Ostatní příjmy

Klient FO aktuálně více než 10 let vlastní 4 parcely, které jsou momentálně vedeny jako orná půda s ochranou zemědělského půdního fondu. Celkem je to cca 37.000 m2 a chce z nich postupem času udělat stavební parcely, které budou pak cca 30.000 m2. Plán je takový, že pozemky nejprve rozparceluje a všechny parcely budou stále orná půda. Následně chce dělat stavební povolení na infrastrukturu (pak i realizovat) a bude žádat o vynětí ze ZPF a pozemek pro infrastrukturu (silnici) bude chtít celý vyjmout ze ZPF, aby po kolaudaci byl změněn z orné půdy na ostatní komunikaci. Přičemž ostatní „stavební“ parcely budou stále vedeny jako orná půda. Toto by se mělo změnit až po zastavení RD, zkolaudování a zapsání do katastru. Nicméně v rámci jeho "akce" chce pouze rozparcelovat, zasíťovat a prodat jen pozemky pro výstavbu RD. Pokud by klient udělal všechny tyto výše uvedené změny a prodal to jako celek někomu, kdy si následně prodá jednotlivé parcely, tak lze na tuto transakci pohlížet z pohledu daně z příjmů jako na ostatní příjem podle § 10 s tím, že je po časovém testu a klient bude mít nárok na osvobození? Pokud ne a na tyto kroky bude správce daně nahlížet už jako na podnikatelskou činnost, tak by měl příjem danit podle § 7 a to ať by prodával jako celek nebo po jednotlivých parcelách (v obou případech by se po překročení obratu stal plátce DPH) a nárok na osvobození po 10 letech by neměl, i když by formálně toto nevložil do obchodního majetku, je to tak? 

Zemědělské družstvo bude svému členovi, který ukončil členství vypořádávat formou vypořádacího podílu jeho členský podíl. Jeho členský podíl vznikl při transformaci družstva. Jeho členský podíl ve výši 35 000 Kč je tvořen: základním podílem 20 000 Kč, který je náhradou podle zvláštních předpisů (prokázaný vklad a náhrada živého a mrtvého inventáře) a 15 000 Kč je další (transformační) podíl přiznaný podle zákona č. 42/1992 Sb., o úpravě majetkových vztahů a vypořádání majetkových nároků v družstvech. Tento členský podíl je i vypořádacím podílem a bude bývalému členovi vyplácen v penězích jednorázově (ne ve splátkách). Družstvo jako povinná osoba má povinnost srazit daň ve výši 15 % z vypláceného dalšího majetkového podílu podle § 36 odst. 2 písm. l) zákona o daních z příjmů. Z § 10 odst. 3 písm. a) zákona o daních z příjmů od roku 2024 vyplývá osvobození těchto příjmů nepřesahujících 50 tisíc Kč za rok. Znamená to, že v našem případě nebudeme srážkovou daň aplikovat, protože splátka dalšího (transformačního) majetkového podílu nepřesáhne 50 000 Kč? Jak by to bylo v případě, že by členovi vznikl např. nárok na vypořádací podíl ve výši 600 000 Kč a transformační část bude činit 120 000 Kč a družstvo se s bývalým členem dohodne, že bude tento podíl vyplacen ve třech ročních splátkách 200 000 Kč. V následnících 3 letech bude tedy vyplácet částku 200 000 Kč a z toho bude 400 00 Kč další (transformační) část podílu. V takovém případě (splátek) družstvo nebude rovněž aplikovat srážkovou daň na žádnou splátku? Splátka dalšího (transformačního) majetkového podílu nepřesáhne 50 000 Kč.

Fyzická osoba je povinna za rok 2025 podat daňové přiznání na daň z příjmů FO. Kromě jasně zdanitelných příjmů má i příležitostné příjmy ve výši 4500 Kč. Musí v případě že FO podává daňové přiznání tyto příjmy uvést do DP a osvobodit nebo se tam vůbec neuvedou?

Společnost ABC s.r.o. má dva společníky A a B, oba mají 50 % podíl. Společník A půjčil do společnosti 8 mil. Kč. Společnost ABC s.r.o. má vykázanou ztrátu ve výši Kč 7,5 mil. Kč. Společník A prodá svůj podíl společníkovi B za 100 tis. Kč. Zároveň se vzdá své pohledávky za 8 mil. Kč ve prospěch společníka B. Vzniká společníkovi B majetkový prospěch, bude muset příjem z postoupené půjčky zdanit? V jaké výši?

