Účtování základního kapitálu

OSVČ převádí podnikání na s. r. o., jeho součástí je i podnikatelský úvěr. Jak správně zaúčtovat převod úvěru do společnosti s. r. o., která ho bude následně splácet?

OSVČ si založila s. r. o. a nyní tam chce vložit 3 automobily formou příplatku mimo základní kapitál (řekněme každé je dle znalce v hodnotě 100 Kč). Jedno auto je však na úvěr (např. v hodnotě 110 Kč). V bance se na úvěr udělal dodatek přistoupení s. r. o. ke smlouvě a byla podepsána zástavní smlouva o převodu vlastnického práva se s. r. o. Jak se toto prosím bude účtovat: MD 022/D 355 300 Kč, MD 355/D 413 190 Kč a MD 355/D 461 110 Kč? 

V s.r.o. se budou konat 2 valné hromady (VH) v 1 dni bezprostředně po sobě. V 1. VH se společníci jednomyslně rozhodnou, že se bude dělit zisk nerovnoměrně a část nerozděleného zisku společnosti bude vyplacena jednomu společníkovi A a druhému společníkovi B. Ostatní společníci 0Kč. Po ukončení VH bude neprodleně následovat druhá VH, kde bude rozhodnuto, že společník A převede svůj 1/10 podíl na ostatní společníky. Společník A daruje svůj podíl mezi své sourozence na VH na základě darovací smlouvy, společný otec je prokázán NZ z dědického řízení. Kroky po první VH- Daňová povinnost u společnosti: Společnost neplatí žádnou další daň z výplaty podílů na zisku. Výplata podílu na zisku není daňově uznatelným nákladem společnosti. Z hlediska účetnictví: MD 431 – Nerozdělený zisk minulých let / Dal 364 – Závazky ke společníkům Daňová povinnost u společníka (fyzické osoby): Společnost, která vyplácí podíl na zisku fyzické osobě, je plátcem srážkové daně ve výši 15 %. Rozhodnutý podíl před zdaněním: 7 058 823 Kč (společník A) a 1 176 470Kč (společník B) Srážková daň (15 %): 1 058 823 Kč a 176 470 Kč Čistá částka k výplatě: 6 000 000 Kč a 1 000 000 Kč. Společnost podává hlášení a platí srážkovou daň finančnímu úřadu. Fyzická výplata na účet společníka: Společnost fyzicky pošle na účet společníka čistou částku, tedy: 6 000 000Kč a 1 000 000Kč. Společníci tento příjem nezahrnují do svého daňového přiznání, protože je zdaněn srážkovou daní u zdroje. Administrativní povinnosti společnosti: Společnost vystaví potvrzení o sražené dani společníkovi. Podá Vyúčtování daně vybírané srážkou na příslušný finanční úřad. Kroky po druhé VH: Fyzická osoba, která získává podíl bezúplatně od osvobozeného příbuzného (nevlastní sestra), nemá povinnost: Podávat kvůli tomuto osvobozenému příjmu daňové přiznání. Uvádět tento příjem v jakékoli části daňového přiznáni. Odůvodnění: Hodnota 1/40 obchodního podílu ve společnosti je: 2 373 875 Kč (pro každého ze 4 sourozenců). Celkově se tedy převádí podíl v hodnotě 9 495 500 Kč, který se rovnoměrně rozdělí mezi 4 nové spoluvlastníky. Je tedy pod hranicí limitu pro povinnost podat daňové přiznání. Zákon o daních z příjmů (§ 10 odst. 3 písm. c bod 1 ZDP) uvádí, že od daně jsou osvobozeny příjmy získané bezúplatně od příbuzných v linii přímé a vedlejší (včetně sourozenců). Příbuzenský vztah je doložen nedávným dědickým řízením, případně lze doložit rodnými listy sourozenců, kde je uveden stejný otec. Je toto řešení v souladu s legislativou? Není něco opomíjeno?

