Majetek, odpisy, rezervy

OSVČ se rozhodla uplatnit v dodatečném přiznání k dani z příjmů za rok 2023 odpisy majetku, jehož odpisování bylo v roce 2023 původně přerušeno. Na základě judikátu z roku 2021 jí tento postup nebyl doporučen. Na webech se objevily odborné články, které naopak postup schvalují a zároveň také hovoří o možnosti uplatnit přerušené odpisy v rámci daňové kontroly.Z čeho změna přístupu plyne a je akceptována správcem daně?

Společnost s r. o. kupuje nové osobní auto do obchodního majetku od autorizovaného prodejce. Tento prodejce provozuje zároveň autobazar a se společností se dohodl (ústně!), že od ní koupí ojetý vůz, který měla v majetku 4,5 roku na náhradní díly za symbolickou 1 Kč. Při koupi nového vozu je uveden výkupní bonus 20 000 Kč, což je přibližná hodnota, kterou by společnost pravděpodobně získala samostatným prodejem vozu starého. Jak v tomto případě řeším DPH a daň z příjmů?

OSVČ, neplátce DPH, která vede daňovou evidenci má od roku 1998 vloženu v obchodním majetku nemovitost, kterou odpisuje, tuto nemovitost má ve svém výlučném vlastnictví. Letos v roce 2025 se OSVČ rozhodla nemovitost vyřadit z obchodního majetku do svého osobního majetku. V roce 2026 by paní následně chtěla tuto nemovitost darovat svému manželovi do jeho výlučného vlastnictví a nemovitost využívat pro podnikání na základě nájemní smlouvy, kterou by sepsala se svým manželem. Jaké jsou při těchto transakcích daňové dopady?

OSVČ převádí podnikání na s. r. o., jeho součástí je i podnikatelský úvěr. Jak správně zaúčtovat převod úvěru do společnosti s. r. o., která ho bude následně splácet?

Jednatel společnosti s ručením omezeným dlouhodobě a v podstatné míře dotuje běžný provoz společnosti ze svých soukromých zdrojů – a to mimo účetní evidenci. Prakticky to vypadá tak, že pořizuje veškeré drobné nářadí a vybavení nezbytné k realizaci zakázek na své jméno a z vlastních prostředků. V účetnictví společnosti jsou následně vykazovány pouze tržby za poskytované služby, avšak náklady jsou evidovány v minimální výši. V souvislosti s tímto bych si ráda ověřila následující: Z pohledu účetnictví a zásady věrného a poctivého obrazu a srovnatelnosti: Domnívám se, že uvedený postup není v pořádku, neboť výrazně zkresluje realitu společnosti? Možnost náhrady za používání vlastního vybavení: Pokud je jedním z motivů uvedeného postupu skutečnost, že část tohoto vybavení je využívána i k soukromým účelům a jednatel chce předejít složitému rozlišování, je možné alespoň interní směrnicí stanovit paušální náhradu za opotřebení vlastního vybavení? Pokud ano, jakým způsobem je to v praxi nejlépe nastavit (např. paušální částka měsíčně, procento z hodnoty, tržeb apod.)? Zachycení vkladu drobného hmotného majetku: Jakým způsobem prosím účetně zachytit vklad drobného hmotného majetku (do 80 000 Kč, hranice účetní jednotky odpovídá hranici pro daňové účely)? Podloženou cenu obvyklou na účet 501 proti závazku vůči jednateli, případně příplatku mimo základní kapitál? Nebo pouze evidence dle interních pravidel, bez účtování? 

Jak postupovat v případě, kdy společnost s. r. o. na účtu 042 „střádá“ částky například za projektovou studii na realizaci stavby domu, ve výši např. 200 000 Kč, tedy náklady přesahují hraniční částku pro začátek odpisování 80 000 Kč Z nějakého důvodu se rozhodne, že projekt realizovat nebude a celou tuto „akci“ zruší. Nicméně mnoho nákladů s tím spojených již vzniklo. Co tedy se zůstatky na účtu 042? Odúčtují se rovnou do nákladů? A v jakém okamžiku? Na základě čeho? Co když částky jsou nashromážděné za více ročních období? Například rok 2022,2023, 2024 a v roce 2025 se rozhodne, že projekt realizovate nebude? V jakém roce a jak je odúčtuje? Musí podávat za předchozí roky dodatečné daňové přiznání? 

