Lhůty ve správě daní

Fyzická osoba dostala v roce 2020 darem pozemek, který měl ke dni nabytí hodnotu přes 5 milionů a byl osvobozen od daně z příjmu. FO nesplnila oznamovací povinnost osvobozeného příjmu. Do kdy je možné uložit pokutu za neoznámení osvobozeného příjmu dle § 38w ZDP? 

Pokud s. r. o. podá přiznání za rok 2025 do 1. 4. 2026, kdy může nejdříve podat dodatečné daňové přiznání za zpětné uplatnění daňové ztráty za rok 2023? A kdy nejpozději?

Společnost s r. o. má termín pro podání přiznání DPPO 4. 5. 2026. Kdy správně podat na FÚ vzdání se práva na uplatnění daňové ztráty do budoucna? Stačí podat do 4. 5. 2026 i když samotné přiznání bude podáno například 15. 4. 2026? Nebo musí být toto podání podáno dříve než samotné přiznání? 

Podle § 79 zákona o DPH: „(1) Osoba povinná k dani má nárok na odpočet daně u přijatého zdanitelného plnění, pokud a) se toto plnění uskutečnilo v období zahrnujícím 12 po sobě jdoucích měsíců přede dnem, kdy se stala plátcem, a b) je toto plnění ke dni, kdy se tato osoba stala plátcem, součástí jejího obchodního majetku.“ Jak se počítá lhůta 12 po sobě jdoucích měsíců? Např. firma se stala plátcem DPH 24. 2. 2026. Nárok na odpočet má za splnění podmínek z přijatých plnění z období 2/2025 – 1/2026 nebo se lhůta počítá podle § 33 DŘ na dny? Tedy z přijatých plnění od 24. 2. 2025 do 23. 2. 2026? 

V roce 2024 jsem podal řádné daňové přiznání fyzických osob elektronicky v březnu roku 2024. Dále jsem podal dne 20. dubna 2025 oznámení o osvobozených příjmech dle § 38vZPD za rok 2024. Na stránkách Finanční správy se konstatuje: „Nejpozději mohou fyzické osoby oznámit osvobozené příjmy do konce lhůty pro podání daňového přiznání za období, ve kterém příjem obdržely, ale lhůta se prodlužuje v případě, že poplatník současně s oznámením má povinnost podat i daňové přiznání, které podává elektronicky (lhůta se prodlužuje na 4 měsíce po uplynutí zdaňovacího období).“ Správce daně mi vyměřil pokutu za nedodržení termínu podání o osvobozených příjmech, které mělo být dle jeho konstatování do 2. 4. 2025. Já se domnívám, že i lhůta pro podání o osvobozených příjmech platí do konce dubna 2025, jelikož daňové přiznání bylo podáno elektronicky, a tím se lhůta prodloužila o 1 měsíc, tedy do konce dubna 2025 pro obě podání. Je vyměřená pokuta od správce daně správná? Správce daně mi oznámil, že jsem měl podat oznámení o osvobozených příjmech do 1. 4. 2025. 

Problematika lhůt v daňovém řízení je upravena v § 32 až 38 DŘ. Předkládáme výběr základních zásad.

Dobrý den, jde mi konkrétně o doručování ODD k nedobytným pohledávkám u dlužníka v konkursu a tím pádem DUZP podle §46/1/a ZDPH. Ten říká, že je to den doručení dlužníkovi. Kdo je dlužník vymezuje §46/8. Nicméně otázkou je, zda se náhodou nemá upřednostnit §246/1 insolvenčního zákona a DUZP bude doručením dokladu insolvenčnímu správci (pakliže u dlužníka probíhá insolvenční řízení). Komu tedy doručit opravný daňový doklad? Ovlivní odpověď skutečnost, pakliže dotčené plnění nesouvisí s majetkovou podstatou. Resp. úpravou ZD u věřitele nedojde ke snížení pohledávek, které má přihlášené v insolvenčním řízení.

Lhůta pro podání přiznání k dani z příjmů je obecně upravena v § 136 daňového řádu. A do kdy je tedy nutné podat přiznání k dani z příjmů za zdaňovací období roku 2025? V případě, že zdaňovací období činí nejméně 12 měsíců (tj. zdaňovacím obdobím je kalendářní rok či hospodářský rok), pak je nutné daňové přiznání podat nejpozději do 3 měsíců po uplynutí zdaňovacího období.

Pokud nám do datové schránky přijde výzva na kontrolní hlášení a datová schránka byla otevřena, bylo tedy doručeno, je na odpověď 5 dní nebo 17 dní, a pracovních nebo kalendářních? Pokud nestihneme odpovědět ve stanovené lhůtě, je automaticky sankce a v jaké výši?

Nejvyšší správní soud má za to, že s ohledem na textaci § 148 odst. 4 písm. c) daňového řádu a právě citovanou důvodovou zprávu není rozhodné, že trestní stíhání bylo vedeno proti osobě odlišné od stěžovatelky [srov. k tomu též rozsudek Krajského soudu v Ostravě ze dne 15. 5. 2018, č. j. 22 Af 13/2017 -23, byť se zabýval výkladem § 148 odst. 4 písm. b) daňového řádu ]. Podstatné je naopak to, že se jednalo o trestní stíhání pro daňový trestný čin a že skutek, pro který bylo trestní stíhání vedeno, přímo zahrnoval účast obviněného na realizaci obchodních transakcí, které byly důvodem vyměření (doměření) daně v projednávané věci. Proto je třeba uzavřít, že po dobu označeného trestního řízení se stavěla lhůta pro stanovení daně.

