Osoby povinné a identifikované, registrace, zdaňovací období

OSVČ, řemeslník, který z pohledu daně z příjmů uplatňuje paušální výdaje, nakupuje některý materiál pro svou živnost v Polsku. Nyní zjišťuje, že nákup materiálu se blíží k hranici 326 000 Kč pro povinnou registraci - identifikované osoby z pohledu DPH. OSVČ nakupuje jak od polských plátců, tak i neplátců DPH. Jelikož z pohledu daně z příjmů nemá povinnost shromažďovat účtenky z nakoupeného materiálu, nyní je všechny nemá, ale z kalkulací materiálu je jasné, že se blíží k hranici 326 000 Kč. 1) Hranice pro registraci IO - 326 000 Kč - je součet za nákupy zboží z EU od plátců i neplátců? 2) Má povinnost OSVČ, která není plátce DPH, shromažďovat účtenky od všech plátců i neplátců DPH v EU z důvodu překročení limitu 326 tis. Kč pro registraci IO? Pokud ano, jaké ustanovení zákona toto upravuje. Pokud toto žádné ustanovení neřeší, pak se tedy nikdy drobný podnikal - OSVČ, byť limit možná překročí, stát IO nemusí/nemusí neb na to nemá dostatečný počet účtenek, resp. celkovou sumu a nemůže ani žádným způsobem překročení doložit? 3) Pokud limit překročí nákupem zboží z EU za 15 000 Kč - datum nákupu 01.02. - pak se stává dnem 01.02. identifikovanou osobou?
Vydáno: 22. 12. 2021
Neplátce (s. r. o.) objednává a chce nakoupit zboží z členské země EU od plátce za 30 000 EUR, prodávající nabízí zboží bez DPH. Může vůbec nastat tato situace, že takový dodavatel (plátce) prodá bez DPH?
Vydáno: 07. 12. 2021
Dnem 1. října 2021 nabyly účinnosti změny vyvolané novelou zákona o DPH (zákon č. 355/2021 Sb.) , a proto byla provedena aktualizace dokumentu Informace pro osoby povinné k dani neusazené v tuzemsku (registrace k DPH a ostatní vybrané daňové povinnosti).
Vydáno: 03. 12. 2021
  • Článek
Kdy a jak se registrovat k dani z přidané hodnoty Ing. Karel Raiser Zákon č. 235/2004 Sb. (dále jen „zákon o DPH“) stanoví poměrně přesné podmínky pro registraci k...
Vydáno: 21. 11. 2021
  • Článek
Nezisková organizace, vyvíjející hlavní a vedlejší činnost, přijímá faktury za služby z EU. Kdy bude mít povinnost se zaregistrovat jako identifikovaná osoba a z faktury odvádět DPH: 1. faktura za službu z EU souvisí jen a pouze s hlavní činností, 2. faktura za službu z EU souvisí jen a pouze s vedlejší činností, 3. faktura za službu z EU souvisí s hlavní i vedlejší činností?
Vydáno: 29. 10. 2021
  • Článek
Článek nemá ambici vysvětlovat teoretické základy institutu podvodu na DPH, ostatně v této oblasti již několik publikací existuje, mj. od autorů tohoto článku. V současnosti zaznívají názory, že oblast podvodů na DPH je z pohledu právních otázek vyřešena a spory se vedou pouze o skutkový stav případů. Tomu však plně neodpovídá praktická stránka věci, kde se dle našich zkušeností vedou spory o teoretické uchopení klíčových pojmů, se kterými se při řešení podvodu na DPH musí správce daně vypořádat. Dle našeho názoru je podstatná část zmíněných sporů vyvolána judikaturou, resp. její interpretací, když správní soud na základě velmi specifického skutkového stavu vyřkne určitý názor a tento je následně přebírán jako obecně aplikovatelný. Považujeme proto za nezbytné zabývat se spíše širším pozadím sporných otázek a hledat takové odpovědi, které umožní principiální posouzení sporných případů. V článku se budeme věnovat aktuálnímu pojetí tzv. příčinné souvislosti, účelovým úhradám chybějící daně a povinnosti sladit výsledky daňového řízení jednotlivých článků řetězce.
