Osoby povinné a identifikované, registrace, zdaňovací období

Kryptoměny se staly nedílnou součástí moderního finančního světa, avšak jejich zdanění představuje pro daňové systémy celosvětově významnou výzvu. Česká republika, jakožto člen Evropské unie, čelí nutnosti adaptovat své daňové právo na dynamiku digitálních aktiv. Tento článek se zaměřuje na analýzu současné právní úpravy zdanění kryptoaktiv v ČR, srovnává ji s přístupy vybraných států EU a identifikuje klíčové výzvy, které je třeba překonat. Od decentralizace a anonymity až po volatilitu hodnoty – kryptoaktiva vyžadují inovativní přístup k jejich zdanění. Jak je české daňové právo připraveno na digitální revoluci?

V říjnu 2020 jsme s manželkou v rámci SJM pořídili RD zamýšlený k pronájmu ubytování. Nemovitost je financována bankou. Hypotéku máme společně. Od března 2021 byl RD pronajímán právnickým osobám k ubytování jejich zaměstnanců. Pronajímatelem jsem byl já. Veškerou komunikaci s nájemci jsem vždy řešil já. Stejně tak péči o nemovitost. V září 2023 jsme si se ženou zúžili SJM. Majitelkou nemovitosti je nyní jen manželka. O nemovitost se nadále starám já. Příjmy z pronájmu daní manželka v § 9 ZDP. Nyní jsem s manželkou uzavřel smlouvu o nájmu nemovitosti a s právnickou osobou (následným nájemcem) smlouvu o podnájmu nemovitosti. Odpisy nemovitosti si bude uplatňovat manželka. Já jsem samoplátcem ZP (osoba bez zdanitelných příjmů). SP si neplatím a v budoucnu ani nechci. Mým příjmem je výsluhový příspěvek z Armády ČR. Další příjem pro mě bude nyní plynout z podnájmu nemovitosti. A to především v souvislosti s péči o nemovitost a nájemce. Můžeme oba se ženou danit příjmy z pronájmu nemovitosti v § 9 ZDP? Můžeme se každý samostatně rozhodnout, zda si při vypočtu daně z příjmu uplatnit skutečné náklady nebo paušál 30 %? Mohu se dobrovolně stát plátcem DPH? Aniž bych se stal osobou podnikající, nadále zůstal samoplátcem ZP a danil příjem z nájmu v § 9 ZDP?

Fyzická osoba je plátce DPH, její obrat nedosáhl 2 miliony v roce 2025. Může během roku 2026 odhlásit registraci DPH? Jsou dané termíny? 

Fyzická osoba pronajímá byty - příjmy z pronájmu a dále inkasuje od nájemníků úhrady za služby spojené s užíváním bytu, dle vyúčtování SVJ. Pokud příjmy z nájmu překročí hodnotu 2 mil. Kč, nezakládá tato skutečnost povinnost registrace k DPH?

Česká stavební firma s. r. o., neplátce DPH, přijala stavební službu od slovenského podnikatele, fyzické osoby, také neplátce DPH. Služba byla vykonána v ČR. Jak to bude z pohledu DPH?

Společnost s r. o. provozuje cestovní kancelář, pořádá zájezdy do třetích zemí, používá tedy zvláštní režim pro cestovní službu. Má nárok na odpočet DPH za reklamu Google? A pokud se stal plátcem DPH v polovině měsíce, do té doby bylo osobou identifikovanou k dan, podává za tento měsíc dvě přiznání k DPH?

Stát, obce, organizační složky státu, krajů a obcí, dobrovolné svazky obcí, hlavní město Praha a jeho městské části a právnické osoby založené nebo zřízené zvláštním právním předpisem nebo na základě zvláštního právního předpisu, se při výkonu působnosti v oblasti veřejné správy nepovažují za osoby povinné k dani, a to i v případě, kdy za výkon těchto působností vybírají poplatky nebo jiné úhrady. Za osobu povinnou k dani se tyto subjekty považují, pokud uskutečňují činnosti: uvedené v této tabulce nebo takové, při jejichž výkonu se má za to, že dochází k výraznému narušení hospodářské soutěže (tyto činnosti stanoví vláda nařízením).

Jak postupovat v případě fakturace, že neplátce DPH, právnická osoba, není to autobazar, prodává ojeté automobily plátci DPH v EU – právnické osobě v Bulharsku? 

Společnost poskytuje stomatologické služby, jedná se o zubní ordinaci. Obrat se již blíží k hranici 2 milionů Kč. Stomatologické služby jsou osvobozeny od DPH, ale má společnost povinnost registrovat se k DPH a případně podávat např. nulová daňová přiznání, nebo tato povinnost nevzniká?

