Účtování dlouhodobého majetku

Koupili jsme v září silniční váhu, kterou ještě nepoužíváme. Může zatím zůstat na účtu 042? 

Společnost pořídila ochrannou známku, pro dlouhodobý nehmotný majetek má stanoven limit 120 000 Kč. Náklady spojené se zastoupením při vyřizování známky a poplatky (účet 518) nepřesáhly tento limit. Zároveň byl poskytnut grant (zaúčtován na 648). Když bude společnost časově rozlišovat náklady spojené s pořízením ochranné známky, bude časově rozlišovat celou hodnotu nákladů na pořízení známky nebo by tuto hodnotu měla snížit o poskytnutý grant?

Pronajímatel provedl na žádost nájemce vyřezání průchodu v betonové zídce, která je ve vlastnictví pronajímatele. Toto vyřezání chce pronajímatel po nájemci zaplatit, protože tímto nových průchodem budou chodit klienti nájemce do nebytových prostor nájemce. Může tyto práce nájemci jednorázově přeúčtovat? (náklad za úpravu v roce 2025: MD 518/D 321, k tomu dohad na FV, která se vystaví v roce 2026: MD 385/D 602), přeúčtování FV na nájemce až v roce 2026: MD 311/D 385) nebo mu to může nájemce zaplatit jenom jako nájemné, protože zbourání části zídky je technickým zhodnocením zídky, které vlastní pronajímatel? Dalším nákladem bude zhotovení a instalace branky, která bude až v roce 2026 fakturovaná. Je navrhnuté účtování správně u loňské faktury, tj. MD 518/D 321 a jak účtovat o náklady branky v roce 2026 – není to už nedokončená práce v roce 2025? Takže nájemce bude platit vybouraní průchodu a zhotovení a instalace branky – vše v majetku pronajímatele.

Developer, který je vlastníkem kancelářské budovy určené k pronájmu provádí na přání nájemce vybudování stavebních úprav „na klíč“. Tyto nadstandardní úpravy fakturuje buďto formou zvýšeného nájemného, nebo je zařizuje nájemce s jeho souhlasem sám a odpisuje si to nájemce. Pokud jde o variantu, kdy stavební úpravy budou součástí majetku pronajímatele, který si je zároveň odpisuje, pak jak má účtovat o nákupu materiálu, který bude součástí budoucí investice fit outu (= konkrétní stavební úpravy pro konkrétního nájemce) nějakého nájemce? Materiál (konkrétně stínící technika do oken) se tedy koupí „na sklad“ a pak až je potřeba je použit do investice konkrétního nově budovaného nebytového prostoru.

Společnost vlastní pozemek, ke kterému na základě souhlasu MěÚ a SÚS vybudovala nový samostatný sjezd (napojení na komunikaci - není nutné kolaudační řízení ). Po dokončení stavby bude uzavřena se SÚS smlouva o zřízení služebnosti. Vybudování sjezdu jsme účtovali na 042. Kdy máme zařadit do majetku (až po uzavření smlouvy o zřízení služebnosti?) a jak budeme odepisovat? Nebo by bylo vhodnější účtovat na konci roku na 121 v souvislosti s budoucí výstavbou RD, ale nevíme, kdy započne? 

Společnost s r. o., neplátce DPH, 1. listopadu 2025 nakoupí hmotný majetek, který zařadí do podnikání. Od 1. 12. 2025 se stane plátce DPH. Zpětně si nárokuje DPH z pořízeného majetku. Na jaký řádek přiznání DPH máme uvést výši DPH (zpětný odpočet DPH)? Od 1. 11. 2025 jsme jako neplátci DPH zaúčtovali celkovou částku vč. DPH do spotřeby (hmotný majetek – telefon 25 000 Kč), následně si jako plátci DPH budeme v prosinci nárokovat zpětně DPH z pořízeného hmotného majetku. Jak provedeme změnu základu daně, tak aby byl základ daně v souladu s nárokovanou DPH, tedy nižší o DPH? Můžete doporučit vhodný postup v účtování?

Společnost s r .o. si objednala od dodavatele vývoj výrobního zařízení. Na základě obdržené vývojové dokumentace si nechala výrobní zařízení zhotovit. Může, popř. za jakých podmínek by mohla, náklady na vývoj výrobního zařízení účtovat přímo do nákladů?

