Daň z příjmů

OSVČ, mající příjmy z podnikání dle § 7 ZDP a příjmy z pronájmu dle § 9 zapůjčí svému známému OSVČ ze svých soukromých prostředků (tedy ne „podnikatelskou“ hotovost) pro účely podnikání hotovost ve výši např. 1.000.000 Kč. Za tuto půjčku obdrží OSVČ 125.000 Kč jako úrok. Úrok bude splácen v průběhu 5 let, stejně jako jistina. Pokud bude každý rok splácen úrok ve výši 25 000 Kč, je to pod hranicí 50 000 Kč pro příležitostný příjem. Zápůjčitel na tutu službu nemá živnostenské oprávnění ani žádné jiné speciální povolení ani nikomu dalšímu peníze nepůjčuje. Je možné těchto 25 000 Kč zahrnout do „příležitostného příjmu“ a jelikož nepřekročí hranici 50 000 Kč, vůbec je neuvádět do daňového přiznání? Nebo musí v každém případě tento příjem zahrnout do § 8 ZDP a tuto částku zdanit? A naopak může si vydlužitel tento úrok (půjčka slouží pro podnikatelské účely) zahrnout do daňově uznatelných výdajů? 

ČKAIT (Česká komora autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě) přistoupila k ověřování pdf dokumentů autorizovanými osobami digitálně, tedy časovým razítkem. Tato časová razítka jsou logicky vždy vydána pro konkrétní osobu. Jedná o zaměstnance, který si časová razítka pořídil výhradně pro autorizování dokumentů, které zpracoval jako zaměstnanec pro zaměstnavatele. Potřebuji vědět, jak má k těmto platbám přistoupit firma. Za daných podmínek - v rámci výkonu závislé práce - by mělo být daňově uznatelné. Můžeme zaměstnanci tyto náklady proplatit jako daňově uznatelné, i když na dokladech bude jméno konkrétního zaměstnance?

Máme nového klienta OSVČ, plátce DPH. Doposud dostával faktury od společnosti Google včetně DPH. Zde se jedná o intrakomunitární plnění - přenesení daňové povinnosti. Můžeme mu z těchto faktur uplatnit DPH? (Kdyby byly správně vystaveny, byly by bez DPH, vyměřil by je, odvedl a uplatnil DPH zároveň, byl by tedy na "0"). Předpokládám, že z důvodu, že faktura „není správně“ vystavená, tak asi DPH uplatnit nesmíme? 

Zaměstnanec obdržel jako benefit (bezúplatně) od zaměstnavatele akcie. Zaměstnavatel je česká s. r. o. a akcie byly obdržené od jeho zahraniční matky. Česká s.r.o. za akcie matce do zahraničí nic nehradilo. Hodnota akcií je vyšší než 100 000 Kč. Jak a kdy tyto akcie musí zaměstnanec zdanit? Kdy je případně tento příjem osvobozen od daně z příjmu?

Zákazník odstupuje od smlouvy a bude nám vracet stroje. My následně bude stroje vracet našemu dodavateli. Stroje byly pořízeny a prodány v r. 2023. Jaký je správný postup z pohledu vystavených dokumentů? Předpokládám, že zákazníkovi vystavíme dobropis za vrácené stroje v původní výši a následně nám dodavatel vystaví také dobropis v původní výši. Účetně se tedy bude jednat o snížení výnosů r. 2024 v částce ZD dobropisu zákazníkovi a snížení nákladů r.2024 v částce ZD dobropisu od dodavatele. Jsou zde nějaká další úskalí?

