Osvobození od DPH

Fyzická osoba, neplátce DPH, koupila v roce 2018 auto na rodné číslo a nevložila ho do obchodního majetku a nikdy neuplatnila odpisy ani odpočet DPH z nákupu. V roce 2020 se ta fyzická osoba stala plátcem DPH. Když bude dnes auto prodávat, musí odvést DPH z prodeje? Vizidlo je stále vedeno na rodné číslo. Vozidlo bylo částečně používáno pro podnikatelské účely – na PHM a servisy v době plátcovství byly uplatněny odpočty DPH. Ale odpočet DPH na nákup vozidla nebyl nikdy uplatněn, protože vozidlo bylo kupováno na rodné číslo před vznikem plátcovství.

Jedná se o přijatou fakturu za stavební činnost s přenesenou daňovou povinností, kterou ale dostane neplátce DPH, spolek. Za mě je správný postup celou částku základ daně + vyčíslená DPH 21 % zaúčtovat bez DPH na náklady. Myslím si to správně, nebo je jiný postup? V jakém zákoně bych se mohla ujistit o správnosti postupu? 

Firma dlouhodobě pronajímá pozemek, na kterém je umístěna mostní váha a vážní domek. Pevně zabudovaná váha je součástí pozemku. Podléhá nájem váhy základní sazbě DPH a nájem domku a pozemku bude osvobozený? Nebo celý nájem bude osvobozený s možností volby uplatnění DPH mezi plátci?

Jedná se o lékárnu s. r. o., která je plátcem DPH. Na základě dodatku uzavřeného se zdravotními pojišťovnami byla této lékárně přiznána bonifikace určená pro poskytovatele lékárenské péče v oblastech potenciálně ohrožených nedostupností lékárenské péče. Konkrétně jde o malou lékárnu, u které je dojezdová doba k nejbližší jiné lékárně delší než 10 minut. Podléhá tato bonifikace podléhá odvodu DPH, případně jakým způsobem by měla být z hlediska DPH správně posouzena?

Plátce DPH jedná při nepeněžním vkladu v rámci své ekonomické činnosti. Do s. r. o. vkládá tento plátce nemovitost – stavbu s pozemkem. Nemovitost byla pořízena v roce 2020. Při pořízení této nemovitosti ani u jejího žádného technického zhodnocení či významné opravě nebyl uplatněn odpočet DPH, a to ani z části. Zároveň se nejedná o vklad obchodního závodu. Je tento vklad předmětem DPH, či nikoliv? Domnívám se, že se nejedná o dodání zboží za úplatu dle § 13 odst. 4 písm. c) ZDPH, jelikož nebyl uplatněn žádný odpočet daně. Dané plnění tedy není předmětem DPH. Setkávám se však s protichůdnými názory, že nepeněžitým vkladem dojde ke zvýšení účasti ve společnosti, a proto tento vklad splňuje definici úplaty dle 4 odst. 1 písm. a) ZDPH, a tím pádem by se tedy jednalo o plnění, které je předmětem daně a s ohledem na § 56 ZDPH bude buď zdanitelné, nebo osvobozené od DPH bez nároku na odpočet.

Fyzická osoba, nepodnikatel, pořídila nebytový prostor, sklad. Od 07/2026 jej začne pronajímat v částce 200 tis. Kč/ měsíčně. Stane se v tomto případě v budoucnu plátcem DPH, když roční nájemné se bude pohybovat ve výši cca 2,4 - 2,5 mi. Kč?

Ukončil jsem činnost vázaného zástupce k jedné pojišťovně a při ukončení mi pojišťovna zprostředkovala odkup pojistného kmene jinými zástupci. Částka celkem přesahovala 2 mil. Kč, a rozdělila se mezi dva nové zástupce. Já budu dál podnikat v jiném oboru, dosud jsem nebyl plátce DPH. Bude se tento prodej kmene počítat do obratu pro DPH, nebo se to jako jednorázový příjem nepočítá, nebo se to dá považovat za prodej obchodního závodu nepodléhající DPH? Pokud by se to počítalo do obratu, kdy je datum usk. zdanitelného plnění, když smlouva byla podepsána v prosinci 2025, v prosinci přišla také záloha 1 mil. Kč, ale k samotnému převodu kmene došlo až v lednu 2026 a také doplatek přišel až v lednu 2026? Pokud by prodej kmene podléhal režimu DPH, byl by osvobozeným plněním jakožto příjem z pojišťovacích činností §55 zákona o DPH? Pokud by odpovědi směřovaly k tomu, že bych v roce 2025 překročil obrat, ale pouze z osvobozených činností, ale v roce 2026, např. v únoru, bych začal poskytovat drobná zdanitelná plnění z jiného oboru, jaký by to mělo vliv na registraci k DPH?

