Daň z příjmů

Právnická osoba, s. r. o., neplátce, při splácení podnikatelského úvěru v roce 2025 omylem zaplatila 2 úvěrové splátky duplicitně (jistina + úrok). Tyto úroky podle akruálního principu asi nebudou daňovým nákladem roku 2025. Úvěr by měl být doplacen v roce 2028. Jak zaúčtovat duplicitní jistinu a úroky, když nevíme, zda je banka vrátí či započte? 

Zaměstnanec si sjednal k penzijnímu připojištěn dodatek dne 2. 12. 2025 na možnost příspěvku zaměstnavatele. Změna platná od 1. 1. 2026 uvedeno v dodatku ke smlouvě o penzijním připojištění. Zaměstnavatel poslal 15. 12. 2025 příspěvek zaměstnanci na důchodové připojištění ve výši 50.000 Kč. Bude tento příspěvek daňově uznatelným nákladem v plné výši, tedy 50.000 a to v roce 2025? Bude tento příspěvek na penzijní připojištění daňově uznatelným nákladem až pro rok 2026, tedy celá částka příspěvku se musí časově rozlišit na náklady příštích období? Nebo bude časové rozlišení část 1/12 (podpis smlouvy 2. 12. 2025) v roce 2025 a zbytek časové rozlišení náklady příštích období do roku 2026?

Společnost s r. o. si chce rozdělit nerozdělený zisk minulých let. Jedná se o dceru, protože jediným společníkem je matka. Platí se 15% srážková daň při rozdělení zisku mezi matkou a dcerou? 

Klient FO aktuálně více než 10 let vlastní 4 parcely, které jsou momentálně vedeny jako orná půda s ochranou zemědělského půdního fondu. Celkem je to cca 37.000 m2 a chce z nich postupem času udělat stavební parcely, které budou pak cca 30.000 m2. Plán je takový, že pozemky nejprve rozparceluje a všechny parcely budou stále orná půda. Následně chce dělat stavební povolení na infrastrukturu (pak i realizovat) a bude žádat o vynětí ze ZPF a pozemek pro infrastrukturu (silnici) bude chtít celý vyjmout ze ZPF, aby po kolaudaci byl změněn z orné půdy na ostatní komunikaci. Přičemž ostatní „stavební“ parcely budou stále vedeny jako orná půda. Toto by se mělo změnit až po zastavení RD, zkolaudování a zapsání do katastru. Nicméně v rámci jeho "akce" chce pouze rozparcelovat, zasíťovat a prodat jen pozemky pro výstavbu RD. Pokud by klient udělal všechny tyto výše uvedené změny a prodal to jako celek někomu, kdy si následně prodá jednotlivé parcely, tak lze na tuto transakci pohlížet z pohledu daně z příjmů jako na ostatní příjem podle § 10 s tím, že je po časovém testu a klient bude mít nárok na osvobození? Pokud ne a na tyto kroky bude správce daně nahlížet už jako na podnikatelskou činnost, tak by měl příjem danit podle § 7 a to ať by prodával jako celek nebo po jednotlivých parcelách (v obou případech by se po překročení obratu stal plátce DPH) a nárok na osvobození po 10 letech by neměl, i když by formálně toto nevložil do obchodního majetku, je to tak? 

Jednotné měsíční hlášení zaměstnavatele (JMHZ) patří k největším změnám v oblasti mzdové a personální agendy za poslední roky. Základní principy nové úpravy jsou již odborné veřejnosti známé – praxe však přináší řadu dalších otázek, nejasností a konkrétních situací, se kterými se zaměstnavatelé a mzdové účetní setkávají při přípravě na ostrý provoz.

