Osoby povinné a identifikované, registrace, zdaňovací období - strana 4

Firma pořídila v červenci 2022 sportovní zboží (pod limit pro identifikovanou osobu) z Holandska. Faktura z Holandska obsahovala holandské DPH. Firma se dobrovolně stala plátcem DPH v říjnu 2022. Existuje nějaká možnost, v ČR nebo v rámci evropských mechanismů, jak by firma mohla nárokovat DPH, když zboží má v okamžiku registrace na skladě a bude tedy prodávat s DPH?

Společnost je registrována k DPH od 7. 9. 2022. Před tímto datem (v srpnu) uhradila zálohu na stroj a obdržela daňový doklad k uhrazené záloze. Dne 3. 10. 2022 byl stroj dodán a obdrželi jsme doklad, na kterém je záloha odečtena a k úhradě nula, rekapitulace DPH 0. Stroj jsme dosud nezařadili do majetku, protože je nutné na něm ještě provést další úpravy, aby byl vhodný k užívání. Účtujeme na účet 042. Jak se v tomto případě postupuje u nároku na odpočet DPH? Musíme nárok uplatnit v přiznání za září, i když se jedná o DPH ze zálohy? Nebo mohu uplatnit DPH až po dodání stroje v říjnu 2022, popř. v období dalších tří let, jako může uplatňovat nárok na DPH již registrovaný plátce?

V následujícím článku je nejprve vymezeno, za jakých podmínek se stane osoba povinná k dani, případně právnická osoba nepovinná k dani identifikovanou osobou, a za jakých podmínek může požádat o zrušení registrace. Návazně jsou vymezeny základní povinnosti identifikovaných osob při přiznávání daně a přiznávaní plnění. V závěrečné části textu jsou shrnuty povinnosti identifikovaných osob v oblasti správy DPH.

Firma dnes překročila obrat 10 000 EUR prodeje do EU neplátcům. Od jakého data musí uvádět cizí DPH na vystavených fakturách a do kdy by se měla přihlásit do režimu OSS?

Společnost se sídlem v ČR (CZ DIČ) nakoupila v letech 2015 a 2016 formy (pro výrobu komponentů do výroby) od slovenského dodavatele (SK DIČ). Protože formy, které jsou sice majetkem české společnosti, byly dodány na Slovensku a na Slovensku také zůstaly (u dodavatele, který pro českou firmu dále vyráběl materiál do výroby), byly fakturovány se slovenskou DPH a česká společnost si požádala na Slovensku o vrácení DPH. V současné době česká společnost uvažuje o prodeji těchto forem do třetí země. Je možné tento prodej uskutečnit tak, aby se nemusela registrovat k DPH na Slovensku? Nabízí se nějaké řešení?

Subjekt s IČ, se sídlem v ČR, neplátce DPH, provozuje přepravu osob, taxi, na území ČR pro společnost se sídlem v JČS EU, plátce DPH. Je správný postup, že se subjekt zaregistruje jako identifikovaná osoba a bude podávat měsíční souhrnné hlášení s kódem 3, místo plnění této služby dle § 9 odst. 1 zákona o DPH? Nebo se na tuto službu vztahuje § 10a zákona o DPH, potom by tedy nemusel být identifikovanou osobou? Zahrnuje se přeprava taxi mezi tyto služby přepravy?

Rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne 30. 6. 2022 ve věci C-56/21 UAB „ARVI“ ir ko

Rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne 30. 6. 2022 ve věci C-146/21 DGRFP Bucureşti

První část příspěvku přiblížila důvody vzniku institutu nespolehlivého plátce i způsob jeho zakotvení v právním řádu ČR. Byly zde též rozebrány jednotlivé skutkové podstaty nespolehlivého plátce a procesní postupy správce daně při přidělení statusu nespolehlivosti plátce, včetně účinků spojených s vydáním rozhodnutí o nespolehlivosti plátce. Příspěvek dával též návod, jak se bránit proti rozhodnutí o udělení statusu nespolehlivosti plátce jak před správcem daně a odvolacím orgánem, tak následně i v rámci správního soudnictví. V dokončení tohoto příspěvku bude čtenář seznámen s problematikou uplatňování nároku na náhradu škody z titulu nezákonného rozhodnutí o nespolehlivosti plátce v rámci civilního soudnictví a je zde rovněž řešena otázka, nakolik má rozhodnutí o nespolehlivém plátci charakter trestní represe, kdy je nutno též uplatnit garance práva na spravedlivý proces. Příspěvek doprovází odkazy na aktuální judikaturu jak civilních, tak i správních soudů, kterou měl autor k dispozici v době psaní tohoto příspěvku.

Správné doručení písemnosti hraje důležitou roli v daňovém řízení. Pokud není realizováno zákonným způsobem, může ovlivnit celý průběh případného sporu mezi daňovým subjektem a správcem daně. V dnešním výběru z judikatury se budeme věnovat zajímavým rozsudkům z této oblasti. V našem časopise jsme se této problematice již věnovali např. v č. 6 a 7/2011 a dále v č. 9/2015 a č. 11/2018. Vzhledem k tomu, že od publikování těchto článků uplynula již dlouhá doba, v úvodu shrneme východiska judikátů z těchto příspěvků. V rozsudku Nejvyššího správního soudu (NSS) ze dne 16. 12. 2010, čj. 1 As 90/2010-95 , byla řešena otázka doručování podle správního řádu (zákon č. 500/2004 Sb. , dále jen „správní řád “), je však využitelný i v daňové oblasti. Z ustálené judikatury plyne, že v případě, kdy je písemnost doručena nezákonným způsobem, je nutno dále zkoumat, zda se adresát (přes chybné doručení) s písemností seznámil, či nikoli. Pokud ano (což se často zjistí tak, že adresát na nesprávně doručenou písemnost zareaguje), pak z chybného způsobu doručení soudy nevyvozují negativní účinky pro odesílatele.

