Osoby povinné a identifikované, registrace, zdaňovací období - strana 2

Kongres v Praze pořádá švýcarský podnikatel, který nemá v ČR sídlo ani provozovnu. Jedná se tedy o osobu neusazenou v tuzemsku [§ 4 odst. 1 písm. l) ZDPH]. Tento švýcarský podnikatel je navíc registrovaný jako český plátce u FÚ pro Moravskoslezský kraj (§ 93a odst. 2 ZDPH), jeho DIČ začíná číslem 68. Kongresu se může zúčastnit kdokoliv, kdo se zaregistruje a zaplatí vstupné. Jedná se o oprávnění ke vstupu, místo plnění je v ČR podle § 10b písm. a) ZDPH. Vstupenku si on-line koupí a zaplatí 2 osoby:  fyzická osoba, nepodnikatel (občan ČR),  česká a. s., plátce daně, pro svého zaměstnance. Kdo má povinnost přiznat a odvést českou DPH? Varianta 1. Švýcarský pořadatel z obou vstupenek (§ 108 odst. 1), protože je plátcem v ČR. Varianta 2. Švýcarský pořadatel jen ze vstupenky pro občana (vztah B2C, § 108 odst. 1), protože je plátcem v ČR; DPH ze vstupenky prodané pro a. s. odvede tato a. s. formou reverse charge z titulu nákupu služby od osoby neusazené k dani [vztah B2B, § 108 odst. 3 písm. a) 1] – registrací k DPH v ČR se statut dodavatele jako osoby neusazené v tuzemsku nezměnil. Které ustanovení § 108 má v případě prodeje vstupenky pro a. s. přednost: § 108 odst. 1 nebo§ 108 odst. 3 písm. a) 1 ZDPH?

Jelikož byl v lednu 2023 zvýšen registrační limit pro povinnou registraci k DPH u českých subjektu z 1 mil. na 2 mil. Kč, může řada plátců ještě uvažovat o zrušení registrace. Důvodem pro zrušení registrace však může být také například skončení dané ekonomické činnosti. Pokud jsou naplněny podmínky, tak zahájí proces zrušení registrace k DPH přímo správce daně z úřední moci. Po skončení plátcovství by neměl daňový subjekt také zapomenout prověřit, zda nemusí u určitých plnění vrátit původně uplatněný nárok na odpočet DPH.

Česká společnost s ručením omezeným, plátce DPH, sídlo v ČR (provozovna pouze v ČR) prodává svoje zboží prostřednictvím on-line aukční platformy v Nizozemsku. Po úspěšné aukci nizozemský provozovatel platformy, který je plátcem DPH, zpracuje platbu od kupujícího, vyfakturuje svoje služby s informací „Reverse VAT applies“. Česká společnost odešle na vlastní náklady prodané zboží kupujícímu prostřednictvím přepravních společností. Kupujícími jsou koncoví spotřebitelé, jak ze zemí EU, tak mimo EU. Prodej zboží překročí 10 000 EUR v kalendářním roce. Jak má správně postupovat česká společnost z hlediska DPH při výše uvedeném prodeji zboží a přijatých službách od nizozemské společnosti?

Nakupujeme stroj z DE(1). Do stroje je nutné před dodáním zákazníkovi dodat spotřební materiál. Spotřební materiál nakupujeme také z DE, ale od jiného dodavatele než nám dodává stroj DE (2). Dodání spotřebního materiálu dochází dříve než je stroj expedován. V následujícím textu zkusím shrnout jaké možnosti z pohledu zákona o DPH máme a jaké mají případné důsledky. V případě nesprávných údajů, prosím o opravu/doplnění. 1. Spotřební materiál je potřeba dodat např. v 11/2023. Stroj je expedován včetně spotřebního materiálu 2/2024. Spotřební materiál se přepraví od dodavatele DE2 k dodavateli DE1. Dochází k povinnosti registrace DPH v DE, protože zboží neskončilo v ČR? 2. Spotřební materiál pořídíme a dovezeme z DE do ČR - pořízení zboží s nárokem na odpočet (vstup, výstup). Následné dodání spotřebního materiálu do DE - faktura odběrateli v SK - pokud nemá DIC DE - dochází k jeho povinné registraci v DE? 3. Třístranný obchod přichází v úvahu za podmínek přepravy spotřebního materiálu z DE přímo do SK - důkazní prostředek - dokumentace o přepravě. Následně by si musel SK zákazník zajistit přepravu do DE? Nabízí se případně nějaká další možnost, abychom se nemuseli registrovat k DPH v DE?

Fyzická osoba neplátce DPH nakoupí z Číny zboží za 400.000 Kč. Stává se identifikovanou osobou?

