Příjmy z podnikání

Podnikatel může využít ke svému podnikání jednak svůj vlastní majetek, respektive majetek ve společném jmění manželů, ale může použít i majetek ve spoluvlastnictví. V článku zaměříme pozornost na vymezení spoluvlastnictví v občanském zákoníku a dále si ukážeme, jak je postupováno při odpisování hmotného majetku ve spoluvlastnictví dvou nebo více spoluvlastníků a jak bude postupováno v souvislosti s odpisováním při zvýšení spoluvlastnického podílu na hmotném majetku.

Základní kapitál má povinně každá s. r. o., přičemž jde o nejstálejší účetní položku její rozvahy, bez ohledu na velikost firmy a obor činnosti. Po vytvoření vklady zakladatelů jej totiž obvykle nebývá nutné měnit, proč si tedy komplikovat již tak spletitý podnikatelský život. Nicméně někdy nastanou situace, kdy je vhodné či nutné základní kapitál snížit. Třeba když se společník dostane do potíží a nedokáže splatit svůj peněžitý vklad, k němuž se zavázal, nebo se takto firma hodlá bezbolestně zbavit zatěžující účetní ztráty, anebo společníci chtějí odčerpat peníze vázané v kapitálu do svých kapes, a proč taky ne, vždyť je to jejich obchodní korporace. V tomto stručném příspěvku se seznámíme s právními základy, účetní metodikou a daňovým řešením tohoto procesu.

V článku si uvedeme souvislosti podnikání manželů z hlediska vymezení společného jmění manželů a dále ve vazbě na občanský zákoník, zákoník práce , živnostenský zákon a insolvenční zákon a blíže se zaměříme na podnikání manželů z hlediska zákona o daních z příjmů .

Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 9. 12. 2021, čj. 8 Afs 233/2019-51

Tak zase již před několika měsíci uplynul termín, kdy měli poplatníci řešit, zda by pro ně bylo zajímavé vstoupit do paušálního režimu. A ti, co v něm byli v roce 2021, zvažovali, zda je pro ně tento režim skutečně zajímavý, či by bylo lepší z tohoto režimu vystoupit. Zkusila jsem se v článku zamyslet nad některými úskalími i nesprávným pochopením tohoto paušálního režimu. Oním datem, do kdy nejpozději se musí všichni stávající podnikatelé rozhodnout ohledně paušálního režimu pro příslušné zdaňovací období, je vždy 10. leden. Po tomto datu již pro dané zdaňovací období nemůže poplatník vykonávající činnost k 1. lednu do paušálního režimu vstoupit, ani z něho vystoupit (pokud v podnikatelské činnosti stále pokračuje).

OSVČ, plátce DPH, vede daňovou evidenci. Jakou částku příjmů uvede do peněžního deníku v případě, že fakturuje službu v EUR měně avšak má založený pouze CZK účet? Na CZK účet obdržel jinou - nižší částku než kolik měl přepočet EUR podle kurzu CNB.

OSVČ, neplátce DPH, paušální režim, poskytuje služby v oblasti IT svým klientům na území ČR a USA. Českým klientům vyfakturuje cca 300.000 Kč za rok, USA klientům vyfakturuje cca 900.000 Kč za rok, tudíž v tomto roce překročí limit obratu 1 mil. Kč . Bude muset ukončit paušální režim pro přesažení obratu. Do kdy po překročení obratu musí nahlásit na FÚ že končí paušální režim a výdaje bude uplatňovat paušálem (% z příjmů). Obrat se pro tyto účely počítá od 01.01 daného roku do 31.12.? Plátcem DPH se OSVČ nestává - jelikož do obratu pro povinnou registraci se započítávají pouze uskutečněná plnění s místem plnění v tuzemsku?

Základní kapitál má povinně každá s. r. o., přičemž jde o nejstálejší účetní položku rozvahy, bez ohledu na velikost firmy a obor její činnosti. Po vytvoření vklady zakladatelů jej totiž obvykle není nutné měnit a proč si tedy komplikovat již tak spletitý podnikatelský život. Nicméně někdy nastanou situace, kdy je vhodné či nutné základní kapitál zvýšit. Například příchod nového společníka, vylepšení zdání stability a síly firmy, lepší pozice u veřejných zakázek, snazší přístup k úvěrům, daňový test tzv. nízké kapitalizace u zápůjček od spojených osob, majetkové přesuny v rámci holdingu bez nutnosti peněžních úhrad i mimo složité fúze a rozdělení atd. V tomto stručném příspěvku se seznámíme s právními základy, účetní metodikou a daňovým řešením tohoto procesu.

