Odpočet DPH a jeho vracení

Církevní právnická osoba je neziskový subjekt řízený vyhláškou č. 504/2002 pro nepodnikatelské subjekty. Jako plátce DPH neuplatňuje odpočet DPH na vstupu, protože většina činností je nepodnikatelská, a odvádí DPH v plné výši na výstupu (např. u služeb a krátkodobých pronájmů). V současné v případě přefakturace nákladů tyto částky účtuje na MD do nákladů (neuplatňuje DPH na vstupu) a přefakturuje na DAL na stejný účet nákladů (bez marže a DPH). Jak správně postupovat při přefakturování nákladů (např. revize, telefonní služby, voda, elektřina) odběratelům: a) v případě nákladů od dodavatele neplátce DPH, b) v případě nákladů od plátců DPH (za jakých podmínek je možné nárok uplatnit?) c) v případě, kdy si neuplatní DPH na vstupu Jak správně vystavit a zaúčtovat fakturu za přefakturaci – s DPH nebo bez DPH? A jak uplatnit nárok na odpočet? Jak správně postupovat podle § 36 ZDPH, kdy částka nevstupuje do základu daně (např. bez marže, bez odpočtu na vstupu) a jak v tomto případě zaúčtovat? 

Fyzická osoba, neplátce DPH, koupila v roce 2018 auto na rodné číslo a nevložila ho do obchodního majetku a nikdy neuplatnila odpisy ani odpočet DPH z nákupu. V roce 2020 se ta fyzická osoba stala plátcem DPH. Když bude dnes auto prodávat, musí odvést DPH z prodeje? Vizidlo je stále vedeno na rodné číslo. Vozidlo bylo částečně používáno pro podnikatelské účely – na PHM a servisy v době plátcovství byly uplatněny odpočty DPH. Ale odpočet DPH na nákup vozidla nebyl nikdy uplatněn, protože vozidlo bylo kupováno na rodné číslo před vznikem plátcovství.

Společnost pronajímá prostor plátcům i neplátcům (účtuje tedy nájemné zdaněné i osvobozené). Všechna plnění, která souvisí se zdaněným i osvobozeným nájmem krátí zálohovým koeficientem a účtuje buď na 042, či 548. Podle toho, zda krátíme majetek nezařazený do užívání či přímo do nákladů např. oprava, která souvisí s plněním zdanitelným či osvobozeným. Po vypořádání dle podaného přiznání za prosinec přepočte plnění, která byla krácena zálohovým koeficientem na koeficient vypořádací a rozdíl koeficientů účtujeme přes účty 548 či 648 (už ne na 042). Společnost v 2/2026 podala dodatečné přiznání za období 12/2025, v rámci které opravila nároky na odpočet z původního plného nároku na krácený či bez nároku a také plnění, která se týkala původně nezařazeného majetku, ale ten se po té zařadil. Kdy účtovat o těchto rozdílech - 12/2025 či 2/2026 a jakým způsobem?

V březnu 2026 jsme přijali opravný daňový doklad na zboží z Itálie, které jsme koupili před 4 lety. Zboží jsme fyzicky poslali zpět do Itálie. Jakým způsobem toto vykážeme v přiznání k DPH? Jakým způsobem by se toto vykázalo v Intrastatu, když by se jednalo o významné částky a částky vykázané by měly sedět na vykázané zboží v DPH.

Společnost má licenci na výrobu a prodej elektrické energie a pravidelně podává vyúčtování dle energetického zákona. Každý měsíc vystavuje daňový doklad na prodej elektrické energie splňující náležitosti dle § 29 ZDPH. Vždy poslední den kalendářního měsíce zjistí skutečnou spotřebu elektřiny v daném měsíci, daňový doklad vystavuje až 5. den následujícího měsíce. Může společnost stanovit DUZP ke dni zjištění skutečné spotřeby, tj. vždy poslední den daného kalendářního měsíce, ve kterém došlo k dodání elektřiny? Nebo musí „posunout“ DUZP až k datu vystavení dokladu (5. den následujícího měsíce) dle §21 odst. 4 písm. b) ZDPH? Hrozí dané společnosti nebo jejím odběratelům riziko z titulu DPH v případě, že bude společnost uvádět DUZP den zjištění skutečné spotřeby elektřiny (nikoli den vyhotovení dokladu)?

