Odpočet DPH a jeho vracení

Společnost pronajímající nebytových prostor chce uzavřít pronájem se společností registrovanou v jiném členském státě EU (konkrétně Německu), prozatím bez provozovny. Může nájem podléhat DPH dle § 56a odst. 3 po novele od 1. 7. 2025? Nezakládá se provozovna automaticky pro německou společnost, pokud se pronajme prostor a pak tedy nesplňujeme podmínky, že jde o společnost bez provozovny v tuzemsku?

Společnost pronajímá kanceláře v administrativní budově plátcům(nájem zdaňuje) i neplátcům DPH. U přijatých plnění souvisejících se zdanitelným a osvobozeným pronájmem krátí nároky na odpočet koeficientem(účetní služby, právní služby). Společnost plánuje provést opravu budovy. Jak to bude v tomto případě s nárokem na odpočet? Je možné rozdělit opravy na část, která se týká prostor, který je pronajímán pouze plátcům a uplatnit plný nárok na odpočet a opravy, které se týkají společných prostor pro plátce a neplátce a krátit nárok na odpočet koeficientem? Nebo musí být krácen koeficientem celkový nárok na odpočet?

Fyzická osoba, OSVČ, podnikající v pronajímání své chalupy na krátkodobé pobyty, chce prodat svůj pozemek na kterém provedla přípravy pro stavbu domu, jako je rozdělení pozemku. Pokud tento pozemek bude prodávat, lze to považovat jako soukromý prodej a nezahrnovat do příjmů dle § 7 ZDP? Je potřeba nějakým způsobem řešit DPH? 

Právnická osoba (s. r. o.), výhradní dovozce elektronicky (technika pro chytré domácnosti) konkrétní zahraniční značky pro český trh, pořádá na podporu prodeje těchto výrobků. Systém funguje tak, že tento dovozce má uzavřeny smlouvy o prodeji zboží s několika velkoobchodními partnery v ČR (smluvní partner), kterým dovezené zboží prodává a tito smluvní partneři ho pak dále prodávají převážně montážním firmám, které produkty dodávají do domácností. Dovozce na podporu prodeje konkrétního výrobku vypíše marketingovou akci za účelem zvýšení jeho prodeje, a to tak, že pokud v určitém období zakoupí tento produkt montážní firma (od smluvního partnera), má nárok získání konkrétní věci zdarma (např. sada pracovního nářadí apod.). Montážní firma tento nárok uplatní přímo u dovozce (tj. nikoliv u smluvního partnera) – zašleme mu doklad o koupi spolu s formulářem o uplatnění nároku z marketingové akce. Dovozce pak příslušenou věc vydá, když současně sepíše předávací protokol. Je možné nakupené a vydané věci do marketingové akce považovat za daňový náklad a současně uplatnit odpočet na DPH, bez nutnosti odvodu DPH při vydání věci?

Manžel OSVČ a manželka spolupracující osoba, provozují domácí potřeby. Po rozvodu přenechal manžel podnikání v obchodě na manželce, ona začala podnikat na svoje IČ. Na skladě má tedy zásoby, které byly pořízeny na manželovo IČ, nyní je prodává pod svým IČ. Manželka se stala doborvolným plátcem DPH. Manžel chtěl ale vyplatil 50% podíl na zásobách. Po různých soudních sporech a ocenění skladu soud započetl hodnotu skladu oproti podílu na soukromém majetku (dům), takže si finančně nic nevypořádavají. Jak já mám dostat hodnotu skladu manžela do účetnictví manželky? Chtěli jsme, aby manžel vystavil manželce FA na prodej skladu, ale zde by musel odvést DPH, čemuž on se brání. Je nějaká jiná cesta, jak tyto zásoby převést a jak vyřešit DPH?