Právnická osoba (s. r. o.) se zabývá pronájem kopírovacích strojů do kanceláří. Zákazník si vybere konkrétní zařízení, společnost ho koupí a následně na základě nájemní smlouvy pronajme na určitou dobu (2-4 roky). Po ukončení nájemní smlouvy si ve většině případů nájemce zařízení odkupuje za 1 000 Kč. Hodnota zařízení je do 80 000 Kč nebo i výjimečně nad 80 000 Kč, což jsou limity, které má společnost nastaveny pro zařazení do dlouhodobého majetku. Bude společnost uvedená zařízení účtovat do drobného dlouhodobého hmotného majetku (do 80 000 Kč), resp. do dlouhodobého hmotného majetku (nad 80 000 Kč) a po zvolenou dobu odpisovat? A bude se z pohledu ZDP jednat o dlouhodobý majetek s daňovými odpisy, případně s daňovými odpisy shodnými s odpisy drobného majetku?

Vlastníme administrativní budovu zařazenou do odpisové skupiny 6. Provedli jsme rekonstrukci této budovy a změnili její užívání na bytový dům. Máme po zařazení do užívání změnit odpisovou skupinu na 5 u daňových i účetních odpisů?

Společnost koupila v r. 2006 starší budovu a začala ji odpisovat. Daňové i účetní odpisy byly stanoveny na 30 let, tj. do roku 2036. Letos se provádí technické zhodnocení za 10 mil. Kč. Je možné změnit účetní odpisy a prodloužit dobu odepisování do roku 2046 nebo i déle? Pokud ano, co je k tomu potřeba? Jak by to bylo s daňovými odpisy, kdyby se udělalo technické zhodnocení na budově, která už je odepsaná?

Rozvedení manželé podepsali dohodu o vypořádání majetku. Vlastnictví automobilu, který byl v podnikání manžela, přejde do vlastnictví manželky 1. 1. 2026. Manžel uplatní ve svém daňovém přiznání 100 % odpisu automobilu v roce 2025 a žádný odpis v roce 2026? Nebo může uplatnit poloviční odpis v roce 2026? Pokud by automobil nebyl zahrnut do dohody o vypořádání, ale bude prodán 1. 1. 2026 (odpoledne), mohl by si manžel uplatnit poloviční odpisy v roce 2026?

Je možné odpisovým plánem u společnosti stanovit daňové odpisy na 60 měsíců, což u majetku zařazeného do užívání v pátém měsíci znamená, že bude odpisován 60 měsíců, tj. časově 6 let. První rok odpis za měsíců v daňovém přiznání, druhý až pátý rok – vždy 12 měsíců. Šestý rok odpis 5 měsíců. Ve společnosti by tak platilo, že daňové a účetní odpisy se rovnají. Podle výpočtů jsou první roky, při použití měsíčního odpisování u zařazeného majetku v průběhu roku, daňové odpisy nižší než je maximum v zákoně o daních z příjmů – další roky se poměr vyrovnává a poslední rok jsou pak měsíční odpisy vyšší než použité roční, ale celková suma odpisů je stejná – jen každý rok vzniká při použití měsíčních a odpisů a ročních rozdíl. První roky asi není problém, ale co poslední roky – může správce daně doměřit daň, když při kontrole použije roční odpisy, které jsou poslední a předposlední rok nižší, než měsíční odpisy stanovené odpisovým plánem. Může společnost reagovat tak, že podává za předchozí období dodatečná přiznání a bude tak kompenzovat toto doměření daně? Je možné takto stanovit odpisování na měsíce u rovnoměrného i zrychleného odpisování – u zrychleného odpisování vznikají větší rozdíly při použití 60 měsíců vers. pět let – pokud je majetek pořízen v prosinci je fakticky ve druhé odpisové skupině odpisován 49 měsíců.

Klient vlastní nebytovou nemovitost s číslem popisným, kterou odpisuje. Část této nemovitosti v roce 2025 přestavěl na bytové jednotky. Přestavěné části bylo přiděleno samostatné číslo popisné a byla zapsána do katastru nemovitostí jako samostatná stavba. Jaký je postup v účetnictví, pokud by chtěl tuto novou část vést jako samostatný dlouhodobý majetek? Lze ponížit zůstatkovou cenu původní nemovitosti poměrem plochy a tuto část zůstatkové ceny zaúčtovat jako pořizovací cenu nové části? 

