Dokumenty - strana 499

Rodiče darovali své dceři v roce 2021 byt v Praze. Dcera je občankou ČR, ale dlouhodobě pobývá v Belgii. V bytě bezprostředně před prodejem nebydlela. Darování je osvobozeno od daně, pouze dcera podá oznámení o osvobozených příjmech. Dcera bude chtít v roce 2022 byt prodat, a protože pobývá v Belgii, chtěla by využít režim osvobození od daně z příjmů na příjmy, které použije na obstarání vlastní bytové potřeby [tj. § 4 odst. 1 písm. b) a § 4b ZDP] Je možná za vlastní bytovou potřebu považovat nákup nemovitosti pro vlastní bydlení v zahraničí (EU)? Je možné, že nákup vlastního bydlení bude v nižší částce, než kolik bude cena prodeje bytu v ČR (byt ČR cca 10 mil, byt Belgie cca 6 mil). Je možné na zbylou část nepokrytého osvobození uplatnit výdaje (podle § 10 ZDP je výdajem cena podle zákona o oceňování k datu nabytí – cca 7 mil. Kč)? Jde mi o to, zda lze obě varianty společně kombinovat. Pokud platí bod 2 a kombinovat lze, je potřeba podat přiznání k dani z příjmů, za jaké období a také jakou částku uvést do příjmů - tu část neosvobozenou? Předpokládáme, že znění zákona rozumíme správně, že není podmínkou, aby měl prodávající bezprostředně před prodejem v bytě bydliště?

Občan pronajímá nemovitost a vybírá zálohy na služby, které nájemci jednou ročně zúčtovává. V průběhu roku vede daňovou evidenci, zálohy na služby eviduje jako průběžnou položku, která je při zúčtování zálohy vynulována, případné přeplatky tedy vrací nájemci. 1) Je správný názor, že takto evidované zálohy na službu v DE neovlivňují obrat pro účely registrace k DPH a ani příjmy pro účely DPFO? 2) V případě, že se občan rozhodne v DPFO uplatnit výdaje procentem, znamená to, že toto procento se počítá pouze k příjmům, které nesouvisí se zálohami, nebo bude procento výdajů počítat z celkových příjmů?

U nemovitosti, která byla pořízena úplatně v době delší než 5 let před zahájením nájmu, je vstupní cenou pro odpisování reprodukční pořizovací cena určena dle zákona o oceňování. Jaké datum je proto uplatnění 5leté lhůty podstatné? Nákup nemovitosti - podpis smlouvy prodávajícího a kupujícího 1. 2. 2015, předložení smluv na katastr 15. 2. 2015, vlastnické právo zapsáno katastrem nemovitostí 01. 04. 2015 na nového vlastníka, tj. kupujícího? A kupující dal nemovitost do nájmu od 1. 3. 2020, ale podpis smlouvy na nájem již 1. 2. 2020. Jaké dvě data (pořízení x začátek nájmu) jsou stěžejní pro stanovení té 5leté lhůty? Je to důležité pro stanovení odpisu, zda bude odpis z kupní ceny nebo ze znaleckého posudku.

Víte, že si můžete do svého oblíbeného obsahu přidat naše téma "Změny v předpisech"? Sem dáváme všechny články, aktuality a oficiální sdělení týkající se novel nebo chystaných změn.

Mohu v ročním zúčtování zaměstnanci uplatnit úroky od České spořitelny (úvěr je poskytnut na bytové potřeby)? V katastru nemovitostí je tato stavba (pro bytovou potřebu) zapsána pod číslem evidenčním, a je tam napsáno jiná stavba. 

Je možno proplácet stravenkový paušál do mzdy jen části zaměstnanců nebo když se firma rozhodne jej vyplácet, musí všem?

Zaměstnáváme mladistvé na dohodu o provedení práce (kategorie prací 1). Musím vyžadovat lékařskou prohlídku? 

Jak máme postupovat v případě vyřazení automobilu z obchodního majetku do osobního užívání? OSVČ, plátce DPH, pořídil v 11/2020 osobní automobil, uplatnil nárok na odpočet, vozidlo používal 100% k podnikání. V roce 2022 by chtěl vozidlo vyřadit z obchodního majetku a dál jej používat pro osobní účely v rodině. OSVČ je stále plátcem DPH. OSVČ bude muset vypořádat DPH. Tady máme pochybnosti, zda pro tuto situaci platí odvod DPH z obvyklé ceny v daný moment vyřazení anebo se postupuje podle § 77 zákona o DPH a následujících, tedy úpravou odpočtu DPH. Pokud by to bylo formou úpravy odpočtu, tady mi není srozumitelné, zda se započítává do koeficientu a čitatele i rok 2022, nebo pouze 2021.

