Dokumenty - strana 498

Pokud dar putuje například k nějaké české neziskové organizaci, lze jeho výši odečíst od základu daně. U fyzických osob může v roce 2022 činit dar maximálně 15 % základu daně při minimální hodnotě daru 1 000 Kč; u právnických osob potom maximálně 10 % základu daně při minimální hodnotě daru 2 000 Kč.

Cílem tohoto článku je především vzbudit zájem odborné (či dokonce široké) veřejnosti o paragrafové znění nového zákona tím, že zde budou naznačeny směry, kterými se pracovní verze paragrafového znění nového zákona o účetnictví ubírá – a mnohdy to jsou zajímavé „koncepční posuny“.

Uzavírání, otevírání účetních knih a podíly na zisku u podnikatelů Ing. Alena Kochová Uzavírání účtů Účetní závěrka a účetní uzávěrka Jedná se o dvě zcela rozdílné činnosti v oblasti...

Institut námitky dle § 159 zákona č. 280/2009 Sb. , daňový řád, ve znění pozdějších předpisů (dále též „daňový řád “), je sice klasickým, avšak ne příliš často užívaným prostředkem ochrany při správě daní, a to zejména ve fázi při placení daně. Důvodem nízké četnosti jejího uplatňování ve správní praxi je nízká povědomost osob zúčastněných na správě daní o tomto institutu. V návaznosti na novelizaci § 159 odst. 1 daňového řádu účinnou od 1. 1. 2021 provedenou zákonem č. 283/2020 Sb. , kterým se mění zákon č. 280/2009 Sb. , daňový řád, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, je správce daně povinen poučit osoby zúčastněné na správě daní o možnosti uplatnit námitku dle § 159 daňového řádu , a to v případě, že je vyrozumívá o svém úkonu, proti kterému je možné tuto námitku uplatnit. Do budoucna tak tento prostředek ochrany vejde v širší známost a lze tak očekávat, že bude užíván častěji. Článek je rozdělen do dvou dílů. Cílem prvního dílu je přiblížení tohoto prostředku ochrany z teoretického hlediska a seznámit tak čtenáře se základní charakteristikou tohoto prostředku ochrany. Díl druhý se následně zaměří na praktické aspekty tohoto prostředku ochrany, a to zejména na procesní postup při vyřízení námitky.

Dotaz Situace č. 1: Daňový subjekt (právnická osoba) zastupuje neomezeně daňový poradce, který podává přiznání k dani z příjmů právnických osob za rok 2020 (daňové přiznání nebylo podáno do 31. 3. 2021). Lhůta pro podání tohoto daňového přiznání by uplynula podle § 136 odst. 2 písm. b) bod 2. dne 1. 7. 2021. Zástupce (daňový poradce) podal dne 1. 7. 2021 žádost o (individuální) prodloužení lhůty pro podání podle § 36 odst. 4 daňového řádu do 30. 9. 2021. Správce daně mu plně vyhověl. Zástupce podal daňové přiznání dne 30. 9. 2021, ovšem bez účetní závěrky, tj. povinných příloh (rozvaha, výsledovka a příloha). Dne 18. 10. 2021 podal zástupce daňové přiznání znovu a již se všemi povinnými přílohami. Správce daně nevydal do 18. 10. 2021 výzvu k odstranění vad dle § 74 daňového řádu . Ve který den je daňové přiznání platně podáno s ohledem na případný vznik pokuty dle § 250 daňového řádu ? Situace č. 2: Daňový subjekt (právnická osoba) zastupuje neomezeně daňový poradce, který podává přiznání k dani z příjmů právnických osob za rok 2020 (daňové přiznání nebylo podáno do 31. 3. 2021). Lhůta pro podání tohoto daňového přiznání by uplynula podle § 136 odst. 2 písm. b) bod 2. dne 1. 7. 2021. Zástupce (daňový poradce) podal dne 1. 7. 2021 žádost o (individuální) prodloužení lhůty pro podání podle § 36 odst. 4 daňového řádu do 30. 9. 2021. Správce daně mu plně vyhověl. Zástupce podal daňové přiznání dne 30. 9. 2021, ovšem bez účetní závěrky, tj. povinných příloh (rozvaha, výsledovka a příloha). Správce daně vydal dne 21. 10. 2021 výzvu k odstranění vad dle § 74 odst. 1 písm. b) daňového řádu (podání má materiální vady – je neúplné, není tak způsobilé k projednání). Správce daně stanovil na odstranění vady lhůtu 8 dnů, která měla uplynout dne v pondělí 8. 11. 2021. Daňový poradce dne 7. 11. 2021 požádal o prodloužení této správcovské lhůty do 20. 11. 2021. Správce daně dne 15. 11. 2021 vydal rozhodnutí o prodloužení této správcovské lhůty (plné vyhovění a prodloužení správcovské lhůty plynoucí z výzvy k odstranění vad do 20. 11. 2021 dle žádosti daňového poradce). Toto vyhovující rozhodnutí bylo ale daňovému poradci oznámeno (doručeno) až 25. 11. 2021, tzv. náhradním způsobem, uplynutím lhůty dle § 44 daňového řádu . Tedy ve lhůtě do 20. 11. 2021 nebyly vady (úplnost) daňového přiznání odstraněny a správce daně považuje původní podání (daňové přiznání) podané dne 30. 9. 2021 dle § 74 odst. 4 daňového řádu za neúčinné. Dne 24. 11. 2021 správce daně vydal výzvu k podání daňového přiznání za rok 2020. Lhůta podle správce daně uplynula dne 30. 9. 2021 a daňové přiznání je neúčinné. Je postup správce daně správný? Dle § 101 odst. 5 je rozhodnutí vůči příjemci účinné až oznámením. Na druhou stranu si lhůtu 20. 11. 2021 určil v žádosti samotný daňový poradce a správce daně vydal rozhodnutí do doby, o níž měla být lhůta podle žádosti prodloužena, resp. do 30 dnů ode dne, kdy žádost obdržel (§ 36 odst. 2 daňového řádu ).

