Příjmy z podnikání

Klient, OSVČ, má příjmy podle § 7 ZDP ve výši 1 300 000 Kč za rok a příjmy podle § 9 ZDP (pronájem deseti nemovitostí) 1 900 000 Kč za rok. Sčítají se tyto příjmy pro posouzení obratu a povinnosti registrovat se jako plátce DPH?

OSVČ vstoupila na základě příjmu v roce 2024 (1 800 000 Kč) od 1. 1. 2025 do třetího pásma paušální daně a v tomto smyslu platí odpovídající výši zálohy. Víme, že v roce 2025 určitě nepřesáhne příjem 1 000 000 Kč. Pro rok 2026 bude tedy žádat o změnu na první pásmo. Existuje nějaká možnost vrácení poměrné části záloh za rok 2025, když platila částky za třetí pásmo, a skutečnost bude, že se pohybovala v rozsahu pásma 1. Pokud tato možnost existuje, prosím o uvedení odkazu na zákonné ustanovení a způsob, jak a kdy o vrácení požádat.

Fyzická osoba, OSVČ, podnikající v pronajímání své chalupy na krátkodobé pobyty, chce prodat svůj pozemek na kterém provedla přípravy pro stavbu domu, jako je rozdělení pozemku. Pokud tento pozemek bude prodávat, lze to považovat jako soukromý prodej a nezahrnovat do příjmů dle § 7 ZDP? Je potřeba nějakým způsobem řešit DPH? 

Veřejná obchodní společnost má 4 společníky, fyzické osoby (48 %, 48 %, 1 %, 1 %). Dva ze společníků (každý FO s podílem 1 %) zvažují vystoupení z v. o .s., aniž by současně přistoupil společník nový. K vystoupení má dojít formou změny společenské smlouvy, a to k 31. 12. 2025, tedy k poslednímu dni hospodářského roku v. o. s. Mají společníci při vystoupení z v. o. s. nárok na vypořádací podíl? Jak se případně stanoví? Jak je to se zdaněním vypořádacího podílu? Za poslední rok jejich účasti zdaní svůj příslušný podíl na zisku ve svém přiznání k dani z příjmů FO jako obvykle? Nebo se tento podíl stane součástí vypořádacího podílu a zdaní se např. srážkovou daní při jeho výplatě?

Podnikatel, fyzická osoba, neplátce DPH, ukončil podnikání zrušením živnostenského listu ke dni 21. 10. 2025. Bylo nahlášeno na finanční úřad, OSSZ i zdravotní pojišťovnu. V živnostenském rejstříku bylo zaneseno ukončení k 21. 10. 2025. Dne 22. 10. 2025 zemřel. Je potřeba podat přiznání k dani z příjmů fyzických osob ke dni úmrtí, nebo podává se daňové přiznání, vzhledem k tomu, že měl ukončenou živnost 21. 10. 2025 a zemřel následný den, v termínu 31. 3. 2026? Jak to bude prosím s přehledy na sociální a zdravotní pojištění?

Manžel OSVČ a manželka spolupracující osoba, provozují domácí potřeby. Po rozvodu přenechal manžel podnikání v obchodě na manželce, ona začala podnikat na svoje IČ. Na skladě má tedy zásoby, které byly pořízeny na manželovo IČ, nyní je prodává pod svým IČ. Manželka se stala doborvolným plátcem DPH. Manžel chtěl ale vyplatil 50% podíl na zásobách. Po různých soudních sporech a ocenění skladu soud započetl hodnotu skladu oproti podílu na soukromém majetku (dům), takže si finančně nic nevypořádavají. Jak já mám dostat hodnotu skladu manžela do účetnictví manželky? Chtěli jsme, aby manžel vystavil manželce FA na prodej skladu, ale zde by musel odvést DPH, čemuž on se brání. Je nějaká jiná cesta, jak tyto zásoby převést a jak vyřešit DPH?

OSVČ chce od 2026 přejít na paušální daň. Má však ještě mzdu jako jednatel, z této mzdy je odváděna srážková daň. Myslíme si správně, že se může od 2026 k paušální dani zaregistrovat?

Stalo se vám, že jste dodali svému klientovi zboží nebo službu a on vám nezaplatil? Opravdu nepříjemná situace, o to víc, když běžná komunikace nepomůže. Jak v takovém případě postupovat? Kdy má smysl domluva, kdy už je čas na právní kroky a jaké chyby podnikatelé dělají nejčastěji? Dotvíte se v dalším dílu podcastu SníDANĚ s Šárkou.