Developer v současné době dokončuje výstavbu stavby nebytových prostor a v rámci této výstavby provádí terénní úpravy na přilehlém pozemku (úprava štěrku pro parkování aut, nový drátěný plot vč. usazení plotových trubek do betonu, půjčovné strojů s tím související apod. - štěrk i plot tam původně byly, ale byly kvůli stavbě odstraněny). Přilehlý pozemek má jiné parcelní číslo, patří stejnému majiteli jako stavba. Tyto náklady jsou součástí ceny pořízení nedokončené stavby nebo přímým nákladem vlastníka/developera pozemku?

Spolek v oblasti vzdělávání tvoří platformu na které budou volně dostupné „programy“ pro vzdělávání. Jak je to s účtováním nehmotného majetku – platformy a poté jednotlivých programů? Jedná se o nehmotný majetek, když nám to do budoucna nepřináší výnosy, ale poskytujeme to všem zdarma?

Společnost A koupila 100% podíl ve společnosti B. Obě společnosti jsou české, vedou účetnictví v Kč. Pořizovací cena podílu byla určena a vyplacena v cizí měně, jako 1 mil. EUR. V účetnictví A je tak podíl na B zaúčtovaný po převodu na Kč ve výši 25 mil. Kč. Má se pořizovací cena investice přepočítávat v rozvahový den podle aktuálního kurzu? Bylo by to v souladu s § 60 „Metoda kurzových rozdílů“ vyhlášky 500/2002 Sb. Ale přijde mi, že logicky to moc smysl nedává: společnost B má vlastní kapitál denominovaný v Kč, účetnictví v Kč, a dokonce ani nemá příjmy ze zahraničí, tj. její vnitřní hodnota na pohybu kurzu nezávisí.

Společnost s r. o. koupila automobil za 500 000 Kč, k němu na téže faktuře je za 12 000 Kč prodloužená záruka. Vstupuje prodloužená záruka do PC automobilu?

Jsme malá účetní jednotka s obratem cca 27 mil. Kč a pronajímáme si výrobní areál od fyzické osoby dle smlouvy na dobu neurčitou, splátky probíhají měsíčně 118 257 Kč + 21% DPH, tj. 143 091 Kč. S nájmem se počítá i v budoucích letech. Zároveň pronajímáme pozemek dle smlouvy také na dobu neurčitou a měsíční splátky jsou 48 400 vč. DPH. Pochopili jsme správně, že se dle IFRS 16 jedná o leasing? Jak konkrétně provést výpočet, účtovat a vykazovat v rozvaze?

Společnost A (dcera), kterou stoprocentně vlastí společnost B (matka) nakoupí podílové listy a jiné cenné papíry . Není žádné spojení s matkou při realizaci nákupu. Cenné papíry chce společnost A držet 5 a více let. Účelem této ivestice je jen zhodnocení finančních prostředků společnosti A. Na jaký účet účtovat pořízení. A budou se cenné papíry přeceňovat k 31. 12.?

Jedná se o poskytnutí nepeněžního příplatku mimo základní kapitál formou vkladu podniku, lékařské praxe z DE. 1. Pokud bude ve smlouvě výslovně uvedeno, že veškerá budoucí vyúčtování, která vzniknout po rozhodném dni vkladu připadají na nabyvatele, je možné o vyrovnání ZP účtovat až v s. r. o. nebo nelze převést? 2. Rozhodný den je 1. 1. vkladatel ukončí vkladem svoji činnost, musí provádět korekce když fakticky nic nezbyde a vše bude převedeno? 3. Vklad ocenil znalec majetkovou metodou, tedy toto jsou účetní vstupní ceny a u daňových pokračujeme z cen dle předchozího odepisování? 4. Předchozí nabytí praxe bylo formou koupě podniku z DE do DE, do majetku se zanesly hodnoty majetku tvořícího podnik dle ZP s tím, že se dle § 7d odst. 3 zbytek hodnoty do rozdílu majetku a hodnoty podniku rozpočetl mezi majetek, tedy nám vznikly pořizovací ceny hmotného majetku v nesmyslných výších. Je to takto v pořádku? Nyní v novém posudku jen znalec zohlednil stáří a ceny jsou stále vyšší než standardní. 

