Občanské právo

Na základě smluvního ujednání mezi tuzemským věřitelem A a tuzemskými dlužníky B-dlužník a C-nový dlužník došlo k převzetí dluhu, a to úročené zápůjčky kyperské společnosti. Musí se při převzetí dluhu nadále pokračovat v úročení zápůjčky nebo lze sjednat , že se upustí od dalšího úročení? Nový dlužník C je mateřskou společností věřitele A.

V případě, že existuje záměr zlikvidovat s. r. o., které obsahuje vysoké kumulované neuhrazené účetní ztráty z předchozích let, lze likvidaci i tak provést? Kromě neuhrazených účetních z minulých let obsahuje s. r. o. pouze nesplacenou půjčku od společníka, jinak je kompletně bez majetku. Jakým způsobem lze neuhrazenou účetní ztrátu v průběhu nebo na konci likvidace vyřešit? Je nutné ztráty během likvidace předepsat společníkům k úhradě? Nebo je možné neuhrazenou účetní ztrátu ponechat na konci likvidace tak jak je? Nejednalo by se v tomto případě spíše o insolvenci? Jaké jsou možnosti řešení této situace? A je likvidace ta ideální cesta?

Živnostník, plátce DPH, prodávající přes e-shop dětské zboží, chce ukončit živnost. Na zboží má 2 roky záruku. Když už není živnostník, jak postupovat při reklamci zboží? Jak se vypořádat s tou situaci vůči klientovi? 

Naše společnost (česká s. r. o.) kupuje od jiné společnosti (také české s. r. o.) část obchodního závodu - prakticky se jedná o funkční penzion. Zvolili jsme na doporučení, že budeme do našeho účetnictví evidovat vstupní ceny majetku co jsou předmětem převodu v účetních cenách co jsou evidovány u prodávajícího a bude nám vznikat tak oceňovací rozdíl k nabytému majetku. Nemůžeme se ale shodnout na následujících věcech: 1) jak máme zaúčtovat pohledávky co jsou evidovány u prodávajícího - máme je zanést v hodnotě netto nebo v hodnotě brutto - tyto pohledávky totiž jsou u prodávajícího kryty opravnými položkami (zákonnými i účetními)? U zbytku majetku chceme evidovat vstupní ceny v hodnotě netto. 2) součástí prodeje obchodního závodu jsou i "zaměstnanci" - zde si nejsme jisti zda dochází k převodu závazků z titulu zdravotního a sociálního pojištění a zálohy na daň ze závislé činnosti - právní zástupci nám sdělili, že je to účetní věc a nepomohou nám? 

Koupě je v občanském zákoníku upravena v ustanovení § 2076 až 2183. Dnes se věnujeme dílčí úpravě a některým z ustanovení § 2076 až 2157, tedy věcem movitým – zboží a zejména pak použití vykládacích pravidel Incoterms. Právní úprava občanského zákoníku zde vychází z úpravy, která byla dříve provedena obchodním zákoníkem . To jistě uvítají osoby podnikatelské sféry. Tato úprava je jim totiž známá. Může to však při realizaci této úpravy klást vyšší nároky na další subjekty. V občanském zákoníku se nejprve formulují obecná ustanovení společná pro všechny případy koupě. Následují ustanovení o koupi movitých věcí, odchylky vztahující se ke koupi nemovitých věcí a ustanovení o vedlejších doložkách v kupní smlouvě. Obecná ustanovení sledují pojmové vymezení kupní smlouvy a řešení otázky určitosti kupní ceny, jakož i stanovení základních povinností stran. K postupu právní úpravy od obecného ke zvláštní úpravě nelze mít žádných výhrad. Jde o obvyklé a správné řešení.

Jaké postavení má v SVJ profesionální předseda vůči úřadům a dokladům? Účtuji SVJ a za společnost rozhoduje profesionální předseda. 

