Osvobození od DPH

Společnost s r. o., plátce DPH, pořídila v roce 2024 bytovou jednotku. Uplatnila si DPH na vstupu a nyní bude byt 6 let pronajímat. Po 6 letech chce byt prodat. Pronájem bytu bude osvobozen od DPH a tudíž se bude muset udělat oprava odpočtu DPH na vstupu a poměrnou část vrátit? Prodej bytu bude podléhat zdanění DPH? Nebo bude osvobozen od DPH, jelikož uplyne více něž 5 let od kolaudace? Bude to mít vliv na uplatněnou DPH při nákupu? 

Poplatník, fyzická osoba, má příjmy ze zaměstnání, za pronájem nemovitosti dle § 9 ZDP (2,2 mil ročně). Na střeše RD  který má ve SJM s manželkou (ta má pouze příjmy ze zaměstnání) má umístěnou FVE. Přebytky vyrobené elektřiny prodává manželka (cca 25 000 za rok). Manželka bude podávat přiznání k DPFO a vykáže příjmy dle § 10 ZDP a musí se poplatník-FO egistrovat k DPH? 

Aeroklub z.s., měsíční plátce DPH, má ve stanovách zapsané tyto hlavní činnosti: - provádět výcvik a vykonávat sport. činnosti ve všech leteckých a parašutistických sportech - sdružovat zájemce a přátele všech leteckých a parašutistických sportech. V rámci vedlejších hospodářských činností pronajímá nemovitý majetek, provozuje ubytovací služby, provádí kovoobrábění a provozuje stánek s občerstvením na letišti. Všichni členové spolku hradí řádný roční členský příspěvek ve výši 5 000 Kč. Z poměru výnosů hlavní činnosti a vedlejší hospodářské činnosti je stanoven koeficient dle § 76 zák. o DPH. Do koeficientu vstupuje, coby osvobozená činnost, hodnota řádných členských příspěvků - viz § 61 písm. a), dále činnosti zdaňované – pronájem nebytových prostor, ubytovací služby a z prodeje občerstvení. Členové spolku v rámci hlavní činnosti užívají větroně, motorová letadla, čerpají PHM, servis a údržbu letadel a případně další služby vlastního letištního zázemí. Vše je evidováno v informačním systému, který každému členu na základě jím odlétaných hodin eviduje hodnotu čerpaných služeb, informační systém (dále IS) obsahuje jednotkové kalkulace. Následně IS zobrazuje pro každého člena průběžně hodnotu jím čerpaných služeb, jakési konto čerpání. Členové hradí předem na svá konta zálohy, po ukončení sezóny jsou tato konta vyúčtována a členům se vyúčtují zálohy s požadavkem doplatku, případně přeplatku. Zálohy jsou následně ve výši skutečnosti čerpání kont přeúčtovány do provozních výnosů. Jedná se o jakousi formu provozního či mimořádného členského příspěvku, který je odstupňován dle skutečného využití letadel a zázemí. 1. Měla by hodnota tohoto příspěvku vstupovat do koeficientu dle § 76 ve smyslu § 61 písm. a) zákona o DPH - je oním měřítkem protihodnoty poskytovaných služeb? 2. Pokud ano, měl by být vyúčtováván v měsíčním cyklu plátce DPH? 3. Měla by hodnota řádného členského příspěvku, který platí i členové klubu, kteří nečerpají téměř žádné služby klubu a tento příspěvek není tedy přesnou protihodnotou čerpaných služeb, vstupovat do koeficientu dle § 76 zákona o DPH?

Jednočlenná s. r. o., plátce DPH, se rozhodla rozšířit obor podnikání o plynařinu. Jednatel, který je zároveň zaměstnancem s. r. o., vykonal zkoušky a obdržel osvědčení. Firma vystavila fakturu na jeho fyzickou osobu, nikoliv s. r. o. Tímto osvědčením si s. r. o. může požádat o rozšíření živnosti. Je možné tuto fakturu zahrnout do nákladů s. r. o. jako daňově uznatelný náklad, i když není psaná přímo na s. r. o.?

Sportovně založený spolek, plátce DPH, pořádá prázdninový tábor pro děti (své členy i nečleny). Je možné úplatu za tábor osvobodit podle § 57 odst. 1 písm. g) zákona o DPH? Setkala jsem se s názorem, že ne, protože tábor podléhá § 61 písm. b) zákona o DPH, který vymezuje pouze specifické organizace, které toto osvobození uplatní, a tím tento spolek není. 

