Odpočet DPH a jeho vracení

Firma provádí inventarizaci zásob k 31. 12. 2025 v lednu 2026, kdy je inventura i dokončena. Při inventarizaci jsou zjištěna manka, která proúčtuji do roku 2025. V kterém měsíci mám provést korekci odpočtu DPH z manka? V rámci prosincového nebo až lednového přiznání k DPH, kdy došlo k faktickému skončení inventury?

Vozidlo pořízeno v průběhu roku a odhadnuto procento pro uplatnění nároku DPH v poměru 80 % služební cesty a 20 % soukromé cesty. Zaměstnanec vedl knihu jízd a zjištěno, že skutečnost byla 85 % služebních jízd a 15 % soukromých jízd. Můžu k 31. 12. upravit odpočet DPH – můžu si „donárokovat“ 5 %, nebo zde platí pravidlo 10 % (musela by být skutečnost o 10% jiná než odhad)? Vím, že tomu tak je u § 78 v následujících letech, ale na jednom webináři DPH se právě rozebíralo, že v roce pořízení se procento musí narovnat na skutečnost bez ohledu, zda je více či méně než 10 %. A když dojde při pořízení ke krácení nároku o 20 % a další dva roky se poměr služební/soukromé nezmění a ve 4. roce dojde k prodeji s DPH tak se zde můžou vynárokovat zbylé dva roky z jedné pětiny k 31. 12., nebo se zde už úprava nedělá a tak jak bylo kráceno na vstupu tak už to zůstává? Příklad: 1. rok krácení 20 % z 210 000 a nárokováno 168 000 Kč, 2. rok stejné procento nedochází k úpravě, 3. rok stejné procento nedochází k úpravě 4. rok prodej nesmím nic nebo 210 000 × (100-80)/5 = 8400 × 2 = 16 800 Kč si mohu nárokovat (ale nemusím).

Příspěvková organizace, škola, se musela registrovat k DPH z důvodu překročení obratu v doplňkové činnosti. Jak správně stanovit koeficient dle § 76 zákona o DPH a které výnosy zahrnout do jmenovatele a čitatele dle vzorce – hlavní/doplňková činnost?

V prosinci 2025 jsme zjistili, že v nákladech za rok 2024 chybí přijatá faktura, která věcně i časově náleží do účetního období roku 2024. Účetní závěrka za rok 2024 je již uzavřena. Nechceme podávat dodatečné daňové přiznání k dani z příjmů právnických osob za rok 2024, a to s ohledem na skutečnost, že se jedná o položku, která by vedla ke snížení základu daně. Podle § 141 odst. 2 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, v takovém případě nevzniká povinnost podávat dodatečné daňové přiznání. Jakým způsobem máme tuto skutečnost správně zaúčtovat v účetním období roku 2025, zejména s ohledem na: věcnou a časovou souvislost nákladu s rokem 2024, uzavřenou účetní závěrku za rok 2024, dopad na hospodářský výsledek a správnost účetního vykazování v roce 2025? Současně předpokládáme, že pokud jsme fakturu obdrželi v prosinci 2025 a jsou splněny podmínky dle § 73 zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, můžeme si nárok na odpočet DPH uplatnit v přiznání za prosinec 2025, tedy v období, kdy jsme daňový doklad obdrželi. 

Jsem OSVČ, vedu daňovou evidenci a jsem plátce DPH. V červnu 2024 jsem koupila automobil ve výši 750 000 Kč včetně DPH a uplatnila na vstupu celou výši DPH 130 165 Kč. Automobil jsem používala i pro soukromé účely: 83 % služební jízdy a 17 % soukromé jízdy. V přiznání k DPH za 12/2024 jsem provedla úpravu odpočtu – krácení a odvedla jsem 17 % DPH ve výši 22 128 K, částku jsem uvedla v přiznání k DPH na řádku 45. V červnu 2025 jsem tento automobil prodala za 600 000 Kč včetně DPH a odvedla daň na výstupu. Využití automobilu bylo v roce 2025: 50 % služební jízdy a 50 % soukromé jízdy. Jak mám nyní postupovat pro vypořádání DPH (mohu vypořádat v 12/2025) a daně z příjmů – jaký bude uznatelný odpis a uznatelná zůstatková cena? Využívám krácený paušál na dopravu. 

