COVID-19 - strana 7

Dne 17. 4. 2020 nabyl účinnosti zákon č. 177/2020 Sb. , o některých opatřeních v oblasti splácení úvěrů v souvislosti s pandemií COVID-19.

Ve Sbírce zákonů vyšly dne 27. 3.2020 mj. zákony upravující pro osoby samostatně výdělečně činné („OSVČ“) prominutí záloh na pojistné na důchodové a zdravotní pojištění. Pojďme si pro větší názornost představit schválené změny na příkladech.

V rámci nouzového stavu do fakultní nemocnice nastoupili dobrovolníci, kteří nám pomáhají zvládnout a překlenout krizovou situaci. Těmto dobrovolníkům (zaměstnancům) chceme zajistit alespoň stravování zdarma (obědy připravované naším stravovacím zařízením ve studené podobě, které lze ohřát v mikrovlnné troubě). Existuje (vzhledem k mimořádné situaci) možnost zúčtovat hodnotu neuhrazené pohledávky za těmito zaměstnanci (v hodnotě pořizovací ceny potravin) do daňově uznatelných nákladů?

Malá s. r. o. se dvěma zaměstnanci poskytuje servisy strojů v tuzemsku a v zemích EU. V důsledku vládních opatření proti koronaviru má velmi omezenou poptávku z tuzemska a žádné zakázky zahraniční. Jeden zaměstnanec zatím práci má v rámci jedné větší tuzemské zakázky. Ale pro druhého zaměstnance, který běžně většinou pracuje na zahraničních zakázkách, je práce málo, nevyplní mu (8hodinový) úvazek, nicméně není to tak, že by vůbec nepracoval. Zaměstnavatel se chystá po vyplacení mezd za duben podat si žádost o kompenzaci mzdy v rámci programu Antivirus pro tohoto druhého zaměstnance. Jak administrativně provést pro tohoto zaměstnance uplatnění § 209 zákoníku práce o částečné nezaměstnanosti? Lze tento paragraf vztáhnout k popsanému případu a pokud ano, kolik procent z pracovní doby může odpracovat, aby se na něj vztahoval? A pokud částečně pracuje, lze mu zaplatit mzdu pouze formou 60 % průměrného výdělku?

Bude platit současné osvobození od placení minimálního zdravotního a sociálního pojištění do srpna 2020 i pro obnovené živnosti? Např. zaměstnanec na hlavní pracovní poměr ukončí k 30. 4. 2020 pracovní poměr a od 1. 5. 2020 si obnoví pozastavenou živnost a stane se OSVČ na hlavní činnost.

Je možné, aby o náhradu mzdy v programu Antivirus žádal jednatel a společník s. r. o., který ve vlastní restauraci vykonává práci číšníka? Má uzavřenou smlouvu na práci číšníka. Nebude problém, že na ELDP se uvádí kod „S“?

Společnost s r. o. má zájem o výplatu podpory zaměstnanosti z programu Antivirus (pokles poptávky po službách), ale bohužel má nedoplatky na zdravotní a sociální pojištění a také na ostatních daních. Pokud odvede pojistné na zdravotní a sociální pojištění a vyplatí mzdy zaměstnancům za měsíc březen 2020, kdy byla poškozena v důsledku nouzového stavu, bude mít nárok na podporu z programu Antivirus? V podmínkách je uvedeno, že žadatel musí striktně dodržovat zákoník práce . Je s. r. o. v důsledku nedoplatků z minulosti z programu vyloučena?

V souvislosti s mimořádnými opatřeními, které byly přijaty k zamezení šíření koronaviru, byla přijata vládou České republiky také řada opatření, která mají snížit negativní dopad těchto opatření na jednotlivé daňové subjekty. V následujícím příspěvku bychom se zaměřili na přijatá opatření v daňové oblasti, které se mohou týkat neziskových poplatníků. I když tyto subjekty určitě nejsou cílovou skupinou těchto opatření, je vhodné o některých z nich blíže informovat.

Vláda České republiky schválila dne 31. 3. 2020 usnesením č. 350 návrh zákona z dílny Ministerstva spravedlnosti o některých opatřeních ke zmírnění dopadů epidemie koronaviru SARS CoV-2 na osoby účastnící se soudního řízení, poškozené, oběti trestných činů a právnické osoby a o změně insolvenčního zákona a exekučního řádu , tzv. lex COVID justice (dále jen „Návrh“). Účelem návrhu zákona je rychlá reakce na některé urgentní změny na poli práva civilního procesního, insolvenčního, exekučního a obchodních korporací, jejichž cílem je reagovat na důsledky mimořádných opatření přijatých orgány veřejné moci při epidemii koronaviru SARS-CoV-2.

