Účtování zásob

Naše společnost s r. o. si nechala přezout a uskladnit pneu (tedy služba = 518). Dále nám byl na faktuře účtován obal na tyto pneu. Jak zaúčtovat tento obal? Zda celé na 518, nebo rozdělit 518 a 501?Dále naše společnost si pronajala elektrocentrálu (518). Na faktuře nám byly též vyfakturovány i PHM. Účtovat zvlášť pronájem (518) a 501 (PHM)? Obdrželi jsme fakturu za minerální vody (513 nedaňově), kdy nám byly fakturovány i papírové tašky. Jak správně zaúčtovat? 513 a 501, nebo může být celé účtování na 513 nedaň.? 

Developer staví bytový dům. Náklady na stavbu se účtují na 5. účty a na konci roku se přeúčtují na účet nedokončené výroby. Pravidelně máme v nákladech právní služby - právník chystá předkupní smlouvy, kontroluje smlouvy o dílo apod. Služba se vztahuje výhradně k tomuto domu. Patří tento náklad do ceny nemovitosti? Stejně tak máme i náklady na provizi a zprostředkování: externí firma získá zájemce o koupi a za to dostane provizi. Je tento náklad součástí ceny domu?

Zaplatili jsme zálohu v USD za zboží, které dovážíme ze zahraničí. Po dvou měsících jsme zboží přijali na sklad a obdrželi fakturu v USD na stejnou částku, jako je zaplacená záloha. Protože jsme pořizovací cenu zboží kalkulovali s kurzem zaplacené zálohy, při vyúčtování úhrady zálohy proti dodavatelské faktuře znovu kurzový rozdíl v pořizovací ceně zásob nezohledňujeme. Účtujeme již na účty kurzových rozdílů 563 a 663. Při zaúčtování faktury (MD 131/D 321) účtujeme i o oceňovacím rozdílu ke zboží, který vznikl mezi příjemkou (ta je na vyšší částku – kurz úhrady zálohy) a fakturovanou částkou (účtovanou kurzem vystavení faktury dodavatelem). Tento oceňovací rozdíl rozpouštíme postupně (účet – prodané zboží) dle prodaných zásob tohoto zboží. Je správné, že v případě ocenění zásob kurzem zaplacené zálohy již podruhé nepromítáme kurzový rozdíl (mezi zaplacenou zálohou a fakturou) do pořizovací ceny, ale účtujeme výsledkově na účty kurzových rozdílů 563 a 663?

Společnost eviduje na skladě 4 ks přístupových karet na parkoviště, 2 ks karet dle vyjádření manažera byly zničeny a vyhozeny, fyzická inventura ověřila stav 2 ks. Je možné účtovat na MD 501/D 112 daňově?

Koupili jsme LED stěnu z Číny, velikost cca 46m2 za cca 1 mil. Kč, je složená z komponentů, které jsou 50 cm × 50 cm a lze je se zdrojem i takto zapojit jednotlivě nebo lze sestavit různé velikosti. Mám účtovat zálohu na účet 052 (uhrazena záloha 12/25) a odpis do majetku na odpisovou skupinu 2, nebo účtovat rovnou do spotřeby a zálohu na účet 314? Mohu to udělat tak, že zálohu zaúčtuji pouze v bance, přiložím podklad a fakturu zaúčtuji, až zboží obdržím cca konec března a následně dle JSD dopočítáme DPH?

V roce 2025 jsme realizovali opravu transformátoru do EU. Oprava ještě v roce 2025 nebyla dokončena a my transformátor namontujeme opět až v roce 2026, kdy bude oprava dokončena a v roce 2026 bude oprava také odběrateli vyfakturována. V roce 2025 jsme ale zaplatili dopravu tohoto transformátoru do EU. Bude tato doprava figurovat jako položka v nedokončené výrobě, když se do nedokončené výroby zahrnují i rozpracované služby? Jiný náklad na opravu jsme zatím v roce 2025 neměli.

S. r. o. ve svých skladech umožnila jinému subjektu (fyzické osobě) uskladnění zboží. Fyzická osoba zemřela, dědicové o toto zboží nejeví zájem a přenechávají ho s. r. o. v r. 2025 bez náhrady. Společnost nechá vyhotovit znalecký posudek na toto zboží a hodlá ho v příštím roce prodat. Na jaké účty s. r. o. zaúčtuje v r. 2025 nabytí zboží na skladě? Bude moci s. r. o. při prodeji zboží oproti výnosům uplatnit náklady dle znaleckého posudku? Na jaké účty budou účtovány operace související s prodejem tohoto zboží?

