Daň z příjmů

Omylem v letech 2022, 2023 a 2024 byly v přiznání DPPO zdaněny přijaté podíly na zisku od dceřiné společnosti, u které vlastníme 50% podíl. Tyto přijaté podíly byly zahrnuty v hospodářském výsledku a bohužel nebyly vyloučeny v řádném DAP DPPO na řádku 110 v letech 2022, 2023 a 2024. Nyní v roce 2025 jsme za roky 2022, 2023, 2024 podali dodatečná přiznání na nižší daň a vznikl nám tak dost velký přeplatek na dani z příjmu právnických osob. Jak o tomto přeplatku z důvodu podaných dodatečných přiznání v roce 2025 účtovat? má to být zaúčtováno MDD 595/D 351 minusem a pak úhrada od FU spárovaná s 341 a bankou? A za letošní rok 2025 přeplatek v přiznání DPPO vyloučit na řádku 10? Žádné nedoplatky na jiných daních nemáme.

Rakouský plátce DPH fakturuje českému plátci DPH mýto s rakouskou DPH 20 %. Postupujeme správně, když celkovou částku včetně DPH 20% účtujeme do nákladů? Je možné nějak uplatnit rakouskou DPH 20 % bez přidělení DIČ v Rakousku?

Pokud poplatník je celý rok v paušální dani v I. pásmu při živnosti s výdaji 60 % - do 1,5 milionu a přesáhne v listopadu tuto částku? Jak má dále postupovat? Bude doplácet zvýšenou platbu za celý rok správně? A v příštím roce bude muset být automaticky již v II. pásmu. A pokud poplatník uzavře živnost/přeruší živnost v průběhu roku - řeší poměrnou část příjmů vzhledem k paušální dani?

Společnost s. r. o., plátce DPH bude dodavateli na základě smlouvy, za nesplnění dohody účtovávat smluvní pokutu. Na základě jakého dokladu má společnost dodavateli vyúčtovat smluvní pokutu? Může to být zálohová faktura a po zaplacení udělat vyúčtovací fakturu (bez DPH) nebo se musí vystavit řádná faktura bez DPH?

Jak postupovat v situaci, kdy klient nemá vlastního daňového poradce a očekává ode mě součinnost při přípravě podkladů k daňovému přiznání k dani z příjmů právnických osob? Jsem externí účetní, zpracovávám účetnictví a sestavuji účetní závěrku. Daňové přiznání však jako účetní nesestavuji – nejedná se o službu v mém oprávnění ani o činnost, za kterou mohu nést daňovou odpovědnost. Ráda bych si proto ujasnila: 1. Jaký rozsah součinnosti mohu klientovi poskytnout, pokud nemá daňového poradce – například přípravu dat, sestavení podkladů, kontrolu návazností mezi účetní závěrkou a výpočty apod.? 2. Jak nejlépe formulovat odpovědnost klienta za vlastní zpracování daňového přiznání, pokud si jej vyplňuje sám nebo používá technickou pomoc jiné osoby? 3. Jaké formulace doporučujete používat ve smlouvě a na fakturách, aby bylo zcela jasné, že se jedná pouze o poskytování podkladů a účetní nenese odpovědnost za daňové posouzení ani výpočet daně? 4. Existují doporučené postupy, kterými lze zajistit, že klient rozumí tomu, že konečné rozhodnutí a odpovědnost ohledně daňového přiznání je na něm? 

Účetní má zpracovávat účetní doklady, ale nemá dělat daňové přiznání? Je to tak? Takže pokud mám účetní živnost, tak připravím účetní závěrku a nemůžu klientovi připravit daňové přiznání. Klient by měl vzít podklady a jit s nimi za daňovým poradcem který sestaví přiznání? Nebo můžu sestavit přiznání, ale klient si to sám odešle přes datovou schránku? Jde i o to, že pokud přijde kontrola ze živnostenského úřadu, co bude kontrolovat? Že nepřipravuji pro klienty DP? Nebo jaký je správný postup, pro účetní, která není daňový poradce? Tak, aby to bylo v pořádku dle zákona? A ještě otázka, pokud mám účetní firmu a přijmu si na DPP daňového poradce, tak by to mělo byt v pořádku, při kontrole? 

