Zdravotní a sociální pojištění - strana 1

Zaměstnanec, zaměstnaný od 5. 1. 2009 (dosud) byl od 20. 10. 2010 do 20. 02. 2011 ve výkonu trestu. Byla provedena vůči sociální správě odhláška a následná přihláška. Nyní volala ohledně Přílohy k žádosti o dávku pracovnice OSSZ s tím, že je uváděno datum v kolonce "Zaměstnán od" den 5. 1. 2009, ale že to je chybně, že má být uváděno datum, kdy byl opět přihlášen po výkonu trestu, tedy 21. 02. 2011. Zaměstnanec byl (a je) stále naším zaměstnancem. Od roku 2011 až dosud proběhlo několik pravidelných kontrol ze strany OSSZ, zároveň zaměstnanec byl již několikrát v pracovní neschopnosti a dosud tento údaj nebyl nikým rozporován. Ráda bych věděla, jaký údaj je správný, protože z důvodu, že pracovní poměr trvá od roku 2009 bez přerušení, můj mzdový program nabídne pouze datum skutečného nástupu do pracovního poměru a u tohoto pracovníka bych musela při další pracovní neschopnosti delší 14 dnů ručně předělávat datum v této kolonce. 

Jak se daní Hoppygo (půjčovné vozidla)? Pokud klient 20× za rok pronajme své auto, musí ho před nájmem uklidit a dotankovat, jedná se o zdanění v § 6 nebo 7 nebo 10 ZDP?

Občan, fyzická osoba, rezident ČR, má jen příjmy z § 6 ZDP. Na Slovensku vlastní nemovitost, kterou krátkodobě pronajímá. Na Slovensku podal přiznání z dani z příjmu fyzických osob, ve kterém má příjmy z nájmu uvedeny jako příjmy ze živnosti ve výši 3 000 EUR, náklady 2000 EUR a základ daně 1 000 EUR. Daňová povinnost na Slovensku je tedy 0 EUR. Nyní má podávat v ČR přiznání z celosvětových příjmů. V tomto přiznání by měl příjmy z nájmu zdanit. Daň k započtení je 0 Kč. Jedná se tedy o příjem v § 9 nebo § 7 ZDP? Mohu uplatnit k příjmům výdajové paušály, v jaké výši? Jak je to s odvodem sociálního a zdravotního pojištění ze zahraničních příjmů? Má ho odvádět v ČR nebo na Slovensku? Nemá v současné době v ČR vyřízený živnostenský list, jen na Slovensku.

Výpomoci studentů zaměstnavatelé rádi využívají i z toho důvodu, že ve zdravotním pojištění neplatí pro tyto osoby jako zaměstnance minimální vyměřovací základ, což je z finančního hlediska výhodné jak pro zaměstnavatele, tak i pro zaměstnaného studenta. To znamená, že vyměřovacím základem může být částka relevantně i nižší než 18 900 Kč. Aby však zaměstnavatel mohl při stanovení vyměřovacího základu a navazujícím odvodu pojistného takto postupovat, musí mít oporu ve formě potvrzení o studiu vystaveného příslušnou školou.

Dle současně platné legislativy vzniká odvodová povinnost z uzavřených dohod o provedení práce z hlediska sociálního zabezpečení a zdravotního pojištění po překročení absolutního limitu ve výši 10 000 Kč hrubého měsíčního výdělku. Zároveň pokud úhrnná výše příjmů na základě dohody o provedení práce u téhož plátce daně nepřesáhne za kalendářní měsíc tuto částku a pokud u daného zaměstnavatele nebylo zaměstnancem podepsáno pro dané zdaňovací období Prohlášení poplatníka k dani z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti, příjem plynoucí z dohod o provedení práce podléhá srážkové dani ve výši 15 %. V původním návrhu novely zákona o nemocenském pojištění s plánovanou účinností od 1. července 2024 se předpokládaly dva limity pro účast zaměstnanců na pojistném na sociální zabezpečení – ve výši 25 % průměrné mzdy v případě jedné či více dohod u jednoho zaměstnavatele (tj. 10 500 Kč pro 2024) a dále kumulativní limit v případě, kdy by měl zaměstnanec podepsaných více dohod o provedení práce souběžně u více zaměstnavatelů ve výši 40 % průměrné mzdy (tj. limit 17 500 Kč pro rok 2024) ze všech těchto dohod. Odborná veřejnost a celá řada zaměstnavatelů však upozorňovala na komplikace způsobené zavedením kumulovaného limitu, a i na opomenutí potřebné právní úpravy v zákoně o veřejném zdravotním pojištění , která byla ponechána v původním znění. Proto se teď zákonodárci snaží využít poslední čas, kterým jim do 1. července 2024 zbývá, a ještě vše zvrátit tak, aby tato právní úprava nikdy nezačala platit a namísto toho byla přijata nová úprava, která by měla být propsána do obou pojistných zákonů (tj. nejen do zákona upravujícího odvody pojistného na sociální zabezpečení, ale i do zákona upravujícího odvody zdravotního pojištění).