Rodiče mi darovali dům. V domě rodiče stále bydlí. Část domu rodiče pronajímají, ale smlouva o pronájmu zní na mé jméno, neboť jsem jeho vlastníkem. Rodičům částku z nájmu nechávám na přilepšenou. Sama jsem zaměstnaná a vůbec mi nedošlo, že bych příjem z nájmu vlastně měla zdanit já (roční příjem za pronájem je cca 60 000) a že bych si měla podat DPFO. Je možné do budoucna udělat s rodiči nájemní smlouvu (do 20 000 Kč, abych nemusela podávat daňové přiznání) s povolením, že to mohou podnajmout a rodiče by si udělali podnájemní smlouvu s podnájemci např. na těch 60 000 Kč ročně? Chápu správně, že já bych pak při příjmu do 20 000 Kč nemusela podávat daňové přiznání a rodiče by si podali daňové přiznání, kde by dali do příjmů 60 000 a výdajů výši nájemného ode mě, nebo mohou použít 30 % výdajový paušál? Danili by to též v § 9 ZDP? 

Uvažujeme o rozšíření aktivit naší společnosti a využití části nerozděleného zisku k nákupu těžebních serverů (mining) za účelem zhodnocení firemních prostředků. Jaký je váš názor na následující body?Účetní zachycení a ocenění: Předpokládám, že vytěžená kryptoměna bude účtována jako zásoba vlastní výroby. Jakým kurzem (ČNB, burza) doporučujete oceňovat přírůstky na kryptoměnových účtech v průběhu roku a jak postupovat při inventarizaci k rozvahovému dni? Okamžik zdanění: Vzniká daňová povinnost (DPPO) již v okamžiku vytěžení kryptoměny (přípis na peněženku), nebo je možné zdanitelný příjem vykázat až v momentě směny za fiat měnu (CZK, EUR)?Uplatnění nákladů a DPH: Do jaké odpisové skupiny zařadit těžební hardware pro účely daňových odpisů? Lze uplatnit plný odpočet DPH u nákladů na elektřinu a hosting (housing), i když samotná těžba není považována za zdanitelné plnění pro účely DPH? Dokladování: Jakou formu evidence (reporty z poolu, výpisy z peněženek) budete vyžadovat jako průkazné účetní doklady pro doložení původu aktiv? Bankovní styk: Máte zkušenosti s tím, jak české banky u právnických osob nahlížejí na příchozí platby z krypto-burz při následné realizaci zisku? 

Poplatník pořídil a začal pronajímat byt v roce 2024. V roce 2024 použil paušální výdaje ve výši 30 %. V roce 2025 se ale rozhodl, že začne používat skutečné výdaje. Jak bude uplatňovat odpisy majetku? Bude použit odpis za první rok nebo až za druhý rok?

Zemědělské družstvo bude svému členovi, který ukončil členství vypořádávat formou vypořádacího podílu jeho členský podíl. Jeho členský podíl vznikl při transformaci družstva. Jeho členský podíl ve výši 35 000 Kč je tvořen: základním podílem 20 000 Kč, který je náhradou podle zvláštních předpisů (prokázaný vklad a náhrada živého a mrtvého inventáře) a 15 000 Kč je další (transformační) podíl přiznaný podle zákona č. 42/1992 Sb., o úpravě majetkových vztahů a vypořádání majetkových nároků v družstvech. Tento členský podíl je i vypořádacím podílem a bude bývalému členovi vyplácen v penězích jednorázově (ne ve splátkách). Družstvo jako povinná osoba má povinnost srazit daň ve výši 15 % z vypláceného dalšího majetkového podílu podle § 36 odst. 2 písm. l) zákona o daních z příjmů. Z § 10 odst. 3 písm. a) zákona o daních z příjmů od roku 2024 vyplývá osvobození těchto příjmů nepřesahujících 50 tisíc Kč za rok. Znamená to, že v našem případě nebudeme srážkovou daň aplikovat, protože splátka dalšího (transformačního) majetkového podílu nepřesáhne 50 000 Kč? Jak by to bylo v případě, že by členovi vznikl např. nárok na vypořádací podíl ve výši 600 000 Kč a transformační část bude činit 120 000 Kč a družstvo se s bývalým členem dohodne, že bude tento podíl vyplacen ve třech ročních splátkách 200 000 Kč. V následnících 3 letech bude tedy vyplácet částku 200 000 Kč a z toho bude 400 00 Kč další (transformační) část podílu. V takovém případě (splátek) družstvo nebude rovněž aplikovat srážkovou daň na žádnou splátku? Splátka dalšího (transformačního) majetkového podílu nepřesáhne 50 000 Kč.

