Příjmy z podnikání

Sdílená ekonomika má řadu podob. Obecně se dá říci, že se jedná o ekonomický trend 21. století, kdy vlastníci předmětů, které využívají pouze příležitostně, poskytnou danou věc k užívání i těm, kterým se nevyplatí daný předmět koupit, nebo si jej nemohou finančně dovolit, a rozmělnit tak i své vlastní náklady spojené s vlastnictvím daného předmětu (či případně dosáhnout i zisku). Významnost sdílené ekonomiky v poslední době neustále narůstá, a to mimo jiné díky soustavnému rozvoji a rozšiřujícímu se využití digitálních technologií, internetu a mobilních platforem. Její nástup v posledních letech jde ruku v ruce s trendy cirkulární ekonomiky, udržitelnosti, všeobecně rostoucích nákladů, a v neposlední řadě též ekologie.
Vydáno: 23. 02. 2024
Chtěla bych si, prosím, ověřit, zda nedošlo ke změně v posouzení paragrafu, do kterého spadají úroky z úschovních účtů advokáta/notáře. Advokát sepisuje jak kupní smlouvy k nemovitostem, tak poskytuje advokátní úschovu kupní ceny a listin. Ve smlouvě má s klienty uvedeno ustanovení, podle kterého náleží úroky z částky na tomto účtu jemu, jako součást jeho odměny za danou úschovu. Klienti (kupující) po podpisu kupní smlouvy, složí na přidělený úschovní účet kupní cenu nemovitosti (jsou to tedy peníze kupujícího) a po přepisu na katastru advokát z tohoto účtu vypláci kupní cenu prodávajícímu. Pokud tedy jsou peníze na úschovním účtu kupujícího, spadají úroky pod § 7 ZDP, a tedy podléhají SP a ZP? Předpokládám tedy, že se pak počítají i do obratu pro DPH? A v případě, pokud by peníze na úschovním účtě nebyly kupujícího, ale již advokáta/notáře a ten by je jako své pak platil prodávajícímu, spadaly by tyto úroky pod p.8 a nezatíženy SP a ZP? Na základě čeho rozlišení záleží, jedná se o to, jak je sepsána smlouva o advokátní úschově?
Vydáno: 16. 02. 2024
Pro rok 2024 mohou OSVČ dobrovolně vstoupit do paušálního režimu, vystoupit z něj, změnit pásmo paušální daně nebo mohou změnit výši daně za rok 2023 do středy 10. ledna 2024 včetně. Příslušné oznámení lze finančnímu úřadu doručit elektronicky, poštou i osobně na podatelnu. V paušálním režimu platí OSVČ pouze měsíční paušální zálohy namísto záloh na daň z příjmů a pojistného na důchodové a zdravotní pojištění. Výše paušálních záloh ve všech třech pásmech od ledna vzroste a je proto potřeba do 20. ledna přenastavit trvalé bankovní příkazy. V současnosti paušální daň využívá přes 102 tisíc živnostníků.    
Vydáno: 22. 12. 2023
  • Článek
V článku se zabýváme postupem podnikatele, který hodlá využít ke svému podnikání majetek, který je součástí společného jmění manželů. Další otázkou, kterou zde řešíme, je uplatnění daňových výdajů, pokud společný majetek využijí oba manželé ke svému samostatnému podnikání. A v závěru si ukážeme, jak budou zdaňovány příjmy z nájmu majetku ve SJM u manželů.
Vydáno: 08. 12. 2023
Fyzická osoba zahájila podnikání. Bude provozovat dopravu. Vlastní dodávku, která má v TP uvedené rodné číslo majitele. Na dodávce provádí úpravy a bude ji užívat k výdělečné činnosti. Od 1. 9. má přidělené IČO. Musí se změnit v TP rodné číslo na IČO?
