Občanské právo

Jsme škola, příspěvková organizace. V rámci naší doplňkové činnosti (plátce DPH) vystavujeme faktury odběratelské - obědy pro cizí strávníky. DPH promítnu v kontrolním hlášení a daňovém přiznání ke dni vystavení faktury. Někteří naši odběratelé uhradí fakturu dlouho datu splatnosti, někdy až 2 měsíce. Zajímá mne, zda můžeme požadovat úrok z prodlení úhrady - tedy zda můžeme toto uvádět na vystavené faktuře pro případ, že by k tomuto mělo případně dojít. Jak případné úroky danit (pokud se daní)?
Vydáno: 18. 01. 2022
Je možné vložit nemovitý majetek do spolku, aby bylo možné tento následně opravovat a rekonstruovat? Jak by se takto vložený majetek účtoval? Je možné, aby vkladatel v případě vystoupení nebo ukončení činnosti spolku mohl požadovat finanční vypořádání ve výši hodnoty vkladu nemovitosti?
Vydáno: 20. 12. 2021
Uvádí se nedaňové náklady neziskové organizace v hlavní činnosti v řádku 40 a pak ještě souhrnně v řádku 62 všechny náklady k hlavní činnosti nebo v řádku 62 se uvádí už jenom zbývající daňové náklady z hlavní činnosti? Případně je správnější použít řádek 40 na všechny náklady ztrátové hlavní činnosti? Posuzuje se neziskovost hlavní činnosti pouze k daňovým nákladům nebo ke všem nákladům hlavní činnosti?
Vydáno: 08. 12. 2021
V nově vzniklé s. r. o. je jeden společník a jeden jednatel, kdy jednatelem je jiná osoba než je společník. 1) Musí mít jednatel smlouvu o výkonu funkce - nebo může tuto funkci vykonávat „zdarma“? 2) Může být jednatel zaměstnán jako účetní - klasický pracovní poměr? V tom případě si pracovní smlouvu sám podepíše? Je nutné mít podpisy ověřené, popř. smlouvu někam zasílat k ověření?
Vydáno: 16. 11. 2021
  • Článek
Podle zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů – dále jen „NOZ “ (§ 1257 až 1302) je služebnost věcným břemenem. Věcným břemenem jsou rovněž reálná břemena (§ 1303 až 1308 NOZ ). Se služebností jako věcným břemenem souvisejí, resp. mohou souviset rovněž některé daňové povinnosti. V první kapitole následujícího textu se budu věnovat právní úpravě služebnosti v občanském zákoníku, v další jejími dopady na daň z příjmů.
Vydáno: 29. 10. 2021
Jak vypořádat DPH u společnosti (A) v případě, kdy: - společnost s. r. o. (A) pořídila na základě kupní smlouvy dlouhodobý hmotný majetek (stroj) v ceně 500 000 Kč (smlouva uzavřena v dubnu 2020); - následně se kupující (A) dozvěděl, že prodávající (B) měl stroj pouze v pronájmu a nebyl oprávněn ho prodat (jedno z ustanovení jeho nájemní smlouvy); - kupující (A) však již zaplatil kupní cenu včetně DPH 21%, vystaven daňový doklad prodávajícím (B); - z výše uvedeného důvodu leasingová společnost vypověděla nájemní smlouvu prodávajícímu (B) a následně uzavřela v září 2020 platnou kupní smlouvu se společností s. r. o. (A) (tedy s původním kupujícím, který daný stroj koupil už podruhé, tentokrát však již legálně od skutečného vlastníka), - kupující (A) podal na prodávajícího (B) v červnu 2021 trestní oznámení, protože mu nebyla kupní cena stroje vrácena? Jak vypořádat uplatněný odpočet DPH u společnosti (A) z původního (podvodného) prodeje majetku společností (B). Majetek, pořízený z této neplatné kupní smlouvy zatím nebyl uveden do užívání, a tedy ani odpisován (je stále na účtu 042)? Jako jednu možnost vidím postupovat podle § 78e zák. o DPH, nicméně se jedná o doložené pozbytí majetku - na pachatele podvodného jednání bylo podáno trestní oznámení. Je v tomto případě namístě postupovat spíše podle § 74 odst. 1 zák. o DPH? Původní dodavatel (B) je nekontaktní a nelze předpokládat, že vystaví opravný daňový doklad. Musela by být tedy u společnosti (A) provedena oprava základu daně v evidenci pro účely DPH a prokázat skutečnosti např. novou kupní smlouvou se skutečným majitelem stroje a trestním oznámením na (B). Řešilo by se vrácení odpočtu DPH společností (A) v tomto případě dodatečným daňovým přiznáním za některý z měsíců květen - září 2020, kdy se společnost (A) o podvodném jednání dozvěděla?