Inventura je provedena v lednu 2026. Systém účtuje inventuru ke dni, kdy byla provedena, to je rok 2026. Je potřeba odúčtovat manka a přebytky v roce 2026 a zaúčtovat je do roku 2025. Co se týče ocenění zboží a výrobků. Zboží je oceněno váženou nákupní cenou a výrobky metodou FIFO. Příklad: k 31.12. je VNC u zboží A 100 Kč. V roce 2026 došlo ke skladovým pohybům a nová VNC je 105 Kč. Při inventuře se zboží A ocení cenou 105 Kč. Do roku 2025 musím zaúčtovat ale manko / přebytek ve výši 100 Kč nebo lze 105 Kč? Jak v tomto případě prosím postupovat?

Podnikatel vedoucí daňovou evidenci se v roce 2025 stal plátcem DPH. V prvním daňovém přiznání k DPH uplatnil nárok na odpočet daně podle § 79 ZDPH. Jednalo se o zásoby zboží a vybavení provozovny (nejedná se o dlouhodobý majetek), které byly převážně pořízeny a zaplaceny v závěru roku 2024 a k datu registrace jsou obchodním majetkem plátce. Jakým způsobem bude v daňové evidenci promítnuta částka DPH, která je uvedena na ř. 45 DAP DPH? Za rok 2025 podnikatel zvýší o tuto částku základ daně z příjmů (řádek 105 DAP) nebo musí podat dodatečné přiznání na dani z příjmů a snížit výdaje za rok 2024 (kdy DPH bylo součástí zdanitelných výdajů podnikatele jako neplátce)?

Výrobní firma pořizuje ze třetích zemí přímý materiál pro výrobu, který účtuje metodou A pomocí objednávek v softwaru Sap. Přímý materiál pořizuje ve standardní pevné ceně. Některé nákupní objednávky obsahují cenové podmínky pro vedlejší pořizovací náklady dopravu, clo, balení a účtují se MD 111/D 321, pokud se fakturační cena balení liší od ceny balení na objednávce, rozdíl se účtuje na 112 jako cenové odchylky. Některé nákupní objednávky nemají zadané cenové podmínky pro vedlejší pořizovací náklady clo, doprava, balení. Je zaúčtování vedlejších pořizovacích nákladů clo, doprava, balení správné ?MD 112/D 321 jako odchylky?

Na novou stavbu jsme zakoupili sestavu 20 ks kancelářských kontejnerů a 3 sanitárních kontejnerů včetně venkovního schodiště a podest včetně montáže. Dále jsme pořídili 3 nádrže na splaškovou vodu. Sestava je volně položená na betonové ploše. Po skončení stavby cca za tři roky bude část kontejnerů odprodána a část převedena na jiné stavby. Měly bychom zařadit celou sestavu do majetku jako celek, nebo můžeme zařadit zvlášť jednotlivé kontejnery, zvlášť schodiště, podesty, nádrže – dle stavbyvedoucího je možné je použít k libovolným kontejnerům i k těm, které máme již v majetku.

Nakupujeme zboží v cizí měně, na přelomu měsíce se někdy stává, že nám dodavatel vystaví fakturu poslední den v měsíci např. 30. 9., zboží fyzicky přijde až následující měsíc např. 5. 10. Používáme pevný měsíční kurz. V tomto případě to znamená, že máme jiný kurz při obdržení faktury a jiný při obdržení zboží. Jaký je správný postup pro zaúčtování faktury přijaté a příjemky? Fakturu přijatou zaúčtujeme kurzem měsíce, ve kterém je DUZP nebo clení, tedy 30. 9., příjemku v říjnu budeme účtovat kurzem říjnovým a budeme účtovat o kurzovém rozdílu? Nebo je správné příjemku vystavit také kurzem 30. 9. a kurzový rozdíl nevznikne? Jakými zákony a paragrafy se řídí správný postup?

Jsme akciová společnost a na budově sídla máme instalovanou FVE. Část vyrobené elektrické energie sami spotřebováváme, část jsme začali sdílet a budeme fakturovat a zbytek posíláme do sítě a jednou ročně nám hradí ČEZ. Jak máme nyní postupovat a účtovat o vyrobené elektřině? Všechnu vyrobenou elektřinu naskladnit jako výrobek a nebo jen část kterou nespotřebujeme? Za jakou cenu máme naskladnit (prodejní cenu máme dohodnutou smluvně). Jak proúčtovávat jednotlivé tyto složky? Nyní také instalujeme FVE na budovách města. V našem vlastnictví bude pouze FVE jakožto technické zhodnocení budovy. Elektřina se bude spotřebovávat v oné budově, my budeme fakturovat a také bude docházet ke sdílení přebytků. Zároveň máme s vlastníkem budovy uzavřenou smlouvu o správě odběrného místa a díky instalované FVE budou mít na fakturách +1 000 Kč, což je vlastně vyvolaný náklad. Budeme tedy přefakturovávat elektřinu od externího dodavatele, fakturovat elektřinu přímým vedením a elektřinu sdílením. Jak v jednotlivých případech postupovat a účtovat. V kterých z těchto případů budeme platit daň z elektřiny? Můžeme si oněch +1 000 Kč nechat jako vlastní náklady a tuto částku vyvolanou instalovanou FVE nepřefakturovávat?