Podnikatel vedoucí daňovou evidenci se v roce 2025 stal plátcem DPH. V prvním daňovém přiznání k DPH uplatnil nárok na odpočet daně podle § 79 ZDPH. Jednalo se o zásoby zboží a vybavení provozovny (nejedná se o dlouhodobý majetek), které byly převážně pořízeny a zaplaceny v závěru roku 2024 a k datu registrace jsou obchodním majetkem plátce. Jakým způsobem bude v daňové evidenci promítnuta částka DPH, která je uvedena na ř. 45 DAP DPH? Za rok 2025 podnikatel zvýší o tuto částku základ daně z příjmů (řádek 105 DAP) nebo musí podat dodatečné přiznání na dani z příjmů a snížit výdaje za rok 2024 (kdy DPH bylo součástí zdanitelných výdajů podnikatele jako neplátce)?

Zaměstnavatel, s. r. o., vyslal jednatele na třídenní školení. Jednatel má smlouvu o výkonu funkce. S. r. o. zaplatilo na základě vystavené faktury školení, ubytování a stravování v hotelu (snídaně, oběd, večeře). Je celá faktura pro s. r. o. daňově uznatelná, je stravování na pracovní cestě pro jednatele osvobozeno nebo je zde nějaký limit? Školení souviselo s předmětem činnosti zaměstnavatele, s. r. o.). Lze uplatnit z celé faktury plný nárok na odpočet?

Právnická firma s. r. o. využívá služeb poradenství od plátce se sídlem v Německu. Jelikož jsou obě strany plátci, provádí firma samovyměření. DPH je na jejich vystavené faktuře 0 %, ale je zde uvedená věta „Dodání zboží osvobozené od daně v rámci Společenství". Provádí plátce v ČR správně samovyměření daně řádek 5 přiznání DPH oproti řádku 43? Nyní oznámil plátce z EU, že založil firmu v Paraguayi a požaduje vyplácení služby do této firmy. Jak se bude postupovat při účtování DPH?

Zaměstnavatel přemýšlí, že by na pracoviště zakoupil pro zaměstnance nějaký druh sportovního stroje na odreagování, protažení. V nabídce byl rotoped nebo veslovací zařízení. Zaměstnanci si odhlasovali veslovací stroj, který by využívali v pracovní době, kam by se chodili trochu odreagovat od stresu a admin zaměstnanci trochu protáhnout od sedavého zaměstnání. Z pohledu zaměstnance se nebude jednat o nepeněžní příjem ve smyslu § 6 odst. 7 písm. e) ZDP. Ale mě by zajímalo jak na to pohlížet ze strany zaměstnavatele. Zda je možné na tento nákup pohlížet jako na daňový náklad s možným odpočtem DPH? Našla jsem si zápis z koordinačního výboru (Zapis_KV_KDP_10_24), kde se touto problematikou zabývají, ale nejsem si jistá, zda jsem správně pochopila, že nákup sportovního vybavení na pracoviště může být daňovým nákladem z pohledu § 24 odst. 2 písm. j) bod 4 ZDP? Lze u tohoto nákupu plně nárokovat odpočet DPH?

Společnost s r. o. vznikla v 10/2025 a pořídí si do majetku automobil. Plátcem DPH se stane dobrovolně od nového roku 2026. Jak to bude s prvním DPH - firma si uplatní v prvním přiznání DPH 4/5 DPH z nákupu automobilu? A z jaké ceny máme odpisovat automobil v roce 2025: z ceny vč. DPH (484 000 Kč), nebo ponížené o 1/5 ?

