Dokumenty - strana 497

Podnikatel FO má živnost na oceňování movitých a nemovitých věcí, zpracovává znalecké posudky a odhady nemovitostí pro bankovní účely. Jaký paušální výdaj může použít pro účely daně z příjmů FO - 60 % jako živnost a nebo 40 % jako znalec?

Finanční správa informuje o následujících daňových dopadech poskytnutí darů souvisejících se současnou vlnou solidarity a poskytováním darů, ať ve formě finančních prostředků či materiální pomoci, na podporu Ukrajiny, a častými dotazy na daňové dopady v oblasti daně z přidané hodnoty.

Termín pro podání tzv. papírových daňových přiznání k dani z příjmů fyzických osob je 1. dubna 2022. Finanční správa proto poslední týden před tímto termínem rozšíří úřední hodiny na finančních úřadech a během března pomůže s výběrem přiznání na svých výjezdech i v obcích, kde nejsou sídla finančních úřadů. 

Při poskytnutí daru fyzické osobě do zahraničí do hodnoty 15 000 Kč se postupuje stejně jako u příjemce daru – rezidenta ČR, tzn. tento dar je od daně osvobozen. Jak ale postupovat, pokud se jedná o věcný dar v hodnotě např. 60 000 Kč? Podléhá dar zvláštní sazbě daně v ČR, kterou sráží poskytovatel daru (právnická osoba)? A jakým způsobem je nutné doložit, do jakého státu byl dar poskytnut?

Ministr financí Zbyněk Stanjura v pátek 4. března předložil vládě novelu zákona o daních z příjmů v souvislosti s podporou Ukrajiny, kterou vláda projedná ve středu 9. března. Díky ní by si lidé a firmy mohli zejména odečíst dary na pomoc Ukrajině či ukrajinským uprchlíkům z daní.

Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 10. 11. 2021, čj. 8 Afs 119/2020-38

Uplynuly již čtyři roky od vydání článku, kde jsem se zabýval vztahem mezi výzvou k podání dodatečného daňového tvrzení a zahájením daňové kontroly. 1) Tehdy jsem poukázal na nejednoznačnosti, které v dané otázce přinášela judikatura. Byť by si článek, s ohledem na plynutí času, zasloužil pokračování, budu se věnovat oblasti jiné, avšak velmi podobné. Tím je vztah místního šetření a daňové kontroly, resp. kontrolních postupů obecně. Domnívám se, že i tento vztah je poznamenám překotným judikaturním vývojem. Problematickým spatřuji jak definování rozlišovací linie mezi místním šetřením a daňovou kontrolou, tak posouzení následků v případě překročení této linie.

Jeden z fenoménů sdílené ekonomiky, který se v České republice začal postupně prosazovat od roku 2009, je poskytování krátkodobého ubytování (nájmu) prostřednictvím internetových platforem jako jsou např. Airbnb nebo Booking. V souvislosti se stále rostoucím využíváním tohoto druhu krátkodobého ubytování vyvstala otázka, jakým způsobem má být příjem plynoucí z těchto aktivit zdaněn. Jedná se o nájem zdanitelný podle § 9 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o daních z příjmů“), nebo jde o podnikání zdanitelné podle § 7 zákona o daních z příjmů?

Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 20. 10. 2021, čj. 1 Afs 369/2020-54

Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 7. 10. 2021, čj. 6 Afs 263/2020-46

Dotaz SVJ chce prodat nebytové prostory (sušárnu, prádelnu) v domě zájemci o zrekonstruování na bytovou jednotku. Za jakou cenu je může prodat? Může vycházet ze současné ceny zjištěné u realitní kanceláře, prostřednictvím které to bude prodávat? Jaké povinnosti z toho plynou jednotlivým vlastníkům? Několik vlastníků si chce odkoupit část společné chodby před svým bytem a zvětšit si o ni bytovou jednotku. Za jakou cenu by se měla tato část prodat současným vlastníkům (jedná se asi o 3 až 5 m2)?

Dotaz Obchodní zástupce si koupil celoroční jízdenku MHD v Praze (občanská karta + roční občanské jízdné). Objíždí takto klienty v Praze. Jinak má služební auto. Je tato jízdenka daňově uznatelná? Jak ovlivní cestovní náhrady místo výkonu práce a pravidelné pracoviště sjednané v pracovní smlouvě?

Dotaz OSVČ prodává zvukové efekty. Odměny za prodej dostává od prodejců, kteří zprostředkovávají prodej těchto produktů přes e-shopy. Tyto e-shopy mají sídla jak ve státech EU, tak ve třetích zemích. Odměny dostává prostřednictví PayPal. Zvukové efekty přes tyto e-shopy nakupuje kdokoliv, tedy jak osoby povinné k dani, tak i osoby nepovinné k dani. Přijaté odměny jsou poníženy o provize e-shopu. Pokud se jedná o jednorázový výkup internetovou službou – společností, tak OSVČ vystavuje fakturu (společnost pak tyto zvukové efekty vlastní a přeprodává si je dál a OSVČ z toho už žádný další příjem nemá). Tyto společnosti jsou jednak ze zemí EU, tak i ze třetích zemí Hledisko DPH: Počítají se prodeje přes zahraniční e-shopy a prodeje přes faktury zahraničním společnostem do obratu pro registraci k DPH? Určuje se místo plnění dle § 9 zákona o dani z přidané hodnoty ? Případně měla se tato OSVČ zaregistrovat jako identifikovaná osoba? Hledisko daně z příjmu fyzických osob: OSVČ uplatňuje výdaje paušálem. Odměny od prodejců přes e-shop by se měly zdaňovat neponížené o provize?