Společnost s ručením omezeným nevykazuje žádnou činnost. Plánované podnikání se nekoná. Jednatel a majitel v jedné osobě nedoplnil peníze na bankovní účet. Ten byl několik měsíců v mínusu. Banka tudíž sama od sebe účet zrušila. Musí si společnost založit nový účet nebo ho mít nemusí? Když majitel/jednatel v jedné osobě zakládal společnost, vložil na účet základní kapitál. Pak ho ale vybral do pokladny. Tudíž na účtu nebyly skoro žádné peníze.

Společnost s.r.o. vznikla v roce 2010 se základním kapitálem 50mil, který byl splacen vkladem nemovitosti do s. r. o. Nemovitost se zrekonstruovala a postupně jednotlivé bytové jednotky rozprodala. V majetku zůstává poslední bytová jednotka a garáž. Společnost má neuhrazenou ztrátu ve výši 32 mil. Kč. Společnost má vůči společníkovi pohledávku ve výši 13 mil. Kč. Když společnost sníží svůj základní kapitál na 10 mil., snížení musí být nejdříve zúčtováno s neuhrazenou ztrátou minulých let a může být poté započteno s pohledávkou vůči společníkovi? Může to firma započítat, závazek z titulu snížení základního kapitálu s pohledávkou z titulu půjčky vůči společníkovi, i přes to, že má firma závazky (půjčky) vůči jiným společnostem?

Základní kapitál s. r. o. je souhrnem všech peněžitých a nepeněžitých vkladů společníků a tvoří část vlastního kapitálu společnosti. Základní kapitál s. r. o. lze zvýšit buď převzetím vkladové povinnosti ke zvýšení dosavadních vkladů, nebo k novému vkladu (tzv. efektivní zvýšení základního kapitálu), nebo navýšením základního kapitálu z vlastních zdrojů společnosti (tzv. nominální zvýšení základního kapitálu), anebo kombinací obou těchto způsobů. Ke snížení základního kapitálu s. r. o. dochází zejména za účelem úhrady účetní ztráty. Při tzv. efektivním snížení základního kapitálu dochází buď k výplatě části majetku s. r. o. společníkům, nebo se společníkům promíjí povinnost splatit zbytek vkladu do základního kapitálu. Při snížení základního kapitálu s. r. o. spojeného s výplatou společníkům je z daňového hlediska podstatné, zda v minulosti došlo ke zvýšení základního kapitálu z vlastních zdrojů společnosti. Rozhodnutí o zvýšení nebo snížení základního kapitálu s. r. o. patří výlučně do působnosti valné hromady (o změnách základního kapitálu v jednočlenné společnosti rozhoduje její jediný společník). Účinky zvýšení nebo snížení základního kapitálu nastávají okamžikem zápisu nové výše základního kapitálu do obchodního rejstříku. Při účtování o zvýšení nebo snížení základního kapitálu se s. r. o. řídí postupy pro účtování o změnách základního kapitálu v akciové společnosti stanovenými Českým účetním standardem pro podnikatele č. 012-Změny vlastního kapitálu; tyto postupy se v s. r. o. použijí přiměřeně s ohledem na zákon o obchodních korporacích .

Město jako zřizovatel dceřiné společnosti vložilo do s. r. o. několik nemovitostí jako nepeněžní vklad do základního jmění. V loňském roce se rozhodli, že jednu nemovitost chtějí vrátit a současně, že o hodnotu nemovitosti sníží základní kapitál. Za tímto účelem nechali nemovitost odhadnout. Odhad byl cca 9 mil. Kč. Zůstatková cena daňová v s. r. o. u této nemovitosti byla cca 3 mil. Kč.  s. r. o. vyřadilo nemovitost zápisem MD 541/D 081, v hodnotě účetní zůstatkové ceny, MD 081/D 021 v hodnotě pořizovací ceny a zápisem MD 355/D 641 ve výši odhadu. Město rozhodlo o snížení základního kapitálu ve výši odhadu nemovitosti, zápis v s. r. o. MD 411/D 365. Pohledávka a závazek budou započteny. Bude částka rozdílu mezi znaleckým posudkem a daňovou zůstatkovou cenou zdanitelným příjmem s. r. o. a je tento postup správný?