Obec je při nakládání se svým majetkem povinna postupovat hospodárně a účelně a včas uplatňovat veškerá práva vedoucí k jeho ochraně. Proto je znalost právní úpravy a oprávnění, která obec v souvislosti s vadami majetku získala, klíčovou součástí právního povědomí obcí. Dochází tím k naplňování zákonem stanovené povinnosti ochrany majetku obce, jenž má charakter veřejných prostředků, se kterými je nedílně spojená povinnost transparentního hospodaření, kontroly a ochrany.

Společnost, plátce DPH, vlastní nájemní dům s 18 bytovými jednotkami a 2 jednotky nebytové. Nebytové jednotky chce pronajmout plátcům DPH. Může tento nájem nebytových jednotek fakturovat s DPH s tím, že pokud bude v těchto jednotkách dělat nějaké opravy2, může si odečíst DPH na vstupu. Nebo se zde musí použít § 56a odst. 3 písm. d) ZDPH a nemůže uplatňovat daň, jelikož 60 % podlahové plochy celé budovy je tvořena obytným prostorem? Nejsem si jistá, zda těch 60 % je na plochu celé budovy, nebo vždy na tu jednu jednotku. 

OSVČ s živností na velkoobchod a maloobchod prodává bytový textil po celé ČR. K tomu využívá pronajaté vozidlo, u kterého běžně uplatňuje veškeré výdaje včetně odpočtu DPH. S živností mu pomáhá strýc, který využívá k rozvozu zboží další automobil, u kterého jsou opět uplatňovány do výdajů veškeré náklady s jeho provozem spojené. Strýc nemá uzavřenou žádnou pracovní smlouvu, ani DPP, ani DPČ a ani na něho není rozdělován základ daně podle § 13 odst. 1 písm. c) ZDP. Je možné, aby strýc pracoval zcela zdarma? Je možné, aby byly uplatňovány veškeré výdaje na 2 vozidla, pokud veškeré zisky zdaňuje pouze jedna OSVČ?

Předseda SVJ je OSVČ. Mohl by odměnu za výkon funkce předsedy společenství fakturovat?

Kdo může podepsat dohody o vzájemných zápočtech závazků a pohledávek? Musí je podepsat statutární zástupce s podpisovým právem, nebo člen finančního oddělení bez podpisového práva. 

Klient podnikání v oboru: Výroba kovových konstrukcí a jejich dílů a Umělecká tvorba. Je to OSVČ, neplátce DPH. Nyní je potřeba, aby se dočasně (na 2 roky) přestěhoval do Itálie. Může tam poskytovat služby na živnostenské oprávnění získané v ČR? Jak to bude ze zdravotním a sociálním pojištěním a DPFO? 

V rámci našeho holdingu bude budova ze subjektu A do subjektu B vložena buď vkladem nebo prodejem s hodnotou na základě znaleckého posudku. Co potřebujeme z hlediska účetnictví, aby bylo součástí znaleckého posudku? Musí být jeho součástí specifikace hodnot vybavení budovy? Budeme vybavení budovy zařazovat zvlášť dle odpisových skupin u předchozího subjektu? Jak budeme postupovat?

Společnost s ručením omezeným vznikla v roce 2004, za celou dobu nevykazovala žádné hospodaření, žádné pohyby, všechna daňová přiznání baly nulová. Nyní byla společnost zlikvidovaná, výmaz z obchodního rejstříku nabyl právní moc. Daňové přiznání bude opět nulové. Moje otázka je zda mohu vynulovat účet Vlastní kapitál, na kterém bylo 100 000 Kč základního kapitálu. Ten bude tedy vrácen společníkům. Stačí to takto jednoduše vyřešit? V rozvaze budou tedy všechny položky nulové.

