Účtování zásob

Výrobní firma pořizuje ze třetích zemí přímý materiál pro výrobu, který účtuje metodou A pomocí objednávek v softwaru Sap. Přímý materiál pořizuje ve standardní pevné ceně. Některé nákupní objednávky obsahují cenové podmínky pro vedlejší pořizovací náklady dopravu, clo, balení a účtují se MD 111/D 321, pokud se fakturační cena balení liší od ceny balení na objednávce, rozdíl se účtuje na 112 jako cenové odchylky. Některé nákupní objednávky nemají zadané cenové podmínky pro vedlejší pořizovací náklady clo, doprava, balení. Je zaúčtování vedlejších pořizovacích nákladů clo, doprava, balení správné ?MD 112/D 321 jako odchylky?

Na novou stavbu jsme zakoupili sestavu 20 ks kancelářských kontejnerů a 3 sanitárních kontejnerů včetně venkovního schodiště a podest včetně montáže. Dále jsme pořídili 3 nádrže na splaškovou vodu. Sestava je volně položená na betonové ploše. Po skončení stavby cca za tři roky bude část kontejnerů odprodána a část převedena na jiné stavby. Měly bychom zařadit celou sestavu do majetku jako celek, nebo můžeme zařadit zvlášť jednotlivé kontejnery, zvlášť schodiště, podesty, nádrže – dle stavbyvedoucího je možné je použít k libovolným kontejnerům i k těm, které máme již v majetku.

Nakupujeme zboží v cizí měně, na přelomu měsíce se někdy stává, že nám dodavatel vystaví fakturu poslední den v měsíci např. 30. 9., zboží fyzicky přijde až následující měsíc např. 5. 10. Používáme pevný měsíční kurz. V tomto případě to znamená, že máme jiný kurz při obdržení faktury a jiný při obdržení zboží. Jaký je správný postup pro zaúčtování faktury přijaté a příjemky? Fakturu přijatou zaúčtujeme kurzem měsíce, ve kterém je DUZP nebo clení, tedy 30. 9., příjemku v říjnu budeme účtovat kurzem říjnovým a budeme účtovat o kurzovém rozdílu? Nebo je správné příjemku vystavit také kurzem 30. 9. a kurzový rozdíl nevznikne? Jakými zákony a paragrafy se řídí správný postup?

Jsme akciová společnost a na budově sídla máme instalovanou FVE. Část vyrobené elektrické energie sami spotřebováváme, část jsme začali sdílet a budeme fakturovat a zbytek posíláme do sítě a jednou ročně nám hradí ČEZ. Jak máme nyní postupovat a účtovat o vyrobené elektřině? Všechnu vyrobenou elektřinu naskladnit jako výrobek a nebo jen část kterou nespotřebujeme? Za jakou cenu máme naskladnit (prodejní cenu máme dohodnutou smluvně). Jak proúčtovávat jednotlivé tyto složky? Nyní také instalujeme FVE na budovách města. V našem vlastnictví bude pouze FVE jakožto technické zhodnocení budovy. Elektřina se bude spotřebovávat v oné budově, my budeme fakturovat a také bude docházet ke sdílení přebytků. Zároveň máme s vlastníkem budovy uzavřenou smlouvu o správě odběrného místa a díky instalované FVE budou mít na fakturách +1 000 Kč, což je vlastně vyvolaný náklad. Budeme tedy přefakturovávat elektřinu od externího dodavatele, fakturovat elektřinu přímým vedením a elektřinu sdílením. Jak v jednotlivých případech postupovat a účtovat. V kterých z těchto případů budeme platit daň z elektřiny? Můžeme si oněch +1 000 Kč nechat jako vlastní náklady a tuto částku vyvolanou instalovanou FVE nepřefakturovávat?

Můžou být lodní kontejnery nakoupené jako zboží a dány do daňových výdajů v roce nákupu, když má podnikatel živnostenský list na nákup a prodej zboží? 

Česká s. r. o. je identifikovaná osoba. Dostane od firmy z EU 10 000 EUR a tyto peníze vloží na krypto burzu. Budeme to účtovat jako zboží na účet 132? Pak z burzy přijde na účet firmy 200 EUR, to je zřejmě provize a bude to zisk naší firmy. Z burzy pak zbytek peněz odejde zpět klientovi firmy, to bude výdělek klienta firmy, ne náš. U nás bude minus zboží na úctě 132? Jak správně zaúčtovat tyto transakce a na co si dát případně pozor?

