Osoby povinné a identifikované, registrace, zdaňovací období

Jsme plátce DPH v tuzemsku, jsme registrovaní k OSS, dodáváme kosmetiku přes e-shop do zemích EU převážně neplátcům DPH, konečným spotřebitelům. A chci se zeptat, jestli tyto transakce (konečným spotřebitelům) se objevují v klasickém, měsíčním přiznání k DPH? A pokud ano, tak na jakém řádku? A co se týče vyplňování přiznání OSS, tak když vystavujeme faktury v eurech do daných zemích, do našeho účetnictví se přepočítávají ovšem na české koruny. Tak jaké hodnoty doplňuji do přiznání OSS? Sumu hodnoty eur, které jsou na fakturách anebo vezmu souhrnnou částku faktur v českých korunách za daný kvartál a tu přepočtu kurzem Evropské centrální banky k poslednímu dni daného kvartálu?

Nařízení MiCA, které Evropská unie představila v roce 2023, přináší zásadní změny v regulaci kryptoaktiv a peněženek, čímž se snaží harmonizovat pravidla pro jejich vydávání a obchodování. Toto nové legislativní rámce nejenže uzavírá éru bez právního dohledu, ale také otevírá novou kapitolu, kde evropský regulátor vstupuje do digitální ekonomiky s jasně definovanou právní mocí. MiCA, spolu s DAC 8, signalizuje posun od volného digitálního prostoru k regulované decentralizaci, kde každý token, peněženka a poskytovatel služeb má své jasně vymezené povinnosti. Tento článek se zaměřuje na analýzu MiCA jako právního nástroje regulace kryptoaktiv a peněženek, jeho dopady na poskytovatele služeb a investory, a výzvy českého a unijního trhu v oblasti compliance a ochrany dat.

S. r. o., plátce DPH, prodávající zboží přes eBay konečným zákazníkům (nepodnikajícím občanům) v EU (prodej v žádném případě nepřesáhne 10 000 EUR za rok) a hlavně konečným zákazníkům do třetí země (USA), řeší možnost zrušení registrace k DPH, když roční obrat bude cca 1,5 mil. Kč? V souvislosti s prodejem přes eBay přijímá faktury od eBay (VAT DE...). Občas koupí nějaké zboží z Číny přes AliExpress.Vznikne povinnost registrace při prodeji zboží konečným zákazníkům (nepodnikajícím občanům) v EU (prodej v žádném případě nepřesáhne 10 000 EUR za rok) a také konečným zákazníkům do třetí zeměPokud by s. r. o. prodávala zboží také osobám povinným k dani v EU i třetí zemi. Je v tomto případě povinnost registrace k DPH? Obrat pro DPH nepřekročen.V jakém jiném případě je povinnost registrace k DPH při prodeji zboží do EU a mimo EU, když nebude překročen 2 mil. Kč roční obrat pro DPH? Pokud je možnost zrušení registrace k DPH a ta bude zrušená, jaké následují pro společnost povinnosti v této souvislosti?

Česká s. r. o., IO, poskytuje službu na nemovitosti v DE, DE plátci DPH. Myslíme si, že budeme vystavovat fakturu v režimu RCH, místo plnění je v DE. Do jakého řádku v DPH zahrneme tuto službu a podává se i souhrnné hlášení?

Výrobce – firma "A-CZ" která je plátcem DPH v ČR prodá zboží firmě "B-SK" která je plátcem DPH na Slovensku a firma "B-SK" toto zboží fakturuje firmě "C-SK" která je plátcem DPH na Slovensku. Zboží ale dodá firma "A-CZ" přímo firmě "C-SK" do meziskladu v Brně tedy na území České republiky a následně si ho firma "C-SK" sama převeze na Slovensko. Jak bude obchod probíhat z pohledu DPH?

Identifikovaná osoba z ČR přijala fakturu za elektronickou službu od slovenského neplátce DPH. Musí DPH vyměřit, nebo nikoliv?

Pokud neplátce DPH nakoupí službu od firmy z Tel Avivu, která má DIČ: EU442008451, musí se stát identifikovanou osobou? 

Novela zákona o DPH, účinná od 1. 1. 2025, přináší zásadní inovace ve zrušení registrace plátců a identifikovaných osob. Detailní změny se konkrétně týkají procesů souvisejících s registrací k DPH, které komplexně ovlivňují způsob, jakým daňové subjekty zrušují svou registraci. Kromě zpřesnění legislativních pravidel, jako je počítání obratu na kalendářní rok nebo úpravy v sankcích při nedodržení elektronické formy podání, se novela zaměřuje na rozšíření důvodů pro zrušení registrace, a to jak z moci úřední, tak na žádost. Tento legislativní balíček také precizněji upravuje práva a povinnosti identifikovaných osob, včetně nastavení nových kritérií pro zánik registrace. Díky těmto změnám se očekává zefektivnění administrativních procesů a zvýšení právní jistoty jak plátců, tak identifikovaných osob. Profesionální a systematický přístup při zrušení registrace je nyní kritický, aby podnikatelé předešli nechtěným následkům, jako je ztráta odpočtu DPH či komplikace při obchodování se zahraničím.

