Pracovní právo, mzdy a platy

Zaměstnanec drží pohotovost. Poté má výjezd a přijede do zaměstnání cca na 0,5 hod. a odjíždí. Platí mu firma výjezd 0,5 hod. nebo je nějaká „nejmenší hodina“, která se má zaplatit?

Zaměstnavatel doposud příspěvky na životní a penzijní pojištění účtoval i hradil ve stejném roce. Z důvodu zavedení JMHZ však přecházíme na měsíční úhrady příspěvků, které budou (de facto musí být) zpracované přes mzdy. Aktuálně řešíme správný postup zaúčtování a vykázání příspěvku za prosinec. Konkrétně: 1. Zaměstnanec má nárok na příspěvek za prosinec 2026. Příspěvek bude zúčtován ve mzdách za prosinec 2026. Úhrada proběhne až v lednu 2027. Do jakého měsíce by se měl tento příspěvek propsat do JMHZ? Má být uveden ve měsíci, kdy vznikl nárok (prosinec 2026), nebo ve měsíci skutečné úhrady (leden 2027)? Jak má být tato částka uvedena na Potvrzení o zdanitelných příjmech? Má být vykázána v roce, kdy vznikl nárok na příspěvek, nebo až v roce jeho úhrady?Jak správně postupovat z účetního a daňového pohledu na konci roku? Vzhledem k tomu, že úhrada proběhne až v lednu, náklad nemůže být v prosinci 2026 daňově uznatelný. Zvažujeme dva postupy: 1. Ponechat náklad v roce 2026 a vyřadit jej z daňově uznatelných nákladů přes řádek č. 40 daňového přiznání. 2. V prosinci odúčtovat náklad na benefity na účet 381 a v lednu jej znovu zaúčtovat na účet 527 po provedení úhrady. 

Jak mám postupovat, pokud mi cizinec (občan EU nebo cizinec s volným přístupem na trh práce) nedoloží vzdělání? Cizince mám přihlášené v evidenci Úřadu práce. Mám do 31. 3. 2026 nahlásit „změnu vzdělání“ do Informační karty nebo mám základní vzdělání uvést až v rámci evidence JMHZ?

Společnost zajišťuje pro své zákazníky stavební práce. K 31. 12. 2025 má nedokončenou činnost, stavební práce nejsou dokončeny, budou až v roce 2026. Nedokončené zakázky k 31. 12. ocení ve výši vlastních nákladů. Co se týče přímých mezd: na zakázce pracovali celkem 2 lidé: manažer, účetní. Oba jsou odměňováni pevnou měsíční mzdou ve které jsou zahrnuty i svátky, které neodpracovali (svátky neplatí firma průměrem) a účetní má v odpracovaných hodinách i ošetřování člena rodiny, které platí OSSZ. Jak přesně budu počítat průměrnou mzdu pro účely ocenění nedokončené zakázky: hrubá mzda za rok/fond pracovní doby vč. svátků a OČR, při 8hodinové práci denně, 2088 hodin ročně + odvody na SZ a ZP za firmu/fond 2088 hodin?

Jsme s. r. o., dva zaměstnanci ve starobním důchodu se sjednanou mzdou 4 490 Kč, z nichž jeden je jediný společník a jednatel. Máme podepsané prohlášení a uplatňujeme základní slevu na poplatníka. Sociální pojištění ani zálohy na daň neodvádíme, na finančním úřadu má firma zrušenou registraci jako plátce daně z příjmů ze závislé činnosti, na OSSZ jsme odhlášeni z registru zaměstnavatelů. Jednatel si vyplácí podíl na zisku, který je daněn srážkovou daní. Musíme se tedy znovu zaregistrovávat v souvislosti s Jednotným měsíčním hlášením, nebo se nás to netýká? 

Musí být dodržena minimální mzda u jednatele, který je odměňován na základě smlouvy o výkonu funkce jednatele?

Dobrý den, je prosím povinnost pro účely JMHZ doložit doklad o vzdělání jak u zaměstnanců zaměstnaných na HPP, tak u zaměstnanců na DPP a DPČ, případně smlouvy o výkonu funkce jednatele? Na školení nám bylo řečeno, že u DPP a DPČ nebude údaj o nejvyšším dosaženém vzdělání povinný. Děkuji.

Při vyplňování údajů o zaměstnanci v rámci JMHZ a ve formuláři prohlášení poplatníka k dani z příjmů FO ze závislé činnosti se v případě uplatnění daňového zvýhodnění na vyživované dítě uvádí údaj o další osobě, která vyživuje toto dítě ve společně hospodařící domácnosti. V obou případech se tam tedy uvádí jméno osoby, která se zaměstnancem žije v téže společně hospodařící domácnosti. Uvádí se do JMHZ a do prohlášení poplatníka k dani z příjmů FO ze závislé činnosti také jiná osoba, která vyživuje stejné dítě, byť v jiné společně hospodařící domácnosti? Například pokud jsou rodiče dítěte rozvedení a mají střídavou péči a dítě tak střídá domácnosti?