8 Afs 16/2022 - 29 USNESENÍ Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Jitky Zavřelové a soudců Petra Mikeše a Milana Podhrázkého v právní věci žalobkyně: CASH stavby a.s., sídlem Jarní 1040/44b, Brno, zastoupená JUDr. Oldřichem Benešem, advokátem sídlem Mojmírovců 805/41, Ostrava, proti žalovanému: Odvolací finanční ředitelství, sídlem Masarykova 427/31, Brno, proti rozhodnutí žalovaného ze dne 29. 4. 2020, čj. 16571/20/5200-11432-711891, o kasační stížnosti žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 18. 11. 2021, čj. 25 Af 107/2020-41, takto: I. Řízení o kasační stížnosti se zastavuje. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti. Odůvodnění: [1] Rozhodnutím Finančního úřadu pro Moravskoslezský kraj z 23. 7. 2018, čj. 2858614/18/3207-51523-805090 (platebním výměrem), byla žalobkyni z moci úřední doměřena daň z příjmů právnických osob za zdaňovací období roku 2013 v částce 105 830 Kč, dodatečně zrušena daňová ztráta v částce 75 420 Kč a uložena povinnost uhradit penále. Žalovaný výše uvedeným rozhodnutím zamítl odvolání a rozhodnutí finančního úřadu potvrdil. Žalobu proti rozhodnutí zamítl Krajský soud v Ostravě výše uvedeným rozsudkem. [2] Žalobkyně (dále „stěžovatelka“) podala 28. 1. 2022 proti rozsudku krajského soudu kasační stížnost. [3] S podáním kasační stížnosti je spojen vznik poplatkové povinnosti [§ 4 odst. 1 písm. d) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích]. Dle položky č. 19 sazebníku soudních poplatků, který je přílohou uvedeného zákona, je kasační stížnost zpoplatněna částkou 5 000 Kč. [4] Stěžovatelka soudní poplatek spolu s podáním kasační stížnosti nezaplatila. Nejvyšší správní soud ji proto usnesením z 9. 2. 2022, čj. 8 Afs 16/2022-9, vyzval, aby zaplatila soudní poplatek ve lhůtě 15 dnů od doručení usnesení. Zároveň ji poučil o tom, že nebude-li soudní poplatek ve stanovené lhůtě zaplacen, Nejvyšší správní soud řízení o kasačn