Vlastník lesního pozemku, plátce DPH, uděluje dle § 20 odst. 4 lesního zákona výjimku ze zákazu vjezdu a stání motorových vozidlem na lesní cesty. Za udělení výjimky pro konkrétní vozidlo na dobu jednoho roku žadatel uhradí poplatek. Jak na poplatek hledět z hlediska DPH, má být zatížen daní?

Kominictví je řemeslná živnost, může tedy dle § 7 ZDP uplatnit výdaje ve výši 80 % z příjmů. Kominík sepisuje též revizní zprávy = revize spalinových cest. Revize veškerých spalinových cest zajišťují dle zákona č. 133/1985 Sb v aktuálním znění a vyhlášky č. 34/2016 Sb., resp. ČSN 73 4201 revizní technici s oprávněním kominík – revizní technik spalinových cest. Domnívám se správně, že na příjem z revize spalinových cest (sepsání revizní zprávy) se bude vztahovat též výdajový paušál 80 %?

OSVČ v roce 2021 pořídila nový osobní automobil. K financování využila úvěr od úvěrové společnosti. Ve smlouvě byl zřízen institut zajištění práva. Současně došlo k ujednání smlouvy o výpůjčce. Může si i v tomto případě OSVČ zvolit mimořádné odpisy nebo mimořádné odpisy může zvolit pouze poplatník, který má vlastnické právo k vozidlu (tj. např. kdyby uhradil podnikatel celou částku ze svých zdrojů a stal je vlastníkem bez dalších podmínek)?

Dar na bankovní účet Zastupitelského úřadu Ukrajiny v ČR na nákup obranného materiálu dle mého názoru nebude položkou snižující základ daně dle § 20 zákona o daních z příjmů. Myslím si to správně? 

K pořízení pozemků došlo v roce 2013, následně (v roce 2017) došlo ke změně - rozdělení pozemku na více parcelních čísel. Rozdělené pozemky budou následně samostatně prodávány. Přerušuje se doba vlastnictví dle § 4 odst. 1 písm. b), resp. počítá se doba pro osvobození od nabytí nově od okamžiku rozdělení pozemku na více pozemků (rozdělením nedojde ke změně v celkové výměře), nebo je původní okamžik nabytí zachován.

Finanční správa reaguje na současnou situaci a zastavila veškerý převod peněžních prostředků ze strany finančních úřadů na účty Sberbank CZ, a. s., kód banky 6800. Uvedené se může týkat například vyplácení přeplatků a kompenzačního bonusu. Zároveň již finanční úřady zaznamenaly situace, kdy poplatník nemůže hradit své daňové povinnosti kvůli faktické nedostupnosti svých finančních prostředků v této bance.

Ministerstvo financí zveřejňuje postup k zajištění jednotného zatřídění výdajů územních rozpočtů souvisejících s poskytnutou pomocí Ukrajině.

Fyzická osoba vlastní 100% obchodní podíl v s.r.o., a to méně než 5 let. Tato fyzická osoba hodlá celý svůj obchodní podíl prodat a za tímto účelem byla sepsána Smlouva o budoucí smlouvě o převodu obchodních podílů s tím, že Smlouva o převodu OP bude podepsána až v případě naplnění konkrétních podmínek. Ve Smlouvě o budoucí smlouvě je mj. uvedeno, že budoucí kupující uhradí budoucímu prodávajícímu zálohu na kupní cenu OP. Podle našeho názoru je záloha zdanitelným příjmem fyzické osoby (v daném případě neosvobozeným) a bude tak zdaněna v dílčím základu daně jako ostatní příjem (§ 10 ZDP). Záloha se má podle smlouvy započítat na budoucí kupní cenu, jakmile bude Smlouva o převodu obchodních podílů uzavřena. Současně je také ale stanoveno, jak se naloží se zálohou v situaci, kdy k uzavření Smlouvy o převodu obchodních podílů nedojde, a to následovně: 1/ Záloha bude použita na úhradu smluvní sankce, která je stanovena ve stejné výši jako samotná záloha, a to v případě, kdy k uzavření Smlouvy o převodu obchodních podílů nedojde z důvodů na straně kupujícího - povinnost uhradit smluvní sankci vyplývá ze Smlouvy o budoucí kupní smlouvě. 2/ Zálohu je povinen budoucí prodávající budoucímu kupujícímu vrátit, a to v situaci, kdy k uzavření Smlouvy o převodu obchodního podílu nedojde z důvodů na straně prodávajícího. V případě ad 1/ máme za to, že pokud záloha bude zdaněna v roce jejího přijetí (2022) a nárok na smluvní sankci vznikne v roce 2023 (tj. v roce, kdy má dojít k uzavření Smlouvy o převodu OP, ale z důvodů na straně kupujícího se tak nestane), nevznikne u prodávajícího žádný zdanitelný příjem, resp. dojde k úhradě smluvní sankce zápočtem se zálohou, která jako příjem už zdaněna byla. V případě ad 2/ si nejsme jisti, zda v situaci, kdy prodávající bude zálohu vracet kupujícímu (záloha přijatá a zdaněná v roce 2022, vráceno v roce 2023) je správnou cestou podat dodatečné daňové přiznání na rok 2022. Pokud by časové rozpětí bylo mezi přijatou zálohou a jejím vrácení bylo např. 5 let, nebylo zřejmě z důvodu prekluze dodatečné daňové přiznání podat. Jaký je správný postup v obou popsaných případech? 