Daň z přidané hodnoty (dále jen „DPH“) je všeobecnou daní ze spotřeby postihující téměř všechen prodej zboží a služeb. Aby správci daně nemuseli stát s pokladničkou u každého obchodu, byli „poctěni“ povinnou spoluprací při správě DPH podnikatelé v nelichotivé roli výběrčích daní. Jejich označení „plátci DPH“ je matoucí, protože ekonomicky nenesou břemeno této daně, ale „pouze“ ji vybírají od svých zákazníků a přeposílají finančnímu úřadu. Zvýšenou administrativu a odpovědnost jim zčásti kompenzuje výsadní a jediná výhoda - odpočet („vrácení“) DPH z jejich nákupů. Ovšem plátcem DPH se podnikatel nerodí, ale stává na základě ekonomické činnosti nebo vlastní žádosti a stejně tak může přestat být plátcem a nadále si vesele a svobodněji podnikat. Komplikací je však spravedlivé vypořádání s minulostí plátce, kdy vstupy nabyl bez DPH a nyní již výstupy nezatěžuje daní…

Právnická osoba, s.r.o., neplátce DPH (pojišťovací činnost) si pořídil reklamu na Google. Faktura je bez DPH. Je nutné, aby se stal identifikovanou osobou? Pokud ano, k jakému datu? Pokud bude faktura měsíčně na 100 EUR, bude muset podávat měsíční přiznání k DPH?

Jsme s.r.o, plátce DPH se sídlem v ČR. Od zahraničního dodavatele (Francie, plátce DPH) jsme pořídili zboží, jehož přeprava však nebyla ukončena v ČR, ale na Slovensku na adrese trvalého bydliště jednatelky společnosti. Zboží bude následně prodáváno naší společností s českým DIČ koncovým zákazníkům. Určuje se v tomto případě místo plnění dle § 11 zák.o DPH?  

V první části příspěvku je pojednáno o důvodech vzniku institutu nespolehlivého plátce i způsobu jeho zakotvení v právním řádu České republiky. Dále jsou zde rozebrány jednotlivé skutkové podstaty nespolehlivého plátce a procesní postupy správce daně při přidělení statusu nespolehlivosti plátce, včetně účinků spojených s vydáním rozhodnutí o nespolehlivosti plátce. Součástí článku je i návod, jak se bránit proti rozhodnutí o udělení statusu nespolehlivého plátce jak před správcem daně a odvolacím orgánem, tak i v rámci správního soudnictví. Článek je doprovázen výběrem z aktuální judikatury správních soudů k uvedené problematice.

Jsme střední škola, plátce DPH. Po zvýšení obratu DPH na 2 mil. Kč. bychom chtěli naši registraci zrušit. Co všechno je třeba udělat, při ukončení registrace? Máme školní jídelnu a domov mládeže. Sklad potravin vedeme bez DPH.

Z důvodu provádění montářních a stavebních prací pro občany ČR jsme registrovali v ČR k DPH polskou neusazenou osobu. Jedná se o hlavního dodavatele služeb (dodání zboží i s montáží). Tato neusazená nám ale teď dodala faktury jejich polských subdodavatelů (pouze vykonávali službu). Tito vystavili daňový doklad na české DIČ v režimu reverse charge. Nejsme si jisti, zda neusazená osoba (hlavní dodavatel) může v českém přiznání k DPH přiznat v režimu reverse charge tyto faktury nebo zda se tito subdodavatele musí také registrovat v ČR a tady přiznat daň.

Osoba povinná k dani se stává plátcem ze zákona nebo dobrovolně za podmínek stanovených zákonem č. 235/2004 Sb. , o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o DPH “). Plátcem daně se může stát pouze osoba povinná k dani, která je vymezena v § 5 zákona o DPH ve vazbě na čl. 9 směrnice Rady 2006/112/ES o společném systému daně z přidané hodnoty (dále jen „směrnice o DPH “). V posledních letech byla pravidla pro registraci osob povinných k dani jako plátců daně novelizacemi zákona o DPH upravována. Poslední doplnění pravidel pro registraci plátců daně bylo provedeno novelou zákona o DPH provedenou zákonem č. 355/2021 Sb. , která nabyla účinnosti od 1. 10. 2021. V článku jsou shrnuta aktuálně platná pravidla pro registraci plátců daně v roce 2022 a upozorněno na očekávané změny, které by měly být provedeny s účinností od 1. 1. 2023. Nejprve je vysvětleno vymezení osob povinných k dani a návazně pravidla pro jejich registraci ze zákona, a to zejména při překročení limitu obratu. Návazně jsou vysvětleny další případy, kdy registrační povinnost vyplývá ze zákona a podmínky pro dobrovolnou registraci.

Rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne 9. 12. 2021 ve věci C-154/20 Kemwater ProChemie

Slovenské "Občianske združenie" (neplátce DPH) fakturuje vystoupení interpreta na akci, kterou pořádá Nadační fond z ČR (taktéž neplátce). Akce proběhne na území ČR. Stává se NF identifikovanou osobou při přijetí této služby?

Jaká je sazba DPH u služby poskytnuté na území Polska? Jedná se o provedení testování na covid u polských rezidentů na území Polské republiky. Česká firma není zdravotnickým zařízením. Poplatek za jednotlivé uskutečněné služby jsou fakturovány buď polským firmám, plátcům DPH, polským firmám neplátcům DPH anebo přímo konečným spotřebitelům ( osobám nepodléhající dani ). Bude tato služba podléhat české sazbě DPH anebo samovyměření? Anebo jsme povinni se k DPH zaregistrovat přímo na území Polska?