Obrat

Fyzická osoba, nepodnikatel, od ledna 2023 pronajímá skladové prostory, nájemné měsíčně činí 100 000 Kč. Dle smlouvy je nájemné účtováno plátcům DPH pro ekonomickou činnost. Dále má příjem za úplatné věcné břemeno 130 000 Kč splatné k 31. 3. 2023. Počítá se do obratu DPH tato úplata za věcné břemeno? Pokud ano, kdy započítat do obratu vystavením faktury, nebo až platbou na účet? Dále příjem za výkon fce jednatele 35 000 Kč/měsíčně. Počítá se tato odměna za výkon fce jednatele do obratu DPH? Jednatel není v pozici zaměstnance, jde o obchodní vztah, jde tu o ekonomickou činnost pro sledování obratu DPH? Počítat tedy odměnu jednatele do obratu DPH? Jestliže ano, počítá se hrubá částka, nebo čistá po odvodech zdravotního a sociálního pojištění? Pak by vyšel obrat za 12 měsíců 1,756 mil. Kč, ale v březnu 2024 by mohlo dojít při platbě věcného břemene k překročení obratu pro DPH? Jiné příjmy by neměly nastat. Je to takto správně? Toto by asi nastalo v ideálním případě pravidelných měsíčních plateb. Jak ale počítat obrat, když by došlo ke zpoždění některé z plateb a došlo by k následnému doplacení? Rozpočítala by se částka na jednotlivé chybějící měsíce, nebo jako jedna částka?

S. r. o. vlastní pozemky, které připravuje k výstavbě rodinných domů (demolice, odvoz sutě. příprava sítí a komunikací). Dle LV je způsob využití zastavěná plocha a nádvoří, orná půda, zahrada, jednalo se o areál zkrachovalých stavebnin. Nabyto bylo od plátce DPH v roce 2017, kupující s. r. o. byla v té době neplátce. Kupující s. r. o. byla poté plátcem DPH v letech 2018–2021 a registrace jí byla zrušena pro neuskutečňování plnění. Dosud neměla žádné výnosy. Nyní společník a jednatel zjistil, že se mu nepodaří prodat obchodní podíly společnosti (osvobozeno od daně z příjmu po 5 letech), tzn. celou výstavbu jako developerský projekt a s. r. o. začne prodávat jednotlivé pozemky kupujícím – fyzickým osobám nepodnikatelům (17 dílčích pozemků) po 1,5 mil. Kč. Areál je v intravilánu obce, vedený jako zastavitelný. Stane se s. r. o. plátcem DPH po prodeji prvních dvou pozemků?

Nemovitost je vlastněna dvěma spoluvlastníky, neplátci DPH, ideální polovinou. Opravy a výstavba nového křídla probíhá tak, že veškeré doklady dle dohody obou spolumajitelů, jsou vystavovány dodavateli stavebních prací na jednoho spolumajitele, nakupuje tedy tyto stavební práce svým jménem a na svůj účet. Tento spolumajitel posléze provede vyúčtování druhému, který mu i svou příslušnou částku zaplatí. Spolumajitel, který přeúčtovává přijaté stavební práce, je zároveň OSVČ dle § 7 ZDP (tato činnost nesouvisí se stavební činností). Nemovitost není zařazena v obchodním majetku. Po její přestavbě budou některé jednotky dle zájmu prodány, a některé budou pronajímány - § 9 ZDP. Je výše uvedené přeúčtování předmětem ZDPH, nebo se jedná o přeúčtování, tak jak ho vykládá MF ČR - § 36 odst. 11 ZDPH? Jak tato situace ovlivní vznik plátcovství u tohoto spolumajitele?

Jak se posuzují tržby z prodeje vstupenek na akci, která se bude konat až po ukončení prodeje vstupenek v jiném měsíci (případně i roce)? Počítají se tyto úplaty za prodané vstupenky do obratu v okamžiku prodeje vstupenky, anebo až při konání samotné akce (kdy teprve dojde k uskutečnění plnění)? Trochu matoucí může být, že v účetnictví se prodej vstupenky zpravidla účtuje jako výnosy, případně jako výnosy příštích období, a ne jako přijaté zálohy.

Fyzická osoba nepodnikající pronajímá právnické osobě nemovitost. Nájemné bude vypláceno na základě uzavřené smlouvy, kde je nájemné detailně popsáno, nebo musí být pravidelně fakturováno? Fyzická osoba nezná pojem fakturace.

