Příjmy z podnikání

Zaměstnanec vysoké školy, nepodnikatel, uzavřel s Evropskou komisí (European Research Executive Agency) expertní smlouvu pro posuzování návrhů projektů v rámci programu Horizon Europe. Ve smlouvě jsou uvedeny druhy činností a časová období, kdy je bude vykonávat. Dále je v ní uvedeno, že smlouva nepředstavuje pracovní dohodu se zadavatelem. Podle kterého ustanovení zákona o daních z příájmů bude příjem v ČR zdaněný?

Vlastník pozemku (občan) pronajal svůj pozemek s. r. o. za roční sazbu nájmu pozemku obvyklou v daném regionu, nájemce podle nájemní smlouvy bude využívat jako skladový prostor – ukládání palet apod. a parkování vlastních vozidel. Toto je pro pronajímatele příjem podle § 9 ZDP. Nyní nájemce přišel s tím, že by chtěl na najatém pozemku dočasně uložit vybagrovanou zeminu, a že za toto zaplatí odměnu ve výši 1 mil. Kč, což významně převyšuje částku ročního sjednaného nájmu. Co je to pro pronajímatele pozemku za příjem, je to stále ještě příjem z nájmu, nebo je to už poskytování služeb, tedy příjem podle § 7 ZDP, nebo je to nahodilý příjem podle § 10 ZDP? Ovšem pozemek je pronajatý – lze vůbec poskytovat službu uložení zeminy na pronajatém pozemku? 

Nově vzniklá hudební skupina, která má pět členů, každý člen má svůj vlastní živnostenský list. Hudební produkce bude pro ně vedlejší zdroj příjmů. Již mají domluveno několik zakázek: budou hrát na plesech a jiných společenských akcích. Nejedná se tedy o nahodilou činnost, domluvených zakázek mají prozatím 8. Organizátoři plesů jim budou vyplácet jednu částku, požadují po nich pouze jednu fakturu za celou hudební produkci za večer. V kapele je zpěvačka, kytarista, bubeník, pianista a zvukař. Budou si dělit odměnu rovným dílem. Mají si tedy určit jednoho, na koho budou fakturovat a pak si odměnu rozdělí a každý si svoji část uvede do svého daňového přiznání? Mohou si pak i vykázat výdaje procentem? Nebo tento postup není možný? 

OSVČ má příjmy z fotovoltaické elektrárny zdaňované v § 7 ZDP. Tyto příjmy jsou pro účely sociálního pojištění vedlejší příjmy a nedosahují hranice pro povinnou účast na důchodovém pojištění. V případě, že by OSVČ ukončila svoji hlavní činnost (zaměstnání), staly by se příjmy z elektrárny její hlavní činností, i když jsou velmi nízké?

Jaká je možnost vrácení přeplatku na paušální dani OSVČ ? Za zdaňovací období roku 2024 jsem měl příjmy ve výši 1 400 000 Kč. Dne 5. 1. 2025 jsem podal oznámení o vstupu do paušálního režimu a zvolil si 2. pásmo paušálního režimu. Po skončení zdaňovacího období roku 2025 jsem zjistil, že moje rozhodné příjmy za zdaňovací období roku 2025 byly ve výši 800 000 Kč. Musím mít přesto paušální daň stanovenou ve výši 2. pásma paušálního režimu? Lze postupovat podle níže uvedené odpovědi na stránkách finanční správy. Podobná otázka je zde na DAUČ zodpovězena 9.12.2025 s jiným závěrem. Odpověď: Poplatník, jehož příjmy za zdaňovací období, kdy byl poplatníkem v paušálním režimu, nedosáhly původně zvoleného pásma, tedy příjmy odpovídaly ve Vašem případě výši nižšího pásma, může do 10. dne následujícího zdaňovacího období podat oznámení o jiné výši paušální daně, ve kterém určí nové pásmo pro paušální daň. Ve Vašem případě můžete tedy do 10. 1. 2026 podat oznámení o jiné výši paušální daně, a to ve výši 1. pásma. Ke dni, na který je stanovena základní lhůta pro podání daňového přiznání k dani z příjmů fyzických osob Vám bude vyměřena paušální daň ve výši 1. pásma. Vzniklý vratitelný přeplatek na paušální dani a veřejných pojistných Vám správce daně vrátí na žádost v zákonem stanovené 30ti denní lhůtě pro vrácení přeplatku.

