Příjmy z podnikání

Klientka vlastní dům rozdělený na samostatné pokoje, které přenechává k užívání. Situace je specifická ve třech bodech: Délka pobytu se liší: Někteří obyvatelé zde bydlí týden, jiní měsíc, další mají smlouvu na rok. Absence doplňkových služeb: Během pobytu neposkytuje absolutně žádné hotelové služby (žádný průběžný úklid, stravování, recepce ani výměna prádla). Platba je čistě paušální: Platba za pokoj je sjednána jako jedna fixní částka, která v sobě zahrnuje jak samotné užívání prostoru, tak spotřebu energií a služeb. Tyto služby se po skončení pobytu (ani ročně) nijak nevyúčtovávají podle skutečné spotřeby. Lze i ty týdenní a měsíční pobyty obhájit jako klasický nájem podle § 9 ZDP na základě toho, že neposkytuje žádné doplňkové služby? Nebo naopak hraje roli skutečnost, že platba probíhá formou „all-inclusive“ paušálu bez vyúčtování služeb, což spolu s krátkodobostí automaticky překlápí tyto kratší pobyty do ubytovací služby, tj. podnikání podle § 7 ZDP? 

OSVČ podniká jako obchodní zástupce pro dodavatele energií na základě energetického zákona. Právní forma OSVČ je 105 – fyzická osoba podnikající dle jiných zákonů než živnostenského a zákona o zemědělství. Právní forma ROS je 100 – podnikající fyzická osoba tuzemská. Klasifikace ekonomických činností (CZ-NACE) je v G (velkoobchod a maloobchod), číslo: 35120. Jakou sazba paušálních výdajů (60 % nebo 40 %) lze v této situaci uplatnit?

Oproti loňsku nedošlo u daně z příjmů fyzických osob v roce 2025 k žádným zásadním změnám. O to jednodušší by mělo být podání daňového přiznání. Pro influencery a tvůrce online obsahu ale každoročně platí, že nejčastější chyby vznikají spíše z toho, že nepřiznají všechny příjmy nebo nesprávně uplatní výdaje. Častá jsou i opomenutí povinností souvisejících s DPH. Finanční správa proto upozorňuje na klíčové oblasti, které se v praxi nejčastěji řeší.

Společník zapůjčil částku 2 mil. Kč do své s. r. o. CCC (historicky již v roce 2000) při založení této společnosti. V roce 2025 obdržel od své s. r. o. BBB půjčku ve výši 10 mil. Kč. Celá transakce má delší časový vývoj.    Nyní by chtěl částku 2 mil. Kč započíst s dluhem 10 mil. Kč tak, aby dlužil své s. r. o. BBB jen částku 8 mil. Kč.

OSVČ má v ČR zřízení živnostenský list, v ČR je přihlášena i ke zdravotnímu a sociálnímu pojištění, jiné příjmy nemá. Poskytuje online výuku jazyků pro české firmy. V listopadu 2025 se přestěhoval do Rakouska a stal se rezidentem Rakouska. Online výuku poskytuje i nadále českým firmám na český ŽL. V Rakousku mu přidělili Sozialversicherungsnummer, aby mohl chodit k lékařům. Jak vyplnit daňové přiznání v ČR, pokud se změnila rezidence OSVČ během roku? Mají se do daňového přiznání uvést příjmy pouze za leden-říjen? Sociální i zdravotní pojištění platí i nadále (v roce 2026) do České republiky. Jak vyplnit přehledy za rok 2025? Uvést také jen základ daně za leden až říjen nebo za celý rok? Pokud by v roce 2026 podával daňové přiznání pouze v Rakousku, jaký základ daně by uvedl do přehledů na sociální a zdravotní pojištění v ČR? Má být stále přihlášen u ČSSZ a VZP v České republice nebo se přeregistrovat na rakouské úřady sociálního a zdravotního pojištění?

Starobní důchodce pobírající důchod v roce 2025 měl ještě v roce 2025 následující příjmy, které byly vyšší než 50 000 Kč za rok. Jak vykázat v DPFO: 1) Dohoda o provedení práce - podepsané prohlášení poplatníka, 5× za rok vždy do 11 000 Kč měsíčně, bez odvodu zálohové daně, bude v uvedeno v § 6 ZDP? 2) Příkazní smlouva za výpomoc s organizací akce ve výši 48 000 Kč v § 10 ZDP? 3) Smlouva o dílo za výpomoc při výzdobě ve výši 5 800 Kč v § 10 ZDP? 4) Smlouva o účasti na výzkumném šetření ve výši 3 450 Kč v § 10 ZDP? 5) Příkazní smlouva pro výkon funkce předsedy výboru společenství vlastníků ve výši 15 500 Kč za rok bude uvedeno § 10 ZDP?

