Odpočet DPH a jeho vracení

Dobrý den, prosím o informaci, jak postupovat (hlavně jak zaúčtovat níže uvedený účetní případ): Společnost přijímá zálohové platby v EURech: únor: 1 643 EUR, březen 1 576 eur, duben 1 222 eur. Na tyto platby vystaví vždy daňový doklad: (sazba DPH 12%): únor: ZD 1 466,96 eur, DPH 176,04 eur, březen: ZD 1 407,14 eur, DPH 168,86 eur, duben: ZD 1 091,07 eur, DPH 130,93 eur. S přepočtem na funkční měnu czk kurzem ČNB ke dni přijetí platby: únor (25,35 czk/eur): ZD 37 187,54 czk, DPH 4 462,51 czk, březen (25,37 czk/eur): ZD 35 699,21 czk, DPH 4 283,91 czk, duben (25,275 czk/eur): ZD 25 576,83 czk, DPH 3 309,22 czk. Finální faktura zní na částku 2 466,36 eur (ZD 2 202,11 eur a DPH 264,25 eur) s kurzem 25,15 czk/ eur. Jak nyní přistoupit k vyúčtování, zejména k zaúčtování vzniklých rozdílů na účtu 343? Předpokládám, že bychom měli postupovat tak, že základ daně z faktury odečteme od součtu jednotlivých základů daně z daňových dokladů v cizí měně, což je: 2 202,11 eur - 3 965,17 eur = 1 763,06 a z této částky by měla být vypočítána vratka na DPH v eurech tj. 211,57 eur. Zúčtovací záloha tedy vyjádří přeplatek 1 974,63 eur - pro účely funkční měny (czk) bude opět přepočtena platným kurzem ČNB ke dni vystavení 25,15 czk/eur. Jak ale nyní postupovat, když DPH by mělo být zúčtováno v české měně kurzem dle daňových dokladů vystavených k zaplaceným zálohám pozpátku? Tzn. že bude vráceno DPH celé za poslední zálohu ve výši 130,93 eur (kurz 25,725 = 3 309,22) a z předposlední zálohy částka 211,57 eur- 130,93 = 80,64 eur kurzem předposlední zálohy (25,37 cuk/eur) tj. 2 045,84 czk...takže vrácené DPH odpovídá 5 355,06 ale to nebude odpovídat vypočtenému DPH na vratce tj 211,57 eur x kurz faktury 25,15= 5 320,99 czk, ani rozdílu celkového účtu 343 tj. suma DPH ze zaplacených záloh a DPH z finální faktury v czk (12 055, 64 czk - 6 645,97 czk = 5 409,67 czk). Jak vyrovnat účet 343? U základu daně z přeplatku (finální faktury) se postupuje stejně jako u vyčíslení DPH v české měně? Tzn. jdu od posledních zúčtovaných záloh a jejich použitých kurzů dokud není vyčíslen celý ZD k přeplatku? Kam zaúčtovat tyto rozdíly oproti zaúčtovaným korunovým platbám záloh? Jsou to kurzové rozdíly? Nebo do ostatních provozních položek? 

Máme nového klienta OSVČ, plátce DPH. Doposud dostával faktury od společnosti Google včetně DPH. Zde se jedná o intrakomunitární plnění - přenesení daňové povinnosti. Můžeme mu z těchto faktur uplatnit DPH? (Kdyby byly správně vystaveny, byly by bez DPH, vyměřil by je, odvedl a uplatnil DPH zároveň, byl by tedy na "0"). Předpokládám, že z důvodu, že faktura „není správně“ vystavená, tak asi DPH uplatnit nesmíme? 

Společnost s r. o., plátce DPH, pořídila v roce 2024 bytovou jednotku. Uplatnila si DPH na vstupu a nyní bude byt 6 let pronajímat. Po 6 letech chce byt prodat. Pronájem bytu bude osvobozen od DPH a tudíž se bude muset udělat oprava odpočtu DPH na vstupu a poměrnou část vrátit? Prodej bytu bude podléhat zdanění DPH? Nebo bude osvobozen od DPH, jelikož uplyne více něž 5 let od kolaudace? Bude to mít vliv na uplatněnou DPH při nákupu? 

