Dokumenty - strana 3
Restaurace (česká s. r. o., není plátce DPH ani IO), chce prodávat tabákové výrobky, zejména cigarety. Musí se registrovat k DPH a musí platit spotřební daň?
Zaměstnanec byl na zahraniční pracovní cestě. Ubytování (bez jídla) a letenku měl hrazeno předem z firemního účtu. Pro drobné útraty měl firemní kartu, firemní kartou si koupil 1) na letišti svačinu - kafe a koláč, 2) další den ve městě svačinu - pizzu a balenou vodu ruky a 3) na zpáteční cestě kolu bez pokrmu (let byl pozdě). Od všech těchto drobných nákupů donesl řádně účtenky. Zažádal si o plné nekrácené stravné o jídlo. Může si žádat na všechny dny plné nekrácené stravné, nebo musí krátit o „svačiny“? Předpokládám, že se samotnou kolu jako nápoj při pracovní cestě můžeme dát do nákladů bez krácení stravného a bez dodanění mzdy zaměstnanvi. Jak ale s pizzou a koláčem? Rádi bychom vyšli zaměstnanci vstříc, a pokud by byla nutná varianta dodanění do mzdy těchto svačin, tak bychom raději pokrátili stravné. Veškeré „svačiny“ dáváme zatím jako nedaňový náklad.
Naše společnost, plátce DPH prodává travní koberce, které jsou ve snížené sazbě daně 12 % DPH. Pokud je na faktuře uvedena i doprava, je účtována také ve snížené sazbě daně 12 % DPH (vedlejší výdaj). Jaké budou sazby daně na faktuře pokud bude fakturován travní koberec Kč 100 000 Kč, doprava 5 000 Kč a pokládka 40 000 Kč. Bude pokládka a doprava v základní sazbě daně a travní koberce ve snížené, nebo je to celé je bráno jako služba v základní sazbě daně?
Absolvent obchodní fakulty VŠE. Působil v řadě vedoucích hospodářských funkcí od vedoucího oddělení, přes ekonoma závodu až po ředitele podniku. Naposledy působil do roku 2000 jako ekonomický ředitel v akciové společnosti.
Od roku 1995 je členem Komory daňových poradců a od roku 2000 působí jako OSVČ v oblasti daňového a účetního poradenství.
Po absolvování VUT v Brně, v roce 1983, působil jako učitel ekonomických a technických předmětů na středním stupni ve Zlíně. V roce 1990 získal oprávnění k poskytování právní pomoci jako daňový poradce. Od března 1993 je zapsán v seznamu daňových poradců.
Specializuje se na nepřímé daně (zejména na spotřební daně) a správu daní a poplatků. Je zapojen do práce v odborném kolegiu Komory daňových poradců ČR, prostřednictvím sekce spotřebních daní. Působí jako zkušební komisař Komory daňových poradců ČR.
V průběhu těchto let publikuje v několika periodických i neperiodických publikacích. Je členem redakční rady časopisu Daňový expert. Je autorem monotématické publikace Spotřební daně s komentářem. Má za sebou bohatou lektorskou a školící činnost (Komora DP ČR, Advokátní komora, Svaz Účetních, 1.VOX...) zaměřenou zejména na spotřební daně a na správu daní a poplatků.
Je studentem magisterského studia na Provozně ekonomické fakultě Mendelovy univerzity v Brně se specializací na účetnictví a daně. Spolupracuje s několika drobnými živnostníky, kterým vede kompletně daňovou evidenci. Zajímá se především o problematiku v oblastech daní z příjmu fyzických a právnických osob a dani z přidané hodnoty. V současné době se soustavně připravuje na složení kvalifikačních zkoušek na daňového poradce.
Daňový poradce s vlastní daňovou a účetní kanceláří v Plzni, která funguje od roku 1998 a v níž působí 4 stálí a 2 externí spolupracovníci. Kancelář se zaměřuje na drobné a malé firmy, právnické i fyzické osoby, na vedení účetnictví, zpracování daňových přiznání, zastupování před finančními úřady a řešení daňových sporů.
www.libfia.cz
Sledujeme za vás:
Na jednání Koordinačního výboru byl mj. uzavřen příspěvek Daňový režim výplaty podílu na likvidačním zůstatku v nepeněžní formě.
