Dokumenty - strana 4

Škola spravuje osobní údaje žáků ve své školní matrice. Součástí školní matriky je i evidence členů spolku Klub přátel a to včetně osobních údajů. Při žádosti Klubu přátel o dotace vyžaduje poskytovatel dotace osobní údaje členů spolku (Jméno, příjmení a rok narození). Musí mít škola speciální souhlas zákonného zástupce o poskytnutí osobních údajů třetí osobě?

Stavební firma pořídila starý rodinný dům, který zbourala a na jeho místě nyní staví nový rodinný dům se záměrem ho ihned po dostavění prodat. V souvislosti s touto výstavbou nyní žádá o dotaci zelená úsporám. Pořízení původní nemovitosti nebylo účtováno jako dlouhodobý majetek, ale celá částka byla účtována na účet 121 - jako rozpracovaná zakázka (od začátku bylo počítáno s tím, že jde o nákup nemovitosti s cílem vystavět novou a prodat). Jaký bude teď správný postup účtování o této dotaci? Bude přijetí této dotace účtováno do výnosů a veškeré náklady související s pořízením a výstavbou nemovitosti pak přeúčtovány z nedokončené výroby přes účet 581 do nákladů?

Zaměstnanec, zaměstnaný od 5. 1. 2009 (dosud) byl od 20. 10. 2010 do 20. 02. 2011 ve výkonu trestu. Byla provedena vůči sociální správě odhláška a následná přihláška. Nyní volala ohledně Přílohy k žádosti o dávku pracovnice OSSZ s tím, že je uváděno datum v kolonce "Zaměstnán od" den 5. 1. 2009, ale že to je chybně, že má být uváděno datum, kdy byl opět přihlášen po výkonu trestu, tedy 21. 02. 2011. Zaměstnanec byl (a je) stále naším zaměstnancem. Od roku 2011 až dosud proběhlo několik pravidelných kontrol ze strany OSSZ, zároveň zaměstnanec byl již několikrát v pracovní neschopnosti a dosud tento údaj nebyl nikým rozporován. Ráda bych věděla, jaký údaj je správný, protože z důvodu, že pracovní poměr trvá od roku 2009 bez přerušení, můj mzdový program nabídne pouze datum skutečného nástupu do pracovního poměru a u tohoto pracovníka bych musela při další pracovní neschopnosti delší 14 dnů ručně předělávat datum v této kolonce. 

Izraelská společnost bude nakupovat zboží od společnosti A se sídlem ČR a následně ho prodávat společnosti B se sídlem v ČR. U obou transakcí se bude zboží nacházet stále na území ČR, čili místo plnění bude u obou transakcí taky v ČR. Izraelská společnost není registrovaná v ČR k DPH. Ráda by se v ČR k DPH zaregistrovala dle § 6c odst. 2 zákona o DPH, aby si mohla uplatnit i nárok na odpočet DPH z nákupu zboží, nicméně máme pochybnosti, zda to lze udělat. Dle § 108 odst. 3 písm. b) zákona o DPH bude mít totiž dle našeho názoru povinnost přiznat daň osoba, které bude zboží dodáváno (společnost B). Dle § 6c odst. 2 zákona o DPH by ale díky tomu nevznikla povinnost se zaregistrovat k DPH, protože plnění bude mít povinnost přiznat osoba, které je plnění poskytováno. Jako problematické pak vidíme, že si nebude společnost moct požádat dle § 83 zákona o DPH o vrácení daně, protože firma z Izraele pravděpodobně tuto žádost podat nemůže. Navíc by to bylo zbytečně zdlouhavé. Existuje nějaké řešení, jak tuto transakci správně provést? Teoreticky by mohlo pomoci provést dobrovolnou registraci k DPH, nicméně je riziko, že se to nestihne a případný dopad by byl extrémní.

Zaměstnavatel pořádá pro své zaměstnance soutěže o věcné ceny, jde o vědomostní soutěže, sportovní soutěže, soutěže pro děti zaměstnanců. Jak jsou dané výhry zdaňované? Jaké typy odměn zvolit, aby byly pro zaměstnance co nejméně daňově zatěžující?

Chtěla bych poprosit o radu ohledně kurzových rozdílů v daňové evidenci. Je mi známo, že kurzové rozdíly v daňové evidenci nevznikají, ale jak se mám zachovat v situaci, kdy mám vydanou fakturu v cizí měně subjektu v EU a do okamžiku povinnosti podat souhrnného hlášení faktura není uhrazena a potřebuji ji vyčíslit do pokladů (musím fakturu zaúčtovat) k sestavení souhrnného hlášení. Po úhradě faktury mi pak vzniká rozdíl. Zpětně fakturu v daňové evidenci opravovat nemohu, protože by mi jinak neseděla sestava na podané souhrnné hlášení.

Firma by chtěla zaplatit svému zaměstnanci rekvalifikační kurz, který bude sloužit k prohlubování znalostí v oblastech, které zaměstnanec využije při své pracovní náplni ve firmě. Zaměstnanec si zařídí rekvalifikační kurz, má nárok i na příspěvek od úřadu práce s tím, že je tam nutná nějaká spoluúčast účastníka kurzu. Na zmíněný příspěvek firma vystavila fakturu, ale s údaji o odběrateli na zaměstnance (údaje firmy na doklad dát nešly z důvodu příspěvku od úřadu práce), ale firma by chtěla tuto část za zaměstnance zaplatit. Když firma doklad, který je ale adresován na zaměstnance, zaplatí, bude to pro firmu daňový či nedaňový náklad? Když zmíněné dovednosti z kurzu využije zaměstnanec při své práci u zaměstnavatele?