Vydáno: 10. 10. 2023
  • Článek
Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 7. 6. 2023, čj. 1 Afs 141/2022-48
Vydáno: 27. 09. 2023
  • Článek
V loňském roce jsem se zamýšlela nad prvním rokem fungování paušálního režimu, nad některými úskalími i nesprávným pochopením tohoto režimu. Uplynul další rok fungování paušálního režimu, přičemž od 1. 1. 2023 došlo v zákoně o daních z příjmů k rozsáhlým změnám v této oblasti. Proto stojí za to se nad touto problematikou znovu zamyslet. Vždy je třeba nad paušálním režimem a jeho dopady přemýšlet včas, protože po skončení roku je na rozhodování ohledně paušálního režimu jen krátká doba – všechna podstatná rozhodnutí musí být vždy poplatníkem učiněna do 10. ledna příslušného roku.
Vydáno: 20. 09. 2023
  • Článek
Uplatnění paušálních výdajů poplatníka daně z příjmů fyzických osob vyplývá z § 7 odst. 7 a 8 a dále z § 9 odst. 4 zákona č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmů (dále jen „ZDP “). V článku se zaměříme na uplatnění paušálních výdajů u vybraných specifických činností fyzické osoby, a to v případě zprostředkování investic, zprostředkování stavebního spoření, zprostředkování pojištění, zprostředkování doplňkového penzijního spoření a dále v případě profesionálního sportovce.
Vydáno: 06. 09. 2023
Pojišťovací zprostředkovatel ukončil svoji aktivní činnost (provozováno na základě živnostenského listu) a uzavřel smlouvu o převzetí správy pojistného kmene a o převodu práv a povinností ze smlouvy o obchodním zastoupení s jiným pojišťovacím zprostředkovatelem, který v této činnosti bude nadále pokračovat. Na základě této smlouvy přijal jednorázovou úplatu 700 000 Kč. Jak správně zdanit uvedenou přijatou úplatu? Domnívám se, že se jedná o klasický příjem podle § 7 ZDP. Při aktivní činnosti z tohoto kmene přicházely pravidelné provize od pojišťovny (kterou zastupoval) a nyní bylo vyplaceno jednorázově od postupníka, který v této činnosti bude pokračovat. Nebo to lze řešit i jinak?
Vydáno: 28. 07. 2023
OSVČ podala za rok 2022 přehledy pro ZP a OSSZ. Od ledna do září měla podnikání jako hlavní činnost. Od října do prosince byla již zaměstnána a neodváděla zálohy. Za leden-září zaplatila na zdravotní pojištění na zálohách 2 627 x 9 = 23 643 Kč a měla celkem korunový přeplatek. 1) Je to správně z pohledu zdravotního pojištění? Od října do prosince měla zaměstnání a pojistné bylo odvedeno alespoň z minimální částky, ale zatím se nijak OSVČ u ZP jako podnikající fyzická osoba neodhlásila. 2) Při vyplňování přehledu pro OSSZ se její celkový daňový základ (150 000 Kč) rozdělil v poměru na hlavní činnost 9 měsíců a vedlejší činnost 3 měsíce a OSVČ doplácí "jakoby" za ty tři měsíce vedlejší činnost cca 7 000 tis. Kč - může to tak být správně? 3) Předpokládám, že se OSVČ měla k poslednímu záři odhlásit a za tři měsíce by žádný doplatek za tu vedlejší činnost nedoplácela? 4) Z pohledu sociálního pojištění je to nastaveno tak, že se celý daňový základ rozpočítá do 12 měsíců oproti zdravotnímu pojištění (pokud není odhlášena), byť v těch třech měsících žádné příjmy z podnikání neměla a měla pouze příjem ze zaměstnání?
Vydáno: 10. 05. 2023
  • Článek
Finanční trh nabízí retailovým (česky drobným) investorům celou řadu možností, kam uložit volné, aktuálně nepotřebné finanční prostředky. Jednou z možností je investování prostřednictvím fondů kolektivního investování, které umožňují investovat úspory snadněji, s poněkud menším rizikem, při zachování reálné naděje na vyšší zhodnocení oproti pouhému uložení peněz např. na spořicí účet u banky. Podstata kolektivního investování spočívá ve shromažďování peněžních prostředků od jednotlivých drobných investorů. Investor svěřuje své finanční prostředky fondu a o jejich investování se za něj stará odborník – portfolio manager (česky správce fondu).