Firma s. r. o. koupila v r. 2026 pozemky (ovocný sad a trvalý travní porost), na kterých hodlá provést zasíťování, pozemky rozdělit na jednotlivé parcely a jako stavební pozemky prodat. Pozemky budou pro s. r. o. zbožím. Jak to bude s DPH u nákladů na zasíťování, projekční činnost – osvobozené bez nároku na odpočet? Při prodeji půjde o stavební pozemky, tudíž DPH 21 %? Jak to bude s účtováním nákladů na zasíťování a projekční činnost?

Manželé mají příjmy z pronájmu osvobozené od DPH ve výši 2,5 mil. Kč. Jedná se o příjmy ze SJM. Tyto příjmy přiznává a daní manželka. Manžel má příjmy z pronájmu majetku, který není v SJM a tyto příjmy ve výši 800 000 Kč přiznává a daní. V případě, že manžel prodá pozemek, který má ve výlučném vlastnictví, zakládá tento příjem jeho povinnost registrace k DPH?

Fyzická osoba, vlastník pozemku k zástavbě, je taky jediným společníkem a statutární osobou v a. s., s kterou uzavře smlouvu na výstavbu 2 domů (s účelem pro bydlení), za předem daných podmínek odprodeje domů zpět na FO. Smlouva mezi FO a a. s. stanovuje, že marže u a. s. bude při prodeji stanovena na 8 %, podle skutečně doložených faktur všech nákladů na realizaci (výstavbu). Při prodeji a. s. připočte pro FO aktuální sazbu DPH a zdaní svůj zisk z realizace (cca 8% marže). Může být smluvně daná prodejní cena mezi FO a a. s. (ve výši 8 % dle tohoto případu)? Fyzická osoba splnila časový test držby pozemku 10 let, po odkoupení stavby prvního domu od a. s. je tedy po prodeji domu s pozemkem osvobozena od daně z příjmu? Akciová společnost si uplatňovala DPH (v režimu PDP), v okamžiku, kdy by chtěla druhý dům prodat až po uplynutí 23 měsíců prodat (FO jako vlastníkovi pozemku), jaká se bude odvádět DPH? Na výstupu je osvobozena od DPH, ale může si stále uplatnit daň na vstupu (z PDP) nebo bude muset toto vrátit?Pokud by to mělo vliv na předchozí bod, může tento dům a. s. pronajímat? A je rozdíl mezi pronájmem FO (osvobozeno od DPH) a pronájmem PO (obě firmy se dobrovolně rozhodnout pro nájemné v režimu DPH)? Zajímá mě rozdíl v odvodu DPH po prodeji po 24 měsících v případě, že by se dům pronajímal. Která varianta z pohledu platby DPH je nejvýhodnější: prodej hned, prodej po 24 měsících, s pronájmem nebo bez pronájmu?

FO, podnikatel, neplátce DPH. Na základě smlouvy poskytuje služby německému odběrateli, plátci DPH. Pravidelně chodí na účet dodavatele platba 300 EUR měsíčně. Odběratel nemá v ČR provozovnu. Český dodavatel ve svých prostorách, pronajatých k podnikání, uskladňuje pro odběratele materiál. Stejnému odběrateli, německému plátci DPH, prodává výrobky. Vystavuje fa jako neplátce. Odběratel si sám zajišťuje odvod do Německa. Materiál na výrobky dodává odběratel ( jedná se o látku na výrobu látkových sáčků) Jde nám o to, jaké povinnosti vzhledem k DPH dodavateli touto činnosti vzniknou?(prodej služeb, prodej zboží) A vzhledem k tomu, že na výrobu plátěných sáčků dodává veškerý materiál odběratel, zda má dodavatel fakturovat „prodej zboží“ nebo jen práci „prodej služeb“?