Prosím o uvedení paragrafů, které se týkají svěřenských fondů u zákona o DPH, zákona o dani z nemovitosti a daň z nabytí nemovitých věcí

Firma přihlásila svoje pohledávky za dlužníkem v insolvenci s termínem do 15. 11. Jedná se o velkou částku a nechce tvořit najednou v roce 2021 zákonnou OP dle par. 8 ZOR, ale chtěla by využít radši k těmto pohledávkám časové OP dle 8a ZOR, protože daňové náklady radši využije v příštích letech. Je tento postup možný? Je tam riziko, že v případě zániku dlužníka již např. v roce 2022-2023 nebude moci daňovou opravnou položku dle 8a ZOR vytvořit?

Poplatník poskytl finanční prostředky do zahraniční a pravidelně každý měsíc mu z této finanční transakce ze zahraničí (3. země) plynou výnosové úroky, které jsou sraženy u zdroje (3. země) srážkovou daní. V účetnictví měsíčně pro přepočet daně zaplacené v zahraničí na české koruny používáme kurz ČNB k poslednímu dni každého účtovaného měsíce (pevný kurz). Řídíme se Českým účetním standardem pro podnikatele č. 001, kdy podle bodu 2.4.3. ČÚS lze pro potřeby oceňování pohledávek vyjádřených v cizí měně ke dni jejich vzniku považovat u dodavatele za okamžik uskutečnění účetního případu den vystavení faktury nebo obdobného dokladu. V našem případě je tímto dokladem předpis výše měsíčních úroků známý vždy k poslednímu dni konkrétního účtovaného měsíce. Nejsme si však jisti, jak postupovat při uplatnění této srážkové daně zaplacené v zahraničí (potřebné potvrzení o zaplacení srážkové daně u zdroje máme) na celkovou daňovou povinnost právnické osoby. Při zápočtu této měsíčně srážené daně na celkovou daňovou povinnost PO k 31.12. daného roku používáme kurz devizového trhu vyhlášený Českou národní bankou, který byl účetní jednotkou uplatněn při zaúčtování srážkové daně. Domníváme se, že toto vyplývá z § 38 odst. 1 zákona o daních z příjmů, podle kterého se pro daňové účely, s výjimkou uvedenou v odstavcích 2 až 4, používají kurzy devizového trhu vyhlášené Českou národní bankou uplatňované v účetnictví poplatníka.   1 / Postupujeme v účetnictví správně, když pro zaúčtování daně na účet 342 používáme pevný kurs posledního dne měsíce, kdy známe měsíční výši úroků?  2/ Postupujeme v přiznání k DPPO na konci kalendářního roku daňově správně, když pro zápočet na celkovou výši daňové povinnosti použijeme hodnotu evidovanou na účtu 342 (samozřejmě pouze v rozsahu, v jakém ji lze započíst na celkovou daňovou povinnost v tuzemsku)?  3/ Postupujeme daňově správně, když v účetnictví k 31.12. daného roku nepřeceňujeme rozvahovou hodnotu sražené daně v zahraniční na účtu 342 kursem ČNB 31.12. při roční závěrce daného roku, přestože u všech ostatních pohledávek a závazků tak dle platných předpisů činíme? Nezaúčtujeme tedy u tohoto účtu daňově kursové rozdíly z přecenění, ať už výnosy či náklady. Neuplatněnou srážkovou daň zaplacenou v zahraniční lze v následujícím kalendářním roce zaúčtovat a uplatnit ( za splnění daných zákonných podmínek) jako daňový výdaj. To, že jsme k 31.12. nepřepočítali hodnotu na účtu 342 může mít , pokud postupujeme chybně, daňový dopad jak na výši základu daně v roce , kdy o srážkové dani účtujeme a nepřepočítáváme ji kursem ČNB k 31. 12., tak i v roce následujícím, kdy zbývající neuplatněnou srážkovou daň zaplacenou v zahraničí zaúčtujeme jako daňový výdaj (538/342) ?

Manželé koupili na hypotéku nemovitost (v kupní smlouvě je rodinný dům), kterou rekonstruují. Předmětem smlouvy o hypotečním úvěru je výstavba nemovitosti. 60 % je soukromá část, 40 % pro jejich firmu. Trvalé bydliště má jen manželka. Můžu jí uplatnit na základě vystaveného potvrzení o výši zaplacených úroků za rok 2021 60 % z částky zaplacených úroků? A manželovi, když tam nemá bydliště? Na každého je 50 % ze zaplacených úroků (cca 41 000 Kč).