Obec vybudovala cestu cca za 10 mil. Kč. Firma s. r. o. jezdí přes tuto cestu traktory, a tak se domluvili na spolupodílení. Od obce přišla faktura na 300 000 Kč - přefakturace nákladů spojené s vybudováním cesty. Co je to pro firmu? Jak za účtovat? Majetek to není, je to služba?  Je to veřejná komunikace (cyklostezka). Smlouva neexistuje, jen ústní dohoda. Firma s.r.o. chtěla pozemky odkoupit, ale obec je neprodala, protože chtěli cyklostezku. A tak s.r.o. řekla my Vám na to přispějeme, když tam budeme moci jezdit traktory. Žádný časový horizont, kolik let tam budou jezdit, si nesjednali. Značka tam je zákaz vjezdu motorovým vozidlům. Žádná jiná cedule s výjímkou není. Dohoda je ústní, lze jí uzavřít písemně i případně na dobu určitou i neurčitou. Základ před úpravami bude určitě nižší než 1 mil. 

Dvě fyzické osoby, obě plátci DPH, jsou společníci společnosti (sdružení). Ve smlouvě o společnosti mají společníci ujednání, že příjmy a výdaje si dělí rovným dílem 50/50, kdežto na majetku a závazcích se podílí 100/0, tedy veškerý vytvořený majetek, zásoby, pohledávky, ale i závazky náleží pouze jednomu z nich. Takto to i dlouhodobě vykazujeme v přiznání. Nyní se rozhodli ukončení společnosti ukončit. Je to právně možné, aby měli podíl na majetku jiný než na příjmech a výdajích? My jsme takový zákaz v občanském zákoníku nenašli, a tak se domníváme, že taková dohoda možná je. Pokud by takové ujednání nebylo platné, znamená to, že podíly na majetku a závazcích jsou shodné jako podíly na příjmech a výdajích? V případě ukončení společnosti, kdy podíl na majetku a závazcích náleží pouze jednomu ze společníků, který bude dál pokračovat v podnikání, nevznikají žádné daňové důsledky z vypořádání, protože k žádnému vlastně nedochází?

Veřejná obchodní společnost vstoupí k 30. 9. 2024 do likvidace. Ve společnosti jsou 2 společníci, každý má 50 %. Sestaví před dnem vstupu do likvidace rozvahu. V majetku má společnost dům postavený a zkolaudovaný v roce 2009, osobní automobily a zásoby dřevní hmoty. Pohledávky má jen za společníky v. o. s. – vyplacené zálohy společníkům v průběhu roku 2024 a současně i závazky ke společníkům – půjčky společnosti v. o. s. těmito společníky. Jiné závazky a pohledávky společnost nemá. Jak postupovat při likvidaci, jak likvidovat dům, jak likvidovat osobní automobily a zásoby dřevní hmoty? Co je pro společníky v. o. s. výhodnější? Likvidovat před vstupem do likvidace nebo až po vstupu do likvidace? Otázka DPH, odvést DPH z převodu osobních automobilů do osobního vlastnicví a dřevní hmoty také pro osobní potřebu? 

Obchodní rejstřík přes datovou schránku vyzval  s. r. o. k doložení účetní závěrky do obchodního rejstříku do sbírky listin. Ovšem jediný jednatel a společník vůbech nechodí do datové schránky, takže na to nereagoval a z moci úřední soud tuto firmu zrušil a vymazal z obchodního rejstříku, prostě už neexistuje. Ovšem v neexistující firmě zůstal majetek - auta, budovy má i účet atd. Jak se má postupovat z hlediska daní a účetnictví? V podstatě toto s. r. o. už by nemělo podávat žádné daňové přiznání. Navíc s. r. o. je plátcem DPH a už nemůže podat přiznání, neboť má zrušenou datovou schránku. Je nějaká šance tento stav ještě zvrátit, když už je s. r. o. soudně zrušeno? 

Pro civilněprávní praxi lze za velmi zajímavý označit rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 17. 10. 2023, sp. zn. 28 Cdo 1217/2023, který nahlížel na právní problematiku „plnění za jiného“, a to v podstatných detailech.

Máme bytový dům o pěti bytech a 7 vlastnících. Jsme vlastníci podílů na bytovém domě. Chceme si na katastru podíly převést na bytové jednotky. Budeme si muset založit SVJ a vést účetnictví?