Společnost ABC a. s. vlastní firma CBD s. r. o., a to od roku 2004 kdy zakoupila akcie firmy ABC s. r. o. za 10 mil. Kč. Základní kapitál ABC a. s. byl při založení 1.000.000 Kč splacen v vlastních zdrojů původního akcionáře, dále byl zvýšen o 43.000.000 Kč z vlastních zdrojů původního akcionáře a následně byl zvýšen o nepeněžitý vklad (nemovitosti) v hodnotě 196.000.000 Kč původním akcionářem to vše proběhlo dříve, než firma CBD zakoupila akcie firmy ABC a. s. V roce 2024 se rozhodl jediný akcionář firmy ABC a. s. (tj. firma CBD s. r. o.) snížit základní kapitál o 230.000.000 Kč, jak firma CBD s. r. o. jako jediný akcionář zdaní příjem se snížení základního kapitálu? Má tento příjem osvobozený od daně z příjmů z titulu vztahu matka–dcera? Nebo postaví proti příjmů ze snížení základního kapitálu tj. 230.000.000Kč nabývací cena akcií ve výši 10.000.000 Kč a rozdíl bude podléhat zdanění daní z příjmů právnických osob? Paragraf 19 odst. 1 zf) neumím vyložit správně. 

Z jakých účtů se v s. r. o. skládá vlastní kapitál, můžete uvést nějaký příklad?

Společník s. r. o. zemřel (s. r. o. měla celkem 3 společníky). Dědicové se o podíl v s. r. o. nepřihlásili, a protože společenská smlouva neumožnuje dědění podílů, nedošlo tak ani k výplatě uvolněného podílu na s. r. o. dědicům. Nárok na výplatu podílu se tak promlčel. Základní kapitál  s. r. o. tak byl snížen o tento podíl zemřelého společníka. Jak máme toto snížení zaúčtovat? V rozhodnutí valné hromady to uvedeno není – MD 411/D 428? 

Otec, jehož syn je společníkem a zároveň jednatelem, půjčí do společnosti syna peníze. Společnost mu hradí úroky. Je otec spojenou osobou pro účely testu nízké kapitalizace? Máme totiž záporný VK, takže řešíme, zda úroky budou daňové či nedaňové. 

Jaká bude nabývací hodnota obchodního podílu dle § 24 odst. 7 ZDP v následujícím případě: - společník (fyzická osoba rezident ČR) neměl obchodní podíl nikdy v daňové evidenci/ účetnictví - společník obchodní podíl nabyl tak, že společnost sám před méně než 5 lety založil peněžitým vkladem do ZK ve výší 300.000 Kč. Dále vložil mimo základní kapitál peněžitý příplatek ve výši 3.000.000 Kč. Nyní tento obchodní podíl bude vkládat jako nepeněžitý vklad do základního kapitálu nově založené a.s. (on sám je 100% vlastníkem a.s. - jedná se pouze o sjednocení podílů pod novou a.s.) - v tomto případě bude nutné nechat ocenit obchodní podíl soudním znalcem. Předpokládejme, že soudní znalec ocení podíl na 30.000.000 Kč. - nově založená a.s. tudíž bude mít ZK ve výši 2.000.000 Kč a zbylých 28.000.000 Kč bude dle rozhodnutí společníka vloženo jako vkladové ážio. - z titulu nepeněžitého vkladu nevzniká ani vkladateli ani nabyvateli daňová povinnost. - pokud by si však vkladatel chtěl obratem vkladové ážio vyplatit v penězích, jaké by bylo zdanění? naše úvaha je, že výplata vkladového ážia bude předmětem srážkové daně (§36 ZDP), bude se tedy jednat o příjem nezahrnovaný pod §10 ZDP. Vkladatel si oproti 28.000.000 Kč může uplatnit daňovou nabývací hodnotu podílu. Jaká je v tuto chvíli jeho nabývací hodnota podílu? Je to: a) původní nabývací hodnota ve výši 3.300.000 Kč b) původní nabývací hodnota ve výši 3.300.000 Kč plus peněžitý vklad do nově založené a.s. ve výši 2.000.000 Kč, tudíž dohromady 5.300.000 Kč c) lze využít přecenění znalcem, tudíž nabývací hodnota podílu je nyní 30.000.000 Kč (nepeněžitý vklad) + peněžitý vklad ve výši 2.000.000 Kč, tudíž dohromady 32.000.000 Kč? Důležité je, že není splněn časový test 5 let (to je jak v okamžiku vkladu nepeněžitého majetku ve formě obch. podílu, tak ani v okamžiku rozhodnutí o výplatě vkladového ážia v penězích společníkovi). -