V tomto článku uvedeme základní aktuální informace o povinnostech OSVČ v souvislosti s podáním tiskopisu „Přehled o příjmech a výdajích OSVČ za rok 2021“ (dále jen „Přehled“) a o placení záloh na důchodové pojištění v roce 2022.

Na počátku roku 2022 nabyly účinnosti zákony, které novelizují pravidla platná pro odvod pojistného na zdravotní pojištění. Detailněji se budeme věnovat zákonu č. 371/2021 Sb. , který bývá nazýván jako správní novela. Popíšeme i dopady zákona č. 286/2021 Sb. , kterým byl novelizován exekuční řád . Zmíníme i zkušenosti s prvním rokem fungování paušální daně. V neposlední řadě budou popsány i dopady změn cizineckých zákonů na zdravotní pojištění. Na úvod zařazujeme tradiční zvýšení parametrických částek.

Plyn a elektřina jsou pro účely zákona č. 235/2004 Sb. , o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o DPH “) chápány jako specifické druhy zboží. Při uplatňování DPH při jejich dodání se tedy postupuje podle příslušných ustanovení zákona o DPH , která upravují pravidla pro dodání zboží s tím, že při dodání plynu a elektřiny je třeba respektovat některá specifika, která se týkají zejména stanovení místa plnění, dne uskutečnění zdanitelného plnění a také uplatnění režimu přenesení daňové povinnosti na příjemce plnění. V souvislosti se skokovým zdražením plynu a elektřiny na podzim roku 2021 bylo přijato rozhodnutí, kterým mělo být toto zvýšení cen dočasně kompenzováno. Stalo se tak rozhodnutím bývalé ministryně financí, kterým byla prominuta DPH v období od 1. 11. 2021 do 31. 12. 2021 za dodání elektřiny nebo plynu. Toto rozhodnutí o prominutí daně z přidané hodnoty z důvodu mimořádné události bylo zveřejněno ve Finančním zpravodaji 34/2021 ze dne 20. 10. 2021. V navazující informaci GFŘ k vyúčtování elektřiny a plynu, která byl zveřejněna koncem října 2021, je uveden podrobnější výklad k tomuto rozhodnutí ministryně financí.

Vláda České republiky svým nařízením č. 405/2021 Sb. , kterým se mění nařízení vlády č. 567/2006 Sb. , o minimální mzdě, o nejnižších úrovních zaručené mzdy, o vymezení ztíženého pracovního prostředí a o výši příplatku ke mzdě za práci ve ztíženém pracovním prostředí, ve znění pozdějších předpisů, upravila mimo jiné také výši základní sazby minimální mzdy ze stávajících 15 200 Kč na 16 200 Kč za měsíc, a to s účinností od 1. 1. 2022.

Řádné daňové tvrzení je podle § 135 odst. 1 zákona č. 280/2009 Sb. , daňový řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „daňový řád “ nebo „DŘ “), povinen podat každý daňový subjekt, kterému to ukládá zákon nebo který je k tomu vyzván správcem daně. Podle § 38m odst. 1 zákona č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále též „zákon o daních z příjmů “ nebo „ZDP “), je poplatník povinen podat daňové přiznání k dani z příjmů právnických osob.

Ne vždy je na konkrétním pracovním místě potřeba zabezpečit takový objem práce, aby byl důvod obsadit toto místo zaměstnancem či zaměstnankyní v tzv. plném úvazku, tedy v pracovním poměru ve stanovené délce týdenní doby. V případě pracovních uspořádání, která se vyznačují nižším objemem práce, případně nižší stálostí či pravidelností nebo jinou potřebou flexibility, se nabízí několik variant základních pracovněprávních vztahů vedle klasického pracovního poměru. Lze sem zařadit zejména zkrácenou a kratší pracovní dobu a dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr, tedy dohodu o provedení práce a dohodu o pracovní činnosti. Následující text se zabývá těmito alternativními uspořádáními zejména z hlediska rozvrhování práce a pracovní doby, překážek v práci a jim příslušných náhrad a daňových a odvodových specifik, a to jak na straně zaměstnavatele, tak na straně zaměstnance.

Do posledního čísla ročníku 20211) jsem připravil přehled novel zákona o daních z příjmů ve vztahu k dani z příjmů fyzických osob. Po uzávěrce tohoto čísla však byla na sklonku roku 2021 ještě jedna novela ve zrychleném schvalovacím režimu přijata a publikována ve Sbírce zákonů. Považuji tedy za nutné na tuto novelu upozornit, a to zvlášť proto, že se nejedná o přímou novelu zákona o daních z příjmů 2), ale o nepřímou novelu tohoto zákona, která je tak „ukryta“ v jiném právním předpisu. Dalším právním předpisem, který má vazbu na zákon o daních z příjmů , je vyhláška upravující výši stravného při pracovní cestě. Díky této vyhlášce dochází ke zvýšení částky peněžitého příspěvku na stravování za jednu směnu podle zákoníku práce .