Příjmy z podnikání

Společnost s r. o. v roce 2024 ke svému výročí uspořádala pro registrované zákazníky reklamní soutěž, kde při splnění určitého obratu za nákup byli zařazeni do slosování o dva poukazy na zájezd. Jeden poukaz byl v hodnotě 50 000 Kč a druhý poukaz byl v hodnotě 30 000 Kč. Registrovanými zákazníky jsou fyzické osoby nepodnikající, ale vyskytují se i osoby podnikající. Výhru získaly pouze nepodnikající osoby. Je výhra zájezdu v hodnotě 50 000 Kč osvobozena od daně z příjmů podle § 10 odst. 3 písm. a) nebo měla podléhat odvodu srážkové daně? Nejsme si jistí, jak posuzovat limit pro osvobození u tohoto typu výher. V tiskové zprávě Finanční správy ČR ze 7. dubna 2025 se Finanční správa zabývá posuzováním hodnoty výher z loterii a tombol, nikoliv však z reklamních soutěží. Budou vynaložené náklady na pořízení poukazů daňově uznatelnými pro společnost? Co by se stalo, kdyby výhry získaly podnikající osoby? Chápeme správně, že by společnosti odpadla starost s posuzováním hodnoty výher a povinnost srazit daň, protože by si podnikatelé zdanili tyto nepeněžní příjmy v § 7 ZDP? 

Podnikatel, OSVČ, zemřel 29. 5. 25. Budeme podávat přiznání k dani z příjmů ke dni 28. 5. 2025. Lze v tomto přiznání uplatnit odpisy ve výši 1/2 ročního odpisu? V dalším přiznání ke dni skončení dědického řízení už žádné odpisy uplatnit nelze?

Zaměstnankyně pracuje v pracovním poměru a zároveň je jako OSVČ vedlejší. Pravděpodobně v září nastoupí na rizikové těhotenství a následně na peněžitou pomoc v mateřství, která by měla trvat až do jara 2026. Jelikož stále bude podnikat, může si nechat živnost jako vedlejší, ačkoliv bude čerpat PPM z pracovního poměru? A pokud by se začátkem ledna rozhodla vstoupit do režimu paušální daně, je to možné? Nevadil by souběh, tj. povinných měsíčních odvodů (nyní pro rok 2025 v částce 8 716 Kč pro první pásmo) s PPM? Je tento souběh vůbec možný?

V článku si blíže rozebereme daňové řešení související s úmrtím poplatníka daně z příjmů fyzických osob, a to jak podnikatele (pronajímatele), tak zaměstnance. Zejména se zaměříme na postup při sestavení daňového přiznání správcem pozůstalosti za zůstavitele a na postup odpisování při pokračování dědice v podnikání a pronájmu zůstavitele. V závěru si blíže uvedeme daňové řešení v případě úmrtí zaměstnance.

Zaslechl jsem informaci, že pokud příjem z nájmu (jako fyzická osoba), který je daněn podle § 9 ZDP, převyšuje výdělek z hlavního příjmu na IČ, mohl by FÚ požadovat danit takovýto příjem ne jako nájem, ale zahrnout ho jako klasický příjem, nebo byla informace zmatečná?

OSVČ má příjmy z podnikání (§ 7 ZDP), kde uplatňuje skutečné výdaje. Dále pak má příjmy dle § 9 ZDP z pronájmu soukromého majetku (zde uplatňuje paušální výdaj 30 %). Základ daně dle § 7 ZDP činí 600 000, základ daně dle § 9 ZDP je 350 000 Kč. Oba základy daně uvede do daňového přiznání, odečte dar ve výši 5 000 Kč, základní slevu na poplatníka 30 840 Kč a slevu na dítě 15 204 Kč. Výsledná celková daň vyjde 95 706 Kč. Podnikatel vede podvojné účetnictví. Jak má nyní postupovat z účetního hlediska? V jaké výši má zaúčtovat daň na účet MD 591/D 341 – má do účetnictví promítnout pouze část daně připadající na § 7 ZDP? Pokud ano, podle jakého klíče má v účetnictví „přidělit“ slevy na dani k jednotlivým základům daně? Bude nutné výslednou daň finančnímu úřadu zaplatit 2 částkami ze 2 bankovních účtů tak, aby bylo odděleno podnikání od pronájmu? Jak to bude s následnou platbou záloh (celková výše, zaúčtovaní v účetnictví – na jaký účet a v jaké výši, způsob jejich úhrady (firemní nebo soukromý účet)? 

Jaký je rozdíl mezi výdaji na dosažení, zajištění a udržení příjmů a výdaji na dosažení příjmů? V §10 ZDP mohu použít jen výdaje na dosažení příjmů?

Fyzická osoba se může rozhodnout k přerušení podnikání nebo nájmu z různých důvodů, např. když odjíždí na delší dobu za svými blízkými mimo území ČR nebo odjíždí na stáž mimo ČR, popř. když podstupuje náročnou operaci s delším pobytem ve zdravotním zařízení a následnou rekonvalescencí. Ukážeme si, jak bude postupovat poplatník daně z příjmů fyzických osob s příjmy ze samostatné činnosti zdaňovanými dle § 7 zákona č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmů, nebo s příjmy z nájmu zdaňovanými dle § 9 ZDP , který se rozhodne krátkodobě nebo dlouhodobě přerušit tuto činnost.

