Daňové a nedaňové výdaje

jednatel má na základě smlouvy o výkonu funkce jednatele nárok na příspěvek na životní pojištění v hodnotě 2 000 Kč měsíčně. Za leden a únor si ale zapomněl ukončit trvalý příkaz a za tyto měsíce již platby odešly z jeho účtu. Může mu v takovém případě zaměstnavatel poslat 2 × 2 000 Kč přímo na jeho účet, když doloží doklad o úhradě a až od března jej bude platit přímo do pojišťovny zaměstnavatel? Jde mi o to, že se musí jednat o nepeněžní plnění, tak jestli je takový postup v pořádku, aby platby byly daňově osvobozené u jednatele i mohly být jako daňová položka uplatněny u zaměstnavatele.

Společnost s ručením omezeným prováděla výstavbu bytů a uplatňovala plný nárok na odpočet, většinu bytů se podařilo prodat, asi 4 byty zůstaly v majetku společnosti a tyto byty společnost začala pronajímat. V posledním daňovém přiznání za rok 2025 do ř. 60 DP k DPH společnost vyčíslila 1/10 DPH z uplatněného DPH. Lze toto DPH zaúčtovat do daňově uznatelných nákladů MD 548/D 343?

Zaměstnanec doprovázel svoji sestru k lékaři. Jednalo se o celodenní vyšetření. Může být ve směrnici stanoveno, že tento doprovod bude s náhradou mzdy? Jednalo by se pak o daňový náklad pro firmu a u zaměstnance se vše daní klasicky s odvody?

Zaměstnanec by chtěl využít nefinanční benefit na volnočasové aktivity (zájezd/rekreace) a dotazuje se, zdali si za to může koupit letenky pro sebe a svou rodinu (manžel + děti)? Pokud ano, tak jak to udělat, aby bylo všechno správně z finančního a daňového hlediska? Protože když to budou letenky, tak budou přímo na konkrétní jméno a doklady tím pádem nebudou na firmu.

Poplatník fyzická osoba, mající příjmy dle § 9 ZDP si pronajímá úplatně každý měsíc auto na dobu 10 dnů. Je možné uplatnit paušální výdaj na dopravu ve výši 4 000 za měsíc, i když je auto pronajmuté pouze na 10 dnů v měsíci?

Automobil, zařazený v obchodním majetku, výhradně používaný pro ekonomickou činnost. Jaký je postup při uplatňování nákladů vzniklých při provozování automobilu, pokud: Nebude uplatňován paušál na dopravu v dani z příjmu. Všechny náklady, opravy, pojištění, odpisy, PHM budou daňově uznatelné? Bude uplatněn paušál na dopravu 5 000 Kč/měsíc. Co bude daňově uznatelné pro daň z příjmu a co nebude? V jednom roce bude uplatněn paušál na dopravu a v dalším roce paušál na dopravu nebude uplatněn. Jak to bude s odpisy?

Pro společnost pracuje společník a současně jednatel bez nároku na odměnu. Je možné, aby mu firma přispívala na dlouhodobý investiční produkt (daňová podpora na stáří)?

Jednočlená s. r. o., kde jednatel pobírá měsíčně odměnu na základě výkonu funkce jednatele si pořídilo elektromobil, zařadilo do obchodního majetku a 100% využívá pro ekonomickou činnost. Je to pouze elektromobil a byl pořízen bez dotace a bez úvěru, ale s. r. o. není první vlastník. Elektromobil zařadíme do 2. odpisové skupiny a použijeme rovnoměrné nebo zrychlené odpisy. Auto je nabíjeno v domě jednatele z wallboxu. Jednatel si na vlastním domě pořídil fotovoltaiku a v rámci fotovoltaiky byl pořízen wallbox. Wallbox není vložen do obchodního majetku takže bych o něm vůbec neúčtovala. Za měsíc má údaj o spotřebě kWh na nabíjení. Jak zaúčtovat spotřebu? Je možné použít spotřebu kWh a použít cenu dle vyhlášky cestovních náhrad Kč 7,70 a zaúčtovat MD 501/D 365? Je možné na elektromobil použít i měsíční paušální výdaj 5 000 Kč?

