Insolvence

Se stavební společností jsme uzavřeli smlouvu o dílo, jejímž předmětem bylo provedení rekonstrukce kotelny. Dodavatel nám předal dílo se značným zpožděním a dle smlouvy jsme vyfakturovali smluvní pokutu ve výši 136 000 Kč s datem splatnosti 14. 5. 2021. Dne 13. 8. 2021 vydal soud usnesení o úpadku dodavatele, v rámci insolvenčního řízení jsme uplatnili naši neuhrazenou pohledávku. V prosinci 2021 jsme od insolvenčního správce obdrželi vyrozumění o uznání pohledávky ve výši 136 000 Kč plus související zákonný úrok z prodlení za období od 15. 5. 2021 do 12. 8. 2021 ve výši 2 766,58 Kč. Tedy za období od prvního dne po splatnosti penalizační faktury do dne předcházejícímu zjištění úpadku dodavatele. Do 31. 12. 2022 se podařilo uspokojit pouze pohledávky jiných věřitelů (leasingová společnost, finanční úřad). Dle insolvenčního rejstříku je dodavatel v konkursu, nepředpokládáme, že dojde k úhradě námi vystavené penalizační faktury. Měli jsme dle § 8a ZoR v listopadu 2022 (18 měsíců po splatnosti) vytvořit opravnou položku ve výši 50 %? Pokud ano, tak z částky 136 000Kč, nebo 138 2766,58 Kč?
Vydáno: 24. 01. 2023
  • Článek
Článek rozebírá problematiku institutu započtení v průběhu insolvenčního řízení ve vazbě k insolvenčnímu věřiteli, kterým je správce daně. Je v něm pojednáno o faktických limitech jeho aplikace ve vazbě na správu daní a samotnou pozici správce daně v tomto řízení. Kromě již uvedeného se článek pokouší zodpovědět otázku, nakolik je zmíněný správce daně v rámci insolvenčního řízení VIP věřitelem a do jaké míry k tomu během času přispěla jak právní úprava, tak i judikatura správních soudů. Právě vývoji judikatury správních soudů pro tuto oblast práva v kontextu s výsledky legislativního procesu je věnována zvýšená pozornost. Nezbytnou součástí článku je i celkové zhodnocení existujícího stavu spolu s hledáním odpovědi na otázku, zda správci daní při zohlednění platné právní úpravy a účelů a cílů insolvenčního a daňového řízení postupují vždy zcela racionálně.
Vydáno: 14. 12. 2022
  • Článek
Tento příspěvek je posledním článkem z tříčlánkové série, která je zaměřena na problematiku dobrovolné likvidace. Záměrem příspěvku je za užití sumačních tabulek podat přehled vybraných povinností a úkonů vztahujících se k dobrovolné likvidaci, a to jak z pohledu soukromoprávního, tak i veřejnoprávního 1) . Záměrem tohoto příspěvku je poskytnout pohled na stěžejní úkony, které jsou spojeny s procesem likvidace, a specifikovat jejich související atributy (lhůty, odpovědnost, výstup/y). Text příspěvku je tematicky řazen do tří základních částí: a) vstup do likvidace, b) průběh likvidace a c) ukončení likvidace.
Vydáno: 01. 12. 2022
  • Článek
Tento příspěvek, který je druhým článkem z tříčlánkové série, vymezuje základní východiska a základní fáze dobrovolné likvidace, což by mělo poskytnout čtenáři určitý ucelenější pohled na tento vcelku náročný proces a úkony, které je zapotřebí v souvislosti s dobrovolnou likvidací realizovat. 1)
Vydáno: 10. 11. 2022
  • Článek
V tomto příspěvku je stručně pojednáno o pozici insolvenčního správce i jeho odpovědnosti za výkon funkce. Nedílnou součástí tohoto článku je i rozbor problematiky odpovědnosti insolvenčního správce za zajištění plnění povinností dle daňových předpisů v případě dlužníka, jehož úpadek je řešen konkursem. Autor si klade nejen otázku, zda a do jaké míry je insolvenční správce odpovědný za tuto oblast, ale taktéž co může být podstatným limitem pro (bez)vadný výkon funkce insolvenčního správce v návaznosti na plnění výše uvedených povinností.
Vydáno: 12. 10. 2022
  • Článek
Tento příspěvek, který je prvním z plánované série tří článků zabývajících se problematikou dobrovolné likvidace, uvádí základní východiska týkající se zrušení právnické osoby (event. zrušení obchodní korporace) a dále vymezení podmínek pro funkci likvidátora. V navazujících dvou příspěvcích se autoři zabývají účetními a daňovými aspekty dobrovolné likvidace obchodní korporace, resp. dobrovolné likvidace společnosti s ručením omezeným. 1)
Vydáno: 11. 10. 2022
Společnost má pohledávky za jinou společností ve výši cca 1 300 000 Kč ( z roku 2020 a 2021 ), v roce 2022 dlužník spadl do insolvence, pohledávky byly řádně přihlášeny, ale insolvenční správce uznal jen pohledávky ve výši 300 000 Kč. Můžeme na zbylé pohledávky ve výši 1 000 000 Kč vytvořit daňovou opravnou položku dle § 8a zákona o rezervách?
