Příjmy z podnikání

Česká s. r. o. uzavřela smlouvu se švédskou společností o poskytování pracovníků. Ve smlouvě není přesně uvedeno, zda pracovník bude zaměstnanec nebo OSVČ. Švédská společnost souhlasila s tím, že česká s. r. o. může poskytnout i osobu samostatně výdělečně činnou. Česká s. r. o. vystaví fakturu švédské společnosti za IT služby, které vykonala osoba samostatně výdělečně činná. OSVČ pak vystaví fakturu české s. r. o. za tyto IT služby. IT služby je možné vykonávat odkudkoliv, OSVČ je vykonává ze svého bydliště v Brně. OSVČ zároveň poskytuje IT služby i dalším českým společnostem. Je tento postup v pořádku s ohledem na fakt, že švédská s. r. o. souhlasí s tím, že poskytnutý pracovník nemusí být vlastní zaměstnanec a může být i osoba samostatně výdělečně činná? 

Když bude mít FO-podnikatel, který využívá paušální daň, uzavřenou dohodu o provedení práce na 10 000 Kč měsíčně a z této dohody bude zaměstnavatel rovnou odvádět 15% daň, bude se částka z dohody započítávat do limitu pro paušální daň a bude moci dále vůbec využívat paušální daň, když bude mít tuto jednu dohodu uzavřenou?

FO vedoucí daňovou evidenci měla v obchodním majetku nemovitost a automobil, které již prošly časovým testem DPH 10 let. K 31. 12. 2022 oba tyto majetky FO vyřazuje do osobního vlastnictví s tím, že je bude pronajímat společnosti s. r. o. Z hlediska DPFO u automobilu bylo odepsáno a dál asi není co řešit. U nemovitosti se v odpisování zůstatkové ceny bude pokračovat, nebo začíná celých 30 let znovu? A jak to bude prosím z hlediska DPH? Považuje se i pronájem v § 9 ZDP za ekonomickou činnost, a tudíž není třeba odvádět DPH z ceny obvyklé při převodu do osobního vlastnictví? 

Dobrý den, manželka je OSVČ. Manžel na její podnikatelský účet vložil hotovost, resp. převedl větší částku, cca 1 milion Kč. Tato hotovost pak byla použita na nákup vozidla, které bude OSVČ používat pro svou podnikatelskou činnost. (odepisovat atd.) Lze tento vklad co se týče daně z příjmu u OSVČ v daňové evidenci evidovat jako příjem neovlivňující základ daně (tzv. vklad podnikatele), pokud jde o vklad od manžela z důvodu, že jde o finance ze společného jmění manželů? Nebo je nutno tento vklad zdanit jako dar?   

Nové úpravy týkající se paušální daně navazují na zvýšení limitu pro plátcovství daně z přidané hodnoty na 2 mil. Kč. V rámci V této souvislosti došlo ke zvýšení hranice příjmů ze samostatné činnosti pro vstup do paušálního režimu z 1 mil. Kč na 2 mil. Kč. Paušální daň tedy budou moci využít další podnikatelé. Termín pro podání oznámení ke vstupu do paušální daně je do 10. ledna 2023. Záloha na paušální daň je pak splatná do 20. dne kalendářního měsíce.

Za rok 2021 v daňovém přiznání jsem byl v dílčím základu daně podle § 7 na příloze č. 1 řádek 104 ve ztrátě, a v oddílu 2, řádek 37 vyčíslena ztráta. Měl jsem však řádku 39 dílčí základ daně dle § 9, takže na řádku 45 byl základ daně kladná položka, takže ve výsledku jsem měl daň řádek 60 - 120 360 Kč. Uplatní se nějakým způsobem ztráta z podnikaní za rok 2021 v přiznání za rok 2022?

Poplatník se v r. 2022 rozhodl prodat s.r.o. na splátky. V r. 2022 bude mít příjmy z podnikání pod 1 mil. Kč - podléhat bude paušální dani. V r. 2022 má inkasovat první splátku 10 tis. Kč, přepis je už zapsán v OR. V r. 2022 zároveň ukončí podnikatelskou činnost. V r. 2023 obdrží zbytek peněz za s.r.o. Dle mého mu příjem z prodeje s.r.o. nezruší možnost použití paušální daně. Jak se postupuje při režimu paušální daně při ukončení podnikání? Má to vliv na paušální daň. Co s příjmy (např. nezaplacené faktury, prodej s.r.o.) v r. 2023 - daní se v § 10 ZDP? Doplnění dotazu: Při prodeji s.r.o. totiž není možné využít žádné osvobození od daně z příjmů. Společnost s.r.o. byla založena v r. 2022 a prodána za více je 1 mil. Kč.