Zaměstnanec pracuje na zkrácený úvazek 25 hod/týden. Jeho vypočtený PHV k 1. 1. 2026 je 125,92 Kč, což je míň než minimální hodinová sazba pro rok 2026 tj 134,4 Kč. Má se jeho PHV navýšit na 134,4 Kč?

Naši zaměstnanci při nástupu do PP fasují pracovní oděv a obuv. Je možné jim cenu těchto ochranných pracovních pomůcek dát k úhradě, pokud ukončí pracovní poměr ve zkušební době? Zaměstnanec by podepsal souhlas s případnou srážkou ze mzdy již při fasování těchto ochranných pomůcek.

Jednatel společnosti s ručením omezeným je současně jejím jediným společníkem. Vedle výkonu funkce jednatele má se společností uzavřen pracovní poměr (HPP) na poloviční úvazek (4 hodiny denně) s rovnoměrně rozvrženou pracovní dobou. Druh práce sjednaný v pracovní smlouvě je věcně odlišný od obchodního vedení společnosti. V souvislosti s cestami na pobočku společnosti umístěnou mimo sjednané místo výkonu práce jsou této osobě vypláceny cestovní náhrady (náhrada za použití soukromého vozidla, PHM, stravné). Tyto náhrady nejsou vypláceny v režimu zákoníku práce jako zaměstnanecké cestovní náhrady a nejsou zahrnovány do mzdy ani jiného příjmu z pracovního poměru. Jsou poskytovány v souvislosti s výkonem funkce jednatele. Na pobočce následně vykonává: po dobu 4 hodin činnost v rámci pracovního poměru, případně další činnosti spadající do výkonu funkce jednatele. Ráda bych si ověřila: Zda je možné cestu na pobočku kvalifikovat jako výkon funkce jednatele (nikoli jako pracovní cestu zaměstnance dle zákoníku práce), pokud jsou cestovní náhrady vypláceny výlučně v režimu výkonu funkce. Zda cestovní náhrady poskytované jednateli v souvislosti s výkonem funkce: nepředstavují započitatelný příjem pro účely pojistného na sociální zabezpečení, a z tohoto důvodu nevstupují do údajů vykazovaných v Jednotném měsíčním hlášení zaměstnavatele (JMHZ). Zda je z pohledu pojistného a JMHZ rozhodující faktické rozdělení činností během dne (část dne výkon práce v HPP, část dne výkon funkce), pokud jsou tyto režimy odměňování a evidence důsledně odděleny.

Osoba zaměstnaná na základě dohody o provedení práce. Dle dohody bude vykonávat práci jen o víkendu. V dohodě má uvedenou hodinovou sazbu. Přísluší k hodinové sazbě ještě příplatek za práci v sobotu či svátek?

Zaměstnanec odcizil zaměstnavateli hotovost ve výši 25 000 Kč. K odcizení se přiznal a je ochoten podepsat dohodu o srážkách ze mzdy. Pracovní poměr s ním byl okamžitě ukončen pro porušení povinností zvlášť hrubým způsobem. Jaká je maximální částka, kterou lze zaměstnanci srazit z jedné měsíční mzdy, pokud nemá žádné vyživované osoby? Je možné na základě dohody o srážkách ze mzdy sjednat sražení celé mzdy, resp. celé čisté mzdy, pokud s tím zaměstnanec výslovně souhlasí? Jaký je správný postup v případě, že by nebylo možné srazit celou dlužnou částku a zaměstnanec by se následně stal nekontaktním a odmítl zbývající část uhradit? Je v takovém případě nutné uplatnit pohledávku soudní cestou, případně existuje jiný efektivní postup? 

V naší organizaci zvažujeme stanovit vyrovnávací období v délce 1 kalendářního měsíce. Jedná se o dvousměnný provoz se stanovenou týdenní pracovní dobou 38,75 hodiny. V měsících s 20 pracovními dny činí nominální fond pracovní doby 155 hodin (20 × 7,75). V praxi však zaměstnancům často plánujeme směny v délce 8 hodin. Pokud bychom tedy v daném měsíci rozvrhli 20 osmihodinových směn, jednalo by se o celkový rozsah 160 hodin, tedy o 5 hodin nad nominálním fondem. Musí být při vyrovnávacím období v délce kalendářního měsíce rozvrh směn vždy přesně v rozsahu nominálního fondu pracovní doby, nebo je možné, aby byl rozvrh delší a rozdíl byl následně vyhodnocen jako práce přesčas dle § 93 zákoníku práce?

Sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí a nařízení vlády pro rok 2026 přinášejí zásadní změny v oblasti zdanění fyzických osob, a to prostřednictvím navýšení minimální a průměrné mzdy. Sdělením MPSV č. 356/2025 Sb. došlo pro rok 2026 ke zvýšení minimální mzdy na 22 400 Kč/měsíc, což ovlivňuje limity pro osvobození důchodů od daně i podmínky pro uplatnění daňových bonusů, a z údajů obsažených v nařízení vlády č. 365/2025 Sb. vyplývá pro rok 2026 výše průměrné mzdy 48 967 Kč/měsíc, která mění hranice pro uplatnění dvou sazeb daně z příjmů, osvobození benefitů a stanovení paušální zálohy pro osoby samostatně výdělečně činné. Ukážeme si, k jakým změnám při uplatnění daně z příjmů fyzických osob z výše uvedených důvodů dochází v roce 2026.

V příspěvkové organizaci je stanoven zvláštní příplatek za směnnost u nepřetržitého provozu dle směrnice ve výši 750 Kč (zákonné minimum) a zaměstnanec pracuje na 0,5 úvazku. Náleží mu příplatek ve výši 750 Kč, nebo je takto stanoven vůči plnému úvazku a při polovičním má být příplatek pokrácen na polovinu? Stejně tak je to obdobné u zvláštního příplatku pedagogického pracovníka ve skupině prací třídního učitele, který činí měsíčně 1 500 až 3 000 Kč. Částka 1 500 Kč je tedy minimum, ale pokud je pedagog zaměstnán na zkrácený úvazek, krátí se poměrně úvazku i tento příplatek?

Zaměstnanci pracují v dvousměnném provozu s týdenní pracovní dobou 38,75 hodiny. Střídají se po týdnech mezi ranní a odpolední směnou – ranní směna trvá 8 hodin, odpolední 7,5 hodiny. Může však nastat situace, že v některém měsíci je méně práce a zaměstnanci docházejí pouze na ranní směny, tedy každý týden odpracují pouze osmihodinové směny. V kolektivní smlouvě nemáme sjednáno prodloužené vyrovnávací období, takže používáme maximální vyrovnávací období dle zákoníku práce, tj. 26 týdnů. Chápu správně, že vyrovnávací období 26 týdnů je pevně stanovený časový úsek (např. od 1. 1. do 30. 6. a následne od 1. 7. do 31. 12.) a nejedná se o klouzavých 26 týdnů? Pokud by zaměstnanci delší dobu pracovali jen v ranních směnách a měli tak v průměru odpracováno 8 hodin denně, bude nutné ke konci vyrovnávacího období směny zkrátit tak, aby byl dosažen týdenní průměr 38,75 hodiny? Je jedno, zda se zkrátí ranní nebo odpolední směna? Pokud by například potřeba odpoledních směn byla jen přibližně 1/5 z celkového počtu směn, je možné kvůli srovnání průměru zkrátit právě ranní směny?

V pracovní smlouvě jsou dohodnuta dvě místa výkonu práce – sídlo zaměstnavatele a bydliště zaměstnance. Pravidelné pracoviště není sjednáno. Zaměstnanec 4 dny v týdnu pracuje ze svého bydliště, odkud začínají i jeho cesty. Cesta 1× týdně z místa bydliště do místa sídla zaměstnavatele je rovněž služební cesta. Jak to bude v situaci, kdy se zaměstnanec ve stejný den nevrací do místa bydliště, ale zůstane do druhého dne v místě sídla zaměstnavatele, kde mu je zajištěno ubytování a teprve druhý den se vrací? Bude celá doba služební cestou, ubytování bude hrazeno zaměstnavatelem v rámci cestovních náhrad? Jakou roli hraje to, že jsou ve smlouvě sjednána dvě místa výkonu práce?

Jaké datum se uvádí jako Datum úhrady mzdy vč. odvodů (10347), když je mzda uhrazena v jiný den než odvody?

Zaměstnanec uplatňoval 2 vyživované osoby (2 děti) pro výpočet exekuce, 1 dítě je zletilé a ukončilo studium k 30. 6. 2025. Došlo k opomenutí snížit počet vyživovaných osob na 1, od 1. 7. 2025 jsou chybně počítány srážky, mám v úmyslu opravit výpočet za leden. Jaký to může mít dopad pro zaměstnavatele, když byla chybně sražená exekuce 7. 7. 2025 – 31. 12. 2025?