OSVČ vede daňovou evidenci. V roce 2019 pořídila osobní automobil za 38 000 Kč na fakturu, která byla zaplacena z osobního účtu OSVČ. V roce 2022 by ho chtěla vložit do obchodního majetku, aby mohla daňově uplatnit opravy automobilu. Jakým způsobem a v jaké ceně ho OSVČ do obchodního majetku vloží? Bude se jednat o drobný hmotný majetek, který se nebude odpisovat a vykáže se na kartě zásob? V přiznání se pak za rok 2022 vykáže v příloze č. 1 v tabulce D v části 4. v Zásobách v částce 38 000 Kč a tak se bude vykazovat každý rok až do vyřazení z obchodního majetku? V roce zařazení, tj. v roce 2022 nijak základ daně neovlivní, ani v roce vyřazení, je to tak?

S. r. o. má sídlo v bydlišti společníka. Společník k podnikání v s. r. o. částečně používá i soukromý telefon a internet (večer řeší agendy firmy jako e-maily, schůzky....) Faktury za telefon a internet dodavatelé vystavují na společníka - občana. Společník požaduje, aby účetní měsíčně účtovala do nákladů s. r. o. ve výši 60 % z fakturovaných částek. Jako podklad k tomu předložil účetní pouze v Excelu vytvořený soupis odchozích úhrad za telefon s uvedením var. symbolů faktur (ty však účetní nemá k dispozici). Zároveň společník podniká jako OSVČ a dále má ve svém s. r. o. uzavřenou pracovní smlouvu, což ale asi nebude hrát v popisované situaci žádnou roli. 1) Může za těchto podmínek účetní zaúčtovat 60 % úhrad zapsaných v excelu na daňovou MD 518/D 365? Nebo by měl občan vystavit do své s. r. o. fakturu a přijatou částku (za rok přes 12 000 Kč) případně danit v daňovém přiznání? 2) Pokud by měl občan přijatou částku danit, v jakém paragrafu? 3) Neměl by pak tento pravidelný příjem občana znak podnikání, které by měl mít uveden v živnostenském oprávnění?

Fyzická osoba, OSVČ, plátce DPH, uplatňoval v roce 2020 paušální výdaje. V tom samém roce (2020) koupil automobil. V roce 2021 se rozhodl jít na výdaje skutečné, protože je to pro něj výhodnější. V roce 2021 bude tedy uplatňovat odpisy i z tohoto nakoupeného automobilu. Uplatní odpis majetku pro 1. nebo 2. rok? Bylo odpisování v roce 2020 zahájeno, či nikoliv?

S. r. o. je v březnu registrována jako plátce DPH a v prvním daňovém přiznání si budou uplatňovat odpočet DPH na DHM, který koupili ve lhůtě 12 měsíců před registrací. Tento DHM koupili v roce 2021, a jelikož nebyli plátci DPH, do 501 šla celá částka vč DPH (byl to DHM do zákonné částky 80 000 Kč). Letos si chtějí uplatnit nárok DPH. Jak se bude účtovat – proti výnosům? Nenapadá mě jiná varianta, jak udělat ID s tímto nárokem. Je to tak správné? Vloni byla celá částka v nákladech a letos bude ve výnosech?

V článku se zaměříme na podnikání příslušníků rodiny v rámci rodinného závodu, přičemž si ukážeme jak právní řešení rodinného závodu, tak zdanění příjmů z tohoto způsobu podnikání. V závěru si uvedeme vymezení rodinného podniku ve smyslu usnesení vlády č. 899 ze dne 18. 10. 2021.

Podnikatel (vede daňovou evidenci) uskutečnil v roce 2021 výměnu kotle v provozovně, jedná se o opravy. Zaplatil dodavateli v roce 2021 100% částku na základě daňového dokladu a až následně uzavřel s bankou účelový úvěr na pořízení tohoto kotle ve výši 80% jeho hodnoty. Částka byla bankou připsána v témže roce na bankovní účet podnikatele a je splácena jistina, úrok + povinné pojistné kotle po dobu 48měsíců. Patří oprava ve 100% výši do výdajů podnikatele v 2021? Dodavateli bylo uhrazeno v plné výši, není zde problém s následným úvěrem?

