Daňová exekuce, sankce, porušení povinností

  • Článek
Smyslem článku je poukázat na některé komplexnější právní problémy související s uplatňováním práva Evropské unie při aplikaci zákona o DPH . Aplikace směrnice se totiž nevyčerpává prostým nahrazením vnitrostátní normy, která není slučitelná s právem EU, normou práva EU jasně vyplývající ze směrnice. Takovýto přímý střet je jevem spíše ojedinělým. Problémy, jimž čelí praxe, bývají nepoměrně složitější. Tyto složitější situace aplikace unijního práva článek demonstruje na příkladech zadržování nesporné části nadměrného odpočtu a úroku z neoprávněně zadržovaného nadměrného odpočtu. V závěru článku poukazuji na důsledky uplatňování Listiny základních práv Evropské unie, které složitost vztahu vnitrostátního a unijního práva ještě umocní.
Vydáno: 19. 12. 2021
  • Článek
Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 16. 9. 2021, čj. 9 Afs 52/2021-42
Vydáno: 19. 12. 2021
  • Článek
Za nesplnění povinnosti v oblasti daní jsou často daňovému subjektu stanoveny poměrně přísné sankce. Správce daně jejich udělení přitom nemá ve své kompetenci, protože řada pokut je stanovena přímo zákonem a při naplnění zákonných kritérií musí správce daně příslušnou pokutu stanovit. Jistou kompetenci má pak správce v případě promíjení vybraných sankcí, kdy má daňový subjekt možnost požádat o individuální promíjení. Covidové roky 2020 a 2021 byly navíc z hlediska promíjení ojedinělé, protože řada pokut se plošně promíjela na základě hromadných pardonů. Tento článek se zaměřuje na současné možnosti promíjení pokuty za pozdní podání daňového přiznání na základě individuálního promíjení a obsahuje také praktické příklady pro danou problematiku.
Vydáno: 25. 11. 2021
  • Článek
Rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne 20. 5. 2021 ve věci C-4/20 ALTI
Vydáno: 28. 10. 2021
  • Článek
Rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne 12. 5. 2021 ve věci C-844/19 INSS
Vydáno: 28. 10. 2021
Přinášíme krátké připomenutí změn v oblasti úročení.
Vydáno: 22. 03. 2021
Na stránkách MF byl uveřejněn Finanční zpravodaj č. 17/2021 ze dne 11. března 2021, který obsahuje pokyn č. GFŘ-D-47 k promíjení příslušenství daně.
Vydáno: 11. 03. 2021
Na stránkách MF byl uveřejněn Finanční zpravodaj č. 16/2021 ze dne 9. března 2021, který obsahuje rozhodnutí, jež posouvá lhůtu pro podání daňového přiznání a zaplacení daně z příjmů o jeden měsíc. Dále prodlužuje prominutí DPH na respirátory třídy ochrany FFP2 a vyšší o další dva měsíce.
Vydáno: 09. 03. 2021
Vláda dne 8. března 2021 schválila vydání v pořadí 16. generálního pardonu ministryně financí. Ten posouvá lhůtu pro podání daňového přiznání a zaplacení daně z příjmů o jeden měsíc. Dále pardon prodlužuje prominutí DPH na respirátory třídy ochrany FFP2 a vyšší o další dva měsíce.
Vydáno: 08. 03. 2021
V souvislosti s krizovým opatřením o omezení volného pohybu v období 1. 3. až 21. 3. 2021 v návaznosti na šíření viru SARS-CoV-2 vydala ministryně financí Rozhodnutí o prominutí příslušenství daně z přidané hodnoty z důvodu mimořádné události ...
Vydáno: 05. 03. 2021
  • Článek
Každá větší novela daňového řádu obsahuje skrytá úskalí, která mohou adresáty této právní normy nepříjemně překvapit. Zvláště pak poté, kdy se mění ustálená praxe a následkem je peněžní sankce. Na jedno takové úskalí chci upozornit tímto článkem. Týká se uplatnění penále při podání dodatečného daňového přiznání na výzvu správce daně, tedy situace, při níž byste penále nečekali. Jestliže však čteme mezi řádky (v tomto případě mezi paragrafy), dočkáme se překvapivého zjištění.
Vydáno: 22. 02. 2021
  • Článek
Podvody na DPH u dvou subjektů JUDr. Ing. Ondřej Lichnovský, Specialis s.r.o., advokátní kancelář Jestliže podvod na DPH spočívající v uplatnění (neoprávněného) nároku na odpočet (§ 72 zákona č....