Jaký je rozdíl v okamžiku vzniku registrační povinnosti jako identifikovaná osoba podle § 6g až § 6i zákona o DPH u: přijetí služby z EU, přijetí služby ze třetí země a pořízení zboží z EU, pořízení zboží ze třetí země (např. dovoz přes celní řízení)? Je správné chápání, že u služeb platí povinnost registrace identifikované osoby již při první přijaté službě z EU nebo třetí země použité pro ekonomickou činnost, zatímco u pořízení zboží z EU/třetí země. Vzniká povinnost až po překročení limitu 326 000 Kč za kalendářní rok? Jak se posuzuje situace podnikatele v paušálním režimu, který běžně nenakupuje zahraniční služby do podnikání a faktury od EU/ třetí země dodavatelů neuplatňuje jako výdaj? Pokud je služba nakoupena jako nepodnikající fyzická osoba (občan), ale následně částečně využita pro ekonomickou činnost, vzniká povinnost registrace jako identifikovaná osoba již v okamžiku nákupu nebo v okamžiku použití služby? Příklady: OSVČ v paušálním režimu zakoupí online software od dodavatele z USA na soukromý e-mail a bez uvedení CZ VAT, původně pro osobní potřebu. Později software využije příležitostně i pro podnikání. OSVČ v paušálním režimu zakoupí kampaň na podporu zobrazení příspěvků na Facebooku od Meta (Irsko) na soukromý e-mail a bez uvedení CZ VAT, původně pro osobní experiment. Pak dlouho žádnou další kampaň nezakoupí. Později kampaň opět zakoupí pro podporu zobrazení obsahu, na kterém staví své podnikání. OSVČ nakoupí on-line vzdělávací kurz od poskytovatele z USA s využitím pro podnikání (uvede CZ VAT), ale neuplatní jej jako daňový výdaj. V jakých uvedených případech a kdy vzniká povinnost registrace k identifikované osobě?

Zdaňovací období může být buď měsíční, což poskytuje vyšší frekvenci podávání daňových přiznání, nebo čtvrtletní. Hlavním determinantem pro volbu období je obrat v tuzemsku, přičemž hranice obratu činí 15 mil. Kč. Kromě obratu musí plátci DPH splňovat další kritéria, jako jsou absence statusu nespolehlivého plátce a možnost registrace změny ve stanoveném čase. Specifičnost pravidel nutí firmy pečlivě sledovat změny podmínek, jako je insolvence nebo status plátce po fúzi a rozdělování právnických osob. Zúžený pohled je zaměřen také na lhůty pro podání daňových přiznání a kontrolních hlášení, protože správné načasování minimalizuje daňové sankce. Umějí plátci DPH efektivně manipulovat se zdaňovacími obdobími, zvyšuje se jejich přehled a kontrola nad fiskálními závazky. Článek prohlubuje znalosti o taktické stránce řízení DPH a kroků, které zabezpečují daňovou efektivitu v měnícím se legislativním prostředí.

OSVČ podniká v ubytování dle § 7 a je identifikovanou osobou na základě poskytnutí služby (Booking). Pronajímá apartmány, kde občas nakupuje v Polsku - režijní materiál - např. lampu, židle , nádobí apod. jako vybavení pro ubytování. Jak to bude s DPH u nákupu tohoto zboží do režie, musí odvést DPH? Je placeno kartou z účtu ubytování a na dokladech je vyčíslená částka včetně polské DPH.

Společnost s r. o., zdravotnické zařízení, neplátce DPH, koupila přes e-shop tiskárnu v hodnotě 3000 Kč. Dodavatel z Irska, uvedeno irské DIČ. Jaké povinnosti má s. r. o. k DPH a jak je splní? Jedná se o zdravotnické zařízení, které uskutečňuje trvale pouze zdravotní služby osvobozené od daně bez nároku na odpočet daně? Nepřekročila celkovou hodnotu pořízeného zboží z jiných členských států v příslušném nebo bezprostředně předcházejícím kalendářním roce částku 326 000 Kč. Jedná se o první nákup z jiného členského státu. 

Rozhodnutí Soudního dvora EU (SDEU) ve věci Arcomet Towercranes potvrzuje, že fakturace tzv. TP adjustmentů mezi spojenými osobami mohou představovat zdanitelná plnění z pohledu DPH. Pokud jsou tyto platby skutečnou protihodnotou za poskytované služby, podléhají dle SDEU DPH bez ohledu na to, že byly provedeny pro účely daně z příjmů. Rozsudek zároveň zdůrazňuje význam řádné dokumentace a proporcionality při dokazování nároku na odpočet.

