Účtování zásob

S. r. o. nakoupila komponenty na dřevěné úly. Jednotlivé části se dají podle potřeby vyměňovat a doplňovat. Úly se dají rozšiřovat přidáním dalšího patra. Cena jednoho průměrného úlu nepřesáhne 5000 Kč a odhadovaná životnost úlu bude cca 10 let. Úly budou rozmístěny na pěti místech. Jedná se o investici za 1 mil. Kč, tak prosím o radu, jak úly účtovat. Je to dlouhodobý majetek nebo soubory majetku? Odpisovat daňově nebo zvolit účetní odpisy? A ajak je to se zaúčtováním pořízení včelstev? Pořízeno bylo 200 včelstev a jedno za 4000 Kč. Za příznivých podmínek se dá očekávat, že se stávající včelstva budou rozrůstat, takže životnost spíše neomezená. A máme i včelstva odpisovat?
Vydáno: 30. 05. 2022
Vlastníme fotovoltaickou elektrárnu. Elektřinu vyrábíme pouze pro vlastní potřebu, žádnou neprodáváme. Máme o výrobě energie a její spotřebě účtovat pomocí skupiny účtů 58?
Vydáno: 29. 04. 2022
Materiálové faktury účtujeme typem B. Máme nastaveno, že přijaté faktury v cizí měně se účtují kurzem zápisu faktury do účetnictví. Vedeme si skladovou evidenci mimo účetnictví z důvodu evidence skladu a zjištění stavu skladu, faktury v cizí měně se přepočítávají v této evidenci kurzem ke dni naskladnění (někdy je jich více: pořízení, doprava, clo). Z této evidence kvartálně účtujeme stav skladu. Je problém v rozdílných kurzech?
Vydáno: 24. 03. 2022
Jak správně účetně a daňově ošetřit následující případ: placený vzorek zboží od čínského dodavatele byl přijat na sklad příjemkou. Vedeme sklad způsobem B, zaúčtováno bylo dle přijaté faktury jako zboží 504/321. Během stejného období na základě dohody s dodavatelem jsme mu poslali vzorek zpět z důvodu jeho modifikace a úpravy pro budoucí dodávky. Vzorek jsme vydali výdejkou ze skladu, nejsem si jistá, zda to bylo správně, protože vzorek je vlastně stále náš, resp. dodavatel nám za něj peníze nevrátil. Jak správně zaúčtovat při způsobu B tuto situaci k 31.12.? 
Vydáno: 17. 03. 2022
Obchodní korporace účtuje zásoby způsobem A. Nakupuje unikátní kódy (nehmotné, jen software), které nahrává do svých mechanických výrobků, přitom každý kód je jedinečný, pro každý výrobek jiný. Kód tedy vstupuje do ceny hmotného výrobku. Lze o tomto nehmotném kódu účtovat na 112? Pokud ne, jak o tom účtovat?
Vydáno: 23. 12. 2021
  • Článek
Jsme obchodní společnost provozující internetový obchod se spotřebním zbožím – náhradními díly. Každý den posíláme velké množství balíků zákazníkům. Občas se stane, že klient objednané zboží nedostane – balík ztratil dopravce nebo se jeho ztrátu nepodaří objasnit. Protože však je s vyřizováním reklamací u dopravní společnosti spojena spousta administrativy, náhradu zboží po dopravci nežádáme, ztracený balík zaúčtujeme jako daňový náklad na účet 548 a zákazníkovi pošleme zboží nové. Je to tak správně?
