Osoby povinné a identifikované, registrace, zdaňovací období - strana 3

Společnost s.r.o. plátce DPH měla kamenný krámek s obuví. Kupovala obuv z Itálie/v DPH Pořízení zboží z jiného státu EU. V roce 2020 uzavřela obchod z důvodu Covidu a prakticky ukončila prodej. Společnosti zůstalo na skladě zboží v hodnotě přes 30 mil. Kč, které je tam doposud. Společnost chce ukončit registraci DPH. Když nebude plátce a bude chtít zboží/obuv zlikvidovat, nebo pod cenou prodat, bude muset vracet rozdíl DPH z nakoupeného zboží? Zboží bylo naposledy nakoupeno v zahraničí v roce 2019.

Spolek provozuje činnost na kterou má akreditaci MŠMT udělenou na dobu tří let. Jedná so o činnost osvobozenou od DPH dle § 57 odst. 1 písm. d) zákona o DPH. „Pod svým názvem a značkou XXXXX spolek zajišťuje, pořádá a organizuje nepravidelné i pravidelné školení, lekce, výukové kurzy a workshopy zejména, nikoli však výlučně, z oblasti terénní cyklistiky a cyklistiky obecně, a to zejména za účelem školení a vzdělávání profesionálních instruktorů a průvodců, kteří provozují výuku jízdy na horském kole. V této souvislosti spolek pořádá a organizuje vzdělávací kempy a další související akce a po splnění podmínek účastníků uděluje příslušné licence." Na tyto kurzy se přihlašují i účastníci ze Slovenska - osoby nepovinné k dani a dále i s. r. o. ze Slovenska - osoby povinné k dani. Musí se spolek registrovat jako osoba identifikovaná k dani?

Jsme nezisková organizace – neplátce DPH. Chtěli bychom zakoupit dvě speciální pomůcky pro simulaci hendikepů. Jednu z Německa, druhou z Velké Británie. Vím, že při nákupu z Německa se nás netýká žádná povinnost, pokud naše nákupy za dva roky nepřesáhnou 326 000 Kč, tedy nestáváme se ani identifikovanou osobou. Nevíme si ale rady, jak je to při nákupu pomůcky z Velké Británie z účetního hlediska – platíme clo a DPH? Nebo je v případě nákupu zboží pro vzdělávací účely nějaké osvobození? Jaké máme další povinnosti? Stáváme se nákupem zboží ze třetí země identifikovanou osobou či nikoli?

Výhodou propojení firem pod jedno DIČ je, že si členové skupiny svá plnění navzájem nezatěžují DPH. Ušetří tak především ti, kteří mají krácený nárok na odpočet. Pozitivní vliv má skupina z pohledu majitele firem i na cash flow. Nevýhodou je zvýšená administrativa spojená s přerozdělováním celkového odpočtu nebo s odvodem společné daně.

OSVČ, plátce DPH v tuzemsku, dělá subdodavatelské práce pro tuzemskou firmu(plátce DPH v tuzemsku, má tuzemské a snad i zahraniční DIČ), ale místo plnění je v DE (montáž LPG stanice). Jak to bude s DPH a případnými povinnostmi? On fakturuje pouze české firmě, zahraničního objednatele nezná.

Rakouská společnost registrovaná k DPH pouze v Rakousku poskytne dílčí službu (stavební práce) na nemovitosti v Česku. Svoje služby fakturuje jiné rakouské společnosti registrované k DPH pouze v Rakousku, která nemá pobočku v Česku. Až tato druhá firma potom fakturuje kompletní služby odběrateli (majiteli nemovitosti) v ČR. Místo plnění je podle nemovitosti ČR. První otázka - kdo se má registrovat k DPH v ČR a odvést daň v ČR? A druhá otázka - je možné použít v tomto případě OSS?