Manželka začala od 1. 7. 2023 podnikat v obchůdku, kde prodává potraviny, ale i vlastní výrobky - zákusky, chlebíčky atd. Předpokládá, že její měsíční příjem bude cca 150 000 - 200 000 Kč. Manžel jí chodí do obchůdku pomáhat - někdy jednou týdně, někdy vícekrát - uklízí, vykládá zboží atd. Je možné, na manžele rozdělit příjmy a výdaje jako na spolupracující osobu (nezávisle na tom kolik času v bufetu stráví?)? Např. bude-li mít manželka celkově za rok 2023 příjmy 2 000 000 Kč - jaká částka může být rozdělena/nerozdělena? Mohou oba použít paušální výdaje? Pokud budu příjmy rozděleny na polovinu 1 000 000 Kč a 1 000 000 Kč, pak výdaje musí být u obou paušální např. tedy 600 000 nebo skutečné? A jak je to s DPH - budou-li příjmy rozděleny, pak je rozděleno i DPH a obrat do 2 000 000 za 12 měsíců?

Doktorka, fyzická osoba, neplátce DPH dostane od VZP bonifikaci za zřízení nového pracoviště v preferované oblasti ve výši 500 000 Kč. Vstupuje tato částka do obratu pro DPH?

Zemědělský podnikatel dostává provozní dotace od státu. Započítávají se dotace do obratu podle § 4a zákona o DPH? Započítávají se dotace do obratu podle § 1 odst. 2 písm. e) zákona o účetnictví? Pokud ano, započítají se ke dni připsání dotace na účet, nebo ke dni rozhodnutí, nebo ke dni nabytí právní moci rozhodnutí?

OSVČ, daňová evidence, neplátce DPH, má živnostenský list na prodej doplňků stravy a poradenskou činnost. U těchto zdanitelných plnění sledujeme obrat 2 mil. Z titulu poradenské činnosti je identifikovanou osobou (občas přednáší na Slovensku pro slovenskou firmu). Tato služba nevstupuje do obratu DPH – místo plnění je na Slovensku. Od ledna 2023 má oprávnění k poskytování zdravotních služeb. Otevřela si ordinaci praktického lékaře. Co všechno by mohlo vstupovat do obratu DPH ze zdravotních služeb, nebo vše je dle § 58 ZDPH osvobozeno a nevstupuje do obratu? Fakturujeme např. paušál PLS na jednotlivé firmy, dále různé zdravotní vstupní, periodické prohlídky a pak samozřejmě zdravotní výkony na pojišťovny. Jde nám o to, aby se lékařka nestala plátcem DPH a nepřekročili jsme při všech jejích aktivitách obrat DPH.

Obrat může mít v různých oblastech financí odlišné vymezení. Pro účely daně z přidané hodnoty (dále jen „DPH“) je pak obrat vymezen speciálně ve smyslu pravidel DPH. Podle této definice pak některé tržby osoby povinné k dani vůbec nemusí vstupovat do částky obratu pro účely DPH. Výše obratu je pak důležitá pro povinnost zákonné registrace k DPH či ke zrušení registrace a hraje roli také pro případnou změnu zdaňovacího období.

Nadační fond v průběhu roku dostává dary od fyzických i právnických osob (založena na poskytování pomoci nemocným dětem). Dále několikrát do roku pořádá akce na podporu onkologický a jiných zdravotně postižených pacientů. Účtuji správně dary na účet 682 a můžu na tento účet zaúčtovat i příjmy z pořádaných akcí? Potřebovala bych vědět, co se započítává do obratu DPH pro hlídání hranice 1 000 000 Kč (v roce 2022). 

Společnost A (neplátce DPH) se domluvila se společností B (neplátce DPH), že společně v r. 2021 zahájí výstavbu RD na pozemku společnosti B (personálně spojené společnosti) s tím, že po dokončení stavby bude RD prodán, případně bude sloužit jako sídlo obou společností. V r. 2021 obě společnosti účtovaly o nákupu materiálu a stavebních pracích na účtu 041. V 9/2022 se společnost A dostala do finančních problémů a z toho důvodu na část stavebních prací vč. materiálu (které ještě probíhaly) vystavila společnosti B zálohovou fakturu ve výši 500 000 Kč. Mezi tím se společnost A rozhodla zcela odstoupit od výstavby RD a všechen materiál včetně stavebních prací účtovaných na účtu 041 odprodat společnosti B. V 12/2022 vystavila společnost A společnosti B fakturu na částku 2,5 mil. Kč s odpočtem zálohové faktury. Vystavená faktura bude účtována MD 311/D 041 nebo musí být proúčtován materiál a stavební práce vedené na účtu 041 nákladově a fakturace bude účtována MD 311/D 641? Touto jedinou fakturou společnost A překročí v 12/2022 limit 2 mil. Kč a stává se tím od 2/2023 plátcem DPH nebo při fakturaci MD 311/D 641 se skutečně jedná o prodej majetku a ten do obratu pro DPH nevstupuje?

