Lhůty ve správě daní

  • Článek
V následujícím příspěvku Vám přinášíme dokončení článku, který jsme uveřejnili v časopisu DHK č. 5/2022 na s.32 Projdeme si lhůty pro placení daně, podíváme se na vymáhání daně a na závěr si uvedeme příklady z praxe.
Vydáno: 02. 06. 2022
  • Článek
Cílem tohoto článku je seznámení jeho čtenářů s problematikou, resp. pravidly, týkající se jedné ze zásadních lhůt v rámci daňového řízení. Zde mám na mysli lhůtu pro stanovení daně a dále lhůty pro její následné vymáhání, a to včetně případného přesahu do trestně-právní roviny. Právě správné stanovení prekluzivních a promlčecích lhůt je dle mého názoru nesmírně důležitým parametrem pro mnohá rozhodnutí činěná daňovými poplatníky v rámci daňových řízení. Pojďme se tedy na výše uvedené téma podívat podrobněji.
Vydáno: 19. 04. 2022
  • Článek
Cílem tohoto článku bude komplexně seznámit čtenáře s problematikou lhůt, jejich určením, počítáním času, zachováním, prodloužením, přetržením, přerušením či navrácením v předešlý stav v daňových předpisech, neboť tyto jsou nedílnou a důležitou součástí daňových řízení a jejich dodržování se týká jak osob zúčastněných na správě daní, tj. daňových poplatníků či plátců, tak i samotných správců daně. Pro běh postupů při správě daní pro výkon formalizovaného úkonu je daňovému subjektu vždy stanovena lhůta. Daňový subjekt by měl vždy dbát na to, aby dodržel takto zákonem nebo správcem daně stanovené lhůty. Pojďme tedy oblast lhůt v daňových předpisech prozkoumat podrobněji.
Vydáno: 12. 04. 2022
Můj klient podal začátkem února papírovou formou DPFO za rok 2021, vzhledem k tomu, že nešlo toto přiznání podat elektronicky. Zřejmě bude mít v úmyslu podat opravné přiznání, které už podáme elektronicky. Pokud bude podávat řádné opravné přiznání k DPFO za rok 2021 elektronicky, do kdy má termín podání? Do 1. 4. 2022, kdy je základní termín pro podání dle daňového řádu, nebo do 2. 5. 2022, kdy se může podávat přiznání k dani z příjmu elektronicky? 
Vydáno: 22. 03. 2022
  • Článek
Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 7. 10. 2021, čj. 6 Afs 263/2020-46
Vydáno: 07. 03. 2022
Společnost v roce 2017 dosáhla daňové ztráty. V březnu 2019 finanční úřad zahájil daňovou kontrolu daně z příjmů právnických osob. Ta trvá dosud. Vzhledem k tomu, že daňový řád lhůtu pro trvání daňové kontroly samotné nestanoví, lze se domnívat, že tuto kontrolu může provádět po dobu trvání lhůty pro vyměření daně, což je v uvedeném případě 5 + 3 roky tj. v podstatě do 31. 3. 2026?
Vydáno: 17. 12. 2021
  • Článek
Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 26. 5. 2021, čj. 8 Afs 114/2019-52
Vydáno: 28. 10. 2021
  • Článek
Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 13. 5. 2021, čj. 10 Afs 341/2019-38
Vydáno: 28. 10. 2021
  • Článek
Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 22. 2. 2021, čj. 1 Afs 215/2019-47
Vydáno: 28. 10. 2021
  • Článek
Pokud nastal původní den splatnosti daně před 1. 1. 2015, uplatní se při výpočtu úroku z prodlení § 252 odst. 2 zákona č. 280/2009 Sb. , daňového řádu, ve znění účinném do dne 31. 12. 2014, tj. včetně pravidla omezujícího délku úročení prodlení s úhradou daňového nedoplatku dobou pěti let, které bylo zrušeno zákonem č. 267/2014 Sb. Z uvedeného plyne, že správní orgány byly při uplatnění úroku z prodlení v posuzované věci pro absenci přechodných ustanovení ke změně § 252 odst. 2 daňového řádu vázány právními předpisy platnými v době vzniku dluhu na dani. Skutečnost, že samotný úrok z prodlení vzniká každým dnem trvání prodlení, je tudíž nerozhodná. Stejnou logikou ostatně postupoval Nejvyšší správní soud rovněž při posuzování časové působnosti § 254a daňového řádu upravujícího úrok z daňového odpočtu, který byl do zákona vložen rovněž bez výslovné zákonné úpravy své působnosti na již založené a trvající hmotněprávní nároky.