Jakou povinnost má český plátce DPH, stavební firma s. r. o., která bude poskytovat stavební práce na Slovensku pro neplátce DPH (stavba rodinného domu dům), a bude zajišťovat také subdodávky od neplátců ČR? Musí se česká s. r. o. registrovat k DPH na Slovensku? A musí se registrovat subdodavatelé – neplátci (české s. r. o.)?

Obrat a kontrolní hlášení – hlavní změny v DPH od 1. 1. 2023 Ing. Petr Vondraš, daňový poradce BDO Czech Republic Shrnutí - Obrat pro registraci osob povinných k...

Finanční správa ČR si dovoluje upozornit poplatníky registrované k dani z příjmů, že pokud zruší své oprávnění k podnikatelské činnosti (např. živnostenský list) a nemají jiné činnosti nebo příjmy, které by jim zakládaly (zachovávaly) registrační povinnost k dani z příjmů, je namístě požádat místně příslušný finanční úřad o zrušení jejich registrace k dani z příjmů.

V návaznosti na Informaci k novele zákona o DPH - zvýšení hodnoty obratu pro vznik plátcovství na 2 000 000 Kč (právní úprava účinná od 3. 12. 2022), zveřejněnou dne 1. 12. 2022, a s ohledem na smysl a cíl předmětné novely zákona o DPH (zákon č. 235/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů, dále také jen „zákon o DPH“) komunikované s Ministerstvem financí, Finanční správa sděluje,

Česká fyzická osoba povinná k dani, neplátce DPH, má jako živnost nákup, prodej zboží. Nakupuje zboží z EU od plátců DPH, dále ze třetích zemí. Musí si hlídat limit 10 000 EUR v EU za kalendářní rok? Pokud limit překročí v daném roce, stane se identifikovanou osobou, ale nejdřív se musí registrovat na OSS? Jestliže by kupoval zboží z EU od osoby povinné k dani, ale neplátce DPH, byl by postup stejný jako u plátce DPH? Jak je to s nákupem zboží ze třetích zemí, hlídá se taky nějaký limit?

Dne 2. 12. 2022 vyšla ve Sbírce zákonů novela zákona o dani z přidané hodnoty , která mimo jiné navyšuje limit obratu pro povinnou registraci k DPH z 1 mil. Kč na 2. mil. Kč. Díky této změně může řada subjektů zažádat o zrušení registrace k DPH. V České republice je nyní zhruba 550 000 plátců DPH a Ministerstvo financí předpokládá, že by s ohledem na navýšení limitu obratu mohlo zrušit svou registraci k této dani zhruba 80 000 subjektů. V tomto článku bych chtěl poskytnout praktický návod na zrušení registrace se zaměřením na činnost územních samosprávných celků (dále jen „USC“) a jimi zřízených příspěvkových organizací (dále jen „PO“).

V článku jsou nejprve stručně shrnuta aktuálně platná pravidla podle zákona o DPH pro registraci osoby povinné k dani při překročení limitu obratu a pro zrušení registrace plátce v roce 2022 a upozorněno na změny očekávané s účinností od 1. 1. 2023. Návazně jsou vysvětlena s využitím příkladů pravidla pro snížení uplatněného odpočtu daně při zrušení registrace plátce na jeho žádost.

Rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne 1. 8. 2022 ve věci C-267/21 Uniqa Asigurări

Problematika skutečného sídla si u každého plátce DPH zaslouží pozornost, protože se jedná o povinný registrační údaj, jehož neoznámení může způsobit závažné problémy a může vést až k prohlášení za nespolehlivého plátce. Tento článek upozorňuje na povinnost oznamovat skutečné sídlo a obsahuje také správní judikát k této problematice.