Profesionální předseda SVJ, kterým je městská organizace, zorganizoval hlasování a pronajal vlastníkovi-zaměstnanci MÚ, prostor v domě za cenu, která nepokrývá ani podíl tohoto prostoru v metrech čtverečních na příspěvku do fondu oprav, o dalších položkách typu podíl na topení, elektřině, pojištění domu nemluvě. Dům je v centru města, atraktivní lokalita, kde je nájem takových prostor v desítkách tisíc ročně. Nájem předseda sjednal bez inflační doložky. Jedná se o smlouvu mezi spřízněnými osobami, a protože příjem z pronájmu je příjem vlastníka, dochází tak u vlastníků ke špatnému vyčíslení daně z příjmu, když se vykazuje podíl na příjmu z nájmu, který není v ceně obvyklé a na straně nájemce k bezúplatnému příjmu, který by měl zdanit? Při hlasování profesionální předseda nevysvětlil daňové dopady na jednotlivé vlastníky z nichž je velká část ve věku osmdesát let a pojem inflační doložka nechápe. Hlasování bylo per rollam. Hlasovalo se o výroku: souhlasím s pronájmem, současně souhlasím s vyplacením příspěvku na účet SVJ jako mimořádného příspěvku do FO. Téměř padesát procent vlastníků se vyslovilo proti pronájmu, profesionální předseda částku za pronájem převedl všem vlastníkům jako mimořádný příspěvek do fondu oprav. Nenakládal profesionální předseda neoprávněně s podílem vlastníků, kteří nesouhlasili a neměl ho správně vyplatit na jejich účet v bance nebo poslat složenkou, vyplatit na pokladně, vzhledem k tomu, že prostředky z pronájmu jsou příjmem vlastníka a profesionální předseda neměl jejich souhlas? Neměla by se doúčtovat pohledávka do roku 2025 v ceně obvyklé? Je naplánované shromáždění SVJ, domnívám se, že není možné schválit v tomto případě účetní závěrku.

Fyzická osoba, nepodnikatel, pořídila v roce 2022 větší pozemek. V roce 2026, jej rozdělí na 3 stavební parcely, které zasíťuje a následně prodá. Jaké to pro ni bude mít daňové dopady? 1. Z hlediska daně z příjmů - bude nejspíše danit v § 10 ZDP, daňovým výdajem bude pořizovací cena pozemku - lze podle nákupní ceny a m2, pak rozdělit pořizovací cenu mezi jednotlivé parcely a obdobným způsobem rozpočítat i výdaje na zasíťování těchto parcel? 2. Může se tato fyzická osoba, stát při prodeji uvedených parcel i plátcem DPH: a) pokud prodá všechny 3 parcely v jednom roce, b) pokud bude prodávat postupně jednotlivé parcely: jednu v roce 2026, dvě v roce 2027 apod. Prodejní cena každé parcely se očekává ve výši cca 2,5–3 mil. Kč

Starobní důchodce pobírající důchod v roce 2025 měl ještě v roce 2025 následující příjmy, které byly vyšší než 50 000 Kč za rok. Jak vykázat v DPFO: 1) Dohoda o provedení práce - podepsané prohlášení poplatníka, 5× za rok vždy do 11 000 Kč měsíčně, bez odvodu zálohové daně, bude v uvedeno v § 6 ZDP? 2) Příkazní smlouva za výpomoc s organizací akce ve výši 48 000 Kč v § 10 ZDP? 3) Smlouva o dílo za výpomoc při výzdobě ve výši 5 800 Kč v § 10 ZDP? 4) Smlouva o účasti na výzkumném šetření ve výši 3 450 Kč v § 10 ZDP? 5) Příkazní smlouva pro výkon funkce předsedy výboru společenství vlastníků ve výši 15 500 Kč za rok bude uvedeno § 10 ZDP?

Správná kvalifikace příjmů z převodů nemovitých věcí mezi § 7 a 10 zákona o daních z příjmů patří k často řešeným otázkám v daňové praxi. Ačkoliv zákon postrádá jednoznačné vymezení hranice mezi oběma režimy, rozhodovací praxe i související právní úprava ukazují, že určujícím faktorem je materiální charakter činnosti poplatníka, zejména její soustavnost a zaměření na dosažení zisku. Tyto znaky jsou klíčové bez ohledu na deklarovaný účel poplatníka či formální existenci živnostenského oprávnění. Nesprávné posouzení má přitom významné důsledky nejen v oblasti daně z příjmů, ale rovněž ve vztahu k veřejnoprávnímu pojistnému, DPH a v krajních případech i trestnímu právu. Tento článek systematicky vymezuje rozhodná kritéria a analyzuje jejich význam pro posouzení daňového režimu převodů nemovitostí.

