Ostatní příjmy

Jak v aktuálním znění chápat § 10 odst. 1 písm. o) ZDP + § 10 odst. 3 písm. a) ZDP osvobození do částky 50 000 Kč, pokud je příjem samostatným základem daně? Zrušení rezervního fondu a výplata společníkům by do hodnoty 50 000 Kč byla pro společníka příjmem osvobozeným? 

Podnikatel OSVČ, plátce DPH, koupí osobní vůz, kde si nárokuje DPH, vůz je koupený na IČ, tedy do podnikání. Po roce vůz prodá firmě, vystaví fakturu a odvede DPH z prodejní ceny. Jak to bude s daní z příjmu, když podnikatel uplatňuje výdajový paušál ve výši 60 %? Spadá tento prodej do příjmu podle § 7 nebo prodej zdaním v § 10 ZDP? A pokud podnikatel měl na toto auto pojistnou událost, spadá pojistné plnění do příjmu, nebo ne, pokud podnikatel uplatňuje výdajový paušál ve výši 60 %?

Fyzická osoba, nepodnikatel, s příjmy dle § 6 ZDP – závislá činnost a § 9 ZDP – pronájem. Pronajímané nemovitosti, bytové domy, nemá v obchodním majetku dle ZDP. Roční příjem z pronájmu je vyšší než 2,6 mil. Kč u předmětných bytových domů. Domy vlastní více než deset let, jsou více než deset let po kolaudaci a pořízení, při pořízení nebyl uplatněn odpočet DPH. Nyní se chystá domy prodat. Jak je to s DPH? Dle našeho názoru je pronájem ekonomickou činností dle § 5 odst. 1 a 3 ZDPH, budovy jsou součástí obchodního majetku z hlediska § 4 odst. b) a c) ZDPH, pronájem je osvobozen od DPH § 56 odst. 1 a 5 ZDPH. A jelikož nebyl žádný jiný příjem, protože příjmy ze zaměstnání se do obratu nezapočítávají dle § 5 odst. 2 písm. a) ZDPH, pak tato fyzická osoba nebyla z titulu DPH plátcem DPH, dále s ohledem na to, že osvobozeným plněním § 56 odst. 1 je rovněž prodej domů vč. souvisejících pozemků (popř. § 55a odst. 1 pro ostatní pozemky) – tak se tato fyzická osoba se nestane plátcem DPH a celá transakce nebude podléhat DPH. 

Podnikatel, plátce DPH zakoupil v roce 2024 chatu jako občan. V roce 2025 se rozhodl, že chatu bude pronajímat, tedy poskytovat ubytovací služby – krátkodobé pronájmy. K této činnosti má i živnostenský list a bude příjmy zdaňovat dle § 7 zákona o daních z příjmu. Z pohledu DPH uplatňoval odpočty DPH z materiálu, který nakupoval pro zvelebení chaty, z doplňků zařízení (drobný nábytek, zahradní zařízení apod.). DPH odváděl z příjmů za ubytovací služby. V případě, že by se rozhodl chatu prodat, jak se bude řešit DPH z prodejní ceny a jak se bude řešit daň z příjmu? A má povinnost zařadit nemovitost do obchodního majetku?

Klient je OSVČ, podniká v realitách, výdaje má v procentech, vystavuje faktury na provizi ze zprostředkování. Nyní jako občan koupil zahradu s tím, že si ji ponechá, ale naskytla se mu možnost tuto zahradu prodat. Nákup a prodej proběhl během 3 měsíců. Může tento prodej zdanit v § 10 ZDP? Nebude FÚ rozporovat to, že má živnostenský list na realitní zprostředkování a měl tento prodej zdanit v § 7 ZDP?

Vlastním les a podařilo se mi letos prodat kulatinu za cca 80 000 Kč. Nemám ŽL ani jiné oprávnění, budu tedy zdaňovat dle § 10 zákona o daních z příjmů? Bude příjem osvobozen? Je možné uplatnit i výdaje – např. výsadba, těžení atd.?

OSVČ, plátce DPH, vedoucí daňovou evidenci, je v dlouhodobé pracovní neschopnosti. Pobírá nemocenské dávky, činnost nevykonává a už ani vykonávat nebude ani po ukončení pracovní neschopnosti. V majetku má vůz pořízený v r. 2018. Nebyla nárokována DPH, odpisy přerušeny, zůstatková cena 79 000 Kč). Může vůz vyřadit z obchodního majetku a následně hned prodat? Jaký to pro něj bude mít daňový dopad? Bude muset zdanit příjem z prodeje vozu?

