Daň z příjmů

Jsme a. s., která prodala své výrobky polské firmě. Tato firma následně přestala komunikovat a pohledávku neuhradila (více než 365 dnů po splatnosti). Polští zákazníci iniciovali v Polsku soudní jednání podobné tomu našemu insolvenčnímu. Ředitel naší společnosti vypovídal na policii. Mohu k této pohledávce vytvořit daňovou opravnou položku, i když česká firma není přihlášena u polského soudu? Má česká společnost možnost se u polského soudu přihlásit k insolvenčnímu řízení?

Lze zaměstnancï proplatit celoroční předplatné jízdného na MHD v Praze a považovat to za zdanitelný náklad? 

Občan zdědil 1/2 nemovitosti, druhou polovinu zdědila jeho sestra. Občan je ženatý, nemá s manželkou zúžené SJM. Od sestry nyní odkoupí druhou polovinu nemovitosti . Celou nemovitost bude pronajímat . Kdo musí zdanit příjmy z pronájmu 1) manžel se stane výlučným vlastníkem celé nemovitosti po nákupu druhé poloviny 2) jednu polovinu vlastní manžel (dědictví) a druhá odkoupená polovina je v SJM? Předpokládám, že je důležité vlastnictví při pronájmu nemovitosti a určení kdo má tento pronájem zdanit (zda manžel nebo manželka). Je irelevantní, že příjmy z pronájmu jsou považovány za zisk a spadají do SJM dle občanského zákoníku.

Nepodnikatel, neplátce DPH, má v nájmu nemovitost. Platí nájem 1 000 Kč měsíčně. Zároveň tuto nemovitost podnajímá a příjmy z podnájmu daní v § 9 ZDP. Nemovitost po dobu několika let splácel, nyní cenu v 12/2025 doplatil (právní účinky vkladu 12/2025) a stane se vlastníkem nemovitosti. Nemovitost už nebude podnajímat, ale jako vlastník ji bude od 1/2026 pronajímat. Vstupní cenou bude pořizovací cena při nabytí vlastnictví. Odkdy můžeme zahájit odpisování – již za rok 2025? Jestliže se rozhodneme a vložíme nemovitost až v 1/2026 do „obchodního majetku“, tak začneme odpisovat prvním rokem v roce 2026 z pořizovací ceny?

Klient, OSVČ, má příjmy podle § 7 ZDP ve výši 1 300 000 Kč za rok a příjmy podle § 9 ZDP (pronájem deseti nemovitostí) 1 900 000 Kč za rok. Sčítají se tyto příjmy pro posouzení obratu a povinnosti registrovat se jako plátce DPH?

Fyzická osoba koupila byt k vlastnímu bydlení na hypotéku, cena bytu 5 mil. Kč, hypotéka 4,5 mil Kč. FO v bytě bydlela 1 měsíc a následně byt prodala. Prodejní cena 6 mil Kč. Prostředky z prodeje bytu byly použity na splacení hypotéky 4,5 mil Kč. Bude splacení hypotéky považováno za uspokojení vlastní bytové potřeby? Bude možné příjem z prodeje osvobodit zcela nebo jen částečně? Zbytek příjmu 1,5mil Kč nebyl zatím nijak použit. 

Je letenka, kterou pořídím novému zaměstnanci, aby se mohl přesunout z Indie do České republiky den před nástupem, daňově uznatelným nákladem pro zaměstnavatele? Jak ji zaúčtuji? Je třeba z této letenky za zaměstnance odvést daň z příjmu a zákonné odvody? Jsme vysoká škola.

Hodláme pořídit mobilní kontejnerovou prodejnu, pod ní bude zřízen základ ze zámkové dlažby a kanalizační přípojka. Zřízeno to bude naším nákladem na cizím pozemku, se souhlasem majitele. Kontejnerová prodejna bude položena na zámkové dlažbě. Jak postupovat v účetnictví, co bude zařazeno na účtu 021-Stavby a co na účtu 022-Hmotné movité věci? V jakých daňových odpisových skupinách budou položky, nebo položka, odpisovány?

Může si nezisková organizace, zapsaný spolek, zvýšit ve směrnici hranici pro drobný dlouhodobý majetek na 80 000 Kč a pořízený majetek tak účtovat přímo do nákladů?

