Digitalizace, elektronizace

  • Článek
Před časem vzbudil v odborné veřejnosti velikou pozornost rozsudek Vrchního soudu v Praze ze dne 28. června 2023 pod čj. 3 VPSH 610/2023-A-122. Meritem věci bylo posuzování otázky, zda a případně jakým způsobem může být v rámci zahájení insolvenčního řízení nahrazen úředně ověřený vlastnoruční podpis elektronickým podpisem. Soud přitom vycházel z doslovné interpretace ustanovení § 6 zákona č. 12/2020 Sb. , o právu na digitální služby, které nabylo účinnosti relativně nedávno, konkrétně dnem 1. 7. 2022.
Vydáno: 23. 01. 2024
V minulých příspěvcích jsme se věnovali právu občanů na digitální komunikaci se státem a prostředkům autentizace a identifikace, které jsou nezbytné pro uplatnění práva občanů na digitální komunikaci se státem. Dnes budu praktický a začnu u Portálu občana.
Vydáno: 15. 12. 2023
  • Článek
Spory mezi daňovými subjekty a státní správou snad nikdy neskončí, jsou vlastně takovou mexickou telenovelou na pokračování. Pojďme se podívat na některá rozhodnutí našich soudů z poslední doby, konkrétně na ta, která mohou mít přesah do daňové oblasti. Připravil jsem pro vás tyto zajímavé rozsudky.
Vydáno: 12. 12. 2023
Je vaše účetnictví stále papírové? Právě nastává nejvyšší čas poohlédnout se po možnostech přechodu na jeho digitální formu! Transformace papírového účetnictví na elektronické je vhodná k prvnímu dni nového účetního období, takže máte celý podzim na to zvážit všechny možnosti - následující informace vám mohou pomoci se lépe zorientovat.
Vydáno: 20. 11. 2023
Právo na elektronickou identifikaci a autentizaci zakotvené v digitální ústavě znamená právo na digitální komunikaci se státem a přístup k veřejným službám. Prostřednictvím různých identifikačních prostředků s různou úrovní záruky lze prokázat svou totožnost při online službách. Existují však i výjimky z práva na elektronickou identifikaci a autentizaci, stejně tak i možnost vzdáleného přeshraničního prokázání totožnosti prostřednictvím Národního bodu a národního uzlu eIDAS.
Vydáno: 07. 11. 2023
Příspěvek je koncipován tak, aby poskytl základní informace o „digitální ústavě“, nikoliv informace o její aplikaci a realizaci. Přibližuje její základní myšlenku, ale i práva a povinnosti z ní plynoucí. Za „digitální ústavu“ se označuje zákon č. 12/2020 Sb., o právu na digitální služby, který byl přijat v roce 2019. Jeho cílem je zakotvit právo občanů na digitální komunikaci se státem a usnadnit jim přístup k veřejným službám. Vláda České republiky plánuje do roku 2025 digitalizovat všechny veřejné služby a digitální ústava je klíčovým prvkem tohoto plánu. K tomu také MV ČR připravilo Příručku‌ ‌plánování‌ ‌digitalizace‌ ‌služeb‌ ‌veřejné‌ ‌správy‌ ‌ČR‌.
Vydáno: 19. 10. 2023
  • Článek
Do zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, je s účinností od 1. ledna 2024 doplněna část týkající se evidence přeshraničních plateb. S principy a pravidly tohoto zákona nemá nové ustanovení nic společného. Cílem je eliminovat daňové úniky na DPH, které souvisejí s prodejem zboží na dálku. Z tohoto důvodu je tato novela součástí zákona o dani z přidané hodnoty, a proto se jí informativně věnujeme i na portálu DAUČ, byť stěžejní je pro peněžní sektor.
Vydáno: 29. 09. 2023
  • Článek
Jak přibývá digitálních písemností, přibývají i otázky ohledně jejich věrohodnosti, použitelnosti, správného způsobu archivace ad. Na některé z těchto otázek se zaměříme v následujícím textu, zvláštní pozornost pak bude věnována takovým písemnostem, které plní úlohu účetních a daňových dokladů.
