Osoby povinné a identifikované, registrace, zdaňovací období

  • Článek
Osoba povinná k dani se stává plátcem ze zákona nebo dobrovolně za podmínek stanovených zákonem č. 235/2004 Sb. , o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o DPH “). Plátcem daně se může stát pouze osoba povinná k dani, která je vymezena v § 5 zákona o DPH ve vazbě na čl. 9 směrnice Rady 2006/112/ES o společném systému daně z přidané hodnoty (dále jen „směrnice o DPH “). V posledních letech byla pravidla pro registraci osob povinných k dani jako plátců daně novelizacemi zákona o DPH upravována. Poslední doplnění pravidel pro registraci plátců daně bylo provedeno novelou zákona o DPH provedenou zákonem č. 355/2021 Sb. , která nabyla účinnosti od 1. 10. 2021. V článku jsou shrnuta aktuálně platná pravidla pro registraci plátců daně v roce 2022 a upozorněno na očekávané změny, které by měly být provedeny s účinností od 1. 1. 2023. Nejprve je vysvětleno vymezení osob povinných k dani a návazně pravidla pro jejich registraci ze zákona, a to zejména při překročení limitu obratu. Návazně jsou vysvětleny další případy, kdy registrační povinnost vyplývá ze zákona a podmínky pro dobrovolnou registraci.
Vydáno: 14. 06. 2022
  • Článek
Rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne 9. 12. 2021 ve věci C-154/20 Kemwater ProChemie
Vydáno: 25. 05. 2022
Slovenské "Občianske združenie" (neplátce DPH) fakturuje vystoupení interpreta na akci, kterou pořádá Nadační fond z ČR (taktéž neplátce). Akce proběhne na území ČR. Stává se NF identifikovanou osobou při přijetí této služby?
Vydáno: 19. 05. 2022
Jaká je sazba DPH u služby poskytnuté na území Polska? Jedná se o provedení testování na covid u polských rezidentů na území Polské republiky. Česká firma není zdravotnickým zařízením. Poplatek za jednotlivé uskutečněné služby jsou fakturovány buď polským firmám, plátcům DPH, polským firmám neplátcům DPH anebo přímo konečným spotřebitelům ( osobám nepodléhající dani ). Bude tato služba podléhat české sazbě DPH anebo samovyměření? Anebo jsme povinni se k DPH zaregistrovat přímo na území Polska?
Vydáno: 16. 05. 2022
Identifikovaná osoba přijala službu od ORD za zprostředkování ubytování (od booking.com). Fakturované období je měsíční, tj. od 1. 4. - 30. 4. 2022. Datum vystavení 02. 5. a platbu bude posílat někdy v květnu 2022.  Je správné, přepočíst základ daně kurzem ČNB k 30. 4. a následně vypočítat daň ve výši 21 %, která se uvede na řádku 5 daňového přiznání (jaký kurz využít při měsíčním období v zákoně je/není stanoveno?)?  Pokud je faktura vystavena na EUR, ale zároveň, pro jednodušší platbu je částka uvedena i v Kč kurzem ORD (neodpovídá našemu kurzu ČNB), pak se stejně bude přepočítávat kurzem k 30. 4. ta částka z EUR? Toto jsem nikde v zákoně o DPH nenašla, pokud jsou tam uvedeny dvě částky, ale předpokládám, že pokud je vystavena faktura v eurech (byť se platí v Kč - to je pouze něco navíc pro českou IO), pak tuto částku z EUR přepočítám. Najdu toto někde upraveno v zákoně o DPH?  Může si identifikovaná osoba jako OSVČ vedoucí daňovou evidenci do daňových nákladů (provedenou platbu v KČ) + dopočtenou DPH?
Vydáno: 10. 05. 2022
Identifikovaná osoba pořídila od ORD z Německa licenci na tvorbu webové prezentace. Je správně, pokud tuto licenci uvede v daňovém přiznání k DPH na řádku č. 5 s datem kurzu ČNB - den platby = datum vystavení dokladu? Pokud tuto službu identifikovaná osoba platila ze svého rodinného, nikoliv podnikatelského účtu, může si dát platbu základ daně (částku na faktuře po přepočtu) + vypočtenou daň z této částky do daňově uznatelných výdajů do pokladny? Do svého podnikatelského účtu ji už totiž dostat nemůže. Jak správně vyřešit přepočet: např. pokud je faktura na 100 EUR - pak přepočíst nejdříve základ daně na Kč a z toho základu daně v Kč vypočítat již daň v Kč?
Vydáno: 22. 04. 2022
  • Článek
V dnešním příspěvku bych se chtěl věnovat poněkud specifické kategorii daňových subjektů v oblasti daně z přidané hodnoty, a to identifikovaným osobám. Těmito osobami jsou často neziskové subjekty, na které se spíše zaměříme, ale nejedná se pouze o tento okruh daňových subjektů. Na úvod uveďme, že identifikovanou osobou jsou při splnění stanovených podmínek osoby povinné k dani, které nejsou plátcem, nebo právnické osoby nepovinné k dani.