Od začátku roku 2026 začne postupně nabíhat nová legislativa zavádějící Jednotné měsíční hlášení zaměstnavatele (JMHZ). Jde o změnu, která má zpřehlednit a sjednotit povinné údaje, jež zaměstnavatelé pravidelně předávají státu. Legislativu připravilo Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) ve spolupráci s Českou správou sociálního zabezpečení, Úřadem práce ČR, Ministerstvem financí, Generálním finančním ředitelstvím, Českým statistickým úřadem a zástupci zaměstnavatelských svazů.

Advent je obdobím, kdy se často setkáváme s obchodními partnery, kolegy i zaměstnanci při méně formálních i slavnostních příležitostech. Tyto chvíle jsou ideální k bilancování dosažených výsledků, poděkování za společnou práci a zároveň k navázání nových kontaktů a příležitostí do budoucna. Ke společenským setkáním neodmyslitelně patří také různé dárky, drobné pozornosti či firemní propagační předměty. Víte ale, jaké daňové důsledky a pravidla se s darováním pojí? Připravili jsme pro vás souhrn klíčových informací, které vám pomohou lépe se orientovat v daňové problematice darů.

OSVČ vstoupila na základě příjmu v roce 2024 (1 800 000 Kč) od 1. 1. 2025 do třetího pásma paušální daně a v tomto smyslu platí odpovídající výši zálohy. Víme, že v roce 2025 určitě nepřesáhne příjem 1 000 000 Kč. Pro rok 2026 bude tedy žádat o změnu na první pásmo. Existuje nějaká možnost vrácení poměrné části záloh za rok 2025, když platila částky za třetí pásmo, a skutečnost bude, že se pohybovala v rozsahu pásma 1. Pokud tato možnost existuje, prosím o uvedení odkazu na zákonné ustanovení a způsob, jak a kdy o vrácení požádat.

Může ve společnosti zaměstnaný prokurista získat podíl na zisku, kdž je splněna podmínka - společenská smlouva toto umožňuje? Dle § 6 dst 1 písm. d) ZDP bude tento příjem posuzován jako příjem ze závislé činnosti a nikoli jako kapitálový příjem? Ve světle rozsudku 7 Afs 169/2024-32 pokud bude podíl na zisku vyplácený společníkovi (je zároveň zaměstnancem), tak i prokuristovi s pracovní smlouvou, bude daněn jako příjem ze závislé činnosti včetně odvodů pojistného a nikoli příjmem z kapitálového majetku?

Ve společnosti nabízíme zaměstnancům zaměstnanecké akcie, respektive právo opce na akcie mateřské společnosti. Probíhá to přibližně tak, že zaměstnanci obdrží nabídku na opci, kterou mohou, ale nemusí přijmout. Pokud ji přijmou, musí podniknout určité kroky – zaslat potvrzení, že opci přijímají. Na základě tohoto oznámení je jim uděleno právo opce. Následně se zaměstnanci rozhodnou, zda opci uplatní, či nikoli. Jedná se mi o ujištění správného výkladu daných pojmů v zákoně, a to s odkazem na jednotlivé okamžiky těchto skutečností. Dle § 14 ZDP: „Příjem zaměstnance … nebo opce na nabytí tohoto podílu se považuje za zúčtovaný příjem v kalendářním měsíci nebo ve zdaňovacím období, ve kterých nastane první z okamžiků, kterými jsou … e) okamžik uplatnění opce (zaměstnanec akcie skutečně koupí).“ S odkazem na § 17 ZDP je toto odložené zdanění použito tehdy, pokud „zaměstnavatel oznámí správci daně záměr použít tento postup do 20. dne kalendářního měsíce následujícího po kalendářním měsíci, ve kterém zaměstnanec nabyl podíl nebo opci …“. S odkazem na tyto dva paragrafy zní můj dotaz takto: běží lhůta pro oznámení „odložení zdanění“ již od okamžiku, kdy zaměstnanec obdrží dokument, ve kterém je uvedeno „udělujeme Vám právo opce“? Řekněme, že nabídka/odsouhlasení/udělení práva opce proběhlo v 9/2025. Běžel tedy do 20. 10. 2025 termín pro oznámení správci daně o „odložení zdanění“? A pokud zaměstnavatel toto oznámení neučinil, měla být tato opce zdanitelným příjmem již v 9/2025, a to i přesto, že ke skutečnému nákupu akcií nedošlo? Jedna taková opce byla udělena i v 12/2024. Nemám informaci, zda došlo k odložení zdanění do náhradního termínu dne 2. 6. 2025. Pokud tedy k oznámení o odložení zdanění u této opce nedošlo v zákonné lhůtě, měla být tato nabytá opce z 12/2024 zdanitelným příjmem v 5/2025?