Vydáno: 30. 09. 2021
  • Článek
Více jak tříleté prekluzivní lhůty JUDr. Ing. Ondřej Lichnovský, Specialis s.r.o., advokátní kancelář Lze tedy shrnout, že v případě daně z příjmů právnických osob za zdaňovací období roku 2013...
Vydáno: 31. 01. 2021
  • Článek
Prověřování daňových povinností nebývá vždy tak rychlé, jak by si daňové subjekty přály. V některých případech se může dostat do kolize s právem správce daně vyměřit či doměřit daň, protože může být překročena prekluzivní lhůta. Výběru zajímavých judikátů správních soudů z této oblasti je věnován dnešní příspěvek.
Vydáno: 18. 01. 2021
Zahájení daňové kontroly dle novely daňového řádu 2021 – Revoluce ve způsobu přepočtu cizoměnových výdajů vynaložených v jiném zdaňovacím období – Vliv vykázání a možného uplatnění daňové ztráty na běh lhůty pro stanovení daně – Možnost ukládat opakované sankce za dlouhodobé porušování daňové povinnosti
Vydáno: 18. 12. 2020
  • Článek
V uplynulých měsících vydal Nejvyšší správní soud několik zásadních judikátů k otázce vlivu vykázání a možného uplatnění daňové ztráty jako položky odčitatelné od základu daně na běh lhůty pro stanovení daně. Tyto judikáty vyvolaly podstatnou změnu dosavadních výkladových stanovisek Finanční správy k aplikaci § 38r odst. 2 zákona o daních z příjmů . Jednalo se o rozsudky Nejvyššího správního soudu ze dne 13. května 2020, čj. 8 Afs 58/2019-48 , a ze dne 18. června 2020, čj. 2 Afs 388/2019-70 , zakazující tzv. řetězení ztrát, a dále rozsudky Nejvyššího správního soudu ze dne 2. července 2020, čj. 9 Afs 81/2020-40 , a ze dne 17. července 2020, čj. 4 Afs 101/2020-41 , k vlivu úkonů činěných ve smyslu § 148 odst. 2 až 4 daňového řádu na běh lhůty pro stanovení daně a k maximální délce lhůty pro stanovení daně ve smyslu § 148 odst. 5 daňového řádu .
Vydáno: 18. 12. 2020
GFŘ z důvodu zvýšení právní jistoty poplatníků daně z příjmů právnických a fyzických osob v návaznosti na rozhodovací činnost NSS vydává Informaci k určení lhůty pro stanovení daně (prekluzivní lhůty) při vykazování a uplatňování daňové ztráty a posuzování běhu této lhůty.
Vydáno: 01. 12. 2020
Velká novela daňového řádu – Rekapitulace k dani silniční v roce 2020 – Délka promlčecí doby u přestupků – Úrok z daňového odpočtu
Vydáno: 10. 11. 2020
1. Cíl příspěvku Cílem příspěvku je vyjasnit důsledky zajišťovacího převodu práva na běh lhůty pro osvobození příjmů z prodeje nemovitostí a z převodu podílu v případě, kdy je splněn...
Vydáno: 06. 11. 2020
  • Článek
Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 2. 7. 2020, čj. 9 Afs 81/2020-40
Vydáno: 02. 11. 2020
  • Článek
Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 28. 5. 2020, čj. 1 Afs 368/2019-27
Vydáno: 02. 11. 2020
  • Článek
Nejvyšší správní soud tedy nesouhlasí s názorem stěžovatele o „podmíněném“ prodloužení lhůty vydáním výzvy k podání dodatečného daňového tvrzení, na niž bylo daňovým subjektem reagováno negativně, přičemž důvodnost prodloužení lhůty by se mohla prokázat až daňovou kontrolou zahájenou právě v době tohoto „podmíněného“ prodloužení. Výzva podle § 145 odst. 2 daňového řádu vytváří nezbytný prostor pro toto podání, tedy pro dobrovolné splnění daňové povinnosti daňovým subjektem, a tento prostor mu musí být poskytnut. Pokud výslovně odmítne využít této možnosti a je-li třeba k prokázání správcem daně ve výzvě tvrzeného podezření provedení daňové kontroly, musí být i ta zahájena včas, tedy v původní lhůtě. Operuje-li stěžovatel názorem, že se neumožněním podmíněného prodloužení lhůty dostává správce daně do neřešitelné situace, je třeba poukázat na to, že tato „neřešitelnost“ plyne zcela z jeho postupu, ponechá-li nezbytné úkony na konec lhůty.
Vydáno: 31. 10. 2020
+ Zobrazit dalších 20