Jaký je daňový režim finanční náhrady, kterou OSVČ obdržela od Agentury ochrany přírody a krajiny ČR (AOPK)? Jedná se o náhradu újmy za omezení zemědělského hospodaření v roce 2024 z důvodu výskytu zvláště chráněného druhu – křečka polního (Cricetus cricetus). Náhrada byla poskytnuta na základě zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, resp. vyhlášky č. 432/2005 Sb. Spadá tato náhrada pod osvobození dle § 4 odst. 1 písm. u) zákona o daních z příjmů, tudíž se nezahrnuje do základu daně z příjmů. Je tento výklad správný?

Lze zaměstnancï proplatit celoroční předplatné jízdného na MHD v Praze a považovat to za zdanitelný náklad? 

Občan zdědil 1/2 nemovitosti, druhou polovinu zdědila jeho sestra. Občan je ženatý, nemá s manželkou zúžené SJM. Od sestry nyní odkoupí druhou polovinu nemovitosti . Celou nemovitost bude pronajímat . Kdo musí zdanit příjmy z pronájmu 1) manžel se stane výlučným vlastníkem celé nemovitosti po nákupu druhé poloviny 2) jednu polovinu vlastní manžel (dědictví) a druhá odkoupená polovina je v SJM? Předpokládám, že je důležité vlastnictví při pronájmu nemovitosti a určení kdo má tento pronájem zdanit (zda manžel nebo manželka). Je irelevantní, že příjmy z pronájmu jsou považovány za zisk a spadají do SJM dle občanského zákoníku.

Jsme a. s., která prodala své výrobky polské firmě. Tato firma následně přestala komunikovat a pohledávku neuhradila (více než 365 dnů po splatnosti). Polští zákazníci iniciovali v Polsku soudní jednání podobné tomu našemu insolvenčnímu. Ředitel naší společnosti vypovídal na policii. Mohu k této pohledávce vytvořit daňovou opravnou položku, i když česká firma není přihlášena u polského soudu? Má česká společnost možnost se u polského soudu přihlásit k insolvenčnímu řízení?

Nepodnikatel, neplátce DPH, má v nájmu nemovitost. Platí nájem 1 000 Kč měsíčně. Zároveň tuto nemovitost podnajímá a příjmy z podnájmu daní v § 9 ZDP. Nemovitost po dobu několika let splácel, nyní cenu v 12/2025 doplatil (právní účinky vkladu 12/2025) a stane se vlastníkem nemovitosti. Nemovitost už nebude podnajímat, ale jako vlastník ji bude od 1/2026 pronajímat. Vstupní cenou bude pořizovací cena při nabytí vlastnictví. Odkdy můžeme zahájit odpisování – již za rok 2025? Jestliže se rozhodneme a vložíme nemovitost až v 1/2026 do „obchodního majetku“, tak začneme odpisovat prvním rokem v roce 2026 z pořizovací ceny?

Klient, OSVČ, má příjmy podle § 7 ZDP ve výši 1 300 000 Kč za rok a příjmy podle § 9 ZDP (pronájem deseti nemovitostí) 1 900 000 Kč za rok. Sčítají se tyto příjmy pro posouzení obratu a povinnosti registrovat se jako plátce DPH?

Fyzická osoba koupila byt k vlastnímu bydlení na hypotéku, cena bytu 5 mil. Kč, hypotéka 4,5 mil Kč. FO v bytě bydlela 1 měsíc a následně byt prodala. Prodejní cena 6 mil Kč. Prostředky z prodeje bytu byly použity na splacení hypotéky 4,5 mil Kč. Bude splacení hypotéky považováno za uspokojení vlastní bytové potřeby? Bude možné příjem z prodeje osvobodit zcela nebo jen částečně? Zbytek příjmu 1,5mil Kč nebyl zatím nijak použit. 

Zákon č. 360/2025 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o jednotném měsíčním hlášení zaměstnavatele, obsahuje i rozsáhlou novelu zákona o daních z příjmů (s 97 body změn ustanovení zákona o daních z příjmů a s 10 body přechodných ustanovení). V následujícím textu si blíže rozebereme nejvýznamnější daňové změny, které nabývají účinnosti od 1. 1. 2026, resp. od 1. 1. 2027.

Může si nezisková organizace, zapsaný spolek, zvýšit ve směrnici hranici pro drobný dlouhodobý majetek na 80 000 Kč a pořízený majetek tak účtovat přímo do nákladů?