Slovenská s. r. o. (registrovaná podle § 7a slovenského zákona o DPH) fakturuje programátorské služby pro českou firmu (plátce DPH) s přenesením daňové povinnosti na českou firmu. Je slovenská s. r. o. povinna registrovat se k DPH na Slovensku po překročení obratu za posledních 12 měsíců 49 790 EUR, nebo se tento limit nevztahuje na obrat s přenesenou daňovou povinností do ČR? Je slovenská s. r. o. povinna registrovat se k DPH v ČR po překročení obratu za posledních 12 měsíců 2 000 000 Kč. A dokud nepřekročí slovenská s. r. o. částku 2 000 000 Kč za posledních 12 měsícům, není potřeba žádná registrace?

Eviduje se identifikovaná osoba zvlášť z titulu přijetí služby a zvlášť z pořízení zboží z EU nad limit – tedy pokud příjmu službu z EU, jsem registrovaná jako identifikovaná osoba, služba podléhá v ČR DPH? Pokud pořídím zboží z EU do limitu, např. za 1 000 EUR a již jsem v této době identifikovanou osobu z titulu poskytnutí služby od osoby neusazené v tuzemsku, znamená to, že z pořízení zboží neodvádím DPH, protože nemám překročený limit 326 000 Kč, nebo to znamená, že pokud jsem již identifikovaná osoba z titulu poskytnutí služby z EU a v té době nebo později pořídím zboží z EU za 1 000 Kč, budu odvádět DPH i z tohoto zboží?

Můj klient, neplátce DPH, vystoupí se svou šermířskou skupinou v Lucembursku. Příjemce služby je osoba povinná k dani, neplátce DPH. Jak bude fakturovat? Předpokládám , že se místo plnění určí podle § 9 odst. 1 zákona o DPH a bude to u příjemce služby. Musí se ale zaregistrovat jako identifikovaná osoba? A jak by to bylo, kdyby byl příjemce služby plátcem DPH? 

OSVČ s trvalým pobytem v ČR se přestěhuje za svou ženou a rodinou do Belgie. OSVČ je plátcem DPH a také zaměstnancem české s.r.o. (zaměstnání malého rozsahu, bez odvodů na SP a ZP ). Podniká v oblasti webdesignu, služby poskytuje převážně přes internet, zčásti zajišťuje zprostředkovaně tisk reklamních materiálů. OSVČ se tedy stane daňovým rezidentem Belgie. Nicméně kvůli jazykové bariéře nepředpokládá změnu ve zdrojích příjmů (nyní 95 % plyne od zákazníků v ČR, malé procento zákazníci z jiných členských zemí EU). 1. OSVČ si nepřeje být plátcem DPH v Belgii (protože jeho čeští zákazníci – neplátci by se stali identifikovanou osobou), zároveň by si přála zachovat status plátce daně v ČR. Je toto možné? 2. Jak bude OSVČ danit svoje příjmy pocházející z ČR? Jde tedy o příjmy podle § 7 a § 6. Bude podávat daňové přiznání v ČR a v Belgii také? Nebo nebude příjmy podle § 6 vykazovat v Belgii, protože budou řešeny zaměstnavatelem? (V Belgii vzhledem k nízkým příjmům by OSVČ po uplatnění osobní slevy žádnou daň neodváděla, v ČR ano). 3. OSVČ je nyní sociálně i zdravotně pojištěna v ČR. Protože ale ze zaměstnání malého rozsahu odvody neplatí, zdravotní pojištění bude platit zde, předpokládám. Z hlediska nároku na důchod, jak je toto řešeno? Bude se přihlašovat zde a v ČR se odhlásí? Bude se mu započítávat odpracovaná doba? 4. OSVČ má dále příjmy z pronájmu, které v současné době daní dle § 9, uplatňuje výdaje skutečné (odpisy). Nemovitost je v SJM. Bude moci jeho žena (pracuje pro Evropskou Komisi, příjmy nepodléhají zdanění ani v ČR, ani v Belgii, jsou daněny podle speciálního režimu) podávat daňové přiznání k dani z příjmů z pronájmu podle § 9 stávajícím způsobem i s uplatněním odpisů (do současnosti toto přiznávala OSVČ)?

Česká s. r. o., neplátce DPH, doveze zboží z Holandska do částky 326 000 Kč. Předpokládám, že do této částky se s. r. o. nestává Identifikovanou osobou a cena včetně holandské daně vstupuje do nákladů firmy. Jak by se postupovalo: a) pokud by hned první obchod překročil částku 326 000 Kč, b) v okamžiku překročení částky 326 000 Kč (např. při druhém obchodě se překročí tento limit o 10 000 Kč)? Z jaké částky se bude odvádět DPH – z částky, za kterou se doveze z Holandska a překročí částku 326 000 Kč, nebo až z částky, za kterou se dané zboží prodává? 

