Pracovní právo, mzdy a platy
- Článek
V následujícím textu se budeme zabývat problematikou závislé činnosti a zpracování mezd v podmínkách roku 2024, a to z pohledu zdanění (se zdůrazněním novinek pro rok 2024) a souvisejícího účtování.
- Článek
Vyslání zaměstnance na pracovní cestu není jen o tom, aby měl zaměstnanec vytvořeny vhodné podmínky pro splnění pracovního úkolu v rámci pracovní cesty. Jde také o to, aby pracovní cesta byla správně vyúčtována, aby zaměstnavatel mohl správně dostát své zákonné povinnosti vyplatit zaměstnanci náhrady výdajů souvisejících s pracovní cestou, na které má zaměstnanec nárok, a aby bylo vše také řádně zaúčtováno. Navíc je vhodné nastavit pravidla tak, aby příjem z vyplacených cestovních náhrad nebyl předmětem daně u zaměstnance a aby se nemuselo odvádět sociální ani zdravotní pojištění.
Podnikatel, OSVČ, plátce DPH, zemřel v r. 2021 a v podnikání pokračuje jeho manželka. Je uvedena v rejstříku živostenském. Na FÚ je stále uvedeno DIČ zemřelého manžela. Protože budeme mít zmíněnou osobu v pronájmu nebytových prostor a chystáme pro ně smlouvu, tak se chceme jen ujistit, že hlavička na smlouvě i fakturace bude stále vedena na zemřelou osobu včetně DIČ e je to tak správně?
Se zaměstnancem máme uzavřenu dohodu o provedení práce, ve které je určeno místo výkonu práce a zaměstnavatel se zaměstnancem se zde dohodli, že zaměstnavatel může zaměstnance vyslat na pracovní cestu. Za vykonanou práci si sjednali hodinovou odměnu. Pracovní cesta se uskutečnila v sobotu. Zaměstnanec musel neodkladně převézt materiál na pobočku firmy. Použil služební auto. Na cestě strávil celkem 4 hodiny, přičemž 3 hodiny řídil a 1 hodinu trval samotný výkon práce. Zaplatíme mu celou dobu strávenou na cestě, tzn. 4 hodiny × sjednaná sazba + 10% příplatek?
Pokud má zaměstnanec dva pracovní úvazky u jednoho zaměstnavatele – Pracovní smlouvu na HPP a k tomu DPP na jinou činnost, posuzují se tyto dva úvazky odděleně z hlediska pracovní doby? Respektive může být činnost na DPP vykonávána v době, kdy má zaměstnanec na HPP čerpat 30 min přestávku na jídlo a oddech? Konkrétní příklad je pedagožka, která v době obědové pauzy otevírá školní knihovnu a funguje jako knihovnice na DPP. Na HPP si v evidenci pracovní doby vykáže pauzu, ale k tomu dodá výkaz k DPP, kde je vidět, že v tomto čase vykonávala práci v knihovně.
- Článek
V minulých vydáních časopisu UNES jsme se věnovali některým změnám, které do pracovního práva přinesla loňská novela zákona č. 262/2006 Sb. , zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákoník práce “). V tomto aktuálním vydání se blíže zabýváme změnami v elektronickém doručování v pracovněprávních vztazích.
Základní škola uzavírá s jednou zaměstnankyní DPP. Vždy je DPP např. na týden či 14 dní za záskok za nemocné kuchařky a uklízečky. Např. od 1.¨1. do 15. 1. 2024 uzavřela ZŠ DPP na úklid. Paní odpracovala 50 hod. Dále od 1. 2. 2024 - 15. 2. 2024 paní odpracuje 40 hod, ale práce v DPP je sjednaná na kuchařku. Jak to bude s dovolenou? DPP byly uzavřené každá na jinou práci a ani jedna DPP nebyla sjednána na delší dobu jak 28 dní, ale dohromady přesáhly DPP 28 dní a 80 hodin. Sčítají se DPP nebo nesčítají? Jak se posuzuje 28 dní pro jednoho zaměstnavatele (v součtu za všechny DPP či zvlášť) a jak se posoudí, že jeden zaměstnanec odpracoval 90 hod, ale na dvě DPP na různé práce.
Lze vnitropodnikovým předpisem stanovit pro dohody jinou základní výměru dovolené (4 týdny) než pro pracovní smlouvy (6 týdnů)? Jak toto ve směrnici správně vydefinovat?
Společnost poskytuje zaměstnancům stravenkový paušál ve výši 100 Kč za jednu odpracovanou plánovanou směnu. Jsme povinni poskytnout zaměstnanci při odpracování směny v délce 12 hod. druhý paušál ve výši 100 Kč, nebo je to na rozhodnutí společnosti, že nebude druhý paušál poskytován?
Zaměstnavatel chce poskytnout zaměstnancům stravenkový paušál, a to po pěti odpracovaných letech. Tedy prozatím bude poskytovat pouze jednomu zaměstnanci. Nebude to považováno za diskriminační vůči ostatním zaměstnancům?