Manželka je výlučnou vlastnicí několika nemovitostí, které pronajímá. Spolu s manželem mají zúžené jmení manželů. Každý má tedy majetek ve svém výlučném vlastnictví. Manželka v současnosti dosahuje zdanitelných příjmů dle § 7 a § 9 ZDP (příjmy z pronájmu její nemovitost). Manžel dosahuje zdanitelných příjmů dle § 6, § 8, § 9 ZDP (pronájem pouze jeho vlastní nemovitosti) a § 10 ZDP. Manželka má zájem od roku 2026 vstoupit do paušálního režimu. Za tímto účelem plánuje přenechat své nemovitosti manželovi bezúplatně k užívání, a to formou smlouvy (výpůjčka či jiná forma smluvního ujednání), která by manželovi umožnila: užívání nemovitostí, jejich další podnájem třetím osobám, inkaso příjmů z pronájmu (které by danil on ve svém § 9 ZDP). Po tomto převodu by manželka přestala pobírat příjmy z pronájmu a z jejího daňového pohledu by tak zůstaly pouze příjmy ze samostatné činnosti (§ 7 ZDP), čímž by jí vznikl nárok na vstup do paušálního režimu od roku 2026. Je tento postup akceptovatelný z pohledu zákona o daních z příjmů? Představuje tento model nějaké riziko pro některého z manželů, např. obcházení zákona či účelové chování?

Fyzická osoba, důchodkyně, pronajímá nemovitost dle § 9 ZDP, používá skutečné výdaje, je neplátce DPH. V 9/2025 darovala nemovitost svým dvěma dětem, podílem 50 % každému. Návrh na vklad nemovitosti do katastru byl 22. 9. 2025. Dne 4. 10. 2025 dárkyně zemřela. Jak to bude s daňovým přiznáním za rok 2025: Musí se daňové přiznání podat do 3 měsíců od úmrtí, i když už není v den úmrtí majitelkou nemovitosti? Nebo se daňové přiznáníe udělá až v klasickém termínu 3/2026 za období 1–9/2025, kdy byla ještě majitelkou nemovitosti? Daňové přiznání poté udělají děti za období 10-12/2025, kde si zisk z nájemného podělí na polovinu? Bude stačit, když evidenci nájmu povede jeden z nich, a poté si rozdělí zisk na polovinu, každý do svého přiznání?

OSVČ má živnost v ČR a je rezident v ČR. Má podnikáni ještě i v jiné zemi, mimo EU, příjmy zahrne do DPFO. Jak je to u zdravotního a sociálního pojištění – má také uvést příjmy z jiné země, a dát do přehledu částky spolu s českým příjmem? 

Klient je OSVČ, podniká v realitách, výdaje má v procentech, vystavuje faktury na provizi ze zprostředkování. Nyní jako občan koupil zahradu s tím, že si ji ponechá, ale naskytla se mu možnost tuto zahradu prodat. Nákup a prodej proběhl během 3 měsíců. Může tento prodej zdanit v § 10 ZDP? Nebude FÚ rozporovat to, že má živnostenský list na realitní zprostředkování a měl tento prodej zdanit v § 7 ZDP?

Pokud jsem podnikatel, fyzická osoba, plátce DPH, a nakoupím zlato či veterána pro případné následné zhodnocení za pár let, můžu si ho dát v daňové evidenci do daňových výdajů v roce pořízení, anebo až v roce prodeje? 

OSVČ už má příjmy pouze z pronájmu tahače na základě živnostenského oprávnění k pronájmu a půjčování movitých věcí. Za rok 2025 zvažujeme uplatnění výdajů paušálem. Bude to 60 % dle § 7 odst. 7 písm. b) ZDP nebo 30 % dle § 7 odst. 7 písm. c) ZDP? V prosinci 2025 chce tahač prodat. V případě že bude výdaje roku 2025 uplatňovat paušálem, bude tento prodej zdaněn dle § 10 ZDP? A pokud dostane zaplaceno až v lednu 2026, bude příjem zdaněn dle § 10 ZDP až v roce 2026?