Česká společnost plátce DPH dodala našemu odběrateli zboží do Polska. Daňové doklady byly vystaveny včetně české DPH, jelikož nebyly naplněny podmínky pro osvobození při dodání zboží dle § 64 zákona o DPH kvůli tomu, že odběratel přestal být registrován k DPH v jiném členském státě (Polsko). Nyní se odběrateli podařilo získat zpětnou DPH registraci v Polsku a žádá nás o převystavení daňových dokladů a uplatnění osvobození při dodání zboží. Výpadek DPH registrace trval od 8/2023 do 10/2023. Je možné provést formou vystavení opravných daňových dokladů a nových daňových dokladů s uplatněním osvobození při dodání zboží a s jakými daty?

Společnost s r. o., neplátce DPH, prodává z majetku stavební pozemek jehož součástí je stavba staré stodoly. Pozemek vznikl oddělením z jiného pozemku s chalupou, který byl prodán jinému majiteli. Na stavebním úřadě nejsou informace o kolaudaci objektu, stavba je velmi stará. Prodávaný stavební pozemek tak tvoří celek, jehož součástí je stodola. Vyhovuje dodání prodaného pozemku osvobození od DPH dle § 56 odst. 3 zákona o DPH? Společnost vykazuje obraty 500 000 Kč za posledních 12 měsíců neosvobozených příjmů a nově i 3 mil. osvobozených příjmů. Kdy ji vznikne povinnost registrace k DPH - ihned po překročení hranice 2 mil včetně osvobozených příjmů, nebo až ve chvíli, kdy vystaví další fakturu na neosvobozený příjem?

Fyzická osoba plátce DPH v rámci ekonomické činnosti sepsala historii svojí obce a chce vydat jako knihu. Podklady má uloženy na flash disku. Požádala tiskánu, zda by tuto knihu vytiskla, uložila do vazby a graficky upravila. Veškeré výtisky si fyzická osoba vezme k sobě a následně nabídne knihkupectví. V případě fyzické osoby se bude jednat o osvobozený prodej knih? V případě tiskárny se bude jednat také o osvobozený prodej knih nebo jen službu tisku, ke které uplatní sazbu DPH 21 %? 

Společnost je investičním zprostředkovatelem podle § 29 Zákona o podnikání na kapitálovém trhu; společnost je na základě povolení České národní banky oprávněna k poskytování hlavní investiční služby.. Tato společnost uzavřela smlouvu s jinou společností, která na základě smlouvy má příležitostně vyhledávat oprávněné investory s tím, že se zavazuje, že nebude poskytovat jakoukoli investiční službu dle § 4 Zákona o podnikání na kapitálovém trhu a nebude vůči investorům jednat způsobem, který by mohl být považován za přijímání a/nebo předávání pokynů týkajících se investičních nástrojů, investiční poradenství týkající se investičních nástrojů ani podnikat jakékoli kroky směřující k samotnému získání závazku investorem uskutečnit Investici. Má jen v obecné rovině zjistit zájem investora o investici a na předání údajů o investorovi naší společnosti, nemá investora jakkoli k investici přesvědčovat. Odměna bude stanovena procentem z uhrazeného vstupního poplatku investora. Může se i v tomto případě jednat o finanční službu osvobozenou od DPH? V draftu fakturace tato společnost fakturuje s 21% DPH, což je možná správně, pokud se jedná jen o zprostředkování kontaktu s investorem, ale zároveň na draftu faktury uvádí větu: "jedná se o plnění, které je osvobozeno od DPH podle § 51 zákona o dani z přidané hodnoty bez nároku na odpočet" Nejsem si jistá, zda si to neodporuje. Naše společnost DPH nebude uplatňovat, protože poskytuje služby osvobozené od DPH a tento náklad s tím bude souviset, ale přesto si nejsem jistá, zda pak FÚ nemůže mít problém s tím, že DPH budeme brát jako daňový náklad pro účely DPPO, když bude na faktuře uvedené, že se jedná o plnění osvobozené od DPH. Jestli to nemůžou brát tak, že vůbec být na faktuře nemělo. 

Jsme právnická osoba - s.r.o. (plátci DPH) a máme v obchodním majetku objekt, který pronajímáme fyzické osobě (neplátci DPH). Nájemci vystavujeme měsíčně daňový doklad za pronájem. Má být tento daňový doklad vystaven s DPH? Máme zároveň došlé faktury na vstupu (např. spotřeby elektrické energie, plynu, vodné ...). Můžeme si u nich uplatnit odpočet DPH? Následně tyto náklady přefakturujeme nájemci a DPH na výstupu odvedeme. 

