Daňové a nedaňové výdaje
Jsem fyzická osoba, nepodnikatel, a pronajímám nemovitost podle § 9 ZDP. V roce 2024 jsem vyměnil kotel za 70 000 Kč. Mohu si náklad rozdělit mezi dva roky, například část v roce 2024 a část v roce 2025, abych si zbytečně nevyčerpal příliš vysoký výdaj v jednom roce? Pokud ano, jaký je nejvhodnější způsob rozdělení, aby nevzniklo riziko daňové kontroly?
Společnost s r. o. vyvinula v průběhu roku 2023 a 2024 online nástroj SaaS (Software as a service). Projekt se zaměřuje na správu firemních podpisů s propagačními bannery pro B2B trh. Systém je založen na bázi měsíčního předplatného podle počtu uživatelů. Celková cena projektu je 1,5 mil. Kč. Projekt je plně provozuschopný od 31. 10. 2024, je zařazen jako nehmotný majetek. Předpokládanou dobu použití je 10 – 15 let. Jakým způsobem stanovit dobu odpisování? Dále tento projekt vyžaduje neustálý servis v podobě různých aktualizací. Budou tyto servisy okamžitým nákladem daného období nebo se bude jednat o technické zhodnocení?
OSVČ vedoucí daňovou evidenci prodává podnik a neukončí podnikatelskou činnost. Součástí prodávaného podniku je odepsaný hmotný majetek, peníze, zásoby, pohledávky a závazky. Cena za podnik bude hrazena po splátkách. Zásoby byly v rámci ceny podniku kalkulovány bez rozdílu, DHM do hodnoty 80 000 Kč. Podle ustanovení § 23 odst. 16 ZDP, je zdanitelným příjmem prodávajícího příjem z prodeje + hodnota závazků a výdajem peněžní prostředky a pohledávky v souladu s ustanovením § 24 odst. 12 ZDP. Bude při první částečné úhradě základ daně prodávajícího tvořen splátkou ceny podniku a zvýšen o závazky, snížen o pohledávky a hodnotu peněžních prostředků? OSVČ vedoucí daňovou evidenci kupující podnik bude mít z dané transakce pouze výdej = splátka ceny podniku. Nakupovaný DHM je do hodnoty 80 000 Kč. Je výše uvedená úvaha správná?
Spoležnost s r. o. v 3/2024 zaplatila zpracování projektu ve výši 50.000 Kč bez DPH. Projekt byl prováděn z důvodu žádosti o finanční podporu (dotaci) na nové popelářské nákladní auto. Zaúčtovali jsme MD 042/D 321. Nakonec s. r. o. dotaci nezískala a nové auto se nekoupilo. Lze přeúčtovat 50.000 Kč na MD 548/D 042 a uplatnit daňově? V podstatě se asi jedná o zmařenou investici? Musí se nějakým způsobem řešit DPH?
Zaměstnanci stavební firmy uhradili každý samostaně ze svého účtu poplatek České komoře autorizovaných Inženýrů a techniků, ČKAIT. Zaměstnanci tím pádem mohou podepisovat projekty s kulatým razítkem, což je zájem společnosti. Společnost chce zaměstnancům uhrazený poplatek uhradit. Bude tento náklad daňový bez dopadu doměření společnosti? Případně jak nejlépe toto se zaměstnanci vypořádat?
Naše společnost poskytuje pracovní oblečení zaměstnancům do výroby, jedná se skutečně o oblečení, které zaměstnanci využívají pouze při práci, oblečení je označeno i logem apod. Doposud jsme vždy jednou za týden pracovní oblečení vybrali a zavezli k vyprání. Bohužel ale logisticky a administrativně je s tím problém, proto zvažujeme zavést směrnici, ve které bude uložena povinnost zaměstnanců, aby si pracovní oblečení prali sami a my bychom se zavázali jim za to poskytnout peněžní částku podle vypočtené kalkulace - vždy bychom jim částku přidali do mzdy. Můžeme takto postupovat a můžeme tuto částku zaměstnancům nezdanit?
Škodní událost vznikla v září 2024. Fakturu za opravu auta jsme obdrželi v únoru 2025 a pojistné plnění od pojišťovny také přišlo v roce 2025. Je faktura za opravu auta nákladem roku 2025 a náhrada od pojišťovny výnosem roku 2025?
Fyzická osoba, plátce DPH, vede daňovou evidenci - příjmy daní v § 7 ZDP. Podniká v nemovitosti, kterou nemá zařazenou v obchodním majetku, 1/2 nemovitosti je na podnikání, kde má provozovnu, a 1/2 na soukromé využití. Předpokládáme, že si fyzická osoba může uplatňovat do daňových výdajů energie, vodu, plyn (má v provozovně samostatný elektroměr, plynoměr, vodoměr)? Dále si uplatňuje výdaje na vybavení provozovny (do 80 000 Kč/majetek). U všeho nárokuje odpočet DPH. Opravy a technické zhodnocení do výdajů nedává z hlediska daně z příjmů. Myslíme si, že by však bylo možné nárokovat odpočet DPH u oprav, když provozovna slouží k ekonomické činnosti. Je náš postup akceptovatelný z hlediska daně z příjmů i DPH?
Společnost s r. o., plátce DPH, je vlastníkem užitkového vozidla. Vozidlo je v majetku společnosti a je odepisováno. Vozidlo je používáno výhradně pro ekonomickou činnost. Na vozidle bude potřeba provést kompletní výměnu, opravu motoru. Předpokládaná cena opravy (výměny) motoru bude cca 150 000 Kč včetně DPH. Bude se jednat o technické zhodnocení vozidla, anebo o opravu, kdy náklad si bude moci společnost jednorázově zahrnout do nákladů roku 2025?