 Jsme v procesu získání registrace k DPH v Rakousku. V dotazu tedy vycházíme z předpokladu, že při nákupu zboží a služeb od subdodavatelů můžeme využít buď našeho CZ DIČ nebo AT DIČ. Chystáme se v Rakousku realizovat zakázky, které budou zahrnovat dodání zboží a služeb (vybavení kancelářským nábytkem, recepce, akustické kabiny), pořízených i od subdodavatelů z jiných zemí EU vč. Rakouska. Náš odběratel bude registrovaný k DPH v AT. Možné varianty dodávek zboží v jedné zakázce: - Dodáme vlastní výrobky z ČR do AT, - Německý subdodavatel nám dodá zboží z DE přímo do AT, - Český subdodavatel nám dodá zboží s dopravou do AT. - Zboží nakoupíme od subdodavatele v AT. - Cena za montáž bude zpravidla součástí ceny zboží (nebude tedy na faktuře samostatně vyčíslena) Otázky: 1) Pokud mezi dodávanými produkty nebudou žádné stavební práce, můžeme celou zakázku fakturovat jednou fakturou jako instalační zakázku podle § 7 odst. 6 (tj. zboží včetně instalace movitého majetku) z českého DIČ? Pokud ano, není na překážku následující? a. Může taková fakturace instalační zakázky zahrnovat i zboží, které nakoupíme v Rakousku na naše AT DIČ, když ho prodáme s instalací? Budeme mít nárok na odpočet na vstupu v AT? b. Můžeme do takové fakturace zahrnout zboží nakoupené od DE dodavatele v AT fakturované na naše AT DIČ? c. Můžeme do takové fakturace zahrnout zboží nakoupené od DE dodavatele v AT fakturované na naše CZ DIČ, pokud ho v CZ vykážeme jako pořízení třístranným obchodem, ale na výstupu bude jako dodání s instalací? 2) V případě, že mezi námi dodávaným zbožím budou dodány např. vestavěné skříně nebo kuchyňské linky, bude nutné tyto položky oddělit a fakturovat v jiném režimu? Je v AT obdobné ustanovení jako v ČR § 92 zákona o DPH?

Naší manažeři mají možnost používat služební vozidlo i k soukromým účelům tzv. manažerská vozidla. U některých manažerských vozů (operativní leasing) jsou vykazovány jen soukromé jízdy. Pro DPH uplatňujeme nárok na odpočet daně v plné výši a následně odvádíme DPH z hodnoty připadající na soukromě ujeté km tzn. DPH vraíme zpět pokud zjistíme že manažer má jen soukromé jízdy v daném měsíci (sledujeme měsíčně . DPH by měla být správně. Pokud jsou používána manažerská vozidla 100% pro soukromé účely celý kalendářní rok, je problém s náklady na operatiní leasing, z pohledu DPPO, jsou tyto náklady daňové z pohledu DPPO? Tzn. pokud je měsíčně vykázáno dle knihy jízd 100 % pro soukromé účel,y je tato splátka v tomto měsíci z pohledu DPPO nedaňová? Pokud je vozidlo použito 10 měsíců 100% pro soukromé účely a 2 měsíce 98 % pro soukromé účely, má to vliv na DPPO,. nebo je to benefit pro manažery dle smlouvy (1 % ze mzdy přidaňují,) a proto bude vždy nájem uznatelný náklad pro DPPO? 

Česká firma, plátce DPH, registrace k DPH pouze v ČR, nakoupí zboží od Slovenského plátce, které následně prodá jinému Slovenskému plátci. Zboží je zasláno přímo od prvního SK plátce druhému SK plátci a přes ČR se pouze fakturuje. První faktura SK-CZ je včetně slovenské DPH. Jakým způsobem ji bude ČR firma účtovat a uvádět v přiznání k DPH? Za jakých podmínek lze žádat o vrácení DPH zaplacené na Slovensku? Druhá faktura CZ-SK je vystavena v režimu dodání zboží do EU, DPH odvede SK plátce a česká firma vystaví fakturu bez DPH, uvede ji na ř. 20 DPH a zároveň v souhrnném hlášení. Je to správný postup? 