Pokud má OSVČ kromě podnikání ještě příjem z pronájmu dle § 9 ZDP, přičemž majetek nemá zahrnutý v obchodním majetku, může si tento majetek, byt zahrnout do obchodního majetku aby mohla vstoupit do paušálního režimu? Tedy by tento příjem z pronájmu zahrnula dobrovolně pod § 7 ZDP? Důvodem je, že za dané situace nemůže vstoupit do paušálního režimu, a pokud by zahrnula byt do obchodního majetku a danila vše podle § 7 ZDP, již by vstupu do paušálního režimu nic nebránilo. 

OSVČ, neplátce DPH, přerušil živnost 7. 2. 2024. Ještě 8. 2. 2024 vystavil fakturu za práci, kterou vykonal v lednu a na začátku února 2024. Příjem přišel na účet v březnu 2024. OSVČ uplatňuje výdaje paušálem ve výši 60 % (neřemeslná živnost). Lze i k tomuto příjmu po přerušení živnosti uplatnit 60 % paušál? Podnikání do podání daňového přiznání neobnovil.

Společnost s ručením omezeným nevykazuje žádnou činnost. Plánované podnikání se nekoná. Jednatel a majitel v jedné osobě nedoplnil peníze na bankovní účet. Ten byl několik měsíců v mínusu. Banka tudíž sama od sebe účet zrušila. Musí si společnost založit nový účet nebo ho mít nemusí? Když majitel/jednatel v jedné osobě zakládal společnost, vložil na účet základní kapitál. Pak ho ale vybral do pokladny. Tudíž na účtu nebyly skoro žádné peníze.

Pokud podnikatel má živnostenský list na specializované návrhářské činnosti, jaký výdajový paušál použije v přiznání k dani z příjmů za rok 2024, pokud veškeré příjmy pocházejí z autorské činnosti: 40 nebo 60 %? 

OSVČ má v ARES uvedenou klasifikaci ekonomických činností: Rekreační a ostatní krátkodobé ubytování + Stravování v restauracích, u stánků a v mobilních zařízeních. Nyní poskytuje na chalupě ubytování včetně snídaně. Kdo z hostů chce, může si v rámci balíčku ubytování koupit ubytování se snídaní. Vždy částku za pobyt a snídani fakturuje dohromady. Jakou výši paušálních výdajů může OSVČ ve svém přiznání uplatnit, výši 60 %? Ve svém přiznání uvádí činnost dle číselníků: Ostatní ubytování.

Sportovec má uzavřenou hráčkou smlouvu, kde je uvedeno, že se jedná o sportovní činnost, svobodné povolání, OSVČ, má stanovenou základní měsíční odměnu 33 000 Kč, splatnou do 15. dne následujícího měsíce. Dále je ve smlouvě uvedeno, že klub je povinen zajistit hráči ubytování a stravu (ve smlouvě není vyčíslena hodnota ubytování ani stravy, ale sportovec má k dispozici byt i stravu). Je správně, když sportovci uplatním náklady paušálem ve výši 60 %? Ubytování a strava je z mého pohledu naturální plnění, které je součástí příjmu, ale neznám vyčíslení v Kč. Jak tedy zahrnout do příjmu, když sportovec výši naturálního plnění nedoložil? Nebo se nejedná o naturální plnění?

Občan, OSVČ, zdědil po svém otci rodinný dům, který jeho manželka, také OSVČ, chce pronajímat přes Booking. Manžel pronajme manželce dům za cenu obvyklou. Jak stanovit cenu nájemného? Manžel bude kromě své podnikatelské činnosti zdaňovat tyto příjmy z nájemného dle § 9 ZDP (nemovitost nezařadí do obchodního majetku) a uplatní si buď skutečné nebo paušální výdaje 30%. Manželka bude zdaňovat příjmy z pronájmu od bookingu v § 7 ZDP, výdaje bude mít buď skutečné (nájemné, provize, úklid, běžné provozní výdaje) nebo výdaje paušální 60 %. Je tento postup v pořádku?

Podnikatelka, OSVČ, daňová evidence, neplátce DPH, podniká od roku 2023 jako psycholožka. Vede daňovou evidenci, skutečné výdaje. V roce 2024 má jen příjmy z podnikání z psychologické činnosti. V roce 2024 pořídila nemovitost (chatu) za 3 mil. Kč a chce ji začít od roku 2025 pronajímat. V průběhu roku 2024 vznikly kromě nákladu na pořízení také další náklady na rekonstrukci za cca 300 tis. Kč. Bude se jednat o krátkodobé pronajímání, takže si v roce 2025 rozšířila živnostenský list na ubytovací služby. Jelikož se jedná o krátkodobé pronajímání, bude tento příjem zdaňovat v § 7 ZDP stejně jako příjmy z psychologického poradenství. K jakému datu zařadím nemovitost do majetku a k jakému datu začnu odpisovat, když ji začne pronajímat až v roce 2025? Co s náklady na rekonstrukci chaty za 300 000 Kč v roce 2024?

Jsem fyzická osoba podnikatel, eviduji si v průběhu kalendářního roku svoje příjmy a v rámci daňového přiznání k dani z příjmu fyzických osob (§ 7 zákona o DP) uplatňuji výdajový paušál. Letos jsem řádně podal Přehled OSVČ na OZP za rok 2023. Zároveň jsem požádal o vrácení přeplatku na zdravotním pojištění, který mi vznikl. OZP mi vrátila přeplatek později než za jeden měsíc ode dne, kdy tento přeplatek zjistila. V listopadu 2024 mi přišlo oznámení od OZP a 10 000 Kč na můj bankovní účet, jako penále za pozdní vratku pojistného. Nevím, kam uvést tento příjem v daňovém přiznání k DPFO za rok 2024. Zahrnout do svých příjmů v rámci § 7 ZDP a uplatnit výdajový paušál, nebo zdanit v § 10 ZDP jako mimořádný příjem?