Ostatní příjmy

Manželský pár ve starobním důchodu (žijící v domě s chráněnými byty) pronajímá byt, který mají ve SJM. V nájemní smlouvě (která je od 1. 1. do 30. 6. 2023) je uvedeno, že „nájemné se sjednává ve výši 30 000 Kč za celou dobu trvání nájmu“. Vzhledem k tomu, že nájemce provedl v bytě stavební úpravy, je ve smlouvě dále uvedeno, že „pokud budou v bytě ponechány veškeré úpravy, nájemné nebude hrazeno a pohledávka pronajímatelů z titulu nájemného bude započítána oproti pohledávce nájemce z titulu zhodnocení předmětu nájmu“. Bude pronajímatel danit tento příjem, i když vzhledem k zápočtu žádný neobdrží (předpokládejme, že příjmy za celý rok přesáhnou 50 000 Kč, protože od července bude byt dále v pronájmu dalšímu nájemci)? Budou příjmy zdaněny podle § 9 nebo § 10 zákona o daních z příjmů? A v případě, že se bude příjem danit podle § 9, kde je uvedeno, že příjmy plynoucí ze SJM se budou danit pouze u jednoho z nich? Daňové přiznání tedy podá pouze jeden z manželů, kde uvede celý příjem a uplatní celou slevu na poplatníka? Platí to, že daní pouze jeden, i v případě zdanění podle § 10 zákona o daních z příjmů?
Vydáno: 24. 01. 2023
Podnikatel jako soukromá osoba koupil v r. 2017 chatu, v roce 2021 jí zrekonstuoval a v lednu 2022 prodal. Rozdíl mezi kupní cenou a vynaloženými náklady na rekontrukci a mezi prodejní cenou činí cca 4 mil. Kč. Jako fyzická osoba - podnikatel podává ročně daňové přiznání k dani z příjmů. Musí příjem ze soukromého prodeje chaty uvést ve svém daňovém přiznání za rok 2022 v § 10 ZDP, nebo podat oznámení o prodeji na finanční úřad? Jaký je správný postup?
Vydáno: 23. 01. 2023
Když bude mít FO-podnikatel, který využívá paušální daň, uzavřenou dohodu o provedení práce na 10 000 Kč měsíčně a z této dohody bude zaměstnavatel rovnou odvádět 15% daň, bude se částka z dohody započítávat do limitu pro paušální daň a bude moci dále vůbec využívat paušální daň, když bude mít tuto jednu dohodu uzavřenou?
Vydáno: 20. 01. 2023
Manželka jako dosavadní jediný společník s. r. o. chce bezúplatně převést polovinu společnosti na manžela. Pro manžela předpokládám půjde o osvobozený příjem. Nicméně se může jednat o příjem, který bude manžel povinen podle § 38v zákona o dani z příjmů oznámit správci daně. Jak se v tomto případě bude postupovat pro účely ocenění příjmu?
Vydáno: 13. 01. 2023
Je možné, aby fotbalový zápas pískal 17letý žák a dostal za to odměnu? Fotbalový klub (T. J. Sokol) pořádá fotbalový turnaj pro malé žáčky a potřebuje rozhodčí pro jednotlivé zápasy. Je možné, aby T. J. Sokol vyplatil odměnu klukům (17–19let), kteří nemají žádné oprávnění či povolení k pískání zápasů? Pokud je to možné (je to pouze nahodilý příjem, nikdy zatím nebyl a do budoucnu nebude), bude příjem od daně dle § 10 zákona o daních z příjmů, osvobozen do výši 30 000 Kč za rok (odměna bude řádově cca 500 Kč pro každého)? Bude si moci tento výdaj dát T. J. Sokol do nákladů (daňových či nedaňových)?
Vydáno: 09. 01. 2023
Fyzická osoba, podnikatel, má příjmy z §6 (ze zaměstnání) a dále příjmy z § 7 (podnikání). Tento podnikatel provedl pro jinou firmu činnost (odlišnou od činnosti podnikání v § 7) a za ní obdržel Kč 1000,--. Na tuto částku mu firmu (pro kterou tuto činnost vykonával) vystavila potvrzení, že se jedná o příležitostný příjem ve výši Kč 1000,--. Pokud bude tato osoba podávat daňové přiznání fyzických osob za rok 2022, je nutné tento příjem Kč 1000,-- z příležitostné činnosti do DP uvádět?