OSVČ už má příjmy pouze z pronájmu tahače na základě živnostenského oprávnění k pronájmu a půjčování movitých věcí. Za rok 2025 zvažujeme uplatnění výdajů paušálem. Bude to 60 % dle § 7 odst. 7 písm. b) ZDP nebo 30 % dle § 7 odst. 7 písm. c) ZDP? V prosinci 2025 chce tahač prodat. V případě že bude výdaje roku 2025 uplatňovat paušálem, bude tento prodej zdaněn dle § 10 ZDP? A pokud dostane zaplaceno až v lednu 2026, bude příjem zdaněn dle § 10 ZDP až v roce 2026?

Poplatník-FO pořídí nemovitost, na které je zřízeno úplatné věcné břemeno, pravidelný měsíční příjem – platba ze věcné břemeno ve výši 10 000 Kč/měsíc, časově neomezeno. Je má úvaha správná, že věcné břemeno zdaním jednorázově v roce, kdy vzniklo: ve výši 10 let × 12 měsíců × 10 000 Kč, tj. 1 200 000 Kč dle § 10 ZDP jako příjem a jako výdaj oproti příjmu použiji dle § 10 odst. 5 ZDP výdaj, za kterou byla nemovitost nabyta? Je správná úvaha, že se věcné břemeno, které není časově omezeno, oceňuje na dobu 10 let a daní se jednorázově? Lze využít jako výdaj nabývací cenu nemovitosti? Pokud ano, je § 10 odst. 5 ZDP správně?

Účelem tohoto příspěvku je vyjasnění daňového režimu nárokového plnění ve formě sociální výpomoci poskytnuté zaměstnavatelem zemřelého zaměstnance (dále jen „zaměstnance“) jeho pozůstalým, a to i v návaznosti na zrušení...

Podnikatel v roce 2024 omezil svoji zemědělskou činnost, proto rozhodl o přechodu z daňové evidence na paušální výdaje od 1. 1. 2025. Za rok 2024 podá dodatečné daňové přiznání a upraví základ daně o pohledávky, závazky a zásoby. Pohledávky a závazky budou v dodatečném daňovém přiznání bez DPH? Pokud prodá v roce 2025 zásoby z roku 2024, zdaní dle § 10 ZDP pouze rozdíl? Pokud prodá v roce 2025 zvířata ze zásob roku 2024, která ale v roce 2025 dále choval, a tudíž je jejich hodnota zvýšena o přírůstky, bude postupovat stejně jako u ostatních zásob (§ 10 ZDP), anebo budou zdaněny dle § 7 ZDP a k tomu budou uplatněny paušální výdaje?

Každý sázející sní o pohádkové výhře, která mu změní život. S velkými penězi ale přichází i odpovědnost. Ať už vsadíte na sportovní zápas, koupíte si los, nebo zkusíte štěstí v kasinu, měli byste vědět, kdy a jak se vaše výhra zdaní. Pojďme si přehledně vysvětlit, jaká pravidla platí pro zdaňování těchto příjmů u fyzických osob. Napříč různými druhy hazardních her, od loterií po kursové sázky, existují specifická pravidla týkající se zdanění výher. Tento článek se opírá o § 10 odst. 1, písm. h) a ch) zákona o daních z příjmů a přináší přehled, jakým způsobem se zdaňují příjmy z hazardních her u fyzických osob.

Občanka A zakoupila spolu s přítelem B před 4 lety za 3.100.000 Kč byt, v katastru nemovitostí mají oba 50% podíl. V bytě A nikdy nebydlela. Spolumajitelé financovali byt následovně: společná hypotéka 2.700.000 Kc, běžný uvěr 280.000 Kč na B a vlastní zdroje od A ve výši 120.000 Kč . Měsíčně se splácí 15.044 Kč na hypotéku a 2.966 Kč na úvěr (obojí splácí pouze B). Nyní, po 4 letech, prodá A svůj podíl na nemovitosti za 195.000 Kč. Zároveň B od ní převezme i celou zbývající hypotéku ve výši 2.340.355 Kč. 1) A by mělo platit daň z příjmů v §10. Podle nás zdaní částku 195 000 Kč (poníženou o uznatelné výdaje související s prodejem či pořizovací cenou bytu). Může si dát do výdajů polovinu z kupní ceny 3.100.000? 2) Pokud nelze uplatnit do výdajů polovinu z KC, je možno do výdajů v § 10 souvisejících s prodejem bytu uvést zaplacených 120.000.- a nějakou část z hypotéky či zaplaceného úvěru (např. poměrnou část dle podílu zapsaném v katastru nemovitosti), i když splátky hradí B? 3) Vzhledem k tomu, že zbytek hypotéky přebírá B a vzhledem k různým způsobům úhrad pořizovací ceny bytu nevíme, zda bude A do příjmu ke zdanění zahrnovat i nějakou část z jiných zdrojů použitých při koupi bytu, a pokud ano, jak tento příjem vypočítat?