OSVČ vede daňovou evidenci, kde si eviduje své příjmy a daňové výdaje z podnikání. Každý rok podává daňové přiznání a na řádku č. 106 přílohy č. 1 uplatňuje paušál na dopravu ve výši 48 000 Kč za rok. Auto nemá zařazeno v obchodním majetku a majitelem auta je OSVČ. Může si OSVČ na toto auto dát ještě do daňových výdajů - opravu automobilu, dálniční roční známku za 1 500 Kč a koupi zimních pneu a ušitý nových potahů? Je to možné, pokud nemá auto zařazeno v obchodním majetku a zároveň uplatňuje paušál na dopravu? Pokud to možné není, dle jaké konkrétního ustanovení zákona o daních z příjmů a dále pak tyto výdaje by OSVČ zaúčtovala jako nedaňové, tj. jako "ostatní výdaje nedaňové" nebo jako "výdaj pro osobní spotřebu"? Nebo je to jedno a klidně je ani v daňové evidenci tedy vůbec uvádět nemusí?

Poplatník, OSVČ, poskytuje ubytovací služby ve svém velkém rodinném domě. K ubytování má k dispozici 10 pokojů a malinkou restauraci, kde ubytovaným nabízí snídani. OSVČ vede daňovou evidenci. Má ročně příjmy do 1 000 000 Kč, tj. není plátcem DPH. OSVČ nikdy do své evidence nezařadil svůj rodinný dům, tj. nemá žádnou nemovitost v daňové evidenci a nemá, zde ani jiný majetek (např. zařízení kuchyně). Vše má ve svém osobním vlastnictví. Je možné, aby OSVČ podnikala ve svém rodinném domě a zároveň vedla daňovou evidenci a majetek do této evidence zařazen nebyl, tj. nikdy si neuplatní odpisy z nemovitosti, nemůže si dát do nákladů nákup kuchyňské linky, neboť ho nezařadila? Není to nic proti ničemu? Ve své daňové evidenci pouze uvádí příjmy z ubytování, resp. stravy a náklady na nakoupenou stravu. Je to z pohledu daňového v pořádku, byť se poplatník „okrádá“ o možnost odpisů nemovitosti.

OSVČ jako vedlejší činnost. Jinak zaměstnána a HPP a z tohoto HPP je celý rok 2021 na rodičovské dovolené s dítětem (věk 1 rok). Za rok 2021 žádný příjem z OSVČ ani z HPP. Musí podat nulové daňové přiznání i přehledy na ZP a OSSZ? Nebo stačí podat jen přehledy? Živnost nebyla přerušena.

OSVČ je od roku 2022 v režimu paušální daně. V minulých letech pořídila do obchodního majetku nemovitost, kterou pronajímala a příjmy danila v § 7 ZDP. Když je nyní v režimu paušální daně, jak to bude v roce 2022 s příjmy z pronájmu? V jakém paragrafu budou muset být zdaněny, resp. může se příjem z pronájmu nadále považovat za příjem pod § 7 ZDP a pouze hlídat celkové tržby, aby nepřesáhly 1 mil. Kč? 

Společnost s ručením omezeným je obvykle zakládána za účelem dlouhodobého (trvalého) provozování podnikatelské činnosti. Někdy ale časem nastanou okolnosti, ať už interní nebo externí, kdy je nejlepší nebo dokonce jedinou variantou ukončení činnosti firmy. Důvody nemusejí být vždy dramatické a nepříjemné, např. stěžejní část závodu byla výhodně prodána konkurenci a zisky hodlají společníci využít již plně pro své osobní potřeby, nebo odcházejí do důchodu a nenašli za sebe vhodné nástupce. Nicméně nejčastější příčinou ukončení činnosti s. r. o. bývá podnikatelský neúspěch a vážné rozpory společníků. K tomu se nedávno přidala úřady, potažmo státem nařízená protipandemická omezení a „uvěznění“ zaměstnanců v domácí karanténě. V případě, že firma zvládne vyrovnat své dluhy, mohou její likvidaci v klidu kočírovat její společníci, jinak se však otěží ujímá „nelítostný“ externí insolvenční správce.

Divadlo zaměstnává (najme) herce/herečku na jedno i více představení, tito dostanou odměnu. Domníváme se, že se jedná o „autora“. Tudíž by si sám měl vše zúčtovat, odvést příslušně poplatky (daň, soc. a zdrav. poj) a u našeho divadla nepodepisovat prohlášení poplatníka. Budou se řídit autorským zákonem? Pro naše divadlo tento "honorář" tedy bude pouze výdajem z rozpočtu?