Insolvence

Naše společnost přihlásila svoje pohledávky za odběratelem v zákonném termínu do insolvenčního řízení v celkové výši 1 016 400 Kč. A k tomuto vyčíslila zákonný úrok z prodlení ve výši 284 721,27 Kč, tzn. že pohledávky celkem činily 1 301 121,27 Kč. V současné době dostala naše společnost nabídku na odprodej celé pohledávky, vč. zákonného úroku za cenu 530 000 Kč. Uvažujeme, že vytvoříme k pohledávkám opravnou položku ve výši 100 % a při prodeji bychom ji daňově odepsali a částku z prodeje zdanili. Nevíme však, jak máme naložit s vyčísleným zákonným úrokem z prodlení, který bude součástí odkupu celé pohledávky. Sdělte nám prosím, zda je naše úvaha správná ohledně tvorby OP a zda bude celé účtování daňově účinné, případně jaký by byl postup, kdyby se OP nevytvořila? 

Máme klienta, který v roce 2014 přihlásil své pohledávky do insolvenčního řízení (věřitel spadl do úpadku). Pohledávek bylo celkem 6 v celkové hodnotě cca 316 tis. Všechny pohledávky vznikl v roce 2014. Od té doby klient nic neřešil a čekal, jak insolvenční řízení dopadne. Nyní v roce 2025 bylo insolvenční řízení dokončeno a klientovi byly pohledávky částečně dorovnány (z každé pohledávky bylo dorovnáno 33%). Opravné položky klient netvořil, vedl pouze na pohledávkách. Jak nyní naložit se zbytkem pohledávky v hodnotě cca 214 tis? Lze nějakým způsobem odepsat daňově, nebo lze pouze nedaňově, vzhledem k tomu, že klient po dobu 11 let nechal pohledávky pouze v evidenci a neúčtoval pomocí opravných položek?

Jak zaúčtovat nepřihlášené pohledávky věřitelů v konkurzu? Skončil termín pro přihlášení pohledávek, kdy pohledávky nepřihlásili všichni věřitelé. Musí se v souladu s § 23 odst. 3 písm. a) bod 11 zvýšit základ daně u dluhu, od jehož splatnosti uplynulo 30 měsíců, a takto postupovat s dalšími dluhy až do ukončení konkurzu? Nebo prohlášením konkurzu byla lhůta pro toto ustanovení zastavena? Jak potom naložit s těmito pohledávkami po ukončení konkurzu? ZDP v § 19 odst. 1 písm. h) řeší jen osvobození z odpisu dluhů při oddlužení nebo reorganizaci. 

Od 5/2025 máme zaměstnankyni, která je v insolvenci. Od 17. 10. 2025 je na nemocenské a nemoc trvá. Jak budeme postupovat při výpočtu srážky? Je to tak, že k čisté mzdě připočteme náhrady za nemocenskou (prvních 14 dní), a z této částky vypočítáme srážku a nemocenské dávky ze sociálky nijak neřešíme? 

Prováděli jsme srážky ze mzdy. Při odeslání srážky došlo k záměně exekutorského úřadu. Srážky se zasílaly exekutorovi, který byl v původně v prvním pořadí, jehož pořadí se následně posunulo na druhé. Jakmile nás exekutor, kterému srážky náležely ozval, zaslali jsme srážky na správný účet. Došlo k doplacení celé exekuce. Následně za deset dnů od zaslaných částek dorazilo sdělení od insolvenční správkyně, že je zaměstnanec v insolvenci a právní účinky insolvence začínají ke dni doručení. Exekutorský úřad nám sdělil, že zaměstnanec je v insolvenci a veškeré platby, které jsme zaslali před účinky isolvence (neboť byly zaslány až po zahájení insolvence) musí zaslat insolvenčnímu správci, čímž vznikla exekutorskému úřadu škoda a máme celou exekuci zaplatit znovu. Insolvenční správce nám sdělil, že tato informace je chybná, že exekutorský úřad zasílá finanční prostředky obdržené až od právních účinků insolvence a není důvod zasílat požadované finanční prostředky znovu. Co je správné? Jak postupovat?

Zákazník vstoupil do insolvence a navzdory tomu, že z naší strany stále běží soudní vymáhání pohledávek na tohoto zákazníka, insolvenční správce podal na naší společnost odpůrčí žalobu na vydání plnění dlužníka z neúčinného právního úkonu do majetkové podstaty (insolvenční správce po nás požadoval vrátit vše co zákazník zaplatil v posledním roce, dokonce ještě před vstupem do insolvence). Tato žaloba (absolutně nesmyslná) byla na velkou částku, proto se naše společnost rozhodla uzavřít dohodu o narovnání, tj. mimosoudní vyrovnání ve výši 15% žalované částky. Jedná se o daňový náklad? Na jaký daňový účet účtovat?