Odběratel obdržel od dodavatele opravný daňový doklad, který je nad deset tisíc korun dne 16. 12. 2025 k původní faktuře, kde je DUZP 18. 9. 2025, kterou máme v účetnictví. Zároveň obdržel novou fakturu, která je také nad 10 000 Kč. DUZP na opravném daňovém dokladu je 2. 10. 2025 a na nové faktuře 5. 9. 2025. Oba doklady byly dodány emailem dne 16. 12. 2025. Žádná jiná komunikace ohledně dodání dokladů s dodavatelem není, jen ze dne 16. 12. 2025. Můžeme opravný daňový doklad dát do kontrolního hlášení za prosinec 2025 s DUZP 16. 12. 2025? 

Společnost organizuje pro svoje zaměstnance firemní meeting v rámci sídla firmy. Účastnit se jej budou obchodní zástupci z celé ČR, bude to pro ně tedy pracovní cesta. Jak posoudit náklady na oběd, který je zajištěný externí firmou bufetovou formou na pracovišti? Meetingu se účastní také zaměstnanci, kteří pracují v sídle firmy. Je potřeba rozlišit náklady připadající na OZ, kteří mají oběd v rámci pracovní cesty a na zamce ze sídla společnosti? Prosím o posouzení z pohledu zaměstnavatele a zaměstnance z hlediska daně z příjmů i DPH.

Společnost několik účetních období (od r. 2023) pořizuje dlouhodobý majetek rodinné domy vlastní činností. Zde uplatňuje 100% nárok na vstupu. Jedná se o pořizování materiálu, služby atd. s 21% sazbou DPH, práce prováděné vlastními pracovníky (bez DPH), stavební práce a další práce se sníženou sazbou DPH (do r. 2024 15 %, pak 12 %). Kolaudace proběhla v 2/2025. Proti původnímu záměru prodeje začaly být RD používány na pronájem. Mělo by tedy dojít k vratce DPH. V 2/2025 by mělo být zahrnuto na ř. 47 přiznání k DPH jako přiznání uskutečnění zdanitelného plnění v podobě dodání zboží dle § 13 ZDPH. Základ daně by měl být uveden podle § 36 buď cena zboží obdobného, nebo výše celkových nákladů vynaložených na dodání zboží ke dni uskutečnění zdanitelného plnění. V našem případě použity celkové náklady. Celkové náklady vč. mezd vl. pracovníků, fakturace od neplátců atd. činí 22 mil. Kč. Jaká hodnota se objeví na ř. 47 přiznání k DPH – celkový základ daně bude 22 mil. Kč, jaká bude hodnota daně? V r. 2025 k datu kolaudace dodání podléhá 12% sazbě DPH, do r. 2024 15% sazbě DPH, u některých položek – např. dodávka materiálu, doprava atd. na vstupu 21 %, do r. 2024 použito u stavebních a montážních prací 15 %. Jakým způsobem se bude počítat částka DPH, které má být vráceno z titulu pronájmu neplátci při zařazení do majetku – zda z částky 22 mil. Kč 12% (i když byly nárokovány v některých případech částky 21% nebo do změny sazby stavebních prací 15%, tj. stavebník uplatnil na vstupu více, než odvede) a na kterých řádcích DP k DPH se tato skutečnost uvede? Případně jakým jiným způsobem postupovat? V některých případech společnost uplatnila na vstupu a u reverse charge stavebních a montážních prací nesprávně DPH 21 %, místo 12 % (resp. 15 %). Za které nejpozdější období může provést nápravu formou DDP k DPH – jedná se zejména o opravu reverse charge – bez dopadu na celkový stav povinnosti DPH. V současné době lze provést nejpozdější opravu za 1/2023, tj. 3 roky dozadu? 

