Občanské právo

Může jet třída (9. ročník) na školní jednodenní výlet na hory lyžovat? Lyžařský výcvik máme zařazený do 7. ročníku.

Obdrželi jsme usnesení exekutora ke srážkám ze mzdy našeho zaměstnance. Je v něm uvedeno následující: Jedná se o nepřednostní pohledávku. Plátce příjmu č. 1 bude provádět srážky po odečtení základní částky do výše 40 % (§ 278 o. s. ř.). Plátce příjmu č. 2 bude srážet po odečtení základní částky do výše 30 % (§ 278 o. s. ř.). Plátce příjmu č. 3 bude srážet po odečtení základní částky do výše 30 % (§ 278 o. s. ř.). Jak bude probíhat výpočet srážky u plátce č. 2, když zaměstnanec vyživuje 4 děti a jeho měsíční čistá mzda je 11 000 Kč?

Jak to bude po daňové stránce pro rodiče, pokud darují dceři byt, ale: mají zde právo dožití v darovací smlouvě, nebo nemají zde právo dožití v darovací smlouvě, ale dcera je zde nechá dožít?

Klientka pořídila v roce 2018 pozemek a tento v červnu 2025 darovala sestře. V říjnu 2025 došlo k odvolání daru ze strany dárce pro nevděk a pozemek byl vrácen dárci. Vlastníkem pozemku se tedy stala opět klientka. Z judikatury Nejvyššího soudu vyplývá, že odvoláním daru pro nevděk se darování považuje za neplatné od data, kdy k odvolání daru došlo, tedy „ex nunc“. Pokud klientka bude pozemek prodávat, běží tedy lhůta pro případné osvobození prodeje nově až od října 2025 (kdy pozemek obdržela zpět) a tato lhůta bude již 10 let? Při zdaňovaném prodeji pozemku nebude možno použít jako výdaj původní pořizovací cenu z roku 2018, ale je nutno udělat znalecké ocenění k datu zpětvzetí daru?

Fyzická osoba plánuje pronajímat byty v domě, který vlastní společně s manželkou ve společném jmění manželů. Dům je zapsán v katastru na oba. Manželka je také vlastníkem bytu, ve kterém pronajímá jeden pokoj právnické osobě. Na této adrese právnická osoba má sídlo. Kdo bude podávat daňové přiznání z příjmů z pronájmu – manžel, manželka, nebo je možné příjmy rozdělit mezi oba, a je nutné mít živnostenské oprávnění na dlouhodobý pronájem bytů (na několik měsíců, rok nebo déle)?

Občan zdědil 1/2 nemovitosti, druhou polovinu zdědila jeho sestra. Občan je ženatý, nemá s manželkou zúžené SJM. Od sestry nyní odkoupil druhou polovinu nemovitosti. Nemovitost hodlá pronajímat. Jakým způsobem budou příjmy z pronájmu daněné? Je možné, aby občan zdanil 50 % z příjmů z pronájmů (neboť souvisí s dědictvím, a tudíž je může danit pouze on) s tím, že příjmy poníží o 30 % místo skutečných výdajů (nejvýše do částky 600 000 Kč)? Manželka by pak zdanila druhých 50 % také ponížených o 30% (nejvýše do částky 600 000 Kč), neboť ona bude danit nájem ze SJM?

V dědickém řízení je nemovitost, kterou dle závěti dědí jedno dítě zůstavitele s povinností finančního vypořádání jednoho svého sourozence (50%). Druhý sourozenec dědice nemovitosti má povinnost se nároku na dědictví vzdát, protože již dostal darem za života zůstavitele jinou nemovitost. Dědic nemovitosti by se chtěl svého dědictví vzdát ve prospěch svého jednoho dítě s tím, že toto dítě vyplatí 50% podíl jeho sourozenci (povinnost ze závěti) a zároveň 25% podíl druhému dítěti dědice nemovitosti. Jakou formou provést takového vypořádání dědictví a jaké jsou daňové důsledy pro všechny zúčastněné?