Správná kvalifikace příjmů z převodů nemovitých věcí mezi § 7 a 10 zákona o daních z příjmů patří k často řešeným otázkám v daňové praxi. Ačkoliv zákon postrádá jednoznačné vymezení hranice mezi oběma režimy, rozhodovací praxe i související právní úprava ukazují, že určujícím faktorem je materiální charakter činnosti poplatníka, zejména její soustavnost a zaměření na dosažení zisku. Tyto znaky jsou klíčové bez ohledu na deklarovaný účel poplatníka či formální existenci živnostenského oprávnění. Nesprávné posouzení má přitom významné důsledky nejen v oblasti daně z příjmů, ale rovněž ve vztahu k veřejnoprávnímu pojistnému, DPH a v krajních případech i trestnímu právu. Tento článek systematicky vymezuje rozhodná kritéria a analyzuje jejich význam pro posouzení daňového režimu převodů nemovitostí.

Správné daňové posouzení převodů nemovitých věcí vyžaduje nejen znalost zákonného vymezení § 7 a 10 zákona o daních z příjmů, ale i pochopení materiálních kritérií, která o zařazení rozhodují. Tento článek navazuje na teoretický rámec představený v předchozím článku a ukazuje jeho praktickou aplikaci na konkrétních příkladech, které se v praxi často objevují. Na příkladech je patrné, jak zásadní význam mají soustavnost činnosti a záměr dosažení zisku pro určení daňového režimu, a jak významně se může lišit výsledná daňová a pojistná zátěž. Praktické situace současně ukazují, že nesprávná kvalifikace může vést nejen k doměření daně, ale i k povinnostem v oblasti DPH či dokonce k trestněprávním rizikům.

OSVČ byla v roce 2025 v paušálním režimu – 1. pásmo. Klient zvažuje podání žádosti o zvláštní dlouhodobý pobyt pro ekonomicky soběstačné osoby. Pro splnění podmínky minimálního ročního příjmu však 1. pásmo paušální daně zřejmě nepostačuje (z pohledu započitatelného příjmu dle příslušného nařízení vlády). Potřebovali bychom vyjasnit následující: Je možné za rok 2025 podat standardní daňové přiznání (včetně přehledů pro ČSSZ a zdravotní pojišťovnu) a uplatnit skutečný základ daně, i když byl klient v daném roce v paušálním režimu? Pokud ano, je nutné nejprve formálně podat oznámení o ukončení paušálního režimu? Pokud ano, k jakému datu a v jaké lhůtě? Má toto ukončení zpětný účinek na rok 2025, nebo až na rok 2026? V případě, že by klient podal daňové přiznání za rok 2025 a doplatil daň a pojistné podle skutečných příjmů, bude tento příjem oficiálně uznatelný pro účely žádosti o zvláštní dlouhodobý pobyt? Alternativně – je z hlediska právní jistoty vhodnější: a) přejít od roku 2026 do 3. pásma paušální daně, nebo b) zcela vystoupit z paušálního režimu a fungovat ve standardním režimu zdanění? Cílem je minimalizovat riziko, že klient zaplatí výrazně vyšší daňové zatížení, ale následně podmínky pro zvláštní dlouhodobý pobyt stejně nesplní. 

Poplatník (OSVČ) uplatnil za zdaňovací období roku 2024 výdaje procentem z příjmů podle § 7 odst. 7 zákona o daních z příjmů. Pro zdaňovací období roku 2025 zvažuje přechod na uplatňování skutečných výdajů, protože je to pro něj ekonomicky výhodnější. K datu 31. 12. 2024 eviduje poplatník pohledávky i závazky z podnikatelské činnosti ve stejné výši (cca 1 500 000 Kč), které při uplatnění výdajů procentem z příjmů nebyly zohledněny v základu daně a současně nebyly do konce roku 2024 uhrazeny. Prosím o upřesnění, zda je v souvislosti se změnou způsobu uplatňování výdajů nutné podat dodatečné daňové přiznání za rok 2024 a provést úpravu základu daně podle § 23 odst. 8 zákona o daních z příjmů, i v případě, kdy je hodnota pohledávek a závazků shodná (tj. úprava základu daně by byla nulová), případně zda postačuje provést přechod na uplatňování skutečných výdajů až od roku 2025 bez podání dodatečného přiznání za rok 2024.