Poplatník v r. 2020 upravil základ daně o pohledávky dle § 23 odst. 8 písm. b) ZDP a přešel na paušální režim. V prosinci 2022 překročí jeho fakturace limit 1 mil. Kč za posledních dvanáct měsíců, nicméně je možné, že neobdrží příjmy vyšší než 1 mil. Kč z podnikání. 1) Nechce se registrovat a dle mého názoru už nemusí, protože je nový limit 2 mil. Je to tak? 2) Za r. 2022 pokud nebude mít příjmy po odpočtu příjmů zdaněných dle § 23 odst. 8 písm. b) ZDP (dodaněné pohledávky) - bude dál platit paušální daň, ale ve výši pro r. 2023? 3) Pokud příjmy překročí za r. 2022 1 mil. Kč, bude moct zůstat u paušální daně a platit jenom její vyšší výši pro rozmezí 1-1,5 mil. Kč, nebo bude muset podávat přiznání k DPFO (skutečné/paušální výdaje)?

Fyzická osoba, zaměstnanec a neplátce DPH. Přivydělává si jako realitní makléř. Pokud zprostředkuje prodej nemovitosti, vystaví fakturu bez DPH za zprostředkování prodeje nemovitosti a na konci roku tento příjem zanese do daňového přiznání, podá přehledy na zdravotní pojišťovnu a na OSSZ. Tímto jeho povinnosti končí?

Manžel jako OSVČ přerušil podnikání k 29. 11. 2022. Do té doby byla manželka spolupracující osobou. Od 30. 11. 2022 bude manželka OSVČ a příjmy po odečtení výdajů jako osoby spolupracující dosáhnou téměř 500 000 Kč. Z uvedené částky vznikne povinnost vyšších záloh na sociální, zdravotní a daně z příjmů pro rok 2023. Může v tomto případě již jako OSVČ vstoupit do paušálního režimu pro rok 2023 a tím nebude brán zřetel na vypočtené zálohy?

Na který řádek v daňovém přiznání k daním z příjmů právnických osob uvést rozdíl mezi zůstatkovou cenou účetní a daňovou při prodeji HM?

Dne 2. 12. 2022 byl ve Sbírce zákonů vyhlášen zákon č. 366/2022 Sb., kterým se mění zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o daních z příjmů“), a některé další zákony (tzv. „Daňový balíček 2023“). Tento zákon s účinností od 1. 1. 2023 přináší následující zásadní změny v oblasti: 

Může manžel fakturovat do s. r. o., kde je jednatelem a společníkem jeho manželka? S. r. o. poskytuje elektromontážní práce a manžel je živnostník poskytující elektromontážní práce.  

Klient koupil horský hotel jako soukromá osoba. Následně si založil živnost na ubytování (§ 7 ZDP). Jakým způsobem může uplatňovat náklady a zda je nutná smlouva sám se svým IČO o pronájmu nemovitosti. Je vhodnější nemovitost zahrnout do majetku společnosti?

OSVČ si uplatňuje skutečné výdaje (příjmy podle § 7 ZDP). Má dvě živnosti, reklamní činnost a zemědělství (podle rejstříku je to Rostlinná a živočišná výroba, myslivost a související činnosti – prodává obilí, zvířata apod). Letos prodal dřevo za cca 500 000 Kč (jednorázová akce). Můžeme mu to zdanit pod § 10 ZDP a uplatnit 80% výdaje, nebo to musí zahrnout do § 7 ZDP a uplatnit skutečné výdaje?

