Příjmy z podnikání

Manželka je výlučnou vlastnicí několika nemovitostí, které pronajímá. Spolu s manželem mají zúžené jmení manželů. Každý má tedy majetek ve svém výlučném vlastnictví. Manželka v současnosti dosahuje zdanitelných příjmů dle § 7 a § 9 ZDP (příjmy z pronájmu její nemovitost). Manžel dosahuje zdanitelných příjmů dle § 6, § 8, § 9 ZDP (pronájem pouze jeho vlastní nemovitosti) a § 10 ZDP. Manželka má zájem od roku 2026 vstoupit do paušálního režimu. Za tímto účelem plánuje přenechat své nemovitosti manželovi bezúplatně k užívání, a to formou smlouvy (výpůjčka či jiná forma smluvního ujednání), která by manželovi umožnila: užívání nemovitostí, jejich další podnájem třetím osobám, inkaso příjmů z pronájmu (které by danil on ve svém § 9 ZDP). Po tomto převodu by manželka přestala pobírat příjmy z pronájmu a z jejího daňového pohledu by tak zůstaly pouze příjmy ze samostatné činnosti (§ 7 ZDP), čímž by jí vznikl nárok na vstup do paušálního režimu od roku 2026. Je tento postup akceptovatelný z pohledu zákona o daních z příjmů? Představuje tento model nějaké riziko pro některého z manželů, např. obcházení zákona či účelové chování?

Fyzická osoba, důchodkyně, pronajímá nemovitost dle § 9 ZDP, používá skutečné výdaje, je neplátce DPH. V 9/2025 darovala nemovitost svým dvěma dětem, podílem 50 % každému. Návrh na vklad nemovitosti do katastru byl 22. 9. 2025. Dne 4. 10. 2025 dárkyně zemřela. Jak to bude s daňovým přiznáním za rok 2025: Musí se daňové přiznání podat do 3 měsíců od úmrtí, i když už není v den úmrtí majitelkou nemovitosti? Nebo se daňové přiznáníe udělá až v klasickém termínu 3/2026 za období 1–9/2025, kdy byla ještě majitelkou nemovitosti? Daňové přiznání poté udělají děti za období 10-12/2025, kde si zisk z nájemného podělí na polovinu? Bude stačit, když evidenci nájmu povede jeden z nich, a poté si rozdělí zisk na polovinu, každý do svého přiznání?

OSVČ má živnost v ČR a je rezident v ČR. Má podnikáni ještě i v jiné zemi, mimo EU, příjmy zahrne do DPFO. Jak je to u zdravotního a sociálního pojištění – má také uvést příjmy z jiné země, a dát do přehledu částky spolu s českým příjmem? 

Klient je OSVČ, podniká v realitách, výdaje má v procentech, vystavuje faktury na provizi ze zprostředkování. Nyní jako občan koupil zahradu s tím, že si ji ponechá, ale naskytla se mu možnost tuto zahradu prodat. Nákup a prodej proběhl během 3 měsíců. Může tento prodej zdanit v § 10 ZDP? Nebude FÚ rozporovat to, že má živnostenský list na realitní zprostředkování a měl tento prodej zdanit v § 7 ZDP?

Pokud jsem podnikatel, fyzická osoba, plátce DPH, a nakoupím zlato či veterána pro případné následné zhodnocení za pár let, můžu si ho dát v daňové evidenci do daňových výdajů v roce pořízení, anebo až v roce prodeje? 

OSVČ už má příjmy pouze z pronájmu tahače na základě živnostenského oprávnění k pronájmu a půjčování movitých věcí. Za rok 2025 zvažujeme uplatnění výdajů paušálem. Bude to 60 % dle § 7 odst. 7 písm. b) ZDP nebo 30 % dle § 7 odst. 7 písm. c) ZDP? V prosinci 2025 chce tahač prodat. V případě že bude výdaje roku 2025 uplatňovat paušálem, bude tento prodej zdaněn dle § 10 ZDP? A pokud dostane zaplaceno až v lednu 2026, bude příjem zdaněn dle § 10 ZDP až v roce 2026?

