Rozpočtové právo

Účetnictví státu v ČR má potenciál sloužit lépe, než jak je tomu dnes. Zatímco pro makroekonomické a statistické účely slouží dobře, poskytuje spolehlivé podklady a nachází uplatnění v praxi, jeho využití pro řízení a rozhodování jednotlivých institucí zůstává omezené. A neukazuje se také, že by účetnictví státu sloužilo k přípravě rozpočtu nebo ke srovnávání výsledků hospodaření s rozpočtovým plánem. To byl přitom jeden z hlavních cílů reformy účetnictví veřejného sektoru z roku 2010, od které se očekávalo propojení účetního a rozpočtového pohledu.

V reakci na množící se dotazy týkající se uznatelnosti výdajů na školení v problematice eDokladů tímto Ministerstvo financí zveřejňuje obecnou odpověď na dotaz: Je možné ze státních prostředků určených na volby hradit školení členů volebních komisí, případně pracovníků úřadu na téma e-doklady?

I vybrané účetní jednotky mohou být v situaci, kdy budou investovat své volné finanční prostředky do některého finančního produktu. Protože se jedná o případy, které nejsou tak časté, jako v podnikatelské sféře, mohou nastat pochybnosti, jak takový případ zaúčtovat. Základní seznámení s touto problematikou přináší následující příspěvek. Tento článek osvětluje právní rámec a účetní pravidla pro investování, a to od majetkových účastí s podstatným nebo rozhodujícím vlivem až po možnosti investic do dluhopisů a podílových fondů. Zároveň zdůrazňuje veřejnoprávní aspekty, které vyžadují souhlas zastupitelstev při rozhodování o vkladech do obchodních korporací, a přibližuje různé typy finančních majetků dle jejich povahy a doby držby v souladu s platnými právními normami.

Ministerstvo financí vydalo v lednu 2025 metodiky ke změnám v rozpočtové skladbě. Koncepční změna je v režimu přesunu náhrad z výdajů do příjmů, a to do transferů. Článek se věnuje zejména náhradám a zatřídění termínových vkladů a spořících účtů.

Je u školské příspěvkové organizace nutný souhlas zřizovatele s přijetím účelově určeného nadačního příspěvku? Podle jakého právního předpisu?

Mateřská školka, zřízená obcí, příspěvková organizace. Má vlastní školní kuchyň, kde vaří paní kuchařky (počet: pět zaměstnankyň včetně vedoucí ŠJ). MŠ vaří pouze pro své žáky a zaměstnance. Dozvěděli jsme se, že pokud MŠ vaření pro své zaměstnance (nikoliv však pro další cizí strávníky - příchozí), měla by se mzdovými náklady právě na kuchařky podílet i nějakým procentem obec, tedy kuchařky by neměly být placeny pouze z MŠMT. Je toto tvrzení správné? Kde bychom mohli najít oporu v zákoně, resp. ve vyhlášce? Abychom spočetli, jaký objem finančních prostředků budeme jako příspěvková organizace po obci pro rok 2025 žádat, je možné např. udělat součet všech mzdových nákladů na kuchařky za rok 2024 (hrubé mzdy, odvody za zaměstnavatele, FKSP, zákonné pojištění): počtem celkových obědů (pro žáky i zaměstnance) a tuto částku pak v roce 2025 vynásobíme počtem odebraných obědů pro zaměstnance. Touto částkou by nám měla pak obec přispět pro paní kuchařky? Znamená to tedy, že 100% úvazek paní kuchařky se bude zčásti hradit z MŠMT (např. z 90 %) a ostatní část úvazku (např. 10 %) uhradí obec? Obci se to vůbec nelíbí a nerozumí tomu, že by měla část platu kuchařek hradit, a proto děkuji za případné odkazy na právní normy.

Kontrola je nedílnou součástí veřejné správy. O tom, že má zřizovatel právo kontrolovat jím zřizované příspěvkové organizace, není pochyb. Ve vztahu mezi zřizovatelem a jím zřízenou příspěvkovou organizací je nutné obecně připustit, že zřizovatel má právo na jakoukoliv kontrolu, ať již obecnou, nebo „speciální“ (zaměřenou na hospodaření s majetkem, fondy, zakázky…). To je dáno již podstatou vzájemného vztahu.

Organizační složka státu vlastní rekreační chatu, kterou užívá k rekreaci svých zaměstnanců, příp. jejich rodinných příslušníků. Chatu lze užívat pouze v období od dubna do září, jinak je chata zavřená (z provozních důvodů – nemá topení atp.). V pravidlech hospodaření s prostředky FKSP má OSS stanoveno, že z fondu se hradí veškeré náklady na provoz chaty, v případě rekreace pak stanoví dopředu pevnou částkou platbu za ubytování pro zaměstnance a další účastníky rekreace. Vzhledem ke změnám ve financování FKSP od r. 2024, zejm. snížení základního přídělu do fondu, chce OSS využít § 68 odst. 4 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech, a na konci roku přeúčtovat 50 % nákladů za provoz této chaty z výdajů SR na účet FKSP. Je možné takto postupovat? Chata se k jiným účelům než rekreaci nevyužívá, ani k tomu není uzpůsobena.

Příspěvková organizace města, základní škola, dostává peníze na platy od MŠMT UZ 33353, kde jsou rozděleny jednotlivé položky: hrubé mzdy, odvody, FKSP, ONIV, případně OON. Platí i do roku 2024, že z ONIV budou hrazeny náhrady za nemoc nebo již náhrady budou hrazeny z hrubých mezd? Je zde nějaká změna oproti roku 2024?