Firma velmi omezila svou činnost a za druhé až čtvrté čtvtletí měla nadměrné odpočty do 200 Kč, takže nevratitelné. S přiznáním za čtvrté čtvrtletí již v součtu překročila hranici 200 Kč, a celková částka nadměrných odpočů je již vratitelná. Vrátí Finanční správa tento kumulativní nadměrný odpočet vrátí automaticky? V případě, že jej nevrátí automaticky, je možné o nevrácený přeplatek snížit případnou další daňovou povinnost? Můžou tyto nevrácené nadměrné odpočty propadnout? 

Plátce DPH koupit automobil od neplátce DPH, takže si žádný odpočet DPH nenárokoval. Za rok bude vozidlo prodávat. Bude ho prodávat bez DPH a bude muset počítat koeficient nebo bude prodávat s DPH a cena vozidla tak bude o 21 % vyšší?

Jsme společnost, která pořádá výstavy a veletrhy. Některým klientům fakturujeme pro jejich zaměstnance v rámci účasti na veletrhu i ubytování včetně doprovodných služeb. Naše přirážka je ve výši výši 0 Kč . Těmto klientům fakturujeme služby bez DPH dle § 89 zákona o DPH. jako cestovní službu. Přímé náklady spojené s ubytováním, tj. faktury od hotelu za ubytování, u nich nebudeme DPH uplatňovat? U ostatních nákladů (jako nájem, PHM, ostatní režijní náklady, služby, energie) nepřímo souvisejících s fakturací podle § 89 zákona o DPH můžeme uplatnit DPH v plné výši, nebo se nárok na odpočet bude krátit koeficientem? 

Podnikatel, osoba samostatně výdělečně činná, plátce DPH, si koupil do podnikání věc, u které uplatnil DPH rok 7/2024. V 4/2026 se chystá ukončit plátcovství DPH. Bude muset vracet to, co si již uplatnil? 

FO, plátce DPH, vede podvojné účetnictví. Jednou z činností je pronájem pozemků, plátcům DPH i neplátcům. V obou případech uplatňujeme osvobození od DPH. Na ř. 50 přiznání k DPH bude tedy uveden pronájem poskytnutý plátcům i neplátcům DPH? Jak budeme postupovat s krácením nároku na odpočet daně, na které řádky budeme uvádět? Krácení se týká pouze nákladů společných s ostatními činnostmi, u nákladů přímo spojených s pronájmem pozemků DPH nebudeme nárokovat vůbec?

Společnost A – plátce DPH, jejíž podnikání nesouvisí s výstavbou ani realitní činností, postavila nemovitost – RD, kterou původně zamýšlela jako sídlo společnosti, ale nyní se rozhodla pro prodej. V 5/2025 RD zkolaudovala a nyní tuto nemovitost nabízí k prodeji. Při výstavbě si uplatňovala DPH z materiálu a prací na nemovitosti. O nemovitost má zájem společnost B, která je také plátcem DPH. Společnost A by při prodeji uplatnila přenesenou daňovou povinnost (se souhlasem společnosti B). Je postup společnosti A v pořádku – Odvod DPH, případně přenesená DPH při prodeji plátci do 2 let od kolaudace? Pokud by společnost B při následném prodeji této nemovitosti již neměla povinnost odvést DPH z prodeje, jak by se řešilo DPH, které si uplatnila na vstupu? Respektive na vstupu byla přenesená daňová povinnost, jaké by z toho vyplývaly povinnosti pro společnost B?

Společnost s ručením omezením začala poskytovat vozidla zaměstnancům i pro soukromé účely. V roce 2025 pořídila vozidlo, u něhož byl uplatněn nárok na DPH v poměrné výši 60 %, na konci roku dle knih jízd bylo zjištěno, že vozidlo bylo využito pro služební účely jen z 48 %, tudíž se musí provést dorovnání v ř. 45 DP k DPH, tato neuplatněná DPH v prvním roce, jak v měsíci pořízení, tak uvedená v ř. 45 se připočte k pořizovací ceně a z této částky budou počítány následně odpisy? V dalších letech se již korekce odpočtu se bude účtovat do nákladů? Společnost poskytla také zaměstnancům k soukromým účelům i vozidla zakoupená v minulých letech, u kterých byl uplatněn odpočet v plné výši. Jakým způsobem se bude počítat úprava odpočtu a vypočtená korekce DPH se bude účtovat do nákladů?