Můj klient, fyzická osoba, se stal plátcem DPH k 28. 9. 2025 podle § 6 odst. 2 písm. b) ZDPH. Do té doby platil paušální daň. Předpokládám, že nyní bude moct vést daňovou evidenci nebo uplatnit výdaje paušálem. Vzhledem ke značným nákladům se rozhodneme asi pro daňovou evidenci. Je možno uplatnit výdaje vzniklé před datem 28. 9. 2025, které byly uhrazeny bankovním převodem po tomto datu, nebo se má za to, že byly součástí výdajů/příjmů v období, kdy klient platil paušální daň ? Předpokládám, že bude podávat daňové přiznání za celý rok 2025? Se zohledněním období, kdy byl plátcem paušální daně? 

Fyzická osoba vlastnila podíl ve firmě A s.r.o. ve výši 50 % od roku 2016. V říjnu 2024 založila novou společnost B s.r.o., ve které měla také podíl 50 %. V listopadu 2024 proběhla přeměna odštěpením sloučením této A s.r.o. s novou společností B s.r.o. a fyzická osoba se stala 50% společníkem v nově vzniklé společnosti B s.r.o.. Na nově vzniklou společnost B s.r.o. byl převeden majetek původní A s.r.o.. V lednu 2025 tato fyzická osoba odkoupila celý podíl 50 % od druhého společníka a stala se tedy 100% vlastníkem B s.r.o.. Nyní se chystá celý podíl prodat. Jak postupovat při prodeji tohoto podílu? Lze postupovat podle § 4 zákona o daních z příjmů podle poslední věty odstavce a při prodeji 50% podílu osvobodit? 

Česká společnost prodává drogistické zboží. V rámci podpory prodeje chce vybrat několik zaměstnanců, kterým předá vzorky zboží, které prodává. Zaměstnanec natočí se vzorkem krátkou reklamu na sociální síť a podle dohodnutého klíče (počet zhlédnutí apod.) dostane za tuto reklamu finanční odměnu. Narážíme v praxi na tyto problémy: zda odměna, která se vyplatí zaměstnanci, je příjmem podle § 6 (tato osoba má jinou pracovní náplň, než je propagace produktů), a také i zaměstnanec vzorek nechá – pokud by měl vzorek vracet, nebude to pro něj zdaleka tak atraktivní. Reálně se vzorek samozřejmě celý nespotřebuje při reklamě. Nehrozí zde nějaký dodatečný nepeněžní příjem, můžeme považovat spotřebu vzorků za daňově uznatelnou? 

Fyzická osoba, OSVČ, podnikající v pronajímání své chalupy na krátkodobé pobyty, chce prodat svůj pozemek na kterém provedla přípravy pro stavbu domu, jako je rozdělení pozemku. Pokud tento pozemek bude prodávat, lze to považovat jako soukromý prodej a nezahrnovat do příjmů dle § 7 ZDP? Je potřeba nějakým způsobem řešit DPH? 

Podnikatel OSVČ zemřel. Manželka zdědila jeho obchodní majetek (stroje, bagry). Majetek byl zařazen v daňové evidenci. Po skončení dědického řízení bude tento majetek prodávat. Prodej se uskuteční prostřednictvím kupní smlouvy. Příjem z tohoto prodeje musí manželka zdanit dle § 10 ZDP? V případě, že ano, lze dát do výdajů zůstatkovou cenu majetku?

Účetní jednotka má transakce s propojenou osobou za ceny nižší než je obvyklá cena. Vyplývá pro účetní jednotku riziko, že nepoužívá obvyklou cenu?