Vydáno: 10. 05. 2023
Existuje nějaký případ osvobození od srážkové daně z podílu na zisku u české fyzické osoby, která chce vyplatit zisk u české společnosti s. r. o., kterou vlastní ze 100 %? Například existuje nějaký časový test obdobně jako u držení podílu, či například, že se zisk ze společnosti vyplatí až po několika letech (zisk byl v roce 2018, ale vyplatí se až jako nerozdělený zisk v roce 2023)?
Vydáno: 13. 04. 2023
Učitel má hlavní příjem ze zaměstnání, v létě jede na 2 tábory (každý pod jinou organizací), podepisuje u obou příkazní smlouvu 10 000 Kč + 10 000 Kč. Další rok jeden znovu na stejné tábory. Má zdanit pod § 10 ZDP jako příležitostnou činnost, nebo to nelze považovat za příležitostnou činnost a jak tedy zdanit dle § 7 ZDP? Nebo má u obou organizací podepsat dohodu o provedení práce a daní se 15% sazbou? Je v pořádku využití příkazní smlouvy na tuto činnost?
Vydáno: 27. 03. 2023
V jaké výši uplatní OSVČ daňové odpisy z majetku, který má v podnikání, a přeruší živnost v daném zdaňovacím období na 3 měsíce (únor–duben)? Má nárok na 100 % odpisů?
Vydáno: 21. 03. 2023
OSVČ bude podávat přehled pro okresní správu a zdravotní pojišťovnu. Celý rok 2022 podnikala a 13. 12. 2022 živnost přerušila (přerušení od tohoto data je zaznamenané v ARES). Bude na přehledu pro OSSZ a ZP vyplňovat počet měsíců činnosti 12 nebo 11? Její činnost je, resp. byla hlavní. Měla za měsíc prosinec povinnost zaplatit zálohu na zdravotní a sociální pojištění?
Vydáno: 21. 03. 2023
Podnikatel, OSVČ, dne 31. 3. 2022 přerušil živnost a tímto datem vystoupil z režimu paušální daně, od 04/22 dosud je zaměstnán (závislá činnost) a živnost se obnovit nechystá (tedy pravděpodobně do termínu pro podání přiznání neobnoví). Pro rok 2022 tedy chceme využít možnost paušálních výdajů, nicméně problém nastává s pohledávkami. Jednak je tu pohledávka vzniklá 15. 12. 2021 uhrazená 17. 1. 2022 - předpokládám, že zde nebude možné uplatnit paušální výdaje a bude třeba o tuto celou částku zvýšit základ daně (ale moc ráda bych se pletla ...) A dále jsou tu pohledávky z činnosti do 31. 3. 2022 na které byl vystaven doklad a uhrazeny jsou až po přerušení živnosti 14. 4. a 16. 5. 2022. Obávám se, že situace bude obdobná - nebude na ně možno uplatnit paušální výdaje a budou muset být zdaněny v celé výši. Je moje teorie správná, nebo máte jiný názor? 
Vydáno: 13. 03. 2023
  • Článek
Podnikající fyzické osoby alias osoby samostatně výdělečně činné (dále jen „OSVČ“) v praxi často využívají nejrůznějších forem výpomoci rodinných příslušníků. Zpravidla se neřeší papíry a neuzavírají pracovní ani jiné smlouvy, vše stojí na důvěře, ochotě a loajalitě. Společný cíl je totiž nasnadě – podpořit rodinnou firmu, neboť její zisk se přímo či nepřímo promítne do osobní sféry každého člena rodiny. Této obvyklé praxi byl uzpůsoben právní institut – spolupracující osoba/osoby – umožňující rozdělení společně vydělaných peněz mezi podnikatele a jeho rodinné pomocníky. Dnešní soudnička ale vyjeví, že není radno podcenit zákonné podmínky dělení zisku.