GFŘ zveřejnilo kompletní informaci k přerušení provádění vybraných článků smlouvy s Ruskem.
Bankovní rada ČNB snížila úrokové sazby.
Do meziresortního připomínkového řízení zamířila novela zákona o účetnictví.
Společnost a. s. si od druhé společnosti pronajala pozemky na výstavbu FVE. FVE bude vybudována na jednom z pronajatých pozemků a přes okolní pronajaté pozemky bude vybudována příjezdová komunikace. Buď bude stavební povolení vydáno na výstavbu komunikace na dobu 30 let (dočasná stavba) nebo bez časového omezení. Jak lze investici do cizího majetku řešit? Pronajímatel dá souhlas se stavbou. Je příjezdová komunikace na pronajatém pozemku stavbou, kterou odepisuje nájemce? Předpokládám, že se nejedná o technické zhodnocení pozemku, protože pozemek technicky zhodnotit nelze? V případě, že nájemce bude odepisovat komunikaci a stavební povolení bude vydáno na 30 let, uplatní se časové odpisy? Je v oblasti daní v této situaci ještě nějaké riziko?
Společnost A kupuje 100% podíl ve společnosti B za cenu 400 tisíc a stává se tedy jediným společníkem. Společnost B má základní jmění ve výši 200 000 Kč. Jak proúčtovat u společnosti A tuto transakci?
Firma si nechává natočit propagační video u našeho zákazníka. Video má sloužit jako naše reference - reklama pro možné získání budoucích zakázek. Jedná se o náklad firmy nebo o majetek - hmotný nebo nehmotný? Firma má hranici 80 000 Kč pro hmotný majetek a 60 000 Kč pro nehmotný majetek.
Ve veřejném rejstříku je zapsané pod právní formou družstvo, toto družstvo postavilo komplex garáží, které nejsou u žádné obytné budovy. Ve stanovách družstva je, že družstvo je založeno za účelem zajišťování potřeb svých členů v oblasti garážování vozidel. Družstvo je poskytuje do nájmu do nájmu členům družstva, kteří se sami nebo jejich právní předchůdci na jejich pořízení podíleli členským vkladem. Zároveň je ve stanovách uvedeno, že je družstvo obchodní korporací a že předmětem činnosti družstva je pronájem nemovitostí a nebytových prostor a poskytovaní základních služeb s tímto pronájmem spojených.
Členové družstva garáže užívají a platí za ně družstvu roční nájem. Ten je užíván na provoz a správu garáží. Jednu garáž družstvo pronajímá komerčně. Každý rok obdrželo družstvo od FÚ předepsanou částku daně – daň ze staveb byla placena pod kódem L, tedy „garáž vystavená odděleně od budovy“. Nyní družstvu FÚ oznámil, že usí zpětně za r. 2022 a 2023 doplatit daň z nemovitosti s tím, že stavby musí být daněny pod kódem O – tedy „ostatní druhy podnikání“. Pod tímto kódem pak prý je nutno platit daň i v dalších letech.
Toto tvrzení odůvodňuje tím, že daňový subjekt má nemovitosti zařazené v obchodním majetku dle § 20c zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, tuto skutečnost, tedy zvýšenou sazbu daně – „podnikání“ si také uplatní poplatník v daňovém přiznání k dani z nemovitých věcí. Dále uvádí, že dle § 421 odst. 1 NOZ se za podnikatele považuje osoba zapsaná v obchodním rejstříku. Pro uklidnění FÚ uvádí, že za rok 2022 a 2023 nevznikne pokuta, neboť dle výpisu z KN jste neměli povinnost podat daňové přiznání (nebyla změna v katastru).
1) Je tvrzení FÚ o placení daně z nemovitostí pod kódem "O" správné a v případě že ne, jak postupovat?
2) Pokud je toto tvrzení správné, je možné se této změně do budoucna ubránit např. změnou některých vět ve stanovách? Nepovažujeme totiž za logické, aby družstvo, které nepodniká, platilo daň z nemovitosti jako podnikající osoba.
