Osoby povinné a identifikované, registrace, zdaňovací období

Fyzická osoba, neplátce DPH, pronajímá dlouhodobě nemovitost (jiná stavba) za měsíční nájemné 240 tis Kč od 10/2024. Nemovitost splňuje podmínky pro osvobození nájmu od DPH dle § 56a. V 7/2025 bylo provedeno přeúčtování energií na nájemce za rok 2024. Smlouvy s dodavateli energií má uzavřené pronajímatel a nájemci následně jednou ročně přeúčtuje energie 1:1. Nájemce hladí měsíčně zálohy na energie ve výši 60 000 Kč. Platí, že pro takové přeúčtování lze použít postup dle § 36 odst. 14, a nezahrnovat tak přeúčtování energií do základu daně? Obrat 2 mil. pro povinnou registraci DPH by tato FO přesáhla v 8/2025 a následně by v 11/2025 přesáhla též limit 2 536 500 Kč. Toto přeúčtování by bylo případně jediné možné plnění, kvůli kterému by se pronajímatel musel registrovat k DPH, kdyby nebylo možné využít v této situaci § 36 odst. 14. Fyzická osoba nemá příjmy podnikání, je zaměstnancem.

Fyzická osoba, nepodnikatel, pořídila v roce 2022 větší pozemek. V roce 2026, jej rozdělí na 3 stavební parcely, které zasíťuje a následně prodá. Jaké to pro ni bude mít daňové dopady? 1. Z hlediska daně z příjmů - bude nejspíše danit v § 10 ZDP, daňovým výdajem bude pořizovací cena pozemku - lze podle nákupní ceny a m2, pak rozdělit pořizovací cenu mezi jednotlivé parcely a obdobným způsobem rozpočítat i výdaje na zasíťování těchto parcel? 2. Může se tato fyzická osoba, stát při prodeji uvedených parcel i plátcem DPH: a) pokud prodá všechny 3 parcely v jednom roce, b) pokud bude prodávat postupně jednotlivé parcely: jednu v roce 2026, dvě v roce 2027 apod. Prodejní cena každé parcely se očekává ve výši cca 2,5–3 mil. Kč

Je možné a za jakých podmínek, aby se spolek stal identifikovanou osobou? Myslím si, že ne, ale raději bych měla jistotu. 

Fenomén sdílené ekonomiky, v odborných kruzích často označovaný anglickým termínem gig economy, v posledních letech zásadním způsobem proměnil nejen trh osobní přepravy a doručování jídla, ale i celospolečenské vnímání samotné podstaty výdělečné činnosti. Aplikace jako Uber, Bolt, Wolt či Foodora se staly naprosto běžnou součástí každodenního života spotřebitelů a pro nespočet občanů České republiky představují lákavou, flexibilní a zdánlivě administrativně nenáročnou cestu k získání finančních prostředků. Stačí stáhnout aplikaci do mobilního telefonu, nahrát kopie osobních dokladů a prakticky okamžitě vyrazit do ulic. Tato zdánlivá snadnost a nízká bariéra vstupu na trh však velmi často maskují komplexní a pro laika mnohdy nepřehledné daňové a právní povinnosti, které s sebou tato činnost nevyhnutelně nese. V praxi daňových poradců se bohužel stále častěji setkáváme s případy, kdy novopečení řidiči a kurýři tyto aspekty z neznalosti podceňují, což může vést k fatálním následkům v podobě doměrků daně a vysokých penále ze strany finanční správy. Cílem tohoto odborného textu je detailně analyzovat daňový a právní režim osob poskytujících tyto služby. Zaměříme se nejen na daň z příjmů fyzických osob a složitá úskalí DPH, ale také na nezbytné živnostenské minimum a často opomíjenou oblast sociálního a zdravotního pojištění. Primárním tématem textu bude situace fyzické osoby, která tyto služby poskytuje vlastním jménem a na vlastní odpovědnost, avšak dotkneme se i specifik spolupráce s takzvanými flotilovými partnery.

V tomto článku bych chtěl přiblížit možnosti, které územním samosprávným celkům poskytuje skupinová registrace k DPH. Zejména v případech zapojení obchodních společností typu „Technické služby“ se může vytvoření skupiny jevit jako efektivní nástroj pro snížení daňové zátěže. Na druhou stranu je ale skupinová registrace spojena s vysokou administrativní zátěží. Právě z tohoto důvodu v České republice nejsou skupinové registrace v podmínkách územních samosprávných celků příliš rozšířené.