Firmě, plátci mzdy byl doručen exekuční příkaz k provádění srážek ze mzdy zaměstnance. Podle naší evidence už byly sraženy a odeslány částky pokrývající exekuční příkaz částku celkem. Přestali jsme peníze posílat, poslední splátka byla schválně již v poloviční výši, protože přišla pak na řadu další exekuce. Exekutor zatím neposlal žádné vyrozumění o skončení (zaplacení). Je to běžné? Kdy přesně mohu srážky ukončit? Až po doručení písemného vyrozumění exekutora o skončení/zastavení, nebo mohu ukončit podle vlastního výpočtu bez oznámení? Je vhodné/nutné exekutora aktivně požádat o potvrzení skončení a pokyn pro plátce mzdy? Jak to má formálně vypadat?

Od 5/2025 máme zaměstnankyni, která je v insolvenci. Od 17. 10. 2025 je na nemocenské a nemoc trvá. Jak budeme postupovat při výpočtu srážky? Je to tak, že k čisté mzdě připočteme náhrady za nemocenskou (prvních 14 dní), a z této částky vypočítáme srážku a nemocenské dávky ze sociálky nijak neřešíme? 

Návrh ústavního zákona, který měl zakotvit právo občanů platit v hotovosti a být offline, neprošel schvalováním v Senátu.

OSVČ vedoucí daňovou evidenci uzavřela nájemní smlouvu na prostory k podnikání na období 1. 12. 2022–30. 11. 2032. Ve smlouvě je uvedeno: „bod smlouvy 12.4. V případě nedodržení doby trvání smlouvy ze strany nájemce (tj. období od 1. 12. 2022–30. 11. 2032) se nájemce zavazuje k úhradě smluvní pokuty za provedené stavební a zařizovací práce, které byly pronajímatelem provedeny v předmětu nájmu dle požadavků nájemce před předáním předmětu nájmu nájemci. Výše smluvní pokuty je odvozena od termínu ukončení této smlouvy ze strany nájemce, a to následujícím způsobem : jedna desetina z částky 564 865.- Kč (hodnota stavebních a zařizovacích prací dle požadavků nájemce určená pronajímatelem) bude vynásobena počtem zbývajících nedodržených let nájmu. Úhrada smluvní pokuty nebude nárokována v případě, že případné předčasné ukončení této smlouvy bude vyvoláno/zapříčiněno pronajímatelem. Toto však neplatí v případě, že pronajímatel ukončí nájemní vztah dle bodu smlouvy 12.6. toto smlouvy.“ (Pronajímatel vypoví nájemci smlouvu z důvodu neplacení nájmu.) V roce 2025 OSVČ zemřela. Nejsem si zcela jistá, že se jedná o smluvní pokutu, jak je uvedeno ve smlouvě nebo o úhradu technického zhodnocení. Jak by to bylo v případě, že by se jednalo o technické zhodnocení? Dal by se z požadované částky, kdyby ji museli uhradit, uplatnit odpis ve výši 1/2 a zůstatkovou cenu do výdajů? Bylo by možné tuto úhradu smluvní pokuty zahrnout do výdajů zemřelé OSVČ v případě, že by se osoba spravující pozůstalost nedohodla s pronajímatelem o odpuštění pokuty ?

Firma A s.r.o. je jediný společník firmy B s.r.o. Jediný společník firmy A s.r.o. je fyzická osoba, která je současně jediným jednatelem v obou firmách. Společnost B s.r.o. je už několik let bez činnosti (protože její tehdejší činnost přestala být rentabilní), se záměrem využít ji pro jinou budoucí činnost, ale tento záměr se zatím neuskutečnil. Účetnictví je vedeno a placeno z malé hotovosti v pokladně, jiný majetek firma B nemá. Můj dotaz je ohledně zápůjčky, kterou poskytla v roce 2018 firma A s.r.o. firmě B s.r.o. na pokrytí všech jejich závazků v době, kdy byla ukončována činnost firmy B s.r.o. Tato zápůjčka ve výši 1,5 mil. Kč byla poskytnuta bezúročně, se splatností "na požádání" (k čemuž dosud nedošlo, zápůjčku není z čeho uhradit a firma A zatím tyto peníze nepotřebuje). Můžeme takto nadále pokračovat s tím, že zápůjčka zatím řešena nebude? Nevyplývá z tohoto stavu nějaká povinnost pro jednatele, případně jiná povinnost? 

Jaký je rozdíl mezi konsignačním skladem a komisním prodejem z pohledu, že my bychom toto poskytovali zákazníkům? Tz. že my jsme dodavatel zboží? 