Společnost s r. o. měla v červnu valnou hromadu v restauraci. Nyní přišla faktura za pronájem nebytových prostor včetně DPH a za občerstvení. Pronájem prostor jsme dali do daňově uznatelných nákladů a nárokovali jsme si odpočet DPH. Občerstvení jsme zaúčtovali na reprezentaci bez nároku na odpočet DPH. Je to takto správně?

V důsledku živelní pohromy došlo k pojistné události (totální škoda) u odepisovaného vozidla pořízeného na úvěr. Úvěr je již plně zaplacený. Auto má ZC ke dni 30. 6. 2024 488 921,08. Pojišťovna zaslala informace o tržní hodnotě vozidla bez DPH, mínus hodnota zbytků (možnost prodat v aukci), spoluúčast ve výši 5% min. 5 000 Kč, pojistné plnění celkem - které vyplatila na účet. Pojistné plnění po odečtu spoluúčasti je vyšší než ZC. Jak zaúčtovat jednotlivé případy? Plnění od pojišťovny, spoluúčast, prodej vraku, vyřazení majetku.. U auta byl uplatněn odpočet DPH při pořízení. Co je nutné vše vzít v tomto případě v potaz?

Články 20 a 23 směrnice 2008/9/ES musí být vykládány v tom smyslu, že členský stát může zastavit řízení o vrácení DPH, pokud žadatel ve lhůtě neodpoví na žádost o doplňující údaje, přičemž dodatečné údaje nemohou být zohledněny v odvolacím řízení.

Jak správně postupovat při odpisu pohledávek a jak správně si nárokovat DPH v těchto dvou případech? Prodejce zboží vystavil dne 13. 5. 2022 první fakturu na 22.294,78 Kč (vč. DPH 21 %), dále dne 23. 5. 2022 druhou fakturu na 11.486,24 Kč. Nákupčí za přijaté zboží nezaplatil a dostal se do insolvence. Prodejce pohledávky přihlásil jako vykonatelnou přihláškou ze dne 20. 11. 2023 v celkové výši 49.925,58 Kč (Prodané zboží 33.781,02 + úroky 16.144,56). Na přezkumném jednání byla pohledávka zjištěna a nikým nepopřena. Insolvenční soud prohlásil konkurz na dlužníka. Prodejce zboží vystavil celkem 4 faktury ve dnech 28. 2. 2023 / 16. 3. 2023 / 31. 3. 2023 / 28. 4. 2023 v celkové částce 134.675,99 Kč (vč. DPH 21 %). Nákupčí za přijaté zboží nezaplatil a dostal se do insolvence. Prodejce pohledávku přihlásil jako nevykonatelnou přihláškou ze dne 10. 1. 2024 v celkové výši 147.106,62 Kč (Prodané zboží 134.675,99 + úroky 12.430,63). Na přezkumném jednání byla pohledávka zjištěna a nikým nepopřena. Insolvenční soud prohlásil konkurz na dlužníka.

Stává se nám, že obdržíme z celní deklarace JSD, přičemž je u zboží špatně stanovená sazba DPH. Clo není žádné. U zboží používáme režime reverse-charge. Chtěl jsem se zeptat, zda je možné zahrnout doklad do daňového přiznání se správnou (v našem případě nižší sazbou) a / nebo ho musíme reklamovat. Také prosím o sdělení, jak reklamovat a na koho se obrátit. V tomto konkrétním případě je to jednoduché tím, že se jedná o sazbu nižší než uplatněnou, avšak do budoucna se může stát i opačný případ. 

Právnická osoba je majitelem ochranné známky registrované Úřadem průmyslového vlastnictví. Nyní se tato za odměnu převádí na nového majitele . Smluvní strany se dohodly, že návrh na změnu vlastníka podá nabyvatel a dále ,že náklady s tímto spojené mu uhradí převodce. Může si převodce tyto náklady uplatnit jako daňové výdaje s tím, že má rovněž nárok na odpočet DPH ( za honorář patentové kanceláře ) ?

