Zdravotní a sociální pojištění - strana 2

Ve zdravotním pojištění registrujeme spoustu specifických situací, při jejichž řešení je důležité, aby zaměstnavatel použil správný postup. Důsledkem chyby při stanovení vyměřovacího základu zaměstnance je vznik dlužného pojistného a penále, nebo naopak existence přeplatku na pojistném. Nedodržení některé ze zákonných povinností může být pro zdravotní pojišťovnu relevantním důvodem k uložení pokuty. Na rozdíl od možnosti uložit pokutu je úřední povinností zdravotní pojišťovny uplatňovat, tedy vyměřovat, a v případě nezaplacení vymáhat jak dlužné pojistné, tak penále – výjimky z tohoto pravidla jsou uvedeny v závěru.

Přiznání důchodu pojištěnci má ve zdravotním pojištění velký význam, protože přímo ovlivňuje platbu pojistného státem té zdravotní pojišťovně, u které je osoba pojištěna, a rovněž i výši vyměřovacího základu zaměstnance, resp. osoby samostatně výdělečně činné. To znamená, že tyto osoby jednak mají z titulu přiznání důchodu vyřešen ve zdravotním pojištění svůj pojistný vztah (přičemž v daném kalendářním měsíci postačí evidence v této „státní kategorii“ i jen po část tohoto měsíce), jednak nemusejí přispívat žádnými platbami do tohoto systému. Jinak je tomu v případech, kdy jsou poživatelé důchodu zaměstnáni nebo podnikají jako OSVČ.

Pokud OSVČ splňuje danou podmínku, že celodenně osobně a řádně pečovala o jedno dítě do 7 let nebo nejméně o dvě děti do 15 let věku, tak v následujícím roce bude platit stále sníženou zálohu na zdravotním pojištění, až dokud nepodá přehledy? Případně si musí nastavit novou výši dané zálohy pro aktuální rok, tak jako to je u OSVČ, kteří platí minimální zálohy?

Osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ) mohou vykonávat svoji podnikatelskou činnost buď „klasicky“, tedy průběžnou komunikací s finančním úřadem, zdravotní pojišťovnou a správou sociálního zabezpečení, nebo výkonem své činnosti v paušálním režimu. V tomto článku se budeme zabývat těmi pojištěnci, kteří při výkonu své podnikatelské činnosti nemohou nebo nechtějí vstoupit do paušálního režimu, budou tedy standardní cestou plnit své zákonné povinnosti vůči té zdravotní pojišťovně, u které jsou pojištěni. Podotýkáme, že v případě výkonu více činností musí být osoba pojištěna u jedné zdravotní pojišťovny.

Autorské honoráře podléhají dani z příjmů ze závislé činnosti, je-li tato činnost vykonávána v rámci pracovněprávního vztahu. Přiznaný příjem (odměna) za vytvořené dílo se sečte v příslušném kalendářním měsíci s příjmy ze závislé činnosti, oba příjmy zaměstnance se zdaňují společně, a podléhají tak i odvodu pojistného na zdravotní pojištění. Autorské honoráře nelze zdaňovat podle § 10 zákona č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP “), i kdyby se jednalo o příležitostný (jednorázový) příjem.

V právní úpravě zdravotního pojištění došlo ke změnám jak přímo v zákonech zdravotního pojištění, tak v související právní úpravě, tedy i s dopady do zdravotního pojištění. Je také skutečností, že se mění podmínky pro placení pojistného všemi skupinami plátců, neboť od 1. 1. 2024 je stanoven nový (zvýšený) minimální vyměřovací základ u zaměstnance (zaměstnavatele) i osoby samostatně výdělečně činné, zvyšuje se platba pojistného osobami bez zdanitelných příjmů a více zaplatí stát zdravotním pojišťovnám i za „státní pojištěnce“. Podívejme se nyní blíže na některé změny, a tedy i na postupy platné ve zdravotním pojištění po datu 1. 1. 2024.

Zaměstnavatel vznikl sice už v roce 2016, ale doposud zaměstnává pouze zaměstnance na DPP do 10 000 měsíčně, takže neměl povinnost odvodů na SP. Není registrovaný jako zaměstnavatel na OSSZ. Odkdy se bude muset přihlásit, když v lednu 2024 má zaměstnance na DPP, kteří pokračují od r. 2023, ale i nové DPP. Stačí až do 8 dnů od 1. 7. 2024, nebo už se měl přihlásit v lednu 2024? Zároveň až v 7/24 nahlásí všechny dohodáře?