Když je zaměstnanec například v kanceláři a má standardní pracovní dobu 8 hodin denně, 40 hodin týdně. Když onemocní, tak prvních 14 dní zaměstnavatel mu proplácí pracovní dny. Ale když je varianta, kdy pracovník pracuje v restauraci, má směny, krátký a dlouhý týden. A když onemocní a je to pracovní den, ale pro tohoto zaměstnance je to volno (ačkoli to není sobota a neděle). Tak zaměstnavatel mu proplácí nemoc, jak? Vypočítávám náhradu za den nemoci nebo beru to tak, že pro zaměstnance to bylo volný den, a tím pádem ten den neproplácím?
- Článek
Práce z domova, home office, přesněji řečeno výkon práce na dálku, tedy z jiného místa, než je pracoviště zaměstnavatele, je tradiční pracovněprávní institut, který zejména v době po nástupu pandemie onemocnění covid-19 zaznamenal významný rozvoj v praktickém využívání. Na tento rozvoj reagovala i legislativa, která se od původní spíše minimalistické úpravy tohoto institutu poměrně výrazně změnila. Následující článek se tedy zabývá úpravou výkonu práce z domova ve světle změn a praktických zkušeností posledních let.
Od 1. 1. 2024 budeme poskytovat svým zaměstnancům (HPP) stravenkový paušál v max. výši 116,20 Kč. Máme potom povinnost poskytovat stravenkový paušál i zaměstnancům na DPP (v případě, že v daný den odpracují min. 3 hodiny)?
- Článek
Ve Sbírce zákonů byla pod číslem 281/2023 publikována významná novela zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, a některých dalších zákonů. Prostřednictvím této novely Česká republika transponovala do svého právního řádu pravidla vyplývající ze dvou směrnic Evropského parlamentu a Rady (EU), totiž ze směrnice č. 2019/1152, o transparentních a předvídatelných pracovních podmínkách v Evropské unii, a směrnice č. 2019/1158, o rovnováze mezi pracovním a soukromým životem rodičů a pečujících osob a o zrušení směrnice Rady 2010/18/EU.
Zaměstnanec nastoupil dne 24. 11. 2023 na hlavní pracovní poměr, z důvodu neuspokojivých pracovních
výsledků chce zaměstnavatel rozvázat pracovní poměr dle § 66, zákoníku práce. Zaměstnavatel volal zaměstnanci dne 17. 1. 2024, telefon nebral, dne 18. 1. 2024 se zaměstnavatel dovolal, s tím že mu bude
posílat ukončení pracovního poměru (výhradně na adresáta s 15-ti denní úložní dobou, (zaměstnanec se odmítl dostavit na pracoviště a převzít ukončení) při telefonátu zaměstnanec oznámil, že si jde pro neschopenku k lékaři?!!
Máme tři zkrácené úvazky a poskytujeme stravenkový paušál u jednoho, u dalších dvou teprve budeme.
1. prac. úvazek 104 FPD (pondělí 8h, středa 8h, pátek 8h): zde poskytujeme strav. paušál v tyto dny plný (dříve 107 Kč, nyní 116 Kč).
2. prac. úvazek 84 FPD (pondělí 8h, středa 8h, pátek 4h).
3. prac. úvazek 20h týdně (pondělí–pátek po 4h).
Postupujeme v bodě 1 správně? A jak postupovat v bodech 2 a 3? Máme strav. paušál např. nějak % krátit a nedávat plných 116 Kč?
Zaměstnáváme na DPP překladatele, smlouvu uzavíráme vždy na kalendářní rok. Není OSVČ, pracuje na HPP u jiného zaměstnavatele a pro nás příležitostně překládá (na dálku) texty dle naší potřeby v rámci DPP. Když máme nový projekt, připraví nám jeho anglickou mutaci na web a vykáže počet hodin, které překladem strávil (zpravidla 10–12 hodin, třikrát do roka). Rozvržení pracovní doby je v jeho kompetenci, pro nás je důležitý termín odevzdání, postupujeme podle § 317 odst. 4 ZP. Jakým způsobem z takovéto náhodné práce vypočítáme nárok na dovolenou? Jak je to v takovémto případě s nárokem na stravenky?
- Článek
Následně vám přinášíme dokončení příspěvku z minulého čísla časopisu UNES č. 12/2023, jenž si klade za cíl poskytnout komplexní pohled na právní úpravu, kterou zákon o registru smluv přináší a zodpovědět tak alespoň většinu otázek, se kterými se lze v praxi setkat.
- Článek
V následujícím příspěvku navážeme na poslední přehledový článek uveřejněný v časopisu UNES č. 9/2023 na s. 3. Soustředíme se zejména na změny a materiály zveřejněné na konci roku 2023. Změn bylo velké množství, takže přehled bude spíše heslovitý.
- Článek
Změnám, které do pracovního práva přinesla loňská novela zákona č. 262/2006 Sb. , zákoníku práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákoník práce “), jsme se obecně věnovali již v říjnovém čísle časopisu UNES v roce 2023. Nyní bychom chtěli detailněji představit jeden z institutů, kterého se novelizace dotýká nejzásadnějším způsobem, a to dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr.