Daňové a nedaňové výdaje

Uvažujeme o rozšíření aktivit naší společnosti a využití části nerozděleného zisku k nákupu těžebních serverů (mining) za účelem zhodnocení firemních prostředků. Jaký je váš názor na následující body?Účetní zachycení a ocenění: Předpokládám, že vytěžená kryptoměna bude účtována jako zásoba vlastní výroby. Jakým kurzem (ČNB, burza) doporučujete oceňovat přírůstky na kryptoměnových účtech v průběhu roku a jak postupovat při inventarizaci k rozvahovému dni? Okamžik zdanění: Vzniká daňová povinnost (DPPO) již v okamžiku vytěžení kryptoměny (přípis na peněženku), nebo je možné zdanitelný příjem vykázat až v momentě směny za fiat měnu (CZK, EUR)?Uplatnění nákladů a DPH: Do jaké odpisové skupiny zařadit těžební hardware pro účely daňových odpisů? Lze uplatnit plný odpočet DPH u nákladů na elektřinu a hosting (housing), i když samotná těžba není považována za zdanitelné plnění pro účely DPH? Dokladování: Jakou formu evidence (reporty z poolu, výpisy z peněženek) budete vyžadovat jako průkazné účetní doklady pro doložení původu aktiv? Bankovní styk: Máte zkušenosti s tím, jak české banky u právnických osob nahlížejí na příchozí platby z krypto-burz při následné realizaci zisku? 

FO, nepodnikatel, neplátce DPH, koupila v roce 2025 postupně několik pozemků, na kterých v budoucnu vznikne výstavba RD. Pozemky je z definice DPH stavebním pozemkem. Pozemky budou zceleny a následně rozparcelované. Větší část pozemku bude nejdříve vložena do s. r. o., které následně provede výstavbu a prodej. Následně bude část pozemků bude prodaná jiným FO pro účely jejich vlastní výstavby. Počítá se do obratu pro účely DPH vklad pozemku do sro, nebo až první převod na základě smlouvy?Vklad do s. r. o. proběhne mimo základní kapitál na základě ocenění znalce (pořizovací cena pro FO je 1 mil. Kč, znalec ocení za 2 mil. Kč. Jako daňový náklad může sro uplatnit jakou hodnotu vloženého pozemku(v rámci realizace prodeje)? FO pořídí pozemek za 1 mil. Kč, vkládá do s. r. o. 2 mil. Kč, plánuje, že příplatek mimo základní kapitál si po skončení projektu nechá zase vrátit. Kdy dojde na straně FO ke zdanění pozemku(2-1mil.kč). V okamžiku vkladu, nebo v okamžiku vrácení příplatku? 

Fyzická osoba vede již 15 let účetnictví pro příjmy z pronájmu dle §9 ZDP. od roku 2026 chce vést pouze jednoduchou evidenci příjmů a výdajů podle § 9 ZDP. Máme vytvořeny rezervy na opravy HM a za rok 2025 se zaúčtovala poslední 1/3 výše rozpočtu nákladů na opravy (účet 554/451). Jenže dle § 23 odst. 8 ZDP musí při zahájení vedení daňové evidence dojít k vypořádání zůstatků účtů časového rozlišení a opravných položek a rezerv vykázaných k rozvahovému dni (31. 12. 2025). Základ daně (dílčí základ daně) se upraví v položkách podle §23 za zdaňovací období roku 2025 o více než 1 mil Kč na rezervách. Prostředky jsou deponovány. rezervu bychom rozpustili účetně MD 451/D 554 a můžeme proti tomu v úpravách ZD na ř. 205 přílohy č. 2 DPFO základ daně o tvorbu rezervy zase snížit? 

Tuzemská auditovaná společnost s ručením omezeným přihlásila řádně, asi před pěti lety, pohledávku za bulharským dlužníkem do insolvenčního řízení v Bulharsku. K této pohledávce tuzemská společnost vytvořila ve výši 100 % přihlášené rozvahové hodnoty opravnou položku dle § 8 ZoR v částce 9 mil. Kč. Každoročně naše společnost žádá bulharské právníky o informaci o aktuálním stavu, což stojí nemalé peníze. V roce 2025 bulharští právníci sdělili, že bulharský dlužník ke zpeněžení téměř nic nemá a ukončení insolvenčního řízení zatím v dohledné době nebude. Je nějaká možnost daňově tuto přihlášenou pohledávku odepsat, aniž by se muselo čekat na ukončení insolvenčního řízení v Bulharsku?

Fitness si zakoupilo licenci k nutričnímu profesionálnímu softwaru v hodnotě 150 000 Kč na tvorbu jídelníčků. Dá se to daňově odepsat? A pokud ano, tak jak? Je možnost evidovat software na účtu 013 a dát do daňových nákladů až při prodeji softwaru? 