Od 1. 1. 2023 by měl být zvýšen dosavadní limit obratu pro povinnou registraci osoby povinné k dani jako plátce daně. V souvislosti s tím se zvýší také odpovídajícím způsobem výše obratu pro možnost zrušení registrace na žádost plátce daně. S těmito legislativními změnami bude zřejmě spojeno častější podávání žádostí o zrušení registrace plátce, který splní novelizované podmínky pro zrušení registrace. V souvislosti se zrušením registrace je přitom plátce povinen podle příslušných ustanovení zákona č. 235/2004 Sb. , o dani z přidané hodnoty (dále jen „zákon o DPH “), snížit odpočet daně, který uplatnil u majetku, jenž je součástí jeho obchodního majetku ke dni zrušení registrace. V článku jsou nejprve stručně shrnuta aktuálně platná pravidla podle zákona o DPH pro registraci osoby povinné k dani při překročení limitu obratu a pro zrušení registrace plátce v roce 2022 a upozorněno na očekávané změny, které by měly být provedeny s účinností od 1. 1. 2023. Návazně jsou vysvětlena s využitím příkladů pravidla pro snížení uplatněného odpočtu daně při zrušení registrace plátce na jeho žádost, která by se novelou zákona o DPH s účinností od 1. 1. 2023 měnit neměla.

V létě letošního roku vláda předložila návrh novely zákona č. 235/2004 Sb. , o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDPH “), kterou by mělo dojít ke zvýšení limitu pro povinnou registraci plátce dle § 6 ZDPH ze současného 1 mil. Kč na 2 mil. Kč. Změna by měla platit od 1. 1. 2023, nicméně novela zákona prošla prozatím druhým čtením v Poslanecké sněmovně, a tak není stále zcela jisté, jak bude tato novela finálně vypadat.

Správce daně zaregistruje z moci úřední osobu povinnou k DPH a zveřejní údaje z registru plátců a identifikovaných osob. V informačním systému MF je jak datum, od kdy je osoba povinná k dani plátcem, tak i datum zveřejnění. Podle jakého předpisu je stanovena lhůta a podmínky zveřejnění. Mám za to, že zveřejněno by mělo být až pravomocné rozhodnutí o zpětné registraci, protože to má vliv na postup podle podle § 92a odst. 5 zákona o DPH a zveřejnění nepravomocného rozhodnutí postrádá smysl. Kdy a a na základě čeho správce daně v dané věci postupuje?

Registrace k dani z přidané hodnoty Ing. Petr Vondraš, daňový poradce BDO Czech Republic Shrnutí - Podání přihlášky k registraci je procesní povinnost, její nepodání nemá vliv na vznik...

Velmi diskutovaným tématem posledních pár měsíců je snaha zákonodárců o navýšení limitu, který zakládá povinnost pro registraci k dani z přidané hodnoty. Je však nutné si uvědomit, že novela, která má měnit nejen limit pro registraci k DPH, ale i například paušální daň, je prozatím ve stavu projednávání, není tedy zatím účinná. Vzhledem k blížícímu se termínu (1. 1. 2023), od kterého se změny promítnou v případě přijetí novely v navrhovaném znění, je příhodné sledovat aktuální vývoj. Není důvod předpokládat velké změny v novele oproti současné navrhované verzi, která je po prvním čtení v poslanecké sněmovně. Konkrétně se jedná o Sněmovní tisk č. 254/0. Nepochybně hlavní změnou, která se dotkne velkého množství podnikatelů, je navýšení výše zmíněného limitu pro registraci k dani z přidané hodnoty. Důvodová zpráva k novele zákona uvádí u navýšení maximálních příjmů u paušální daně na 2 000 000 Kč možnost se nově registrovat pro cca 60 000 živnostníků. Lze tedy předpokládat, že navýšení limitu registrace k dani z přidané hodnoty bude mít ještě větší vliv z důvodu ovlivnění i obchodních korporací (paušální daň je uzpůsobena pouze pro OSVČ). Vzhledem k celkovému vývoji ekonomiky a v posledním roce i vysoké inflaci se jedná o vcelku pochopitelný krok. Současný limit 1 000 000 Kč, což odpovídá cca 35 000 eur, byl stanoven v roce 2004 a od té doby neprošel tento limit žádným vývojem.