Naší manažeři mají možnost používat služební vozidlo i k soukromým účelům tzv. manažerská vozidla. U některých manažerských vozů (operativní leasing) jsou vykazovány jen soukromé jízdy. Pro DPH uplatňujeme nárok na odpočet daně v plné výši a následně odvádíme DPH z hodnoty připadající na soukromě ujeté km tzn. DPH vraíme zpět pokud zjistíme že manažer má jen soukromé jízdy v daném měsíci (sledujeme měsíčně . DPH by měla být správně. Pokud jsou používána manažerská vozidla 100% pro soukromé účely celý kalendářní rok, je problém s náklady na operatiní leasing, z pohledu DPPO, jsou tyto náklady daňové z pohledu DPPO? Tzn. pokud je měsíčně vykázáno dle knihy jízd 100 % pro soukromé účel,y je tato splátka v tomto měsíci z pohledu DPPO nedaňová? Pokud je vozidlo použito 10 měsíců 100% pro soukromé účely a 2 měsíce 98 % pro soukromé účely, má to vliv na DPPO,. nebo je to benefit pro manažery dle smlouvy (1 % ze mzdy přidaňují,) a proto bude vždy nájem uznatelný náklad pro DPPO? 

OSVČ provádí elektromontážní práce pro různé firmy, je plátce DPH, nemá žádné zaměstnance, kancelář nemá, jen garáž na sklad materiálu. Koupil si kávovar za 30 000 Kč. Je možné ho dát do nákladů? 

Mám dotaz k registraci DPH v jiných členských státech EU. Máme českou s. r. o., která už má registraci v Itálii a Francii, tam jejich účetní podává přiznání. Jaké jsou povinnosti pro vedení účetnictví v ČR? Jak s tím naložit v účetnictví a popřípadě jaké jsou další povinnosti?

Společnost provedla technické zhodnocení najatých prostor (stavební úpravy), které daňově odepisovala (disponovala písemným souhlasem pronajímatele). V roce 2024 dochází k ukončení nájemního vztahu a je provedeno „vypořádání“ technického zhodnocení, kdy pronajímatel „odkupuje“ realizované technické zhodnocení, nicméně za vyšší částku, než činí daňová zůstatková cena majetku při jeho rovnoměrném odepsiování bez zvýšení odpisu v prvním roce (příklad tato daňová zůstatková cena je: 10 mil. Kč, pronajímatel ale poskytne úhradu 11 mil. Kč). Musí pronajímatel o celou hodnotu 11 mil. Kč zvýšit vstupní cenu pronajímaného majetku a z této částky tedy provádět daňové odpisy? Nebo je nutné částku nad rámec (1 mil. Kč) považovat za daňově neuznatelný náklad (či naopak za přímý daňový náklad)? 

Vnuk vlastní byt, který bezúplatně propůjčí své babičce. Ta byt dále podnajme a dostává na svůj účet měsíční nájem od podnájemce. Zdaňuje příjmy z podnájmu babička nebo vnuk? Není nutné v rámci příbuzeneckého vztahu, aby vnuk, pokud je jeho byt pronajímán a příjmy zdaní babička, zdaňoval nepeněžní příjem ve výši ceny obvyklé? Mohou zde být ještě další daňová úskalí? Cílem je, aby vnuk nezdaňoval nic a veškeré příjmy z podnájmu bytu zdaňovala babička a on tak mohl své příjmy zdaňovat paušální daní. 

Pronajímatel nebytových prostor účetně odpisuje fit-out, tzn. nadstandardní úpravu konkrétních nájemních prostor, jako technické zhodnocení budovy - účetně podle délky nájemní smlouvy. Nájemce za tyto úpravy zaplatil pronajímateli formou zvýšeného nájemného. Nájemce si objednal u pronajímatele samozavírače na dveře, které tam doposud nebyly. Dodávku a montáž pronajímatel objednal a zajistil prostřednictvím svého dodavatele a tyto náklady + marži přeúčtoval na tohoto nájemce. Je dodávka a montáž samozavírače technických zhodnocením? Jak o tomto celém účtovat, musí pronajímatel zvednout pořizovací cenu fit-outu tohoto nájemce a odpisovat ze zvýšené pořizovací ceny? Návrhujeme toto účtování u pronajímatele: faktura přijatá od dodavatele za dodávku a montáž samozavírače: 042/321, přeúčtování nákladů vč. zisku na nájemce: 311/602. Je to v pořádku?