Fyzická osoba vlastní bytový dům, kde pronajímá jednotlivé byty občanům a příjmy z tohoto pronájmu zdaňuje v § 9. Nyní vybudovala na bytovém domě FVE, kde část elektřiny budou spotřebovávat nájemníci a přebytky budou prodávány ČEZ. Licence vzhledem k instalovanému výkonu FVE není nutná. Jak bude fyzická osoba zdaňovat příjmy z prodeje přebytků ČEZ – v § 7 nebo v § 9 ZDP? Pokud v § 7, znamenalo by to, že pokud by součtem příjmů v § 7 a § 9 ZDP byl překročen limit pro registraci k DPH, musela by se fyzická osoba registrovat k DPH? Nájemníci mají v bytech měřidla spotřeby energie. Jak může fyzická osoba stanovit cenu elektrické energie vyrobené ve FVE, za kterou bude tuto energii vyúčtovávat nájemníkům a jak příjmy z této činnosti zdaňovat - teoretické varianty: 1. Může sjednat, že nájem je stanoven s ohledem na spotřebu energie a tedy nebude energii samostatně účtovat a bude mít jen příjmy z nájmu v § 9? 2. Může sjednat, že cena energie bude stanovena pevnou paušální částkou na měsíc, například podle m2 bytu, pak bude mít samostatně příjem z nájmu zdaňovaný v § 9 a samostatně příjem z prodeje energie, zdaňovaný v § 7? Bude pak stále dodržena podmínka, že fyzická osoba nemusí být držitelem licence na elektrickou energii? 3. Může sjednat, že cena energie bude stanovena nákladovou kalkulací vyrobené energie, kde bude zohledněna pořizovací cena FVE a provozní náklady (revize, údržba aj.) a podle počtu vyrobených jednotek elektrické energie stanovena nákladová cena jednotky, která bude vyúčtována nájemníkům. Bude to stále příjem podle § 9 ZDP? Nebo uplatnit při vyúčtování energie nájemníkům zcela jiný postup – jaký a jak ten příjem zdaňovat?

Navrhované změny v paušální dani byly schváleny. Od příštího roku by tak podnikatelé mohli vstoupit do paušálního režimu i s výdělkem do dvou milionů korun.

Fyzická osoba nabyla darem v červnu 2022 nemovitost od rodinného příslušníka. V srpnu 2022 se rozhodla tuto nemovitost vložit do svého IČ (obchodní majetek) a v rámci § 7 ZDP - podnikatelská činnost, používat k pronájmu. Fyzická osoba nemovitost vložila za cenu stanovenou podle zákona o oceňování majetku, tedy cenu stanovenou odhadcem. Bude moct z této znalecké ceny v IČ odepisovat? (Darem to nabyla FO RČ, a nikoliv FO IČ).

Jaké procento výdajů dle § 7 odst. 7 zákona o daních z příjmů uplatní fyzická osoba ze samostatné činnosti, která má založenou živnost ohlašovací volnou, s oborem činnosti: výroba, rozmnožování, distribuce, prodej, pronájem zvukových a zvukově-obrazových záznamů a výroba nenahraných nosičů, údajů a záznamů? Nepřekročí za rok obrat 1 mil. Kč.

OSVČ-pekařka si v říjnu založila živnost. Peče doma (v nově zrekonstruované a zkolaudované přístavbě svého rodinného domu). Peče převážně pro stálé zákazníky – občany. Několikrát do měsíce se účastní farmářských trhů. Předpokládá, že nebude mít obrat větší než 2 mil. Kč, tj. nebude plátce DPH. Jak musí, resp. nemusí vykazovat denní a měsíční tržby? Předpokládá, že bude uplatňovat paušální výdaje ve výši 80 %. 1) Je OSVČ povinna vystavit na každý prodej paragon, který musí mít duplicitně schovaný i ona nebo stačí dávat si do pokladničky hotovost a tuto hotovost na konci dne sečíst a napsat do svého deníku jako denní tržbu, tj. např. 1. 10. 2022 ... 3 000 Kč? 2) Bude-li inkasovat Kč také na účet, pak musí vystavit fakturu, kterou předá zákazníkovi, a i ona si ji sama ponechá a zaznamená do svého deníku banky – vždy pohyb jednotlivé platby (faktury) nebo může udělat např. denní sumu příjmů na bance či měsíční (bez uchování faktur)? 3) Může mít OSVČ zaznamenáno vše v ruce v deníku na papíře, nebo k tomu musí mít program na PC? Upřednostnila by totiž papírovou formu. 4) Pro OSVČ je důležité, aby měla vše v pořádku, co si týče daní a odvodů, aby jí pak nějaká úřednice neřekla, že má mít vše on-line a např. každý doklad na prodej jednoho preclíku u sebe schovaný.