3) Je možné, aby FÚ požadoval zpětné doplacení daně z nemovitosti za r. 2022 a 2023, zvláště za situace, kdy sám družstvu zasílal výměr odpovídající kódu "L"? Pro družstvo by doplatky činily značné neočekávané výdaje.
Syn zdědil cenné papíry (akcie) po otci (zemřel 11/2020 – tento akcie nabyl 10/2020 v rámci dědictví po třetí osobě). Dědické řízení ukončeno 6/2022. K převodu akcií došlo 5/2023. V 6–9/2023 část akcií prodáno. Příjem z prodeje je vyšší než 100 000 Kč, tudíž pro případné osvobození příjmu z prodeje je třeba počítat lhůtu 3 roky od nabytí. V tomto případě zůstavitel nabyl v 10/2020 a tříletá lhůta nebyla splněna. Jaká nabývací cena se má vzít? Vše se jedná o akci obchodované na burze cenných papírů v Praze. Zároveň část cenných papírů jsou akcie, jejichž emitent je firma se sídlem v Rakousku. V roce 2023 z těchto cenných papírů plynul nárok na dividendu. Dle SZDZ s Rakouskem dle čl. 10 by měla být sražena daň max.10 %. Nicméně dle výpisu z majetkového účtu byla vyplacena dividenda 680,5 EUR a daň sražená ve výši 187,06 EUR, což činí 27,5%. Jak provést zdanění příjmů z dividend v přiznání podaném v ČR. Dle čl. 22 by měla být možnost započítat daň zaplacenou v Rakousku, maximálně však do výše daně uplatněné v ČR, tedy 15%. Co se zbývající částkou? Jakým kurzem bude příjem a daň v daňovém přiznání přepočtena – kurzem použitým při příjmu (bankou) nebo jednotný kurz dle pokynu GFŘ D-63.
S. r. o. si půjčuje od věřitelů – občanů peníze na to, aby za ně nakoupilo nemovitosti. Ty zrekonstruuje a následně prodá. Věřitelům pak vyplatí zpět jistinu a úroky z půjčky. Výplatu jistiny a úroků obvykle provádí po 2-3 letech. Účetní účtuje úroky ročně na 562/479 a v DPPO je v ř. 30 vylučuje jako nevyplacené. Po prodeji nemovitosti a výplatě úroků odúčtuje závazek na 479/221 a v DPPO sníží zisk v ř. 111 o vyplacené úroky. Občas se stane, že s.r.o. peníze nevyužije na nákup nemovitosti a po 2-3 letech je věřiteli vrátí s tím, že v takovém případě mu úroky nevyplácí . Jak má účetní v takovém případě postupovat pokud: 1) Nevyplacené, avšak zaúčtované úroky ze zápůjčky od občana nebyly v žádném roce vyšší, než 100 000 Kč/rok a tudíž by měly být u s. r. o. osvobozené od daně. Jakým způsobem má účetní závazek odúčtovat- tzn. jaký účet má použít na stranu Dal a jaký vliv to bude mít na daň? Bude v souvislosti s tím vyplňovat v DPPO ř. 111? 2) Nevyplacené, avšak zaúčtované úroky ze zápůjčky od občana budou v jednotlivých letech vyšší, než 100 000/rok. Jakým způsobem má účetní závazek odúčtovat, tzn. jaký účet má použít na stranu Dal a jaký vliv to bude mít na daň? Bude v souvislosti s tím vyplňovat v DPPO ř. 111?
Německá matka (jediný společník) vložila do české dcery nemovitý majetek do základního kapitálu a vkladového ážia. Vložené nemovitosti jsou umístěny v České republice. Po nějaké době si německá matka zamýšlí vyplatit část vkladového ážia zpět. Pod jaký článek smlouvy o zamezení dvojího zdanění příjem z vkladového ážia zařadit? Pod který článek smlouvy o zamezení dvojího zdanění zařadit příjem, pokud by si německá matka nechala část nepeněžního vkladu vrátit již při nepeněžitém vkladu nemovitostí do základního kapitálu české dcery (např. znalec ocenil nemovitosti na 50 mil., do základního kapitálu by německá matka vložila 20 mil. a 30 mil. by si nechala vyplatit zpět).