Identifikovaná osoba z ČR poskytuje dopravní služby v Německu (fakturuje pouze německým společnostem), podává souhrnné hlášení. Od německé společnosti Union tank odebírá PHM na fakturu. Jednou je fakturace za PHM nakoupené v Německu (s DIČ DE a s 19% DPH), podruhé je faktura na PHM nakoupené v ČR s českým DIČ s 21% DPH). Na faktuře s PHM je uvedené naše DIČ, přesto je vždy fakturováno s DPH. Ani z jedné faktury nevyměřujeme DPH a neplatíme DPH českému FÚ. Je to tak v pořádku? Bylo by v tomto případě předpokládám vhodné registrovat se dobrovolně k plátcovství DPH? A existuje nějaký limit, kdy je nutné registrovat se k německé DPH?

Slovenská právnická osoba, plátce DPH v SK, která v tuzemsku není registrovaná k DPH, prodává zařízení umístěné v ČR další slovenské právnické osobě, rovněž plátci DPH v SK, zde neregistrované k DPH. Zařízení neopustí území ČR. Předpokládáme, že místo plnění bude zde v ČR. Jaké povinnosti z toho vyplývají prodávajícímu, a jaké kupujícímu co se týče DPH zde v ČR?

Článek si klade za cíl nabídnout pohled z perspektivy správce daně na problematiku (nejen) podvodů na DPH, na aktuální související judikaturu a její uchopení, přičemž nabízí i přímou reakci na příspěvek Ondřeje Lichnovského s názvem Podvody na DPH a jejich prokazování III, který uvedeným článkem vybízel k doktrinální diskusi. Účelem tohoto příspěvku není rozporovat rozsudky soudů či oponovat odborné veřejnosti nebo daňovým subjektům, potažmo jejich zástupcům, avšak je vhodné korigovat některé, ve výše uvedeném článku prezentované, názory neoprávněně kladené na vrub správce daně (nejen v oblasti daňových podvodů) a rovněž nabídnout i reálný pohled na možnosti Finanční správy. 1)

Unijní obchod se zbožím zavazuje osobu registrovanou k DPH nejprve sledovat obraty zboží u odeslání či přijetí. Pokud dojde k překročení hodnotového prahu, stává se takový subjekt zpravodajskou jednotkou. Víte, kdy a za jakých podmínek se osoba registrovaná k dani z přidané hodnoty stává zpravodajskou jednotkou statistiky Intrastat?

Česká s. r. o., identifikovaná osoba, objedná službu (reklamu) od společnosti ze třetí země: reklama na online služby, školeni, kurzy. Bude muset česká s. r. o. zaplatit DPH v tomto případě? 

Zákon č. 235/2004 Sb. , o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o DPH “), upravuje registraci osoby povinné k dani za plátce. Této problematice je věnován i následující příspěvek.

Jsme nezisková organizace a od února jsme se stali identifikovanou osobou z důvodu přijetí služby z JČS. Nakoupili jsme zboží v hodnotě 3 000 Kč z Nizozemí. Na faktuře jsme zapomněli uvést DIČ a uhradili fakturu za zboží i s DPH. Nyní žádáme o opravu dokladu. Pokud nám doklad neopraví, musíme tedy podávat přiznání k DPH a zaplatit ho podruhé i v ČR? I když jsme nakoupili zboží od plátce z EU, kde je DPH odvedeno, viz. sazba uvedená na faktuře?

Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 25. 11. 2022, čj. 10 Afs 513/2021-48

V následujícím článku jsou nejprve vysvětlena základní pravidla pro stanovení zdaňovacího období pro účely DPH. Návazně jsou s využitím příkladů vysvětleny podmínky, za nichž je plátce oprávněn nebo povinen délku zdaňovacího období změnit. Případná změna zdaňovacího období se přitom provádí obecně od 1. 1. příslušného kalendářního roku, a to s některými výjimkami, jak je vysvětleno v dalším textu.

OSVČ pronajímá přes portál booking.cz apartmán v Itálii. Je daňový rezident ČR. Příjem z pronájmu bude danit v Itálii podle místní legislativy, která krátkodobý pronájem z nemovitostí neřadí do příjmů z podnikání. Jak má k tomuto příjmu ale přistupovat v daňovém přiznání v České republice, zahrne jako celosvětový příjem a bude k němu přistupovat jako k příjmu z podnikání, dle naší legislativy, nebo příjmu podle § 9 ZDP? Stane se dnem přijetí služby od společnosti booking.cz osobou identifikovanou k dani, i když pronájem neposkytovala na IČ?