Jsem český občan a daňový rezident České republiky. V České republice mám příjmy podle § 6 zákona o daních z příjmů. Dále vlastním podíl v americké společnosti typu LLC, která je ve Spojených státech daňově považována za tzv. „pass-through“ (transparentní) entitu. Tato společnost v USA sama o sobě neodvádí žádné daně. Ve společnosti mám postavení general partner. Každoročně obdržím z USA formulář Schedule K-1 (Form 1065), ve kterém je můj podíl na výsledku hospodaření uveden jako „Ordinary business income (loss)“. Z tohoto důvodu bych potřebovala poradit: Ve svém daňovém přiznání k dani z příjmů fyzických osob mám tento příjem zahrnout podle § 7 nebo § 8 zákona o daních z příjmů? Předpokládám, že správnou variantou bude § 7 zákona o daních z příjmů, avšak ráda bych si to potvrdila. Pokud by byl tento příjem zařazen pod § 7 zákona o daních z příjmů, jaký je správný postup v souvislosti se sociálním a zdravotním pojištěním? Bude se konečná výše odvodů odvíjet od celkového příjmu podle § 7 zákona o daních z příjmů, tedy včetně tohoto příjmu z LLC? Dále předpokládám, že tento příjem nesplňuje podmínky pro použití samostatného základu daně, a proto se posuzuje jako standardní příjem podle § 7 zákona o daních z příjmů, avšak bez možnosti uplatnění skutečných ani paušálních výdajů u tohoto konkrétního příjmu. Pokud by však byl ve formuláři K-1 uveden příjem například jako „Ordinary dividends“ nebo „Interest income“, rozumím správně, že by se již jednalo o příjmy podle § 8 zákona o daních z příjmů?

Manžel podniká jako OSVČ, je čtvrtletní plátce DPH a vede daňovou evidenci a příští rok by chtěl odejít do předčasného důchodu a podnikání předat synovi, který v tomto oboru taky podniká, není plátce DPH a výdaje uplatňuje procentem z příjmů z živnostenského podnikání řemeslného, nemá žádný majetek, zásoby. To by znamenalo, že syn by vedl daňovou evidenci a stal se plátcem DPH. Šlo by na základě smluv mu darovat majetek, zařízení a zásoby, aby to bylo prokazatelně vyjmuto z daňové evidence a tím ukončit manželovo podnikání. Syn by musel zaplatit darovací daň, jde o přímou linii, takže tuším osvobozeno, pak by si musel přepsat veškeré dodavatelsko-odběratelské smlouvy.

Firma spolupracuje s fotografem, který vystavuje faktury na své IČO a je plátcem DPH. Na faktuře vždy uvádí základ daně a k tomu DPH ve výši 21 %. Jedná se o činnost typu fotografování pro média, například pro sportovní deník. Fakturovaná částka za jednu akci nepřesahuje 10 000 Kč. Naše společnost je rovněž plátcem DPH. V této situaci, kdy nám OSVČ plátce DPH vystavuje fakturu na IČO za fotografické služby, se ptám, zda máme povinnost uplatnit 15% srážkovou daň podle § 36 ZDP nebo uhradíme celou fakturovanou částku včetně DPH a příjemce si příjem zdaní sám v rámci svého daňového přiznání. 

Dotaz FO má paušální daň v 1. pásmu (paušální výdaje by byly 60%), tj. do 1,5 mil. Kč. V září překročí obrat 1,5 mil. Kč a do konce roku nepřekročí 2 mil. Kč. Překročení pásma oznamuje FÚ do 10. 1. následujícího roku podáním Oznámení o jiné výši paušální daně (pro rok 2025) a zároveň i Oznámení o změně zvoleného pásma (pro rok 2026). Platba v 1. pásmu je 8 716 Kč a v 2. 16 745 Kč, rozdíl 8 029 × 12 = 96 348 Kč je splatný 2. 4. 2026. Je to správně?

Dotaz Český rezident má v ČR příjmy jen ze zaměstnání, živnost má přerušenou. Nyní začíná jako fyzická osoba podnikat v Itálii (v jiném oboru, než má českou živnost). Vznikne mu tím nějaká povinnost vůči ČSSZ a zdravotní pojišťovně? Český občan, nepodnikatel, investoval formou participace na úvěru (upvest) do projektu (investiční příležitosti) č. 1 100 000 Kč. V následujícím roce obdržel příjem z tohoto projektu 110 000 Kč a současně investoval do projektu č. 2 50 000 Kč. Je možné k příjmu 110 000 Kč uplatnit v daňovém přiznání vedle výdaje 100 000 Kč (celá investice do projektu č. 1) i výdaj 10 000 Kč z investice na projekt č. 2?

Fyzická osoba uvažuje o zahájení podnikatelské činnosti. Má malé dítě ve věku jednoho roku a rodičovský příspěvek již byl zcela vyčerpán. Mám dotaz: bude v tomto případě její podnikatelská činnost považována za vedlejší? A jaké zálohy bude povinna hradit? Do jakého věku dítěte se podnikatelská činnost z titulu péče o dítě považuje za vedlejší?