Manželé mají příjmy z pronájmu osvobozené od DPH ve výši 2,5 mil. Kč. Jedná se o příjmy ze SJM. Tyto příjmy přiznává a daní manželka. Manžel má příjmy z pronájmu majetku, který není v SJM a tyto příjmy ve výši 800 000 Kč přiznává a daní. V případě, že manžel prodá pozemek, který má ve výlučném vlastnictví, zakládá tento příjem jeho povinnost registrace k DPH?

Truhlář, OSVČ, plátce DPH, zajišťoval kompletní vybavení nábytkem včetně dveří do novostavby pro developera. Z klientovy strany bylo hotovo. Následně nastoupil dodavatel podlah – OSVČ, neplátce DPH – a při pokládce podlah poškodil dveřní zárubeň. Načež se obě strany domluvily, že truhlář škodu opraví (zajištění nové zárubně + montáž - u všech dodavatelských faktur si nárokoval DPH) a následně bude škodu dodavatel podlah nárokovat od své pojišťovny. Celková hodnota opravy byla 160 000 Kč a tato částka byla klientovi proplacena ze strany pojišťovny dodavatele podlah. Má truhlář vystavit fakturu za opravu a uvedení zárubní do původního stavu na podlaháře a z faktury odvést DPH, přičemž DPH nebude ze strany pojišťovny proplaceno? Případně, máme k tomu přistupovat jako k náhradě škody, která není zdanitelným plněním a není tedy předmětem daně z přidané hodnoty?

Daňový subjekt (s. r. o.) se chtěl zaregistrovat k DPH v tuzemsku. Podal přihlášku k DPH, kde uvedl, jakou bude dělat ekonomickou činnost (zde není problém). Ten DS má sídlo v tuzemsku (jde o virtuální sídlo), ale v průvodním dopise k registraci zdůrazňuje, že chce zaregistrovat jako osoba neusazená v tuzemsku (dle § 6f odst. 2 ZDPH). DS sám přiznává, že jeho sídlo je virtuální a že skutečné sídlo (kde dochází k zásadním rozhodnutím...) je tam, kde sídlí matka, tedy ve Švýcarsku. Virtuální sídlo v tuzemsku si DS musel v tuzemsku udělat jen z toho důvodu, aby dostal licenci k poskytování energií. Jak se posuzuje skutečné sídlo u registrace? Mám za to, že ZDPH má definici skutečného sídla, nicméně registrace k DPH se provádí dle daňového řádu a tam žádná definice skutečného sídla není. Jaký názor máte vy? 

Klient je OSVČ plátce a za rok 2024 překročil obrat 2 mil. V roce 2025 obrat nepřekročí a chtěl požádat o zrušení registrace. Ovšem podle novely dle § 106 odst. 4 je nově podmínka, že nesmí plátce překročit obrat v aktuálním období a ani v předcházejícím, tzn. že tím pádem by nyní o dobrovolnou registraci zažádat nemohl. V přechodných ustanovených jsem se dočetl, že lze využít ještě v roce 2025 podmínky roku 2024, ale když klient nyní v prosinci sečte posledních 12 kalendářních měsíců, tak prosinec 2024 až listopad 2025 by opět překročil obrat 2 mil. Nepřekročil by ho pouze v případě součtu od ledna roku 2025 do prosince roku 2025, ale to by musel o zrušení registrace zažádat až v roce 2026 a to už zřejmě nemůže využít přechodných ustanovení. Je to opravdu takto a jak lze případně vyložit ustanovení § 106 odst. 4 ZDPH a lze již např. na začátku roku 2026 tvrdit a do žádosti o zrušení registrace uvést, že v roce 2026 k překročení obratu nedojde a tím, že v roce 2025 k překročení obratu také nedošlo, tak je možné zažádat o zrušení? Pokud ne, tak kdy lze nejdříve v tomto případě zažádat o zrušení registrace za předpokladu, že v roce 2026 nedojde k překročení obratu 2 mil.? 

Tvůrce softwaru poskytuje zdarma na webu aplikace. U aplikace je uvedeno, že pokud si někdo aplikaci stáhne, může dobrovolně zaplatit jakýkoli příspěvek. Je jasné, že příspěvek bude zdaněn. Pokud zaplatí příspěvek odběratel ze třetí země nebo z EU, musí se tvůrce sw stát plátcem DPH? Pokud někdo poskytne příspěvek v kryptoměně, jak se bude potom zdaňovat, když tvůrce aplikace nezjistí, zda zaplatil kryptoměnou tuzemský odběratel nebo ne? Nebo se příjem v kryptoměně bude brát jako nákup kryptoměny? Ale i tak vznikne tvůrci aplikace příjem, který získal směnou za bitcoin?

Česká identifikovaná osoba fakturuje služby na movité věci provedené na Slovensku českému plátci DPH. Fakturu děláme stejně jako každou jinou tuzemskou fakturu, tedy bez DPH. Je to v pořádku? 

