Osoby povinné a identifikované, registrace, zdaňovací období

Poplatník, fyzická osoba, má příjmy ze zaměstnání, za pronájem nemovitosti dle § 9 ZDP (2,2 mil ročně). Na střeše RD  který má ve SJM s manželkou (ta má pouze příjmy ze zaměstnání) má umístěnou FVE. Přebytky vyrobené elektřiny prodává manželka (cca 25 000 za rok). Manželka bude podávat přiznání k DPFO a vykáže příjmy dle § 10 ZDP a musí se poplatník-FO egistrovat k DPH? 

Mám dotaz k registraci DPH v jiných členských státech EU. Máme českou s. r. o., která už má registraci v Itálii a Francii, tam jejich účetní podává přiznání. Jaké jsou povinnosti pro vedení účetnictví v ČR? Jak s tím naložit v účetnictví a popřípadě jaké jsou další povinnosti?

Jsme zapsaný ústav. Hlavní činnost je pořádání divadelních kurzů pro herce a veřejnost. Kurzy jsou pořádány v ČR, studenti/účastníci jsou fyzické osoby cizinci (95 % z USA, zbytek odjinud, ale mimo ČR). Pokud má tento ústav obrat nad 2 mil. Kč, je povinný se registrovat k DPH? Jiné příjmy nemá. 

Česká firma, plátce DPH, registrace k DPH pouze v ČR, nakoupí zboží od Slovenského plátce, které následně prodá jinému Slovenskému plátci. Zboží je zasláno přímo od prvního SK plátce druhému SK plátci a přes ČR se pouze fakturuje. První faktura SK-CZ je včetně slovenské DPH. Jakým způsobem ji bude ČR firma účtovat a uvádět v přiznání k DPH? Za jakých podmínek lze žádat o vrácení DPH zaplacené na Slovensku? Druhá faktura CZ-SK je vystavena v režimu dodání zboží do EU, DPH odvede SK plátce a česká firma vystaví fakturu bez DPH, uvede ji na ř. 20 DPH a zároveň v souhrnném hlášení. Je to správný postup? 

Česká s r. o. – neplátce DPH a není identifikovaná osoba, pořídila z EU od plátců DPH zboží. Jeden plátce uvedl ve faktuře, že případná dan z obratu neuvedená na této faktuře je v zodpovědnosti zákazníka. Druhy dodavatel-plátce z EU fakturoval se sazbou DPH 0, ale nenapsal nic o tom, že daň odvede zákazník. Vztahuje se k pořízení zboží z EU limit 326000 Kč? Nebo Česká s r. o. – neplátce DPH a není identifikovaná osoba má se registrovat jako identifikovaná osoba a odvést DPH v ČR? 

Český podnikatel poskytl v dubnu službu osobě povinné k dani v JČS EU a stal se identifikovanou osobou. Jiná plnění podnikatel neměl, podá souhrnné hlášení. Musí za duben podat daňové přiznání?

Fyzická osoba podnikatel (živnost řemeslná), který uplatňuje výdaje procentem a je plátce DPH provozuje svoji činnost již jako vedlejší, protože je 7 let starobní důchodce. V roce 2021 si koupil do „podnikání“ osobní automobil a při nákupu uplatnil plný odpočet DPH, protože vůz byl určený k používání v rámci ekonomické činnosti. Pro účely daně z příjmů se nejedná o „obchodní majetek“ (poplatník uplatňuje paušální výdaje). Podnikatel se nyní vzhledem k onemocnění rozhodl svoji podnikatelskou činnost ukončit (eventuelně na ŽÚ přerušit např. a 20 let...) a vše vypořádat. Rok 2023 je řádně ukončen daňovým přiznáním. A nyní se dostávám k samotnému dotazu, jak vypořádat automobil (nejedná se o OM) a plně uplatněný odpočet DPH v roce 2021. Podle dostupných informací jsem se přikláněla k tzv. vyřazení auta z podnikání do osobního – soukromého užívání a odvod DPH z ceny obvyklé (cena, za kterou by se nyní k DUZP stejný automobil pořídil) a do přiznání k DPH tuto cenu zadat do ř.1 Dodání zboží §13 odst.4 a). Poté požádat FÚ o zrušení registrace k DPH příslušným formulářem. Čím více jsem se věcí zabývala, nevím, zda správný je tento postup: požádat správce daně o zrušení registrace k DPH a po odpovědi a sdělení data, ke kterému správce stanoví datum zrušení, vypracovat tedy poslední přiznání k DPH a v řádku č. 45 minusem uvést korekci odpočtu DPH. Automobil zakoupený v roce 2021 – odpočet DPH 188 115 Kč, celkem 5 let, zbývají 2 roky, výpočet 188 115 × (0 - 1) × 1/5 = -37623 Kč krát 2 roky Kč -75 246 Kč. Z hlediska daně z příjmů při „převodu“ pro osobní užívání nevzniká žádný zdanitelný příjem. Prosím tedy o správně řešení pro vypořádání DPH.