Město jako zřizovatel dceřiné společnosti vložilo do s. r. o. několik nemovitostí jako nepeněžní vklad do základního jmění. V loňském roce se rozhodli, že jednu nemovitost chtějí vrátit a současně, že o hodnotu nemovitosti sníží základní kapitál. Za tímto účelem nechali nemovitost odhadnout. Odhad byl cca 9 mil. Kč. Zůstatková cena daňová v s. r. o. u této nemovitosti byla cca 3 mil. Kč.  s. r. o. vyřadilo nemovitost zápisem MD 541/D 081, v hodnotě účetní zůstatkové ceny, MD 081/D 021 v hodnotě pořizovací ceny a zápisem MD 355/D 641 ve výši odhadu. Město rozhodlo o snížení základního kapitálu ve výši odhadu nemovitosti, zápis v s. r. o. MD 411/D 365. Pohledávka a závazek budou započteny. Bude částka rozdílu mezi znaleckým posudkem a daňovou zůstatkovou cenou zdanitelným příjmem s. r. o. a je tento postup správný?

Jednočlenná s. r. o., plátce DPH, se rozhodla rozšířit obor podnikání o plynařinu. Jednatel, který je zároveň zaměstnancem s. r. o., vykonal zkoušky a obdržel osvědčení. Firma vystavila fakturu na jeho fyzickou osobu, nikoliv s. r. o. Tímto osvědčením si s. r. o. může požádat o rozšíření živnosti. Je možné tuto fakturu zahrnout do nákladů s. r. o. jako daňově uznatelný náklad, i když není psaná přímo na s. r. o.?

Jak je to s kurzovými rozdíly vyčíslenými u nedaňových nákladů? Jsou kurzové rozdíly vždy daňově uznatelným nákladem nebo zdanitelným výnosem, nebo je nutné je vyjmout?

Sportovní spolek, plátce DPH, který reprezentuje univerzitu, s ní uzavřel smlouvu o spolupráci, na základě které škola přispěje na fungování spolku částkou 250 000 Kč. Formulace ze smlouvy je následující: „1) Spolupráce smluvních stran, jež je předmětem této smlouvy, se uskutečňuje formou vzájemně výhodné spolupráce v oblastech, jež jsou podle této smlouvy předmětem činnosti smluvních stran, zejména pak rozvojem vzájemné spolupráce v oblasti činnosti univerzitního hokejového klubu. 2) Spolupráce podle předchozích ustanovení této smlouvy se realizuje zejména formou vzájemné podpory a mediální propagace, společných PR aktivit, spolupráce při organizaci volnočasových aktivit, podpory užšího propojení sportu a vysokoškolského studia apod. Smluvní strany se pak dale vzájemně dohodly, ze UNIVERZITA bude na podporu KLUBU jak výše uvedeno v tomto článku každý rok vyplácet částku ve výsi 250.000 Kč..." 1. dotaz zní, zda z pohledu daně z příjmů lze na tento příspěvek nahlížet jako na bezúplatné plnění a využít z pohledu spolku osvobození od daně dle § 20 odst. 8 ZDP, případně využít jiné osvobození v zákoně nebo se bude jednat vždy o příjem podléhající dani z příjmu? (samozřejmě pokud nevyužijeme § 18a odst. 1 a) ZDP) 2. dotaz zní, zda v tomto případě lze na příspěvek nahlížet jako na příjem z hlavní činnosti, která dle § 5 ZDPH není ekonomickou činností pro spolek a není tak dle § 2 ZDPH předmětem daně nebo podle Vašeho názoru předmětem daně je a na tuto částku by měla být vystavena standardní faktura?

Společnost s r. o. zabývající se finanční činnosti nakoupila několik vstupenek na olympijské hry, které bude darovat svým obchodním partnerům. Jak nákup vstupenek zaúčtovat? Jako dary na účet 543 nebo náklady na reprezentaci 513? Pokud by se účtovalo na účet 543 je zde nějaké omezení v jaké hodnotě mohou dary být v souvislosti se základem daně?