V roce 2020 jsme nakoupili okna na stavbu v režimu PDP. Fakturu jsme přijali, zaplatili, okna se zavezla na stavbu, kde se zabudovala. Mezitím vznikl spor mezi naší firmou a odběratelem. Smlouva byla uzavřena jen ústně, ale soud ji uznal. My jsme nevystavili fakturu, ale okna dali do nedokončené výroby – na doporučení auditora. Vzhledem ke sporu s odběratelem byla vytvořena nedaňová opravná položka k nedokončené výrobě. V té době byl odběratel právnická osoba. Ta mezitím zanikla. Nyní došlo k obnově sporu, již proti fyzické osobě, krajský soud rozhodl v náš prospěch a soud jsme vyhráli. Soud nám přiznal celou částku včetně 15% DPH. Peníze jsme již obdrželi. Jak mám účtovat? Zpětně do roku 2020, kdy bylo zdanitelné plnění? Nebo teď, kdy je ale DPH 12 %? Dle našeho daňového poradce je již všechno promlčené a nemusíme vystavovat žádný doklad, jen celou částku proúčtovat na účet 424-Jiný výsledek hospodaření minulých let. Jde o větší částku 2 700 000 Kč, nejsme si jisti, jaké stanovisko by zaujal finanční úřad. 

Klientka vlastní dům rozdělený na samostatné pokoje, které přenechává k užívání. Situace je specifická ve třech bodech: Délka pobytu se liší: Někteří obyvatelé zde bydlí týden, jiní měsíc, další mají smlouvu na rok. Absence doplňkových služeb: Během pobytu neposkytuje absolutně žádné hotelové služby (žádný průběžný úklid, stravování, recepce ani výměna prádla). Platba je čistě paušální: Platba za pokoj je sjednána jako jedna fixní částka, která v sobě zahrnuje jak samotné užívání prostoru, tak spotřebu energií a služeb. Tyto služby se po skončení pobytu (ani ročně) nijak nevyúčtovávají podle skutečné spotřeby. Lze i ty týdenní a měsíční pobyty obhájit jako klasický nájem podle § 9 ZDP na základě toho, že neposkytuje žádné doplňkové služby? Nebo naopak hraje roli skutečnost, že platba probíhá formou „all-inclusive“ paušálu bez vyúčtování služeb, což spolu s krátkodobostí automaticky překlápí tyto kratší pobyty do ubytovací služby, tj. podnikání podle § 7 ZDP? 

Naše společnost poskytla v minulých letech několik úročených půjček, a to jak právnické osobě, tak i soukromé fyzické osobě. Bohužel u dlužníka – právnické osoby byl v listopadu 2025 zjištěn úpadek a povolen způsob řešení úpadku reorganizací. Naše pohledávky jsme do insolvenčního řízení řádně a včas přihlásili, a to jak jistiny půjček, tak i nevyplacené úroky k datu rozhodnutí o úpadku. V rámci uzávěrkových prací při přípravě přiznání k dani z příjmů zahrnujeme do základu daně z příjmů i nevyplacené úroky z půjček k datu rozhodnutí o úpadku. Protože se ale předpokládá velice nízké uspokojení věřitelů z insolvence, určitě po ukončení insolvenčního řízení vznikne rozdíl mezi přihlášenou výší pohledávek a částkou, kterou od dlužníka obdržíme. Předpokládáme, že vzniklý rozdíl na úrocích v náš neprospěch budeme řešit opravnou položkou, kterou zaúčtujeme již za loňský rok, kdy situace vznikla. Dále si nejsme jisti, jaká bude situace u jistiny půjčky, kterou účtujeme na účtech sk. 067, takže pohledávka neprošla výnosy a podle zákona o rezervách nelze u pohledávek vzniklých z titulu půjček tvořit opravné položky. Budeme moci ztrátu z rozdílu uspokojení z insolvence daňově uplatnit, tj. provést odpis pohledávky? Co se týká půjčky soukromé osobě, ta dosud insolvenci nevyhlásila, ale předpokládáme, že ani z této půjčky nebudeme nijak významně uspokojeni, a to ani na nevyplacených úrocích, ani na vratce jistiny půjčky. Přesto ale i u této půjčky zahrnujeme nevyplacené úroky za minulé účetní období do základu daně z příjmů a zdaníme je. Prosíme o informaci, zda postupujeme správně. Děkujeme předem za odpověď.