Občan pronajímá od roku 2022 byt a příjem daní dle § 9 ZDP, uplatňuje skutečné výdaje. Koncem roku 2025 si koupil dům na hypotéku se záměrem dalšího pronájmu. Dům začne pronajímat až v první polovině roku 2026, odpisy na tento dům bude uplatňovat až za rok 2026. Může za rok 2025 uplatnit do výdajů dle § 9 zaplacené úroky z hypotéky na tento dům, i když příjem z pronájmu bude až za rok 2026?

Společnost s r. o., plátce DPH, koupila tiskárnu za 4 000 Kč od společnosti Allegro sp., po dodání tiskárny a daňového dokladu bylo zjištěno, že jednatel firmy neuvedl do fakturačních údajů při objednávce IČO a DIČ společnosti, takže u faktury vystavené společností Allegro sp. je uvedeno jako kupující pouze jméno jednatele české společnosti. V tomto případě česká společnost neudělá samovyměření DPH (reverse charge)? Může si česká společnost uplatnit tiskárnu do daňových nákladů (DPPO za rok 2026)? Jaké bude správné účtování dokladu, má se doklad proúčtovat přes účet MD 335/D 221, MD 501/D 335?

Lze posuzovat práci trenéra (má platnou trenérskou licenci) pro zapsaný spolek (kolektivní sport – děti) jako nezávislé povolání? Spolek umožňuje trenérovi využívat prostory k tréninkům, které má pronajaté, a sportovní vybavení, které má v majetku, ale způsob vedení tréninků, jejich rozvrh a četnost je vyloženě v dikci trenéra. Jedná se o práci při zaměstnání nebo studiu. Nejedná se ovšem o nahodilou činnost. Lze se opírat o znění rozsudku NSS z 21. 9. 2011 čj. 8 Afs 56/2010-73? Ve zdůvodnění bod bodem 28 je uvedeno: „Legální definici nezávislého povolání ani výčet činností, které pod daný pojem spadají, žádný právní předpis neobsahuje. Jak vyplývá z rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 21. 9. 2011, čj. 8 Afs 56/2010-73, č. 2571/2012 Sb. NSS, ve vztahu k obsahu tohoto pojmu lze podpůrně využít § 22 odst. 1 písm. f) zákona o daních z příjmů, kde se v souvislosti s daňovými nerezidenty operuje s pojmem nezávislá činnost. Při vědomí, že některé z tam uvedených činností je třeba považovat za podnikání podle jiných právních předpisů (architekt, lékař, inženýr, právník), lze za nezávislá povolání považovat např. výkonné umělce, sportovce, jejich trenéry, rozhodčí, artisty apod. Pro zmíněné profese je charakteristická kreativita a samostatnost při volbě způsobu, jakým bude dosaženo předem stanoveného výsledku.“ Mohl by tedy trenér svou odměnu zdaňovat podle § 7 ZDP a uplatňovat výdaje s 40% paušálem? Lze na jeho služby pohlížet jako na činnost, ke které nemusí být nutně živnostenský list?

Fyzická osoba nakoupila v roce 2022 jednu čtvrtinu nemovitosti (rodinný dům) v exekuci (jako investiční příležitost). Nemovitost nebyla v úplně dobrém stavu, a očekávaný prodej se nekonal. Přestože byla FO pouze vlastníkem 1/4 nemovitosti, investovala sama do oprav cca 150 000 Kč, aby se nemovitost stala prodejnou. K prodeji došlo v roce 2025. Zdaňovat tedy bude rozdíl mezi prodejní a nákupní cenou nemovitosti. Může si FO z prodejní ceny odečíst také to, co investovala do oprav pro zvýšení prodejnosti nemovitosti? A pokud ano, tak v plné výši nebo jen to, co připadá na její podíl? Ostatní spoluvlastníci se finančně na opravách nijak nepodíleli. A poslední otázka, může si FO z prodeje odečíst i náklady na svého právníka? 

Zaměstnanci je přidělen osobní automobil pro služební i soukromé účely. Společnost hradí zaměstnanci také veškeré výdaje na pohonné hmoty, tedy nejen za pracovní cesty pro služební účely, ale i na jeho soukromé cesty tímto vozidlem. Jedná se o nepeněžní benefit sjednaný v pracovní smlouvě. Pohonné hmoty, které souvisí se soukromým používáním, představují zdanitelný příjem na straně zaměstnance, který podléhá rovněž odvodům pojistného. Veškeré PHM jsou průběžně během měsíce účtovány: MD 501/D 221(211), MD 343/D 221(211). Dotazy: Když je po skončení měsíce zjištěna výše PHM pro soukromou spotřebu, je možno tuto část PHM (benefit) přeúčtovat např. tímto způsobem: MD 527/D 501, MD 527/D 343? Pokud je tento benefit upraven/sjednán smlouvou se zaměstnancem, jedná se o daňový náklad společnosti, ebo se dle pokynu D-59 K § 24 odst. 2 jedná vždy o nedaňový náklad společnosti?