Fyzická osoba, občan ČR, do 06/2025 student, od 9/2025 pracující na HPP v ČR, si jednorázově (v období 7–8/2025) vydělal na Slovensku v přepočtu 58 600 Kč v režimu smlouvy o dílo. Slovenský zaměstnavatel potvrdil vyplacení odměny, daň na Slovensku odvedena nebyla. Kde má být odměna ze Slovenska uvedena v daňovém přiznání? Vpřípadě, že by odměna byla méně než 50 000 Kč, dalo by se to považovat za příležitostný příjem, který je od daně z příjmu FO osvobozen?

Může poplatník v DP uplatnit výdajový paušál nižší než má nárok, např. manikúra, pedikúra. OSVČ by uplatnila místo 80 % jen 50 % (kvůli hypotéce). 

Vyplatila by se vám letos paušální daň? Podívejte se na nové sazby a limity příjmů pro jednotlivá pásma. Zatímco 2. a 3. pásmo zůstává stejné, 1. pásmo reaguje na růst pojistného. Přečtěte si, jak probíhá vstup do paušálního režimu a na co si dát pozor.

Fenomén sdílené ekonomiky, v odborných kruzích často označovaný anglickým termínem gig economy, v posledních letech zásadním způsobem proměnil nejen trh osobní přepravy a doručování jídla, ale i celospolečenské vnímání samotné podstaty výdělečné činnosti. Aplikace jako Uber, Bolt, Wolt či Foodora se staly naprosto běžnou součástí každodenního života spotřebitelů a pro nespočet občanů České republiky představují lákavou, flexibilní a zdánlivě administrativně nenáročnou cestu k získání finančních prostředků. Stačí stáhnout aplikaci do mobilního telefonu, nahrát kopie osobních dokladů a prakticky okamžitě vyrazit do ulic. Tato zdánlivá snadnost a nízká bariéra vstupu na trh však velmi často maskují komplexní a pro laika mnohdy nepřehledné daňové a právní povinnosti, které s sebou tato činnost nevyhnutelně nese. V praxi daňových poradců se bohužel stále častěji setkáváme s případy, kdy novopečení řidiči a kurýři tyto aspekty z neznalosti podceňují, což může vést k fatálním následkům v podobě doměrků daně a vysokých penále ze strany finanční správy. Cílem tohoto odborného textu je detailně analyzovat daňový a právní režim osob poskytujících tyto služby. Zaměříme se nejen na daň z příjmů fyzických osob a složitá úskalí DPH, ale také na nezbytné živnostenské minimum a často opomíjenou oblast sociálního a zdravotního pojištění. Primárním tématem textu bude situace fyzické osoby, která tyto služby poskytuje vlastním jménem a na vlastní odpovědnost, avšak dotkneme se i specifik spolupráce s takzvanými flotilovými partnery.

Pokud je přerušena živnost od roku 2024 je povinnost podat za rok 2025 nulové daňové přiznání a nulové přehledy na SP a ZP? 

Manželé jsou oba OSVČ. Mohu si za rok 2025 uplatnit manželku jako spolupracující osobu a převést na ni k jejímu daňovému základu i část svých příjmů a výdajů (oba uplatňujeme daňový paušál), když jsem neprovedl nahlášení spolupracujících osob na FÚ, VZP a OSSZ? Jestliže ne a chtěl bych uplatnit režim spolupracující osoby za rok 2026, do kdy a kam všude je třeba nahlásit? Jaká jsou další procesní specifika spolupracující osoby? Samotné rozdělení je mi jasné.

Fyzická osoba má příjem na základě smlouvy o výkonu jednatele a zároveň příjmy jako OSVČ. Dle zákona mi vychází, že pokud je příjem ze zaměstnání nebo z titulu odměny jednatele alespoň 4 500 Kč, vzniká účast na nemocenském pojištění a případnou činnost OSVČ je možné považovat za vedlejší. Abych byla konkrétní, jednatel s odměnou lehce přes uvedený limit má také nemalý příjem skrze samostatně výdělečnou činnost. Znamená to tedy, že tato činnost bude automaticky vedlejší činnost nebo je zde riziko rozporu apod.?