Koncentrace řízení je stěžejním principem civilního procesu, který má zajistit efektivní, rychlé a spravedlivé rozhodování sporů. V ideálním případě jde o to, aby byly k dispozici podklady pro rozhodnutí nejpozději při prvním jednání. Mohou vzniknout situace, kdy pozdější uplatnění rozhodných skutečností a důkazů lze připustit v mezích zákona a soudní judikatury. S ohledem na koncentraci řízení je nutné přistoupit s řádnou péčí k přípravě sporu. Hlavní otázky pro důkladnou analýzu problému: Zákonná úprava koncentrace řízení Praktické informace a limity zákonného ustanovení Judikatura k porušení koncentrace řízení Základní povinnosti k přípravě sporu před zahájením jednání

Je povinnost, aby se k poplatkům za rozhlas a TV přihlásil i zaměstnanec, který má podnikání jako vedlejší činnost?

Na základě smluvního ujednání mezi tuzemským věřitelem A a tuzemskými dlužníky B-dlužník a C-nový dlužník došlo k převzetí dluhu, a to úročené zápůjčky kyperské společnosti. Musí se při převzetí dluhu nadále pokračovat v úročení zápůjčky nebo lze sjednat , že se upustí od dalšího úročení? Nový dlužník C je mateřskou společností věřitele A.

V případě, že existuje záměr zlikvidovat s. r. o., které obsahuje vysoké kumulované neuhrazené účetní ztráty z předchozích let, lze likvidaci i tak provést? Kromě neuhrazených účetních z minulých let obsahuje s. r. o. pouze nesplacenou půjčku od společníka, jinak je kompletně bez majetku. Jakým způsobem lze neuhrazenou účetní ztrátu v průběhu nebo na konci likvidace vyřešit? Je nutné ztráty během likvidace předepsat společníkům k úhradě? Nebo je možné neuhrazenou účetní ztrátu ponechat na konci likvidace tak jak je? Nejednalo by se v tomto případě spíše o insolvenci? Jaké jsou možnosti řešení této situace? A je likvidace ta ideální cesta?

Živnostník, plátce DPH, prodávající přes e-shop dětské zboží, chce ukončit živnost. Na zboží má 2 roky záruku. Když už není živnostník, jak postupovat při reklamci zboží? Jak se vypořádat s tou situaci vůči klientovi? 

Naše společnost (česká s. r. o.) kupuje od jiné společnosti (také české s. r. o.) část obchodního závodu - prakticky se jedná o funkční penzion. Zvolili jsme na doporučení, že budeme do našeho účetnictví evidovat vstupní ceny majetku co jsou předmětem převodu v účetních cenách co jsou evidovány u prodávajícího a bude nám vznikat tak oceňovací rozdíl k nabytému majetku. Nemůžeme se ale shodnout na následujících věcech: 1) jak máme zaúčtovat pohledávky co jsou evidovány u prodávajícího - máme je zanést v hodnotě netto nebo v hodnotě brutto - tyto pohledávky totiž jsou u prodávajícího kryty opravnými položkami (zákonnými i účetními)? U zbytku majetku chceme evidovat vstupní ceny v hodnotě netto. 2) součástí prodeje obchodního závodu jsou i "zaměstnanci" - zde si nejsme jisti zda dochází k převodu závazků z titulu zdravotního a sociálního pojištění a zálohy na daň ze závislé činnosti - právní zástupci nám sdělili, že je to účetní věc a nepomohou nám? 

Koupě je v občanském zákoníku upravena v ustanovení § 2076 až 2183. Dnes se věnujeme dílčí úpravě a některým z ustanovení § 2076 až 2157, tedy věcem movitým – zboží a zejména pak použití vykládacích pravidel Incoterms. Právní úprava občanského zákoníku zde vychází z úpravy, která byla dříve provedena obchodním zákoníkem . To jistě uvítají osoby podnikatelské sféry. Tato úprava je jim totiž známá. Může to však při realizaci této úpravy klást vyšší nároky na další subjekty. V občanském zákoníku se nejprve formulují obecná ustanovení společná pro všechny případy koupě. Následují ustanovení o koupi movitých věcí, odchylky vztahující se ke koupi nemovitých věcí a ustanovení o vedlejších doložkách v kupní smlouvě. Obecná ustanovení sledují pojmové vymezení kupní smlouvy a řešení otázky určitosti kupní ceny, jakož i stanovení základních povinností stran. K postupu právní úpravy od obecného ke zvláštní úpravě nelze mít žádných výhrad. Jde o obvyklé a správné řešení.