Česká firma, plátce DPH, opouští nájemní prostory, bohužel musí podle smlouvy předčasně ukončit nájemní vztah a vznikají jí tyto náklady s tím spojené, u kterých nevíme jejich daňovou uznatelnost. Máme na účtu Výdaje příštích období částku, která představuje časové rozlišení rentfree z důvodu toho, že jsme prvních 6 měsíců nemuseli platit nájemné; tuto částku budeme ke dni ukončení nájemní smlouvy muset zaúčtovat jednorázově do výnosů ve výši jeho konečného stavu, který doposud nebyl rozpuštěn? Pronajímatel nám bude vystavovat smluvní pokutu na částku cca 400 000 Kč z důvodu předčasně ukončeného nájmu. Za standardních okolností bychom ještě platili poslední 4 měsíce nájmu za cca celkem 600 000 Kč. Ve finále se nám tedy tato smluvní pokuta ekonomicky vyplatí více než platit zbylé nájemné.  V pronajatých prostorách jsme provedli TZ, které jsme se souhlasem vlastníka daňově odpisovali. Daňová zůstatková cena je ke dni ukončení nájmu 130 000 Kč. Pronajímatel souhlasil, že se s námi vypořádá za toto TZ a uhradí nám za něj 70 000 Kč. Zde jsme nastudovali, že do výše úhrady bychom mohli mít daňovou zůstatkovou cenu TZ daňově uznatelnou, je to tak? 

Společnost A s. r. o. umístila v letech 2019–2020 na zpevněné manipulační ploše pronajaté od společnosti B s. r. o. sestavu tzv. kontejnerových modulů. Umístění bylo provedeno s vědomím vlastníka pozemku – společnosti B. Společnost A účtovala o této investici na účtu 042 (s přepokládaným budoucím daňovým odpisováním movité věci v 3. odpisové skupině, CZ-CPA 25.11.10 „Kovové montované stavby“). Postupem času při dokončování sestavy modulů v jeden funkční objekt (cca 100 m2) došlo s ohledem na jeho připojení k vnitroareálové vodovodní, kanalizační a elektro přípojce k nejasnostem, zda se jedná o movitou či samostatnou nemovitou věc. Právo stavby nebylo vlastníkem pozemku právně zřízeno, k zahájení stavebního řízení nedošlo. Modulární kancelářský objekt společnost A stále eviduje na účtu 042 a odpisování zatím nebylo zahájeno. V současnosti je vedeno jednání mezi společností A a B, kdy je sporné, zda se jedná o movitou věc nebo o stavbu dočasnou či trvalou, tedy zda náleží modulární objekt společnosti A (zhotoviteli objektu) nebo zda náleží společnosti B (vlastníkovi pozemku). Mezi společnostmi došlo k návrhu, že by společnost B uhradila společnosti A na základě uzavřené dohody o narovnání částku odpovídající ceně objektu podle znaleckého posudku a společnost B by následně zařadila tento objekt do svých aktiv. Ve vztahu k objektu byl před realizací vznesen ústní dotaz na místně příslušném stavebním odboru, zda je vyžadováno stavební povolení či ohlášení stavby. Bylo sděleno, že pokud bude na pozemku umístěn kontejnerový objekt, není potřeba stavební povolení ani ohlášení (výrobky plnící funkci stavby, včetně základových konstrukcí pro ně - § 103 odst. 1 stavebního zákona). V průběhu realizace však došlo k přehodnocení situace (názorové neshody ohledně pevného spojení se zemí). Společnost B však neměla od společnosti A zřízeno písemné právo stavby (jen ústní), navíc se vše odehrávalo v "době covidové", takže žádné stavební řízení nebylo zahájeno. Objekt nemá kolaudaci a není evidován v katastru nemovitostí (ani nebyl zatím k zápisu navřen). Jak správě účetně a daňově vypořádat takovou dohodu: Společnost A zaúčtuje do provozních výnosů (daňových) částku ve výši náhrady dle dohody o narovnání a částku evidovanou na účtu 042 převede do provozních nákladů (daňových)? Společnost B zaúčtuje částku ve výši náhrady dle dohody o narovnání na účet 042-Pořízení dlouhodobého hmotného majetku? Bude náhrada dle dohody o narovnání předmětem DPH? Obě společnosti jsou plátci DPH.