Česká firma plátce DPH, nakoupila zboží (mobilní telefony), a v ČR chce prodat mobilní telefony za částku vyšší než 100 000 Kč jiné společnosti, která je plátce DPH. Lze v tomto případě použít režim reverse charge? A pokud ano, tak protože se jedná o částku vyšší než 100 000 Kč? Nebo jaký je tam důvod požití reverse charge? 

Spolek Vinaři má v hlavní činnosti spolku mimo jiné: Spolupráce s obcí, místními zájmovými organizacemi a podnikatelskými subjekty při přípravě a realizaci projektů, jejich cílem je propagace a rozvoj obce, vinařství a místních tradic. Spolek pořádá kulturní akci „Den otevřených sklepů“, což je propagace vinařství v obci. Jednotliví vinaři na tuto akci připraví své vinné sklepy, kde návštěvníci této akce mohou degustovat vzorky vína do skleniček. Spolek Vinaři prodá vstupenky v hodnotě 800 Kč, vstupné zahrnuje: volnou degustaci vín, poukaz 400 Kč (4 × 100 Kč) na nákup vína, sklenička, mapka, propiska. Večer se pro návštěvníky pořádá kulturní akce – dechová hudba. Poukaz na odběr vína: poukazem návštěvník zaplatí ve sklepě u vinaře, při nákupu lahve vína. Vinaři po ukončení akce vymění ve Spolku Vinaři tyto poukazy za peníze. Spolek je tedy takovým prostředníkem mezi Vinaři a návštěvníky. 1) Započítává se příjem ze vstupenek do obratu DPH v plné výši vstupného? 2) Je sazba DPH u celé vstupenky 10 %, přestože: a) Sazba DPH u částky 400 Kč – která zůstává Spolku na náklady – provoz akce? b) Sazba DPH u částky 400 Kč – za kupony? 3) Poukazy na odběr vína – je možné je brát např. jako ceninu, nebo je tam sazba DPH 21 %? Nebo to, že se se jedná o propagaci vinařů a obce, může být sazba DPH 10 % u všeho? 4) Spadá příjem z této akce do hlavní nebo vedlejší činnosti spolku?

Obrat a kontrolní hlášení – hlavní změny v DPH od 1. 1. 2023 Ing. Petr Vondraš, daňový poradce BDO Czech Republic Shrnutí - Obrat pro registraci osob povinných k...

Článek seznamuje s hlavními novinkami roku 2023 a podrobněji se věnuje změnám v daních z příjmů a DPH.

Poplatník v r. 2020 upravil základ daně o pohledávky dle § 23 odst. 8 písm. b) ZDP a přešel na paušální režim. V prosinci 2022 překročí jeho fakturace limit 1 mil. Kč za posledních dvanáct měsíců, nicméně je možné, že neobdrží příjmy vyšší než 1 mil. Kč z podnikání. 1) Nechce se registrovat a dle mého názoru už nemusí, protože je nový limit 2 mil. Je to tak? 2) Za r. 2022 pokud nebude mít příjmy po odpočtu příjmů zdaněných dle § 23 odst. 8 písm. b) ZDP (dodaněné pohledávky) - bude dál platit paušální daň, ale ve výši pro r. 2023? 3) Pokud příjmy překročí za r. 2022 1 mil. Kč, bude moct zůstat u paušální daně a platit jenom její vyšší výši pro rozmezí 1-1,5 mil. Kč, nebo bude muset podávat přiznání k DPFO (skutečné/paušální výdaje)?

1. ledna 2023 vstoupí v platnost novela zákona o DPH, která zvyšuje limit obratu pro povinnost platit daň z přidané hodnoty z 1 mil. Kč na 2 mil. Kč. Součástí novely jsou i přechodná ustanovení, která stanovují podmínky zrušení registrace k platbě DPH na žádost plátce. Termín podání žádosti o zrušení registrace je podle těchto přechodných ustanovení do 8. prosince 2022.

Je již schválen pro rok 2023 obrat pro povinnou registraci k DPH na 2 mil. Kč nebo schvalovacím procesem zatím neprošel? Započítává se do obratu příspěvkové organizace, základní školy zřízené obcí, příjem za pronájem tělocvičny? ZŠ pronajímá tělocvičnu jak soukromým osobám (fyzickým osobám jednotlivcům či skupinkám), tak i např. T.J. Sokolu (jaké úplaty se do obratu zahrnují, resp. nezahrnují?