Vydáno: 16. 12. 2020
  • Článek
Firma se zabývá montážemi vzduchotechniky (nejčastěji klimatizace pro domácnost a průmyslové objekty). V praxi to nejčastěji vypadá tak, že firma objedná klimatizaci a potřebný montážní materiál dle požadavku zákazníka a poté ji zabuduje zákazníkovi v objektu. Jakou variantou byste doporučovali vést účetnictví? Námi preferovanější varianta je vést sklad materiálu a klimatizací, vše na účtě 112, tedy spotřeba a prodej klimatizací by spadal na účet 501 a 601 a služby (montáž) na účet 602. Ovšem někdy je naceněna zakázka jednou položkou pro prodej, která zahrnuje nejen cenu klimatizace a dalšího materiálu, ale i práci za služby. V tomto případě váháme, jestli účtovat celé na 601 nebo 602 (osobně si myslím, že to není podstatné, protože to jde do stejného řádku na výkazu VZZ). Dalo by se s tím souhlasit? Jako alternativní varianta se nám jeví, že by klimatizace byly vedené jako zboží a bylo by účtováno tedy 504 a 604. Ovšem podle vztahu montážní firmy nepůjde jen o přeprodej klimatizace, takže by se musela přesně vyčíslit položka za montáž (službu) na účtě 602, a jelikož je cena na faktuře (ve smlouvě/dohodě) často prezentována včetně montáže, aby zákazník nevěděl kolik je přirážka za montáž, tak si myslím, že v tomto případě by byl problém v ocenění jednotlivých položek 604 vs. 602, které spadají na jiné řádky výsledovky. Prosím o sdělení, jakým způsobem byste doporučovali tyto věci účtovat.
Vydáno: 10. 12. 2020
  • Článek
V rozvaze jsou na straně aktiv dvě základní velké skupiny majetku – stálá aktiva a oběžná aktiva. V rámci oběžných aktiv jsou na prvním místě zásoby. Mezi položky zásob patří i zboží. Zaměříme se nejprve na umístění zboží v rozvaze a dále na jeho vymezení, oceňování a účtování.
Vydáno: 25. 11. 2020
  • Článek
Společnost poskytuje odběratelům dodatečnou slevu za odběr zboží v závislosti na objemu odebraného zboží za určité období. Jak o této dodatečné slevě účtovat? Jak je to s DPH?
Vydáno: 26. 10. 2020
  • Článek
V rozvaze jsou na straně aktiv dvě základní velké skupiny majetku – stálá aktiva a oběžná aktiva. V rámci oběžných aktiv jsou v rozvaze na prvním místě zásoby. Mezi položky zásob patří i výrobky. Zaměříme se nejprve na umístění výrobků v rozvaze a dále na jejich vymezení, oceňování a účtování.
Vydáno: 26. 10. 2020
  • Článek
V rozvaze jsou na straně aktiv dvě základní velké skupiny majetku – stálá aktiva a oběžná aktiva. V rámci oběžných aktiv jsou v rozvaze na prvním místě zásoby. Mezi položky zásob patří i nedokončená výroba a polotovary. Zaměříme se nejprve na umístění nedokončené výroby a polotovarů v rozvaze a dále na jejich vymezení, oceňování a účtování.
Vydáno: 06. 08. 2020
  • Článek
V praxi se poměrně často setkáváme s diskusí, co považovat za neskladovatelné nákupy, jak nahlížet na položky A.I.2. Spotřeba energie a A.I.3. Spotřeba jiných neskladovatelných dodávek výkazu zisku a ztráty. V následujícím článku je uveden možný přístup k této problematice.
Vydáno: 03. 08. 2020
  • Článek
Velkou skupinou na straně aktiv v rozvaze jsou oběžná aktiva. V rámci oběžných aktiv jsou na prvním místě zásoby. Zaměříme se nejprve na umístění zásob v rozvaze na straně aktiv a následně na první položku zásob, kterou je materiál.
Vydáno: 01. 04. 2020
  • Článek
Počínaje 1. 4. 2019 byla do zákona o DPH vložena specifická úprava vzniku plnění v případě vydání poukazů, v případě následného nakládání s nimi a v případě jejich použití (čerpání). Na úpravu v § 15 až 15b zákona č. 235/2004 Sb. , o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDPH “), následně navázala rozsáhlá Informace GFŘ k poukazům č.j. 59727/19/7100-20116-506729. Tím došlo k tomu, že se praxe začala poukazům více věnovat. Shrňme si nakládání s poukazy nejen z pohledu DPH, ale i z pohledu účetnictví, daně z příjmů a zákona o evidenci tržeb.