Vydáno: 06. 09. 2023
  • Článek
Pokrok nelze zastavit, a to se týká i oblastí účetnictví a daní. Elektronizace a digitalizace se nezadržitelně vtírají i do těchto oblastí podnikatelské činnosti. České firmy si sice na jednu stranu stěžují na administrativní zátěž a byrokracii, ale na druhou prozatím nevyužívají mnohdy možností moderních technologií, které by jim od administrativy mohly ulehčit tak, jak by bylo možné, anebo je používají ne zcela efektivním a správným způsobem.
Vydáno: 09. 08. 2023
  • Článek
Hlavním cílem tohoto příspěvku je charakterizovat proces elektronické fakturace v podmínkách české účetní legislativy a objasnit, jakými způsoby je možné tento typ fakturace realizovat tak, aby účetní jednotka celý proces uskutečnila s vynaložením co nejnižších nákladů při zachování maximální bezpečnosti jak z pohledu eliminace chybovosti v rámci celého fakturačního procesu, tak i z pohledu bezpečné archivace účetních záznamů. Je možné konstatovat, že elektronická fakturace je nedílnou součástí digitalizovaného účetnictví. Rozhodne-li se účetní jednotka vést digitální účetnictví, měla by implementovat elektronickou fakturaci (vystavení faktur obchodním partnerům / příjem faktur od obchodních partnerů v elektronické podobě) do svého podnikového prostředí. A obráceně platí, že pokud se účetní jednotka rozhodne pro elektronickou fakturaci, měla by zvážit přínosy digitálně vedeného účetnictví a v ideálním případě zdigitalizovat veškeré své procesy tak, aby mohla těžit z veškerých výhod, které jí digitálně vedené účetnictví s sebou přináší.
Vydáno: 08. 08. 2023
  • Článek
V tomto příspěvku se budu zabývat elektronickou komunikací s různými institucemi při zpracování účetnictví, daní a mzdové agendy, tj. možnostmi zasílání různých písemností a dat (daňových přiznání, přehledů, hlášení atd.) v elektronické podobě při každodenní práci v účetnictví.
Vydáno: 08. 08. 2023
  • Článek
Bankovní identita je prostředek pro vzdálenou distanční identifikaci fyzických osob v prostředí internetu. Její využití se v České republice poslední dobou značně rozšířilo, v první řadě díky zahrnutí tohoto prostředku do centrálního portálu Identita občana, který je vstupní branou pro identifikaci fyzických osob při používání informačních systémů veřejné správy. Počet přihlášení k portálu Identita občana přesáhl v průběhu roku 2022 20 milionů a výraznou měrou k tomu přispěla i bankovní identita s podílem 50 %. Srovnatelného počtu transakcí přitom bylo v roce 2023 dosaženo již během prvního pololetí a 10 milionů z nich proběhlo s využitím bankovní identity.
Vydáno: 27. 07. 2023
  • Článek
Není pochyb o tom, že digitalizace celé společnosti se nevyhýbá ani oblasti komunikace s orgány Finanční správy. Počet podání v elektronické podobě adresovaných správci daně přesáhl v roce 2021 již 19 milionů1) a jejich podíl bude dále rapidně narůstat. V souvislosti se zřizováním datových schránek všem podnikajícím fyzickým osobám a všem právnickým osobám zapsaným v registru osob totiž bude uplatňováno ustanovení § 72 odst. 6 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, které daňovým subjektům s datovou schránkou zřízenou ex offo (a zpřístupněnou) klade za povinnost činit vymezená podání pouze elektronicky. Jedná se o podání, pro která je ukotven terminus technicus „formulářová“, a patří mezi ně veškerá daňová tvrzení (přiznání, hlášení, vyúčtování), a to jak řádná, tak i následná, opravná nebo dodatečná, dále pak přihláška k registraci a oznámení o změně registračních údajů. Ukládání povinností souvisejících s formulářovým podáním je právním úkonem vůči širokému okruhu daňových subjektů, a mělo by tedy odpovídat příslušným ústavním požadavkům. Bylo tomu tak ale v minulosti? A jak je to dnes? Pojďme se na tyto otázky podívat podrobně.
Vydáno: 17. 05. 2023
U poplatníků, kterým byla od 1. 1. 2023 ze zákona zřizována datová schránka, uplatňuje finanční správa dočasnou toleranci vad podání. Finanční úřady neuloží pokutu ve výši 1 000 Kč v případech, kdy daňový subjekt v době od 1. 1. 2023 do 2. 5. 2023 nedodržel povinný elektronický způsob podání nebo podal daňové přiznání v nesprávném formátu či struktuře. Pokuta nebude uložena ani v případě, kdy daňový subjekt podá daňové přiznání elektronicky do 2. 6. 2023, ale nedodrží správný formát nebo strukturu. Tolerance se naopak nevztahuje na pokuty za opožděné podání.  