3 Afs 184/2020 – 37 ČESKÁ REPUBLIKAROZSUDEKJMÉNEM REPUBLIKYNejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Tomáše Rychlého a soudců JUDr. Jaroslava Vlašína a Mgr. Radovana Havelce v právní věci žalobce: PhDr. Ing. Z. K., zastoupený Mgr. Dominikou Kanickou, advokátkou se sídlem Chebská 73/48, Karlovy Vary, proti žalovanému: Odvolací finanční ředitelství, se sídlem Masarykova 427/31, Brno, v řízení o kasační stížnosti žalovaného proti rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 27. 4. 2020, č. j. 30 Af 10/2018 – 133,takto:Rozsudek Krajského soudu v Plzni ze dne 27. 4. 2020, č. j. 30 Af 10/2018 – 133, se zrušuje a věc se vrací tomuto soudu k dalšímu řízení. Odůvodnění: [1] Žalovaný rozhodnutím ze dne 13. 11. 2017, č. j. 48640/17/5200–10421–709052, zamítl odvolání žalobce a potvrdil rozhodnutí Finančního úřadu pro Karlovarský kraj (dále jen „správce daně“) ze dne 7. 4. 2017, č. j. 455347/17/2401–50521–402451. Posledně uvedeným rozhodnutím doměřil správce daně žalobci daň z příjmů fyzických osob za zdaňovací období roku 2013 ve výši 24 840 Kč a zároveň dle § 251 odst. 1 písm. a) daňového řádu stanovil žalobci povinnost uhradit penále z doměřené částky ve výši 4 968 Kč. Správce daně neuznal žalobci slevu na manželku podle § 35ba odst. 1 písm. b) zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění rozhodném pro projednávanou věc (tedy do 30. 6. 2017; dále jen „zákon o daních z příjmů“), jelikož úhrn jejích vlastních příjmů dosažených ve zdaňovacím období roku 2013 přesáhl částku 68 000 Kč.[2] Proti rozhodnutí žalovaného brojila žalobkyně žalobou u Krajského soudu v Plzni (dále jen „krajský soud“), který rozsudkem ze dne 27. 4. 2020, č. j. 30 Af 10/2018 – 133, rozhodnutí žalovaného zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení.[3] Krajský soud zrušovací výrok odůvodnil tím, že žalovaný vydal své rozhodnutí v rozporu se zákonem, jelikož nesprávně vyložil § 35ba odst. 1 písm. b) zákona o daních z příjmů. Následkem tohoto výkladu

S. r. o. s jedním společníkem, který je zároveň jednatel, byla založena před 4 roky a nevykonávala doposud žádnou činnost. Ve své rozvaze eviduje pouze základní kapitál ve výši 5 000 Kč a hotovost v pokladně v této výši. Roky zpětně podávala daňové přiznání s touto rozvahou, výsledovkou a přílohou. Ale bohužel se zapomněl zaúčtovat soudní poplatek ve výši 6 000 Kč, který v roce založení platil jednatel a společník v jedné osobě ze svých soukromých prostředků. Je to velká chyba? Může nyní s. r. o. rozvahu opravit o tento poplatek a případně jak jej má vykázat, nebo to již řešit nemusí, protože to není podstatné? Jiné poplatky společník při založení neplatil. S. r. o. činnost vykonávat nebude ani v roce 2022.

Muž, neplátce DPH v ČR, jezdí pracovat do Holandska (ve výrobní fabrice pomáhá vyrábět okna a komponenty k nim, provádí tedy „montážní práce“ ,ale nic nemontuje na žádnou budovu, prostě vyrábí okna). Tuto práci mu zprostředkovává firma z Velké Británie a té ji také fakturuje a ona mu ji platí převodem na účet. Kam tyto příjmy zahrnout z pohledu daně z příjmů? Klasicky do přílohy č. 1 do příjmů z podnikání? Muž je daňovým rezidentem ČR, byl tam jednou na 14 dní. A jak je to z pohledu DPH? Vzhledem k tomu, že smlouvu má se společností ve Velké Británii a ta ho také platí, předpokládám, že je místem plnění dle § 9 odst. 1 zákona o DPH Velká Británie, tedy fakturace do třetí země (mimo EU), a tím pádem se nemusí registrovat jako identifikovaná osoba a fakturuje bez DPH. Je to správně?

Ve společnosti platíme za člena statutárního orgánu pojistné z titulu odpovědnosti při výkonu funkce. Dle § 25 odst. 1 písm. d) je tento náklad pro společnost daňově neúčinný. Plyne z této výhody povinnost naší společnosti přidanit (nepeněžní plnění) statutárnímu orgánu tuto výhodu ke mzdě? V jaké výši, tzn. částka, kterou hradíme pojišťovací společnosti, je čistá částka a ke mzdě musím vycházet z hrubé částky? Platí se z této částky sociální a zdravotní pojištění? 

V roce 2019 jsem koupila byt, který jsem pronajímala. Byt nebyl vložen do obchodního majetku. Příjem jsem zdaňovala v § 9 ZDP a uplatňovala jsem skutečné výdaje i jsem uplatňovala odpisy bytu. Byt jsem v roce 2021 prodala. Budu příjem zdaňovat v § 9 nebo v § 10 ZDP? Mohu uplatnit daňově 1/2 odpis roku 2021 a zůstatkovou cenu bytu? Prodej bytu byl v katastru zapsán v prosinci 2021, ale část kupní ceny byla byla zaplacena v roce 2021 a část v roce 2022. Ve kterém roce mám příjem zdanit a kdy uplatnit zůstatkovou cenu bytu?