Vydáno: 28. 12. 2022
  • Článek
Již vícekrát se Nejvyšší správní soud zabýval problematikou § 10 odst. 1 zákona o daních z příjmů. Vždy došel k tomu, že při aplikaci tohoto ustanovení je třeba v prvé řadě zkoumat, zda při uskutečněném příjmu dochází taktéž ke zvýšení majetku daňového subjektu a jestli se jedná o příjem skutečný, nikoliv pouze zdánlivý. V následujícím článku je shrnuto několik rozsudků s touto problematikou. V nedávné době pak Nejvyšší správní soud řešil tuto problematiku v rozsudku ze dne 14. 10. 2022, čj. 2 Afs 396/2020-34 .
Vydáno: 14. 12. 2022
  • Článek
Zdaněním tzv. ostatních příjmů se zabývá § 10 zákona č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmů (dále jen „ZDP “), a těmito ostatními příjmy rozumíme příjmy, při kterých dochází ke zvýšení majetku poplatníka daně z příjmů fyzických osob, pokud nejde o příjmy zdaňované podle § 6-9 ZDP . Pokud tedy má poplatník daně z příjmů fyzických osob zdanitelné peněžní a nepeněžní příjmy, a přitom je nemůže zařadit ani mezi příjmy ze závislé činnosti, ani mezi příjmy ze samostatné činnosti, ani mezi příjmy z kapitálového majetku, resp. příjmy z nájmu, zdaňují se tyto příjmy jako tzv. ostatní příjmy podle § 10 ZDP .
Vydáno: 01. 12. 2022
Manželé bez zúženého SJM, oba OSVČ se stejným předmětem činnosti (masérské služby). Manžel má k provozování této činnosti smlouvu o pronájmu, kde má také provozovnu. Platí zde nájem a energie. Manželka by zde také chtěla provozovat svoji činnost. Musí s ní manžel uzavřít smlouvu o podnájmu a také jí část svých výdajů přefakturovávat nebo nemusí (či snad nesmí), protože to vše je v rámci společných peněz vyplývající ze SJM? Pokud je manžel zároveň i společníkem v s. r. o., které je také v nájmu na jiné adrese, než OSVČ a manželka by chtěla provozovat svoji činnost i zde, pak zde by smlouva o podnájmu a přefakturace byly povinné, protože se zde jedná o vztah právnické osoby (kterou zastupuje sice manžel) a fyzické osoby (manželka)?
Vydáno: 24. 11. 2022
Společnost vystavila fakturu na (vratnou) kauci za vratné obaly. Jak účtovat o této přijaté kauci? Mohu použít zaúčtování MD 311/D 379 (smlouva sepsána není). A jak postupovat při vrácení této kauce? Vystavit opravný daňový doklad a jako důvod opravy uvést vrácení kauce? 
Vydáno: 16. 11. 2022
OSVČ si uplatňuje skutečné výdaje (příjmy podle § 7 ZDP). Má dvě živnosti, reklamní činnost a zemědělství (podle rejstříku je to Rostlinná a živočišná výroba, myslivost a související činnosti – prodává obilí, zvířata apod). Letos prodal dřevo za cca 500 000 Kč (jednorázová akce). Můžeme mu to zdanit pod § 10 ZDP a uplatnit 80% výdaje, nebo to musí zahrnout do § 7 ZDP a uplatnit skutečné výdaje?
Vydáno: 16. 11. 2022
  • Článek
Řada občanů pobírajících starobní důchod zůstává i nadále výdělečně činná. Důvodem tohoto rozhodnutí je jednak potřeba v současné době zvýšit své příjmy s ohledem na výrazný růst inflace a na dopady růstu cen energií a jednak pokračování v aktivní činnosti a ve vlastní seberealizaci. Může jít o dosažení příjmů v rámci pracovněprávního vztahu (pracovní poměr, dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr), dále o příjmy ze samostatné výdělečné činnosti, o příjmy z nájmu nemovitých věcí nebo bytů a rovněž tak o ostatní příjmy zdaňované dle § 10 zákona č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmů (dále jen „ZDP “) - například příjmy z prodeje výpěstků z vlastní zahrady, příjmy z prodeje akcií v rámci aktivního investování na burze cenných papírů apod. V článku se zaměříme na daňové řešení pokračování aktivní činnosti starobních důchodců v rámci závislé činnosti a v rámci podnikání. Připomeňme si, že dle § 4 odst. 1 písm. h) ZDP je v roce 2022 od daně z příjmů osvobozen příjem ve formě pravidelně vypláceného důchodu nebo penze ve výši 583 200 Kč za zdaňovací období a částka převyšující tuto hranici je zdaněna jako ostatní příjem dle § 10 ZDP .