Jaké je správné řešení kombinace zrychleného odpisování, technického zhodnocení a podmínek investiční pobídky dle § 35b zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů (dále jen „ZDP")? Společnost odpisuje budovy zrychleným způsobem dle § 32 ZDP a zároveň čerpá investiční pobídku ve formě slevy na dani, přičemž jednou z podmínek jejího uplatnění je povinnost maximálně uplatnit daňové odpisy v každém zdaňovacím období. Odpisování technického zhodnocení při zrychlené metodě: Dle § 32 odst. 3 ZDP platí, že při zrychleném odpisování majetku zvýšeného o technické zhodnocení se odpis v roce zvýšení zůstatkové ceny stanoví jako podíl dvojnásobku zvýšené zůstatkové ceny a přiřazeného koeficientu platného pro zvýšenou zůstatkovou cenu. V dalších letech pak jako podíl dvojnásobku zůstatkové ceny a rozdílu mezi přiřazeným koeficientem a počtem let odpisování ze zvýšené zůstatkové ceny. Tím fakticky dochází k „restartu" odpisování ze zvýšené zůstatkové ceny. Existuje v případě čerpání investiční pobídky jakákoli zákonná výjimka nebo odchylka od tohoto standardního nevýhodného postupu odpisování technického zhodnocení u zrychlené metody? Tj. musí společnost čerpající investiční pobídku postupovat při odpisování technického zhodnocení vždy dle § 32 odst. 3 ZDP bez jakékoli modifikace? Zatřídění technického zhodnocení do nákladů vs. zvýšení vstupní ceny: V případě, že technické zhodnocení budovy nepřesáhne zákonný limit 80 000 Kč (dle § 33 ZDP), má společnost obecně možnost rozhodnout se, zda toto technické zhodnocení: a) uplatní přímo jako daňově účinný náklad (tj. nepovažuje ho za technické zhodnocení), nebo b) zahrne ho do vstupní/zůstatkové ceny majetku a bude ho odpisovat. Dotaz zní: Je tato volba zachována i v případě, kdy společnost čerpá investiční pobídku a má povinnost maximálně uplatnit daňové odpisy? Nebo je společnost v takovém případě povinna technické zhodnocení do limitu 80 000 Kč vždy zahrnout do vstupní ceny a odpisovat (za účelem maximalizace odpisů), případně naopak vždy uplatnit v nákladech?

Občan nabyl (2016) 1/6 nemovitosti z dědictví po jednom z rodičů, pak nabyl (2021) další 2/6 nemovitosti darem od druhého z rodičů (takže 1/2 domu byla jen jeho) , následně (2023) odkoupil druhou polovinu domu od sourozence, ale do SJM. V roce 2025 učinil prodej celé nemovitosti v kupní smlouvě vymezené za dvě shodně vymezené převodní ceny dílem jako 1/2 ze svého výhradního vlastnictví a 1/2 z vlastnictví v SJM. 1/6 prodejní ceny bude moct osvobodit. Může tuto 1/6 počítat ze součtu obou převodních cen nebo ji může počítat jen z převodní ceny vymezené z 1/2 která byla jen jeho? Dále pak v roce, kdy uskutečnil prodej pořídil (jen on sám) do podílového vlastnictví s druhou osobou bytovou potřebu. Má v plánu v r. 2026 dokoupit (opět jen sám) do úplného vlastnictví bytovou potřebu, kterou pořídil jako podílový vlastník v roce 2025. Počítá se tedy s oznámením na FÚ z důvodu pořízení bytové potřeby. Může pro tvrzení, že přijaté finanční prostředky použil na pořízení bytové potřeby (když ji pořídil jen pro sebe) použít i finance (nebo jejich část), které obdrželi z prodeje v roce 2025 jako SJM? Souvislostí s výdaji a způsobů jejich stanovení jsem si vědoma.