Tělovýchovná jednota, spolek (plátce DPH), obdržela fakturu za stavební a montážní práce na parkovišti v přenesené daňové povinnosti. Správu parkoviště provozuje spolek ve své ekonomické činnosti na základě pachtovní smlouvy. Parkoviště tedy není majetkem spolku. Předmětem poskytnutých prací bylo natažení pletiva včetně usazení a vrtu do asfaltu. V případě ukončení pachtovní smlouvy by pletivo zůstalo na parkovišti v majetku propachtovatele. Je možné si uplatnit v rámci přenesené daňové povinnosti nárok na odpočet DPH nebo vzhledem k tomu, že se nejedná o daňové náklady spolku, odpočet není možný?

Plátce DPH jedná při nepeněžním vkladu v rámci své ekonomické činnosti. Do s. r. o. vkládá tento plátce nemovitost – stavbu s pozemkem. Nemovitost byla pořízena v roce 2020. Při pořízení této nemovitosti ani u jejího žádného technického zhodnocení či významné opravě nebyl uplatněn odpočet DPH, a to ani z části. Zároveň se nejedná o vklad obchodního závodu. Je tento vklad předmětem DPH, či nikoliv? Domnívám se, že se nejedná o dodání zboží za úplatu dle § 13 odst. 4 písm. c) ZDPH, jelikož nebyl uplatněn žádný odpočet daně. Dané plnění tedy není předmětem DPH. Setkávám se však s protichůdnými názory, že nepeněžitým vkladem dojde ke zvýšení účasti ve společnosti, a proto tento vklad splňuje definici úplaty dle 4 odst. 1 písm. a) ZDPH, a tím pádem by se tedy jednalo o plnění, které je předmětem daně a s ohledem na § 56 ZDPH bude buď zdanitelné, nebo osvobozené od DPH bez nároku na odpočet.

OSVČ používá k podnikání vlastní auto nezařazené v OM, z důvodu uplatňování paušálních výdajů. Na toto auto si uplatňuje odpočty DPH za pohonné hmoty, opravy a další výdaje. Vztahuje se na prodej auta povinnost odvodu DPH z prodejní ceny, i když při nákupu auta odpočet uplatněn nebyl?

Cestovní kancelář poskytuje zájezd ve zvláštním režimu pro cestovní službu podle § 89 zákona o DPH a v rámci tohoto zájezdu využije službu průvodce, který je plátcem DPH v Rakousku; rakouský průvodce vystaví fakturu s uvedením DIČ české cestovní kanceláře a s poznámkou, že daň odvede zákazník (reverse charge). Je česká cestovní kancelář povinna provést samovyměření a odvést DPH v České republice za přijatou službu, vzniká jí v této souvislosti nárok na odpočet DPH, pokud je služba průvodce součástí cestovní služby poskytované ve zvláštním režimu, nebo se v tomto případě režim přenesení daňové povinnosti v České republice vůbec neuplatní?

Podle § 79 zákona o DPH: „(1) Osoba povinná k dani má nárok na odpočet daně u přijatého zdanitelného plnění, pokud a) se toto plnění uskutečnilo v období zahrnujícím 12 po sobě jdoucích měsíců přede dnem, kdy se stala plátcem, a b) je toto plnění ke dni, kdy se tato osoba stala plátcem, součástí jejího obchodního majetku.“ Jak se počítá lhůta 12 po sobě jdoucích měsíců? Např. firma se stala plátcem DPH 24. 2. 2026. Nárok na odpočet má za splnění podmínek z přijatých plnění z období 2/2025 – 1/2026 nebo se lhůta počítá podle § 33 DŘ na dny? Tedy z přijatých plnění od 24. 2. 2025 do 23. 2. 2026? 