Zjednodušit pravidla, podpořit poctivé podnikatele, zlepšit pracovní podmínky a přitáhnout zpět mladé lidi do oboru. Hospodářská komora přichází s konkrétními návrhy, které mohou české gastronomii otevřít cestu k její modernizaci a udržitelnému rozvoji.

Jak správně zdanit pravidelnou měsíční odměnu vyplacenou fyzické osobě (nepodnikateli) svěřenským fondem na základě smlouvy o úschově? Předmětem úschovy je nemovitost, o kterou schovatel pečuje.

OSVČ, neplátce DPH, má živnost na masérskou činnost. Vlastní 20 let pozemky. Nyní by chtěla pozemky zasíťovat (cca 6 pozemků). Jeden zasíťovaný pozemek potom daruje dceři, jeden daruje synovi a jeden chce prodat. Tři zasíťované pozemky si ponechá. Ovlivní toto nějakým způsobem podnikání OSVČ? Bude problém s DPH? Nyní má obrat kolem 1,5 mil. Kč.

V případě, že klient, fyzická osoba provádí nákup a prodej nemovitostí, které v některých případech před prodejem např. zrekontruuje či jinak opraví (tzv. flipování), jedná se u něj stále o příjem podle § 10 ZDP nebo v případě, že se již jedná o soustavnou ekonomickou činnost, tak se musí přiznávat tyto příjmy podle § 7 ZDP? Hraje roli, zda má živnostenské oprávnění nebo ne a zda nemovitost před prodejem opraví/zrekonstruuje? A kde je případně ona hranice, kdy se ještě nejedná o ostatní příjem podle § 10 ZDP, ale už samostatnou činnost podle § 7 ZDP? 

Společnost s r. o. v roce 2024 ke svému výročí uspořádala pro registrované zákazníky reklamní soutěž, kde při splnění určitého obratu za nákup byli zařazeni do slosování o dva poukazy na zájezd. Jeden poukaz byl v hodnotě 50 000 Kč a druhý poukaz byl v hodnotě 30 000 Kč. Registrovanými zákazníky jsou fyzické osoby nepodnikající, ale vyskytují se i osoby podnikající. Výhru získaly pouze nepodnikající osoby. Je výhra zájezdu v hodnotě 50 000 Kč osvobozena od daně z příjmů podle § 10 odst. 3 písm. a) nebo měla podléhat odvodu srážkové daně? Nejsme si jistí, jak posuzovat limit pro osvobození u tohoto typu výher. V tiskové zprávě Finanční správy ČR ze 7. dubna 2025 se Finanční správa zabývá posuzováním hodnoty výher z loterii a tombol, nikoliv však z reklamních soutěží. Budou vynaložené náklady na pořízení poukazů daňově uznatelnými pro společnost? Co by se stalo, kdyby výhry získaly podnikající osoby? Chápeme správně, že by společnosti odpadla starost s posuzováním hodnoty výher a povinnost srazit daň, protože by si podnikatelé zdanili tyto nepeněžní příjmy v § 7 ZDP? 

Podnikatel, OSVČ, zemřel 29. 5. 25. Budeme podávat přiznání k dani z příjmů ke dni 28. 5. 2025. Lze v tomto přiznání uplatnit odpisy ve výši 1/2 ročního odpisu? V dalším přiznání ke dni skončení dědického řízení už žádné odpisy uplatnit nelze?

Zaměstnankyně pracuje v pracovním poměru a zároveň je jako OSVČ vedlejší. Pravděpodobně v září nastoupí na rizikové těhotenství a následně na peněžitou pomoc v mateřství, která by měla trvat až do jara 2026. Jelikož stále bude podnikat, může si nechat živnost jako vedlejší, ačkoliv bude čerpat PPM z pracovního poměru? A pokud by se začátkem ledna rozhodla vstoupit do režimu paušální daně, je to možné? Nevadil by souběh, tj. povinných měsíčních odvodů (nyní pro rok 2025 v částce 8 716 Kč pro první pásmo) s PPM? Je tento souběh vůbec možný?

V článku si blíže rozebereme daňové řešení související s úmrtím poplatníka daně z příjmů fyzických osob, a to jak podnikatele (pronajímatele), tak zaměstnance. Zejména se zaměříme na postup při sestavení daňového přiznání správcem pozůstalosti za zůstavitele a na postup odpisování při pokračování dědice v podnikání a pronájmu zůstavitele. V závěru si blíže uvedeme daňové řešení v případě úmrtí zaměstnance.