Vydáno: 19. 04. 2022
Firma s. r. o. neplátce DPH (ČR) poskytuje na základě smlouvy o spolupráci a poradenské činnosti služby v oblasti copywritingu a mediálního monitoringu firmě, která sídlí v Kyperské republice (tato firma má mimo jiné i pobočky v ČR, Maďarsku, USA atd). Vznikají z této fakturace pro naši firmu nějaké povinnosti v hlediska DPH - např. registrace jako identifikovaná osoba? Doplnění dotazu: Firma na Kypru s registračním číslem HExxx (nejsou v EU), které fakturujeme služby je dle obchodního rejstříku zřizovatelem stejně pojmenované firmy se sídlem v ČR a s jejím dodatkem "odštěpný závod" (plátce DPH). Máme tedy povinnost se registrovat jako identifikovaná osoba?
Vydáno: 01. 04. 2022
Identifikovaná osoba přijala službu od ORD z jiného členského státu - jedná se o služby booking.com, kdy IO nabízí prostřednictvím této služby své ubytování. Došla jí faktura od ORD s datem vydáním 05.01.2022 za období prosinec 2021. Faktura je vyčíslená v Eur. např. 20 Eur a dále je také uvedená celková částka k zaplacení např. 500 Kč dle nějakého směnného kurzu - ten však neodpovídá kurzu ke dni vystavení dokladu u naší centrální banky. IO vždy platí z českého účtu již tu sumu vyčíslenou v Kč na faktuře. Jakou částku základu daně uvede IO do přiznání: zda po přepočtu 20 EUR a jakým kurzem nebo zda částku v české měně uvedené na dokladu? Bude tento základ daně uveden na řádku 5 nebo 6, pokud se jedná o službu k ubytování? A dále fakturu vystavenou k 05.02.22 (ale za období prosinec 2021) uvede v přiznání za leden nebo prosinec?
Vydáno: 28. 03. 2022
Identifikovaná osoba (IO) nakoupila od ORD z Německa zboží za částku 68 000 Eur.  1) Na faktuře je uvedena poznámka - přenesená daň - to správně uvedla ORD či nikoliv? Kdyby to ORD na faktuře neuvedla, byla by to velká chyba s nějakým dopadem pro IO?   2) Faktura od ORD vystavena dne 17. 12. 2021 a k fyzickému převzetí zboží IO došlo až 2. 1. 2022. V jakém měsíci má povinnost přiznat a odvést daň IO?  3) Na řádku 3. daňového přiznání bude přepočtená částka 68 000 EUR + česká DPH, tj. počítá se částka 68 000 Eur x náš kurz = základ daně?  4) Jakým kurzem a k jakému datu přepočte IO částku z Eur? IO má v ruce doklad od ORD.  5) Musí ještě sama IO nějaký doklad vystavit na to, že právě tento obchod přizná na řádku 3. daňového přiznání nebo již sama žádný doklad nevystavuje nebo ho vlastně nemá komu vystavit?
Vydáno: 22. 03. 2022
  • Článek
Jeden z fenoménů sdílené ekonomiky, který se v České republice začal postupně prosazovat od roku 2009, je poskytování krátkodobého ubytování (nájmu) prostřednictvím internetových platforem jako jsou např. Airbnb nebo Booking. V souvislosti se stále rostoucím využíváním tohoto druhu krátkodobého ubytování vyvstala otázka, jakým způsobem má být příjem plynoucí z těchto aktivit zdaněn. Jedná se o nájem zdanitelný podle § 9 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o daních z příjmů“), nebo jde o podnikání zdanitelné podle § 7 zákona o daních z příjmů?
Vydáno: 07. 03. 2022
  • Článek
Dotaz OSVČ prodává zvukové efekty. Odměny za prodej dostává od prodejců, kteří zprostředkovávají prodej těchto produktů přes e-shopy. Tyto e-shopy mají sídla jak ve státech EU, tak ve třetích zemích. Odměny dostává prostřednictví PayPal. Zvukové efekty přes tyto e-shopy nakupuje kdokoliv, tedy jak osoby povinné k dani, tak i osoby nepovinné k dani. Přijaté odměny jsou poníženy o provize e-shopu. Pokud se jedná o jednorázový výkup internetovou službou – společností, tak OSVČ vystavuje fakturu (společnost pak tyto zvukové efekty vlastní a přeprodává si je dál a OSVČ z toho už žádný další příjem nemá). Tyto společnosti jsou jednak ze zemí EU, tak i ze třetích zemí Hledisko DPH: Počítají se prodeje přes zahraniční e-shopy a prodeje přes faktury zahraničním společnostem do obratu pro registraci k DPH? Určuje se místo plnění dle § 9 zákona o dani z přidané hodnoty ? Případně měla se tato OSVČ zaregistrovat jako identifikovaná osoba? Hledisko daně z příjmu fyzických osob: OSVČ uplatňuje výdaje paušálem. Odměny od prodejců přes e-shop by se měly zdaňovat neponížené o provize?