Firma s. r. o. (účtuje o zásobách způsobem B) – kromě jiného - prodává stroje, které nakupuje od dodavatele z Německa. Instalace takového stroje je komplikovaná a vyžaduje odborníka, je to delší proces trvající min. jeden den, někdy několik dní. Bez nainstalování stroj fungovat nemůže, proto většinu strojů prodáváme rovnou včetně instalace a tuto instalaci máme již zahrnutou v prodejní ceně stroje. Stroj se musí nainstalovat až na místě odběratele, na kterém potom trvale stojí (přesun by vyžadoval odbornou odinstalaci + instalaci). Instalaci strojů nám dělá specializovaný subdodavatel, který nám ji následně fakturuje. Můžeme tyto náklady účtovat na účet 518? Dle definice vedlejších pořizovacích nákladů (vedlejší náklady související s pořízením zásob…) mi nepřipadá, že by instalace prováděná u odběratelů do vedlejších pořizovacích nákladů patřila. Patří tedy, nebo nepatří popsané náklady na instalace do vedlejších pořizovacích nákladů, protože pro samotné pořízení stroje není instalace nutná?

Účetnictví (způsob B) má zobrazovat skutečnost, která reálně nastává. Pokud zboží neprojde skladem dodavatele, je zbytečné ho formálně na sklad přijímat příjemkou a ve stejný okamžik vydávat výdejkou. Platí to stejné i pro díly z externí kooperace, které vůbec neprojdou skladem podniku a jdou rovnou z auta dodavatele do výrobní haly, kde se stávají součástí rozpracované výroby? Tedy stačí zaúčtovat fakturu přijatou (MD 518/D 321) a v rámci zadání faktury zaevidovat na zakázku = evidence rozpracované výroby a už není potřeba formální příjemka a výdejka na sklad?

Česká s. r. o. pořídila budovu s pozemkem s cílem budovu zdemolovat a na jejím místě postavit bytový dům a všechny bytové jednotky prodat. Zaúčtovala proto hodnotu pořízené budovy a pozemku do zásob (účet 121). Delší dobu trvá získat stavební povolení, a proto v mezičase budovu s pozemkem pronajala, dále řeší projektovou dokumentaci a získání stavebního povolení. Odporuje účetním předpisům ponechat pronajatou budovu a pozemek v zásobách, nebo ke dni zahájení pronájmu vzniká povinnost hodnotu budovy a pozemku přeúčtovat na účty dlouhodobého majetku (021 a 031)? 

Společnost, pivovar, vede evidenci zásob způsobem A, mimo běžnou vlastní výrobu si nechává pod svojí značkou vařit také pivo v jiném pivovaru, nákup takto vyrobeného piva naskladňuje na základě dodacího listu a faktury do skladu pivovaru, a to jako hotové výrobky – příjem externí. Domnívám se, že příjem externí nemůžou být hotové výrobky, které jsou definovány jako zásoby vlastní výroby. Jak správně naskladňovat externí příjem takto vyrobeného piva?

Firma, ve které účtuji, vyrábí, ale také přeprodává zboží (dřevěné atypické palety, bedny). Obchodní zástupce dohodne obchod, kdy objedná výrobky jedné firmy pro konečného zákazníka dle jeho požadavku. Dále objedná přepravu od výrobce k zákazníkovi. Toto zboží my naskladníme na sklad (na základě přijaté faktury) a hned vydáme ze skladu zboží a vyfakturujeme na základě potvrzeného dodacího listu odběratelem odběrateli. Zásoby účtujeme způsobem B. Musíme toto přeprodávané zboží naskladňovat a vyskladňovat, i když nikdy na náš sklad reálně nedorazí? 

Společnost účtuje způsobem B. Nakupuje náhradní díly zpravidla společně s dalšími díly nebo materiálem do výroby. Díly přijme na sklad a poté podle potřeby jsou díly použity buď do výroby nebo v rámci servisu u zákazníka nebo pokud si zákazník objedná pouze díl, jsou dodány bez služeb. Někdy se už při účtování přijaté faktury ví, jestli bude díl prodán zákazníkovi bez dalších služeb, dost často je to známo až později. Jak správně účtovat? Vše co se nakoupí účtovat na účet 501 (přijatá faktura). Výnos k ND, který se prodá spolu se servisní službou – celé na 602 (vydaná faktura) Výnos k ND, který se prodá bez služby – na 642 (vydaná faktura) Náklady k ND, které se prodají bez služeb přeúčtovat interním dokladem z účtu 501 na 542?