Dle odpovědi na jeden z dotazů bych se chtěl zeptat, zda se za orgán právnické osoby považuje i společník s. r. o., který nemá žádnou pracovní či jinou smlouvy s. r. o. a nepůsobí ani ve funkci jednatele. Respektive, zda se z odpovědi dá odvodit, že i náklad na ubytování a případně cestovní náhrady za dopravu (letenky, jízdenky, taxi) při prokazatelné cestě společníka na jednání za společnost mimo sídlo společnosti se dají uznat jako daňově uznatelné (za předpokladu, že na všech daňových dokladech je odběratelem buď společnost, nebo společník)?
Společnost ABC měla pohledávku za 1 mil. Kč vůči společnosti X. Společnost X vstoupila v roce 2023 do insolvence. Společnost ABC na základě této skutečnosti v roce 2023 vytvořila daňovou opravnou položku z titulu insolvenčního řízení ve výši 1 mil. Kč. Insolvence stále běží, jsme v roce 2025. Nyní dostala společnost ABC nabídku na odkup této pohledávky za 200 tis. Kč. Pokud by na to přistoupila, jaké by byly daňové dopady této operace? Prosím o kontace jednotlivých operací (rozpuštění opravné položky, odpis pohledávek, výnos z prodeje pohledávek).
Firma si sjednala za zaměstnance pojištění odpovědnosti z výkonu povolání. Firma vystupuje jako pojistník, pokud by došlo k pojistné události, tak bude příjemcem náhrady právě firma. Jedinému jednateli, který zároveň pracuje jako ostatní zaměstnanci pro firmu (montážní činnost), sjednala toto pojištění také a jmenuje se „Pojištění odpovědnosti zaměstnance - individuální“. Musí všem zaměstnancům pojištění dodanit do mzdy, i když případná náhrada půjde firmě, a nikoliv zaměstnancům? Může být i pojištění jednatele jako daňový náklad, protože je to pojištění zaměstnance, a nikoliv pojištění na výkon činnosti jednatele?
Firma má sídlo na adrese bydliště jednatele. Poplatek za rozhlas platí jednatel jako rodinný příslušník. Je povinností firmy platit další poplatek?
V účetnictví má vedeny 2 firemní auta a 3 mobilní telefony pro zaměstnance. Jaké poplatky za rozhlas měla platit do roku 2024 a jaké bude platit v případě schválení nového zákona? Jedná se ve všech případech o daňový náklad?
Dodavatel předá dokončené dílo s drobnými vadami, které nebrání tomu, aby předané zařízení sloužilo ke svému účelu. V předávacím protokolu jsou vady sepsané a dodavatel je povinen je odstranit. Jak správně evidovat náklady vzniklé s odstraněním vad? Náklady spojené se zhotovením a montáží zařízení jsou evidovány zakázkově, zakázka je po předání díla uzavřena a vyfakturována. Je vhodné na náklady spojené s odstraněním vad dle předávacího protokolu otevřít novou zakázku, kde budou náklady evidované, ale již nebude následovat fakturace? Jak správně postupovat, pokud odstanění vad proběhne až v následujícím účetním období?
Jednatel společnosti intenzivně studuje češtinu, zakoupil si kurz. Je to v pořádku dát fakturu do daňově uznatelných nákladů?
Pronájem zděděné nemovitosti mezi manželi a následný krátkodobý pronájem v podobě ubytovacích služeb
Občan (OSVČ) zdědil po svém otci rodinný dům, který jeho manželka (také OSVČ) chce pronajímat přes Booking. Manžel pronajme manželce dům za cenu obvyklou. Jak stanovit cenu nájemného? Manžel bude kromě své podnikatelské činnosti zdaňovat tyto příjmy z nájemného dle § 9 (nemovitost nezařadí do obchodního majetku) a uplatní si buď skutečné nebo paušální výdaje 30%. Manželka bude zdaňovat příjmy z pronájmu od Bookingu v § 7, výdaje bude mít buď skutečné (nájemné, provize, úklid, běžné provozní výdaje) nebo výdaje paušální 60%. Je tento postup v pořádku?
Je správní poplatek finančnímu úřadu za podání žádosti o prominutí úroku z prodlení daňově uznatelný?
V novém roce dochází k navýšení limitů u stravenek i stravenkového paušálu.
Naše společnost po kontrole Územní správy sociálního zabezpečení obdržela výměr na doplatek pojistného porušením zákona o prominutí pojistného za dobu covidu. Je možno tento doplatek zaúčtovat do nákladů roku 2024, kdy byl doplatek vyměřen, nebo by bylo nutno zpracovat dodatečné přiznání do roku 2020, kdy k porušení zákona došlo?
Společnost pořídila, zařadila a začala odpisovat v roce 2021 v rámci své podnikatelské činnosti dodávku. V roce 2024 došlo k poškození motoru a z důvodu nákladnosti opravy (cena opravy by byla vyšší než pořízení nového vozu) došlo k vyřazení této dodávky z majetku společnosti a jejímu prodeji (na protiúčet při koupi nového vozu). Dodávka nebyla havarovaná (nedošlo k žádné škodní události), proto neproběhlo žádné pojistné plnění (byl zadřený motor) a záruční oprava už se v termínu poškození na dodávku nevztahovala. Zůstatková daňová cena dodávky byla 190 000 Kč. Hodnota, kterou společnost za tuto dodávku (prodanou na protiúčet) obdržela, byla 29 000 Kč. Prosím o posouzení zůstatkové daňové ceny dodávky jako daňového náklad společnosti.