Společnost s r. o. stavěla po dobu 5 let multifunkční dům. Částečně kanceláře, částečně bytové jednotky. Po celou dobu si uplatňovalo DPH v 21 %. Nyní se snaží zjistit podklad pro úpravu DPH - pronájem bytových jednotek bez DPH. Řekněme, že každý rok proinvestovali 10 mil. korun - dohromady 50 mil. korun. Řeším lhůtu 10 let pro každých 10 mil. zvlášť? Tedy uplyne mi lhůta pro úpravu na fakturách z roku 2019 dřív než na fakturách z roku 2023?

Fyziká osoba plátce DPH v roce 2022 pořídila automobil, který zařadila do svého obchodního majetku a uplatnila si plný odpočet na DPH. V roce 2023 přešla na „paušální výdaje“ a v roce 2024 plánuje ukončit podnikání. Jak má postupovat, jestliže si po ukončení podnikání ponechá automobil k soukromým účelům? Vrátit 3/5 DPH dle § 79a ZDPH, nebo odvést DPH z tržní ceny (obvyklé) na základě dokladu o použití a má nějakou povinnost u daně z příjmu?

Společnost pořádá pro veřejnost různé eventy a konference, zákazníci platí vstupné a součástí několikahodinového programu je i zajištění občerstvení během přestávek. Je možné toto občerstvení považovat za daňově uznatelné? A je možné z něj nárokovat odpočet DPH?

Podnikatel, FO, plátce DPH, pořídil v roce 2018 osobní automobil a vložil jej do obchodního majetku. U tohoto majetku uplatnil nárok na odpočet DPH ve výši 80 % (používal ho částečně pro soukromé účely – 20 %). V roce 2024 se rozhodne darovat automobil dceři. Je správná úvaha, že při vyřazení automobilu (darování) má povinnost odvést DPH z odhadní ceny (obvyklá cena dle posudku např. autobazaru), přičemž odhadní cena již obsahuje DPH (odhad např. 121 000 Kč, DPH 21 000 Kč, odvod DPH bude 80 % z této částky, tj. 16 800 Kč)? Na dani z příjmu nevznikají žádné ze stran (dárci ani obdarované) žádné daňové povinnosti. V případě, kdy podnikatel není účetní jednotkou a ani nevede daňovou evidenci (automobil nebyl zařazen v obchodním majetku), ale uplatňuje výdaje procentem z příjmů, při darování automobilu po uplynutí 5leté lhůty od jeho pořízení, nemá povinnost odvést DPH a rovněž mu neplynou žádné daňové povinnosti na dani z příjmu?

Poskytujeme zaměstnancům obědy od dodavatelské firmy, cena jednoho oběda je 113 Kč bez DPH, včetně 12 % DPH za 126,56 Kč. Limit stravného 116,20 Kč pro rok 2024 je bez DPH? 

V letošním roce slavíme 30 let od založení a pořádáme pro zákazníky reklamní akci spojenou s kulturním programem (vystoupí kapely, fotograf, kameraman, catering.....), dále budeme pro zákazníky zajišťovat i ubytování, které jim budeme platit. Jak máme o této akci (jednotlivých nákladech účtovat) a jak je to s uplatněním odpočtu DPH? 

Poplatník podal 24. 4. 2024 dodatečné DPH za 2/2024. Jedná se o snížení daňové povinnosti. Do kdy správce daně by měl DPH zaregistrovat na portále DIS+? Prozatím tam nic není. Vrátí finanční úřad daný přeplatek vycházející z dodatečného DPH automaticky, nebo je potřeba zažádat o tuto vratku? Poplatník nic správci daně na daních nedluží. 

Daňový subjekt a správce daně byly v případu 7 Afs 94/2022–49 Porrum ve sporu ohledně nároku na odpočet z výstavby polyfunkčního domu. Podle krajského soudu daňový subjekt neprokázal, že prostory bude pronajímat jiným plátcům k uskutečňování ekonomické činnosti ani pro své jiné ekonomické činnosti.