Vydáno: 16. 11. 2022
Právnická osoba (Spojené království) je daňovým nerezidentem ČR uvažuje o prodeji 100% podílu české s. r. o., kterou vlastní od roku 2018. Daňoví nerezidenti mají daňovou povinnost, která se vztahuje pouze na příjmy ze zdrojů na území České republiky. Tyto příjmy jsou úplným výčtem uvedeny v § 22 zákona o daních z příjmů a mezi nimi najdeme také příjmy z převodu podílů v s. r. o. se sídlem na území ČR. S odkazem na Generální finanční ředitelství (Informace k dopadům vystoupení Spojeného království z EU v oblasti daní z příjmů (BREXIT) od 1. 1. 2021, č. j.: 79043/20/7100-40113-800219) lze očekávat, že příjmy z prodeje podílu české s. r. o. budou osvobozeny od daně: „S ohledem na čl. 13 odst. 4 Smlouvy nebude příjem daňového rezidenta Spojeného království z prodeje podílu na české společnosti podléhat zdanění v České republice i nadále.“ Je důležité zmínit, že britská mateřská společnost má formu LLP – sdružení dvou a více osob (fyzických nebo právnických). LLP má status právnické osoby ale LLP samo o sobě neplatí daně z příjmu ve Spojeném království a nemá tam daňovou povinnost. I když to vypadá, že příjem z prodeje podílu české s. r. o. bude osvobozen od daně, prosím o radu může-li takové postavení právnické osoby LLP ovlivnit daňové povinnosti v ČR u příjmů z prodeje podílů české s. r. o.
Vydáno: 03. 11. 2022
Manželé nakoupili kryptoměnu, peněženka je vedena na manželku a nákupy byly hrazeny z účtů manželky. Manželé mají společné jmění a účty používají dohromady, platby obou. Zároveň jsou oba OSVČ. Kryptoměna byla nakoupena soukromě. Manžel vede daňovou evidenci, manželka je v paušálním režimu. Pokud manželé prodají část kryptoměny v hodnotě, kterou investovali, a zbylou část ponechají jako investici dále v peněžence (tzn. investice 100 000 Kč, prodej za 100 000 Kč - daňová povinnost 0), je možné, aby tento prodej uvedl v daňovém přiznání manžel, aby manželka neporušila paušální režim? 
Vydáno: 24. 10. 2022
Se zahraničním expertem jsme se domluvili, že na naší univerzitě bude mít bezúplatně odbornou přednášku, která souvisí s naším zaměřením, a dojde jen k proplacení reálných nákladů na ubytování a letenku. S tímto expertem byla uzavřena příkazní smlouva, kde bylo výše napsané popsáno. Jaké jsou možnosti proplacení ubytování. Předpokládám, že pokud si letenku i ubytování uhradí sám a my mu to na základě prokázaných nákladů následně proplatíme, jedná se o daňově uznatelný náklad. Jak ovšem postupovat, pokud bychom mu chtěli ubytování sami rezervovat a rovnou uhradit? Jedná se o nepeněžní plnění a můžeme to považovat za daňově uznatelný náklad?
Vydáno: 24. 10. 2022
Jsme zapsaný spolek, který bude pořádat taneční soutěž na území ČR, kdy soutěžící budou hodnocení odbornou porotou, kdy jednotliví porotci jsou fyzické osoby nepodnikatelé a dáme jim odměnu za daný výkon na třídenní soutěži. Odměnu dáme do výše 10 000 Kč na základě smlouvy o dílo a tento příjem je pro porotce zdanitelným příjmem podle § 10 zákona o daních z příjmů. Tito porotci jsou lidé z ČR, z EU a ze třetích zemí. Lze takto postupovat a neplyne nám daňová povinnost u porotců z EU a třetích zemí jako např. srážková daň atd.?
Vydáno: 14. 10. 2022
Ráda bych vás poprosila o názor na sjednocení kurzu přílohy a vydané faktury. Kvartálně účtujeme do dceřiných společností tzv. management fee, které se skládá z různých nákladů dle interní metodiky. Na konci Q tyto náklady sečteme, připočteme 5% marži, výslednou částku v Kč vynásobíme kursem Kč/EUR platným např. k 31.3. pokud se jedná o 1.Q a výslednou částku v EUR předáme k fakturaci do DS. Fakturantka se chytne částky v EUR, kterou vyfakturuje, přepočet do KČ se však provede kurzem platným ke dni fakturace, např. 8.4. a výsledná částka na faktuře logicky neladí s přílohou v CZK, přepočtenou kursem k 31.3. Existuje, prosím, nějaký účetní standard, který by definoval, jakým kurzem přepočítávat přílohu k vydané faktuře, pokud se jednotlivé položky týkají celého kvartálu, dle výše uvedeného? 