Vydáno: 14. 09. 2021
  • Článek
Tuzemský plátce DPH fakturuje rakouskému plátci za služby na stavbě v Rakousku. Když bude tomuto tuzemskému plátci fakturovat podnikající tuzemská osoba, která s ním na stavbě v Rakousku pracuje, musí se také stát plátcem DPH?
Vydáno: 10. 09. 2021
  • Článek
U společnosti s. r. o., plátce DPH, došlo k poklesu zakázek a z tohoto důvodu chce pomalu ukončit činnost. V majetku má osobní vozidlo pořízené v roce 2016, u kterého uplatnila plný nárok na odpočet. Dále v majetku eviduje byt, který pronajímá (osvobozené plnění), u nákupu bytu nebyl uplatněn odpočet a nebyl uplatněn odpočet ani na vstupech při rekonstrukci v roce 2019. Je má domněnka správná, že pokud by v roce 2021 ukončila dobrovolně registraci k DPH, nemusela by již upravovat nárok na odpočet u vozidla (lhůta 5 let pro úpravu uplynula), u bytu pak nebylo DPH uplatněno, není tedy také důvod provést úpravu odpočtu? Jiný majetek ani zásoby společnost neeviduje. Jak by pak proběhlo vyřazení, či prodej vozidla z evidenci jedinému společníkovi/jednateli z pohledu DPH či daně z příjmů?
Vydáno: 25. 11. 2020
  • Článek
V některých případech může být na místě požádat správce daně o zrušení registrace k DPH, ale plátce musí naplnit podmínky stanovené zákonem pro zrušení registrace. V některých případech vymezených legislativou může dokonce proces zrušení registrace iniciovat správce daně a zrušit registraci z moci úřední. Plátce by také měl myslet na související dopady ve smyslu povinnosti snížení původně uplatněného odpočtu DPH u vybraných plnění nakoupených v minulosti. Tento článek shrnuje pravidla pro zrušení registrace k DPH a je doprovázen praktickými příklady vysvětlujícími tuto problematiku.
Vydáno: 15. 10. 2020
  • Článek
E-shop zasílá občanům na Slovensko zásilky zboží. Chtěl by se ujistit, zda chápe registraci DPH v SK správně. 1. Limit 35 000 EUR je za kalendářní rok (tzn. k 1. 1. 2020 se obrat nuluje a počítá znovu). 2. Do hodnoty se nepočítá česká DPH 21 %. 3. Do hodnoty se nepoužívá zboží prodané ve zvláštním režimu 21 %. 4. Do hodnoty se nepočítá hodnota prodaného zboží s 21% českou DPH slovenskému plátci (nevyužila se podmínka osvobození). Dále od 1. 1. 2021 se rozšiřuje režim jednotného inkasního místa, takže zasíláním zboží do SK občanům se již na Slovensku firma nebude muset registrovat ani při překročení limitu 35 000 EUR, je to tak? Doplnění dotazu: Odečítají se dobropisy za prodané zboží v režimu zasílání z limitu pro registraci. Např. firma do června vyfakturuje na SK občanům 36 000 EUR + 21 % CZ DPH. Dobropisy ve stejném období za vrácené nebo nevyzvednuté zboží činí –10 000 EUR + 21 % CZ DPH. Je limit překročen nebo se faktury a dobropisy sčítají a jedná se o hodnotu 26 000 EUR a limit není dosažen?
