Dokumenty - strana 2

Společnost pořádá rekvalifikační kurzy, které jsou částečně hrazeny účastníkem kurzu a částečně z úřadu práce. Účastník zaplatí zálohu a po dokončení kurzu je vystavena faktura přímo na účastníka kurzu na celou hodnotu kurzu s odpočtem zálohy, kterou zaplatil, ale doplatek příjde z bankovního účtu úřadu práce. Má společnost nějak účtovat o tom příspěvku z ÚP? K dispozici má společnost Potvrzení o poskytnutí příspěvku na úhradu kurzu, kde se píše: "Příspěvek vyplatí Úřad práce se souhlasem zájemce o kurz přímo na účet vzdělávacího zařízení uvedený v bodě I.4.4. tohoto Potvrzení. Za tímto účelem vystaví po ukončení kurzu vzdělávací zařízení účastníkovi finální fakturu, kterou mu prostřednictvím Databáze předá, přičemž k vystavené faktuře bude mít prostřednictvím Databáze přístup rovněž Úřad práce. Ve faktuře budou uvedeny informace o výši a uhrazení zálohové platby účastníkem a vyčíslena zbývající částka k úhradě, a to ve výši příspěvku." Společnost má v tržbách celou hodnotu kurzu prostřednictvím faktury, je tedy nutné o tom příspěvku nějak účtovat nebo stačí jen úhradu od ÚP napárovat k faktuře?

Fyzická osoba v minulosti půjčila do společnosti, ve které je jediným společníkem (s. r. o.) peněžní prostředky. V nejbližší době si ze společnosti hodlá za cenu obvyklou odkoupit osobní automobil v hodnotě půjčených peněžních prostředků a tím půjčku vyrovnat. Tento osobní automobil bude zároveň součástí vyrovnání majetku mezi manželi - je uveden v návrhu vyrovnání. K odkupu automobilu a jeho převodu na manželku však dojde až po ukončení rozvodového řízení. Bude převod osobního automobilu podléhat dani z příjmu ze strany manželky jako bezúplatný příjem? Manželé měli jmění nezúžené. Rozvod zatím nebyl ukončen. V návrhu na vypořádání je uveden pouze zmiňovaný automobil, který by měl připadnout manželce.

Máme zde dvě firmy (A a B), které jsou předmětem podnikání propojené, kde firma A zaměstná člověka na HPP. Zaměstnanec bude pracovat z cca 20 % pro společnost A, 80 % pro společnost B. Může společnost A přefakturovávat společnosti B mzdové náklady zaměstnance? Pokud ano, musí být mezi společnostmi uzavřená ohledně výše zmíněného nějaká smlouva? Když se bude jednat čistě o přefakturaci mzdových nákladů bez žádné přirážky, bude firma A fakturovat s DPH?

Dne 26. 4. 2024 jsme obdrželi dobropis, snížení ceny za zboží (uznaná reklamace) se zdanitelným plněním 11. 12. 2023. Ještě nemáme odevzdané přiznání k dani z příjmů 2023, ale máme uzavřené sklady s inventurou a zaúčtované vše k 31. 12. 2023. Nyní nevím jak proúčtovat tento dobropis na snížení ceny o 81 000 Kč, je to na zboží, které k 31. 12. 2023 bylo vydáno ze skladu výdejkou MD 504/D 132. Jak toto proúčtovat do roku 2023 a pak následně v roce 2024? 

Ve firmě zaměstnáváme 2 seniory, v rámci péče o zaměstnance máme v plánu nákup měřiče krevního tlaku s EKG (cena do 4 000 Kč) k dennímu sledování zdravotního stavu těchto osob. Lze považovat tento nákup za uznatelný náklad?