Společnost s r. o., plátce DPH, hlavní činnost instalace vody, plynu, topení, pronajímá ve svém bytovém domě byty-osvobozené nájemné. Když byty nejsou obsazené, společnost hradí měsíčně zálohy na elektřinu a plyn, má nárok společnost na odpočet DPH v měsících, kdy byt není obsazen?

OSVČ si v srpnu 2025 vzala do pronájmu osobní auto, ale jako soukromá osoba. Není zde uvedeno IČO a ani DIČ. Nyní by ho chtěla od 1. 1. 2026 používat v podnikání. Je plátcem DPH. Předpokládám, že z měsíčních splátek, které obsahujíe DPH, si DPH nelze uplatnit. Ale jak je to s náklady na provoz? PHM, myčka, drobné opravy, výměna pneu – lze uplatňovat DPH? Asi se vše musí krátit na základě soukromých a firemních jízd? 

Společnost s r. o., plátce DPH, chce uspořádat pro své zaměstnance teambuilding. Jednalo by se o akci, kdy jedna noc bude v zahraničí a jedna v tuzemsku. Kromě noclehu bude zajištěna i strava (snídaně, oběd, večeře) poté i vstupu do zámku. Pro zaměstnance se bude vyplňovat cestovní příkaz - bude krácen dle poskytnuté stravy a bude poskytnuto kapesné ve výši 40 % (u zahraničního cestovního příkazu). Ráda bych se zeptala, zda veškerá útrata - ubytování, strava, nápoje vč. alkoholických i další výdaje budou daňově uznatelné s možností odpočtu DPH, či nikoli? A doklady ze zahraničí - předpokládám, že na tyto doklady budu nahlížet jako „od tuzemského neplátce“, tj. DPH řešit nebudu, jelikož místo plnění není v tuzemsku. Předpokládám, že celá „akce“ bude u zaměstnance bez odvodů. A co v případě, že na tento teambuliding pojedou i bývalí zaměstnanci, jaký dopad to bude mít na uznatelnost/neuznatelnost dokladů. 

Jak postupovat v případě dlouho řešené reklamace stavebních prací? Developer s. r. o. si nechal od Dodavatel s. r. o. postavit rodinné domy, které prodával občanům s 15% sazbou DPH (v 2024). Následně došlo ke sporům, kvůli kvalitě práce, kupující žádali dle posudků slevy na již koupené domy za nedostatky a projevené vady. Developer uznat závady nechtěl, tzn. byl to dlouhodobý spor. Developer s.r.o. tedy až následně po svém dodavateli s. r. o. požadoval rovněž slevu na dodané stavební práce, po delších jednáních byla uzavřena dohoda s výší slevy na stavební práce. Dodavatel s. r. o. vystaví v 2025 dobropis s datem vystavení dle data uzavření dohody. Z pohledu daně z příjmů ovlivňuje u obou s. r. o. hospodářské výsledky až roku 2025 (nastalo až po sestavení účetní závěrky za 2024, k datu sestavení nebylo známo). Z pohledu DPH bylo plnění původně fakturováno v režimu PDP, obě s. r. o. byla plátci, aktuálně ale Developer s. r. o. již není plátcem DPH, dobropis vystavený Dodavatelem s. r. o. tedy obsahuje i DPH, ve snížené sazbě, jedná se o rodinné domy pro sociální bydlení. Sazba má být 12 %? Původní fakturace byla v 2024, nicméně fakticky vzniklo uznání nároku na slevu až nyní v 2025. 

Firma má doklad od Hornbachu – účtenku, která byla vystavena online (na dokladu je uvedeno: DANO Online poukázka CZK). Prosím o informaci, zda je tento doklad považován za daňový doklad. Je možné jej použít jako daňově uznatelný náklad a pro odpočet DPH, nebo je pro tyto účely nutné mít fakturu (daňový doklad)?