Vydáno: 25. 10. 2021
Zapsaný spolek, jehož hlavní činností je podpora pěstounské péče (provozovatelka je sama přechodná pěstounka), provozuje pěstounský sklad. Dárci do skladu darují oblečení, boty, plíny, deky, kočárky, židličky, autosedačky, hračky, obecně věci po jejich dětech. Některé věci je nutné rovnou vyhodit, protože jsou poškozené. Ostatní věci si pak následně zdarma odvážejí pěstouni. Některé z nich – zejména kočárky, židličky – pak občas vracejí zpět, v podstatě některé věci rotují. Je z pohledu účetní nebo daňové legislativy nutné tyto věci evidovat? Pokud ano, v jaké kategorii (nabízela by se kategorie zboží, ale věci nebyly nabyty za účelem prodeje, jsou určeny k rozebrání zdarma nebo k rotaci do zničení)? Jakým způsobem je potom ocenit?: • i položky jako kočáry v dobrém stavu jsou často neprodejné ani za 500Kč • evidence jednotlivých kusů oblečení je také nereálná vzhledem k tomu, že pěstounka sklad provozuje sama zdarma v čase mezi péčí o děti a zajišťováním další podpory pro děti v pěstounské péči a sociálně slabší rodiny.
Vydáno: 20. 10. 2021
Je možné poskytnout zaměstnanci společnosti s. r. o. bezúplatnou půjčku ve výši 200 000 Kč, pokud se jedná o manželku jednatele společnosti? 
Vydáno: 17. 10. 2021
Ze zdravotních důvodů budu k 31. 12. 2021 končit účetní práce jako dodavatelka. Mohou doklady roku 2021 zůstat u mě až do podání daňového přiznání za tento rok nebo je musím předat s účetní závěrkou a do kdy? Pokud v budoucnu dojde ke kontrole správcem daně, budu mít povinnost svou práci obhajovat já nebo už nová účetní firma? Do kdy musím předat doklady? Předpokládám, že klientovi to bude jedno.
Vydáno: 15. 10. 2021
Pro komplikované vztahy v rodině mají rodiče zájem rozdělit svůj majetek mezi děti ještě za svého života a to nerovnoměrně. Závěť by jejich přání nesplňovala. Pro klid dožití v rodině by si rodiče přáli, aby do jejich smrti budoucí obdarovaní nevěděli. Byla by sepsaná darovací smlouva s ověřeným podpisem dárců platná i bez podpisu obdarovaného? Pokud ano, jak dlouho od data podpisu dárců by byla platná?
Vydáno: 15. 10. 2021
Mohou neziskové organizace účtující podle vyhlášky 504/2002 Sb., stejně jako podnikatelé, nevýznamné a opakující se položky nákladů časově nerozlišovat. Na jednom školení jsem slyšela, že u neziskovek toto nejde, jelikož vyhláška č. 504/2002 Sb. jim to neumožňuje (výklad byl ten, že dříve v účetních předpisech pro neziskovky to umožněno bylo, ale v současné době to ve vyhlášce už není, tj. pokud dříve bylo a dnes není, znamená to, že už dnes nelze). 
Vydáno: 14. 10. 2021
Jak se dělí dědictví v případě úmrtí matky, která má ze tří synů již dva (jeden tragicky zahynul), ale zůstali po něm 2 synové? Dědí tedy 2 synové plus 2 vnuci (po jednom synovi)?
Vydáno: 13. 10. 2021
Jak zaúčtovat v nestátní neziskové organizaci nedaňový náklad, který významně ovlivní výsledek hospodaření a má souvislost s minulým účetním obdobím? Dle vyhláčky č. 500/2002 Sb. by to byl účet 426, ale jak zaúčtovat, pokud se účtuje podle vyhlášky č. 504/2002?
Vydáno: 13. 10. 2021
Nezisková organizace, vyvíjející hlavní a vedlejší činnost, přijímá faktury za služby z EU. Kdy bude mít povinnost se zaregistrovat jako identifikovaná osoba a z faktury odvádět DPH: 1) faktura za službu z EU souvisí jen a pouze s hlavní činností, 2) faktura za službu z EU souvisí jen a pouze s vedlejší činností, 3) faktura za službu z EU souvisí s hlavní i vedlejší činností?