Nyní máme zaměstnance ze zemí mimo EU - studenti. Všichni tito zaměstnanci mají povolení k pobytu v režimu studenta (kód 23,24). Dle § 98 písm. j) mají volný vstupu na trh práce. Všichni zaměstnanci studují v prezenční formě studia, v akreditovaném studijním programu. Zaměstnavatel by rád zaměstnal dalšího studenta ( DPP) ze třetí země - ukrajinské národnosti. Přinesl nám potvrzení o studiu (akreditovaný studijní program), vízum s kódem D/VC/99 a dále potvrzení o podání žádosti o vydání povolení k dlouhodobému pobytu - studium. Má tento student také volný vstup na trh práce, přestože nemá ještě uděleno povolení k pobytu v režimu studenta (kód 23,24)? 

Provedli jsme servisní práce na rekuperační jednotce v rodinném domku (sociální bydlení). Řízení jednotky jsme u zákazníka demontovali, poslali k opravě a u zákazníka řízení namontovali zpět do rekuperační jednotky. Jakou sazbu DPH správně uplatnit a může se sazba DPH u různých servisních prací na rekuperaci lišit, pokud se jedná vždy o sociální bydlení? 

Restaurace (česká s. r. o., není plátce DPH ani IO), chce prodávat tabákové výrobky, zejména cigarety. Musí se registrovat k DPH a musí platit spotřební daň? 

V 7/2021 bylo koupeno firemní vozidlo s odpočtem DPH, který byl celý uplatněn. Firma s. r. o. se rozhodla prodat vozidlo plátci DPH. Musíme dorovnat DPH z původní kupní ceny vozidla, když nebylo v majetku 5 let. Jak to uvedu do přiznání DPH?

Sledujeme za vás: Na jednání Koordinačního výboru byl mj. uzavřen příspěvek Daňový režim výplaty podílu na likvidačním zůstatku v nepeněžní formě. GFŘ zveřejnilo kompletní informaci k přerušení provádění vybraných článků smlouvy s Ruskem. Bankovní rada ČNB snížila úrokové sazby. Do meziresortního připomínkového řízení zamířila novela zákona o účetnictví.

https://www.dauc.cz/kontakt

Český plátce- lékař uskutečňuje zdravotní službu- masáže přístrojem metodou, na kterou uplatňuje 21% sazbu DPH. Asi pětkrát v roce poskytne stejnou službu občanovi (OND) na Slovensku s tím, že lékař pojede na Slovensko, kde nemá ani sídlo, ani provozovnu. (Jeden úkon stojí cca 200 EUR). Zatíží poskytnutou službu slovenskému občanovi českou DPH?

Akciová společnost načerpala v r. 2023 bankovní úvěr, ke kterému si v r. 2023 uzavřela úrokový swap. Bankovní úvěr je v EUR a splácí se čtvrtletně. Úroková sazba je stanovena jako součet sazby 3-měsíční EURIBOR a přirážky 2,23 % p.a. V konfirmaci úrokového swapu (IRS) je uvedená pevná sazba úroku a dále jsou rozepsané nominální částky (=aktuální výše úvěru v daném čtvrtletí) a vypočtená částka úroků. Společnost vede k tomuto úrokovému swapu zajišťovací účetnictví (máme zpracovanou dokumentaci a test efektivity nám vyšel) a přecenění probíhá rozvahově. V roce 2023 společnost účtovala vypořádání úrokového swapu 221//373 a zároveň 373//562. Přecenění k 31. 12. 2023 jsme zaúčtovali 414//373 (přecenění vyšlo záporně). V roce 2024 máme vypořádání účtovat 221//373 a zároveň 414//562 (resp. 373//221 a zároveň 562//414)? Je tento postup správný? Jak by se měla účtovat podrozvaha při uzavření obchodu, při vypořádání a při přecenění? Podrozvahový závazek je součet Částky úroku z konfirmace úrokového swapu? Podrozvahová pohledávka je při uzavření stejná jako podrozvahový závazek a na konci roku se vypočítá jako podrozvahový závazek + reálná hodnota? Podrozvahový závazek tedy zůstává po celou dobu trvání úrokového swapu stejný a snižuje se pouze o vypořádané transakce (tzn. je to součet nevypořádaných položek Částky úroku z konfimace) a mění se vždy podrozvahová pohledávka?