Paušální daň je stále na vzestupu: do paušálního režimu letos nově vstoupilo 11 554 podnikatelů, což znamená meziroční nárůst o téměř 10 procent. Celkem jej aktuálně využívá 125 449 OSVČ. Paušální režim podnikatelé vyhledávají zejména kvůli výraznému zjednodušení administrativy – místo samostatných plateb daně z příjmů a pojistných odvodů zaplatí každý měsíc jednu předem stanovenou částku. Při splnění podmínek pak nemusí provádět výpočty daně a pojistných odvodů ani podávat daňové přiznání a pojistné přehledy. Paušální režim se osvědčuje především podnikatelům s jednoduššími příjmy, kteří chtějí mít jistotu pravidelné platby v předem známé výši a minimum papírování.

OSVČ má živnost, paušální režim. Je v tomto režimu zahrnutá platba peněz na důchod, abych v důchodovém věku měl nárok na důchod, nebo je to potřeba si doplácet zvlášť? Nebo musí vystoupit z paušálního režimu?

Jak správně postupovat při prodeji použitého zboží prostřednictvím portálů Aukro, Vinted a podobných? Prodej oblečení, hraček, nepotřebného vybavení atd. přesáhl 50 000 Kč za rok, vzhledem k tomu, že jsem svým prostřednictvím prodávala i věci rodičů a sourozenců. Musím tento příjem uvádět do příjmů dle § 10 ZDP? Výdajem by pak byly náklady na nákup prodávaných věcí? Zároveň mám i příjmy z podnikání (mám ŽL také na nákup a prodej), počítá se uvedený prodej použitých věcí do obratu pro DPH? 

Jsem OSVČ v paušálním režimu. Koupil jsem v minulém roce byt, který budu v tomto roce prodávat. Vzhledem k nárůstu cen nemovitostí, budu byt prodávat nejspíš se ziskem. Jak postupovat, když zisk z prodeje vlastní nemovitosti nebudu používat na uspokojení vlastní bytové potřeby? Jak postupovat, když zisk z prodeje vlastní nemovitosti použiji na uspokojení bytové potřeby? Jde mi o to zůstat v paušálním režimu OSVČ. 

Fyzická osoba je v roce 2025 v režimu paušální daně. Bude mít ale příjmy vyšší než 2 mil. Kč a bude muset podávat daňové přiznání. Je možné, aby na ni v roce 2025 manžel rozdělil část svých příjmů jako na spolupracující osobu? 

OSVČ s živnostenským listem, plátce DPH s daňovou evidencí, podniká ve své prodejně, nákup a prodej zboží. Má dceru, která je také OSVČ s živnostenským listem na ubytování a nákup a prodej, neplátce DPH, podniká pouze v ubytování. Prodejna má zaměstnanou svoji prodavačku. Mohla by dcera jako živnostník fakturovat práce jako OSVČ, pokud by chodila do prodejny k rodičům občas vypomáhat při prodeji zboží?

OSVČ chce přerušit živnost k 31. 12. 2025. V daňovém přiznání používá celou dobu výdajový paušál 60 %. Pohledávky žádné nemá, nemá tedy povinnost nic dodaňovat. Zůstaly mu však zásoby a drobné vybavení prodejny. Pokud v následujícím roce 2026 by zásoby a drobné vybavení prodal, musí dodanit tento příjem v § 10 ZDP, i když jako paušalista nemá obchodní majetek? Pokud musí dodanit příjem z prodeje zásob, může uplatnit nějaké výdaje?

OSVČ má příjmy podle § 7 ZDP (finanční zprostředkování) a příjmy z pronájmu podle § 9 ZDP a má osobní automobil, který není v obchodním majetku a kromě soukromého využívání ho bude používat i k příjmům z nájmu dle § 9 ZDP. Tím pádem může jednak využít paušální náklady na vozidlo 4000 Kč/měsíc (80% paušálu) a zároveň může uplatnit i 80 % nákladů na pořízení vozidla ve formě odpisů, je to tak? Vozidlo bude pořízeno za 2,5 mil., ale aktuální daňově uznatelný limit je 2 mil., takže může odepisovat z ceny 1,6 mil., je to tak? 

