Občanské právo

Jako OSVČ bych chtěla prodávat ručně tisknuté věci na látku. 1) Je možné si dát do obchodních podmínek např. to, že potisk může tvořit prasklinky, ale vada to nen,í a nelze jej proto reklamovat? Nebo naopak při případném odloupnutí tisku je možno reklamaci uplatnit? Může si obchodník takto stanovati podmínky pro reklamaci a vrácení svých výrobků? 2) Budu-li vystavovat fakturu, musím na ní vždy uvést své trvalé bydliště (které mám uloženo v registru obyvatel) jako fakturační adresu, nebo mohu uvést jakoukoliv jinou adresu např. tu, kde své výrobky vyrábím? Je toto přesně stanoveno zákonem? Nechci všem na faktuře uvádět svou adresu trvalého bydliště, tj. adresu kde sama bydlím. Je toto možno řešit jinak?
Vydáno: 22. 12. 2022
  • Článek
V příspěvku se zaměříme na řešení daňového odpisování v případě nájmu nemovité věci, kterou fyzická osoba získala jednak darováním a jednak zděděním.
Vydáno: 20. 10. 2022
  • Článek
Parlamentu ČR byl předložen vládní návrh zákona sněmovní tisk 213/0 (dále jen „návrh“), kterým se mění zákon č. 634/1992 Sb. , o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o ochraně spotřebitele “) a zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „občanský zákoník“). Právní úprava ochrany spotřebitele se tak v blízké době dočká určitých změn, na které je dobré se předem připravit.
Vydáno: 29. 09. 2022
Společnost poskytla v souladu s par. 2395 občanského zákoníku jiné právnické osobě (kapitálově nespojené) úvěr 15 mil. Kč za úrok 12%ročně. Úrok včetně jistiny bude splacen v příštím roce. Účtování o poskytnutí úvěru: 378 nebo 315/221? Předpis nesplaceného úroku k 31.12. 378 nebo 315/662? Úrok počítáme od data poslání peněz do dne předcházejícího dni, kdy je vrácen na účet?
Vydáno: 02. 09. 2022
Manželé nemají v SMJ byt, manžel ho koupil ještě před svatbou. Nyní potřebují, aby manželka příjmy z nájmu bytu dávala do svého DAP FO. Nájemce platí na její účet. Potřebují to kvůli úvěru, ale i kvůli daňové optimalizaci. Je to možné, když není vlastníkem?
Vydáno: 02. 06. 2022
  • Článek
V článku si uvedeme souvislosti podnikání manželů z hlediska vymezení společného jmění manželů a dále ve vazbě na občanský zákoník, zákoník práce , živnostenský zákon a insolvenční zákon a blíže se zaměříme na podnikání manželů z hlediska zákona o daních z příjmů .
Vydáno: 02. 06. 2022
Firma půjčila fyzické osobě 5 % úročenou peněžitou zápůjčku s datem splatnosti 31. 12. 2019. Zápůjčka včetně úroků je po splatnosti. Ve smlouvě je dohodnutá zákonná výše úroku z prodlení dle nařízení. V roce 2020 byly k 31. 12. 2020 na přání věřitele uplatněny „sankční“ zákonné úroky z prodlení, které však dlužník nezaplatil, proto vyly vyloučeny se zdanění. V roce 2020, kdy byla půjčka po splatnosti, nebyl zároveň uplatňován paralelně sjednaný úrok 5 %. Je to správně? Smlouva to výslovně neřeší. V roce 2021 již nechce uplatňovat věřitel ani sankční úrok, protože zákonný úrok z roku 2020 je poměrně vysoký a došlo k nějaké domluvě s dlužníkem.
Vydáno: 22. 03. 2022
Klient-plátce DPH a stavební firma-plátce DPH ukončili spolupráci. Rozestavěná stavba se nyní nechá ocenit znalcem a klient bude požadovat rozdíl mezi platbami a odhadní cenou rozestavěné stavby po stavební firmě, jelikož to považuje za bezdůvodné obohacení. Pravděpodobně o tom rozhodne i soud (nejspíše ve prospěch klienta). My bychom tento rozdíl považovali za finanční plnění a tudíž bez DPH, nicméně jistý si tím nejsem. Máte s tímto problémem zkušenosti?