Vydáno: 23. 02. 2023
Česká s. r. o. (matka) vlastní 100% slovenskou s. r. o. (dcera). Dcera vykázala za rok 2022 zisk. Je možné tento zisk (v plné výši nebo např. 50% výši, dle valné hromady, která teprve proběhne) zaslat na účet matce? Pokud ano, na jaká čísla účtů a s jakým datem bude o částce účtováno jak na straně matky, tak na straně dcery? Jelikož je dcera slovenská firma prosím o info, jak by bylo účtováno, pokud by se jednalo o českou dceru?
Vydáno: 15. 02. 2023
Český podnikatel, neplátce DPH, svářeč kovů (dále „Jiří“), bude pracovat v Německu. Podepsal smlouvu o dílo s českou firmou, plátcem DPH (dále „Firma“), která tyto práce fakturuje německému odběrateli. Ve smlouvě je uvedeno, že: - předmětem díla je provedení svářečských prací, DE 75 % + ČR 25 %, dále následuje adresa stavby v Německu, - smlouva platí od 31. 1. 2023 do 31. 12. 2024, - hodinová sazba je XX € za hodinu, - Jiří bude Firmě fakturovat, - ubytování plně hradí Firma, - Jiří zhotoví dílo samostatně a na vlastní zodpovědnost, - Jiří je povinen uzavřít pojištění odpovědnosti za škodu třetí osobě, - dílo bude Jiří předávat Firmě. Dle mých informací se jedná o práci na konkrétní stavbě. Po skončení prací na této stavbě může být Jiří převelen na jinou stavbu, příp. i do konkrétního podniku, kde bude vyrábět zboží (stále svářečské práce). Nevím však, zda by se na to uzavírala jiná smlouva. Pan Jiří v ČR zdaňuje své příjmy v režimu paušálních výdajů a kromě práce v Německu bude provádět svářečské práce i v Česku, již ne přes Firmu. Může pan Jiří i nadále zdaňovat příjmy v ČR v režimu paušálních výdajů? Je zde nějaký problém z hlediska DPH? Limit 2 mil. Kč nebude překročen. Může být stále pojištěncem sociálního pojištění v ČR?
Vydáno: 08. 02. 2023
Manželé vlastní les v rámci SJM (společné jmění manželů). Oba manželé jsou zaměstnaní (hlavní činnost), jeden z manželů provádí rovněž vedlejší činnost na IČ (poradenská činnost, služby v lesnictví), je dobrovolným plátcem DPH a vede daňovou evidenci. V lese manželů budou prováděny tyto činnosti: 1. Rok 1: nákup služeb (těžební činnost) – výdaj ve výši 500 tis.Kč+DPH 2. Rok 1: prodej dřeva – příjem ve výši 1500 tis.Kč (bez DPH) 3. Rok 2: nákup služeb (pěstební činnost) – výdaj ve výši 100 tis.Kč+DPH 4. Rok 3: nákup služeb (pěstební činnost) – výdaj ve výši 50 tis.Kč+DPH 5. Rok 4: nákup služeb (pěstební činnost) – výdaj ve výši 50 tis.Kč+DPH Dotazy: 1. DPH: Je přípustné, aby z důvodu úspory nákladů byla činnost evidována na IČ jednoho z manželů (úspora částky odpovídající DPH na vstupu)? 2. Daň z příjmů: Je možné využít nákladový paušál (u jednoho či druhého z manželů)? 3. Daň z příjmů: Je možné využít tvorbu rezervy na pěstební činnost (což je v souladu se zákonem o daních) u jednoho či druhého z manželů? 4. Jak lze výše uvedené instrumenty kombinovat, když se jedná o společný majetek?
Vydáno: 08. 02. 2023