Vydáno: 04. 03. 2022
Národní daňová agentura (NRA) Bulharska informuje o podstatné změně u značného počtu fyzických osob, kterým bylo v Bulharsku přiděleno identifikační číslo pro DPH. Konkrétně se změna týká fyzických osob registrovaných v bulharském registru BULSTAT a proběhla ke 4. 1. 2022.
Vydáno: 26. 01. 2022
OSVČ, řemeslník, který z pohledu daně z příjmů uplatňuje paušální výdaje, nakupuje některý materiál pro svou živnost v Polsku. Nyní zjišťuje, že nákup materiálu se blíží k hranici 326 000 Kč pro povinnou registraci - identifikované osoby z pohledu DPH. OSVČ nakupuje jak od polských plátců, tak i neplátců DPH. Jelikož z pohledu daně z příjmů nemá povinnost shromažďovat účtenky z nakoupeného materiálu, nyní je všechny nemá, ale z kalkulací materiálu je jasné, že se blíží k hranici 326 000 Kč. 1) Hranice pro registraci IO - 326 000 Kč - je součet za nákupy zboží z EU od plátců i neplátců? 2) Má povinnost OSVČ, která není plátce DPH, shromažďovat účtenky od všech plátců i neplátců DPH v EU z důvodu překročení limitu 326 tis. Kč pro registraci IO? Pokud ano, jaké ustanovení zákona toto upravuje. Pokud toto žádné ustanovení neřeší, pak se tedy nikdy drobný podnikal - OSVČ, byť limit možná překročí, stát IO nemusí/nemusí neb na to nemá dostatečný počet účtenek, resp. celkovou sumu a nemůže ani žádným způsobem překročení doložit? 3) Pokud limit překročí nákupem zboží z EU za 15 000 Kč - datum nákupu 01.02. - pak se stává dnem 01.02. identifikovanou osobou?
Vydáno: 22. 12. 2021
Neplátce (s. r. o.) objednává a chce nakoupit zboží z členské země EU od plátce za 30 000 EUR, prodávající nabízí zboží bez DPH. Může vůbec nastat tato situace, že takový dodavatel (plátce) prodá bez DPH?
Vydáno: 07. 12. 2021
Dnem 1. října 2021 nabyly účinnosti změny vyvolané novelou zákona o DPH (zákon č. 355/2021 Sb.) , a proto byla provedena aktualizace dokumentu Informace pro osoby povinné k dani neusazené v tuzemsku (registrace k DPH a ostatní vybrané daňové povinnosti).
Vydáno: 03. 12. 2021
  • Článek
Kdy a jak se registrovat k dani z přidané hodnoty Ing. Karel Raiser Zákon č. 235/2004 Sb. (dále jen „zákon o DPH“) stanoví poměrně přesné podmínky pro registraci k...
Vydáno: 21. 11. 2021
  • Článek
Nezisková organizace, vyvíjející hlavní a vedlejší činnost, přijímá faktury za služby z EU. Kdy bude mít povinnost se zaregistrovat jako identifikovaná osoba a z faktury odvádět DPH: 1. faktura za službu z EU souvisí jen a pouze s hlavní činností, 2. faktura za službu z EU souvisí jen a pouze s vedlejší činností, 3. faktura za službu z EU souvisí s hlavní i vedlejší činností?
Vydáno: 29. 10. 2021
  • Článek
Článek nemá ambici vysvětlovat teoretické základy institutu podvodu na DPH, ostatně v této oblasti již několik publikací existuje, mj. od autorů tohoto článku. V současnosti zaznívají názory, že oblast podvodů na DPH je z pohledu právních otázek vyřešena a spory se vedou pouze o skutkový stav případů. Tomu však plně neodpovídá praktická stránka věci, kde se dle našich zkušeností vedou spory o teoretické uchopení klíčových pojmů, se kterými se při řešení podvodu na DPH musí správce daně vypořádat. Dle našeho názoru je podstatná část zmíněných sporů vyvolána judikaturou, resp. její interpretací, když správní soud na základě velmi specifického skutkového stavu vyřkne určitý názor a tento je následně přebírán jako obecně aplikovatelný. Považujeme proto za nezbytné zabývat se spíše širším pozadím sporných otázek a hledat takové odpovědi, které umožní principiální posouzení sporných případů. V článku se budeme věnovat aktuálnímu pojetí tzv. příčinné souvislosti, účelovým úhradám chybějící daně a povinnosti sladit výsledky daňového řízení jednotlivých článků řetězce.
Vydáno: 14. 09. 2021
+ Zobrazit dalších 20