Izraelská společnost bude nakupovat zboží od společnosti A se sídlem ČR a následně ho prodávat společnosti B se sídlem v ČR. U obou transakcí se bude zboží nacházet stále na území ČR, čili místo plnění bude u obou transakcí taky v ČR. Izraelská společnost není registrovaná v ČR k DPH. Ráda by se v ČR k DPH zaregistrovala dle § 6c odst. 2 zákona o DPH, aby si mohla uplatnit i nárok na odpočet DPH z nákupu zboží, nicméně máme pochybnosti, zda to lze udělat. Dle § 108 odst. 3 písm. b) zákona o DPH bude mít totiž dle našeho názoru povinnost přiznat daň osoba, které bude zboží dodáváno (společnost B). Dle § 6c odst. 2 zákona o DPH by ale díky tomu nevznikla povinnost se zaregistrovat k DPH, protože plnění bude mít povinnost přiznat osoba, které je plnění poskytováno. Jako problematické pak vidíme, že si nebude společnost moct požádat dle § 83 zákona o DPH o vrácení daně, protože firma z Izraele pravděpodobně tuto žádost podat nemůže. Navíc by to bylo zbytečně zdlouhavé. Existuje nějaké řešení, jak tuto transakci správně provést? Teoreticky by mohlo pomoci provést dobrovolnou registraci k DPH, nicméně je riziko, že se to nestihne a případný dopad by byl extrémní.

Česká společnost AAA s.r.o., která není plátce DPH a ani není identifikovaná osoba, potřebuje vystavit faktury na zahraniční zdravotní pojišťovnu, která má sídlo v Německu a má VAT číslo. Společnost AAA s.r.o. se zabývá zdravotní péčí (zubní ordinace), má klienty, kterým zahraniční zdravotní pojišťovna proplatí zubní péči. Jakým způsobem společnost AAA s.r.o. vystaví faktury: služby budou osvobozeny od DPH nebo poskytnuty v režimu přenesení daňové povinnosti (řežím reverse charge)?

Společnost uzavírá obchod, kde by mohla využít zjednodušeného režimu dle § 17 zákona o DPH. Kupující je rakouská společnost a prodávající je německá společnost. Česká společnost, která by při této transakci chtěla vystupovat v pozici prostřední osoby má registraci k DPH také v Rakousku a Německu. (V těchto zemích nemá žádnou provozovnu ve smyslu zákona o DPH). Může česká společnost využít režim § 17 zákona o DPH pod svým českým DIČ?

Soudní dvůr je nejvyšší instancí opravňující vykládat evropské směrnice k dani z přidané hodnoty, z nichž vychází národní legislativa. Podívejme se na povinnosti příjemce plnění být osobou povinnou k dani, zejména ve spojitosti s dodávkami zboží do jiných členských států EU, a na to, zda lze osvobodit dodání zboží, které převzal jiný subjekt, pokud je tento subjekt osobou povinnou k dani. Další část bude věnována členu představenstva akciové společnosti ve výkonu ekonomické činnosti ve smyslu zákona o DPH a zda je tedy považován za osobu povinnou k dani.

Česká s.r.o., neplátce DPH, přijala IT službu od studenta z Indie. Student vystavil fakturu, ale je prý soukromou osobou. Protože spolupráce se navázala přes reklamu na sociálních sítích, dá se usuzovat, že ekonomická činnost poskytovatelem je vykonávaná soustavně. Přitom není známo, zda indické právo vyžaduje formální registraci fyzické osoby provádějící soustavnou ekonomickou činnost jako podnikatele (třeba v USA nikoliv). Vznikne v tomto případě české s.r.o. povinnost registrovat se jako identifikovaná osoba podle § 6h a přiznat a uhradit DPH z této přijaté služby?

Neplátce DPH poskytuje služby na Slovensku v oblasti vzdělávání pedagogických pracovníků. Doposud firma postupovala dle § 57 odst. 1 písm. d), vlastnila akreditaci MŠMT. Platnost akreditace skončila v dubnu 2024 a další akreditaci už nevydají, jelikož prý záleží na školách a školských zařízeních na co peníze na vzdělání vydají. Tyto služby - vzdělávání pedagogických pracovníků - poskytuje podnikatel i nadále a také na Slovensku. Musí se stát osobou identifikovanou?

