Vyměření a doměření daně

  • Článek
Pokud není daň uhrazena včas, ať již z důvodu nedostatku finančních prostředků, či z důvodu dodatečného doměření daně, přicházejí na řadu kromě daně samotné i úroky z prodlení. Sporům z této oblasti a jejich výsledkům u správních soudů je věnován dnešní výběr z judikatury. V našem časopise jsme se touto problematikou již zabývali v čísle 11/2019. V úvodu tedy tradičně nejprve krátce shrneme judikaturu z předchozího článku a poté se budeme podrobněji věnovat dalším rozsudkům.
Vydáno: 15. 06. 2022
Poplatník chce přejít ze skutečných výdajů na paušální. V roce 2020 měl dva neuhrazené závazky za službu ve výši celkem 15 000 Kč. Pohledávky měl všechny uhrazené. Zásoby nemá. Musí podat dodatečné daňové přiznání za rok 2020, kde uvede v příloze č. 1 - vykazované příjmy a výdaje (stejné jako v řádném přiznání) + na ř. 106 přidá položku snižující základ daně ve výši 15 000 Kč a tu také uvede do části E - úpravy snižující základ daně? V dodatečném daňovém přiznání se uvádí všechny údaje z řádného + ta úprava? Tj. celková jeho daň se v dodatečném přiznání sníží o 2 250 Kč. Je tedy povinen poplatník toto dodatečné přiznání poplatník podat, pokud se snižuje daňová povinnost? A v případě, že ano, kdy mu tento rozdíl finanční úřad vrátí? Jak to bude s opravnými přehledy pro OSSZ a ZP? Budou se také podávat a vyčíslovat? Bude mít tato úprava ještě nějaké dopad do roku 2021 - do přiznání a přehledů za rok 2021?
Vydáno: 31. 05. 2022
Poplatník zjistil, že ve svém daňovém přiznání k DPH 5 let zpětně špatně počítal DPH. Nyní bude podávat dodatečné daňové přiznání 3 roky zpětně, aby vyčíslil vždy o cca 100 - 1 000 Kč daň vyšší. Jaký je správný postup poplatníka a správce daně. 1) Má poplatník podat všechna dodatečná daňová přiznání najednou svou datovou schránkou, tj. 36 ks (více zpětně než 3 roky podat nemůže, je to tak)? 2) V dodatečném přiznání uvedena všechna tvrzení, které uváděl + opraví tu špatnou částku (tu původní nesprávnou tam vykazovat nebude) a vykáže rozdíl třeba 100 Kč, který doplatí? Bude mu správcem daně vyměřen úrok z prodlení - četla jsem, že se úrok nepředepíše, pokud je menší než 1 000 Kč u jedná daně za jedno období, tj. pro každý měsíc (každé přiznání k DPH) by tento úrok byl nižší, pak se nepředepíše nebo pokud to bude celkově (za všechna 36 Ks přiznání) více jak 1 000 úrok se předepíše (což určitě dohromady bude)? Hrozí ještě nějaké sankce poplatníkovi dle zákona o DPH či daňového řádu?
Vydáno: 30. 05. 2022
  • Článek
Rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne 11. 11. 2021 ve věci C-281/20 Ferimet
Vydáno: 25. 05. 2022
  • Článek
Rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne 16. 9. 2021 ve věci C-21/20 Balgarska natsionalna televizia
Vydáno: 25. 05. 2022
  • Článek
Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 23. 11. 2021, čj. 3 Afs 54/2020-73
Vydáno: 25. 05. 2022
  • Článek
Je to již více jak pět let, co jsem sepsal podrobný článek o prokazování podvodů na DPH. Již při psaní článku jsem byl v přesvědčení, že na tento bude doktrína či judikatura reagovat a myšlenky v něm uvedené podrobí kritice či dále rozvede. Z pro mě neznámého důvodu k tomu však došlo jen ojediněle. Naštěstí k určitému vývoji v této oblasti došlo, a tak tento příspěvek bude pojednávat o změnách, které se za onu dobu několika let udály. Pozornost bude věnována především přetrvávajícím bílým místům a šedým zónám.
Vydáno: 25. 05. 2022
  • Článek
Institut posečkání daně představuje specifické beneficium pro daňové dlužníky v podobě možného odložení splatnosti jejich daňové povinnosti, event. jejich rozložení na splátky, kdy po dobu účinnosti takového rozhodnutí nelze předmětný daňový nedoplatek vymáhat daňovou exekucí. Jinak řečeno, povolení posečkání je obligatorním důvodem pro zastavení (event. nezahájení) daňové exekuce dle § 181 odst. 2 písm. c) zákona č. 280/2009 Sb. , daňový řád (dále jen „DŘ “). Správce daně dle zákona může rozhodnout o posečkání s úhradou daňové povinnosti nejen na žádost daňového subjektu, ale i z moci úřední. 1)
Vydáno: 12. 04. 2022
  • Článek
Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 10. 11. 2021, čj. 8 Afs 119/2020-38
Vydáno: 07. 03. 2022
  • Článek
Rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne 8. 7. 2021 ve věci C-695/19 Rádio Popular
Vydáno: 19. 12. 2021
  • Článek
Rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne 3. 6. 2021 ve věci Titanium
Vydáno: 19. 12. 2021
  • Článek
Rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne 3. 6. 2021 ve věci C-182/20 Administraţia Judeţeană a Finanţelor Publice Suceava a další
Vydáno: 19. 12. 2021
  • Článek
Následující článek pojednává o vrácení omylem neoprávněně naúčtované DPH daňovému subjektu, který tuto daň bezdůvodně uhradil svému dodavateli a kterému se tuto částku nepodařilo získat zpět, typicky z důvodu platební neschopnosti dodavatele. Tento výjimečný institut nemá oporu v žádném účinném právním předpise, nýbrž byl etablován rozhodnutími Soudního dvora Evropské unie. Judikatura Soudního dvora Evropské unie přitom stanoví podmínky pro přiznání práva na vrácení daně, které musejí být splněny kumulativně a s jejichž praktickou aplikací souvisejí další otázky, na něž se autoři tohoto příspěvku snaží odpovědět.