Naše společnost (A) obdržela fakturu za neoprávněné parkování na vyhrazeném místě ve výši 300 EUR, přičemž toto parkovací místo má v pronájmu společnost (B). Společnost (B) vystavila uvedenou fakturu včetně DPH. Tyto náklady plánujeme přefakturovat společnosti (C), jelikož se jedná o vozidlo, které této společnosti přefakturováváme, a zároveň je uživatelem vozidla zaměstnanec společnosti (C). Současně zvažujeme navýšení přefakturované částky o dalších 300 EUR jako sankci za poškození dobrého jména naší společnosti. Je faktura vystavená společností (B) z pohledu DPH správně? Celá situace na nás působí spíše jako pokuta, která by neměla být předmětem DPH. Společnost (B) nám však sdělila, že částku vyfakturovala s DPH jako (byť neúmyslně poskytnutou) službu, nikoliv jako smluvní pokutu, která by musela být výslovně sjednána ve smlouvě, což v tomto případě není. Bude částka 300 EUR, o kterou plánujeme přefakturaci navýšit, rovněž předmětem DPH, nebo se v tomto případě jedná o plnění mimo režim DPH? 

Jsme česká obchodní společnost, právnická osoba, plátce DPH, reklamní agentura a zabýváme se hlavně reklamní činností (pořádání eventů, reklamní předměty, digitální marketing atd.). Jednou z našich činností je, že pro naše klienty zajišťujeme tzv. účast na mezinárodních kongresech. To znamená, že např. na kongres zajistíme pro naše klienty letenky, ubytování v hotelu, registraci na kongres,transfery atd. Záměrně nepoužíváme zvláštní režim pro cestovní službu. Pro klienty tedy kupujeme i letenky, na jejichž cenu aplikujeme naší provizi a následně fakturujeme klientovi. Naše vstupní faktury za letenky jsou s 0% DPH. Dotaz: Můžeme si na cenu letenky přidat provizi a fakturovat stále letenky s 0% DPH nebo fakturace klientovi musí probíhat v základní sazbě 21 %? 

Společnost s hlavní činností pronájem a správa nemovitostí vlastnila několik nemovitostí, při jejichž pořízení neuplatňovala DPH na vstupu, nemovitosti pronajímala. V r. 2025 došlo k prodeji těchto nemovitostí jako plnění osvobozených od daně bez nároku na odpočet daně. Hodnota tohoto plnění byla uvedena na ř. 51 přiznání DPH jako hodnota nezapočítávaná do výpočtu koeficientu. Tento postup je správcem daně rozporován s tím, že není možné vyloučit hodnotu nemovitosti, pokud byla pronajímána, protože toto odporuje § 76 odst. 4 ZDPH: pronájem byl nedílnou součástí naší ekonomické činnosti. Domníváme se, že ustanovení „je-li toto uskutečněné plnění nedílnou součástí ekonomické činnosti plátce" se vztahuje k prodeji nemovitosti, nikoliv příjmů z nájemného, jak argumentuje správce daně. Je tato úvaha správná?

Dne 30. 1. 2026 v pátek jsme předali odběrateli, kterým je německá firma, plátce DPH, zboží. Osvobozeno od DPH dle § 64 zákona o DPH. Dopravu si zajišťoval sám odběratel, dodací podmínka EXW, zboží se naložilo u nás na firmě, předal se a doplnil dodací list 30. 1. 2026 i faktura. Dnes jsme obdrželi od odběratešle prohlášení o vývozu zboží z České republiky, kde je uvedeno datum ukončení přepravy v Německu dne 1. 2. 2026. Budeme to vykazovat v DPH za měsíc leden 2026, protože jsme zboží skutečně předali 30. 1. 2026? To, že zboží skončilo v Německu až 1. 2. 2026 nás pro DPH netrápí? 