Společnost, která není plátcem DPH (není identifikovaná osoba), plánuje poskytovat služby osobám nepovinným k dani (koncovým spotřebitelům – fyzickým osobám) v EU a ČR. Za kterých podmínek společnost stane plátcem DPH v rámci zvláštního režimu jednoho správního místa (One Stop Shop)? 

Podnikající fyzická osoba (A) pronajímá krátkodobě bytové prostory pro rekreaci, a to na základě osobní domluvy se zákazníkem nebo přes booking.com. Objekt je ve společném jmění manželů. Příjem má na základě živnostenského oprávnění – příjmy jsou zdaňovány dle § 7 ZDP (daňová evidence – výdaje procentem z příjmů). V tomto roce si koupili byt v ČR a dále ho také budou pronajímat – zde nebude krátkodobá rekreace, ale bude se jednat o příjmy z pronájmu bytu z delšího časového období. Je možné, aby tento příjem byl příjmem dle § 9 ZPD u druhého z manželů (B)? Dále pořídili byt na Slovensku, který také chtějí pronajímat. Jakému zdanění bude podléhat tento příjem z pronájmu bytových prostor? Bude se muset tento příjem zdaňovat na Slovensku? Může příjem zdanit případně druhý z manželů (B), jako u pronájmu bytu v ČR? Nebo bude tento pronájem přes booking.com řešit a zdaňovat osoba A? Dále si booking.com účtuje provizi za zprostředkování, ze které osoba A musí odvádět DPH. Dejme tomu, že provize činí v přepočtu na české koruny částku 200 Kč. Je odvod DPH z této částky, tj. 42 Kč, (200/100 × 21) nebo částka 200 Kč je cenou s DPH, tj. odvede se částka 34,70 Kč (200/121 × 21)?

Český pilot OSVČ létající pro irskou společnost překročil obrat pro registraci k DPH 2 mil Kč. Létá jak do zemí EU, tak do třetích zemí. Musí se zaregistrovat v ČR k DPH? A jakou sazbou bude letecké služby fakturovat?

Česká s r. o. – neplátce DPH a není identifikovaná osoba, pořizuje z EU od plátců zboží. Vztahuje se k pořízení zboží z EU nějaký limit, při nepřekročení kterého česká s r. o. nemusí platit DPH? Dřív ten limit existoval. 

Cestovní kancelář - identifikovaná osoba pořádá zájezd (poskytuje cestovní službu) do 3. země. V této zemi tedy předem zakoupí ubytování na hotelu, pronájem autobusu s řidičem a zaplatí průvodce. Musí u některé z těchto služeb jako identifikovaná osoba přiznat daň? 

1. Plátce s DIČ CZ pořizuje zboží z Německa od dodavatele s VAT DE . Má plátce vyměřit DPH jako u pořízení zboží s nárokem na odpočet? Poté zboží odešle do Německa zboží (fólie) k otestování nové výrobní linky (Plátce CZ objedná dopravce z ČR do Německa). Firma Plátce CZ bude výrobní linku kupovat a testuje se nová výrobní linka. Domníváme se, že plátce CZ nemá povinnost registrovat se v Německu z důvodu "dodání zboží", neboť fólie nebude "prodána", ale testována na výrobní lince. 2. Plátce s DIČ CZ pořizuje zboží z České republiky od dodavatele s DIČ CZ. Má pořizovatel nárok na odpočet? Zboží (fólie) jsou přepraveny do tuzemska a poté odeslány do Německa k otestování nové výrobní linky (Plátce CZ objedná dopravce z ČR do Německa). Firma Plátce CZ bude výrobní linku kupovat a testuje se nová výrobní linka. Domníváme se, že plátce CZ nemá povinnost registrovat se v Německu z důvodu "dodání zboží", neboť fólie nebude "prodána", ale testována na výrobní lince. Výrobní stroj bude po otestování instalován v ČR. 

Podnikatel, neplátce DPH chce koupit osobní automobil cca za 800.000 Kč z Německa. Jaké povinnosti (kdy musí v ČR zaplatit DPH nebo kdy se stává identifikovanou osobou) mu plynou v těchto případech: a) koupí úplně nové auto od osoby registrované k dani, b) koupí ojeté auto od osoby registrované k dani, c) koupí ojeté auto od soukromé osoby - německého občana? Kdy bude v těchto třech případech zahrnuta při koupi i německá daň?