Vydáno: 22. 09. 2022
  • Článek
Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 9. 2. 2022, čj. 5 Afs 259/2019-26
Vydáno: 28. 06. 2022
Nejvyšší soud sjednotil výklad pojmu „nezabavitelná částka“: Při stanovení nezabavitelné částky, která povinnému nesmí být sražena z měsíční mzdy (§ 278 o. s. ř.), se částka normativních nákladů na bydlení pro rok 2022 (vymezená nařízením vlády č. 507/2021 Sb.) zvyšuje o částku uvedenou v ustanovení § 26a odst. 2 zákona č. 117/1995 Sb. (ve znění pozdějších předpisů). To platí i při určení nezabavitelné částky pro účely určení výše splátky (insolvenčního) dlužníka při oddlužení plněním splátkového kalendáře se zpeněžením majetkové podstaty (§ 398 odst. 1 a 3 insolvenčního zákona). Výše uvedený odstavec jsem opsala ze stránek Nejvyššího soudu. Při srážkách ze mzdy v rámci insolvenčního řízení tedy budeme uplatňovat nezabavitelnou částku na osobu povinného 9138,75 Kč? Ve vyjádření Nejvyššího soudu jsem nenašla zmínku o běžných exekucích – jaká u nich bude platit výše nezabavitelné částky?
Vydáno: 17. 06. 2022
Zaměstnankyni byla povolena insolvence a nám jako zaměstnavateli vznikla povinnost provádění srážek ze mzdy pro insolvenci, kterou musíme vypočítat dle metodiky. Insolvenci má naše zaměstnankyně společně s manželem (společné oddlužení manželů). Společně mají 2 děti. U zaměstnankyně budeme teda odečítat: Základní nezabavitelnou částku + částku za manžela. Jak to prosím bude se dvěma dětmi? Tu si odečte pouze jeden z manželů nebo máme odečíst zaměstnankyni také částku za 2 další vyživovací osoby? Zaměstnankyně pobírá inv. důchod, pracuje u nás na zkrácený úvazek a průměrná čistá mzda činí cca 11 200 Kč. Pokud bychom odečetli nezabavitelnou částku + částku za manžela a k tomu 2 děti, tak nám vychází nulová částka ke stržení. Daňový bonus na obě děti je vyplácen manželovi. Je postup správný, tj. odečíst zákl. nezabavitelnou částku + částku za manžela + částku za další 2 vyživované osoby – děti?
Vydáno: 01. 06. 2022
  • Článek
Jak již napovídá název tohoto článku, pak jeho obsahem by měl být exkurz do problematiky spojené s možným vymáháním daňových pohledávek v případě úpadku dlužníka, který je řešen oddlužením. Zaměříme se jak na časovou fázi, která se váže k samotnému zjištění úpadku dlužníka, tak i na samotný průběh insolvenčního řízení, včetně povolení a schválení oddlužení i splnění oddlužení a osvobození dlužníka od placení pohledávek.
Vydáno: 25. 05. 2022
Česká s. r. o. má v řádné lhůtě přihlášenou pohledávku za společností registrovanou v Německu u insolvenčního soudu v Německu. Může tvořit daňové opravné položky dle zákona č. 593/1992 Sb., o rezervách? 
Vydáno: 24. 03. 2022
Firma (věřitel) má po splatnosti řadu pohledávek vůči dlužníkovi. Sám dlužník v 7/2021 podal návrh dlužníka na prohlášení konkursu na jeho majetek z důvodu předlužení. Krajský soud usnesením rozhodl v 15.9.2021, že se zjišťuje úpadek dlužníka, účinky úpadku a prohlášení konkursu nastavájí okamžikem zveřejnění v OR (zveřejněno 25.9., datum nabytí právní moci je 1.10.), konkurs bude projednáván jako nepatrný konkurs, info o přihlášení pohledávek věřitelů. Firma již v 8/21 přihlásila svoje pohledávky, které dosud nebyly popřeny ani uhrazeny. Nic zásadního se dosud nedělo a v insolvenčním rejstříku je aktuální stav jako "Prohlášený konkurs" (došel do rejstříku dokument pro Úřad práce o uspokojení pohledávky z majetkové podstaty). Předpokládám, že mohla firma tedy např. v 9/21 k pohledávkám vytvořit daňovou insolvenční OP. Otázkou je, kdy firma může nebo musí daňově odepsat pohledávky, na co konkrétně má čekat?