Hodláme pořídit mobilní kontejnerovou prodejnu, pod ní bude zřízen základ ze zámkové dlažby a kanalizační přípojka. Zřízeno to bude naším nákladem na cizím pozemku, se souhlasem majitele. Kontejnerová prodejna bude položena na zámkové dlažbě. Jak postupovat v účetnictví, co bude zařazeno na účtu 021-Stavby a co na účtu 022-Hmotné movité věci? V jakých daňových odpisových skupinách budou položky, nebo položka, odpisovány?

Je letenka, kterou pořídím novému zaměstnanci, aby se mohl přesunout z Indie do České republiky den před nástupem, daňově uznatelným nákladem pro zaměstnavatele? Jak ji zaúčtuji? Je třeba z této letenky za zaměstnance odvést daň z příjmu a zákonné odvody? Jsme vysoká škola.

Od začátku roku 2026 začne postupně nabíhat nová legislativa zavádějící Jednotné měsíční hlášení zaměstnavatele (JMHZ). Jde o změnu, která má zpřehlednit a sjednotit povinné údaje, jež zaměstnavatelé pravidelně předávají státu. Legislativu připravilo Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) ve spolupráci s Českou správou sociálního zabezpečení, Úřadem práce ČR, Ministerstvem financí, Generálním finančním ředitelstvím, Českým statistickým úřadem a zástupci zaměstnavatelských svazů.

Advent je obdobím, kdy se často setkáváme s obchodními partnery, kolegy i zaměstnanci při méně formálních i slavnostních příležitostech. Tyto chvíle jsou ideální k bilancování dosažených výsledků, poděkování za společnou práci a zároveň k navázání nových kontaktů a příležitostí do budoucna. Ke společenským setkáním neodmyslitelně patří také různé dárky, drobné pozornosti či firemní propagační předměty. Víte ale, jaké daňové důsledky a pravidla se s darováním pojí? Připravili jsme pro vás souhrn klíčových informací, které vám pomohou lépe se orientovat v daňové problematice darů.

Ve společnosti nabízíme zaměstnancům zaměstnanecké akcie, respektive právo opce na akcie mateřské společnosti. Probíhá to přibližně tak, že zaměstnanci obdrží nabídku na opci, kterou mohou, ale nemusí přijmout. Pokud ji přijmou, musí podniknout určité kroky – zaslat potvrzení, že opci přijímají. Na základě tohoto oznámení je jim uděleno právo opce. Následně se zaměstnanci rozhodnou, zda opci uplatní, či nikoli. Jedná se mi o ujištění správného výkladu daných pojmů v zákoně, a to s odkazem na jednotlivé okamžiky těchto skutečností. Dle § 14 ZDP: „Příjem zaměstnance … nebo opce na nabytí tohoto podílu se považuje za zúčtovaný příjem v kalendářním měsíci nebo ve zdaňovacím období, ve kterých nastane první z okamžiků, kterými jsou … e) okamžik uplatnění opce (zaměstnanec akcie skutečně koupí).“ S odkazem na § 17 ZDP je toto odložené zdanění použito tehdy, pokud „zaměstnavatel oznámí správci daně záměr použít tento postup do 20. dne kalendářního měsíce následujícího po kalendářním měsíci, ve kterém zaměstnanec nabyl podíl nebo opci …“. S odkazem na tyto dva paragrafy zní můj dotaz takto: běží lhůta pro oznámení „odložení zdanění“ již od okamžiku, kdy zaměstnanec obdrží dokument, ve kterém je uvedeno „udělujeme Vám právo opce“? Řekněme, že nabídka/odsouhlasení/udělení práva opce proběhlo v 9/2025. Běžel tedy do 20. 10. 2025 termín pro oznámení správci daně o „odložení zdanění“? A pokud zaměstnavatel toto oznámení neučinil, měla být tato opce zdanitelným příjmem již v 9/2025, a to i přesto, že ke skutečnému nákupu akcií nedošlo? Jedna taková opce byla udělena i v 12/2024. Nemám informaci, zda došlo k odložení zdanění do náhradního termínu dne 2. 6. 2025. Pokud tedy k oznámení o odložení zdanění u této opce nedošlo v zákonné lhůtě, měla být tato nabytá opce z 12/2024 zdanitelným příjmem v 5/2025?