Vydáno: 31. 01. 2021
  • Článek
Tvrdí-li stěžovatelka, že zřízením zástavního práva došlo k zásahu do jejího vlastnického práva zaručeného čl. 11 Listiny základních práv a svobod , musí mít možnost dovolat se ochrany svého práva u soudu. Na rozdíl od daňové exekuce (viz § 179 daňového řádu ) právní úprava neumožňuje osobě odlišné od daňového subjektu, která tvrdí, že zástavní právo bylo zřízeno k věcem v jejím vlastnictví, možnost obrany přímo v daňovém řízení. Tato mezera v právní úpravě, která nepočítá s možností omylu ve vlastníku věci při zřizování správcovského zástavního práva, nemůže jít k její tíži a vést k odepření přístupu k soudu. Soud proto dospěl k závěru, že stěžovatelka byla oprávněna podat žalobu přímo proti rozhodnutí správce daně o zřízení zástavního práva, aniž by měla vyčkávat na výsledek (případného) odvolacího řízení.
Vydáno: 31. 01. 2021
  • Článek
V minulých článcích1), které se věnovaly problematice návrhu na vyloučení majetku z daňové exekuce, jsem rozebrala předpoklady úspěšného podání návrhu a důkazní břemeno navrhovatele spolu s praktickými poznatky o často předkládaných důkazních prostředcích. Na tyto články bych nyní ráda navázala a uzavřela tak tuto problematiku. V tomto článku bude blíže rozebráno řízení o návrhu na vyloučení majetku z daňové exekuce, a to z pohledu procesního s upozorněním na specifika tohoto řízení s důrazem zejména na druhou část tohoto řízení, řízení odvolací. V další části budou ve stručnosti rozebrány některé další otázky či problémy s tímto řízením související.
Vydáno: 18. 01. 2021
Na stránkách Ministerstva financí byl uveřejněn Finanční zpravodaj č. 38/2020 ze dne 21. prosince 2020, který obsahuje rozhodnutí o prominutí příslušenství daně, zálohy na daň a správního poplatku z důvodu mimořádné události.
Vydáno: 21. 12. 2020
Zahájení daňové kontroly dle novely daňového řádu 2021 – Revoluce ve způsobu přepočtu cizoměnových výdajů vynaložených v jiném zdaňovacím období – Vliv vykázání a možného uplatnění daňové ztráty na běh lhůty pro stanovení daně – Možnost ukládat opakované sankce za dlouhodobé porušování daňové povinnosti
Vydáno: 18. 12. 2020
  • Článek
Článek se zabývá problematikou a pravidly ukládání daňových sankcí za opakované a dlouhodobé porušování jedné daňové povinnosti v kontextu poslední judikatury Nejvyššího správního soudu, konkrétně jeho čtvrtého senátu. Ten přitom dospěl k poměrně nečekaným závěrům vycházejícím především z teze, že výše popsané jednání lze charakterizovat jako pokračující správní delikt. Článek se proto nejprve věnuje účelu a smyslu pokuty za nedodržení povinnosti učinit podání elektronicky, jejíž výše byla předmětem sporu řešeného Nejvyšším správním soudem, a následně podrobněji rozebírá typy správních deliktů, jejichž základním znakem je dlouhodobost. V kontextu uvedeného pak článek shrnuje sporné částí rozsudku čtvrtého senátu a rovněž předkládá možná východiska a řešení nastolené situace.
Vydáno: 18. 12. 2020
  • Článek
Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 12. 8. 2020, čj. 10 Afs 25/2019-27
Vydáno: 18. 12. 2020
  • Článek
Účetní jednotky mají uloženou povinnost vést v souladu se zákonnými předpisy účetnictví a související povinnosti jako je například pravidelné zveřejňování příslušných účetních výkazů ve sbírce listin obchodního rejstříku. V případě, že tyto povinnosti nejsou splněny, čelí riziku udělení pokut či jiným negativním důsledkům zejména v daňových řízeních. Tento článek se zabývá sankcemi při porušení účetních pravidel a nastiňuje i další možné důsledky pro porušení povinnosti pro dané subjekty.
Vydáno: 17. 12. 2020
  • Článek
Nikdo není neomylný, a tak samozřejmě může nastat situace, že i v daňovém řízení daňový subjekt nesplní některou svou povinnost včas a za toto nesplnění bude následovat odpovídající sankce. V následujícím příspěvku bychom se blíže věnovali případům sankcí, které tvoří příslušenství daně, a jaké jsou možnosti jejich prominutí.
Vydáno: 17. 12. 2020
+ Zobrazit dalších 20