Společnost s r. o. má předmět činnosti ubytovací služby (ubytovna). Ve vnitřní směrnici má stanoveno, že bude evidovat drobný hmotný majetek od 5.000 Kč do 80.000 Kč. Máme analytiku, kde účtujeme na 501100 spotřeba ostatní a 501200 spotřeba drobného hmotného majetku, který pak ještě zvlášť evidujeme. Vše jde daňově rovnou do nákladů. Když nakoupíme např. 8 postelí za 4.000/1 ks celkem tedy za 32.000 Kč, tak účtujeme na 501100 a již nikde neevidujeme. Většinou se zařízení nakupuje po větším množství. Časové rozlišení neděláme, protože drobný majetek na ubytovně dlouho nevydrží. Lze tento způsob účtování a zdanění akceptovat?

Pořídili jsme dlouhodobý majetek v EUR od tuzemského dodavatele, který byl dopředu částečně uhrazen. Prosím o posouzení správnosti účetního případu z hlediska účetnictví, i z hlediska DPH: 1. 26. 2. 2024 poskytnutá záloha na dlouhodobý majetek ve výši 50 % z kupní ceny: 41.734 EUR + 21 % DPH 8764,14 EUR 1.057.956,90 CZK + DPH 222.170,95 CZK (kurz účetní jednotky k 26. 2. 2024), zaúčtováno na 052 + 343 1038546,73 + DPH 218094,81 CZK (kurz dodavatele na faktuře), uplatněno v přiznání k DPH Jak se prosím účetně vypořádat s rozdílem, který vznikne na účtu 343 ve výši 4.076,14 CZK? 2. 27. 6. 2024 přijata faktura (DUZP 26. 6. 2024) na hodnotu celého plnění s odečtem již zaplacených 50 % z kupní ceny 83.468 EUR = 2.077.935,86 CZK (kurz účetní jednotky k 27. 6. 2024), zaúčtováno na 042 -41.734 EUR = -1.038.967,93 CZK (kurz účetní jednotky k 27. 6. 2024), zaúčtováno na 052 8.764.,14 EUR = 218.183,26 CZK (kurz účetní jednotky k 27. 6. 2024), zaúčtováno na 343 1.031.029,20 + DPH 216.516,13 CZK (kurz dodavatele na faktuře), uplatněno v přiznání k DPH Jak se prosím účetně vypořádat s rozdílem, který vznikne na účtu 343 ve výši 1.667,13 CZK, stejně jako již výše? Jak se prosím vypořádat s rozdílem ve výši 18.988,97, který vznikne na účtu 052? Bude zaúčtován vůči účtu 042 a vstoupí do ceny majetku při zařazení na účtu 022? Můžeme si v účetnictví stanovit, že pro nás účetní případ vzniká ke dni uskutečnění zdanitelného plnění na přijaté faktuře a ne datem přijetí faktury, jak je uvedeno v ČÚS č. 002? Pokud ano, můžeme stanovit rozdílný přístup např. pro zboží v cizí měně a pro dlouhodobý majetek v cizí měně?

Společnost s r. o. měla v červnu valnou hromadu v restauraci. Nyní přišla faktura za pronájem nebytových prostor včetně DPH a za občerstvení. Pronájem prostor jsme dali do daňově uznatelných nákladů a nárokovali jsme si odpočet DPH. Občerstvení jsme zaúčtovali na reprezentaci bez nároku na odpočet DPH. Je to takto správně?

V důsledku živelní pohromy došlo k pojistné události (totální škoda) u odepisovaného vozidla pořízeného na úvěr. Úvěr je již plně zaplacený. Auto má ZC ke dni 30. 6. 2024 488 921,08. Pojišťovna zaslala informace o tržní hodnotě vozidla bez DPH, mínus hodnota zbytků (možnost prodat v aukci), spoluúčast ve výši 5% min. 5 000 Kč, pojistné plnění celkem - které vyplatila na účet. Pojistné plnění po odečtu spoluúčasti je vyšší než ZC. Jak zaúčtovat jednotlivé případy? Plnění od pojišťovny, spoluúčast, prodej vraku, vyřazení majetku.. U auta byl uplatněn odpočet DPH při pořízení. Co je nutné vše vzít v tomto případě v potaz?