Osoba povinná k dani (OPD), neplátce, má za leden až srpen 2025 obrat 1 900 000 Kč. Dne 15. 9. 2025 uskuteční plnění ve výši 200 000 Kč. Tím došlo k překročení obratu 2 000 000 Kč a byla podána přihláška k registraci podle § 6 odst. 1 ZDPH. Plátcem se stane od 1. 1. 2026. Do konce roku 2025 byla realizována a dokončena neplánovaná zakázka a 29. 10. 2025 bylo uskutečněno plnění ve výši 500 000 Kč. Do deseti pracovních dnů byla podána druhá přihláška k registraci (§ 94 odst. 1 ZDPH) a OID se stala plátcem dnem následujícím po překročení částky 2 536 500 Kč, od 30. 10. 2025. Vzniká povinnost přiznat a odvést daň již z plnění, kterým byl překročen obrat 2 536 500 Kč, tj. z částky 500 000 Kč? Domníváme se, že ne. Ale setkali jsme se s výkladem renomovaného autora (výkladová publikace ANAG, FDÚB, Metodické aktuality, ...), který uvádí, že ano. Neumíme dohledat, z jakého § ZDPH toto vyplývá.

Podnikající fyzická osoba, neplátce DPH, pořídila v dubnu 2025 stroj z Turecka. Tento stroj dovezla do ČR (volný oběh) a celnímu úřadu uhradila při dovozu DPH. Stroj je určen výhradně pro podnikatelské účely a je v obchodním majetku. Podnikatel předpokládá, že v nejbližší době požádá o dobrovolnou registraci k DPH. Dotazy: Bude mít podnikatel jako nový plátce možnost uplatnit si zaplacené DPH z dovozu při registraci (§ 79 ZDPH) v prvním daňovém přiznání k DPH? Pokud by registrace proběhla až v roce 2026, vznikne nárok pouze ve výši 4/5 DPH?

Nestátní školská právnická osoba, neplátce DPH, využívá software, který je fakturován plátcem DPH ze Slovenska, slovenské DIČ. Stává se školská právnická osoba osobou identifikovanou k DPH přijetím této služby?

Dobrý den, potřebovala bych poradit, zda je nějaká šance zrušit registraci k plátcovství. V září se podala žádost o registraci na základě překročení obratu 2 M Kč. Bohužel nebyla dodržena lhůta 10 dnů, a tak volala paní z FÚ, abychom podali žádost na překvalifikaci na dobrovolnou žádost, abychom nedostali pokutu. Podala se tedy žádost o překvalifikaci na dobrovolnou žádost a FÚ vydal před pár dny rozhodnutí o registraci. Nyní jsme ale zjistili, že byl obrat počítán mylně a povinnost registrace nevznikla. Plátci dobrovolně být nechceme. Žádost o zpětvzetí žádosti o registraci podat nemůžeme, jelikož rozhodnutí již bylo vydáno. Jsme ale stále ve lhůtě na odvolání – v rozhodnutí o registraci je informace o lhůtě pro odvolání. Je nějaká šance ještě zrušit plátcovství? Můžeme podat odvolání s tím, že byla původní žádost podána na základě mylného výpočtu, a tudíž neplatí? Nebo jak máme postupovat? 

Vyšel nový díl oblíbeného podcastu SníDANĚ s Šárkou, tentokrát na téma obchodování s nespolehlivým plátcem DPH. V rozhovoru se dozvíte, jak nespolehlivý plátce vzniká, jaká rizika hrozí podnikatelům a jak se efektivně chránit.  Součástí epizody jsou praktické tipy, jak si ověřit obchodní partnery nebo jak postupovat v případě, že se vaše firma dostane do kontaktu s nespolehlivým plátcem.

Finanční správa informuje o rozšíření možnosti skupinové registrace k DPH od 1. 1. 2025. Nově se mohou stát členy skupiny také organizační složky státu a územní samosprávné celky včetně jejich příspěvkových organizací. Informace shrnuje základní pravidla registrace, postavení skupiny jako plátce DPH a důsledky pro jednotlivé členy, včetně zániku jejich samostatné registrace.

Společnost překročila obrat pro DPH a od 26. 8. se stala plátcem DPH. Pokud bude uplatňovat nárok na odpočet DPH za předchozích 12 měsíců, znamená to současně, že se projeví změny v DPPO za rok 2024, kde tyto doklady byly účtované jako daňové v celé výši? Například faktury za elektřinu, telefony byly účtovány včetně DPH do nákladů, pokud bychom uplatnili DPH zpětně v prvním přiznání k DPH, musíme podat znovu přiznání DPPO za rok 2024? Společnost poskytuje pouze služby, tzn. neřeší problém inventarizace zásob a uplatnění DPH při pořízení zásob.