Účtování dlouhodobého majetku

Uvažujeme o rozšíření aktivit naší společnosti a využití části nerozděleného zisku k nákupu těžebních serverů (mining) za účelem zhodnocení firemních prostředků. Jaký je váš názor na následující body?Účetní zachycení a ocenění: Předpokládám, že vytěžená kryptoměna bude účtována jako zásoba vlastní výroby. Jakým kurzem (ČNB, burza) doporučujete oceňovat přírůstky na kryptoměnových účtech v průběhu roku a jak postupovat při inventarizaci k rozvahovému dni? Okamžik zdanění: Vzniká daňová povinnost (DPPO) již v okamžiku vytěžení kryptoměny (přípis na peněženku), nebo je možné zdanitelný příjem vykázat až v momentě směny za fiat měnu (CZK, EUR)?Uplatnění nákladů a DPH: Do jaké odpisové skupiny zařadit těžební hardware pro účely daňových odpisů? Lze uplatnit plný odpočet DPH u nákladů na elektřinu a hosting (housing), i když samotná těžba není považována za zdanitelné plnění pro účely DPH? Dokladování: Jakou formu evidence (reporty z poolu, výpisy z peněženek) budete vyžadovat jako průkazné účetní doklady pro doložení původu aktiv? Bankovní styk: Máte zkušenosti s tím, jak české banky u právnických osob nahlížejí na příchozí platby z krypto-burz při následné realizaci zisku? 
ÚSC je přidělena dotace na investiční akci (např. budovu, fotovoltaiku). Výše dotace je účtována pouze na základě dohadné položky. Po kolaudaci předá ÚSC tento majetek dle § 27 zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů ihned do užívání zřízené příspěvkové organizaci. Nečeká se na zúčtování dotace. Příspěvková organizace zařadí předávaný majetek na majetkovou kartu, na které je vyčíslena dotace ve výši dohadné položky. Po zúčtování a schválení dotačního titulu poskytovatelem je zaslána ÚSC dotace ve vyšší částce, než byla vytvořená dohadná položka. Rozdíl mezi skutečnou výší dotace a vytvořenou dohadnou položkou činí statisíce, nejedná se o zanedbatelné částky). Jaký je správný postup – rozdíl výše dotace „dopředat“ příspěvkové organizaci k majetku (navýšení transferu na majetkové kartě a její následné odepisování do výnosu) nebo může ÚSC zúčtovat rozdíl dotace přímo do svých výnosů?
Firma dělá rekonstrukci nemovitosti, kterou má v majetku. Náklady účtujeme na účet 042. Na tento účet účtujeme i spotřebu energií a vody, včetně srážkové, tzn. že energie budou součástí ceny nemovitosti. Je to v pořádku?
Společnost A s. r. o. umístila v letech 2019–2020 na zpevněné manipulační ploše pronajaté od společnosti B s. r. o. sestavu tzv. kontejnerových modulů. Umístění bylo provedeno s vědomím vlastníka pozemku – společnosti B. Společnost A účtovala o této investici na účtu 042 (s přepokládaným budoucím daňovým odpisováním movité věci v 3. odpisové skupině, CZ-CPA 25.11.10 „Kovové montované stavby“). Postupem času při dokončování sestavy modulů v jeden funkční objekt (cca 100 m2) došlo s ohledem na jeho připojení k vnitroareálové vodovodní, kanalizační a elektro přípojce k nejasnostem, zda se jedná o movitou či samostatnou nemovitou věc. Právo stavby nebylo vlastníkem pozemku právně zřízeno, k zahájení stavebního řízení nedošlo. Modulární kancelářský objekt společnost A stále eviduje na účtu 042 a odpisování zatím nebylo zahájeno. V současnosti je vedeno jednání mezi společností A a B, kdy je sporné, zda se jedná o movitou věc nebo o stavbu dočasnou či trvalou, tedy zda náleží modulární objekt společnosti A (zhotoviteli objektu) nebo zda náleží společnosti B (vlastníkovi pozemku). Mezi společnostmi došlo k návrhu, že by společnost B uhradila společnosti A na základě uzavřené dohody o narovnání částku odpovídající ceně objektu podle znaleckého posudku a společnost B by následně zařadila tento objekt do svých aktiv. Ve vztahu k objektu byl před realizací vznesen ústní dotaz na místně příslušném stavebním odboru, zda je vyžadováno stavební povolení či ohlášení stavby. Bylo sděleno, že pokud bude na pozemku umístěn kontejnerový objekt, není potřeba stavební povolení ani ohlášení (výrobky plnící funkci stavby, včetně základových konstrukcí pro ně - § 103 odst. 1 stavebního zákona). V průběhu realizace však došlo k přehodnocení situace (názorové neshody ohledně pevného spojení se zemí). Společnost B však neměla od společnosti A zřízeno písemné právo stavby (jen ústní), navíc se vše odehrávalo v "době covidové", takže žádné stavební řízení nebylo zahájeno. Objekt nemá kolaudaci a není evidován v katastru nemovitostí (ani nebyl zatím k zápisu navřen). Jak správě účetně a daňově vypořádat takovou dohodu: Společnost A zaúčtuje do provozních výnosů (daňových) částku ve výši náhrady dle dohody o narovnání a částku evidovanou na účtu 042 převede do provozních nákladů (daňových)? Společnost B zaúčtuje částku ve výši náhrady dle dohody o narovnání na účet 042-Pořízení dlouhodobého hmotného majetku? Bude náhrada dle dohody o narovnání předmětem DPH? Obě společnosti jsou plátci DPH.