Vydáno: 14. 03. 2022
Zaměstnavatel ukončil pracovní poměr se zaměstnancem podle § 52 - pro nadbytečnost, v posledním měsíci zaměstnání mu přizná odstupné minimálně ve výši trojnásobku průměrného měsíčního výdělku. Zaměstnanec měl v užívání firemní auto. Je možné přenechat zaměstnanci toto osobní auto a považovat to za odstupné? Jak to firma (spol. s r. o.) zaúčtuje? Jak to zdaní zaměstnanec (§ 10 - ostatní příjmy)? Hodnota auta bude vyčíslena přesně na základě odhadu.
Vydáno: 14. 03. 2022
Patří občanské sdružení do právnických osob? 
Vydáno: 14. 03. 2022
Od 1. 1. 2022 novela exekučního řádu ukládá povinnost exekutorům, aby do tří měsíců od nabytí její účinnosti vyzvali oprávněné ke složení zálohy na náklady exekuce u následujících vymáhaných pohledávek: vymáhaných v exekučních řízeních podle exekučního řádu, přičemž tato řízení probíhala po dobu alespoň tří let přede dnem nabytí účinnosti novely, a v době zahájení řízení se jednalo o pohledávku oprávněného nepřevyšující částku 1 500 Kč bez příslušenství, současně v těchto řízeních v posledních třech letech přede dnem účinnosti novely nebylo nic vymoženo. Oprávněný bude v takovém případě vyzván, aby složil ve lhůtě do 30 dnů od doručení výzvy zálohu na náklady exekuce. Nesloží-li oprávněný ve stanovené lhůtě zálohu na náklady exekuce, exekutor exekuci zastaví. Oprávněnému za zastavenou exekuci náleží náhrada ve výši 30 % vymáhané pohledávky bez příslušenství. Bylo-li na jistinu pohledávky v řízení před zastavením exekuce něčeho vymoženo, pak se náhrada snižuje o výši uhrazené částky. O přiznání této náhrady rozhodne exekutor v usnesení o zastavení exekuce. Tato náhrada nebude poskytována v peněžním plnění, ale formou slevy na dani z příjmů. Oprávněný věřitel, kterému exekutor přizná v rozhodnutí náhradu za zastavenou exekuci, bude moci tuto náhradu uplatnit jako slevu na dani z příjmů, a to formou slevy za zastavenou exekuci. Daň poplatníka vypočtená za zdaňovací období nebo období, za které se podává daňové přiznání, se sníží o slevu za zastavenou exekuci. Lze za oprávněného věřitele, který si může uplatnit slevu za zastavenou exekuci, považovat i věřitele, který v roce 2022 nabyl toto pohledávku postoupením od původního věřitele? Původní věřitel pohledávku postoupí novému věřiteli a tento nový věřitel by vedl dále exekuční řízení a potencionálně by v případě splnění podmínek pro uplatnění slevy tuto slevu uplatnil? Lze tudíž slevu použít takto rovněž i u pohledávky nabytých postoupením?
Vydáno: 10. 03. 2022
  • Článek
Dotaz SVJ chce prodat nebytové prostory (sušárnu, prádelnu) v domě zájemci o zrekonstruování na bytovou jednotku. Za jakou cenu je může prodat? Může vycházet ze současné ceny zjištěné u realitní kanceláře, prostřednictvím které to bude prodávat? Jaké povinnosti z toho plynou jednotlivým vlastníkům? Několik vlastníků si chce odkoupit část společné chodby před svým bytem a zvětšit si o ni bytovou jednotku. Za jakou cenu by se měla tato část prodat současným vlastníkům (jedná se asi o 3 až 5 m2)?
Vydáno: 04. 03. 2022
Fyzická osoba - nepodnikatel zprostředkuje prodej zboží společnosti s. r. o. Společnost fyzické osobě vyplatí za toto zprostředkování provizi. Jak správně tuto provizi vyplatit? Stačí na základě smlouvy o zprostředkování?