Vydáno: 03. 05. 2023
  • Článek
Sociální sítě jsou fenoménem dnešní doby. Účty na sociálních sítích si zřizují úřady, přičemž tyto účty jsou vázané na konkrétní osobu, která je spravuje, zřizují si je zástupci obcí jako politikové, ale také jako soukromé osoby. Jen málokdo si uvědomuje všechny okolnosti, které z existence účtu na sociálních sítích a z jeho provozování vyplývají. Je ale třeba si uvědomit, že vše to, co se na sociálních sítích zveřejní, již povětšinou nelze vzít zpět a člověk ztrácí kontrolu nad dalším osudem informací, fotografií apod. Jaká pravidla by tedy měla být dodržována při správě účtu na sociálních sítích?
Vydáno: 22. 03. 2023
Dobrý den, OSVČ účetní pracuje pro právnickou osobu a posílá za ni vyhotovená přiznání k DPH, silniční dani atd. Jak správně ošetřit možnost tyto dokumenty na finanční úřad podávat? Stačí být pověřenou osobou k datové schránce této právnické osoby a z této DS to posílat? Nebo je třeba mít pověření přístupem do DIS+? Nebo je nutné mít plnou moc? Účetní není daň. poradcem.
Vydáno: 15. 03. 2023
  • Článek
Téma datových schránek je v poslední době velmi frekventované, to díky novele zákona č. 300/2008 Sb., který přinesl povinné zřizování datových schránek všem podnikajícím fyzickým osobám a všem právnickým osobám. V obou případech je impulsem pro zřízení datové schránky záznam v jednom ze základních registrů – registru osob. Dochází tak k podstatnému zvýšení počtu datových schránek, odhady uvádějí, že jich bude nově zřizováno více než dva miliony. Se zpřístupněním datové schránky je ale spojena i povinnost daňová, resp. je stanoveno, že pro vybraný okruh podání musí být použita elektronická forma. Otázkou, na kterou dají následující řádky odpověď, je, jestli může být datová schránka nápomocna při splnění této povinnosti a pokud ano, jakým způsobem.
Vydáno: 09. 03. 2023
  • Článek
Cílem tohoto článku je poskytnout přehled vybraných právních novinek týkajících se především podnikatelské sféry, které platí v roce 2023 a které by vám rozhodně neměly uniknout.
Vydáno: 23. 02. 2023
  • Článek
Novela spotřebitelského práva, kterou přinesl zákon č. 374/2022 Sb. 1 a o které jsme se zmiňovali již v příspěvcích v minulých vydáních časopisu UNES, zavedla kromě nových pravidel pro e-shopy také nový smluvní typ – smlouvu o poskytování digitálního obsahu. Jedná se o transpozici směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/770 ze dne 20. 5. 2019 o některých aspektech smluv o poskytování digitálního obsahu a digitálních služeb a zákonodárce se jí rozhodl v zákoně č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „občanský zákoník“), vyčlenit nový oddíl s ustanoveními § 2389a až § 2389u.
Vydáno: 22. 02. 2023
  • Článek
Začátek roku 2023 představuje pro řadu daňových subjektů významné rozšíření datových schránek zřízených ze zákona. Podnikající fyzické osoby (například živnostníci, ale i další osoby samostatně výdělečně činné jako lékaři, architekti), ale i nepodnikající právnické osoby (například spolky, sdružení, nadace, obecně prospěšné společnosti, společenství vlastníků bytových jednotek) tak budou mít automaticky zřízenou datovou schránku a tuto datovou schránku nebude možné znepřístupnit. Datová schránka je užitečný nástroj v oblasti digitalizace, ale její zřízení také znamená řadu důsledků a povinností v oblasti správy daní, které musí daňový subjekt znát. Zejména se jedná o skutečnost, že správce daně bude doručovat veškeré písemnosti do datové schránky a daňová přiznání bude nezbytné podávat elektronicky. Tento příspěvek upozorňuje na důležitá pravidla pro datové schránky v rámci správy daní a problematika je také vysvětlena na několika praktických příkladech.
Vydáno: 21. 02. 2023