Vydáno: 27. 01. 2020
  • Článek
1. Společnost s ručením omezeným (plátce DPH) má v pronájmu restauraci s klubovnou pro rybáře a rybník. Rybářům prodává poukazy na lovení ryb, říkají tomu sportovní rybolov. Poukazy jsou se sazbou DPH ve výši 15 %? 2. Na jaké účty se účtuje nákup ryb? 3. Na jaké účty se účtuje úbytek ryb – některé ryby vyloví rybáři, některé pytláci a pravděpodobně nějaké ryby uhynou. 4. Na jaké účty by se účtoval případný přírůstek (rozmnožování)?
Vydáno: 03. 09. 2019
  • Článek
Článek se snaží zaplnit určitou legislativní mezeru v oblasti účtování kryptoměn, tedy oblast, které se prováděcí předpisy k zákonu o účetnictví speciálně nevěnují, a zatím v této věci nebyly schváleny ani jiné vhodné dokumenty, které by mohly alespoň částečně nahradit účetní standardy v této oblasti, tj. například interpretace Národní účetní rady. Článek se pak na kryptoměnu dívá jak z pohledu způsobu jejího pořízení, tak i s přihlédnutím k jejímu plánovanému způsobu užití. Navazuje i na předchozí zveřejněný článek, který řešil problematiku zdaňování kryptoměn, a jeho cílem je tak nejen doplnit metodiku pro tuto oblast, ale především navýšit právní jistotu uživatelů účetnictví. Závěrem pak zmiňuji i možný legislativní vývoj v této oblasti, především předpokládanou metodickou činnost Národní účetní rady související s kryptoměnami.
Vydáno: 16. 08. 2019
  • Článek
Setkání s bitcoiny (nebo podobnými digitálními virtuálními nástroji) není dnes již vůbec raritou a může se přihodit i v běžné daňové nebo účetní praxi. Jak se ale s takovou situací vypořádat z pohledu oceňování, účtování, stanovení základu daně anebo vykazování?
Vydáno: 24. 04. 2019
  • Článek
Dodavatel vytvoří opravný daňový doklad za platební morálku v roce 2018 svému odběrateli. Zdanitelné plnění je 31. 1. 2019, doklad byl vystaven dne 5. 2. 2019. Z hlediska daně z příjmů u odběratele, kam patří fakturovaná částka? Má být v závěrce roku 2018 odběratele použit dohadný účet aktivní na neznámou částku, anebo lze opravný doklad zaúčtovat kompletně do roku 2019?
Vydáno: 12. 04. 2019
  • Článek
V následujícím příspěvku se zaměříme na účetnictví v rostlinné výrobě, které má oproti účetnictví v jiných výrobních odvětvích řadu zvláštností, které plynou ze specifik rostlinné výroby. Ta má sezonní charakter, rozložení práce v rámci zemědělské výroby je nerovnoměrné. Hospodářský rok se navíc nekryje s rokem kalendářním. Rostlinná výroba je vysoce závislá na přírodním prostředí a je vystavena řadě rizik (například klimatickým nebo nákazovým rizikům).
Vydáno: 15. 10. 2018
  • Článek
Na dodavatelské faktuře za zboží je uvedena paleta s poznámkou, že se jedná o vratný obal. Tato paleta buď bude vrácena, nebo nebude, v okamžiku převzetí zatím nevíme, zda paletu vrátíme nebo ne, protože používáme také palety, které dodáváme s naším zbožím, a může se stát, že bude použita i tako vypůjčená paleta dodavatele. Když nebude paleta dodavateli po určité době vrácena, dodavatel ji vyfakturuje. Jak účtovat o této paletě do okamžiku vyfakturování dodavatelem? Dále jsou i obaly, u kterých nám dodavatel fakturuje zálohu - jak účtovat v tomto případě, když v okamžiku fakturace dodavatelem opět ještě nevíme, zda paletu vrátíme, nebo ne?
Vydáno: 07. 08. 2018
+ Zobrazit dalších 20