Vydáno: 19. 12. 2021
  • Článek
Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 26. 5. 2021, čj. 8 Afs 114/2019-52
Vydáno: 28. 10. 2021
  • Článek
Článek plynule navazuje na první část, která se věnovala problematice příčinné souvislosti v kontextu tuzemské judikatury. V dokončení článku se zabýváme dvěma okruhy, které úzce souvisí s otázkou chybějící daně, a navazujeme právě na závěry učiněné k příčinné souvislosti. Konkrétně se věnujeme otázkám spojeným s povinností sladit závěry daňových řízení jednotlivých článků řetězce a účelové úhradě chybějící daně. Opět se budeme snažit poukázat na některé judikaturní závěry, které danou oblast rozvíjí.
Vydáno: 28. 10. 2021
  • Článek
Rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne 18. 5. 2021 ve věci C-248/20 Skelleftea Industrihus
Vydáno: 28. 10. 2021
  • Článek
Nejvyšší správní soud nyní nijak nepředjímá, jak bude v dané věci rozhodnuto, nicméně konstatuje, že objektivní okolnosti, na základě kterých správce daně, potažmo žalovaný a následně též krajský soud dospěl k tomu, že stěžovatelka nedostála tzv. vědomostnímu testu a nebyla v dobré víře, jsou velmi významné i ve vztahu k doměření DPPO dle § 23 odst. 10 zákona o daních z příjmů . Důkazní břemeno ohledně prokázání účasti na daňovém podvodu tíží správce daně, a ne jinak je tomu i v případě „krácení daně jiným způsobem“ ve smyslu § 23 odst. 10 zákona o daních z příjmů . Bylo proto na správci daně, aby dostatečně právně prokázal objektivní okolnosti umožňující učinit závěr, že v případě výdajů na reklamu se ze strany stěžovatelky jednalo o účelově vytvářené obchodní vztahy s dodavateli reklamy, jejichž hlavním cílem nebyla propagace, ale získání daňového zvýhodnění. To se správci podařilo, jak konstatoval již žalovaný i krajský soud, jejichž závěrům není co vytknout. Není účelné, aby v tomto směru Nejvyšší správní soud podrobně popisoval všechny relevantní okolnosti, plně postačí, pokud připomene následující.
Vydáno: 30. 09. 2021
  • Článek
Jak uvedl již žalovaný a krajský soud, podání dodatečného daňového přiznání bylo ryze formální; jednalo se o jakýsi pokus stěžovatele vyhnout se povinnosti zaplatit daň, kterou jakožto vystavitel faktur uvedl na daňových dokladech. Možnost opravy daně podle § 43 zákona o DPH však neslouží k tomu, aby se plátci DPH vyhnuli povinnosti zaplatit daň, kterou sami na daňových dokladech uvedli zcela záměrně s cílem získat daňové zvýhodnění. Tato možnost míří primárně na případy neodůvodněně naúčtované daně např. u plnění, které je od této daně osvobozeno, či je DPH uvedena na dokladu v důsledku určité chyby v nesprávné výši. To však rozhodně není případ stěžovatele, který podáním dodatečného daňového přiznání reagoval v podstatě pouze na to, že jeho protiprávní jednání bylo správcem daně odhaleno, jak sám výslovně přiznal. Plnění, která stěžovatel vykazoval, byla zcela fiktivní; doklady, které stěžovatel vystavil původně na společnost JOHAL Trans s. r. o., proto vůbec neměl vystavovat. A učinil-li tak, je povinen nést také následek svého jednání, kterým je vyměření daně v důsledku § 108 odst. 1 písm. j) zákona o DPH , neboť vystavením dokladu umožnil jinému daňovému subjektu (příjemci faktury) nárokovat odpočet daně.
Vydáno: 31. 08. 2021
Na stránkách Ministerstva financí byl uveřejněn Finanční zpravodaj č. 15/2021 ze dne 5. března 2021, který obsahuje seznam smluvních států a rozhodných dnů podle zákona o mezinárodní spolupráci při správě daní a seznam států nespolupracujících v daňové oblasti.
Vydáno: 05. 03. 2021
  • Článek
Každá větší novela daňového řádu obsahuje skrytá úskalí, která mohou adresáty této právní normy nepříjemně překvapit. Zvláště pak poté, kdy se mění ustálená praxe a následkem je peněžní sankce. Na jedno takové úskalí chci upozornit tímto článkem. Týká se uplatnění penále při podání dodatečného daňového přiznání na výzvu správce daně, tedy situace, při níž byste penále nečekali. Jestliže však čteme mezi řádky (v tomto případě mezi paragrafy), dočkáme se překvapivého zjištění.
Vydáno: 22. 02. 2021
+ Zobrazit dalších 20