Společnost s ručením omezeným koupila od vlastníka (občana) byt v bytovém domě za dohodnutou cenu. K tomuto bytu se vztahuje závazek doplatit poměrnou část úvěru za rekonstrukci výtahu v dotyčném bytovém domě. V kupní smlouvě toto není uvedeno. Kupující společnost si vyžádala od SVJ přesnou částku doplatku úvěru (tato částka je nižší než 80 000 Kč). Jak má kupující společnosti zaúčtovat tento závazek? Je možné účtovat jako technické zhodnocení či navýšení pořizovací ceny oproti závazku vůči SVJ, tj. při pořízení bytové jednotky tuto částku přiúčtovat na účet 042? Nebo je známý nějaký jiný postup? 

Firma zakoupila pozemek v roce 2017, v roce 2025 nám byl vyměřen poplatek za odvod ze ZPF ve výši 600 000 Kč. Na něm nebude realizována žádná stavba, bude používán pouze pro nezemědělské účely. Můžeme poplatek za odvod ze ZPF dát celý do nákladů nebo vstoupí do pořizovací hodnoty pozemku účtu 031?

Na novou stavbu jsme zakoupili sestavu 20 ks kancelářských kontejnerů a 3 sanitárních kontejnerů včetně venkovního schodiště a podest včetně montáže. Dále jsme pořídili 3 nádrže na splaškovou vodu. Sestava je volně položená na betonové ploše. Po skončení stavby cca za tři roky bude část kontejnerů odprodána a část převedena na jiné stavby. Měly bychom zařadit celou sestavu do majetku jako celek, nebo můžeme zařadit zvlášť jednotlivé kontejnery, zvlášť schodiště, podesty, nádrže – dle stavbyvedoucího je možné je použít k libovolným kontejnerům i k těm, které máme již v majetku.

Existuje spojitost v rámci pořizování dlouhodobého hmotného majetku – nemovitosti mezi kolaudací tohoto majetku a jeho účetním zařazením? Je možné takovýto majetek zařadit na účet hmotného majetku ještě před jeho kolaudací? Jedná se o stavbu rodinného domu, který bude ze 100 % sloužit pro potřeby podnikání (kanceláře, krátkodobé ubytování pro zaměstnance apod.). Samotný dům lze fakticky užívat, nicméně kvůli nedokončeným venkovním úpravám zatím není zkolaudovaný. 

V červnu 2024 byl prodán z dlouhodobého majetku osobní vůz (MD 082 / D 022, MD 311 / D 641). V dubnu 2025 byla tato faktura dobropisována a vůz vrácen kvůli opakovaným neopravitelným vadám. Jak tento opravný daňový doklad a zařazení do majetku zaúčtovat?

Jednatel společnosti s ručením omezeným dlouhodobě a v podstatné míře dotuje běžný provoz společnosti ze svých soukromých zdrojů – a to mimo účetní evidenci. Prakticky to vypadá tak, že pořizuje veškeré drobné nářadí a vybavení nezbytné k realizaci zakázek na své jméno a z vlastních prostředků. V účetnictví společnosti jsou následně vykazovány pouze tržby za poskytované služby, avšak náklady jsou evidovány v minimální výši. V souvislosti s tímto bych si ráda ověřila následující: Z pohledu účetnictví a zásady věrného a poctivého obrazu a srovnatelnosti: Domnívám se, že uvedený postup není v pořádku, neboť výrazně zkresluje realitu společnosti? Možnost náhrady za používání vlastního vybavení: Pokud je jedním z motivů uvedeného postupu skutečnost, že část tohoto vybavení je využívána i k soukromým účelům a jednatel chce předejít složitému rozlišování, je možné alespoň interní směrnicí stanovit paušální náhradu za opotřebení vlastního vybavení? Pokud ano, jakým způsobem je to v praxi nejlépe nastavit (např. paušální částka měsíčně, procento z hodnoty, tržeb apod.)? Zachycení vkladu drobného hmotného majetku: Jakým způsobem prosím účetně zachytit vklad drobného hmotného majetku (do 80 000 Kč, hranice účetní jednotky odpovídá hranici pro daňové účely)? Podloženou cenu obvyklou na účet 501 proti závazku vůči jednateli, případně příplatku mimo základní kapitál? Nebo pouze evidence dle interních pravidel, bez účtování?