OSVČ, plátce DPH, celkové roční příjmy cca 1 mil. Kč. Cca 950 000 Kč je fakturováno jako softwarová služba firmě do Austrálie (uvádíme na ř. 26 v přiznání DPH). Zbytek cca 50 000 Kč je fakturováno českému plátci. OSVČ nyní zvažuje ukončení plátcovství. Domníváme se, že je to v tomto případě možné a že ani nemusí být, z tohoto důvodu, identifikovanou osobou. Je naše úvaha správná?

Firma si pronajala nebytové prostory v srpnu 2025 za účelem provozování restaurace. Od srpna 2025 začala restauraci zařizovat a nakupovat vybavení. Vše bylo zprovozněno (namontováno) v říjnu 2025, kdy proběhl ve dvou dnech zkušební provoz. Po celý zbytek roku 2025 je restaurace zavřená. Od ledna 2026 bude restaurace otevřena pro veřejnost, nebude poskytovat žádná plnění, která jsou osvobozena od DPH. V únoru 2026 bude podána žádost o dobrovolnou registraci k DPH a v případě že bude žádosti vyhověno, firma se stane plátcem DPH. Předpokládejme, že od 1. března 2026. V rámci podání prvního přiznání k DPH za březen 2026 si chceme uplatnit nárok na odpočet DPH z nakoupeného majetku před datem registrace, zařazeného do obchodního majetku a k 1. 3. 2026 zinventarizovaného. Dotaz je směřován na výpočet částky nároku u jednotlivých skupin majetku: 1) Drobný majetek (židle, příbory, nádobí,…) a zásoby nápojů a potravin – vše pořízeno méně než 12 měsíců před registrací a nespotřebováno: na řádku 45 přiznání k DPH bude uvedena celá nekrácená částka DPH uvedená na daňových dokladech. 2) Dlouhodobý majetek a) Strojní vybavení, nábytek, výčepní stojan – vše pořízeno 60 měsíců před registrací, v říjnu 2025: na řádku 45 bude uvedena hodnota DPH z daňových dokladů krácená o 1/5 z celkové částky. b) Svítidla, rolety na okna – pořízeno v říjnu 2025: na řádku 45 bude uvedena hodnota DPH z daňových dokladů krácená o 1/10 z celkové částky. Je takový postup správný?

Jsme plátce DPH v tuzemsku, jsme registrovaní k OSS, dodáváme kosmetiku přes e-shop do zemích EU převážně neplátcům DPH, konečným spotřebitelům. A chci se zeptat, jestli tyto transakce (konečným spotřebitelům) se objevují v klasickém, měsíčním přiznání k DPH? A pokud ano, tak na jakém řádku? A co se týče vyplňování přiznání OSS, tak když vystavujeme faktury v eurech do daných zemích, do našeho účetnictví se přepočítávají ovšem na české koruny. Tak jaké hodnoty doplňuji do přiznání OSS? Sumu hodnoty eur, které jsou na fakturách anebo vezmu souhrnnou částku faktur v českých korunách za daný kvartál a tu přepočtu kurzem Evropské centrální banky k poslednímu dni daného kvartálu?

Nařízení MiCA, které Evropská unie představila v roce 2023, přináší zásadní změny v regulaci kryptoaktiv a peněženek, čímž se snaží harmonizovat pravidla pro jejich vydávání a obchodování. Toto nové legislativní rámce nejenže uzavírá éru bez právního dohledu, ale také otevírá novou kapitolu, kde evropský regulátor vstupuje do digitální ekonomiky s jasně definovanou právní mocí. MiCA, spolu s DAC 8, signalizuje posun od volného digitálního prostoru k regulované decentralizaci, kde každý token, peněženka a poskytovatel služeb má své jasně vymezené povinnosti. Tento článek se zaměřuje na analýzu MiCA jako právního nástroje regulace kryptoaktiv a peněženek, jeho dopady na poskytovatele služeb a investory, a výzvy českého a unijního trhu v oblasti compliance a ochrany dat.

S. r. o., plátce DPH, prodávající zboží přes eBay konečným zákazníkům (nepodnikajícím občanům) v EU (prodej v žádném případě nepřesáhne 10 000 EUR za rok) a hlavně konečným zákazníkům do třetí země (USA), řeší možnost zrušení registrace k DPH, když roční obrat bude cca 1,5 mil. Kč? V souvislosti s prodejem přes eBay přijímá faktury od eBay (VAT DE...). Občas koupí nějaké zboží z Číny přes AliExpress.Vznikne povinnost registrace při prodeji zboží konečným zákazníkům (nepodnikajícím občanům) v EU (prodej v žádném případě nepřesáhne 10 000 EUR za rok) a také konečným zákazníkům do třetí zeměPokud by s. r. o. prodávala zboží také osobám povinným k dani v EU i třetí zemi. Je v tomto případě povinnost registrace k DPH? Obrat pro DPH nepřekročen.V jakém jiném případě je povinnost registrace k DPH při prodeji zboží do EU a mimo EU, když nebude překročen 2 mil. Kč roční obrat pro DPH? Pokud je možnost zrušení registrace k DPH a ta bude zrušená, jaké následují pro společnost povinnosti v této souvislosti?