Společnost se blíží ke konci insolvenčního řízení, po posledním rozvrhu na věřitele zbydou v účetnictví ještě zbytky závazků, které již nebude z čeho vypořádat; pohledávky, které není možné vymoci a další rozvahové položky typu neuhrazených ztrát z minulých let atd. Jaký je správný postup pro vytvoření účetní závěrky (a jaký typ účetní závěrky to bude - mimořádná?), ve které by měly být tyto položky zúčtovány? A jak bude vypadat konečná rozvaha? Prosím o účetní případy na zúčtování těchto položek. A jaké dopady to bude mít do přiznání k dani z příjmů - např. odpis pohledávek bude nedaňový; odpis závazků se naopak bude muset zdanit? Je třeba také sestavit přiznání k dani z příjmů k datu této závěrky?

Na zaměstnance byl doručen dne 24. 1. 2025 exekuční příkaz k provedení exekuce srážkami ze mzdy. Zatím nepřišlo nabytí plné moci. Dne 3. 2. 2025 rozhodl soud o zahájení insolvenčního řízení na tohoto zaměstnance. Má zaměstnavatel deponovat srážky až z únorové mzdy a lednové ještě odeslat exekutorovi nebo má deponovat již lednové srážky?

OSVČ, plátce DPH, který vede podvojné účetnictví, vystaví fakturu za služby při insolvenci a z této faktury odvede DPH. Pokud klient fakturu nezaplatí, pohledávka zůstane. Jaký je časový test pro odepsání pohledávky v plné výši (služba + DPH) do nákladů a snížení základu daně?

Společnost s r. o., má svého odběratele v insolvenci, kam řádně přihlásila svou pohledávku. Dále má na odběratelem i závazek (dobropis). Po proběhlém přezkumném řízení u insolvenčního soudu byla naše pohledávka potvrzena. Ale insolvenční správce pohledávku za námi z titulu dobropisu neeviduje a nevyžaduje její zaplacení. K pohledávce přihlášené v insolvenčním řízení jsme vytvořili opravnou položku dle § 8 zákona o rezervách. Vytvoření opravné položky nám nebrání § 2 odst. 4, protože postupujeme podle § 8 zákona o rezervách. Majitel s. r. o. nechce proplatit závazek (dobropis) protože očekáváný výsledek uspokojení z insolvence je v řádu jednotek korun. V případě, že s. r. o. v insolvenci zanikne, tak pak teprve zanikne i předmětný závazek (dobropis). Je tento postup v souladu se zákony?

Máme zaměstnance v insolvenci. Jak nyní vypočítám splátku pro oddlužení? Zaměstnanec má nezletilou dceru a manželku. Je to opravdu tak, že od 1/2025, tedy už ve mzdách za 12/2024 se nepočítá s manželkou, jelikož nemá starobní ani jiný důchod? 

Kdo může podepsat dohody o vzájemných zápočtech závazků a pohledávek? Musí je podepsat statutární zástupce s podpisovým právem, nebo člen finančního oddělení bez podpisového práva. 

Došlo ke vkladu FO OSVČ do PO k 1.1. 2023. FO měla neuhrazené pohledávky, které přešly do PS RZV u PO. Obě firmy plátci Dph. Neuhrazené pohledávky jsou z období 2.22-4.22 u FO. Pohledávky byly vymáhány exekučně u FO a následně přihlášeny do insolvence. Přihlášení pohledávek do Insolvence 4.2023 kdy bylo schváleno dlužníkovi oddlužení. Přihlášení do Insolvence provedla, ale FO. Právní zástupce neřešil změnu právní formy firmy na PO a přihlásil pohledávky jako FO. Dlužník k 12.22 zrušil registraci k Dph. Kdo a zda může uplatňovat odpočet DPH FO nebo PO? Jak u těchto pohledávek uplatnit odpočet Dph a jak účtovat tyto operace ? Původní doklady, faktury jsou vedeny na FO - takto podány k přihlášení do insolvence. U koho vystavit OPDD k odpočtu nedobytných pohledávek ? Měly by být doloženy původní doklady při odpočtu DPH jako příloha DP, ale ty mají IČ,DIČ FO a OPDD by byly vystaveny s IČ,DIČ PO? Jak a zda je možné odpočet provést. Lze tyto doklady na snížení DPH-OPDD doručit do DS dlužníka nebo Insolvenčnímu správci a datem doručení bude datum DUZP? 