Převzala jsem účetnictví sro a zjistila, že firma měla zaměstnance na DPP, od roku 2021, dosud, ale neměla přihlášenou oKoperativu, tzn. že neplatila těch 100 Kč čtvrtletně za zaměstnance. Od 1. 5. nastupuje paní na HPP, kooperativu budu přihlašovat, ale teď váhám, zda firmu přihlásit zpětně k 1. 1. 2021 nebo až teď k 1. 5. 2024 nebo k 1. 1. 2024? Když přihlásím firmu zpětně k roku 2021, bude penále 10 %. Počítala jsem, že by firma měla doplatit dlužné pojistné ve výši 1400 Kč a z toho jsem vypočítala penále 2 840 Kč. Může být tento můj výpočet správný? Je nějaká promlčecí lhůta, tedy že bych firmu třeba přihlásila až v průběhu roku 2021 nebo od roku 2022? Jaký postih by z toho plynul pro firmu? Případně, že by pojišťovna neuplatňovala penále po více než 3 letech? 

Penzion, s. r. o., nakupuje čaje, kávu a různé sladkosti (oplatky, bonbony) pro ubytované. Jsou všechny tyto náklady pro penzion daňově uznatelné? 

Firma si nechává natočit propagační video u našeho zákazníka. Video má sloužit jako naše reference - reklama pro možné získání budoucích zakázek. Jedná se o náklad firmy nebo o majetek - hmotný nebo nehmotný? Firma má hranici 80 000 Kč pro hmotný majetek a 60 000 Kč pro nehmotný majetek.

Syn zdědil cenné papíry (akcie) po otci (zemřel 11/2020 – tento akcie nabyl 10/2020 v rámci dědictví po třetí osobě). Dědické řízení ukončeno 6/2022. K převodu akcií došlo 5/2023. V 6–9/2023 část akcií prodáno. Příjem z prodeje je vyšší než 100 000 Kč, tudíž pro případné osvobození příjmu z prodeje je třeba počítat lhůtu 3 roky od nabytí. V tomto případě zůstavitel nabyl v 10/2020 a tříletá lhůta nebyla splněna. Jaká nabývací cena se má vzít? Vše se jedná o akci obchodované na burze cenných papírů v Praze. Zároveň část cenných papírů jsou akcie, jejichž emitent je firma se sídlem v Rakousku. V roce 2023 z těchto cenných papírů plynul nárok na dividendu. Dle SZDZ s Rakouskem dle čl. 10 by měla být sražena daň max.10 %. Nicméně dle výpisu z majetkového účtu byla vyplacena dividenda 680,5 EUR a daň sražená ve výši 187,06 EUR, což činí 27,5%. Jak provést zdanění příjmů z dividend v přiznání podaném v ČR. Dle čl. 22 by měla být možnost započítat daň zaplacenou v Rakousku, maximálně však do výše daně uplatněné v ČR, tedy 15%. Co se zbývající částkou? Jakým kurzem bude příjem a daň v daňovém přiznání přepočtena – kurzem použitým při příjmu (bankou) nebo jednotný kurz dle pokynu GFŘ D-63. 

Německá matka (jediný společník) vložila do české dcery nemovitý majetek do základního kapitálu a vkladového ážia. Vložené nemovitosti jsou umístěny v České republice. Po nějaké době si německá matka zamýšlí vyplatit část vkladového ážia zpět. Pod jaký článek smlouvy o zamezení dvojího zdanění příjem z vkladového ážia zařadit? Pod který článek smlouvy o zamezení dvojího zdanění zařadit příjem, pokud by si německá matka nechala část nepeněžního vkladu vrátit již při nepeněžitém vkladu nemovitostí do základního kapitálu české dcery (např. znalec ocenil nemovitosti na 50 mil., do základního kapitálu by německá matka vložila 20 mil. a 30 mil. by si nechala vyplatit zpět).