Poplatník je v roce 2023 v paušálním režimu (2. pásmo). V říjnu 2023 uzavřel dohodu o pracovní činnosti (celkový příjem do konce roku 2023 bude 35 000 Kč) a bude pokračovat i v roce 2024. Chápu, že uzavřením této dohody se vyloučil z režimu paušální daně, takže měl podat do 15 dnů od vzniku dohody oznámení o vystoupení z paušálního režimu (předpokládám na formuláři „Oznámení o nesplnění podmínek v paušálním režimu“ a zaškrtnutím možnosti „poplatník vykonával činnost, ze které plynou příjmy ze závislé činnosti, s výjimkou příjmů, z nichž je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně“) a za rok 2023 podáme přiznání i přehledy. Co mi ale není jasné, jaké zálohy bude od ledna 2024 platit na sociální a zdravotní pojištění a případně na daň (jakým způsobem se vypočítají)? 

Přihlašování všech zaměstnanců na DPP od 1. 7. 2024 na správu sociálního zabezpečení zůstává v platnosti, nebo na základě pozměňovacích návrhů bylo zrušeno a dohody budou přihlašovány tak jako doposud, tj. až po dosažení hranice 10 000 Kč?

Jako každoročně, tak i k datu 1. 1. 2024 došlo v právní úpravě zdravotního pojištění ke změnám, které určují podmínky pro placení pojistného všemi skupinami plátců. Na které z nich se zaměříme především? Nařízením vlády č. 396/2023 Sb. je stanoven zvýšený minimální vyměřovací základ u zaměstnance (zaměstnavatele) a zvyšuje se platba pojistného osobám bez zdanitelných příjmů. Více také zaplatí stát zdravotním pojišťovnám za „státní pojištěnce“ a tím je vyšší i částka odpočitatelná od dosaženého příjmu za podmínek definovaných v § 3 odst. 7 zákona č. 592/1992 Sb. , o pojistném na veřejné zdravotní pojištění. Již „tradiční“ změnou je zvýšení minimální zálohy OSVČ, což se návazně promítá i do výše paušální platby v prvním pásmu tohoto režimu. Podívejme se nyní blíže na tyto a další změny, tedy i na postupy platné ve zdravotním pojištění od data 1. 1. 2024.

Vyměřovací základ zaměstnance* je úhrn příjmů ze závislé činnosti, které jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob podle zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, a nejsou...

Vyměřovací základ – část příjmů daňového základu podle zákona o daních z příjmů Rok 2003 a dříve 2004 2005 od 2006 dosud Ve výši 35 % 40 % 45...

Platnost Vyměřovací základ Pojistné Na základě předpisu Od Do 1. 1. 2023 aktuálně 14.074 Kč 1.900 Kč zák. č. 260/2022 Sb. 1. 9. 2022 31. 12. 2022 11.014 Kč...

Vyměřovacím základem u osoby, která není vyňata z českého systému veřejného zdravotního pojištění, není za ni plátcem pojistného stát nebo nemá po celý kalendářní měsíc příjmy ze zaměstnání nebo ze samostatné...

Vyměřovací základ zaměstnanců (viz § 5 zák. o pojistném na sociální zabezpečení) je úhrnem příjmů, které: jsou předmětem daně z příjmů FO podle ZDP, nejsou od této daně osvobozeny, jsou...

Rok 2017 2018 2019 2020 2021 2022 2023 2024 Procento pro hlavní činnost 50 % 50% 50 % 50 % 50 % 50 % 50 % 55 % Rozhodný...

Platnost limitů 1. 1. 2018 1. 1. 2019 1. 1. 2020 1. 1. 2021 1. 1. 2022 1. 1. 2023 1. 1. 2024 Příslušná právní norma Sdělení MPSV 349/2017...

Hranice pro redukci Od 0 Kč do I. RH Nad I. RH do II. RH Nad II. RH do III. RH Redukce části započitatelného příjmu činí 90 %  60...

 Hranice pro redukci Od 0 Kč do I. RH Nad I. RH do II. RH Nad II. RH do III. RH Redukce části započitatelného příjmu činí 100 %  60...

Platnost 2018 2019 2020 2021 2022 2023 2024 1. až 14. kalendářní den náhrada mzdy1) náhrada mzdy1) náhrada mzdy1) náhrada mzdy1) náhrada mzdy1) náhrada mzdy1) náhrada mzdy1) 15. až...