Společnost dokončila stavbu domu určenou pro pronájem, další práce byly zaměřeny na realizace okapových chodníčků kolem domu kvůli odvodnění v částce 50 000 Kč. Je toto technickým zhodnocením domu nebo se to chová jako samostatná stavba zařazena v 5. odpisové skupin CZ-CPA?
Společnost nakoupila v roce 2004 konstrukční software v hodnotě 2 mil.CZK. Na fungování tohoto software byla potřeba zakupovat časově omezené licence. Tento první SW je zcela účetně odepsán. V roce 2017 se společnost rozhodla pořídit jiný konstrukční SW. Původní první SW z roku 2004 evidujeme stále v majetku přestože je účetně odepsán, ale není používán, neboť nejsou pořizovány roční licence pro jeho plné fungování. Můžeme první software vyřadit z evidence např. z důvodu deaktivace a nevyužitelnosti? Co je nutné k vyřazení tohoto majetku doložit?
Jak postupovat u faktur za grafický design a webové stránky? Naše společnost (vedeme podvojné účetnictví) uzavřela smlouvu na tvorbu návrhu grafického designu webových stránek (designer v rámci smlouvy převedl i licenci k užití daného návrhu). Návrh designu byl rovnou použit pro programování webových stránek. Faktury za výše uvedené služby jsou ve výši 255 000 Kč. Přepokládáme, že dané webové stránky budeme využívat asi 3 roky. Náš obrat za loňský rok činí 1,5 mil. Kč. Jedná se v našem případě o nehmotný majetek, který do nákladů přijde formou účetních odpisů (účet 014, nebo 019), nebo je možné postupovat přes časové rozlišení (účet 381)?
Začínající zemědělec obdržel dotaci ve výši 2 030 000 Kč v r. 2025 na základě Dohody o poskytnutí dotace na projekt rozvoje venkova v rámci Strategického plánu Společné zemědělské politiky na období 2023–2027. Dotace musí být vyčerpána v průběhu 24 měsíců. Dle sdělení zemědělce v roce 2025 pořídil z této dotace následující: Skot – 250 000 Kč, ornou půda – 300 000 Kč, zábrany pro skot – 25 848 Kč, kurz zemědělská akademie – 30 000 Kč. Celkem tedy 605 848 Kč. Je příjem této dotace osvobozený od daně v roce jejího přijetí? Všechny výdaje k této dotaci se budou účtovat nedaňově? Zemědělec začal podnikat koncem r. 2024. Za tento rok uplatňoval výdaje procentem. Musí v r. 2025 přejít na skutečné výdaje, když pořizuje majetek?
Koupili jsme v září silniční váhu, kterou ještě nepoužíváme. Může zatím zůstat na účtu 042? 
Společnost pořídila ochrannou známku, pro dlouhodobý nehmotný majetek má stanoven limit 120 000 Kč. Náklady spojené se zastoupením při vyřizování známky a poplatky (účet 518) nepřesáhly tento limit. Zároveň byl poskytnut grant (zaúčtován na 648). Když bude společnost časově rozlišovat náklady spojené s pořízením ochranné známky, bude časově rozlišovat celou hodnotu nákladů na pořízení známky nebo by tuto hodnotu měla snížit o poskytnutý grant?
Pronajímatel provedl na žádost nájemce vyřezání průchodu v betonové zídce, která je ve vlastnictví pronajímatele. Toto vyřezání chce pronajímatel po nájemci zaplatit, protože tímto nových průchodem budou chodit klienti nájemce do nebytových prostor nájemce. Může tyto práce nájemci jednorázově přeúčtovat? (náklad za úpravu v roce 2025: MD 518/D 321, k tomu dohad na FV, která se vystaví v roce 2026: MD 385/D 602), přeúčtování FV na nájemce až v roce 2026: MD 311/D 385) nebo mu to může nájemce zaplatit jenom jako nájemné, protože zbourání části zídky je technickým zhodnocením zídky, které vlastní pronajímatel? Dalším nákladem bude zhotovení a instalace branky, která bude až v roce 2026 fakturovaná. Je navrhnuté účtování správně u loňské faktury, tj. MD 518/D 321 a jak účtovat o náklady branky v roce 2026 – není to už nedokončená práce v roce 2025? Takže nájemce bude platit vybouraní průchodu a zhotovení a instalace branky – vše v majetku pronajímatele.