Vydáno: 31. 08. 2020
  • Článek
Nově založená společnost (s. r. o., daňový rezident ČR) bude uzavírat smlouvy se svými obchodními partnery. Bude nakupovat zboží u společnosti se sídlem v Nizozemsku. Nakoupené zboží bude prodávat společnosti se sídlem v Rusku. Toto zboží bude přepravováno přímo z Nizozemska do Lotyšska, nepůjde přes území ČR. V Lotyšsku bude vyřízena veškerá administrativa spojená s vývozem. Společnost není registrována jako plátce DPH. Vznikne společnosti z těchto obchodních transakcí povinnost registrace k DPH v ČR, popřípadě v Nizozemsku, či Lotyšsku? V případě, že by registrační povinnost společnosti vznikla, přiznávala by společnost v ČR v přiznání k DPH hodnotu pořízeného zboží poníženou o hodnotu zboží přiznanou v Lotyšsku? V přiznání k DPH v ČR by se jednalo o pořízení zboží bez nároku na odpočet?
Vydáno: 31. 08. 2020
  • Článek
Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 16. 4. 2020, čj. 2 Afs 133/2018-38
Vydáno: 24. 08. 2020
  • Článek
Česká s. r. o. nakoupí zboží (součástku stroje za 200 000 Kč) od Švýcarského (CH) dodavatele, který nemá UK VAT number. Toto zboží je CZ s. r. o. prodáno z UK skladu (zboží bylo již dříve propuštěno do volného oběhu v EU). Toto zboží je v tu samou chvíli prodáno podnikateli do Srbska, tzn. zboží prodávající posílá rovnou do Srbska (mimo EU). 1. je CZ s. r. o. (dosud neplátce DPH) povinna se kvůli této operaci registrovat v Česku nebo jiné zemi k DPH (nebo jako identifikovaná osoba)? 2. zaplatí CZ s. r. o. DPH z této operace v Česku nebo jiné zemi?
Vydáno: 21. 08. 2020
  • Článek
Firma požádala o dobrovolné přihlášení k dani z přidané hodnoty a stala se plátcem DPH, ale před tímto datem pořídila firma nákladní automobil na leasing. Od 1. 1. 2020 nově platí, že si firma odpočítává DPH u leasingu z celkové hodnoty leasovaného předmětu okamžitě při převzetí leasingu. Jak se nyní zachovat z hlediska DPH, má firma v současné době nárok na odpočet DPH z daňového dokladu (květen 2020) pořízení předmětu leasingu před datem registrace k DPH?
Vydáno: 12. 06. 2020
  • Článek
Zatímco v dřívějších dobách byla často registrace za plátce DPH pouhou rutinní formalitou, v posledních letech se tato zdánlivě jednoduchá operace stává častým střetem sporů mezi daňovými subjekty a finančními úřady. Jedním z důvodů je skutečnost, že se některé firmy nechávaly zaregistrovat za plátce DPH úmyslně, aby mohly realizovat daňový podvod v této oblasti. V návaznosti na zmíněnou skutečnost správci daně nepostupují vždy pružně a rychle a registrace se stává v praxi někdy noční můrou i pro subjekty, které po plátcovství DPH nijak netoužily, ale jen se snaží naplnit požadavky zákona. Sporům z oblasti registrací k DPH je věnován dnešní výběr z judikatury správních soudů.