Jakým způsobem napravit chybu, pokud bylo zdaněno nájemné, když toto plnění mělo být osvobozeno? Společnost (čtvrtletní plátce) pronajímá nebytové prostory (sklady, výrobní haly, kanceláře). Tyto pronájmy byly fakturovány vždy plátcům DPH, takže byla tato plnění zdaňována a přijatá plnění na vstupu nebyla krácena. V roce 2023 byla kancelář pronajata k podnikání fyzické osobě, ovšem neplátci. A tady nastala chyba, kdy tento nájem nebyl osvobozen, ale zdaněn, a nebyla krácena daň na vstupu u přijatých plnění. V daňových přiznáních za 3. a 4.Q 2023 mělo být toto plnění uvedeno na ř. 50 a daň z přijatých plnění, které se vážou k pronájmu měla být uvedena v kolonce pro krácený odpočet. A jak s krátícím koeficientem, pro rok 2023 byl zálohový koef.100%, takže ve 3.Q by se musel odhadnout? A za 4.Q vypočítat vypořádací pro celý rok? Jak správně podat dodatečná přiznání za 3. i 4.Q nebo jen za poslední 4.Q, kde se počítá vypořádací koeficient a došlo by ke správnému odpočtu daně? A jak s KH za 9. a 12. měsíc, kdy v těchto hlášeních je osvobozené plnění uvedeno (jelikož bylo zdaněno) a zde by nemělo být. Bude mít tato oprava (podání dodatečných přiznání) vliv na daňové přiznání z příjmu PO? Bude třeba také podat dodatečné přiznání k dani z příjmů?

Společnost, plátce DPH pronajímá byty fyzickým osobám. Nájemné bytu není zatíženo DPH, jedná se o plnění osvobozené od DPH a je v přiznání k DPH vykazováno na řádku 50 - Plnění osvobozená od daně bez nároku na odpočet daně. K nájmu bytu jsou nájemníkům poskytovány služby, za něž platí nájemník paušální poplatek. Poplatek za služby je vždy zlomkem ceny nájemného. Nebude docházet k jejich vyúčtování, nejedná se tak o zálohu. Služby k nájemnému by bez nájmu jako takového nebyly poskytovány, nejsou sami o sobě předmětem nájmu a nahlížíme tak na ně jako na vedlejší plnění k plnění hlavnímu - nájemnému. Z tohoto důvodu paušální služby k nájmu nezdaňujeme a máme za to, že by měly převzít režim zdanění služby hlavní. Je tento postup správný a měla by se hodnota služeb k nájemnému stát součástí řádku 50 přiznání k DPH, nebo se do přiznání vůbec neuvede.

Společnost Četrans prodávala nezastavěné pozemky osvobozeně od DPH. Správce daně jí za to doměřil daň a penále, protože dle jeho názoru se jednalo o prodej stavebních pozemků. Podle územního plánu se pozemky nacházely v zastavitelné ploše s funkčním využitím obchodně průmyslová zóna.

Společnost nakupuje drahé náhradní díly ze třetích zemí. Některé náhradní díly se po čase posílají na opravu. Díl je pak poslán ze třetí země zpět do ČR, je vystaveno celní prohlášení s uvedenou hodnotou dílu a poznámkou (vráceno po placené opravě). Jelikož nedošlo ke změně majitele, pouze se dovezl opravený díl, už tento dovoz do přiznání DPH nezohledňuji? 

OSVČ, plátce DPH, provozuje maloobchod a velkoobchod. Koupil bytový dům jako fyzická osoba, nezařadil do podnikání. Dům se bude opravovat a cca za dva 2 roky chce bytové jednotky v tomto domě pronajímat k bydlení. Jaké všechny výdaje může použít do skutečných nákladů, lze např. nákup materiálu na opravu a rekonstrukci (okna, podlahy, střecha atd.)? Může uplatnit tyto výdaje až v přiznání za dva roky, kdy začne mít příjem z pronájmu? Ovlivní tento pronájem skutečnost, že je jako živnostník plátce DPH? 

Malé aktivní zdravotní středisko se 100 % zdravotními výkony, osvobozené plnění bez nároku na odpočet DPH, si s dotací EU pořídilo střešní FTV. Spotřeba energie se snížila o cca 30 %. Středisko má nepřetržitý provoz, proto výroba pokrývá „menší část spotřeby“ a zatím nebyl vystavena žádná faktura na přetoky do sítě = dodávka energie v režimu přenesené DPH. Pokud v budoucnu vystaví fakturu na dodávky, nebo třeba 1× ročně na přetoky, stává se plátcem DPH s tím, že má povinnost přenesené DPH jen a pouze na dodávku, bez nároku na odpočet DPH z pořízení FTV, protože budeme předpokládat, že 99 % spotřebuje sama pro svoji potřebu jako neplátce DPH?