Jsme střední škola, příspěvková organizace, zřízená JMK, plátci DPH. V současné době realizujeme investiční akci – technické zhodnocení budovy. To zahrnuje: výměnu oken, zateplení budovy, natažení nové fasády, osazení rekuperačními jednotkami, montáž fotovoltaických panelů na střechu budovy. U některých otvorů pro okna se změnily rozměry oken, staré římsy u venkovních parapetů oken byly odstraněny. Zdroje financování: investiční dotace od SFŽP ČR ve výši 65 % + investiční dotace od zřizovatele. Dotace ze SFŽP zahrnuje způsobilé výdaje, tj. cenu bez DPH, a nezpůsobilé výdaje, tj. DPH. Nezpůsobilé výdaje, tj. DPH, kryje dotace od zřizovatele. Mohu si z přijatých faktur za práce od plátců DPH uplatnit DPH na vstupu ve výši zálohového koeficientu pro rok 2025? Budova slouží jak pro osv. plnění (výuku, stravu a ubytování žáků), tak pro ekonomickou činnost (pronájmy, vaření pro cizí strávníky, nájem školního bytu...). Přistoupila jsem k uplatňování, protože výdaje ve výši DPH mi dotace od SFŽP nekryje, ale mám na ni dotaci od zřizovatele. Je to jako celek technické zhodnocení budovy? Nejsem si jistá u fotovoltaiky a rekuperace. Fotovoltaika bude sloužit na výrobu EE, v budově je kotelna. Tato kotelna, ale vytápí i ostatní budovy, které nejsou součástí realizovaného TZ. Rekuperace je realizována jen osazením jednotlivých 9 ks rekuperačních jednotek ve třídách a tyto jsou vyvedeny otvorem ve zdi ven. Nejsou nijak spojeny a vedeny do centra. Mám v plánu zateplení a okna účtovat jako technickém zhodnocení a o tyto částky navýšit cenu budovy, rekuperaci a FVE vést jako samostatné DHM a odpisovat zvlášť. Budu postupovat správně?

Firma s. r. o., plátce DPH, má v úmyslu ukončit svoji činnost. V evidenci má několik kusů drobného majetku, nutného pro kancelářskou činnost. DPH při jeho pořízení byla uplatněna naposledy v roce 2019. Výjimkou je účetní program, který musí být každoročně upgradován a DPH je uplatněna v roce 2025 ve výši cca 3 000 Kč. Nyní chce firma podat žádost o zrušení registrace k DPH. Měla by vrátit nějakou část DPH - z majetku asi ne, ale z programu?

Po skončení kalendářního roku v daňovém přiznání za poslední zdaňovací období kalendářního roku vzniká plátcům daně, kteří pořídili v průběhu kalendářního roku dlouhodobý majetek a uplatnili u něj odpočet v poměrné výši podle § 75 zákona č. 235/2004 Sb. , o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o DPH ), povinnost provést případnou opravu odpočtu. Ve stejném zdaňovacím období vzniká plátcům, kteří uplatňovali v průběhu kalendářního roku odpočet daně v krácené výši podle § 76 zákona, povinnost provést roční vypořádání tohoto nároku. Novelou zákona o DPH , která byla provedena zákonem č. 461/2024 Sb. byly v pravidlech pro provedení opravy odpočtu podle § 75 a v pravidlech pro roční vypořádání kráceného nároku na odpočet daně provedeny dílčí změny, které budou plátci poprvé aplikovat po skončení roku 2025 v posledním daňovém přiznání za tento kalendářní rok.

Směrnice Rady o DPH 2006/112/ES a rozsudky Soudního dvora EU se stávají klíčovými při řešení situací, kdy skutečný základ daně neodpovídá zamýšlenému, což vede k potřebě oprav a nároku na vrácení DPH. V České republice reagují legislativci na vývoj unijního práva zavedením možnosti vrácení bezdůvodně zaplacené DPH správcem daně, které vstoupí v platnost od roku 2026. Zákonodárci implementovali mechanismus, kdy ve výjimečných případech může být příjemci plnění vrácena bezdůvodně zaplacená DPH finančním úřadem, pokud je její vrácení od poskytovatele nemožné. Tato právní úprava vychází z judikatury Soudního dvora EU, ale je omezena řadou podmínek a je považována za krajní řešení. Zároveň existuje riziko duplicitní nápravy, které řeší nedávné úpravy zákona. Legislativní změny v souvislosti s vracením DPH představují výraznou snahu o harmonizaci s unijním právem a posílení právní ochrany příjemců plnění.