Vydáno: 22. 09. 2021
  • Článek
První část článku se zabývá vymezením právního pojmu dílo a pojmového aparátu, který se používá ve výstavbě. Dále se věnuje podstatným částem tohoto smluvního typu a dalším náležitostem smlouvy vč. možného použití smluvních podmínek FIDIC. Posléze se zaměří na práva a povinnosti smluvních stran. V souvislosti s rozvojem průmyslu, s průmyslovou revolucí 4.0 a odstraňováním následků koronakrize lze očekávat rozvoj investic. K tomu bude využíváno smluvního typu smlouvy o dílo. Důvodová zpráva zpracovaná k zákonu č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „občanský zákoník“ nebo „ObčZ “), uvádí, že nová úprava díla (podle § 2586–2635 občan. zák.) má odstranit dualismus úpravy neobchodní a obchodní smlouvy o dílo. Za základ návrhu nové úpravy byla vzata úprava zákona č. 513/1991 Sb. , obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „obchodní zákoník “ nebo ObchZ“) s přihlédnutím k některým zahraničním úpravám, protože pojetí smlouvy o dílo v dřívějším občanském zákoníku bylo poplatné jeho původní koncepci z r. 1964 a vzoru občanského zákoníku z r. 1950. V určitých směrech se přihlíží i k některým ustanovením někdejšího zákoníku mezinárodního obchodu (ZMO), jehož normativní konstrukce obchodní zákoník přejímal, ale které byly často formulovány přesněji a přehledněji ZMO. Aktuálním otázkám smlouvy o dílo se věnuje toto pojednání.
Vydáno: 14. 09. 2021
Spolek pořádá akci, kde se platí vstupné. Vybrané vstupné bude použito jako dar na postižené obce tornádem. Spolek je plátce DPH, v případě normálního vstupného na turnaj odvádí DPH. V tomto případě DPH odvádět nebude? Jak se tato transakce zaúčtuje?
Vydáno: 09. 09. 2021
Jsme střední škola příspěvková organizace zřízená krajem. Ve svém zařízení máme také byt, který pronajímáme i cizím osobám (ne vlastním zaměstnancům). Nehrozí nám žádné nebezpečí, (např. že se nájemníka nebudeme moci zbavit), když si nájemník uvede adresu naší školy jako trvalé bydliště? Jedná se nám o to, že nájemník platí poplatky za odpad v místě svého trvalého bydliště, které je v současné době jiné (ne u nás). Ale u nás skutečně odpad vytváří a my mu náklady na ně potřebujeme účtovat. Tak by docházelo k tomu, že vlastně bude platit poplatky dvakrát. A to jednou dle svého trvalého bydliště a jednou u nás. Jak tuto situaci vyřešit? 
Vydáno: 31. 08. 2021
Příspěvková organizace zřízená městem dostane dotaci od Středočeského kraje na nákup osobního auta ve výši 300 000 Kč. Auto bude stát 380 000 celkem, 300 000 bude transfer a 80 000 budeme platit z vlastních zdrojů. Jaké budou jednotlivé kroky zaúčtování počínaje předpisem dotace do účetnictví a vzorem pro odpisování konče? Příspěvková organizace není plátce DPH. 
Vydáno: 26. 08. 2021
Jsme nezisková organizace, zapsaný spolek, neplátce DPH. Vykonáváme jen kulturní činnost, pro kterou byl tento spolek zřízen, tzn. že nevykonáváme jinou činnost, ze které bychom měli příjem (např. pronájem, poskytování reklamy atd.). Veškerý náš příjem je z finančních darů, které dostáváme, dotací od státu na naši činnost a vstupného na kulturní akce, které pořádáme v rámci činnosti našeho spolku. Od zahraničního dodavatele (který má sídlo ve Velké Británii a nemá svoji pobočku v EU), jsme obdrželi fakturu za pěvecké vystoupení tohoto dodavatele na kulturní akci, kterou budeme letos pořádat. Na této faktuře je uvedeno VAT 0. Nevíme přesně, jestli tento dodavatel je plátce DPH nebo nikoli, ale potřebujeme vědět, jestli my jako spolek máme nějak řešit DPH. Je to tak, že v případě, že daný zahraniční dodavatel není plátce DPH, tak DPH neřešíme, v případě, že je plátce DPH, máme si nechat opravit danou fakturu tak, aby ji vystavil s DPH? A když je na faktuře uvedeno VAT 0, máme my nějakou povinnost odvádět DPH z této faktury? 
Vydáno: 13. 08. 2021
Jsme střední škola příspěvková organizace zřízená krajem. Mám dotaz, jaké datum uvést na protokolu o předání pokladny, skladu a podobně, když stávající pracovník končí pracovní poměr 31. 8. 2021 a nový nastupuje až od 13. 9. 2021. Je však ochoten přijít převzít pokladnu, sklad atd. již 31. 8. 2021. 
Vydáno: 11. 08. 2021
+ Zobrazit dalších 20