Výdělečná činnost studentů, tedy zaměstnání nebo samostatná výdělečná činnost, má v oblasti zdravotního pojištění četná specifika zejména s ohledem na skutečnost, že tyto pojištěnce řadíme mezi osoby, za které platí pojistné stát. Mimoto se odlišně postupuje v situacích, kdy student ukončí studium na střední nebo vysoké škole a (ne)začne být výdělečně činný. Je rovněž častou skutečností, že studenty využívají zaměstnavatelé (v období letních prázdnin i mimo ně) k zajištění dočasné či přechodné potřeby provedení určitých prací.

Kdy je SVJ povinno registrovat své statutární zástupce na správu sociálního zabezpečení a zdravotní pojišťovnu? I když nepobírají žádnou odměnu, nebo jen v případě, že jejich příjem zakládá účast na zmíněných pojištěních, tzn. na zdravotní od 1 Kč a na sociální od 4000 Kč? A od jakého data přesně? Četla jsem, že od zvolení do orgánu SVJ, což může být i několik let zpětně?

Jednatel své manželce platí přes účet větší mzdu, než je předpis na úhradu mzdy, protože některý měsíc mzdu neuhradí. Jaký je správný postup zaúčtování? Jak správně spárovat výše uvedený přeplatek s nedoplatkem na mzdě? Na jaký účet si mám tento přeplatek zaúčtovat, abych případně tento přeplatek mohla proúčtovat s nedoplatkem?

Paní Marie, příjmy z podnikatelské činnosti (výroba květinových dekorací) bez živnostenského oprávnění (živnost pozastavena již 9 let, živnostenské oprávnění bylo získáno až zpětně). Dekorace je prodávána on-line dle objednávek. Výše příjmů za celý rok 2023 (12 měsíců) je 515 000 Kč. Faktury za nákup materiálu potřebného k výrobě dekorací jsou vystaveny na jinou fyzickou osobu, jsou ovšem hrazeny z účtu paní Marie. Výše těchto výdajů činí cca 300 000 Kč. Peníze inkasované za prodej jdou na účet paní Marie. Paní Marie je zaměstnaná v hlavním pracovním poměru s vyšší mzdou než minimální. Výrobu dekorací provozovala v roce 2023 jako přivýdělek ke mzdě. Od února 2023 do konce září 2023 byla v pracovní neschopnosti. Jelikož se nejedná o příležitostnou činnost, bude příjem zdaněn dle § 7 ZDP. Je možno použít paušální výdaj ve výši 60 % nebo 40 %, případně skutečné výdaje paní Marie. Jak to bude se sociálním a zdravotním pojištěním, když 8 měsíců trvala pracovní neschopnost a nebyla přihlášena k pojištění z této činnosti.

Pro plnění povinností zaměstnavatelem je důležité, zda se osoba považuje z pohledu zdravotního pojištění za zaměstnance. Osoba je ve zdravotním pojištění zaměstnancem tehdy, pokud jí plynou nebo by měly plynout příjmy ze závislé činnosti zdaňované podle § 6 zákona č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP “). Zaměstnání ve zdravotním pojištění vzniká, pokud osoba jako zaměstnanec vykonává pro zaměstnavatele činnost a je-li jí za výkon této činnosti zúčtován příjem zdaňovaný podle § 6 ZDP , mimo výjimek daných zákonem. Těmito, v dalším textu blíže rozebranými výjimkami jsou zejména situace, kdy se osoba nepovažuje ve zdravotním pojištění za zaměstnance podle § 5 písm. a) bodů 1.–7. zákona č. 48/1997 Sb. , o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 48/1997 Sb. “) a pojistné zaměstnavatel neodvádí u zúčtovaných plnění vyjmenovaných v § 3 odst. 2 zákona č. 592/1992 Sb. , o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 592/1992 Sb. “).

OSVČ na vedlejší činnost začala podnikat v 5/2023. Po celý rok 2023 neplatila zálohy. Při zpracování přehledu nejspíše vznikne OSVČ povinnost v roce 2024 hradit zálohy v minimální výši na vedlejší činnost. Přehled bude podán elektronicky 1. 6. 2024 (daň přiznání bude podáno v dubnu 2024). Pokud OSVČ vznikne povinnost hradit zálohy na důchodové pojištění, jsou tyto zálohy splatné od měsíce června 2024? První záloha tedy bude splatná do 30. 6. 2024 (za měsíce 1–5/2024 nemusí OSVČ zálohy doplácet). Tyto zálohy bude poté platit až do měsíce roku 2025, ve kterém bude podán přehled OSVČ za rok 2024. 

Firma poskytuje svým zaměstnancům stravenky v hodnotě 180 Kč. Zaměstnavatel přispívá 150 Kč a zaměstnanci strháváme ze mzdy 30 Kč. Je správné zaúčtování MD 213/D 321 ve výši 180 Kč? Poté MD 527/D 213 ve výši 150 Kč daňově uznatelné a MD 331/D 213 ve výši 30 Kč. Zaměstnanci poté ve mzdě přidaňujeme 34 Kč (150 – 116 Kč) a odvádíme sociální a zdravotní pojištění. Provizi za stravenky dáváme do daňově uznatelných nákladů MD 518/D 321. Je to správné řešení?