Když ukončím podnikání a mám majetek – např. auta, stroje, budovu – musím při ukončení činnosti odvést DPH dle § 13 odst. 4 a 5 ZDPH? Při vyřazení v průběhu podnikání se DPH odvádí, ale jak je to při ukončení činnosti ? Lze potom při následném prodeji majetku při zdanění dle § 10 ZDP uplatnit do nákladů zůstatkovou cenu majetku? 

Jsem jednatelem společnosti, mám aktivní živnostenský list (vedlejší činnost), jelikož jsem zároveň zaměstnaný (mimo vlastní s. r. o.). Chtěl bych v roce 2026 využít manželku jako spolupracující osobu. Manželka pracuje na zkrácený úvazek (odvádí zdravotní pojištění z minima). V roce 2026 předpokládám výši příjmů z § 7 ZDP v celkové částce 500 000 Kč. Pokud bych na manželku přerozdělil 50 % příjmů a výdajů, byl by správný výpočet: 500 000 × 0,5 = 250 000 Kč – příjmy – základ daně každý. Výdaje by byly uplatněny paušálním výdajem (60 %), tedy 500 000 × 0,6 × 0,5 = 150 000 Kč výdajů každý. Předpokládám, že budeme oba dva stále bráni jako „OSVČ vedlejší“, oba dva budeme muset podat daňové přiznání a přehledy na SP a ZP. Jelikož bude naše činnost posuzována za vedlejší, tak odvedeme každý 15 000 na dani (100 000 × 0,15) a 6 750 na zdravotním pojištění (100 000 × 0,5 × 0,135), kdy sociální pojištění hradit nebudeme, jelikož rozhodná částka pro povinnou účast na důchodovém pojištění u OSVČ vykonávající vedlejší činnost se v roce 2026 zvyšuje na 117 521 Kč? Je má úvaha správná? Pokud manželku nahlásím na FÚ, OSSZ a ZP od 20. 2. 2026 budu moci uplatnit na ní max. 505 000 (11 × 45 000) anebo 450 000 (10 ×45 000)? Jakou výši příjmů mohu na manželku maximálně převést? Například pokud bych měl příjem 2 000 000, mohu na ni převést příjmy maximálně ve výši 540 000, anebo se jedná o rozdíl převyšující příjmy tedy například 1 000 000 (50 % ze 2 000 000 Kč)?

Fyzická osoba, vlastník pozemku k zástavbě, je taky jediným společníkem a statutární osobou v a. s., s kterou uzavře smlouvu na výstavbu 2 domů (s účelem pro bydlení), za předem daných podmínek odprodeje domů zpět na FO. Smlouva mezi FO a a. s. stanovuje, že marže u a. s. bude při prodeji stanovena na 8 %, podle skutečně doložených faktur všech nákladů na realizaci (výstavbu). Při prodeji a. s. připočte pro FO aktuální sazbu DPH a zdaní svůj zisk z realizace (cca 8% marže). Může být smluvně daná prodejní cena mezi FO a a. s. (ve výši 8 % dle tohoto případu)? Fyzická osoba splnila časový test držby pozemku 10 let, po odkoupení stavby prvního domu od a. s. je tedy po prodeji domu s pozemkem osvobozena od daně z příjmu? Akciová společnost si uplatňovala DPH (v režimu PDP), v okamžiku, kdy by chtěla druhý dům prodat až po uplynutí 23 měsíců prodat (FO jako vlastníkovi pozemku), jaká se bude odvádět DPH? Na výstupu je osvobozena od DPH, ale může si stále uplatnit daň na vstupu (z PDP) nebo bude muset toto vrátit?Pokud by to mělo vliv na předchozí bod, může tento dům a. s. pronajímat? A je rozdíl mezi pronájmem FO (osvobozeno od DPH) a pronájmem PO (obě firmy se dobrovolně rozhodnout pro nájemné v režimu DPH)? Zajímá mě rozdíl v odvodu DPH po prodeji po 24 měsících v případě, že by se dům pronajímal. Která varianta z pohledu platby DPH je nejvýhodnější: prodej hned, prodej po 24 měsících, s pronájmem nebo bez pronájmu?