Můžou být lodní kontejnery nakoupené jako zboží a dány do daňových výdajů v roce nákupu, když má podnikatel živnostenský list na nákup a prodej zboží? 

Česká s. r. o. je identifikovaná osoba. Dostane od firmy z EU 10 000 EUR a tyto peníze vloží na krypto burzu. Budeme to účtovat jako zboží na účet 132? Pak z burzy přijde na účet firmy 200 EUR, to je zřejmě provize a bude to zisk naší firmy. Z burzy pak zbytek peněz odejde zpět klientovi firmy, to bude výdělek klienta firmy, ne náš. U nás bude minus zboží na úctě 132? Jak správně zaúčtovat tyto transakce a na co si dát případně pozor?

Firma s. r. o. (účtuje o zásobách způsobem B) – kromě jiného - prodává stroje, které nakupuje od dodavatele z Německa. Instalace takového stroje je komplikovaná a vyžaduje odborníka, je to delší proces trvající min. jeden den, někdy několik dní. Bez nainstalování stroj fungovat nemůže, proto většinu strojů prodáváme rovnou včetně instalace a tuto instalaci máme již zahrnutou v prodejní ceně stroje. Stroj se musí nainstalovat až na místě odběratele, na kterém potom trvale stojí (přesun by vyžadoval odbornou odinstalaci + instalaci). Instalaci strojů nám dělá specializovaný subdodavatel, který nám ji následně fakturuje. Můžeme tyto náklady účtovat na účet 518? Dle definice vedlejších pořizovacích nákladů (vedlejší náklady související s pořízením zásob…) mi nepřipadá, že by instalace prováděná u odběratelů do vedlejších pořizovacích nákladů patřila. Patří tedy, nebo nepatří popsané náklady na instalace do vedlejších pořizovacích nákladů, protože pro samotné pořízení stroje není instalace nutná?

Účetnictví (způsob B) má zobrazovat skutečnost, která reálně nastává. Pokud zboží neprojde skladem dodavatele, je zbytečné ho formálně na sklad přijímat příjemkou a ve stejný okamžik vydávat výdejkou. Platí to stejné i pro díly z externí kooperace, které vůbec neprojdou skladem podniku a jdou rovnou z auta dodavatele do výrobní haly, kde se stávají součástí rozpracované výroby? Tedy stačí zaúčtovat fakturu přijatou (MD 518/D 321) a v rámci zadání faktury zaevidovat na zakázku = evidence rozpracované výroby a už není potřeba formální příjemka a výdejka na sklad?

Česká s. r. o. pořídila budovu s pozemkem s cílem budovu zdemolovat a na jejím místě postavit bytový dům a všechny bytové jednotky prodat. Zaúčtovala proto hodnotu pořízené budovy a pozemku do zásob (účet 121). Delší dobu trvá získat stavební povolení, a proto v mezičase budovu s pozemkem pronajala, dále řeší projektovou dokumentaci a získání stavebního povolení. Odporuje účetním předpisům ponechat pronajatou budovu a pozemek v zásobách, nebo ke dni zahájení pronájmu vzniká povinnost hodnotu budovy a pozemku přeúčtovat na účty dlouhodobého majetku (021 a 031)? 

Společnost, pivovar, vede evidenci zásob způsobem A, mimo běžnou vlastní výrobu si nechává pod svojí značkou vařit také pivo v jiném pivovaru, nákup takto vyrobeného piva naskladňuje na základě dodacího listu a faktury do skladu pivovaru, a to jako hotové výrobky – příjem externí. Domnívám se, že příjem externí nemůžou být hotové výrobky, které jsou definovány jako zásoby vlastní výroby. Jak správně naskladňovat externí příjem takto vyrobeného piva?

Firma, ve které účtuji, vyrábí, ale také přeprodává zboží (dřevěné atypické palety, bedny). Obchodní zástupce dohodne obchod, kdy objedná výrobky jedné firmy pro konečného zákazníka dle jeho požadavku. Dále objedná přepravu od výrobce k zákazníkovi. Toto zboží my naskladníme na sklad (na základě přijaté faktury) a hned vydáme ze skladu zboží a vyfakturujeme na základě potvrzeného dodacího listu odběratelem odběrateli. Zásoby účtujeme způsobem B. Musíme toto přeprodávané zboží naskladňovat a vyskladňovat, i když nikdy na náš sklad reálně nedorazí?