DPH): V příkladu je níže použita cena jednoho jídla bez DPH 120 Kč (14,40 DPH, celkem vč. DPH oběd 134,40 Kč), je účtování a zdanění následující: Faktura dodavatele: 527/321 116,20 Kč daňově uznatelné. 528/321 3,80 Kč daňově celé uznatelné, je kryto účtem 602 úhrada od zaměstnance a také bude daňově uznatelné, jelikož budou dodaněny 3 Kč zaměstnanci jako nepeněžité plnění v rámci mezd. 343/321 14,40 Kč plný odečet DPH, jelikož dojde k odvodu DPH z úhrady 1 Kč od zaměstnance. Úhrada od zaměstnance 331/602 0,89 Kč tržba z úhrady zaměstnance jednoho oběda přímo z mezd 331/343 0,11 Kč odvod DPH z úhrady zaměstnance U zaměstnance se bude v rámci daně z příjmů fyzických osob zdaňovat jako nepeněžité plnění ke mzdě částka 3 Kč, jelikož je překročen limit 116,20 Kč stanovený zákonem. Pokud to zrekapitulujeme, a bude zaměstnanec hradit aspoň 1 Kč, je nárok na plné uplatnění DPH z ceny oběda, jelikož zaměstnanec a zaměstnavatel nejsou spřízněné subjekty dle zákona. Pokud bude cena oběda bez DPH do 116,20 Kč (po odečtu úhrady od zaměstnance), pak se účtuje jako daňově uznatelný náklad a není nutno nic zaměstnanci dodaňovat jako nepeněžité plnění ve mzdě. Pokud by ale jednoho jídla bez DPH byla více než 116,2 Kč (po odečtu úhrady od zaměstnance), pak se rozdíl zdaňuje zaměstnancům ve mzdě jako nepeněžité plnění. Cena jednoho jídla je však stejně celá daňově uznatelná, jelikož je rozdíl vyšší než 116,20 zdaněn zaměstnancům ve mzdě nebo krytý úhradou od zaměstnance. Je náš názor správný?

2.1.2024 nám na účet přišlo vyrovnání od insolvenčního správce za insolvenci vedenou již od roku 2015. K insolvenci jsou v účetnictví vedené opravné položky. Když částka přišla na účet 2.1.2024 avšak na výpise je uvedeno, že datum transakce byl 29.12.23 můžeme insolvenci ukončit k 31.12.2023 a z účetnictví zlikvidovat k tomuto datu opravné položky nebo to můžeme udělat až v roce 2024? Insolvence byla již ukončena na začátku roku 2023, jen se čekalo na vypořádání od insolvenčního správce, které se kvůli různým odvoláním protáhlo.