Ve firmě zemřel jeden ze společníků. Nový společník (na základě dědictví) se na základě soudního rozhodnutí zřekl účasti ve firmě. Tak se pokoušela jeho podíl prodat, ale neúspěšně. Byla vyhotovena mimořádná účetní závěrka a byl vypočten jeho podíl 5 ml. Kč. Ten mu byl po částečném zdanění srážkovou daní vyplacen. Dále máme notářský zápis, že se bude snižovat základní kapitál ve výši 4 mil. Kč (podíl vystupujícího společníka). Je správné následující účtování a data operací: MD 252/D 379 = 5 mil. – datum výplaty? Předpis podílu MD 419/D 252 = 4 mil. – datum notářského zápisu o snížení kapitálu, či datum zápisu do OR? MD 428/D 252 = 1 mil. – datum notářského zápisu o snížení kapitálu, či datum zápisu do OR? MD 411D /419 = 4 mil. – datum zapsání do OR? Po těchto operacích nastane řízení ohledně výše vypláceného podílu. Na základě mimosoudního vyrovnání bude firma zřejmě muset vyplatit další peníze. Opět budu účtovat o MD 252/D 379, MD 428/D 252 s datem dohody? Samozřejmostí bude zdanění vyplácené částky srážkovou daní. 

Společnost s ručením omezeným (dále jen „s. r. o.“) je kapitálovou obchodní společností, protože její společníci musejí vložit svůj majetek coby „kapitál“ do jejího základního kapitálu. Tem musel před rokem 2014 činit alespoň 200 000 Kč a vklady společníků, které jej tvoří, nejméně 20 000 Kč. Nyní může být obojí pouze symbolická 1 Kč. Za vklad majetku vložený do s. r. o. obdrží společník podíl, který jej opravňuje „panovat“ ve firmě. Tímto rozdáním karet to však nemusí skončit. Podíl je možno převést na jiného ze stávajících společníků nebo na nově příchozího. Což nebývá právně nijak složité, účetně je to ještě snazší, žel daně z příjmů jsou komplikovanější…

Společnost má vypracovaný projekt fúze, rozhodný den je 1. 7. 2021. V 8/21 byla podepsána akviziční smlouva, kdy nastupující společnost kupuje 80 % společnosti zanikající. Tato operace bude zaúčtovaná MD 061/D 361. Zároveň ke stejnému datu dochází k příplatku mimo základní kapitál od mateřské společnosti ve výši zbylých 20 % akcií. Společnost tedy eviduje na 061 100% podíl zanikající společnosti. K 31.12. byla fúze zapsaná do OR. Kam přeúčtuji zůstatek účtu 061 k tomuto datu? Účet 428?