Jako stavební společnost jsme postavili apartmánový dům. Apartmány byly zároveň vybaveny kuchyňskou linkou. K dodání kuchyňské linky jsme byli zavázání již v kupní smlouvě. U jedné z těchto jednotek měl dodavatel zpoždění a kuchyňskou linku namontoval a vyfakturoval až v roce 2026. Apartmán byl ale prodaný za plnou cenu a převedený na nové majitele už v roce 2025. Výnosy z prodeje apartmánu tedy máme v roce 2025, ale co s nákladem za kuchyňskou linku? Je to náklad roku 2025 (z titulu časového rozlišení smluvního závazku vůči novému nabyvateli apartmánu), nebo se jedná o náklad roku 2026?

Zaměstnanec ve smlouvě o penzijním připojištění sjednán také typ penze „výsluhová“, kdy je možné po 15 letech vybrat až 50 % peněz. Splňuje smlouva podmínky pro příspěvek zaměstanavatele, který je osvobozen a zároveň do 50 000 Kč daňově uznatelný?

Společnost nestihla lidem na DPČ a DPP, kteří už ve společnosti nepracují, proplatit nevybranou dovolenou do konce roku, ale až do ledna s výplatou v únoru. Je možné proúčtovat do roku 2025 MD 521/D 383 hrubé mzdy a bude to daňově uznatelný náklad? A odvody budou zřejmě nedaňové, mám je  účtovat? Případně má tento případ i nějaké jiné konsekvence?

V roce 2023 bylo dokončeno a předáno stavební dílo. Z ceny díla bylo sjednáno zádržné ve výši 1 100 000 Kč na úhradu nároků z odpovědnosti za vady. V roce 2024 se zhotovitel a objednatel dohodli, že zádržné z ceny díla bude zhotoviteli vyplaceno a objednateli bude vystavena bankovní záruka ve výši zádržného s platností záruky do konce roku 2028. V roce 2025 se vyskytly na stavebním díle vady a objednatel uplatnil u banky bankovní záruku. Banka vyplatila z bankovní záruky částku požadovanou objednatelem (1 000 000 Kč) a tuto částku si následně inkasovala z účtu zhotovitele. Jak zaúčtovat u zhotovitele vyplacenou bankovní záruku? Bude se jednat o daňově uznatelný náklad?

Fyzická osoba (zaměstnavatel) uzavřela s Úřadem práce Dohodu o vyhrazení společensky účelného pracovního místa a poskytnutí příspěvku. Měsíčně bude dostávat po dobu jednoho roku příspěvek ve výši 100 % vynaložených nákladů na mzdu zaměstnance. Jedná se o osvobozený příjem dle § 4 odst. 1 písm. g) ZDP a poté související mzdové náklady budou nedaňové výdaje? Jak by to bylo u právnické osoby? Zde by se jednalo o výnos, který současně souvisí se mzdovými náklady: tj. např, příspěvek vyplacený v 1/2026 za mzdu 12/2025 – výnos i mzdové náklady patří do roku 2025 u právnické osoby? U fyzické osoby (zaměstnavatele) příspěvek vyplacený v 1/2026 – nezdanitelný osvobozený příjem ledna 2026 a v 1/2026 (skutečně vyplacená mzda za prosinec + odvody) mzdový nedaňový výdaj. Je to takto správně?

Společnost dokončila stavbu domu určenou pro pronájem, další práce byly zaměřeny na realizace okapových chodníčků kolem domu kvůli odvodnění v částce 50 000 Kč. Je toto technickým zhodnocením domu nebo se to chová jako samostatná stavba zařazena v 5. odpisové skupin CZ-CPA?

Společnost k 31. 12. 2024 vytvořila opravnou položku k nepromlčené neuhrazené pohledávce (datum splatnosti: 5. 12. 2023) dle § 8c zákona o rezervách ve výši 100 % neuhrazené částky, která činila 7 000 Kč. Ke konci roku 2025 chce společnost daňově odepsat tuto pohledávku a zrušit OP k ní vytvořenou. Zjistili jsme, že dlužník je v insolvenci, pohledávku však přihlašovat nechceme. Je možné pohledávku daňově v roce 2025 odepsat MD 546/D 311?

Společnost ABC s.r.o. zaplatila zálohu na nákup auta ve výši 520 000 Kč dne 28. 9. 2023. Dodavatel auto nedodal. Společnost ABC s.r.o. eviduje tuto zálohu na účtu 314-Poskytnuté zálohy. Společnost ABC s.r.o. tuto pohledávku dala k vymožení přes soud. Rozsudek soudu přikázal žalovanému aby tuto pohledávku zaplatil. Rozsudek je z data 22. 5. 2024. Na tuto zaplacenou zálohu je již exekuční příkaz, ale stále nic nebylo vymoženo a zřejmě ani nebude. Je možné za rok 2025 udělat odpis pohledávky daňový dle § 24 ZDP, nebo se musí stále evidovat tato pohledávky na účtu 314? Kdy bude možné vytvořit daňový odpis pohledávky?