Fyzická osoba (plátce DPH) vedle svého podnikání koupila bytový dům na rodné číslo a jednotlivé byty pronajímá. Tyto příjmy z nájemného neuváděla do přiznání k DPH na řádek 50, neboť si myslela, že nejsou předmětem podnikání a přiznání k DPH, když je dům na rodné číslo. Jak správně opravit koeficient pro rok 2026. Podat dodatečné přiznání k DPH za prosinec a uvést příjmy za nájmy na řádek 50 a přepočítat koeficient?

Společnost A s. r. o. umístila v letech 2019–2020 na zpevněné manipulační ploše pronajaté od společnosti B s. r. o. sestavu tzv. kontejnerových modulů. Umístění bylo provedeno s vědomím vlastníka pozemku – společnosti B. Společnost A účtovala o této investici na účtu 042 (s přepokládaným budoucím daňovým odpisováním movité věci v 3. odpisové skupině, CZ-CPA 25.11.10 „Kovové montované stavby“). Postupem času při dokončování sestavy modulů v jeden funkční objekt (cca 100 m2) došlo s ohledem na jeho připojení k vnitroareálové vodovodní, kanalizační a elektro přípojce k nejasnostem, zda se jedná o movitou či samostatnou nemovitou věc. Právo stavby nebylo vlastníkem pozemku právně zřízeno, k zahájení stavebního řízení nedošlo. Modulární kancelářský objekt společnost A stále eviduje na účtu 042 a odpisování zatím nebylo zahájeno. V současnosti je vedeno jednání mezi společností A a B, kdy je sporné, zda se jedná o movitou věc nebo o stavbu dočasnou či trvalou, tedy zda náleží modulární objekt společnosti A (zhotoviteli objektu) nebo zda náleží společnosti B (vlastníkovi pozemku). Mezi společnostmi došlo k návrhu, že by společnost B uhradila společnosti A na základě uzavřené dohody o narovnání částku odpovídající ceně objektu podle znaleckého posudku a společnost B by následně zařadila tento objekt do svých aktiv. Ve vztahu k objektu byl před realizací vznesen ústní dotaz na místně příslušném stavebním odboru, zda je vyžadováno stavební povolení či ohlášení stavby. Bylo sděleno, že pokud bude na pozemku umístěn kontejnerový objekt, není potřeba stavební povolení ani ohlášení (výrobky plnící funkci stavby, včetně základových konstrukcí pro ně - § 103 odst. 1 stavebního zákona). V průběhu realizace však došlo k přehodnocení situace (názorové neshody ohledně pevného spojení se zemí). Společnost B však neměla od společnosti A zřízeno písemné právo stavby (jen ústní), navíc se vše odehrávalo v "době covidové", takže žádné stavební řízení nebylo zahájeno. Objekt nemá kolaudaci a není evidován v katastru nemovitostí (ani nebyl zatím k zápisu navřen). Jak správě účetně a daňově vypořádat takovou dohodu: Společnost A zaúčtuje do provozních výnosů (daňových) částku ve výši náhrady dle dohody o narovnání a částku evidovanou na účtu 042 převede do provozních nákladů (daňových)? Společnost B zaúčtuje částku ve výši náhrady dle dohody o narovnání na účet 042-Pořízení dlouhodobého hmotného majetku? Bude náhrada dle dohody o narovnání předmětem DPH? Obě společnosti jsou plátci DPH.

OSVČ, čtvrtletní plátce DPH, přerušil od ledna 2026 podnikatelskou činnost, jeho hlavní činností je truhlářská výroba, zároveň pronajímá byty-osvobozené nájemné, daněné podle § 7 zákona o dani z příjmu. Bude v dubnu 2026 podávat daňové přiznání k DPH za 1.Q/2026, může si v daňovém přiznání nárokovat odpočet DPH z nákupu např. pily, materiálu-který bude používán výhradně k truhlářské výrobě v budoucnu pro jeho ekonomickou činnost. Zároveň v daňovém přiznání bude příjem z nájmu za období 1.Q/2026. Protože se jedná o jeho příjem, nebude porušovat nějaké podmínky Úřadu práce, když bere podporu v nezaměstnanosti?