Dne 9. 4. 2020 schválil Senát návrh zákona o kompenzačním bonusu v souvislosti s krizovými opatřeními v souvislosti s výskytem koronaviru SARS CoV-2. Finanční správa uveřejnila na svých stránkách podrobné informace k podávání žádosti o tento bonus.

Cestovní náhrady a karanténa Ing. Karel Janoušek Výkon práce v bydlišti zaměstnance Zaměstnanec se vrátil z dovolené v Itálii a zaměstnavatel mu nařídil, aby 14 dní nechodil na své...

Stav ke dni 6. 4. 2020 Vláda České republiky v souladu s čl. 5 a 6 ústavního zákona č. 110/1998 Sb. , o bezpečnosti České republiky, vyhlásila pro území České republiky z důvodu ohrožení zdraví v souvislosti s výskytem koronaviru (označovaný jako SARS CoV-2) na území ČR nouzový stav na dobu od 12. 3. 2020 na dobu 30 dnů. Současně je jednáno o prodloužení tohoto nouzového stavu. V souvislosti se šířením viru SARS-CoV-2 za účelem zmírnění zvýšených dopadů této mimořádné události na podnikatele i další daňové subjekty došlo k řadě rozhodnutí, obsažených v Liberačním balíčku I a II zveřejněných ve Finančním zpravodaji č. 4/2020 a 5/2020, v pokynu GFŘ D-44, v zákonu č. 134/2020, 136/2020 a 137/2020 Sb. Všechny tyto změny si v následujícím textu uvedeme a blíže objasníme.

Má spolupracující osoba nárok na ošetřovné? Spolupracují osobou je manželka vykonávající hlavní činnost, příjmy manžela rozdělené na manželku jsou 40 %.

Cestovní agentura (CA) nakupuje ubytování do Maďarska od cestovní kanceláře (CK), dopravu má vlastními autobusy. Nyní dochází ke stornům zájezdů. Za ubytování jí vrací CK dle smluvních podmínek např. 40 % storno, které se hned posílá klientům. Za dopravu vlastními autobusy si CA účtuje dle smluvních podmínek také např. 40 % storno. Bude toto storno z vlastní neuskutečněné přepravy podléhat DPH? Někdy dochází ale i k situaci, že se zájezd zruší hned na začátku. CA si účtuje 1 000 Kč za storno. Cestovní kancelář si nechá např. 400 Kč storno, zbytek, tj. do 1 000 Kč, si nechává CA dle smluvních podmínek. Bude toto podléhat DPH? A pokud ano, bude se počítat 600 + DPH, nebo 496 Kč + 104 Kč (DPH) = 600?

Zaměstnankyně podala k 31. 1. 2020 výpověď. Pracovní poměr měl být tedy ukončen k 31. 3. 2020. Od 15. 3. 2020 nastoupila na nemocenskou do 31. 3. 2020 a hned následně od 1. 4. 2020 nastupuje na ošetřovné z důvodu uzavření školy v souvislosti s epidemií. Pokud by na ošetřovném byla např. do 31. 5. 2020, kdy dojde k ukončení pracovního poměru? Jak je to s nárokem na dovolenou (na kolik dní by měla nárok, pokud je roční nárok 20 dní)? Započítává se ošetřovné z důvodu uzavření školy do odpracované doby pro účely dovolené?

Z důvodu překážek v práci na straně zaměstnavatele budou zaměstnanci doma podle § 209 zákona č. 262/2006 Sb. , zákoník práce (dále jen „ZP “). Považuje se doba, kdy zaměstnanci nepracují z tohoto důvodu, za výkon práce podle § 348 ZP , abychom ji mohli zahrnout do počtu odpracovaných dnů při výpočtu nároku na dovolenou podle § 212 a 214 ZP ?

Dle informací jsou od března do srpna odpuštěny zálohy pro OSVČ. Pokud má OSVČ nastaveny trvalé příkazy na tyto zálohy a bude je nadále platit, budou mu pak při podání přehledu za rok 2020 vráceny? Nebo je nutné trvalé příkazy zrušit a zálohy neplatit, jinak k jejich odpuštění nedojde?

Jednatel s. r. o. vykonává funkci na základě smlouvy o výkonu funkce jednatele. Bude mít nárok na ošetřovné v souvislosti s epidemií koronaviru?

Společnost s r. o. provozuje autodopravu – vozí součástky pro německé automobilky. Nyní však tyto podniky v důsledku koronaviru stojí, a není tedy co vozit. V jaké výši je zaměstnavatel povinen vyplatit náhradu mzdy svým zaměstnancům? Některým přiděluje práci např. v podobě údržby vozidel, jiní nepracují vůbec. Pokud bude situace trvat déle, tak nebude práce pro žádné zaměstnance. Bude mít případně zaměstnavatel nárok na alespoň částečnou náhradu od státu?