Kryptoměny se staly nedílnou součástí moderního finančního světa, avšak jejich zdanění představuje pro daňové systémy celosvětově významnou výzvu. Česká republika, jakožto člen Evropské unie, čelí nutnosti adaptovat své daňové právo na dynamiku digitálních aktiv. Tento článek se zaměřuje na analýzu současné právní úpravy zdanění kryptoaktiv v ČR, srovnává ji s přístupy vybraných států EU a identifikuje klíčové výzvy, které je třeba překonat. Od decentralizace a anonymity až po volatilitu hodnoty – kryptoaktiva vyžadují inovativní přístup k jejich zdanění. Jak je české daňové právo připraveno na digitální revoluci?

V říjnu 2020 jsme s manželkou v rámci SJM pořídili RD zamýšlený k pronájmu ubytování. Nemovitost je financována bankou. Hypotéku máme společně. Od března 2021 byl RD pronajímán právnickým osobám k ubytování jejich zaměstnanců. Pronajímatelem jsem byl já. Veškerou komunikaci s nájemci jsem vždy řešil já. Stejně tak péči o nemovitost. V září 2023 jsme si se ženou zúžili SJM. Majitelkou nemovitosti je nyní jen manželka. O nemovitost se nadále starám já. Příjmy z pronájmu daní manželka v § 9 ZDP. Nyní jsem s manželkou uzavřel smlouvu o nájmu nemovitosti a s právnickou osobou (následným nájemcem) smlouvu o podnájmu nemovitosti. Odpisy nemovitosti si bude uplatňovat manželka. Já jsem samoplátcem ZP (osoba bez zdanitelných příjmů). SP si neplatím a v budoucnu ani nechci. Mým příjmem je výsluhový příspěvek z Armády ČR. Další příjem pro mě bude nyní plynout z podnájmu nemovitosti. A to především v souvislosti s péči o nemovitost a nájemce. Můžeme oba se ženou danit příjmy z pronájmu nemovitosti v § 9 ZDP? Můžeme se každý samostatně rozhodnout, zda si při vypočtu daně z příjmu uplatnit skutečné náklady nebo paušál 30 %? Mohu se dobrovolně stát plátcem DPH? Aniž bych se stal osobou podnikající, nadále zůstal samoplátcem ZP a danil příjem z nájmu v § 9 ZDP?

Fyzická osoba je plátce DPH, její obrat nedosáhl 2 miliony v roce 2025. Může během roku 2026 odhlásit registraci DPH? Jsou dané termíny? 

Fyzická osoba pronajímá byty - příjmy z pronájmu a dále inkasuje od nájemníků úhrady za služby spojené s užíváním bytu, dle vyúčtování SVJ. Pokud příjmy z nájmu překročí hodnotu 2 mil. Kč, nezakládá tato skutečnost povinnost registrace k DPH?

Společnost s r. o. provozuje cestovní kancelář, pořádá zájezdy do třetích zemí, používá tedy zvláštní režim pro cestovní službu. Má nárok na odpočet DPH za reklamu Google? A pokud se stal plátcem DPH v polovině měsíce, do té doby bylo osobou identifikovanou k dan, podává za tento měsíc dvě přiznání k DPH?

Česká stavební firma s. r. o., neplátce DPH, přijala stavební službu od slovenského podnikatele, fyzické osoby, také neplátce DPH. Služba byla vykonána v ČR. Jak to bude z pohledu DPH?

Stát, obce, organizační složky státu, krajů a obcí, dobrovolné svazky obcí, hlavní město Praha a jeho městské části a právnické osoby založené nebo zřízené zvláštním právním předpisem nebo na základě zvláštního právního předpisu, se při výkonu působnosti v oblasti veřejné správy nepovažují za osoby povinné k dani, a to i v případě, kdy za výkon těchto působností vybírají poplatky nebo jiné úhrady. Za osobu povinnou k dani se tyto subjekty považují, pokud uskutečňují činnosti: uvedené v této tabulce nebo takové, při jejichž výkonu se má za to, že dochází k výraznému narušení hospodářské soutěže (tyto činnosti stanoví vláda nařízením).

Jak postupovat v případě fakturace, že neplátce DPH, právnická osoba, není to autobazar, prodává ojeté automobily plátci DPH v EU – právnické osobě v Bulharsku? 

Společnost poskytuje stomatologické služby, jedná se o zubní ordinaci. Obrat se již blíží k hranici 2 milionů Kč. Stomatologické služby jsou osvobozeny od DPH, ale má společnost povinnost registrovat se k DPH a případně podávat např. nulová daňová přiznání, nebo tato povinnost nevzniká?