Při místních šetřeních správce daně po stěžovatelce požadoval předložení evidencí pro účely DPH vedených podle § 100 zákona o DPH za jednotlivá zdaňovací období. Stěžovatelka těmto požadavkům vždy vyhověla. Při místím šetření dne 12. 10. 2015 tak správci daně předložila na CD požadované evidence za zdaňovací období duben až srpen roku 2015 (zdaňovací období duben 2015 však není pro tuto věc relevantní). Při místním šetření dne 6. 11. 2015 předložila správci daně na CD požadované evidence za zdaňovací období leden až březen a září 2015. Při místním šetření dne 11. 12. 2015 stěžovatelka předložila správci daně CD s požadovanou evidencí za zdaňovací období říjen 2015. Z výše uvedeného vyplývá, že stěžovatelkou poskytnuté informace poskytovaly kompletní přehled o jednotlivých zdaňovacích období. Správce daně si navíc informace a evidence tímto způsobem vyžadoval a obstarával opakovaně. Nejvyšší správní soud proto dospěl k závěru, že se při uvedených místních šetřeních již jednalo o zjišťování a ověřování daňové povinnosti, nikoli pouze o získávání předběžných a podkladových informací. Nejvyšší správní soud má za to, že s ohledem na textaci § 148 odst. 4 písm. c) daňového řádu a právě citovanou důvodovou zprávu není rozhodné, že trestní stíhání bylo vedeno proti osobě odlišné od stěžovatelky [srov. k tomu též rozsudek Krajského soudu v Ostravě ze dne 15. 5. 2018, č. j. 22 Af 13/2017 -23, byť se zabýval výkladem § 148 odst. 4 písm. b) daňového řádu ]. Podstatné je naopak to, že se jednalo o trestní stíhání pro daňový trestný čin a že skutek, pro který bylo trestní stíhání vedeno, přímo zahrnoval účast obviněného na realizaci obchodních transakcí, které byly důvodem vyměření (doměření) daně v projednávané věci. Proto je třeba uzavřít, že po dobu označeného trestního řízení se stavěla lhůta pro stanovení daně.

Lhůta pro správce daně podle § 34 odst. 1 daňového řádu se staví již dnem vydání rozhodnutí, kterým správce daně vyzývá k součinnosti, nikoli dnem následujícím.

Na stránkách MF byl uveřejněn Finanční zpravodaj č. 16/2025 ze dne 4. listopadu 2025, který obsahuje pokyn č. MF-20 o stanovení lhůt při správě daní.

Prodloužení lhůty k podání daňového tvrzení dle § 136 odst. 2 písm. b) bodu 2 daňového řádu svědčí pouze daňovým subjektům, za něž daňové tvrzení podal poradce na základě plné moci ve smyslu § 29 odst. 2 daňového řádu.

Správce daně není při stanovení náhradní lhůty k podání daňového tvrzení vázán lhůtou upravenou v § 250 odst. 7 daňového řádu.

Jestliže je tedy odpověď na mezinárodní dožádání nejprve doručena ústřednímu kontaktnímu orgánu, který žádost o mezinárodní dožádání podal (tím je v České republice podle § 6 odst. 2 zákona č. 164/2013 Sb. , o mezinárodní spolupráci při správě daní a o změně dalších souvisejících zákonů, Generální finanční ředitelství), je rozhodným právě datum, kdy byly odpověď doručena tomuto orgánu. Skutečnost, že ústřední kontaktní orgán následně tuto odpověď přepošle konkrétnímu správci daně s určitým zpožděním, je pro účely běhu prekluzivní lhůty nerozhodná.

NSS doplňuje, že s ohledem na výše uvedené nesouhlasí s názorem stěžovatelky, že prekluze práva stanovit daň brání pouze stanovení daně v neprospěch daňového subjektu. NSS souhlasí s žalovaným, že kdyby měl být dopad úpravy prekluzivní lhůty odlišný podle toho, zda má být výsledek daňového řízení ve prospěch, nebo naopak v neprospěch daňového subjektu (vyšší odpočet daně a nižší stanovená daň oproti poslední známé dani a naopak), musel by zákon na takovou eventualitu pamatovat. Žádná taková výjimka, resp. zvláštní pravidlo, však z daňového řádu nevyplývá.

Právnická osoba (s.r.o.) s účetním obdobím kalendářní rok, plánuje vstup do likvidace, a to k 1.1.2026. Za období před vstupem likvidace tedy nemusí zpracovávat mimořádnou účetní závěrku, ale bude zpracovávat řádnou účetní závěrku k 31.12.2025. Jaká je lhůta pro podání daňového přiznání za rok 2025?

OSVČ má zaplatit v prosinci 2024 zálohu na DPFO. Zaplatí ji však až v únoru 2025. Platba zaplacená v únoru 2025 se bude započítávat proti dani za rok 2024 nebo až pro rok 2025? Má vliv na započtení této únorové zálohy, kdy je podáno daňové přiznání?