Vydáno: 16. 09. 2022
Matka převádí nemovitost na svou dceru a ta se zavazuje platit jí výměnek po dobu života ve výši úhrady za pobyt v nadstandardním zdravotnickém zařízení (v současné době 20.000 měsíčně). Jakým způsobem bude matka tento výměnek zdaňovat a může si jako výdaj uplatnit hodnotu převáděné nemovitosti? A má tato transakce nějaký daňový dopad na dceru?
Vydáno: 05. 09. 2022
  • Článek
Podíl představuje účast společníka v obchodní korporaci a práva a povinnosti z této účasti plynoucí. Každý společník může mít pouze 1 podíl v téže obchodní korporaci. Základem pro stanovení podílu společníka v s. r. o. je jeho vklad. Jak totiž vyplývá z § 133 zákona č. 90/2012 Sb. , o obchodních korporacích (dále jen „ZOK “), podíl společníka v s. r. o. se určuje podle poměru jeho vkladu na tento podíl připadající k výši základního kapitálu, ledaže společenská smlouva určí jinak. Výše podílu je pro společníka naprosto zásadní a dopadá i do celé řady daňových souvislostí, protože podle výše podílu se stanoví podíl na zisku, podíl na likvidačním zůstatku, vypořádací podíl a u příjmů souvisejících s těmito právními nároky je pak nutné řešit jejich daňový režim.
Vydáno: 30. 08. 2022
Nájemníci bytového domu založili bytové družstvo za účelem privatizace, ta proběhla, dům se rozdělil na bytové jednotky a ty se (po splacení části úvěru připadající na ten který byt) převáděly bezúplatně členům; převodem bytu členství v BD (dle stanov) zaniklo. V průběhu došlo ke změně stanov tak, že převodem bytu členovi členství nezaniká. BD se nepodřídilo novému zákonu o obchodních korporacích, ale řídí se i nadále starým obchodním zákoníkem 513/1991 Sb. Nyní je v družstvu posledních 6 členů (byly jim převedeny bezúplatně převedeny byty, ale členství v BD trvá). BD vstoupilo do likvidace, protože splnilo svůj účel (správu domu nadále zajišťuje nově vzniklé SVJ). Jak nyní naložit se zbylými penězi, které má BD na účtu (jedná se o ca 600 tis. Kč)?   1) Existuje nějaká možnost, jak peníze dostat z BD do SVJ, aniž by se musela platit daň, nebo je to možné pouze tak, že peníze se vyplatí členům BD jako likvidační zůstatek (se srážkovou 15% daní) a členové je obratem vloží do SVJ? Případně, že BD ty peníze nevyplatí členům, ale daruje je (po odhlasování členskou schůzí) SVJ , ale pak taková částka podléhá dani z příjmu na straně SVJ?   2) Podle stanov BD se při likvidaci vrací každému členovi (a) členský vklad (10.000,- Kč), (b) další členský vklad (ve výši, jakou stanoví členská schůze - pro případ, že celý zůstatek by na vrácení nestačil) a zbytek (c) tvoří likvidační zůstatek. Co tedy podléhá srážkové 15% dani při výplatě členům? Je správný názor, že vrácení členského vkladu/dalšího členského vkladu se nedaní, ale daní se jen to, co je "navíc"? Další členský vklad sloužil ke splacení úvěru odpovídající u každého člena pořízení "jeho" bytu.   3) Je správný názor, že se nedaní výplata členům pocházející ze: základní kapitál zapisovaný, základní kapitál nezapisovaný a nedělitelný fond, ale ostatní peníze se daní? V průběhu existence BD získalo BD peníze jednak členskými vklady na začátku, pak si vzalo úvěr a koupilo bytový dům, úvěr se splácel vklady jednotlivých členů, kterým se po splacení "jejich" úvěru jednotky převáděly, a dále získalo BD peníze z "prodeje" dvou volných bytů, kdy jeden byt proběhl kupní smlouvou BD - kupující a druhý byt se "prodal" tak, že zájemce byl přijat jako člen BD s mimořádným členským vkladem odpovídajícím ceně bytu a byt mu byl obratem převeden do vlastnictví se zánikem jeho členství v BD. Takto získané peníze se zčásti proinvestovaly (oprava střechy, sklepů, fasáda apod.), část zůstala na účtu BD.
Vydáno: 17. 07. 2022