Vydáno: 20. 03. 2022
Zaměstnanec se dostal do insolvence. Loni mu byla ze mzdy prováděna srážka, letos mu na srážku nestačí příjem, takže se nebude strhávat nic. Je nutné to nějak hlásit či odůvodňovat? 
Vydáno: 16. 03. 2022
Firma přihlásila svoje pohledávky za dlužníkem v insolvenci s termínem do 15. 11. Jedná se o velkou částku a nechce tvořit najednou v roce 2021 zákonnou OP dle par. 8 ZOR, ale chtěla by využít radši k těmto pohledávkám časové OP dle 8a ZOR, protože daňové náklady radši využije v příštích letech. Je tento postup možný? Je tam riziko, že v případě zániku dlužníka již např. v roce 2022-2023 nebude moci daňovou opravnou položku dle 8a ZOR vytvořit?
Vydáno: 01. 03. 2022
  • Článek
Právnická osoba vystavila v roce 2017 dodavateli fakturu na smluvní pokutu, zaúčtováno MD 388/D 644. Pokuta nebyla dodnes uhrazena, dodavatel skončil v likvidaci a pohledávka nebyla přihlášena do insolvenčního řízení. Jak správně zaúčtovat storno této faktury v roce 2021?
Vydáno: 22. 02. 2022
  • Článek
  K některým aspektům institutu reorganizace (nejen z pohledu daňového) Mgr. Petr Taranda Shrnutí Článek pojednává o využití institutu reorganizace ze tří úhlů pohledu. Prvním úhlem pohledu je otázka...
Vydáno: 15. 02. 2022
  • Článek
Jsme příspěvková organizace, školská právnická osoba, a o letních prázdninách jsme pořádali příměstský tábor, vedle činnosti hlídání v mateřské škole. Mohu účtovat náklady na tábor s analytickým účtem k tomu vybraným a rozlišit například zakázkou?
Vydáno: 29. 09. 2021
  • Článek
Aktuální zdravotní a ekonomická situace ve společnosti postupně směřuje k tomu, že se čím dále více podnikatelských subjektů ocitne ve finančních problémech, které vyústí v jejich úpadek. Tato situace „zaktivuje“ věřitele, pro něž většinou platí elementární ekonomické pravidlo, že peníze jsou až na prvním místě. Toto pravidlo rezultuje rovněž v hledání způsobů, jak minimalizovat finanční ztráty a eliminovat rizika související s úpadkem obchodního partnera věřitele – dlužníka. Věřitelé proto logicky budou hledat cesty, jak co nejrychleji alespoň nahradit náklady vzniklé v důsledku realizace plnění pro dlužníka jakožto obchodního partnera. Přihlášení pohledávky do insolvenčního řízení dle ust. § 173 a násl. insolvenčního zákona 1) je bezesporu základním a principiálním krokem, který musí věřitel učinit. Bezprostředně navazujícím krokem je však i využít možnost skrývající se v opravě základu daně a DPH, tj. snížit DPH a získat tím relativně rychle nějaké (a nemalé) finanční prostředky. S realizací nastíněného kroku stran snížení již odvedené DPH však souvisí i vznik daňové pohledávky správce daně vůči dlužníkovi, neboť ten je povinen si naopak zvýšit DPH, resp. snížit již vynárokovaný odpočet DPH. Povaha takové daňové pohledávky správce daně v rámci insolvenčního řízení je v posledních letech kontroverzní, neboť při akceptaci priority takové pohledávky správce daně by naopak došlo ke znevýhodnění jiných insolvenčních věřitelů.
Vydáno: 10. 03. 2021
  • Článek
Zcela nedávno, 15. 10. 2020, Nejvyšší správní soud vydal v rozšířeném senátu rozsudek čj. 9 Afs 4/2018-65 , ve kterém se pokusil vysvětlit a vyložit některé problematické okruhy, které vznikají v souvislosti s aplikací zákona č. 182/2006 Sb. , o úpadku a způsobech jeho řešení, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „insolvenční zákon “), v rámci daňového řízení, popř. v kontextu s ním, je-li vedeno dle zákona č. 280/2009 Sb. , daňový řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „daňový řád “). Některé z těchto otázek jsem si položil již dříve 1), abych nyní mohl konstatovat, že část z nich byla zodpovězena a část z nich k zodpovězení nadále zůstává. Nebude proto na škodu si provést stručnou rekapitulaci toho, co zodpovězeno bylo, i toho, co zůstalo v tomto ohledu nadále restem.
Vydáno: 15. 12. 2020