Vydáno: 21. 02. 2022
Podléhá majetek ve svěřenském fondu vypořádání v dědictví? Matka by chtěla zabezpečit svou nezletilou dceru, a chtěla by tak vytvořit svěřenský fond. V době zletilosti dcery si může čerpat z fondu. Do fondu vyčlení nemovitost. Musí být svěřenský fond plátcem DPH?
Vydáno: 18. 02. 2022
Členem výboru SVJ je právnická osoba (bytové družstvo), kterého zastupuje pověřená osoba. Takto je to zapsané v obchodním rejstříku. Bytové družstvo je členem SVJ. Shromáždění vlastníků schválilo odměnu pro členy výboru, tj. pro fyzické osoby a také pro právnickou osobu. Jak se má vyplácet schválená odměna pro právnickou osobu? Dle mého názoru by odměnu ve schválené výši mělo bytové družstvo fakturovat příslušnému SVJ. Způsob vyplacení odměny pověřenému zástupci bytového družstva v SVJ potom řeší bytové družstvo (např. dohoda o provedení práce apod.)? Je to správný postup? Bytové družstvo je plátcem DPH, má k částce, kterou bude fakturovat SVJ připočítat příslušnou sazbu DPH?
Vydáno: 16. 02. 2022
Je možné a legální nastavit všem TRV ventily tak, aby otopná tělesa nebylo možné úplně vypnout, ale stále temperovala místnosti alespoň v minimálním rozsahu. Toto částečně zajišťují svislé rozvody (stoupačky) pokud si je vlastník bytu neobalí tepelnou izolací nebo jinak nezakryje. Nevím, zda si něco takového můžeme na Shromáždění vlastníků odsouhlasit. Pokud by s tím všichni souhlasili, tak by nebyl problém. Ale pokud by byl někdo proti, tak nevím, zda na to máme právo. Částečně se domnívám, že bychom na to právo měli s odvoláním na stavební zákon a na výpočet tepelných ztát jednotlivých místností. Obytné místnosti, které sousedí s jiným bytem, nejsou navrhované na to, že je v místnosti jiná teplota než ta se kterou počítá tepelná technika.
Vydáno: 31. 01. 2022
Jsme škola, příspěvková organizace. V rámci naší doplňkové činnosti (plátce DPH) vystavujeme faktury odběratelské - obědy pro cizí strávníky. DPH promítnu v kontrolním hlášení a daňovém přiznání ke dni vystavení faktury. Někteří naši odběratelé uhradí fakturu dlouho datu splatnosti, někdy až 2 měsíce. Zajímá mne, zda můžeme požadovat úrok z prodlení úhrady - tedy zda můžeme toto uvádět na vystavené faktuře pro případ, že by k tomuto mělo případně dojít. Jak případné úroky danit (pokud se daní)?
Vydáno: 18. 01. 2022
Je možné vložit nemovitý majetek do spolku, aby bylo možné tento následně opravovat a rekonstruovat? Jak by se takto vložený majetek účtoval? Je možné, aby vkladatel v případě vystoupení nebo ukončení činnosti spolku mohl požadovat finanční vypořádání ve výši hodnoty vkladu nemovitosti?
Vydáno: 20. 12. 2021
Uvádí se nedaňové náklady neziskové organizace v hlavní činnosti v řádku 40 a pak ještě souhrnně v řádku 62 všechny náklady k hlavní činnosti nebo v řádku 62 se uvádí už jenom zbývající daňové náklady z hlavní činnosti? Případně je správnější použít řádek 40 na všechny náklady ztrátové hlavní činnosti? Posuzuje se neziskovost hlavní činnosti pouze k daňovým nákladům nebo ke všem nákladům hlavní činnosti?
Vydáno: 08. 12. 2021
V nově vzniklé s. r. o. je jeden společník a jeden jednatel, kdy jednatelem je jiná osoba než je společník. 1) Musí mít jednatel smlouvu o výkonu funkce - nebo může tuto funkci vykonávat „zdarma“? 2) Může být jednatel zaměstnán jako účetní - klasický pracovní poměr? V tom případě si pracovní smlouvu sám podepíše? Je nutné mít podpisy ověřené, popř. smlouvu někam zasílat k ověření?
Vydáno: 16. 11. 2021