Společnost účtuje drobný hmotný majetek s dobou použitelnosti delší než jeden rok, jehož PC nedosahuje 80 000 Kč, rovnou do nákladů. Drobný majetek do 3 000 Kč neeviduje a nad 3000 Kč eviduje v seznamu drobného majetku. Může si společnost určit sama hranici, od které bude drobný majetek evidovat, je to v souladu s předpisy nebo je třeba evidovat i drobné pracovní nářadí apod.? Jak to je s vyřazováním drobného majetku, který byl účtován rovnou do spotřeby? Pokud jde o rok starou vrtačku, která se pádem na zem rozbila, stačí na základě protokolu jen vyřadit ze seznamu drobného majetku? Je nějaká doba, do kdy by se musel vracet nárok na odpočet DPH nebo jiné daňové dopady, když jde o poměrně nový drobný majetek, ale už nefunkční?

Společnost s r. o. byla v roce 2024 v zisku cca 660 000 Kč, ale majitel chtěl být v ještě větším účetním zisku, tak přerušili (nebyly zaúčtovány) účetní odpisy auta ve výši cca 2,5 mil. Kč. Daňový poradce tomu dal zelenou. V roce 2023 byl účetní odpis zaúčtován a v roce 2024 tedy nezaúčtován s tím, že se auto nepoužívá a bude jako investice. Z našeho pohledu, když už se začalo s účetním odepisováním, mělo se v něm pokračovat. I tím, že majetek (v tomto případě auto) někde stojí a nepoužívá se, každým dnem ztrácí na hodnotě. Takže za nás účetní odpisy musí být zaúčtovány vždy, aby nedošlo ke zkreslenému účetnímu výsledku hospodaření. Jinak je to s daňovými odpisy, které se mohou v daňovém přiznání pozastavit. Rádi bychom se opřeli o nějaké ustanovení v zákoně, je prosím možné na základě nějakého ustanovení v zákoně přerušit účetní odpisy? 

OSVČ, plátce DPH, vedoucí daňovou evidenci, je v dlouhodobé pracovní neschopnosti. Pobírá nemocenské dávky, činnost nevykonává a už ani vykonávat nebude ani po ukončení pracovní neschopnosti. V majetku má vůz pořízený v r. 2018. Nebyla nárokována DPH, odpisy přerušeny, zůstatková cena 79 000 Kč). Může vůz vyřadit z obchodního majetku a následně hned prodat? Jaký to pro něj bude mít daňový dopad? Bude muset zdanit příjem z prodeje vozu?

Do jaké odpisové skupiny zařadit trafostanici, kterou budeme pronajímat odběratelům? Trafostanice se bude převážet na jednotlivá pracoviště, není tedy spjatá se zemí. 

Podnikatel, fyzická osoba, plátce DPH, má v majetku nemovitost-byt a chtěl by ji převést do osobního užívání. Jaké daňové dopady jak z hlediska daně z příjmů, tak z hlediska DPH by měl tento převod? 

Jsme s. r. o., máme pohledávku ve výši 24 200 Kč vč. DPH z důvodu neuhrazené faktury ke společnosti s r. o., kde došlo k úmrtí jediného společníka. V obchodním rejstříku je zapsán jenom jednatel, který nekomunikuje. Pohledávka je mladá, byla splatná 11. 8. 2025. Jak máme dál postupovat s ohledem na DPH a daň z příjmu? Je možný daňový odpis pohledávky, a pokud ano, kdy ji můžeme odepsat?

Společnost odpisuje drobný hmotný dlouhodobý majetek v rozmezí pořizovacích cen 15 000 Kč – 80 000 Kč po dobu 24 měsíců. Během doby odpisování vyřadila majetek – konkrétně šlo o mobilní telefon, který byl vyřazen následkem škody (pádem na zem), telefon byl vyhozen do elektroodpadu. Je zůstatková cena daňová při vyřazení a účtujeme o ní na účtu 551?

Právnická osoba, neplátce DPH, pořídila osobní vozidlo. Část hradila z vlastních prostředků, a na část jí byl poskytnut finanční úvěr (ne finanční leasing). V technickém průkazu je právnická osoba zapsána jako provozovatel do doby splacení úvěru. Lze celou pořizovací cenu vozidla daňově odpisovat, nebo lze odepisovat pouze část pořizovací ceny, kterou právnická osoba hradila z vlastních prostředků?