Poplatník A, fyzická osoba úplatně pořídil byt 1+1 v roce 2024 s tím, že se rozhodl tento byt směnit v roce 2025 za byt větší a to konkrétně byt 4+1 s poplatníkem B. Poplatník A doplatí rozdíl mezi hodnotou bytu 1+1 a 4+1 peněžní formou. Můj dotaz je na správné stanovení příjmu a výdaje v roce 2025 u Poplatníka A. Případně podle čeho stanovit doplatek většího bytu, aby vyšel základ daně 0 korun (pokud to vůbec jde)? Ptám se pro to, zda by poplatník A měl doplatit cenu tržní většího bytu nebo cenu zjištěnou? Na tuto odpověď pak navazuje doplňující dotaz ohledně stanovení příjmu a výdaje Poplatníka A, kdyby se následně rozhodl úplatně prodat byt 4+1 v roce 2026. Tedy co by byl pro poplatníka A příjem a výdaj v roce 2026 při následném prodeji bytu 4+1.

Jakou výši % výdajů můžu uplatnit? RES je uvedeno: Řízení a správa finančních trhů. RŽP je uvedeno: Zprostředkování obchodu a služeb Poradenská a konzultační činnost, zpracování odborných studií a posudků. OSVČ zprostředkovává hypotéky, životní pojištění apod. Myslím, že má nárok na paušální výdaje 40 %, ale chci se ujistit. 

Jsme s. r. o., dne 30. 9. 2025 jsme nakoupili cenné papíry akciového fondu v ceně 15 mil. Kč. Koupili jsme je jako investici, v dohledné době je nebudeme prodávat. Jak účtovat ke konci roku, je třeba přecenit na reálnou hodnotu? Pokud ano, jaké to bude mít daňové dopady? Co se změní, pokud bychom se rozhodli tyto cenné papíry v roce 2026 prodat? 

Jake budou daňové dopady u zaměstnance a zaměstnavatele, pokud firma uhradí letenku zaměstnanci jako benefit? Jedná se pouze o letenku. 

Nově vzniklá hudební skupina, která má pět členů, každý člen má svůj vlastní živnostenský list. Hudební produkce bude pro ně vedlejší zdroj příjmů. Již mají domluveno několik zakázek: budou hrát na plesech a jiných společenských akcích. Nejedná se tedy o nahodilou činnost, domluvených zakázek mají prozatím 8. Organizátoři plesů jim budou vyplácet jednu částku, požadují po nich pouze jednu fakturu za celou hudební produkci za večer. V kapele je zpěvačka, kytarista, bubeník, pianista a zvukař. Budou si dělit odměnu rovným dílem. Mají si tedy určit jednoho, na koho budou fakturovat a pak si odměnu rozdělí a každý si svoji část uvede do svého daňového přiznání? Mohou si pak i vykázat výdaje procentem? Nebo tento postup není možný? 

V prosinci 2025 jsme zjistili, že v nákladech za rok 2024 chybí přijatá faktura, která věcně i časově náleží do účetního období roku 2024. Účetní závěrka za rok 2024 je již uzavřena. Nechceme podávat dodatečné daňové přiznání k dani z příjmů právnických osob za rok 2024, a to s ohledem na skutečnost, že se jedná o položku, která by vedla ke snížení základu daně. Podle § 141 odst. 2 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, v takovém případě nevzniká povinnost podávat dodatečné daňové přiznání. Jakým způsobem máme tuto skutečnost správně zaúčtovat v účetním období roku 2025, zejména s ohledem na: věcnou a časovou souvislost nákladu s rokem 2024, uzavřenou účetní závěrku za rok 2024, dopad na hospodářský výsledek a správnost účetního vykazování v roce 2025? Současně předpokládáme, že pokud jsme fakturu obdrželi v prosinci 2025 a jsou splněny podmínky dle § 73 zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, můžeme si nárok na odpočet DPH uplatnit v přiznání za prosinec 2025, tedy v období, kdy jsme daňový doklad obdrželi. 