Česká s. r. o., IO, poskytuje službu na nemovitosti v DE, DE plátci DPH. Myslíme si, že budeme vystavovat fakturu v režimu RCH, místo plnění je v DE. Do jakého řádku v DPH zahrneme tuto službu a podává se i souhrnné hlášení?

Výrobce – firma "A-CZ" která je plátcem DPH v ČR prodá zboží firmě "B-SK" která je plátcem DPH na Slovensku a firma "B-SK" toto zboží fakturuje firmě "C-SK" která je plátcem DPH na Slovensku. Zboží ale dodá firma "A-CZ" přímo firmě "C-SK" do meziskladu v Brně tedy na území České republiky a následně si ho firma "C-SK" sama převeze na Slovensko. Jak bude obchod probíhat z pohledu DPH?

Identifikovaná osoba z ČR přijala fakturu za elektronickou službu od slovenského neplátce DPH. Musí DPH vyměřit, nebo nikoliv?

Pokud neplátce DPH nakoupí službu od firmy z Tel Avivu, která má DIČ: EU442008451, musí se stát identifikovanou osobou? 

Novela zákona o DPH, účinná od 1. 1. 2025, přináší zásadní inovace ve zrušení registrace plátců a identifikovaných osob. Detailní změny se konkrétně týkají procesů souvisejících s registrací k DPH, které komplexně ovlivňují způsob, jakým daňové subjekty zrušují svou registraci. Kromě zpřesnění legislativních pravidel, jako je počítání obratu na kalendářní rok nebo úpravy v sankcích při nedodržení elektronické formy podání, se novela zaměřuje na rozšíření důvodů pro zrušení registrace, a to jak z moci úřední, tak na žádost. Tento legislativní balíček také precizněji upravuje práva a povinnosti identifikovaných osob, včetně nastavení nových kritérií pro zánik registrace. Díky těmto změnám se očekává zefektivnění administrativních procesů a zvýšení právní jistoty jak plátců, tak identifikovaných osob. Profesionální a systematický přístup při zrušení registrace je nyní kritický, aby podnikatelé předešli nechtěným následkům, jako je ztráta odpočtu DPH či komplikace při obchodování se zahraničím.

Jaký je rozdíl v okamžiku vzniku registrační povinnosti jako identifikovaná osoba podle § 6g až § 6i zákona o DPH u: přijetí služby z EU, přijetí služby ze třetí země a pořízení zboží z EU, pořízení zboží ze třetí země (např. dovoz přes celní řízení)? Je správné chápání, že u služeb platí povinnost registrace identifikované osoby již při první přijaté službě z EU nebo třetí země použité pro ekonomickou činnost, zatímco u pořízení zboží z EU/třetí země. Vzniká povinnost až po překročení limitu 326 000 Kč za kalendářní rok? Jak se posuzuje situace podnikatele v paušálním režimu, který běžně nenakupuje zahraniční služby do podnikání a faktury od EU/ třetí země dodavatelů neuplatňuje jako výdaj? Pokud je služba nakoupena jako nepodnikající fyzická osoba (občan), ale následně částečně využita pro ekonomickou činnost, vzniká povinnost registrace jako identifikovaná osoba již v okamžiku nákupu nebo v okamžiku použití služby? Příklady: OSVČ v paušálním režimu zakoupí online software od dodavatele z USA na soukromý e-mail a bez uvedení CZ VAT, původně pro osobní potřebu. Později software využije příležitostně i pro podnikání. OSVČ v paušálním režimu zakoupí kampaň na podporu zobrazení příspěvků na Facebooku od Meta (Irsko) na soukromý e-mail a bez uvedení CZ VAT, původně pro osobní experiment. Pak dlouho žádnou další kampaň nezakoupí. Později kampaň opět zakoupí pro podporu zobrazení obsahu, na kterém staví své podnikání. OSVČ nakoupí on-line vzdělávací kurz od poskytovatele z USA s využitím pro podnikání (uvede CZ VAT), ale neuplatní jej jako daňový výdaj. V jakých uvedených případech a kdy vzniká povinnost registrace k identifikované osobě?