Klient – zájmový spolek (plátce DPH) v rámci své činnosti nakupuje karty Multisport a následně je poskytuje svým členům (fyzickým osobám) jako protiplnění v rámci členského příspěvku (resp. za úplatu). Dodavatel fakturuje tyto karty bez DPH s odkazem na to, že se jedná o víceúčelové poukazy, u nichž není známa sazba DPH v okamžiku prodeje. Řeším nyní dilema ohledně vykázání tohoto plnění na výstupu (směrem k členům) a jeho dopadu na nárok na odpočet u režijních nákladů spolku (krátící koeficient): Varianta A – Považovat poskytnutí karty členovi za „poskytnutí služby úzce související se sportem“ osvobozené od daně dle § 61 písm. d) ZDPH. V takovém případě by toto plnění vstupovalo na řádek 50 daňového přiznání. Tímto postupem by se plnění dostalo do jmenovatele pro výpočet krátícího koeficientu (§ 76 ZDPH) a spolku by se tak snížil nárok na odpočet u veškeré režie (nájem, energie, účetní služby), přestože přímé náklady na distribuci karet jsou minimální. Varianta B – Považovat distribuci karty členovi pouze za převod víceúčelového poukazu vlastním jménem. Dle § 15b odst. 1 ZDPH se převod nepovažuje za dodání zboží ani poskytnutí služby (zdanitelné plnění nastává až při čerpání služby ve sportovním zařízení). Toto plnění by vůbec nevstupovalo do daňového přiznání k DPH (není předmětem daně v daný okamžik), neuvádělo by se na řádek 50 a negativně by neovlivnilo krátící koeficient. Je správné aplikovat v tomto případě Variantu B, vzhledem k tomu, že spolek reálně neposkytuje sportovní službu (nevlastní sportoviště), ale pouze distribuuje poukázku k úhradě služeb třetích stran? Lze tedy potvrdit, že se toto plnění neuvádí na řádek 50 a nekrátí nárok na odpočet u režijních nákladů? 

Střední škola zřizovaná krajem v rámci praxe žáků vyrábí výrobky (v rámci tzv.produktivní činnosti), např.cukrářské výrobky, knedlíky, apod., které následně prodává. Produktivní činnost je prováděná v rámci hlavní činnosti školy. Ceny kalkuluje v nákladových položkách. Jak je to s DPH, škola překračuje 2M obrat z prodeje za kalendářní rok? V minulém roce navíc částku odpisů škola uhradila z příspěvku zřizovatele, tedy část nákladů chybí a škola je proto v zisku. Je proto tento příjem zdanitelným příjmem z pohledu daně z příjmu? Měni to nějak situaci kolem DPH?

Lékař, FO, fakturuje zdravotnickému zařízení měsíčně za konzultační činnost, dále procenta z plateb od pojišťoven za jím provedené výkony a dále procenta z doplatku od pacientů za doplňkové služby. Co vše započítávat do obratu pro registraci k DPH. Mohu do tohoto obratu počítat pouze příjmy za konzultace a doplňkové služby? 

Fyzická osoba, neplátce DPH, má příjmy dle § 7 ZDP a příjmy dle § 9 ZDP z pronájmu. V obou případech příjmů se jedná o pronájmy a tak i když přesahuje obrat k DPH, tak protože má z podnikání i pronájmu pouze příjmy osvobozené od daně bez nároku na odpočet daně, tak přihlášku k registraci k DPH nepodala a plátcem DPH již léta není. V roce 2025 v listopadu ale prodala 2 rodinné domy, které neměla v obchodním majetku, vlastnila je jako RČ. Tyto domy byly vystavěny na pozemcích, které vlastnila víc jak 5 let a zkolaudované byly v druhé polovině roku 2025. Ve smyslu novely DPH od 1.7.2025 je prodej takto nově zkolaudovaných nemovitostí do 23 měsíců od kolaudace nutno zatížit DPH. On ale plátcem DPH v době prodeje těchto nově postavených a zkolaudovaných nemovitostí nebyl. Tedy Jejich prodejem přesáhne FO obrat a musí se registrovat jako plátce DPH ode dne následujícího po překročení obratu (tedy po prodeji obou nemovitostí-podotýkám že obě nemovitosti byly prodané jednou kupní smlouvou v jeden den jednomu kupci). Z prodeje těchto dvou nemovitostí tak DPH nebude odvedeno (souhlasíte?) . Poté v lednu 2026 prodal stavební pozemek na kterém zahájil developer výstavbu nového bytového domu, který vlastnil jako RČ. Protože díky předchozím prodejům z listopadu 2025 se plátcem DPH stal, tak tento lednový prodej stavebního pozemku musí prodat s DPH 21 %? Může v tomto případě použít režim reverse charge dle § 92d ZDPH? Nebo se toto ustanovení o možnosti (povinnosti?) DPH mezi plátci použije jen v případě prodeje zkolaudovaných nemovitostí do 23 měsíců a v případě pozemků nikoliv? 

OSVČ v oboru IT (plátce DPH) koupila byty na rodné číslo a nezařadila do majetku. Tyto byty pronajímá. Má v tomto případě povinnost uvádět výši měsíčních nájmů do přiznání k DPH na ř. 50 a 51 (bez nároku na odpočet)?