629/18.06.25 - Sociální výpomoc pozůstalým po zemřelém zaměstnanci

Účelem tohoto příspěvku je vyjasnění daňového režimu nárokového plnění ve formě sociální výpomoci poskytnuté zaměstnavatelem zemřelého zaměstnance (dále jen „zaměstnance“) jeho pozůstalým, a to i v návaznosti na zrušení ustanovení § 4 odst. 1 písm. k) bodu 4 zákona 586/1992 Sb., o daních z příjmů (dále jen „ZDP“), které platilo do konce roku 2023. Podle tohoto ustanovení byl od daně z příjmů fyzických osob osvobozen příjem v podobě nepeněžního plnění nebo sociální výpomoci poskytované zaměstnavatelem z fondu kulturních a sociálních potřeb nejbližším pozůstalým nebo sociální výpomoci nejbližším pozůstalým za obdobných podmínek jako u zaměstnavatele, u kterého se tento fond nezřizuje.

Poskytování sociální výpomoci, ať už peněžní či nepeněžní, pozůstalým po zaměstnanci je často využíváno např. výrobními podniky, zejména u rizikových pracovních pozic, ale i jiní zaměstnavatelé je poskytují např. v případě úmrtí dlouholetých zaměstnanců nebo zaměstnanců zemřelých v důsledku nemocí nebo nehod. Často jde o situace, kdy se úmrtí týká hlavního živitele nebo spoluživitele rodiny. Úmrtí zaměstnance a následný výpadek jeho příjmu tak má na sociální situaci rodiny nezanedbatelný negativní dopad.

V návaznosti na zrušení vyhlášky o FKSP a novele zákona o daních z příjmů účinné od 1. ledna 2024 vyvstává v případě sociální výpomoci pozůstalým otázka jejího daňového režimu, a to jak na straně příjemců této výpomoci, tj. pozůst