Dne 1. 10. 2024 nabyl účinnosti zákon č. 252/2024 Sb. , který novelizuje insolvenční zákon , občanský soudní řád , zákon, kterým se stanoví pravidla pro případy souběžně probíhajících výkonů rozhodnutí, exekuční řád a zákon o insolvenčních správcích . V tomto příspěvku se zaměříme zejména na novelizace zákona č. 182/2006 Sb. , o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon ), ve znění pozdějších předpisů. Novela implementuje směrnici Evropského parlamentu a Rady EU o rámcích preventivní restrukturalizace, o oddlužení a zákazech činnosti a opatřeních ke zvýšení účinnosti postupů restrukturalizace, insolvence a oddlužení a přináší několik významných změn. Novela insolvenčního zákona zkracuje dobu oddlužení z pěti na tři roky pro všechny dlužníky a zavádí nové pravidlo, kdy minimální hranice uspokojení nezajištěných věřitelů již není stanovena. Insolvenční soud bude individuálně posuzovat možnosti dlužníka a stanovovat výši splátek. Novela také zpřísňuje podmínky pro opakované oddlužení, aby byla zajištěna větší motivace dlužníků k dlouhodobému řešení jejich finančních problémů.

Společnost A má vůči společnosti B pohledávku ve výši 168.840 Kč. Pohledávka byla splatná 12. 11. 2021 a byla účtována do výnosů společnosti A. Opravná položka k pohledávce tvořena nebal. Společnost A tuto pohledávku přihlásila do insolvenčního řízení, kde nyní již je rozhodnutí o konkurzu proběhlo 27. 9. 2024 a po zrušení konkurzu bude společnost vymazána z obchodního rejstříku. Tím zaniká i neuspokojená pohledávka. Lze daňově tuto pohledávku odepsat dle § 24 zákona o dani z příjmu v plné výši, i když nebyla k této pohledávce vytvořena opravná položka? Nebo by se musela vytvořit ještě opravná položka v roce 2024 a následně pak v roce 2025 odpis této pohledávky.

Dodavatel se dostal do insolvence. Informoval nás, že původní účet je zablokovaný. Máme k němu dluh. Máme čekat na výzvu k úhradě dluhu od insolvenčního správce, na jaký účet máme hradit, nebo se o to máme aktivně zajímat, abychom neplatili úroky z prodlení?

Jsou-li na základě zajišťovacích příkazů zajištěny prostředky daňového subjektu a poté je rozhodnuto o jeho úpadku, přičemž ke stanovení daně dojde až po rozhodnutí o úpadku, nedopadá na zajištěné prostředky § 208 zákona insolvenčního zákona . Takové prostředky proto patří do majetkové podstaty daňového subjektu.

Máme zaměstnankyni na DPP, která mi nepravdivě vyplnila formulář, zda na ni je vedena exekuce nebo insolvence. Bohužel jsem celou mzdu poslala na účet zaměstnankyně a neprovedla jsem srážku ze mzdy, následně jsem zjistila, že je na ni vyhlášena insolvence. Zaměstnankyně pak podává insolvenčnímu správci přehled příjmů a odvod si provede ona, nebo jak v tomto případě mám postupovat?

Manželé mají dvě děti, nejsou rozvedeni, manželka nepracuje. Zatím žijí spolu v jednom bytě, ale manžel platí na tyto dvě děti manželce výživné. Uplatňovali jsme daňové zvýhodnění na děti u manžela, protože jsme o této situaci nevěděli. Manželka podepsala čestné prohlášení, že daňové zvýhodnění na děti neuplatňuje. Na tuto situaci jsme byli upozorněni insolvenční správkyní, abychom děti u manžela nedávali do vyživovaných osob. U manželů nyní probíhá insolvence. Může však nadále manžel uplatňovat daňové zvýhodnění na děti?

Stěžovatel dále namítá, že je zcela nepřiměřené po něm požadovat, aby jakožto insolvenční správce (tj. osoba odlišná od dlužníka) prokazoval skutečnosti nastalé před úpadkem dlužníka, a tedy „před přechodem dispozičních oprávnění“. S tímto názorem se kasační soud neztotožňuje. … Počínaje okamžikem vykonatelnosti tohoto usnesení tedy začal stěžovatel v předmětném daňovém řízení vedeném ve věci dlužníka vystupovat jako osoba, která plní povinnosti stanovené daňovému subjektu ve smyslu § 20 odst. 3 daňového řádu ; disponoval tedy stejnými (procesními) právy a povinnostmi jako daňový subjekt (k tomu blíže srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 6. 3. 2014, č. j. 9 Afs 7/2013 - 36). Skutečnost, že povinnosti uložené daňovému subjektu - dlužníku v rámci daňového řízení za něj fakticky plní jeho insolvenční správce, nemá žádný dopad na povinnost daňových orgánů zjistit a stanovit daň ve správné výši. Rozhodnutím o úpadku se daňová řízení nepřerušují [viz § 140d odst. 2 písm. a) insolvenčního zákona , a § 243 odst. 1 daňového řádu ], přičemž daňové orgány jsou oprávněny po daňovém subjektu (respektive po jeho insolvenčním správci) i po zjištění úpadku požadovat (v rámci postupu k odstranění pochybností) stejné penzum informací, jako před rozhodnutím o úpadku; tedy včetně požadavku na prokázání skutečností nastalých před úpadkem daňového subjektu.