Developer, který je vlastníkem kancelářské budovy určené k pronájmu provádí na přání nájemce vybudování stavebních úprav „na klíč“. Tyto nadstandardní úpravy fakturuje buďto formou zvýšeného nájemného, nebo je zařizuje nájemce s jeho souhlasem sám a odpisuje si to nájemce. Pokud jde o variantu, kdy stavební úpravy budou součástí majetku pronajímatele, který si je zároveň odpisuje, pak jak má účtovat o nákupu materiálu, který bude součástí budoucí investice fit outu (= konkrétní stavební úpravy pro konkrétního nájemce) nějakého nájemce? Materiál (konkrétně stínící technika do oken) se tedy koupí „na sklad“ a pak až je potřeba je použit do investice konkrétního nově budovaného nebytového prostoru.
Společnost vlastní pozemek, ke kterému na základě souhlasu MěÚ a SÚS vybudovala nový samostatný sjezd (napojení na komunikaci - není nutné kolaudační řízení ). Po dokončení stavby bude uzavřena se SÚS smlouva o zřízení služebnosti. Vybudování sjezdu jsme účtovali na 042. Kdy máme zařadit do majetku (až po uzavření smlouvy o zřízení služebnosti?) a jak budeme odepisovat? Nebo by bylo vhodnější účtovat na konci roku na 121 v souvislosti s budoucí výstavbou RD, ale nevíme, kdy započne? 
Společnost s r .o. si objednala od dodavatele vývoj výrobního zařízení. Na základě obdržené vývojové dokumentace si nechala výrobní zařízení zhotovit. Může, popř. za jakých podmínek by mohla, náklady na vývoj výrobního zařízení účtovat přímo do nákladů?
Společnost s r. o., neplátce DPH, 1. listopadu 2025 nakoupí hmotný majetek, který zařadí do podnikání. Od 1. 12. 2025 se stane plátce DPH. Zpětně si nárokuje DPH z pořízeného majetku. Na jaký řádek přiznání DPH máme uvést výši DPH (zpětný odpočet DPH)? Od 1. 11. 2025 jsme jako neplátci DPH zaúčtovali celkovou částku vč. DPH do spotřeby (hmotný majetek – telefon 25 000 Kč), následně si jako plátci DPH budeme v prosinci nárokovat zpětně DPH z pořízeného hmotného majetku. Jak provedeme změnu základu daně, tak aby byl základ daně v souladu s nárokovanou DPH, tedy nižší o DPH? Můžete doporučit vhodný postup v účtování?
Developer v současné době dokončuje výstavbu stavby nebytových prostor a v rámci této výstavby provádí terénní úpravy na přilehlém pozemku (úprava štěrku pro parkování aut, nový drátěný plot vč. usazení plotových trubek do betonu, půjčovné strojů s tím související apod. - štěrk i plot tam původně byly, ale byly kvůli stavbě odstraněny). Přilehlý pozemek má jiné parcelní číslo, patří stejnému majiteli jako stavba. Tyto náklady jsou součástí ceny pořízení nedokončené stavby nebo přímým nákladem vlastníka/developera pozemku?
Spolek v oblasti vzdělávání tvoří platformu na které budou volně dostupné „programy“ pro vzdělávání. Jak je to s účtováním nehmotného majetku – platformy a poté jednotlivých programů? Jedná se o nehmotný majetek, když nám to do budoucna nepřináší výnosy, ale poskytujeme to všem zdarma?
Společnost A koupila 100% podíl ve společnosti B. Obě společnosti jsou české, vedou účetnictví v Kč. Pořizovací cena podílu byla určena a vyplacena v cizí měně, jako 1 mil. EUR. V účetnictví A je tak podíl na B zaúčtovaný po převodu na Kč ve výši 25 mil. Kč. Má se pořizovací cena investice přepočítávat v rozvahový den podle aktuálního kurzu? Bylo by to v souladu s § 60 „Metoda kurzových rozdílů“ vyhlášky 500/2002 Sb. Ale přijde mi, že logicky to moc smysl nedává: společnost B má vlastní kapitál denominovaný v Kč, účetnictví v Kč, a dokonce ani nemá příjmy ze zahraničí, tj. její vnitřní hodnota na pohybu kurzu nezávisí.
Společnost s r. o. koupila automobil za 500 000 Kč, k němu na téže faktuře je za 12 000 Kč prodloužená záruka. Vstupuje prodloužená záruka do PC automobilu?
Jsme malá účetní jednotka s obratem cca 27 mil. Kč a pronajímáme si výrobní areál od fyzické osoby dle smlouvy na dobu neurčitou, splátky probíhají měsíčně 118 257 Kč + 21% DPH, tj. 143 091 Kč. S nájmem se počítá i v budoucích letech. Zároveň pronajímáme pozemek dle smlouvy také na dobu neurčitou a měsíční splátky jsou 48 400 vč. DPH. Pochopili jsme správně, že se dle IFRS 16 jedná o leasing? Jak konkrétně provést výpočet, účtovat a vykazovat v rozvaze?