Poskytování darů je běžnou součástí podnikání právnických osob. V článku se dozvíte, jaké daňové konsekvence má dar poskytnutý právnickou osobou. Současně text rozebírá, jaké nástrahy mohou číhat na toho, kdo dar poskytuje bez rozmyslu. Závěr přináší daňové souvislosti daru přijatého právnickou osobou, úkonu, s nímž se nikoliv běžně můžete v praxi setkat. Článek neobsahuje dopady na straně obdarovaného, rovněž tématem darů právnické osoby jakožto zaměstnavatele se účelově nezabývá.

Fyzická osoba, nepodnikatel, s příjmy dle § 6 ZDP – závislá činnost a § 9 ZDP – pronájem. Pronajímané nemovitosti, bytové domy, nemá v obchodním majetku dle ZDP. Roční příjem z pronájmu je vyšší než 2,6 mil. Kč u předmětných bytových domů. Domy vlastní více než deset let, jsou více než deset let po kolaudaci a pořízení, při pořízení nebyl uplatněn odpočet DPH. Nyní se chystá domy prodat. Jak je to s DPH? Dle našeho názoru je pronájem ekonomickou činností dle § 5 odst. 1 a 3 ZDPH, budovy jsou součástí obchodního majetku z hlediska § 4 odst. b) a c) ZDPH, pronájem je osvobozen od DPH § 56 odst. 1 a 5 ZDPH. A jelikož nebyl žádný jiný příjem, protože příjmy ze zaměstnání se do obratu nezapočítávají dle § 5 odst. 2 písm. a) ZDPH, pak tato fyzická osoba nebyla z titulu DPH plátcem DPH, dále s ohledem na to, že osvobozeným plněním § 56 odst. 1 je rovněž prodej domů vč. souvisejících pozemků (popř. § 55a odst. 1 pro ostatní pozemky) – tak se tato fyzická osoba se nestane plátcem DPH a celá transakce nebude podléhat DPH. 

Fyzická osoba, nově plátce DPH, vložila do obchodního majetku 10 let starý automobil, který byl do této doby soukromý, aby si mohla uplatnit DPH z pohonných hmot a oprav. Plánuje, že za 2 roky tento automobil prodá. Bude muset při prodeji odvést DPH z prodejní ceny? Při pořízení nárok uplatněn nebyl.

Jak je to s DPH u nezaplacených závazků po 6 měsících u reverse charge? 

Mohu uplatnit DPH při daru vína do 500 Kč za 1 láhev?

Jak je to vystavováním daňových dokladů k přijatým platbám podle zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, v režimu přenesené daňové povinnosti? Tuto oblast upravuje § 92a odst. 7, který odkazuje na § 37a odst. 1 a dále na související ustanovení zákona. Chápeme, že pokud je plátce v režimu přenesené daňové povinnosti a uplatňuje 100% nárok na odpočet DPH, je výsledná daňová povinnost nulová. V takovém případě poskytovatel služby daňový doklad k přijaté platbě nevystavuje a daň se vykáže v přiznání k DPH až s datem uskutečnění zdanitelného plnění dle finální faktury. Nejsme si však jisti, jak postupovat v situaci, kdy je příjemce zdanitelného plnění (plátce DPH) v režimu přenesené daňové povinnosti, ale uplatňuje nárok na odpočet pouze v poměrné výši podle koeficientu. V takovém případě mu vzniká daňová povinnost. Je tedy nutné, aby si v této situaci příjemce vyžádal vystavení daňového dokladu k přijaté zálohové platbě v režimu PDP, pokud lze očekávat, že finální faktura nebude vystavena do 15 dnů od přijetí platby? A má tedy v takovém případě povinnost přiznat a odvést daň z přidané hodnoty s DUZP odpovídajícím datu přijetí platby?