Plátce DPH si pronajal nebytové prostory. Nájem je z pohledu DPH osvobozený. Pro účely svého podnikání, ale prostory, se souhlasem pronajimajitele opravil/upravil s tím, že nese veškeré náklady. Část úprav měla charakter opravy a část charakter technického zhodnocení. Pronajimatel mu neudělil souhlas s odepisováním TZ. Nájemce sám neposkytuje žádná osvobozená plnění z pohledu DPH. Všechna plnění jsou zdanitelná. Jak prosím z pozice nájemce přistoupit k nákladům na opravu a TZ z pohledu daně z příjmů a DPH?

Podnikatelka, OSVČ, plátce DPH, vede daňovou evidenci, podniká v oblasti chovu zvířat, zejména koní. Zvířata jsou umístěna na jejím soukromém statku s přilehlými pozemky. Statek ani pozemky doposud nebyly vloženy do obchodního majetku, podnikatelka na ně neuplatňuje žádné výdaje. Nyní byla na pozemku vybudována dřevěná stavba, která není pevně spojena se zemí a bude sloužit k umístění koní. Z pohledu daně z příjmů – je možno tuto stavbu samostatně vložit do obchodního majetku OSVČ a pokud je pořizovací cena nižší než 80 000 Kč, bude se odpisovat, anebo se bude jednat o přímý výdaj? Z pohledu DPH – je možno uplatnit odpočet DPH z materiálu pořízeného na tuto drobnou stavbu? Na pozemku pod stavbou byly provedeny stavební úpravy (zarovnání terénu). Stavební firma vystavila daňový doklad v režimu PDP. Je to v pořádku, když se jednalo o úpravu soukromého pozemku? Bude tato úprava pozemku součástí pořizovací ceny stavby? 

Plátce DPH obdržel řádný daňový doklad (DD), s DUZP: 16. 7. 2020. Na základě tohoto DD vznikl plátci plný nárok na odpočet DPH. Lhůta pro uplatnění nároku na odpočet daně začala běžet 1. 8. 2020. Nárok na odpočet daně bylo možno uplatnit do 1. 8. 2023. Lze nárok na odpočet daně uplatnit v řádném DAP DPH za 7/2023, podaném po dni 1. 8. 2023? V případě, že nelze, bylo možné nárok na odpočet daně uplatnit v řádném DAP DPH za 7/2023, podaném 31. 7. 2023?

V listopadu 2025 jsme z neuhrazeného závazku (6 měsíců po splatnosti) vrátili DPH = zaúčtovali MD 5xx/D 343, v lednu 2026 byla faktura zaplacena a DPH si nárokujeme zpět = účtování MD 343/D 6xx. Jedná se o s. r. o. Lze takto nechat časový nesoulad náklady a výnosy nebo je nutná dohadná položka?

Zaměstnanec si rezervoval ubytování na pracovní cestě přes portál booking.com. Zaplatil firemní platební kartou, hotel vystavil fakturu, kde jako odběratel je uvedená firma Booking.com, Nizozemsko, včetně nizozemského DIČ. Je v pořádku, aby hotel v ČR vystavil daňový doklad včetně vyčíslení DPH tímto způsobem? Bez uvedení jména ubytované osoby event. přímo adresy společnosti? Tyto informace hotel má z evidence hosta. Jestliže jako odběratel je uvedený Booking.com a ne zaměstnanec, je možné takový doklad účtovat jako daňově účinný? Fakticky hotel opravdu dostane peníze od společnosti Booking.com, ale ta je pouze prostředníkem při transakci, není odběratelem služby.