Společník půjčil do své s. r. o. bezúročnou půjčku na rozjezd podnikání. Zatím se tuto půjčku nepodařilo splatit. S. r. o. vlastní pozemky, které nevyužívá. Je možné těmito pozemky splatit část půjčky společníkovi? Předpokládám, že by se musel udělat odhad tržní ceny pozemků (jedná se o spojené osoby), prodej by se uskutečnil na základě kupní smlouvy. V té by byl uveden jako způsob platby - započtení s pohledávkou kupujícího = společníka. Je tento postup v pořádku? Daňový dopad tento prodej má jen na společnosti, která bude mít tržbu z prodeje pozemků?

Zaměstnankyně pracuje 25 hod. týdně, hrubá měsíční mzda 10 000 Kč. Má 2 děti, jedno 6 let, druhé 9 let. Nedosahuje minimální mzdy 16 200 Kč, a proto musí platit zdravotní pojištění 2187 Kč. Aby platila zdravotní pojištění jen z 10 000 Kč, co musí doložit, aby uplatnila jedno dítě do 7 let nebo 2 dětí do 15 let?

Fyzická osoba (pobírající částečný invalidní důchod) se pro rok 2022 přihlásila k paušálním dani a domnívá se, že splní všechny podmínky. V roce 2021 uplatňuje paušální výdaje procentem. Pohledávka vystavena v prosinci 2021 je zaplacena v lednu 2022. O tuto pohledávku zvýším základ daně roku 2021. Můžu k této pohledávce uplatnit také paušální výdaje? A ovlivní tato pohledávka přehledy VZP a OSSZ roku 2021?

Obchodní společnost používá v účetnictví čtvrtletní kurzy. Zaplatili jsme zálohu na dodávku materiálu tuzemskému dodavateli ve výši 323,50 EUR, naším kurzem zaplacená záloha činí 8 029,27 Kč, byla zaúčtována na účet 314. Dodavatel poslal daňový doklad k přijaté platbě 323,50 EUR, ve výši 8 042,21 Kč(vypočteno jeho kurzem): daňový doklad k přijaté záloze: 323,50 EUR, 8 042,21 Kč (základ daně 6 646,57 Kč, DPH 1 395,64 Kč). Základ daně na vyúčtovací faktuře dodavatele za dodání zboží byl vyčíslen na částku 6 646,57 Kč, k platbě pak 0 Kč. Jak má být správně celá transakce zaúčtována, v jaké částce má být přijat na sklad materiál, v jaké výši a kdy se bude účtovat kurzovní rozdíl? Jedná se sice o malé částky, ale realizujeme takto i větší objemy obchodů, tudíž i rozdíly budou větší.

Pokud není zaměstnanci vyplacena mzda např. za listopad, prosinec 2021 do 31. 1. 2022, tak v potvrzení o zdanitelných příjmech s v řádku 1 uvede celková hrubá mzda za rok 2021 a do řádku 2 skutečně vyplacená mzda za rok 2021 do 31. 1. 2022? Pokud si zaměstnanec přiznání podává sám, do 2 oddílu daňového přiznání uvede jen ty příjmy, které skutečně dostal do 31. 1. 2022 - takže příjmy z řádku 2 Potvrzení o zdanitelných příjmech 255460 vzor č. 29 a do záloh skutečně sražené zálohy z řádku 2?

OSVČ má živnost volnou na prodej zboží. Pokud tato OSVČ sbírá v lesích borůvky a následně je prodává - musí mít na tuto činnost status: zemědělského podnikatele dle zákona o zemědělství? Borůvky pouze natrhá, přebere a prodaná (nic z nich nevyrábí, ani sama borůvky nepěstuje - rostou volně v lese). Dle toho jaký status bude OSVČ mít využije buď paušální výdaje ve výši 80 % - pro zemědělské podnikatele nebo paušální výdaje ve výši 60 % - pro živnost volnou. Děkuji za odpověď.

Právnická osoba, s. r. o., by chtěla ve 12/2021 zaplatit jako zaměstnavatel za svého zaměstnance příspěvek na penzijní pojištění celkem 36 000 Kč. Od 1/2022 by již platila měsíčně 3 000 Kč. Bude 36 000 Kč daňově uznatelné pro s. r. o. a osvobozeno u zaměstnance za rok 2021?

Zaměstnankyně ukončila dohodou pracovní poměr dne 28. 2. 2022. Od 3. 1. do 7. 1. 2022 čerpala loňskou dovolenou, 25. 1. 2022 čerpala půl dne už letošní dovolené, od 26. 1. do 4. 2. byla na OČR, od 8. 2. do 28. 2. byla na nemocenské. Týdenní pracovní doba je 40 hodin, nárok na dovolenou je 160 hodin/rok. Jaký má, prosím, nárok na dovolenou za ty dva měsíce? 

Zjistila jsem u jednoho zaměstnance chybu v daních. Uplatnila jsem mu svou chybou více, než jsem měla. Prý je možno tuto chybu opravit v lednové nebo únorové mzdě. Jak to provést?