Daňové a nedaňové výdaje

Lze zaměstnancï proplatit celoroční předplatné jízdného na MHD v Praze a považovat to za zdanitelný náklad? 

Je letenka, kterou pořídím novému zaměstnanci, aby se mohl přesunout z Indie do České republiky den před nástupem, daňově uznatelným nákladem pro zaměstnavatele? Jak ji zaúčtuji? Je třeba z této letenky za zaměstnance odvést daň z příjmu a zákonné odvody? Jsme vysoká škola.

Advent je obdobím, kdy se často setkáváme s obchodními partnery, kolegy i zaměstnanci při méně formálních i slavnostních příležitostech. Tyto chvíle jsou ideální k bilancování dosažených výsledků, poděkování za společnou práci a zároveň k navázání nových kontaktů a příležitostí do budoucna. Ke společenským setkáním neodmyslitelně patří také různé dárky, drobné pozornosti či firemní propagační předměty. Víte ale, jaké daňové důsledky a pravidla se s darováním pojí? Připravili jsme pro vás souhrn klíčových informací, které vám pomohou lépe se orientovat v daňové problematice darů.

Česká společnost prodává drogistické zboží. V rámci podpory prodeje chce vybrat několik zaměstnanců, kterým předá vzorky zboží, které prodává. Zaměstnanec natočí se vzorkem krátkou reklamu na sociální síť a podle dohodnutého klíče (počet zhlédnutí apod.) dostane za tuto reklamu finanční odměnu. Narážíme v praxi na tyto problémy: zda odměna, která se vyplatí zaměstnanci, je příjmem podle § 6 (tato osoba má jinou pracovní náplň, než je propagace produktů), a také i zaměstnanec vzorek nechá – pokud by měl vzorek vracet, nebude to pro něj zdaleka tak atraktivní. Reálně se vzorek samozřejmě celý nespotřebuje při reklamě. Nehrozí zde nějaký dodatečný nepeněžní příjem, můžeme považovat spotřebu vzorků za daňově uznatelnou? 

Podnikatel OSVČ zemřel. Manželka zdědila jeho obchodní majetek (stroje, bagry). Majetek byl zařazen v daňové evidenci. Po skončení dědického řízení bude tento majetek prodávat. Prodej se uskuteční prostřednictvím kupní smlouvy. Příjem z tohoto prodeje musí manželka zdanit dle § 10 ZDP? V případě, že ano, lze dát do výdajů zůstatkovou cenu majetku?

Fyzická osoba nakupuje podílové listy ze svého podnikatelského účtu. Jaký je postup účtování, evidence, účtování při případném prodeji (v případě zisku nebo ztráty) v daňové evidenci? 

Společnost obdržela půjčku od fyzické osoby i od právnické osoby. Budou úroky, které budou za rok 2025 vypočteny, vstupovat přímo do daňově uznatelných nákladů roku 2025, nebo se jedná o daňově neuznatelné náklady až do okamžiku jejich skutečné úhrady? Úhrada úroků bude pravděpodobně provedena až v roce 2026, případně 2027, kdy společnost splatí celý dluh. 

Právnická osoba (s. r. o.), výhradní dovozce elektronicky (technika pro chytré domácnosti) konkrétní zahraniční značky pro český trh, pořádá na podporu prodeje těchto výrobků. Systém funguje tak, že tento dovozce má uzavřeny smlouvy o prodeji zboží s několika velkoobchodními partnery v ČR (smluvní partner), kterým dovezené zboží prodává a tito smluvní partneři ho pak dále prodávají převážně montážním firmám, které produkty dodávají do domácností. Dovozce na podporu prodeje konkrétního výrobku vypíše marketingovou akci za účelem zvýšení jeho prodeje, a to tak, že pokud v určitém období zakoupí tento produkt montážní firma (od smluvního partnera), má nárok získání konkrétní věci zdarma (např. sada pracovního nářadí apod.). Montážní firma tento nárok uplatní přímo u dovozce (tj. nikoliv u smluvního partnera) – zašleme mu doklad o koupi spolu s formulářem o uplatnění nároku z marketingové akce. Dovozce pak příslušenou věc vydá, když současně sepíše předávací protokol. Je možné nakupené a vydané věci do marketingové akce považovat za daňový náklad a současně uplatnit odpočet na DPH, bez nutnosti odvodu DPH při vydání věci?