Článek shrnuje přehled změn ve vyhlášce k rozpočtové skladbě a v metodice Ministerstva financí k rozpočtům pro rok 2024 pro obce, kraje a svazky obcí. V článku také připomínáme, jaké změny by se měly zohlednit v rozpočtu na rok 2024, a najdete v něm i zmínky o nových kontrolních chodech výkazu FIN 2-12M.

V minulém čísle tohoto periodika jsme se věnovali úpravě peněžních fondů příspěvkových organizací, v dnešním příspěvku bychom na téma navázali a věnovali se účetní oblasti této problematiky.

V současné době je v legislativním procesu vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 128/2000 Sb. , o obcích (obecní zřízení ), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 129/2000 Sb. , o krajích (krajské zřízení ), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 131/2000 Sb. , o hlavním městě Praze, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 435/2004 Sb. , o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „novela“). Jedná se o sněmovní tisk č. 499. Nabytí účinnosti tohoto zákona se přepokládá dne 1. 1. 2024.

V následujícím příspěvku Vám přinášíme dokončení článku, který jsme uveřejnili v časopisu UNES č. 11/2023 na s. 7. Ve druhé části se věnujeme lesním porostům a pozemkům, zaměříme se na specifika této oblasti účetnictví, včetně oceňování, inventarizace, vykazování, zveřejňování, příkladů účetních transakcí a daňového pohledu na rezervu na pěstební činnost.

Ačkoliv se rostlinná výroba vyskytuje zejména v účetnictví podnikatelských subjektů, mohou se s ní setkat i nestátní neziskové organizace. Článek se proto zaměřuje na specifika této oblasti účetnictví, včetně oceňování, inventarizace, vykazování, zveřejňování, příkladů účetních transakcí a daňového pohledu na rezervu na pěstební činnost.

V následujícím příspěvku bychom se zabývali problematikou fondů příspěvkových organizací s tím, že bychom se zaměřili na příspěvkové organizace zřízené územními samosprávnými celky. Z pohledu fondů v příspěvkových organizacích je nutné rozlišit peněžní fondy a majetkové fondy. Vzhledem k tomu, že majetkové fondy představují jmění účetní jednotky, budeme fondy příspěvkové organizace rozumět pouze fondy peněžní, kterými se budeme také zabývat.

V následujícím příspěvku bychom se věnovali problematice stravování zaměstnanců u příspěvkových organizací, a to jak v případě příspěvkových organizací zřízených územními samosprávnými celky, tak státních příspěvkových organizací.

V českém právním prostředí nepředstavuje institut svěřenského fondu již žádnou novinku, přesto se však praxe spojená s jeho využíváním a jakási tradice vytváří velmi pomalu. Inspiraci k nalezení odpovědí na otázky, které český právní řád jednoznačně zodpovědět prozatím nedokáže, lze však hledat v zahraničí, kde se institut trustu těší značné oblibě. V první řadě je vždy záhodno nahlédnout do trustové úpravy obsažené v občanském zákoníku kanadské provincie Quebec, která českým zákonodárcům posloužila jako inspirační vzor. Quebecká právní úprava prošla mnohými změnami, než v devadesátých letech minulého století ustálila institut trustu do současné podoby. Jedním z důvodů byla potřeba vhodné a dostatečné modifikace tradičního common law trustu tak, aby mohl být implementován do prostředí kontinentálního práva. Ačkoliv trust, jak je upraven v anglosaských zemí, se vzhledem k rozdílnosti samotného právního systému vyznačuje odlišným koncepčním pojetím vlastnictví k majetku vyčleněného do trustu, lze se i touto úpravou do jisté míry inspirovat. Konec konců původem quebecké trustové úpravy, a tedy i české úpravy svěřenských fondů je právě původní common law trust. V evropských zemích dochází k pozvolnému zavádění trustů a trust-like struktur do právních řádů, čemuž měla napomoci i Haagská úmluva o právu uplatnitelném na trusty a jejich uznávání z roku 1985. Vedle Velké Británie jsou evropskými průkopníky trustů zejména Lichtenštejnsko a Francie.

V následujícím příspěvku bychom se blíže věnovali některým vybraným aspektům dlouhodobého majetku v případě příspěvkových organizací jako účetních jednotek účtujících v souladu s vyhláškou č. 410/2009 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro některé vybrané účetní jednotky, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „prováděcí vyhláška“). Zaměřili bychom se na aspekty, které jsou v běžné praxi méně diskutované a někdy opomíjené.

Následující příspěvek částečně tematicky navazuje na jeden z předchozích příspěvků, který se zabýval poskytováním dotací a návratných finančních výpomocí z rozpočtu obcí.1) Příspěvek komplexně analyzoval problematiku poskytování dotací a návratných finančních výpomocí (dále jen „NFV“) z rozpočtu obcí a téma uzavíral rozhodnutím o poskytnutí dotace či sdělením o nevyhovění žádosti a neposkytnutí dotace. Aktuální příspěvek se zabývá situacemi, kdy žadatel byl úspěšný, dotace nebo NFV mu byla schválena, nicméně v průběhu jejího čerpání došlo ke sporným situacím a vzniku sporu, případně k porušení rozpočtové kázně.

V době nedávno minulé budily v některých krajích či městech zájem spory, který orgán územního samosprávného celku je oprávněn měnit zakladatelské dokumenty obchodních společností, v nichž má daný územní samosprávný celek majetkovou účast (je jejím společníkem či akcionářem). Tyto spory pak zaměstnávaly kromě daných municipalit Ministerstvo vnitra, správní soudy či protikorupční organizace. Právě problematikou změn zakladatelských dokumentů obecních (krajských) obchodních společností a rozhodovacích pravomocí orgánů územních samosprávných celků se zabývá následující příspěvek.