Český plátce DPH na základě smlouvy o zprostředkování zajistil osobě z Ukrajiny získání kupce a zajistil administrativu kolem prodeje věci, která je v době realizace zprostředkování obchodu umístěna na území ČR. Výsledkem zprostředkování je uskutečnění vývozu této věci do třetí země, kde ale CZ plátce DPH nebude figurovat jako vývozce. V celém případu vystupuje jen jako zprostředkovatel a za realizaci služby obdržel provizi od ukrajinské osoby. Jedná se mi o postup pro DPH, pokud bude ukrajinskou osobou osobou povinnou k dani (TAX code pro daň z příjmů na Ukrajinu) nebo bude privátní osobou (lze TAX code nějak ověřit?)

Česká společnost AAA s.r.o., která není plátce DPH a ani není identifikovaná osoba, potřebuje vystavit faktury na zahraniční zdravotní pojišťovnu, která má sídlo v Německu a má VAT číslo. Společnost AAA s.r.o. se zabývá zdravotní péčí (zubní ordinace), má klienty, kterým zahraniční zdravotní pojišťovna proplatí zubní péči. Jakým způsobem společnost AAA s.r.o. vystaví faktury: služby budou osvobozeny od DPH nebo poskytnuty v režimu přenesení daňové povinnosti (řežím reverse charge)?

Odborný příspěvek má za cíl přiblížit specifika dokazování na DPH v případě dodání zboží do jiného členského státu Evropské unie (dále též „JČS“). Tato oblast je aktuálně odbornou veřejností pečlivě sledována, jelikož v rámci správního soudnictví se řeší otázka, zda je možné při dodání zboží do JČS aplikovat pravidla vyplývající z judikatury vztažené ke vstupům, resp. k přijatým zdanitelným plněním (pozn. jedná o rozsudek Soudního dvora Evropské unie, C-154/20 , ve věci Kemwater ProChemie, ze dne 9. 12. 2021, dále jen „SDEU Kemwater“, resp. rozsudek NSS, čj. 1 Afs 334/2017-208, ve věci Kemwater ProChemie, ze dne 23. 3. 2022, dále jen „NSS Kemwater“). Judikatura počínající rozsudky SDEU Kemwater a NSS Kemwater položila základy současného pohledu na osobu dodavatele v rámci tuzemských obchodních transakcí. Při určitém zjednodušení je tak možné dojít k závěru, že tuzemský plátce za určitých okolností splní hmotněprávní podmínky nároku na odpočet daně, i když nebude zřejmé, od jakého konkrétního tuzemského plátce obdržel přijaté zdanitelné plnění. V tomto ohledu není překvapením, spíše to bylo otázkou času, kdy tato pravidla „na vstupu“ budou diskutována v soudním sporu, jenž se dotýká „výstupů“. Konkrétně tomu bylo v případě soudního sporu, který nejprve posuzoval Městský soud v Praze ze dne 18. 8. 2021, čj. 14 Af 4/2020-48, ve věci B2 Energy s.r.o. (dále jen „B2 Energy“). Ten dospěl k závěru, že žalobkyně neprokázala dodání zboží jeho konečným příjemcům prostřednictvím příjemců deklarovaných. Následně v reakci na kasační stížnost žalobkyně (stěžovatelky) řeší tento spor NSS, který ve svém usnesení čj. 4 Afs 291/2021-34 posuzoval otázku, zda lze odepřít nárok na osvobození od DPH při dodání zboží do JČS, jestliže není znám skutečný příjemce zboží, v souvislosti s nímž uplatňuje dodavatel nárok na osvobození od daně. Rozřešení této otázky nechal NSS na Soudním dvoru Evropské unie, když mu položil v tomto světle předběžnou otázku. Soudní dvůr Evropské unie na položenou předběžnou otázku odpověděl rozsudkem ze dne 29. 2. 2024, C-676/22 , ve věci B2 Energy (dále jen „SDEU B2 Energy“). Tento článek se tedy zaměřuje na interpretaci rozsudku SDEU B2 Energy a na další souvislosti vyplývající z přiléhavé judikatury a poskytuje jeho kritickou oponenturu.

Občan (není OSVČ, zaměstnanec ani nemá s. r. o.) pronajímá byty, nemovitosti v § 9 ZDP - roční příjmy z pronájmu činí cca 3 mil Kč. Proč se na něho nevztahuje obrat pro DPH 2 mil. Kč? Určitě to má správně, protože podává DP a FÚ by jistě reagoval.