OSVČ provozuje tábory pro děti, v majetku nemá pračku. Může si dát do nákladů nákup pracího prášku? Pokud lze uvažovat, že pere doma ve vlastní pračce.

Nové vozidlo Land Rover Defender, na toto vozidlo byla natažená ochranná fólie laku za cenu 91 500 Kč bez DPH, jedná se o technické zhodnocení vozidla (stejně by bylo nedaňové, protože hodnota vozu přesahuje limit), nebo je to oprava a udržování (tedy účet 511)? 

Společnost s r. o. (chráněná dílna) vznikla 30. 11. 2022. Daňové přiznání budeme podávat nyní za období 30. 11. 2022 do 31. 12. 2023, tzn. delší než kalendářní rok. Zaměstnanci se zdravotním postižením většinou nastoupili do pracovního poměru během roku 2023. Jak správně vypočítat slevu dle § 35 ZDP do daňového přiznání? Když např. nastoupil 1. 1. 2023 do 31. 12. 2023 odpracoval 1000 hodin, tak koeficient bude 1000/2000 = 0,5. Jak by to bylo v případě, když nastoupil 1. 12. 2022 - opět zkrácený 20hodinový týdenní úvazek? Předpokládáme, že u zaměstnanců se zdravotním postižením, kteří měli např. 3 měsíce neplacené volno se tyto hodiny do celkového počtu nezapočítávají. Je naše úvaha správná?

Firma nám dodala nejdříve fotovoltaické panely z důvodu rychlé reakci na dostupnosti tohoto zboží v danou chvíli a dala nám daňový doklad na uhrazenou zálohu se sazbou 21 %, protože ještě nevěděla, zda bude taky celou FVE taky montovat. pak za 3 měsíce naše firma nakonec podepsala smlouvu o dílo s původním dodavatelem panelů na celou zakázku FVE. Zaplatili jsme další zálohu a na ní se již vztahuje přenesená daňová povinnost podle § 92. Ptám se zda může být konečná faktura na celou zakázku vyúčtovaná se zálohou na dodání panelů s 21% a další práce a materiál podle § 92 dohromady až po předání díla? Nebo měla být na dodávku panelů v den dodání UZDP a vystaven daňový doklad do 15 dnů? nebo může být první záloha součástí díla? My jsem si bohužel nárokovali DPH z první zálohy 21 %, ale stavba FVE celá patří do režimu přenesené daňové povinnosti a dodavatel tvrdí že to má správně.

S. r. o. podávala za rok 2022 přiznání k dani z příjmů s.r.o., kde uvedla ve výsledovce ** Výsledek hospodaření před zdaněním 1 500 Kč v tis. Kč. Tento výsledek přenesla do daňového přiznání řádku 10. 1) Platí tento vztah vždy, tj. měly by se vždy tyto dvě položky rovnat bez výjimky? 2) ** Výsledek hospodaření po zdanění pak byl 1 200 Kč - měl by se tento výsledek hospodaření po zdanění za rok 2022, pak když otevřeme v novém roce 2023 knihy, zobrazit v pasivech na DAL (byl zisk) v počátečním zůstatku k 1. 1. 2023 na účtu 431 (výsledek hospodaření ve schvalovacím řízení) mělo by to být stejné číslo bez výjimky, tj. ve výsledovce výsledek hospodaření po zdanění za rok 2022 = počáteční zůstatek následujícího r. 2023 účtu 431? Nebo se vždy tyty dvě položky rovnat nemusejí a případně kdy, v jakém případě?

Při výběru zálohy na služební cestu z bankomatu používáme účetní kurz dne odečtení z bankovního účtu, ne kurz výběru je to tak správné? Příklad: výběr zálohy na služební cestu 22. 4. 24 kurz 25,00, dne 24. 4. 24 odečteno z bankovního výpisu kurzem 26,00. Pro přepočet zálohy použijeme kurz 26,00. 

Vystudoval Vysokou školu ekonomickou v Praze, od roku 1972 až do roku 1990 pracoval na Federálním cenovém úřadě ve funkci referenta v odboru cen strojírenství, později v odboru maloobchodních cen, naposledy ve funkci vedoucího oddělení, náplní práce tohoto oddělení mj. byl i vztah na daň z obratu, v této oblasti úzce spolupracoval s Federálním ministerstvem financí. V roce 1990 přešel v rámci reorganizace na Federální ministerstvo financí do odboru nepřímých daní ve funkci referenta, podílel se na přípravě právní úpravy a na zavedení daně z přidané hodnoty v rámci komplexní daňové reformy, která vstoupila v účinnost dnem 1. 1. 1993. Od roku 1993 do roku 2001 působil ve funkci ředitele odboru nepřímých daní, v níž zodpovídal za legislativní úpravu daně z přidané hodnoty a spotřebních daní, v posledním období i za problematiku evropské integrace v oblasti daní, v odboru byla i funkce hlavního negociátora za kapitolu Daně při jednáních s Evropskou komisí o vstupu ČR do Evropské unie. V letech 2001 až 2005 zastával funkci referenta specialisty v oddělení DPH v odboru Nepřímé daně na Ministerstvu financí, od roku 2005 až do konce roku 2018 funkci vedoucího oddělení DPH. Od roku 2019 je v důchodu, pokračuje však v aktivní činnosti na úseku DPH včetně publikační činnosti. Je autorem či spoluautorem několika desítek publikací k DPH, ať už k novelám zákona nebo k některým dílčím oblastem (pokyny k DPH, uplatnění DPH v cestovním ruchu, příklady, otázky a odpovědi apod.), publikuje v odborných časopisech a rovněž často přednášel jak pro pracovníky územních finančních orgánů, tak i pro různé soukromé vzdělávací agentury, pro Komoru daňových poradců apod.