Tento článek přináší zásadní informace pro všechny, kdo se zabývají správou a ochranou majetku v rámci svěřenských fondů. Podrobně analyzuje: postavení obmyšleného v rámci svěřenského fondu, včetně jeho práv a povinností vyplývajících z občanského zákoníku, stěžejní daňové principy plnění z fondu podle zákona o daních z příjmů i mezinárodních smluv. Součástí je i praktický návod k určení daňového režimu plnění ve prospěch obmyšleného, včetně souhrnné tabulky, která přináší přehled daňových dopadů různých typů plnění ve vztahu k beneficientům. V závěru nabízíme ke stažení vzor formuláře potvrzení o výši plnění ve prospěch obmyšleného. Text příspěvku byl zpracován podle stavu platného a účinného k 7. 7. 2025, kdy byl článek finalizován.

Jak správně zdanit pravidelnou měsíční odměnu vyplacenou fyzické osobě (nepodnikateli) svěřenským fondem na základě smlouvy o úschově? Předmětem úschovy je nemovitost, o kterou schovatel pečuje.

V případě, že klient, fyzická osoba provádí nákup a prodej nemovitostí, které v některých případech před prodejem např. zrekontruuje či jinak opraví (tzv. flipování), jedná se u něj stále o příjem podle § 10 ZDP nebo v případě, že se již jedná o soustavnou ekonomickou činnost, tak se musí přiznávat tyto příjmy podle § 7 ZDP? Hraje roli, zda má živnostenské oprávnění nebo ne a zda nemovitost před prodejem opraví/zrekonstruuje? A kde je případně ona hranice, kdy se ještě nejedná o ostatní příjem podle § 10 ZDP, ale už samostatnou činnost podle § 7 ZDP? 

Společnost s r. o. v roce 2024 ke svému výročí uspořádala pro registrované zákazníky reklamní soutěž, kde při splnění určitého obratu za nákup byli zařazeni do slosování o dva poukazy na zájezd. Jeden poukaz byl v hodnotě 50 000 Kč a druhý poukaz byl v hodnotě 30 000 Kč. Registrovanými zákazníky jsou fyzické osoby nepodnikající, ale vyskytují se i osoby podnikající. Výhru získaly pouze nepodnikající osoby. Je výhra zájezdu v hodnotě 50 000 Kč osvobozena od daně z příjmů podle § 10 odst. 3 písm. a) nebo měla podléhat odvodu srážkové daně? Nejsme si jistí, jak posuzovat limit pro osvobození u tohoto typu výher. V tiskové zprávě Finanční správy ČR ze 7. dubna 2025 se Finanční správa zabývá posuzováním hodnoty výher z loterii a tombol, nikoliv však z reklamních soutěží. Budou vynaložené náklady na pořízení poukazů daňově uznatelnými pro společnost? Co by se stalo, kdyby výhry získaly podnikající osoby? Chápeme správně, že by společnosti odpadla starost s posuzováním hodnoty výher a povinnost srazit daň, protože by si podnikatelé zdanili tyto nepeněžní příjmy v § 7 ZDP? 

OSVČ, fyzická osoba v oboru zednictví, příležitostně prodává kovošrot, je to šrot z firmy souseda, který se zabývá kovovýrobou. Soused podnikatel nechce žádný doklad o prodeji a nic z toho nechce. Tento příležitostný příjem činí cca 150 000 Kč/rok. Jak tento příjem danit?

OSVČ, vedlejší činnost, identifikovaná osoba k DPH vedoucí daňovou evidenci pořídila v roce 2016 a zařadila do obchodního majetku § 7 ZDP byt v hodnotě 770 000 Kč. Během let 2016 až 2023 byt pronajímala a uplatnila daňové odpisy 337 092 Kč. V roce 2024 byl odpis přerušen. V roce 2025 byt prodá za 1 000 000 Kč. Aby prodej bytu nepodléhal odvodu sociálního a zdravotního pojištění, je možné byt před prodejem vyřadit z obchodního majetku zápisem na kartě a prodej zdanit v § 10 ZDP a zde si uplatnit do výdajů daňovou zůstatkovou cenu bytu 432 908 Kč? 

Fyzická osoba nakoupila a prodala v průběhu roku 2024 bitcoin u Revolutu. Při nákupu i prodeji si Revolut strhl poplatky. Lze přičíst jak poplatek při nákupu, tak poplatek při prodeji k pořizovací ceně bitcoinu a snížit o ně realizovaný zisk zdaňovaný v DPFO 2024?