Správné daňové posouzení převodů nemovitých věcí vyžaduje nejen znalost zákonného vymezení § 7 a 10 zákona o daních z příjmů, ale i pochopení materiálních kritérií, která o zařazení rozhodují. Tento článek navazuje na teoretický rámec představený v předchozím článku a ukazuje jeho praktickou aplikaci na konkrétních příkladech, které se v praxi často objevují. Na příkladech je patrné, jak zásadní význam mají soustavnost činnosti a záměr dosažení zisku pro určení daňového režimu, a jak významně se může lišit výsledná daňová a pojistná zátěž. Praktické situace současně ukazují, že nesprávná kvalifikace může vést nejen k doměření daně, ale i k povinnostem v oblasti DPH či dokonce k trestněprávním rizikům.

Fyzická osoba, občan ČR, do 06/2025 student, od 9/2025 pracující na HPP v ČR, si jednorázově (v období 7–8/2025) vydělal na Slovensku v přepočtu 58 600 Kč v režimu smlouvy o dílo. Slovenský zaměstnavatel potvrdil vyplacení odměny, daň na Slovensku odvedena nebyla. Kde má být odměna ze Slovenska uvedena v daňovém přiznání? Vpřípadě, že by odměna byla méně než 50 000 Kč, dalo by se to považovat za příležitostný příjem, který je od daně z příjmu FO osvobozen?

Pokud jediný společník s. r. o. převezme jmění (pro zjednodušení pozemky a dluhy jdoucí dohromady do nuly). Následně pozemek jako fyzická osoba, nepodnikatel, prodá. Od kdy mu běží časový test pro prodej? Aplikuje se zde nástupnictví jako mezi obchodními korporacemi? Pokud ne a časový test neběží dál, jak se určí nabývací cena pozemku pro případný výdaj k prodeji? Je to k datu převodu a posudkem? 

Klient pořídil v roce 2021 pozemek, kupní smlouva z 19. 7. 2021, právní účinky vkladu do katastru 3.8.2021, nákup byl financován hypotékou uzavřenou 25. 7. 2021. V roce 2024 nesprávně vyhodnotil lhůtu pro započetí stavby do 4 let od nabytí pozemku a v daňovém přiznání za rok 2024 uplatněné úroky za roky 2021, 2022 a 2023 dodanil v § 10 ZDP. Lhůta 4 let pro uplatnění úroků uplynula 3. 8. 2025. To, že úroky za roky 2021, 2022 a 2023 dodanil v daňovém přiznání 2024 nebylo sice správné, ale v daňovém přiznání za rok 2025 by je stejně dodanit musel, jen by dodaňoval i uplatněné úroky za rok 2024. Dne 10. 10. 2025 získal stavební povolení a v témže měsíci na pozemku zahájil stavbu rodinného domu pro vlastní bydlení. Může si od října 2025 uplatnit úroky z hypotéky na tento pozemek a v jaké výši, tedy např. poměrnou část z úroků 2025 za měsíce 10–12/2025, tzn. 3/12 zaplacených úroků a v dalších letech celou výši úroků. Nebo tím, že nezahájil stavbu do 4 let ztratil definitivně v budoucnu nárok na uplatnění těchto úroků? 

Syn dostal od matky darem dům v roce 2022. Dům byl dle znaleckého posudku ke dni nabytí oceněn na 4 mil. Kč. V roce 2025 dům prodal za 5 mil. Kč. V době nebydlel a peníze získané prodejem nepoužil pro bytové účely. V průběhu období 2022–2025 měl s domem tyto náklady: instalace fotovoltaiky za 300 000 Kč, oprava střechy 200 000 Kč, ostatní drobné náklady + provize za prodej za 100 000 Kč. Kolik bude základ daně, který bude muset zdanit v § 10 ZDP?

Neteř pravidelně měsíčně finačně podporuje svého strýce (manžela sestry své matky), pravděpodobně, že očekává v budoucnu nějaké dědictví. Je tato finanční podpora v širší rodině v režimu osobození od daně nebo vznikají dárci nebo obdarovanému nějaké daňové povinnosti?