Společnost organizuje pro svoje zaměstnance firemní meeting v rámci sídla firmy. Účastnit se jej budou obchodní zástupci z celé ČR, bude to pro ně tedy pracovní cesta. Jak posoudit náklady na oběd, který je zajištěný externí firmou bufetovou formou na pracovišti? Meetingu se účastní také zaměstnanci, kteří pracují v sídle firmy. Je potřeba rozlišit náklady připadající na OZ, kteří mají oběd v rámci pracovní cesty a na zamce ze sídla společnosti? Prosím o posouzení z pohledu zaměstnavatele a zaměstnance z hlediska daně z příjmů i DPH.

OSVČ vykonává podnikatelskou činnost na základě živnostenského listu: Výroba a opravy elektrických strojů a přístrojů a elektronických zařízení pracujících na malém napětí a výroba elektrického vybavení. Patří tato živnost pod živnosti řemeslné, a lze k příjmům tedy uplatnit výdaje ve výši 80 %?

OSVČ, plátce DPH, využívá výdajový paušál 60 % dle § 7 odst. 7 písm. b) zákona č. 586/1992 Sb., soukromě vlastní osobní vozidlo, které občas využije i ke svému podnikání. V případě, že OSVČ někam v rámci své podnikatelské činnosti cestuje, účtuje zákazníkům sazby za ujeté kilometry dle vyhlášky č. 573/2025 Sb., viz § 1 písm. b) + § 4 písm. a). Vstupují tyto „cestovní náhrady“ u OSVČ do daně z příjmů, tzn. zahrnují se též do všech příjmů dle § 7 zákona č. 586/1992 Sb., anebo nevstupují, tj. považují se za paušální náhrady? Pokud by do daně z příjmů vstupovaly, je nějaká lepší možnost, jak by si OSVČ mohla použití soukromého vozidla k podnikání finančně kompenzovat, tj. zejména tak, aby z toho nemusela odvádět zdravotní a sociální pojištění?

OSVČ vedoucí daňovou evidenci prodává vůz, který koupila a zařadila do obchodního majetku v r. 2022. Zůstatková cena vozu je 500 000 Kč (vůz nebyl nikdy odepisován), prodejní cena byla stanovena na 500 00 Kč. Část z prodejní ceny ve výši 200 000 Kč byla uhrazena v 12/2025, zbylá část ve výši 300 000 Kč bude uhrazena v r. 2026. Přijatou platbu 200 000 Kč musí OSVČ zdanit v r. 2025 + odvést z toho ZP a SP? K přijatému doplatku kupní ceny 300 000 Kč v r. 2026 si uplatní zůstatkovou cenu vozu 500 000 Kč, tj. vykáže ztrátu z této operace v r. 2026? Vůz už byl předán kupujícímu v 12/2025 a v r. 2026 jen se čeká na doplatek kupní ceny. Jak tedy správně postupovat při vyřazení vozu a uplatnění zůstatkové ceny v jednotlivých letech?

Jsem OSVČ, vedu daňovou evidenci a jsem plátce DPH. V červnu 2024 jsem koupila automobil ve výši 750 000 Kč včetně DPH a uplatnila na vstupu celou výši DPH 130 165 Kč. Automobil jsem používala i pro soukromé účely: 83 % služební jízdy a 17 % soukromé jízdy. V přiznání k DPH za 12/2024 jsem provedla úpravu odpočtu – krácení a odvedla jsem 17 % DPH ve výši 22 128 K, částku jsem uvedla v přiznání k DPH na řádku 45. V červnu 2025 jsem tento automobil prodala za 600 000 Kč včetně DPH a odvedla daň na výstupu. Využití automobilu bylo v roce 2025: 50 % služební jízdy a 50 % soukromé jízdy. Jak mám nyní postupovat pro vypořádání DPH (mohu vypořádat v 12/2025) a daně z příjmů – jaký bude uznatelný odpis a uznatelná zůstatková cena? Využívám krácený paušál na dopravu. 

V případě, že s. r. o. bude pořádat večírek pro své zaměstnance a bude hradit veškerou útratu, tj. ubytování, jídlo, alko a nealko nápoje a saunu, bude účtovat vše nedaňově bez nároku na odpočet a v případě zaměstnance bude vše osvobozený příjem? V případě, že by na večírku byli i obchodní partneři, byla by nějaká změna?