Ve veřejném rejstříku je zapsané pod právní formou družstvo, toto družstvo postavilo komplex garáží, které nejsou u žádné obytné budovy. Ve stanovách družstva je, že družstvo je založeno za účelem zajišťování potřeb svých členů v oblasti garážování vozidel. Družstvo je poskytuje do nájmu do nájmu členům družstva, kteří se sami nebo jejich právní předchůdci na jejich pořízení podíleli členským vkladem. Zároveň je ve stanovách uvedeno, že je družstvo obchodní korporací a že předmětem činnosti družstva je pronájem nemovitostí a nebytových prostor a poskytovaní základních služeb s tímto pronájmem spojených. Členové družstva garáže užívají a platí za ně družstvu roční nájem. Ten je užíván na provoz a správu garáží. Jednu garáž družstvo pronajímá komerčně. Každý rok obdrželo družstvo od FÚ předepsanou částku daně – daň ze staveb byla placena pod kódem L, tedy „garáž vystavená odděleně od budovy“. Nyní družstvu FÚ oznámil, že usí zpětně za r. 2022 a 2023 doplatit daň z nemovitosti s tím, že stavby musí být daněny pod kódem O – tedy „ostatní druhy podnikání“. Pod tímto kódem pak prý je nutno platit daň i v dalších letech. Toto tvrzení odůvodňuje tím, že daňový subjekt má nemovitosti zařazené v obchodním majetku dle § 20c zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, tuto skutečnost, tedy zvýšenou sazbu daně – „podnikání“ si také uplatní poplatník v daňovém přiznání k dani z nemovitých věcí. Dále uvádí, že dle § 421 odst. 1 NOZ se za podnikatele považuje osoba zapsaná v obchodním rejstříku. Pro uklidnění FÚ uvádí, že za rok 2022 a 2023 nevznikne pokuta, neboť dle výpisu z KN jste neměli povinnost podat daňové přiznání (nebyla změna v katastru). 1) Je tvrzení FÚ o placení daně z nemovitostí pod kódem "O" správné a v případě že ne, jak postupovat? 2) Pokud je toto tvrzení správné, je možné se této změně do budoucna ubránit např. změnou některých vět ve stanovách? Nepovažujeme totiž za logické, aby družstvo, které nepodniká, platilo daň z nemovitosti jako podnikající osoba. 3) Je možné, aby FÚ požadoval zpětné doplacení daně z nemovitosti za r. 2022 a 2023, zvláště za situace, kdy sám družstvu zasílal výměr odpovídající kódu "L"? Pro družstvo by doplatky činily značné neočekávané výdaje.

S. r. o. si půjčuje od věřitelů – občanů peníze na to, aby za ně nakoupilo nemovitosti. Ty zrekonstruuje a následně prodá. Věřitelům pak vyplatí zpět jistinu a úroky z půjčky. Výplatu jistiny a úroků obvykle provádí po 2-3 letech. Účetní účtuje úroky ročně na 562/479 a v DPPO je v ř. 30 vylučuje jako nevyplacené. Po prodeji nemovitosti a výplatě úroků odúčtuje závazek na 479/221 a v DPPO sníží zisk v ř. 111 o vyplacené úroky. Občas se stane, že s.r.o. peníze nevyužije na nákup nemovitosti a po 2-3 letech je věřiteli vrátí s tím, že v takovém případě mu úroky nevyplácí . Jak má účetní v takovém případě postupovat pokud: 1) Nevyplacené, avšak zaúčtované úroky ze zápůjčky od občana nebyly v žádném roce vyšší, než 100 000 Kč/rok a tudíž by měly být u s. r. o. osvobozené od daně. Jakým způsobem má účetní závazek odúčtovat- tzn. jaký účet má použít na stranu Dal a jaký vliv to bude mít na daň? Bude v souvislosti s tím vyplňovat v DPPO ř. 111? 2) Nevyplacené, avšak zaúčtované úroky ze zápůjčky od občana budou v jednotlivých letech vyšší, než 100 000/rok. Jakým způsobem má účetní závazek odúčtovat, tzn. jaký účet má použít na stranu Dal a jaký vliv to bude mít na daň? Bude v souvislosti s tím vyplňovat v DPPO ř. 111?