Vydáno: 11. 05. 2020
  • Článek
1. Český plátce nakupuje zboží (řezané květiny) na burze v Nizozemí a zajišťuje jeho přepravu přímo do Polské republiky. V Polsku květiny následně prodává různým polským odběratelům, osobám registrovaným k DPH. Český plátce splňuje podmínky pro tzv. zjednodušený postup při dodání zboží uvnitř EU formou třístranného obchodu podle § 17 zákona č. 235/2004 Sb. , o dani z přidané hodnoty (dále jen „zákon o DPH “), a je prostřední osobou, tzn. v daňovém přiznání uvádí hodnotu nakoupeného zboží od nizozemského prodávajícího na ř. 30 a hodnotu prodaného zboží v řádku 31 a podává Souhrnné hlášení s kódem 2. Stává se, že část řezaných květin není po ukončení přepravy v Polsku prodejná a musí se vyhodit. Jakou hodnotu pořízení zboží (ř. 31) má český plátce v daňovém přiznání uvádět? Má uvádět pouze hodnotu zboží, které dále prodal polským odběratelům? Musel by potom přiznat hodnotu zvadlých, poničených atd. (neprodejných) květin jako pořízení zboží ve smyslu § 11 odst. 2 zákona o DPH bez nároku na odpočet daně, pokud by se plátce neregistroval v Polsku a nepřiznal pořízení zlikvidovaného zboží z Nizozemského království tam? Nebo může být na ř. 31 vyšší hodnota pořízení zboží než hodnota fakticky prodaného zboží polským odběratelům? Nebo by se měla hodnota neprodejných květin zdanit v Polské republice? Zvadlé květiny byly českým plátcem zlikvidovány (tedy doprava byla ukončena) v Polské republice a český plátce by se musel v Polsku registrovat? 2. Polská fyzická osoba A se zaregistruje v tuzemsku jako plátce DPH s českým DIČ a zároveň má v Polské republice přiděleno polské VAT ID pro účely obchodování se státy EU. Tato osoba pořizuje zboží z Nizozemí, poskytla dodavateli české DIČ a přepravuje zboží přímo z Nizozemí do Polské republiky jiné osobě B registrované k dani v Polské republice. Může být polská osoba A s českým DIČ a zároveň polskou registrací prostřední osobou ve smyslu třístranného obchodu, pokud by byly jinak splněny podmínky § 17 zákona o DPH ? A pokud nemůže vystupovat v pozici prostřední osoby, je povinna přiznat daň z pořízení v České republice bez nároku na odpočet daně podle § 11 odst. 2 zákona o DPH ?
Vydáno: 06. 03. 2020
  • Článek
Fyzická osoba, plátce DPH, vedoucí daňovou evidenci, pořídila náhradní díl ve zvláštním režimu dle § 90 zákona o DPH . Na přijatém dokladu toto sdělení bylo uvedeno, DPH není vyčíslena. Jak vyčíslit v celkovém dokladu o provedené opravě z pohledu DPH zákazníkovi náhradní díl zakoupený ve zvláštním režimu? Pokud si k ceně nepřipočtu žádnou přirážku, tak uvedu cenu (vlastně cenu pořizovací) s 0 % DPH a ostatní položky už budou v běžném režimu DPH (kam budou patřit jiné náhradní díly, na které byl uplatněn nárok na odpočet DPH, cena za vykonanou práci, atd.)? Pokud si k náhradnímu dílu připočtu přirážku, budu odvádět DPH jen z té přirážky? Musí se plátce DPH ještě zvlášť registrovat v rámci tohoto zvláštního režimu dle § 90 zákona o DPH ?
Vydáno: 02. 03. 2020
  • Článek
Osoba povinná k dani se ve smyslu § 94 odst. 2 písm. c) zákona o DPH stává ze zákona plátcem pouze za předpokladu, že na základě smlouvy o sdružení (jiné obdobné smlouvy) vykonává nebo bude s jiným plátcem daně vykonávat činnost podléhající dani (případně činnost od daně osvobozenou s nárokem na odpočet). Kasační soud v této souvislosti odkazuje na zcela vyčerpávající odůvodnění krajského soudu (viz zejména str. 13 a 14 rozsudku) a plně se s ním ztotožňuje. Sdružení po dobu své existence žádnou činnost nevyvíjelo a před samotnou registrací navíc už ani formálně neexistovalo.
Vydáno: 01. 01. 2020
  • Článek
Zdaňovací období pro účely DPH je důležité z hlediska frekvence podávání daňového přiznání a dalších výkazů pro účely DPH. Nesprávně určené zdaňovací období by pak vedlo k pokutám za pozdní podání daňového tvrzení a za pozdní úhradu daňové povinnosti, případně i k dalším negativním důsledkům. Tento článek obsahuje příslušná pravidla pro zdaňovací období, která jsou blíže vysvětlena na praktických příkladech.
Vydáno: 18. 11. 2019
  • Článek
Rozsudek soudního dvora Evropské unie ze dne 13. června 2019 ve věci C-420/18 IO (TVA – Activité de membre d’un conseil de surveillance)
Vydáno: 16. 08. 2019
+ Zobrazit dalších 20