Jsem OSVČ, vedu daňovou evidenci a jsem plátcem DPH. Provozuji prodejnu potravin, která se nachází v části rodinného domu ve vlastnictví podnikatele. Prodejna je odděleným prostorem využívaným výhradně pro podnikání a není nijak používána k soukromým účelům. V lednu a únoru plánujeme provést opravu této prodejny (např. výmalba, nové podlahy, oprava elektroinstalace, výměna regálů apod.). Opravy se budou týkat pouze prostoru prodejny, nikoli obytné části domu. Opravy budou hrazeny z podnikatelského úvěru. Je možné uplatnit výdaje na opravy prodejny jako daňově uznatelné výdaje v plné výši, i když samotný dům není zahrnut v obchodním majetku podnikatele, pokud se opravy týkají výhradně podnikatelských prostor? Je možné uplatnit odpočet DPH v plné výši z přijatých zdanitelných plnění souvisejících s opravou prodejny, pokud je tento prostor používán výhradně pro ekonomickou činnost? Je možné zahrnout do daňových výdajů i úroky z úvěru, který byl použit na financování opravy prodejny (samozřejmě pouze úrok, nikoliv splátky jistiny)? 

Klient, OSVČ, má příjmy podle § 7 ZDP ve výši 1 300 000 Kč za rok a příjmy podle § 9 ZDP (pronájem deseti nemovitostí) 1 900 000 Kč za rok. Sčítají se tyto příjmy pro posouzení obratu a povinnosti registrovat se jako plátce DPH?

Fyzická osoba, OSVČ, podnikající v pronajímání své chalupy na krátkodobé pobyty, chce prodat svůj pozemek na kterém provedla přípravy pro stavbu domu, jako je rozdělení pozemku. Pokud tento pozemek bude prodávat, lze to považovat jako soukromý prodej a nezahrnovat do příjmů dle § 7 ZDP? Je potřeba nějakým způsobem řešit DPH? 

Veřejná obchodní společnost má 4 společníky, fyzické osoby (48 %, 48 %, 1 %, 1 %). Dva ze společníků (každý FO s podílem 1 %) zvažují vystoupení z v. o .s., aniž by současně přistoupil společník nový. K vystoupení má dojít formou změny společenské smlouvy, a to k 31. 12. 2025, tedy k poslednímu dni hospodářského roku v. o. s. Mají společníci při vystoupení z v. o. s. nárok na vypořádací podíl? Jak se případně stanoví? Jak je to se zdaněním vypořádacího podílu? Za poslední rok jejich účasti zdaní svůj příslušný podíl na zisku ve svém přiznání k dani z příjmů FO jako obvykle? Nebo se tento podíl stane součástí vypořádacího podílu a zdaní se např. srážkovou daní při jeho výplatě?

OSVČ vstoupila na základě příjmu v roce 2024 (1 800 000 Kč) od 1. 1. 2025 do třetího pásma paušální daně a v tomto smyslu platí odpovídající výši zálohy. Víme, že v roce 2025 určitě nepřesáhne příjem 1 000 000 Kč. Pro rok 2026 bude tedy žádat o změnu na první pásmo. Existuje nějaká možnost vrácení poměrné části záloh za rok 2025, když platila částky za třetí pásmo, a skutečnost bude, že se pohybovala v rozsahu pásma 1. Pokud tato možnost existuje, prosím o uvedení odkazu na zákonné ustanovení a způsob, jak a kdy o vrácení požádat.

Podnikatel, fyzická osoba, neplátce DPH, ukončil podnikání zrušením živnostenského listu ke dni 21. 10. 2025. Bylo nahlášeno na finanční úřad, OSSZ i zdravotní pojišťovnu. V živnostenském rejstříku bylo zaneseno ukončení k 21. 10. 2025. Dne 22. 10. 2025 zemřel. Je potřeba podat přiznání k dani z příjmů fyzických osob ke dni úmrtí, nebo podává se daňové přiznání, vzhledem k tomu, že měl ukončenou živnost 21. 10. 2025 a zemřel následný den, v termínu 31. 3. 2026? Jak to bude prosím s přehledy na sociální a zdravotní pojištění?

Manžel OSVČ a manželka spolupracující osoba, provozují domácí potřeby. Po rozvodu přenechal manžel podnikání v obchodě na manželce, ona začala podnikat na svoje IČ. Na skladě má tedy zásoby, které byly pořízeny na manželovo IČ, nyní je prodává pod svým IČ. Manželka se stala doborvolným plátcem DPH. Manžel chtěl ale vyplatil 50% podíl na zásobách. Po různých soudních sporech a ocenění skladu soud započetl hodnotu skladu oproti podílu na soukromém majetku (dům), takže si finančně nic nevypořádavají. Jak já mám dostat hodnotu skladu manžela do účetnictví manželky? Chtěli jsme, aby manžel vystavil manželce FA na prodej skladu, ale zde by musel odvést DPH, čemuž on se brání. Je nějaká jiná cesta, jak tyto zásoby převést a jak vyřešit DPH?