Pořizovali jsme obytný plechový kontejner 2,5 x 3 metry, který je umístěn na betonových základech a připojen na elektriku z vedlejší budovy. Kontejner bude využívám jako rozvodna k podpůrným systémům pro kamery, závory jinou techniku. Do jaké odpisové skupiny máme plechový kontejner zařadit? A zařadit zvlášť nebo s betonovou deskou na které tento kontejner stojí. 

Jsme s. r. o., dva zaměstnanci ve starobním důchodu se sjednanou mzdou 4 490 Kč, z nichž jeden je jediný společník a jednatel. Máme podepsané prohlášení a uplatňujeme základní slevu na poplatníka. Sociální pojištění ani zálohy na daň neodvádíme, na finančním úřadu má firma zrušenou registraci jako plátce daně z příjmů ze závislé činnosti, na OSSZ jsme odhlášeni z registru zaměstnavatelů. Jednatel si vyplácí podíl na zisku, který je daněn srážkovou daní. Musíme se tedy znovu zaregistrovávat v souvislosti s Jednotným měsíčním hlášením, nebo se nás to netýká? 

S. r. o., plátce DPH, zaplatila 2000 Kč kredit na využívání služeb FB a IG. Rovněž během února nám Meta poslala asi 15 faktur v celkové hodnotě asi 1700 Kč (300 Kč zůstává do dalšího měsíce). Každá faktura má poznámku, že je hrazena předplatbou a zároveň, že jsme povinni vyměřit z každé faktury DPH. Ráda bych se zeptala, zda DPH mám vyměřit v únoru z částky 2000 Kč (k tomu nemám žádný doklad) nebo, zda DPH vyměřit z každé jednotlivé faktury zvlášť s tím, že část tedy bude až v březnu. 

Fyzická osoba bez jiných zdanitelných příjmů přijala kompenzaci za trvalé snížení hodnoty její nemovitosti a přechodné zvýšení hluku a prašnosti v souvislosti s výstavbou nového sídliště v těsné blízkosti její nemovitosti. Její nemovitost bude mimo jiné téměř trvale zastíněna vysokopodlažní stavbou. Je možno tento příjem osvobodit od daní z příjmů podle § 4 odst. 1 písm. d) zákona o daních z příjmů?

Fyzická osoba je povinna za rok 2025 podat daňové přiznání na daň z příjmů FO. Kromě jasně zdanitelných příjmů má i příležitostné příjmy ve výši 4500 Kč. Musí v případě že FO podává daňové přiznání tyto příjmy uvést do DP a osvobodit nebo se tam vůbec neuvedou?

Zaměstnanec požádal o uplatnění daňového zvýhodnění na dítě, předložil kopii rodného listu dítěte a rozsudek soudu o střídavé péči . V rozsudku je uvedeno, že v liché roky uplatňuje daňové zvýhodnění matka dítěte a v sudé roky otec dítěte. Je pro uplatnění zvýhodnění na dítě dostačující rozsudek soudu nebo je nutné vyžadovat potvrzení od zaměstnavatele matky dítěte, že od roku 2026 dítě neuplatňuje? (u soudního jednání jim bylo řečeno, že rozsudek je dostačující a matka dítěte nechce žádné potvrzení otci dítěte předložit)