Akciová společnost patří mezi obchodní korporace, které upravuje zákon č. 90/2012 Sb. , o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích , dále jen „ZOK “). Akciové společnosti se týkají § 243–551 tohoto zákona. Základní kapitál akciové společnosti je rozvržen na určitý počet akcií a vyjadřuje se v českých korunách. V případě, že akciová společnost vede podle zvláštního zákona účetnictví v eurech, může vyjádřit základní kapitál v eurech. Výše základního kapitálu se zapisuje do obchodního rejstříku a je rozvržena na určitý počet akcií a činí alespoň 2 000 000 Kč, nebo 80 000 EUR. Akcie téže společnosti mohou mít různou jmenovitou hodnotu. Forma akcií může být buď na jméno, nebo na majitele. Akcie na majitele mohou být vydány pouze jako zaknihovaný cenný papír. Emisní kurs akcie nesmí být nižší, než je její jmenovitá hodnota. Je-li emisní kurs akcie vyšší než její jmenovitá hodnota, tvoří tento rozdíl emisní ážio. Vedle akcií se jmenovitou hodnotou může společnost vydat kusové akcie, které představují stejný podíl na základním kapitálu a nemají žádnou jmenovitou hodnotu, ale pouze hodnotu účetní stanovenou podílem základního kapitálu a počtu akcií.

Společnost s ručením omezeným patří u nás mezi nejrozšířenější právní formu obchodní společnosti. Pravidla počínaje jejím založením a konče jejím zrušením upravuje zákon č. 90/2012 Sb. , o obchodních korporacích, ve znění pozdějších předpisů, v § 132–242 . Důležitou oblastí účetnictví každé obchodní společnosti jsou operace týkající se základního kapitálu. Ten představuje souhrn všech vkladů společníků. U společnosti s ručením omezeným stanoví zákon minimální výši vkladu 1 Kč, pokud společenská smlouva neurčí výši vkladu vyšší. To je sice pro zakládající společníky příznivé, neboť nepotřebují do začátku podnikání kapitál, avšak společnost s takto nízkým základním kapitálem není pro obchodní partnery příliš důvěryhodná. Proto se doporučuje založit společnost s vyšším základním kapitálem, a to částkou, která je dobře dělitelná (nejlépe částkou 1 000 Kč), což následně usnadňuje manipulaci s obchodními podíly. 1)

Jednatel společnosti s. r. o. vložil v roce 2016 do společnosti nemovitou věc v hodnotě 820 000 Kč, zaúčtováno MD 022/D 413. V roce 2017 nemovitou věc prodal za 1 920 000 Kč. Je možno snížit účet 413 o 820 000 Kč, nebo musí zůstat ve stejné výši?

Poskytnutí příplatku mimo základní kapitál (užíván je i název příplatek do vlastního kapitálu) je v praxi používáno jako jedna z alternativ pro „převedení“ finančních prostředků členy obchodních korporací do svých obchodních společností. Samotné „poskytnutí“ však musí mít právní rámec, není možné prostředky jen převést z účtu na účet, je nutné tento peněžní tok doložit smluvním ujednáním. Člen obchodní korporace (společník s. r. o. či akcionář) může poskytnout své obchodní korporaci dar, bezúročnou (či úročenou) zápůjčku, úvěr či příplatek mimo základní kapitál. Mezi jednotlivými typy převodů je značný rozdíl, a to jak ve způsobu zaúčtování, tak i v daňových dopadech, v možnosti či povinnosti vrácení poskytnutých prostředků, možnosti či povinnosti úročení, a to na obou stranách, jak u poskytovatele, tak u příjemce. V tomto článku se soustředíme na jednu z oblíbených forem převodu peněz do vlastní společnosti a to na příplatky mimo základní kapitál. V případě poskytnutí příplatku mimo základní kapitál odpadají starosti s úročením či vznikem majetkového prospěchu, na druhou stranu vratitelnost takového příplatku není samozřejmostí a je vázána na řadu podmínek.

Společnost s ručením omezeným patří mezi kapitálové obchodní korporace, jejichž základní kapitál je tvořen vklady společníků. Základní kapitál představuje souhrn peněžitých a nepeněžitých vkladů všech společníků. Minimální výše základního kapitálu není stanovena, zákon č. 90/2012 Sb. , o obchodních korporacích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZOK “), však určuje minimální výši vkladu každého společníka na 1 Kč. Maximální výše základního kapitálu není ZOK limitována.