Nakupujeme zboží z EU a když toho objednáme málo, účtují nám ve faktuře ke zboží i poplatek za odběr podlimitního množství. Je správné účtovat tento poplatek na účtu 504 spolu se zbožím a vyměřovat ho spolu se zbožím jako nákup zboží z EU v přiznání k DPH? A stejná otázka zní, zda v Intrastatu vykázat jako pořízení zboží také tento poplatek spolu se zbožím? 

Firma účtuje způsobem A. V roce 2024 se namontovala součástka do stroje, která se zaúčtovala přímo do spotřeby. V roce 2025 se zjistilo, že je to chybný díl, který nefunguje a potřebujeme ho vrátit na sklad. Jak v takovém případě postupovat z hlediska účtování, když už je rok 2024 uzavřený? Jak vrátit díl zpátky na sklad z hlediska účtování?

Za účelem zvýšení tržeb a zatraktivnění prodeje pro zákazníky vymýšlejí obchodní oddělení firem nejrůznější strategie, jako jsou pobídky, slevy, věrnostní programy, výhodné balíčky, dárky a v neposlední řadě také poukazy. Poukaz je pro prodejce velmi výhodný, neboť získá peněžní prostředky dříve, než dojde k samotnému prodeji či poskytnutí služby. Zákazník může poukaz využít například jako předplacený dárek podle výběru obdarovaného. A právě problematika poukazů, ať již prodejcem vydaných či zákazníkem nakoupených, je předmětem našeho zkoumání z pohledu daně z příjmů, daně z přidané hodnoty a účetnictví.

1. Přeceňujeme měsíčně pohyby těchto zásob k poslednímu dni měsíce a reverzujeme toto přecenění prvního následujícího měsíce. Jak postupovat u roční závěrky a přecenění k 31. 12.? Reverzovat nebo nereverzovat 1. 1. přístího roku? 2. Současně přeceňujeme stav zásob vlastní výroby na skladě k 31. 12./1. 1. aktuální kalkulací hodnoty zásoby. Je toto přecenění nákladem/výnosem starého nebo nového roku?

Firma účtuje o zásobách způsobem A, občas nakoupí polotovary nebo výrobky na sklad. Jak se tyto pohyby budou účtovat?

Chtěla bych poprosit o odpověď, zda mohu používat následující postup u účtování zásob zboží způsobem B. Na konci účetního období zaúčtovávám jen tzv. skladový rozdíl, tj. rozdíl mezi počátečním stavem k 1. 1. a konečným stavem k 31. 12.: buď přírůstek zboží MD 132/5D 04 nebo úbytek zboží MD 504/D 132. Tedy místo dvou obvyklých operací (počáteční stav do spotřeby a konečný stav ze spotřeby vyjmout a doúčtovat na sklad) provádím jen jednu, ale dojdu ke stejnému výsledku účtování. Tento postup jsem převzala, když jsem dříve účtovala v jedné firmě s měsíčními závěrkami pro německou mateřskou firmu, měli to takto nastaveno pro automatické účtování v účetním systému. Auditoři to nezpochybňovali. Teď to takto účtuji v jiné firmě, ale nikde jsem nenašla tento způsob popsaný, proto si nejsem jistá, i když výsledek účtování je stejný, zda to mohu takto (do určité míry zjednodušeně) provádět. 

Dne 17. 2. 2025 jsme obdrželi JSD tiskopis 1/6. Jedná se o dovoz vzorků přízí od čínského dodavatele ze Šanghaje. Na JSD jsou pouze hotnoty: ř. 22 fakturovaná částka 72,22 CZK, ř. 46 statistická hodnota 677 CZK a v ř. 47 Výpočet poplatků - Druh B00 a Základ pro vyměření poplatků 677. Vzorky byly poskytnuty zdarma, žádnou fakturu v účetnictví k nim nemáme. Účtuje se o tomto JSD? DPH jako při běžném dovozu vstup × výstup 21 % z hodnoty 677 CZK?

Společnost s r. o. vybudovala v roce 2016 přípojky (vodovodní, elektrická energie) na vlastním pozemku. Přípojky byly zavedeny do majetku a jsou odpisovány. V roce 2024 byla na uvedeném zasíťovaném pozemku zahájena stavba rodinného domu, který bude určen na prodej. Účtujeme na nedokončenou výrobu. Je nutné převést z majetkového účtu hodnotu přípojek na účet nedokončené výroby? Pokud ano, prosím jakým způsobem (odpisy, zůstatková cena)?