Jsem český občan a daňový rezident České republiky. V České republice mám příjmy podle § 6 zákona o daních z příjmů. Dále vlastním podíl v americké společnosti typu LLC, která je ve Spojených státech daňově považována za tzv. „pass-through“ (transparentní) entitu. Tato společnost v USA sama o sobě neodvádí žádné daně. Ve společnosti mám postavení general partner. Každoročně obdržím z USA formulář Schedule K-1 (Form 1065), ve kterém je můj podíl na výsledku hospodaření uveden jako „Ordinary business income (loss)“. Z tohoto důvodu bych potřebovala poradit: Ve svém daňovém přiznání k dani z příjmů fyzických osob mám tento příjem zahrnout podle § 7 nebo § 8 zákona o daních z příjmů? Předpokládám, že správnou variantou bude § 7 zákona o daních z příjmů, avšak ráda bych si to potvrdila. Pokud by byl tento příjem zařazen pod § 7 zákona o daních z příjmů, jaký je správný postup v souvislosti se sociálním a zdravotním pojištěním? Bude se konečná výše odvodů odvíjet od celkového příjmu podle § 7 zákona o daních z příjmů, tedy včetně tohoto příjmu z LLC? Dále předpokládám, že tento příjem nesplňuje podmínky pro použití samostatného základu daně, a proto se posuzuje jako standardní příjem podle § 7 zákona o daních z příjmů, avšak bez možnosti uplatnění skutečných ani paušálních výdajů u tohoto konkrétního příjmu. Pokud by však byl ve formuláři K-1 uveden příjem například jako „Ordinary dividends“ nebo „Interest income“, rozumím správně, že by se již jednalo o příjmy podle § 8 zákona o daních z příjmů?

Manžel podniká jako OSVČ, je čtvrtletní plátce DPH a vede daňovou evidenci a příští rok by chtěl odejít do předčasného důchodu a podnikání předat synovi, který v tomto oboru taky podniká, není plátce DPH a výdaje uplatňuje procentem z příjmů z živnostenského podnikání řemeslného, nemá žádný majetek, zásoby. To by znamenalo, že syn by vedl daňovou evidenci a stal se plátcem DPH. Šlo by na základě smluv mu darovat majetek, zařízení a zásoby, aby to bylo prokazatelně vyjmuto z daňové evidence a tím ukončit manželovo podnikání. Syn by musel zaplatit darovací daň, jde o přímou linii, takže tuším osvobozeno, pak by si musel přepsat veškeré dodavatelsko-odběratelské smlouvy.

Firma spolupracuje s fotografem, který vystavuje faktury na své IČO a je plátcem DPH. Na faktuře vždy uvádí základ daně a k tomu DPH ve výši 21 %. Jedná se o činnost typu fotografování pro média, například pro sportovní deník. Fakturovaná částka za jednu akci nepřesahuje 10 000 Kč. Naše společnost je rovněž plátcem DPH. V této situaci, kdy nám OSVČ plátce DPH vystavuje fakturu na IČO za fotografické služby, se ptám, zda máme povinnost uplatnit 15% srážkovou daň podle § 36 ZDP nebo uhradíme celou fakturovanou částku včetně DPH a příjemce si příjem zdaní sám v rámci svého daňového přiznání. 

Dotaz FO má paušální daň v 1. pásmu (paušální výdaje by byly 60%), tj. do 1,5 mil. Kč. V září překročí obrat 1,5 mil. Kč a do konce roku nepřekročí 2 mil. Kč. Překročení pásma oznamuje FÚ do 10. 1. následujícího roku podáním Oznámení o jiné výši paušální daně (pro rok 2025) a zároveň i Oznámení o změně zvoleného pásma (pro rok 2026). Platba v 1. pásmu je 8 716 Kč a v 2. 16 745 Kč, rozdíl 8 029 × 12 = 96 348 Kč je splatný 2. 4. 2026. Je to správně?

Dotaz Český rezident má v ČR příjmy jen ze zaměstnání, živnost má přerušenou. Nyní začíná jako fyzická osoba podnikat v Itálii (v jiném oboru, než má českou živnost). Vznikne mu tím nějaká povinnost vůči ČSSZ a zdravotní pojišťovně? Český občan, nepodnikatel, investoval formou participace na úvěru (upvest) do projektu (investiční příležitosti) č. 1 100 000 Kč. V následujícím roce obdržel příjem z tohoto projektu 110 000 Kč a současně investoval do projektu č. 2 50 000 Kč. Je možné k příjmu 110 000 Kč uplatnit v daňovém přiznání vedle výdaje 100 000 Kč (celá investice do projektu č. 1) i výdaj 10 000 Kč z investice na projekt č. 2?

Fyzická osoba uvažuje o zahájení podnikatelské činnosti. Má malé dítě ve věku jednoho roku a rodičovský příspěvek již byl zcela vyčerpán. Mám dotaz: bude v tomto případě její podnikatelská činnost považována za vedlejší? A jaké zálohy bude povinna hradit? Do jakého věku dítěte se podnikatelská činnost z titulu péče o dítě považuje za vedlejší?