Společnost A (plátce DPH) nakoupila od společnosti B (plátce DPH) na základě dodavatelských faktur s DUZP 1. 4. 2026: a) HW 1 mil. Kč + 21% DPH – faktura přijatá 1 b) Licence na období 1. 4. 2026 – 31. 3. 2027 v částce 120 000 Kč + 21% DPH – faktura přijatá 2 c) Podporu HW na období 1. 4. 2026 – 31. 3. 2027 v částce 240 000 Kč + 21% DPH – faktura přijatá 3 Veškerý předmět nákupu (tj. HW, licence a podpora) byla přefakturována společnosti C (plátci DPH) v poměru 1:1. Společnost C je mateřská společnost společnosti A. Společnost A používá způsob A tj. průběžné účtování zásob. Žádáme o posouzení správnosti účtování či sdělení správného postupu účtování společnosti A, kdy dle názoru společnosti A je považován nákup HW a licence za zboží. Dále u přefakturace podpory společnost A neprovádí v tomto případě časové rozlišení na straně nákladů ani výnosů z důvodu, že se jedná o přefakturaci 1:1. Tento podpis/zdůvodnění má rovněž uvedeno v interním předpisu (směrnici). Z výše uvedeného tedy vyplývají následující dotazy: a) Lze nákup věcí nehmotné povahy (např. licence, sw) a jejich přeprodej považovat za nákup a prodej zboží? Pokud nelze, jak má být účtováno? b) Lze nákup podpory, která spadá do více účetních období, a její přefakturaci, účtovat pouze do jednoho účetního období, tj. do nákladů a výnosů v celé částce a ve stejné výši (viz příklad níže)? c) Přefakturace je vázána na podpis akceptačního protokolu od přejímající společnosti C, takže se přefakturovávat bude s časovým zpožděním. Je společnost A oprávněná tvořit dohadnou položku aktivní na přelomu roku? d) Je níže uvedené účtování správné? Pokud nikoliv, jak má být správně účtováno? Rok 2026 Text Kč MD D 1. Faktura přijatá – nákup HW od společnosti B 1 000 000,00 131.1 – Pořízení zboží – HW   210 000,00 343 – DPH   1 210 000,00   321 – Dodavatelé 2. Faktura přijatá – nákup licence od společnosti B 120 000,00 131.2 – Pořízení zboží - licence   25 200,00 343 - DPH   145 200,00   321 – Dodavatelé 3. Faktura přijatá – nákup podpory od společnosti B 240 000,00 518 – Ostatní služby   50 400,00 343 - DPH   290 400,00   321 – Dodavatelé 4. Příjemka – příjem zboží na sklad 1 000 000,00 132.1 – Zboží - HW 131.1 – Pořízení zboží – HW 5. Příjemka – příjem zboží na sklad - licence 120 000,00 132.2 – Zboží - licence 131.2 – Pořízení zboží - licence 6. Přefakturace HW společnosti C – faktura vystavená 1 000 000,00   604.1 – Tržby za zboží - HW 210 000,00   343 - DPH 1 210 000,00 311 – Odběratelé   7. Úbytek zboží HW 1 000 000,00 504.1 – Prodané zboží – HW 132.1 – Zboží - HW 145 200,00 311 – Odběratelé   8. Přefakturace licence společnosti C 120 000,00   604.2 – Tržby za zboží – licence 25 200,00   343 – DPH 9. Úbytek zboží - licence 120 000,00 504.2 – Prodané zboží - licence 132.2- Zboží - licence 10. Přefakturace podpory společnosti C 240 000,00   602 – Tržby za poskytnuté služby 50 400,00   343 - DPH 290 400,00 311 – Odběratelé    

Společnost, plátce DPH, pořídila automobil v únoru 2026, u kterého ví k datu pořízení, že bude používán přibližně ze 70 % ke zdanitelným výstupům s nárokem na odpočet DPH a zbylých 30 % bude sloužit ke soukromé spotřebě. Je možné k datu pořízení majetku zmíněných 30 % zaúčtovat do vstupní ceny automobilu, kdy tato vstupní cena bude sloužit jako výpočtová základna pro daňové odpisy? V dalších letech, pokud se koeficient změní a budeme vracet nebo naopak nárokovat DPH je možné tuto korekci účtovat výsledkově nebo je nutné měnit vstupní cenu auta?