Jsem rezident ČR, příjmy mám pouze ze zaměstnání v ČR. V zahraničí vlastním nemovitost a v roce 2023 jsem měl i příjmy z krátkodobého pronájmu této nemovitosti (airbnb). Tyto příjmy byly již v zahraničí zdaněny. Musím tyto příjmy zdanit i v ČR podle paragrafu 7 nebo 9? Pokud mám povinnost příjmy zdanit podle paragrafu 7, tak je nutné si založit živnost? Bude se z příjmů odvádět i zdravotní a sociální? 

Z hlediska placení pojistného je zapotřebí vycházet ze skutečnosti, že podnikatelský sektor jako jediná ze skupin plátců hradí pojistné formou záloh a (případného) doplatku pojistného, anebo hradí pojistné jednorázovou platbou po skončení kalendářního roku. Z tohoto důvodu se pravidelně provádí roční zúčtování (konkrétně za rok 2023 v průběhu roku 2024), kdy se z finančního hlediska porovnají uhrazené zálohy, jsou-li podle zákona povinně placeny, s výší pojistného, která je předmětem odvodu na základě dosaženého daňového základu.

Jsme základní škola, tvoříme FKSP. Z fondu poskytujeme dary při životních jubileích i osobám, které jsou našimi důchodci. V zásadách máme stanovenou částku 600 Kč. Za 500 Kč kupujeme dárkové karty, za zbytek květinu. Jak budeme těmto osobám tyto dary danit, když nemají u naší organizace žádný příjem?

OSVČ, neplátce DPH, v červenci odjela na A1 do Německa, kde vykonává domácí péči u konkrétního klienta. V podstatě se stará o znevýhodněného pána, vaří, uklízí a pomůže mu s čím je potřeba. Každý měsíc mu vystaví fakturu na jeho jméno. Zároveň platí provizi české zprostředkovatelské agentuře. Můj dotaz zní, opravdu nemá žádné povinnosti v DE? Veškerý příjem zdaní v ČR? 

Jak se postupuje u dohody o provedení práce nad 10.000 Kč z pohledu sociálního a zdravotního pojištění, od kterého data platí pojistný vztah - den uzavření smlouvy nebo den nástupu do zaměstnání? Jak postupovat s odhlašováním a přihlašováním zaměstnance, jak s ELDP a zákonným pojištěním?

Období registrace pojištěnce na úřadě práce hraje (nejen) ve zdravotním pojištění významnou roli. Pokud je totiž pojištěnec evidován na úřadě práce jako uchazeč o zaměstnání, stává se od data registrace osobou, za kterou platí pojistné na zdravotní pojištění stát. Tudíž má po celou dobu této registrace svůj pojistný vztah vyřešen. Jakmile je však uchazeč o zaměstnání z této evidence vyřazen, dostává se do situace, kdy musí (od následujícího kalendářního měsíce) postupovat podle možností dále uvedených.

Chtěla bych si, prosím, ověřit, zda nedošlo ke změně v posouzení paragrafu, do kterého spadají úroky z úschovních účtů advokáta/notáře. Advokát sepisuje jak kupní smlouvy k nemovitostem, tak poskytuje advokátní úschovu kupní ceny a listin. Ve smlouvě má s klienty uvedeno ustanovení, podle kterého náleží úroky z částky na tomto účtu jemu, jako součást jeho odměny za danou úschovu. Klienti (kupující) po podpisu kupní smlouvy, složí na přidělený úschovní účet kupní cenu nemovitosti (jsou to tedy peníze kupujícího) a po přepisu na katastru advokát z tohoto účtu vypláci kupní cenu prodávajícímu. Pokud tedy jsou peníze na úschovním účtu kupujícího, spadají úroky pod § 7 ZDP, a tedy podléhají SP a ZP? Předpokládám tedy, že se pak počítají i do obratu pro DPH? A v případě, pokud by peníze na úschovním účtě nebyly kupujícího, ale již advokáta/notáře a ten by je jako své pak platil prodávajícímu, spadaly by tyto úroky pod p.8 a nezatíženy SP a ZP? Na základě čeho rozlišení záleží, jedná se o to, jak je sepsána smlouva o advokátní úschově?

OSVČ, neplátce DPH uplatňuje výpaje paušálem z příjmů. Má neřemeslnou živnost - 60% paušál. 15.10.2023 přerušil činnost, kterou do podání daňového přiznání neobnoví. Poslední fakturu vyfakturoval 15.10.2023, příjmy mu na účet přišly ještě v listopadu a v prosinci 2023. Může i k těmto příjmům uplatnit 60% paušální výdaje? K 31.12.2023 má již všechny vydané faktury zaplacené, nemá žádnou pohledávku. Na přehledu OSSZ a ZP bude uplatňovat 10 měsíců hlavní činnosti, uvede zde všechny příjmy, které mu přišly za rok 2023 + 60% výdaje. Je tento způsob správný?