Podnikatel v lednu 2025 přerušil živnostenské oprávnění a v podstatě ukončil svoji podnikatelskou činnost, v prosinci 2025 prodal nákladní auto, které měl v majetku. Z tohoto důvodu je stále plátce DPH - DPH odvede za poslední zdaňovací období r. 2025, ale kam přijde cena bez DPH za prodané auto? Do par. 7 nebo par. 10 daňového přiznání k dani z příjmu fyzických osob?

pokud v průběhu roku 2025 vyplácela s. r. o. svým společníkům jednak zálohy na podíly na zisku a posléze i doplatek samotného podílu na zisku. Má s. r. o. povinnost podávat na finanční úřad za rok 2025 nějaký formulář? Společnost s r. o. podává vyúčtování daně vybírané srážkou podle zvláštní sazby daně za osoby pracující na dohodu o provedení práce, která je daněna srážkovou daní , může do tohoto formuláře zahrnout i daň odvedenou z vyplacených podílů na zisku nebo s. r .o. nemusí podávat nic? Má nějakou povinnost samostatný společník, který obdržel podíl na zisku vůči finančnímu úřadu, zda musí on odevzdávat nějaký formulář, za jaké období a do jakého termínu?

Zaměstnanec vysoké školy, nepodnikatel, uzavřel s Evropskou komisí (European Research Executive Agency) expertní smlouvu pro posuzování návrhů projektů v rámci programu Horizon Europe. Ve smlouvě jsou uvedeny druhy činností a časová období, kdy je bude vykonávat. Dále je v ní uvedeno, že smlouva nepředstavuje pracovní dohodu se zadavatelem. Podle kterého ustanovení zákona o daních z příájmů bude příjem v ČR zdaněný?

Fyzická osoba (podnikatel - plátce DPH) chce v tomto roce převést do osobního užívání auto, které je již plně odepsané. Při jeho pořízení byl plně uplatněn odpočet DPH na vstupu. Co se týče daně z příjmů, tento převod nemá žádné daňové dopady, pouze v případě jeho prodeje do pěti let od vyřazení, musí prodej zdanit § 10 zákona o daních z příjmů v přiznání k daním z příjmů a po pěti letech je prodej osvobozen? Je to prosím tak, nedošlo k nějakým změnám? A musí odvést DPH z ceny obvyklé ke dni převodu do osobního užívání dle § 13 odst. 4 písm. a) a odst. 5 zákona o daních z příjmů? 

Podnikatel - fyzická osoba, plátce DPH, vedoucí daňovou evidenci, přerušil svoje podnikání ke dni 16.7.2025. S velkou pravděpodobností již svou činnost do termínu pro podání přiznání DPFO za rok 2025 neobnoví. Řešíme dodanění pohledávek a závazků, a rovněž prodej majetku v období, kdy je činnost přerušena. Pokud správně chápeme § 23 odst. 8, tak zjistíme stav pohledávek a závazků k 16.7.2025, a o jejich hodnotu upravíme základ daně v DAP (tabulka E). Následná úhrada těchto pohledávek a závazků ve zbytku roku (nebo v dalším roce) se již nijak do výsledku zdanění nepromítne? Jak postupovat v případě, že dodavatelem (pronajímatelem) byla vystavena faktura za nájem až v září (je fakturováno zpětně za kal. čtvrtletí), náš podnikatel ji tedy obdržel až po datu přerušení podnikání a okamžitě ji uhradil? Promítneme úhradu ještě do podnikatelských výdajů roku 2025 (ř. 102 DAP), když se nejednalo o závazek k datu 16.7.2025? V období přerušení činnosti je realizován prodej auta a nemovitosti, které měl podnikatel k datu přerušení stále v obchodním majetku. Bude se jednat o příjem podle § 7 nebo § 10? V případě příjmu dle § 10 lze uplatnit do výše tohoto příjmu zůstatkovou cenu prodaného majetku, a poloviční roční odpis tohoto majetku pak ovlivní dílčí základ daně podle § 7?

Společnost s r. o. s jedním společníkem (fyzická osoba) koupila v r. 2025 za cenu dle znaleckého posudku od tohoto společníka nemovitost. Tuto nemovitost bude s. r. o. kompletně rekonstruovat. Dosud za tuto nemovitost nezaplatilo a společník na okamžité (ani částečné) úhradě netrvá. Navíc termín úhrady není v kupní smlouvě stanoven. Nemovitost by měla začít generovat finanční prostředky až v roce 2028. Vzhledem k rozsáhlé rekonstrukci však s. r. o. nyní nemá žádné finanční zdroje nemovitost (ani částečně) uhradit. Existuje na straně prodávajícího (společníka s. r. o. – fyzické osoby) nějaký problém z hlediska daně z příjmů fyzických osob?