Manžel OSVČ a manželka spolupracující osoba, provozují domácí potřeby. Po rozvodu přenechal manžel podnikání v obchodě na manželce, ona začala podnikat na svoje IČ. Na skladě má tedy zásoby, které byly pořízeny na manželovo IČ, nyní je prodává pod svým IČ. Manželka se stala doborvolným plátcem DPH. Manžel chtěl ale vyplatil 50% podíl na zásobách. Po různých soudních sporech a ocenění skladu soud započetl hodnotu skladu oproti podílu na soukromém majetku (dům), takže si finančně nic nevypořádavají. Jak já mám dostat hodnotu skladu manžela do účetnictví manželky? Chtěli jsme, aby manžel vystavil manželce FA na prodej skladu, ale zde by musel odvést DPH, čemuž on se brání. Je nějaká jiná cesta, jak tyto zásoby převést a jak vyřešit DPH?

Naše společnost uzavřela pracovní poměr se zaměstnancem v řídící funkci, který má bydliště mimo dojezdovou vzdálenost do místa výkonu práce. Bylo dohodnuto, že firma bude tomuto zaměstnanci přispívat, resp. hradit náklady na pronájem bytu v blízkosti místa výkonu práce. Pokud by nájemné bylo na straně firmy účtováno do nedaňových nákladů, je nutné nájemné na straně zaměstnance přidaňovat? 

Firma bude pořádat vánoční večírek pro zaměstnance a bude zaměstnancům dojíždějícím z větší vzdálenosti hradit dopravu tam a zpět (zajistí firma), případně ubytování a náklady na jízdu tam a zpět (vlakem apod.) v den večírku a následující den po odchodu z hotelu). V případě, že by byl večírek bez jakéhokoliv pracovního programu, tak by náklady na dopravu (jakoukoliv formou) i náklady na ubytování byly daňově neuznatelné a zároveň by oba tyto náklady nevstupovaly do základu daně u zaměstnance (i to ubytování)? Nebo co všechno lze považovat za náklady v souvislosti s pořádáním večírku, které u zaměstnance nepodléhají z tohoto titulu zdanění a odvodům? V případě, že by byla část programu pojata jako pracovní (vyhodnocení hospodaření – cca 1 hodina z programu večírku), tak by tyto náklady na dopravu a ubytování byly daňově uznatelné i v dnešním pojetí vánočních večírků? Zaměstnanec, který byl ubytován nebo mu byla poskytnuta doprava, by tedy měl vypracovat v tomto případě cesťák a ta jedna pracovní hodina by se vykázala na výkazu práce? Tyto náklady v souvislosti s večírkem (doprava, ubytování, občerstvení, dárek...) se doufám nezapočítávají u zaměstnanců do limitu nepeněžních benefitů. 

Firma s. r. o. chce pro své zaměstnance zřídit relaxační místnost a do ní pořídit posilovací stroje, kulečník, stolní fotbal, stůl na stolní tenis. Jde pro firmu o daňový náklad a u strojů nad 80 000 Kč k zařazení do DHM a jeho odpisování. 

Zaměstnavatel přemýšlí, že by na pracoviště zakoupil pro zaměstnance nějaký druh sportovního stroje na odreagování, protažení. V nabídce byl rotoped nebo veslovací zařízení. Zaměstnanci si odhlasovali veslovací stroj, který by využívali v pracovní době, kam by se chodili trochu odreagovat od stresu a admin zaměstnanci trochu protáhnout od sedavého zaměstnání. Z pohledu zaměstnance se nebude jednat o nepeněžní příjem ve smyslu § 6 odst. 7 písm. e) ZDP. Ale mě by zajímalo jak na to pohlížet ze strany zaměstnavatele. Zda je možné na tento nákup pohlížet jako na daňový náklad s možným odpočtem DPH? Našla jsem si zápis z koordinačního výboru (Zapis_KV_KDP_10_24), kde se touto problematikou zabývají, ale nejsem si jistá, zda jsem správně pochopila, že nákup sportovního vybavení na pracoviště může být daňovým nákladem z pohledu § 24 odst. 2 písm. j) bod 4 ZDP? Lze u tohoto nákupu plně nárokovat odpočet DPH?

Statutární orgán při ukončení své funkce obdrží od společnosti v rámci vyrovnání při odchodu bezúplatně firemní vůz. Jedná se o plně odepsaný vůz. Jak zaúčtovat tuto transakci a jaké daňové dopady bude mít jak na společnost, tak i na osobu statutárního orgánu?

Máte k dispozici firemní vozidlo pro soukromé účely? Tento oblíbený zaměstnanecký benefit s sebou nese specifické daňové povinnosti, které musíte znát. Zjistěte, jak se správně vypočítává nepeněžní příjem a jaká procenta ze vstupní ceny se vám přičítají ke mzdě. S tímto průvodcem získáte ve zdanění a pravidlech používání služebního vozu celkový přehled o tomto tématu.

Poskytování darů je běžnou součástí podnikání právnických osob. V článku se dozvíte, jaké daňové konsekvence má dar poskytnutý právnickou osobou. Současně text rozebírá, jaké nástrahy mohou číhat na toho, kdo dar poskytuje bez rozmyslu. Závěr přináší daňové souvislosti daru přijatého právnickou osobou, úkonu, s nímž se nikoliv běžně můžete v praxi setkat. Článek neobsahuje dopady na straně obdarovaného, rovněž tématem darů právnické osoby jakožto zaměstnavatele se účelově nezabývá.

Ustanovení § 239a odst. 1 daňového řádu zakládá právní fikci, která se vztahuje na daňové povinnosti zůstavitele, nikoli na daňové povinnosti jeho dědiců.

Naše společnost přihlásila svoje pohledávky za odběratelem v zákonném termínu do insolvenčního řízení v celkové výši 1 016 400 Kč. A k tomuto vyčíslila zákonný úrok z prodlení ve výši 284 721,27 Kč, tzn. že pohledávky celkem činily 1 301 121,27 Kč. V současné době dostala naše společnost nabídku na odprodej celé pohledávky, vč. zákonného úroku za cenu 530 000 Kč. Uvažujeme, že vytvoříme k pohledávkám opravnou položku ve výši 100 % a při prodeji bychom ji daňově odepsali a částku z prodeje zdanili. Nevíme však, jak máme naložit s vyčísleným zákonným úrokem z prodlení, který bude součástí odkupu celé pohledávky. Sdělte nám prosím, zda je naše úvaha správná ohledně tvorby OP a zda bude celé účtování daňově účinné, případně jaký by byl postup, kdyby se OP nevytvořila? 

Jedná se o poskytnutí nepeněžního příplatku mimo základní kapitál formou vkladu podniku, lékařské praxe z DE. 1. Pokud bude ve smlouvě výslovně uvedeno, že veškerá budoucí vyúčtování, která vzniknout po rozhodném dni vkladu připadají na nabyvatele, je možné o vyrovnání ZP účtovat až v s. r. o. nebo nelze převést? 2. Rozhodný den je 1. 1. vkladatel ukončí vkladem svoji činnost, musí provádět korekce když fakticky nic nezbyde a vše bude převedeno? 3. Vklad ocenil znalec majetkovou metodou, tedy toto jsou účetní vstupní ceny a u daňových pokračujeme z cen dle předchozího odepisování? 4. Předchozí nabytí praxe bylo formou koupě podniku z DE do DE, do majetku se zanesly hodnoty majetku tvořícího podnik dle ZP s tím, že se dle § 7d odst. 3 zbytek hodnoty do rozdílu majetku a hodnoty podniku rozpočetl mezi majetek, tedy nám vznikly pořizovací ceny hmotného majetku v nesmyslných výších. Je to takto v pořádku? Nyní v novém posudku jen znalec zohlednil stáří a ceny jsou stále vyšší než standardní. 

Fyzická osoba, nepodnikatel, vlastní portfolio cenných papírů (založená konta u brokerů) . Pokud by tato portfolia (oceněná znalcem) vložil, převodem práv k nim u brokera , jako základní kapitál do s.r.o., kterou by založil , jaký by to pro něj jako FO občana mělo daňový dopad a v jakém časovém horizontu ? A jaký by byl rozdíl, pokud by s.r.o. založil standardně se ZK např. 10 tisíc a cenné papíry by opět nechal u brokera převést na s.r.o. (nebo-li v tomto případě by nešel cestou, že hodnotou CP vytvoří ZK, ale vložení CP by bylo něco jako když společník vloží vklad do své firmy. Zda broker umožní převod práv k CP, aniž by je původní vlastník nemusel nejdřív odprodat a posléze koupit jako s.r.o. ,zatím nevíme, ale řešíme otázku daňového dopadu u FO, pokud by toto na straně brokera bylo realizovatelné.